Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 19. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnes se na dění kolem nás podíváme očima Ivana Hoffmana, který usedl ve zlínském studiu. Dobrý den.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, novinář
--------------------
Přeji hezký den vám i všem posluchačům.

Čtěte také

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Jak vidí komentátor Deníku dopady jedné schůzky, dvou voleb, neformální plavby, jednoho kolapsu a kulatin? Odpovědi právě dnes. Většina komentátorů se shoduje v tom, že jediným úspěchem bratislavského neformálního summitu Evropské unie byl zřejmě fakt, že se ve slovenské metropoli sešlo pod jednou střechou 27 unijních prezidentů a premiérů. Dopadl podle vás, pane Ivane, summit lépe než, řekla bych, relativně malá očekávání?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, novinář
--------------------
No, já si myslím, že ten summit dopadl výborně a hlavní důvod je právě ten, že to byl summit neformální, to znamená politici, kteří stojí před krizí Evropské unie, hovoří o tom, že je potřeba obnovit důvěru v tento společný projekt, nemuseli zdlouhavě debatovat o jednotlivostech nějakejch nových smluv, nových, nových pravidel hry, ale právě jenom podívat se na sebe tak nějak přátelsky, jako, jako lidé, uvědomit si, že v tom jedou spolu a že by měli společně nají recept, aby ten unijní projekt byl opět, kdybych měl použít takové, takový nadnesený výraz, aby byl opět sexy, aby byl opět příjemný, aby, aby lidé znovu měli Evropskou unii rádi, což se nyní až tak podle průzkumů, které k tomu máme, neděje. To znamená, oni se sešli, nikdo nemusel před..., předvádět svaly, nikdo nikoho netlačil do kouta, ale měli možnost neformálně debatovat a tedy se ukázalo, že vlastně v mnoha věcech i jsou, i jsou si tak nějak blízcí a mají na mnoho věcí stejný názor. To znamená, odteď už jenom neformální summity, takhle bych to řekl, poradil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měla tedy ta společná plavba, protože i ta byla na programu, plavba po Dunaji, symbolizovat, že přece jenom chceme být Evropská unie, na jedné lodi? Byť v poslední době je docela vratká, a mnozí, a vy jste také hodně kritizoval Evropskou unii v té současné podobě, už ji vlastně hodili přes palubu.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, novinář
--------------------
No, tak budoucnost Evropské unie zřejmě není v její stále větší integraci, neplatí, že více, více Evropy, více Unie. Ta budoucnost je pravděpodobně v obnovení vzájemné důvěry, v dobrovolnosti a ve společné víře, že ten projekt má víc kladů než záporů. Když i dnes nasloucháme těm bruselským autoritám, to znamená, jakoby těm evropským nadnárodním politikům, i oni říkají, že, že to není Evropská unie, která stvořila Itálii anebo, nebo Německo, ale jsou to jednotlivé státy, které spolu stvořily Evropskou unii a proto za ni musí nést odpovědnost. Ta odpovědnost musí být společná a musí být do značné míry dobrovolná. To znamená, zřejmě dojde k jakémusi užitečnému rozvolnění toho, toho společného konceptu, který ovšem vůbec nemusí znamenat oslabení, protože Evropská unie je silná vůlí jednotlivých lidí, jednotlivých občanů v těch zemích, v tom společném projektu spolupracovat. Není to tedy záležitost politiků, které zvolíme a oni to za nás vyřeší. Pokud my nebudeme mít rádi tu Unii, tak prostě nepřežije, tím myslím "my" občané. Takže já mám pocit, že politici nahlédli své limity a zařadili rozumně zpátečku snad v době, kdy to ještě jde, kdy jsme ještě neminuli bod, kdy už není návratu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč, nebo na základě čeho došlo tedy k takovému prudkému vystřízlivění, nebo prozření, pane Ivane? Najednou, kde se bere tedy taková ta jednota? Před pár dny si Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise, posteskl, že dosud nikdy neregistroval tak roztříštěné názory evropských lídrů. Nevím, jestli to bylo bratislavským klimatem nebo Dunajem?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, novinář
