Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 2. července 2018

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. Naladili jste si pořad Jak to vidí, u kterého vás vítá Zita Senková. Následující půlhodina bude patřit názorům novináře Ivana Hofmana. Přeji vám do zlínského studia dobrý den.

Ivan HOFMAN, novinář
--------------------
Vám také a samozřejmě našim posluchačům také.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Komentátora deníku se zeptám například na to, jak vnímá boj německé kancléřky o politické přežití a nakolik jím zamíchalo i Česko. Co čekat od naší nové vlády a co si myslí Ivan Hofman o fotbalovém videorozhodčí. Pěkný poslech. Za průlom byla ještě v pátek označována dohoda, ke které po složitém jednání dospěly členské státy Evropské unie. Shodly se na tom, že mají vzniknout záchytná centra v afrických i evropských zemích, že povinné kvóty jsou definitivně mrtvé a relokace migrantů v rámci unie může být pouze dobrovolná. Vzápětí se ale rozhořel nový spor a to po zveřejnění dopisu Angely Merkelové, jejím německým koaličním partnerům. Uvedla v něm, že v Bruselu prý politický příslib dvoustranných dohod, které mají urychlit a zjednodušit navracení migrantů z Německa do jiných států Unie. Mezi 14 zeměmi, které na tuto gentlemanskou dohodu kývly prý i země visegrádské čtyřky. Ty ovšem existenci takové domluvy rezolutně popírají. Jak si, Ivane, vysvětlujete počínání Merkelové. Podle kancléřky prý šlo o nedorozumění.

Čtěte také

Ivan HOFMAN, novinář
--------------------
No nic jiného to nemůže být než nedorozumění. Zřejmě se hovořilo o něčem, co si potom obě dvě interpretovali po svém. Jinak to doopravdy nedává, nedává smysl. Kdyby byl nějaký dokument, který se podepsal, zveřejnil na tiskové konferenci, tak by žádný problém zřejmě nebyl. Tady ovšem se asi jednalo o výsledek nějakých neformální rozmluv rozhovoru, to znamená, že jedná se o interpretaci jedné strany a ta druhá s tím zřejmě nesouhlasí. Ani nevím, jestli se to může nějak vysvětlit. Jisté je, že pravda je to, co jste řekla v úvodu, že všichni byli z té migrační schůzky, z toho migračního summitu až podezřele spokojeni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To bylo nadšení přímo.

Ivan HOFMAN, novinář
--------------------
Protože ve skutečnosti, i když nikdo neprosadil svou, tak vlastně nikdo ani neprohrál a možná to bylo proto, že v té debatě nakonec politikům a řekl bych že konečně došlo, že v debatě o řešení migrace už nejde ani tak o samotné migranty, ale hlavně o nás, tedy o budoucnost Evropské unie a že je vlastně neúspěchem, prostě to nesmí skončit jo. Horší je, že jo, jak se vždycky říká, ďábel se skrývá v detailech, tak věci, na kterých se domluvili jsou, jsou jejich přání anebo představy anebo možnosti jak dál, ale ve skutečnosti, když říkají o tom, že se zřídí, zřídí záchytná centra v Africe, tak hned slyšíme africké státy. Jeden za druhým říkají, že u nás ale ne. Když se hovoří o tom, že se zruší kvóty, tak ale tím se neodstraní ten tlak Italů, nové italské vlády, aby s těmi lidmi, kteří jsou u nich, oni už nechtějí být teda kompletně táborem pro migranty, aby se s ním něco dělo, aby někam šli dál a takhle mohli bychom pokračovat vlastně konkrétní výsledek z toho není. Je to domluva o tom, že se politici domluví, protože nic jiného jim nezbývá. To je samozřejmě, už to samozřejmě o sobě je posun, a my musíme doufat, že to nedojde k tomu, že se znovu vrátí v úvaze o tom, jestli neuplatnit raději nějaké právo silnějšího a rozhodnout, nějak bez ohledu na ty menšinové názory najít ten menšinový. Zatím teda to vypadá tak, že se politici chtějí domluvit, to je pozitivní, ale když se vrátíme k Angele Merkelové, tak tato nejasnost a tyto nejasnosti příliš doopravdy nepomohou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak tomu vlastně celému rozumět, když kvůli azylové politice vede s Angelou Merkelovou spor její ministr vnitra Horst Seehofer. Ten mimochodem se dnes rozhodne, jestli rezignuje. Proč je tak těžké se tyto dvě formace dohodnout. Merkelová včera zopakovala, že sdílí názor CSU, křesťansko-sociální unie, že je třeba omezit počtem migrantů, které do Evropy přivádějí pašeráci, že také sdílí názor CSU, že žadatelé o azyl si jednoduše nemohou vybírat, do jaké země chtějí jít. S CSU jí podle jejich vlastních slov, rozděluje jen to, jakým způsobem migraci omezit. Je tak těžké se domluvit? Snad ještě dodám pro úplnost, Horst Seehofer chce migranty, kteří už byli registrováni v jiné členské zemi Evropské unie vracet přímo z hranic. Kancléřka takový jednostranný postup odmítá, protože k němu nechce přistupovat bez dohody s partnery v Evropské unie. Jak to vidíte?