--------------------
To možná taky trochu. Slovensko nepatří mezi lídry Evropské unie, to znamená, všichni byli na jakési neutrální půdě. Tam, nesešli se v Německu, nesešli se ve Francii. To mohlo být psychologicky pro ně, pro ně příjemné. Také věděli, že se od nich nic nečeká. To je, to je taky někdy lepší, než když jsou pod tlakem, ale ty hlavní důvody jsou dva - jeden je brexit a druhý je migrační krize. A to jsou věci, se kterými si Evropská unie neumí příliš poradit. Pokud jde o brexit, tak se zatím ukazuje, že Británie tu situaci docela zvládá, libra klesla, tím pádem se daří britskému exportu, lidé přicházejí do Británie v naději, že, že na tom brexitu by mohli ještě vydělat. T znamená, ty předpovědi katastrofické, ty se nenaplnily a tím pádem je jasné, že odejít z Evropské unie není sebevražda a to politická ani ekonomická, protože nějaká spolupráce těch zemí, které zůstanou tam, kde jsou a nadále budou obchodovat, nadále budou vyrábět a tak dále, takže ta, ta nehrozí, to znamená, o to víc je důvod je, aby nebyl důvod z Evropské unie odcházet, aby vůbec nebyl důvod prohrát referendu, o setrvání v Evropské unii, protože se ten projekt jednoduše ukáže životaschopný a dobrý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná ...

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, novinář
--------------------
No a pokud jde o migrační krizi, tak tam je jasné, že Evropa stojí před problémem, který neumí příliš řešit a zjistila, že řešit to na tvrdo, silou, kvótami nepůjde. Že bude potřeba najít řešen, na kterém se doopravdy všichni shodnou. Tak to jsou asi ty dva důvody - brexit a migrační krize.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vlastně ta schůzka se konala poprvé nebo špičky Evropské unie se sešly poprvé právě bez Velké Británie. Vrací se mimochodem podle vás ke kormidlu německo-francouzský tandem?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, novinář
--------------------
Bez něj to vůbec nejde. To ..., Německo a Francie jsou tak silné, že určitě názor bude vždy podstatný, ale podstatný bude vždy i názor Polska a v jistém smyslu Visegrádu, protože ukázalo se, že některé postoje, které Visegrád zastával dlouhodobě, tak si tento neformální summit osvojil. To znamená, není to jenom tak, že by tito dva hegemoni rozhodli o tom, co bude dál. Bude potřeba naslouchal i dalším a já mám takový pocit z Bratislavy, že i se objevuje postupně jakási ochota vůbec někomu jinému dalšímu ještě naslouchat, a to je dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Potřebuje tedy v těchto souvislostech Evropa Visegrád plus - jakousi miniunii v Evropské unii. Tuto představu rozšířené Visegrádské skupiny prezentoval Norbert Hofer, kandidát na rakouského prezidenta za Svobodné, který se přesně před týdnem sešel v Praze s českým prezidentem Milošem Zemanem. Ta takzvaná V5 by znamenalo Rakousko plus tedy V4 dosavadní, tedy země, jako Polsko, Maďarsko, Slovensko a Česko?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, novinářtak,
--------------------
Tak je potřeba si uvědomit, že za prvé, prezidentovi Zemanovi se to zamlouvalo, Bohuslava Sobototku, našeho premiéra, to přímo vyděsilo a řekl, že potřebujeme jednotnou Unii a ne žádné takového unie v Unii. To znamená, rovnou to, rovnou to odmítl. Ale on to odmítl jaksi, jaksi řečnicky, politicky, ale ... a asi byli dobře, že tomu příliš hlasitě nepřitakával, to by asi nebylo taktické. Nicméně takové to ad hoc unie v Unii vždy vznikat budou. Je to dáno tím, že jednotlivec sám ničeho nedocílí. To znamená, pokud má vzniknout nějaká společná platforma pro prosazení něčeho, tak se vždy budou někteří dávat dohromady a ty zájmy Maďarska, Polska, České republiky, Slovenska a možná do budoucna i Rakouska, jsou v některých věcech podobné. To znamená, to budou ad hoc Unie, které jsou k určitému tématu, k určitému problému a tam, kde ta důvěra vzájemná je delší a ve Visegrádu už trvá mnoho let a tím, že Praha, a jsme znovu u toho, protože to bylo vždy neformální společenství, tak tam vlastně ta důvěra jednotlivých těch politiků, představitelů, ale vlastně i zemí, protože ti politici se měnili a ta důvěra zůstávala, ta tam je a ta je základem pro nějaké, nějaké, pro nějakou domluvu na společném postoji, který potom lze v rámci toho celku lépe prosadit. To znamená, i když to náš premiér odmítl, tak prakticky to existuje a existovat bude a jsou i jiné země v Evropě, které, které budou vytvářet takové to ad hoc unie a koneckonců unií v Unii je i ten tandem Francie s Německem. To znamená, vůbec není špatné, když má nějakou další protiváhu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nepovede na druhé straně takové jisté drolení k dalšímu oslabování Unie? Není to v rozporu vlastně s tím, s tou proklamovanou jednotou nebo vytouženou jednotou Unie?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, novinář
--------------------
Tak to je argument právě proti takovému nějakému vzájemnému zápolení tam, kde by se spíše mělo spolupracovat a spíše je to relevantní argument, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, že vám do toho vstupuji, omlouvám se.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, novinář
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale i ten summit ukázal, že vlastně ani ta Visegrádská skupina není v podstatě jednotná. Maďarsko a Polsko by chtěly otevírat, jejich politici, evropské smlouvy, my a Slováci řekli "ne".

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, novinář
--------------------
Přesně tak. Já jsem to i říkal, to budou ad hoc dohody, v něčem prostě se najde společná řeč, v něčem ne, i v zahraniční politice budou různé akcenty, ale jako to podstatné je, to podstatné je si uvědomit, že, že Evropa není centrálně řízená říše, není to jeden celek, který, který lze řídit z jednoho bodu. A i když by se to někomu tak líbilo, tehdy by byla nejsilnější, kdyby měla jednu vládu, jednu zahraniční politiku, prezidenta, který by měl rozsáhlé pravomoci, no a na čem by se ..., prostě padla domluva v Bruselu, tak to by všichni plnili a hotovo a basta, ale takto to nemůže být. Takto Evropská unie nevznikla a ani se k tomuto nikdy, nikdy nepřiblíží. To znamená, pokud chceme zabránit tomu drolení, ta to znamená doopravdy méně integrace, více dobrovolnosti a více, více, to je takové klišé, ale více přátelství. Na tom, na tom může jedině Evropa přežít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsem se zmínila o Norbertu Hoferovi, jaký smysl mělo jeho setkání s naším panem prezidentem? V samotném Rakousku před tou jeho cestou do české metropole hodně tápali, jaký status vůbec pan Hofer má, oficiálně je to třetí prezident Národní rady, také se mu říká "třetinový prezident".

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, novinář
--------------------
Já si myslím, že pokud jde o Miloše Zemana, tak se výborně zviditelnil v médiích, udělal takovou menší provokaci. Udělal ji možná s ohledem k tomu, že Bohuslav Sobotka se před tím zase setkal s jeho protikandidátem za Zelené, i když on se s nám setkal ve chvíli, kdy se zdálo, že Rakousko má nového prezidenta. To znamená, nebyla to úplně stejná situace, už se s ním nesetkal jako s kandidátem, kterým se stal až, až posléze, znovu, ale jako hlavní, hlavní smysl té schůzky byl asi v tom ukázat, že hovoří se všemi, že má, teď hovořím o prezidentu Zemanovi, že, že se neštítí žádného, žádného politika. On i sám říká, že udělat si nepřátele, to umí každý blbec, ale najít spolupráci s někým, to je vážná politická práce. Mně na tom trochu vadí, že vlastně asi měl recipročně pozvat i protikandidáta k nám na Hrad, pana Bellena, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Protože se právě ...