Ivan HOFMAN, novinář
--------------------
Já myslím, že asi je nejlepší začít tím, že si uvědomíme, že to, co řeší Německo, a řeší současně i celá Evropská unie a je to spor mezi srdcem a rozumem, prostě věčný spor. Z jedné strany, v případě migrace se hovoří o lidskosti, potřebě pomoci lidem, kteří prchají prostě z bezútěšných životu nebezpečných poměrů a toto je dlouho považování za jednu z hodnot, na kterých vůbec stojí Evropská unie, přes kterou prostě nejede vlak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je ta dohoda.

Ivan HOFMAN, novinář
--------------------
Prostě jsme hodní, jo. A pak je praktická stránka věci a to je ten rozum, který nám říká, že Evropě prostě nemůžeme ubytovat celý svět, že ty naše kapacity jsou omezené, že migranty podporujeme z peněz, které vytvořili lidé, kteří zde odjakživa žijí, že máme svoje tradice, kterých se dlouho držíme a vlastně s nimi stojíme a padáme a bez nich se ocitáme v jakémsi chaosu a nestabilitě. A když přijde takový velká vlna, tak vlastně se musí tyto dva pohledy nějak skloubit. Když se hovořilo o migraci, tak se jako taková polehčující okolnost mnohokrát opakovalo, že má obrovské přínosy ekologické, kulturní a ty převažují na jakými si nevýhodami, ale pouze bagatelnými a tak dál. No a nakonec se ukazuje, že bohužel s tou migrací přichází problémy velmi reálně, tíživé. Problémy, které mnoho lidí velmi citlivě vnímá a na základě nich potom volí ve volbách a tehdy se tou politikou začalo dotýkat bezprostředně. Pokud jde o CSU, tak ta je na rozdíl od DCU vůči migraci dlouhodobě řekl bych nepříznivě nastavená i kvůli tomu, že jim ubírají hlasy, jednak alternativa pro Německo, tak vlastně i jiné strany. Je to pro ně, je to pro ně palčivý problém. Angela Merkelová toho koaličního partnera nutně potřebuje, ale současně bude muset mu něco obětovat, proto postupně teda mění tu rétoriku a v její politice bude stále méně teda srdce a stále víc toho rozumu. Já myslím, že se nakonec nějak dohodnou, protože jsou na tom úplně stejně, jako Evropská unie a my se vlastně nemůžeme dohodnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rakousko v sobotu symbolicky převzalo od Bulharska půlroční předsednictví v radě Evropské unie. Jedním z oficiálních hesel je sousloví Evropa, který chrání. Co myslíte, s jakou podporou bude moci počítat Visegrádská čtyřka? Od Rakouska.

Ivan HOFMAN, novinář
--------------------
V některých postojích jsem s Rakušany asi blízko a nebo na podobné lodi, ale je potřeba říct, že Rakousko má s tou migrací velmi konkrétní zkušenost, velmi konkrétní problémy, které my ještě nemáme. My se prostě díváme na to, co se děje v té západní Evropě a říkáme si, no tohle to asi nebude úplně zapotřebí, tudy asi cesta nevede, ale oni už ten problém reálně a oni ho už musí konkrétně nějak řešit. To znamená, nedá se říct, že jsme na tom stejně jako Rakousko, protože Rakousko je poučené dvojím způsobem. Zaprvé vědí, že ta migrace je doopravdy rizikem, ale současně také hodně Rakušanů ví, že mezi těmi migranty je mnoho lidí, se kterýma se prostě dá dohovořit, kteří jsou v té společnosti platní, kteří jsou pro ni přínosem, to znamená oni paradoxně, i když jsou v horší situaci, tak zase jí umějí možná lépe zvládat. Věcí, co je konkrétně problém, který je potřeba řešit. My o tom debatujeme zatím pouze teoreticky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také otázka, jestli si Rakousko jako předsednická země bude moci dovolit být na jenom řekněme jedné straně Evropské unie.

Ivan HOFMAN, novinář
--------------------
Určitě ne, určitě ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ivane, je dohoda o migrační politice a celý ten rozruch kolem toho klíčová pro další osud Evropské unie jako celku?

Ivan HOFMAN, novinář
--------------------
Já si myslím,že ano a něco z toho vyplývá samozřejmě také pro nás. My musíme si formulovat myslím si velmi aktuálně, co je český národní zájem. V minulosti jsme nemuseli, protože existoval plán A, podle kterého českým národním zájmem je stabilní Evropská unie a naše členství v ní. O tom rozhodlo referendum, kterého se zúčastnili přímo občané, to znamená, že pokud se nic nezmění, tak jedeme dál podle tohoto plánu, ale ve chvíli, když se Evropa stane územím nestabilním, Evropská unie přestane fungovat tak jak fungovala v okamžiku, kdy jsme se pro ni rozhodli, tak je asi na místě to referendum zopakovat a znovu se lidí zeptat, zda i ta nestabilní Evropa je lepší, než, než, než být osamoceni a než být vedle ní. No a pro ten případ by politici určitě měli mít i vlastně i ten plán B a ten by byl pro příklad desintegrace Evropské unie a měl by se soustředit na to, do jaké míry jsme schopni být soběstační pokud jde o potraviny, energie, pořádek. Mám pocit, že toto do teď politici řešit nemuseli, ale teď bychom to od nich jako občané měli očekávat, že prostě neberou ten stav, který dnes je, jako naprosto bezpečný a do budoucna jistý. Není jisté nic.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem Andrej Babiš poukázal na to, že úspěch naší ekonomiky obrovsky závisí na hladkém fungování schengenského systému do zemí Evropské unie míří skoro 85 % české vývozu, takže konec schengenu by tvrdě dopadl také na tisíce českých firem. Co by znamenal chzecxit v tomto ohledu.

Ivan HOFMAN, novinář
--------------------
Byla by to strašná komplikace a Andrej Babiš je z těch politiků, kteří si ji 100% nepřejí. Je to politik orientovaný na evropskou integraci, na spolupráci. Když se podíváme na jeho byznys, tak je to globalista. Je to člověk, který si určitě nepřeje, aby Česká republika se ocitla mimo ten hlavní evropský proud, nicméně ona se může dostat do situace, kdy to toho ty nabiva se nebude zvažovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslanecký klub KSČM bude za dva týdny hlasovat pro důvěru v menšinové vládě hnutí ANO a sociální demokracie. Jak řekl po sobotním jednání předseda strany Vojtěch Filip, programové prohlášení obsahuje všech 7 priorit, které komunisté stanovili jako podmínky vyjednávání. Už tedy vzniku nové koalice s důvěrou nestojí nic v cestě, Ivane.