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, novinář
--------------------
Ale to on neudělal, protože tvrdí, že Zelené nemá rád a tam si, myslím, trochu protiřečí, protože on by měl umět teda, pokud to tak říká, mluvit s každým, to znamená, i se zelenými.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jde o to, že řada komentátorů se právě pozastavovala nad tím momentem, že český prezident jaksi vstoupil do rakouské kampaně. Jak vy to hodnotíte?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, novinář
--------------------
Možná nějakým způsobem ano, ale jestli mu to může prospět, nebo neprospět, to ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Komu, kterému?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, novinář
--------------------
Panu Hoferovi, to, to vůbec neumím posoudit. Do té, do té míry se v té rakouské politice nevyznám. Ale on určitě to pozvání přijal rád a v případě, že vyhraje, tak do budoucna to česko-rakouským vztahům může i prospěch, i když samozřejmě jsou lidé, kteří říkají, že všichni, co něco znamenají a mají, a mají nějaké peníze, tak stojí za ..., tak stojí proti Hoferovi. To znamená, že paradoxně by to mohlo i ekonomické zájmy České republiky poškodit. Ale to jsou takové, takové spekulace. K tomu každý můžeme říct něco. Důležité je počkat, koho si Rakušané zvolí prezidentem, už doopravdy snad a od toho se potom odvine budoucnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zřejmě to bude, pokud se nepletu nakonec, první adventní neděle, protože to plánované ..., revize těch voleb se měla uskutečnit, ale rozlepují se jim obálky. Co vedlo pana Hofera do Prahy, nebo jak vy byste viděl tedy jeho, co by to znamenalo pro ty česko-rakouské vztahy, pokud by tento muž ze Strany svobodných seděl tedy v Hofburgu, protože on i v Praze otevřel pro nás, řekla bych, dvě nepříjemná, bolavá témata - ekonomické a historické. Jadernou energetiku a Benešovy dekrety, které označil za bezpráví.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, novinář
--------------------
Tam ke shodě podle mě nedojde. Ono by k ní nedošlo, ani kdyby vyhrál jeho protikandidát. To jsou vlastně dvě témata, která musíme brát tak, že, že ve všem se s Rakušany asi nedomluvíme nikdy, ale dnešní témata aktuálnější některá, zřejmě nějakou shodu anebo, nebo kompromis nějaký umožňují. Jde o to, do jaké míry se vlastně budeme vracet do, do minulosti. Pokud jde o jadernou elektrárnu, tam je to jasné. Rakušané už netvrdí, že nechtějí v blízkosti svých hranic žádnou atomovou elektrárnu, oni tvrdí, že chtějí bezpečnou. No a tam už samozřejmě se dá hovořit o tom, jestli Temelín je, nebo není bezpečný, do jaké míry je bezpečný, jak lze o jeho bezpečnosti Rakušany ujistit a tam už se potom otevírá nějaký prostor. Pokud jde o tu historii, do té se politici vracejí tehdy, když potřebují nějak konflikt. Je to zaručený způsob, jak na sebe upoutat pozornost, jak získat nějaké hlasy. Ale pak jsou dlouhá období, kdy ta historie doopravdy už nikoho netrápí, nezajímá a státy se zabývají a vlády, politici aktuálními problémy. To znamená, já bych to nepřeceňoval. Tam prostě ke shodě nedojde, no a hotovo!