Ivan HOFMAN, novinář
--------------------
Vypadá to tak. Já jsem tady při našich rozhovorech 20 krát řekl, že nejpravděpodobnějším výsledkem jsou předčasné volby a nakonec budeme mít vládu, která získá důvěru Poslanecké sněmovny, už to tak doopravdy vypadá. Když se na tu vládu díváme, tak si musíme uvědomit jednu věc. Tohle to není vláda, kterou si vítěz voleb přál. Tu vládu sestavuje s lidma, kteří mu zbyli po té co mu ostatní odmítli z důvodů dobrých nebo špatných, to už posoudí v budoucnu voliči, nicméně je to, je to úspěch z nouze, tak je potřeba se na nic dívat a mám pocit, že tak se na nic dívá i veřejnost, protože podle posledního průzkumu Agentury Kanta Tennes, tuto vládu vítá pouze 7 % občanů, to je strašně málo, ale i když není ideální, tak lidé, kteří nevadí jsou ve většině. Těch je zhruba 60 %.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A nevadí myslím ani podpora KSČM.

Ivan HOFMAN, novinář
--------------------
Tam je to trochu horší, ta nevadí 49 necelým 50 %, ale vadí 42 % , což je hodně. Zatímco celá vláda je nepřijatelná pouze pro 28 % lidí, říkám ta čísla proto, protože se ukazuje a ona si ta vláda ani tak nezískala srdce občanů, ale lidé už jsou tak unaveni tím strašně dlouhým vyjednáváním politickým, které probíhá od voleb, že už vlastně si přejí radši jakoukoliv vládu, než žádnou. To znamená, že ta situace se překlonila ve prospěch Andreje Babiše v tom smyslu, že zřejmě do budoucna bude na tu jeho vládu pohlíženo jako na vládu regulérní a bude se čekat, co udělá, jak se bude, jak se projeví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Napadá mě, Ivane, proč vlastně KSČM přímo součástí koalice?

Ivan HOFMAN, novinář
--------------------
Já myslí, že k tomu jsou hlavně historické důvody. Komunistická strana si stále nese zátěž své předchůdkyně. Všechno by bylo zřejmě jinak. Dlouhá léta bychom neměli v parlamentu politickou stranu, se kterou si nikdo nepovídá. Kdyby hned po roce 89 si změnily název. Já mám pocit, že to i možná udělat měli z toho důvodu, že jako komunistická škola stejně neprosazují ideologii třídní boje, třídní nenávisti a jiné sdružení proletářů celého světa, které se spojují. To jsou myšlenky, které dneska netáhnou. Pro které by lidé ve volbách nehlasovali, to znamená oni mají název něčeho, co vlastně opustili v podstatě, ale nesou si s sebou dědictví po té předchozí straně a hlavně v očích mnoha lidí to negativníi dědictví. To znamená, ten název si nechali ze začátku z takové tradice, ale pak jim v mnoha dalších letech škodilo a jak se ukazuje škodí dodnes. S komunisty se v parlamentu spolupracuje, ale jakoby technicky, ale spojit se s nimi a jít s nimi do vlády, to stále ještě není vkusné, jo, nepovažuje se to za dostatečně nóbl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že se zcela jednoznačně distancoval i od předchůdkyně, i od KSČ.

Ivan HOFMAN, novinář
--------------------
Já jsem někdy obviňoval, že prostě ten vliv KSČM bagatelizují, že prostě nevnímám to strašlivé nebezpečí a já ho teda doopravdy nevnímám. Já mám pocit, že to je strana, která je pragmatická, která se zúčastňuje na procesech, které probíhají v této zemi. Tvoří pragmaticky, se prostě chtějí mít lépe a kteří kdyby měli možnost se vrátit do minulosti, tak to určitě neudělají, protože dnes už v té kapitalistické společnosti podnikají. Velmi často jsou zámožní, úspěšní a možná úspěšnější a možná se jim žije lépe, než v té době, kdy měli v té společnosti většinu a byla to země jedné strany a shodou okolností té jejich jo. To znamená doba se změnila a v dnešní době KSČM nepředstavuje nebezpeční ani hrozbu. Určitě udělali chybu, že si nechali ten název.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká bude podle vás 15. česká vláda. Možná nějaký přívlastek, ale nemusíte, byste jí osobně dal. Třeba koalice Petra Nečase, kterou pohřbily korupční skandály, se jmenovala vláda rozpočtové odpovědnosti, vláda práva a boje proti korupci. Co očekávat od nové menšinové vlády s podporou komunistů.

Ivan HOFMAN, novinář
--------------------
Já předpokládám, že to bude vláda, která bude realizovat nápady svého předsedy. Bude to vláda Andreje Babiše. On i se obklopil lidmi, kteří manažersky budou ty jeho nápady realizovat. Myslím, že takto to vnímá víc komentátorů. Andrej Babiš se ptal lidí, co potřebujete, on to řekl a uvažuje, jestli se to dá zařídit. Je to nejbezpečnější způsob, jak si získat podporu lidí. Proto ta vláda jezdí po regionech, proto všude zjišťuje co je kde jaký palčivý problém, tím se bude lišit od těch ostatních. Nebude mít nějakou jasnou ucelenou koncepci, ale zase nebude rozbíjet to, co funguje. To, co se zažilo. Bude dělat jednotlivé kroky, které ji vynesou vždy v tom regionu anebo v určité vrstvě společenské, nějaké politické body, nějakou přízeň. To znamená, nepředpokládám, že to je vláda, která nás přinutí utahovat opasky. Nebude to ani vláda, která bude rozhazovat. V čele vlády stojí ekonom,který má pověst muže spíše opatrného. Není to žádný podnikatel, hazardér, divoch. Někdo, kdo riskuje, prostě i jeho podnikání bylo vždycky spíše na jistotu, takže bude to vláda, kdybych to měl říct škaredě, tak to bude vláda populistická. Kdybych to měl říct hezky, tak to bude vláda, která prostě si všímá lidí a něco pro ně dělá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, česká pobočka neziskové organizace Transparentcy International chce v praxi prozkoušet novelizovaný zákon o střetu zájmu. Z počátku minulého roku, který si získal přezdívku Lex Babiš. Ředitel David Ondráčka tvrdí, že Andrej Babiš stále ovládá Agrofert, proto se organizace chystá podat podnět za přestupek. Bude ta nová vláda stabilní? Také se poukazuje na to, že bude jen těžko sesaditelná.

Ivan HOFMAN, novinář
--------------------
No já mám pocit, že to, co bude pokračovat bude nekonečný boj všech opozičních stran, médií s Andrejem Babišem. Ten bude neustále napadán a zřejmě se mu kde co ukáže. Každou chvíli se na něj něco najde. Je otázka, do jaké míry vadit, protože jak se ukázalo v minulosti, tak nakonec se jich to až moc nedotýkalo, to znamená, je jisté, že Andrej Babiš tím, že je ve vládě, tak na tom zas tak neprodělává. To zas nebuďme naivní. On ví, proč v té politice je. Ví, proč do ní šel. Šel do ní proto, protože měl pocit, že stát pod vedením politiků nefunguje řádně. Že se prostě plýtvá, že se krade, ale to byl jeden z důvodů. Takový jakýsi morální, že už se na to prostě nemohl dívat. Ten druhý důvod je, že ten stav, který zde byl poškozoval jeho podnikání. Poškozovaly jeho byznys. Na tom se prostě shodl s mnoha jinými lidmi, kteří ho v té cestě do politiky podpořili a určitě nechce, aby prostě to tak trvalo dál ve svém vlastním zájmu. On chce vlastně, aby ty jeho firmy vydělávaly, aby prosperovali a to se také děje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mezinárodní fotbalová federace FIFA si pochvaluje, že díky zavedení videoasistenta je 99, 3 % rozhodnutí sudích na světovém šampionátu v Rusku správný. Co vy myslíte o fungování videa na turnaji. Poprvé v historii šampionátu pomáhat posuzovat přestupky, napravovat chyby rozhodčích.