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Renomovaný německý týdeník Der Spiegel má na své obálce fotografii republikánského kandidáta na amerického prezidenta a titulek "Pět minut do Trumpa". Podle Der Spiegel mu neškodí, že je to "notorický lhář" a "štváč". Nezačala se ale jeho rétorika v poslední době, pane Ivane, měnit?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, novinář
--------------------
No, tak ta rétorika je funkční a mění se podle toho, jaké potřebuje získat cílové skupiny. Ve chvíli, když oslovoval republikány, tak hovořil jinak, než ve chvíli, když se uchází o hlasy celé Ameriky. Dalo se to předpokládat. Dokonce si myslím, že tak chytrý jsem byl, že jsem to už tady řekl, že Donald Trump bude jiný, než, než jak byl ze začátku. Ono ten způsob, jak se mluví u nás a píše o prezidentské volbě v USA, asi moc nepomáhá posluchačům a čtenářům v orientaci. To zpravodajství se omezuje na zesměšňování Donalda Trumpa a z toho potom vyplývá, že Hillary má vlastně to vítězství v kapse. Ve skutečnosti Trump vůbec není směšný. On, ta, ta jeho kampaň má svoji logiku. On oslovuje lidi, i takové, kteří by teoreticky měli volit demokraty. Zřejmě pro orientaci v té americké problematice by bylo daleko lepší, kdyby se analytici soustředili na grafy, jak vypadá, jak vypadá americké hospodářství, jak se cítí střední třída, kdo ve chvílích, kdy dochází ke krizím, chudne a kdo ve stejné chvíli bohatne. Jak to vypadá s chudobou mezi dětmi a tak dál. Tam je spousta ukazatelů, které ovlivní nakonec americké voliče. Není to jenom charisma těch dvou kandidátů, ale i problémy, o kterých mluví a tak zřejmě dobře porozumět americké střední třídě by více pomohlo odhadnout výsledek voleb, než jenom se dívat na to, co právě kde pronesl samozřejmě kontroverzní boháč Donald Trump.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle posledních průzkumů prý každým dnem dotahuje na svou sokyni Hillary Clintonovou, která vlastně necelé dva měsíce před pár dny zkolabovala před volbami, de facto na začátku té nejtěžší části kampaně.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, novinář
--------------------
To je samozřejmě nepříjemné a myslím si, že bylo pěkné, že v té první chvíli, v té první reakci Donald Trump řekl, že přeje Hillary, aby se rychle uzdravily, aby bylo možné ji vidět v televizních debatách. To znamená, nebyl tam takový ten prvek toho hyenismu, kdy znovu poukáže na to, co vlastně tvrdil i v minulosti, že její zdravotní stav není dobrý, zatímco jeho je vynikající. Tak ve chvíli, kdy došlo k tomu kolapsu, tak zařadil zpátečku, což je, je lidsky, lidsky dobře, jo. Jinak Hillary Clintonová, její hlavní problém, myslím si, není její zdravotní stav ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Donald Trump?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, novinář
--------------------
Hodně lidí říká, že v Americe bylo hodně politiků, kteří na tom zdravotně byli špatně a přitom vlastně byli velmi silní a dokonce pozitivní v té svojí politice, kterou dělali. To znamená, mě spíše u toho takového jednoznačného nadšení nad tím, že by Amerika měla mít první ženu, překvapuje a trochu znejišťuje jiná věc. Když se někdy hovoří o tom, že by měly být zavedeny kvóty, aby se prosadily více ženy v politice, tak já mám dojem, že ty kvóty by především měly být zavedeny proto, aby se v politice, anebo v ekonomice prosadily i jiné ženy, než ty, které jsou vlastně mužnější než muži a Hillary Clinton je žena, řekl bych, docela tvrdá. Také prostě ona ztělesňuje zájmy amerického vojenského průmyslového komplexu, velkých korporací, silných bank. Do té její kampaně investují všichni, kteří chtějí, aby Amerika zůstala taková, jaká je. Aby se toho příliš mnoho nezměnilo. Ona také má, oponuje tomu Trumpovu heslu, který říká :" Udělejme Ameriku opět skvělou ...," tak ona říká: "Ameriku nemusíme udělat skvělou, ona už skvělá je, tak jak je." A v tom je právě rozdíl, zatímco někteří si přejí zásadní změnu, tak někdo si samozřejmě přeje, buďto, aby se situace neměnila, protože je dobrá, anebo se obává, že by ty změna byla k horšímu. Takže si znovu přeje spíše setrvání. Takže u Hillary Clintonové, samozřejmě asi každý jí přeje pevné zdraví, ale já mám pocit, že to zdraví není to, co jí u amerických voličů handicapuje nejvíce. To špatné zdraví jí odpustí, pokud budou mít pocit, že reprezentuje jejich názory a že s ní je spojena lepší budoucnost. O to jde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme zpět do Evropy. Jak čtete výsledek včerejších voleb v Berlíně? Tam poražená sociální demokracie SPD, oslavuje vítězství.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, novinář
--------------------
Já mám pocit, že to, o čem se jedná v Německu a v německých volbách, je stále totéž. Do jaké míry Angela Merkelová ustojí, anebo neustojí tu svoji, řekl bych, roli lídra. My jsme o ní hovořili minule hodně, tak bych jenom teď řekl, že v Berlíně zřejmě migrace doopravdy nebyla prioritou. Tam hlavní výsledek je, že CDU, i přesto, že tam nebyla prioritou, odchází, s velkou pravděpodobností do opozice, vznikne tam levicová koalice, s velkou pravděpodobností a to si ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Plus Zelení.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, novinář
--------------------
A to svědčí asi o tom, že ten Berlín je asi zvláštní, že je trochu jiný, než zbytek Německa. On také je kombinovaný z toho Berlína východního, západního, no a ten východ volí jinak než ten západní Berlín, tak nevím, jestli, ale vy jste znalcem Německa, to znamená, já bych se asi měl ptát, jestli je to doopravdy ten lakmusový papírek, jestli od Berlína můžeme odvozovat, jak to půjde dál. Jisté je, že CDU, pokud se chce udržet, tak asi něco změnit musí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zřejmě tu velkou koalici sociálních demokratů a CDU nahradí červeno-rudo-zelená, tedy sociální demokraté, levice a Zelení. Ono se ty volby interpretují vlastně i jako dobrá zpráva v tom smyslu, že z frustrace voličů z té velké berlínské koalice profitovali právě Zelení, liberálové z FDP, kteří velmi posílili, a levice. Nutno říct také, že AFD skončila na místě pátém a zároveň tím vstoupila do desátého Zemského sněmu v Německu. Takže je to už zastoupení této strany realita, politická realita?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, novinář
--------------------
Jasně ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A pak ještě bych dodala, že vlastně od roku 2001 nepřišlo v Berlíně k volbám tolik lidí, jako včera, což je vlastně hodnoceno jako velký úspěch, ovšem do Ruské dumy, tam zase byl extrémně nízký zájem o ty volby včerejší, pane Ivane?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, novinář
--------------------
Já si myslím, že nemáme na to ani minutu a ty ruské volby jsou zajímavé. Předpokládalo se, že Jednotné Rusko dostane možná méně než 40 %, nakonec získali podle odhadů 45 a nakonec 54. To znamená, zřejmě posílí ta strana, která se hlásí a ke které se hlásí prezident a od toho se zřejmě možná odvinou nějaké nové scénáře vnitřní politiky. To, co říkají někteří analytici a co se čeká od Putina, že udělá ještě za svého života, za své vlády, je, že nabídne Rusku novou společenskou smlouvu, že, že prostě se něco změní i v tom vnitřním chodu Ruska, ale říkám, na to, abysme to probrali podrobně, nemáme mnoho času.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co opoziční strany? Možná ještě krátce. Jaká je situace těch, kteří nesouhlasí s tou oficiální politikou Kremlu. Dostali se do parlamentu, do Dumy, i opoziční formace?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, novinář
--------------------
Z těch se tam nedostal prakticky nikdo z těch malých liberálních stran. Opozicí zůstávají Žirinovského nacionalisté, Zjuganovovi komunisté a ještě jedna nová strana Spravedlivé Rusko, která je ovšem levicovým partnerem Jednotného Ruska. To znamená, já mám pocit, hlavní důvod, proč se ty hlavní strany, řekl bych, orientovaní západně, tam nedostaly, je, že to jejich, co ony nabízejí a co ony řeší, to je svoboda, dodržování lidských práv, taková lidsko-právní agenda, ale to, na co čekají ruští voliči, je řešení jejich konkrétních problémů, hospodářských, ekonomických a to v těch programech příliš nebylo a tím si vlastně způsobily zřejmě do značné míry neúspěch.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Klidně se vrátíme, když budou už oficiální výsledky za týden, na kdy si necháme to příští pondělí, také 25 let od dne, kdy se u nás začalo telefonovat z mobilu a jak nám mobily změnily život. Pro tuto chvíli děkuji Ivanu Hoffmanovi do Zlína a těším se za týden na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, novinář
--------------------
Já také. Přeji hezký den všem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji vám. Zítra milí posluchači, budu hovořit s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou. Příjemný den, ideálně s Českým rozhlasem Dvojkou přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.