Ivan HOFMAN, novinář
--------------------
Já bych se vrátil do minulosti trochu. K tomu zavedení této novinky, kterou umožňuje technika, která je úplně jinde, než když vznikal fotbal jako hráč sepsali jeho první pravidla, tak k tomu předcházela debata, jestli něco takového potřebujeme a jestli vůbec ten videorozhodčí fotbal nepoškodí, protože on se mýlil vždy, odjakživa. Odkdy se hraje fotbal, tak se rozhodčí jmenuje, ale vždycky to nějak dopadlo. Vždycky prostě ten výsledek platil a už to patřilo k tradici, že ta lidská nedokonalost je zohledněna tím nedokonalým sudím a tak dál, no a nakonec zvítězila představa, že si fotbal může dovolit ne videorozhodčího, ale že si může dovolit pravdu. Že vlastně může fotbal fungovat i bez těch omylů. Že můžeme všichni vidět, co se stalo doopravdy a i když se tomu rozhodčímu nachází ta autorita, že je před posledním arbitrem, tak i on sám může prostě zkonstatovat, co se teda stalo a vyhodnotit tu situaci daleko dokonaleji, než před tím. Jinými slovy, nakonec se ukazuje, že fotbal si doopravdy může dovolit pravdu a že lidé po celém světě můžou být sjednoceni nejen v tom, že se jim líbí ta hra, ale i v tom, že ten výsledek je spravedlivý, že je správný, že je pravdivý. Já když se na to dívám, tak si říkám videorozhodčí by se měl zavést do mnoha oblastí lidského života, ne kterých s tou pravdou zacházíme zvláštně. My věříme v pravdu. Říkáme, že pravda osvobozuje, že pravda nakonec zvítězí, ale většinou máme na mysli tu svoji pravdu. Tu vlastní. O tu pravdu druhých až tak moc nestojíme a tak je to jeden z důvodů, proč až tak moc na té pravdě nelpíme, ale ten fotbal je právě příkladem, že bychom možná měli, abychom toho videorozhodčího zavedl určitě v politice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo by to rozhodoval? Kdo by to pískal lidově řečeno. Voliči u voleb nebo?

Ivan HOFMAN, novinář
--------------------
Nakonec to tak asi je, ale byl by jeden u videa a měl by 3 asistenty. Samozřejmě v některých oblastech života to půjde těžko, ale to hlavní je, že se ukázalo, že pravda prostě ten fotbal nepoškodila, naopak dívá se na to dobře, protože vlastně jsme všichni jsme součástí toho rozhodování. Najednou vidíme, jak ten míč dopadl nebo nedopadl celým svým /nesrozumitelné/ za brankovou čáru. Jestli byla ruka, nebyla. Jestli byla schválně a tak dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Za co byste, Ivane, vykartoval třeba politiky. Udělaloval červené nebo žluté karty, když už jsme teda.

Ivan HOFMAN, novinář
--------------------
Za nepravdu určitě. To by bylo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co to je pravda a nepravda.

Ivan HOFMAN, novinář
--------------------
A už jsme u toho. Já jsem tu politiku řekl proto, protože tam to je, tam to je nejtěžší. Tam opravdu do toho zapojujeme různé emoce a na to, co se děje se díváme prizmatem své osobní zkušenosti životní. Ta není stejná. Každý má jinou, to znamená, tam se domluvit na to, co je správně, co není, co je pravda, co není, je úplně nejtěžší a je potřeba začít něčím jednodušším a to je fotbal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co byste označil v politice za největší faul. Těžká otázka, tak já se zeptám, jestli vidíte ještě horšího favorita na zisk zlaté medaile ve fotbale?

Ivan HOFMAN, novinář
--------------------
No vidíme jednu věc, že už se hraje bez Ronalda, bez Messiho, zatím teda ještě s Neimarem, ale Mexičani hrají tak dobře, že ani ten není jistý. To znamená ukazuje se, že vyhraje kolektivní hra. Nerozhodnou individuální dovednosti, ale schopnost souhry taktiky a těch adeptů je víc, ale Brazilci v to být mohou. Určitě ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ivana Hofman, komentátor deníku a jeho postřehy. Děkuji vám. Bylo mi potěšením. Mějte se hezky. Na slyšenou.

Ivan HOFMAN, novinář
--------------------
Také, hezký den vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.