Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 16. prosince 2019

16. prosinec 2019

Hostem byl komentátor Ivan Hoffman.

Vladimír KROC, moderátor:
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes komentátor Ivan Hoffman. Letos naposledy. Zdravím po linkách do Zlína. Dobrý den.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Také zdravím srdečně. Samozřejmě i naše posluchače, i Tebe.

Vladimír KROC, moderátor:
Příjemný poslech Vám přeje Vladimír Kroc. Ivane, překvapil Tě výsledek parlamentních voleb ve Velké Británii?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Nepřekvapil, v podstatě jsem očekával, že Britové už mají toho brexitu, respektive toho mlžení kolem brexitu plné zuby a že zřejmě se rozhodnou pro nějakou jednoznačnou volbu.

Vladimír KROC, moderátor:
Konzervativci budou mít tedy, jak víme, v 650 členné Dolní sněmovně pohodlnou většinu, v podobě 365 křesel. O čem je to ale zpráva? Jenom právě o tom přístupu k brexitu? Bylo to ano/ne, bylo to referendum o brexitu, to druhé?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Tak samozřejmě, pokud má někdo takto jednoznačné vítězství, tak souvisí to s tím, že někdo jiný musel dramaticky prohrát a to se v Británii stalo labouristům. Mám takový pocit, že z jedné strany budeme hovořit o tom, co udělal Boris Johnson dobře, a tam musíme říct, že asi neudělal chybu, když se ve vládě zbavil svých oponentů, od toho okamžiku konzervativci působili konsolidovaně, a naopak, když se podíváme na lídra labouristů, Corbyna, tak on nabízel Britům socialismus, a zřejmě ho nenabízel úplně dobře, respektive nabízel ho špatně, a současně byla vlastně ta labouristická strana mimořádně nejednotná, i v té otázce brexitu. Na samém začátku, když se uvažovalo a hlasovalo a diskutovalo o tom, jestli má Británie v Evropské unii setrvat nebo ne, tak měli i labouristé mnoho důvodů, proč z Evropské unie odejít, ale byly to úplně jiné samozřejmě důvody, než měli konzervativci, ale potom, z nějakého neznámého důvodu, ten vnitřní konflikt vedl k tomu, že se vlastně nepostavili jednoznačně, jestli teda chtějí odejít, nechtějí odejít, začali hovořit o druhém referendu, mám pocit, že toto rozhodlo tu volební kampaň možná ještě víc než to, že Boris Johnson Britům slíbil, že už s tím udělá konec a že přijde konečně rozhodnutí, na které čekají.

Vladimír KROC, moderátor:
Jeremy Corbyn přiznal odpovědnost za volební trh labouristů, ale za tu porážku podle něj může politický systém, který je prý labilní od finanční krize v roku 2008. A výsledek také prý ovlivnila média a podlost konzervativního premiéra Borise Johnsona. Co si o tom myslí Ivan Hoffman?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Tak my když jsme se dívali na tu kampaň, tak byla taková, i z odstupu, byla taková řekl bych drsná, ale také si musíme uvědomit, že v Británii média doopravdy vstupují do politiky a to velmi silně. Některé listy, navzdory těm průzkumům, které favorizovaly konzervativce, do poslední chvíle tvrdily, že zvítězí Boris Corbyn, proto, teda Jeremy Corbyn, že zvítězí proto, i s labouristy, protože se nám na té pravici rozhádají mezi sebou voliči a rozdělí své hlasy mezi protibrexitovou stranu a konzervativce, což se vůbec nestalo, nakonec všechny ty hlasy, které byly pro brexit, šly směrem ke konzervativcům, to znamená my v těch ohlasech z Británie, jsme viděli to, co známe také u nás, u mnoha komentátorů, že totiž to přání se stane otcem myšlenky a vlastně když ty průzkumy neříkají to, co chci slyšet, tak se prostě s nimi nesmířím a do poslední chvíle tvrdím, že to bude jinak. Jinými slovy, i ta interpretace průzkumu je součástí toho politického boje a ten se nevede jenom mezi politiky, ale i mezi těmi, kteří tu politiku komentují. Což podle mě je neřest a chyba.

Vladimír KROC, moderátor:
Podaří se vyvést zemi z Evropské unie k 31. lednu, jak slíbil Johnson?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Ono to jednání nepochybně bude velmi tvrdé, ale já, myslím si, že ano, v nejhorším případě se naplní takový ten scénář toho tvrdého brexitu, že se vlastně do poslední chvíle nic nedohodne. No a poté, co se nic nedohodne, tak se bude vyjednávat, když už Británie bude z Evropské unie venku. Jisté je dvojí, za prvé, že i poté, co skončí to vyjednávání, tak Británie zůstane partnerem pro Evropskou unii, protože ona se nikam neodstěhuje, zůstává v našem sousedství, ta provázanost s kontinentem je obrovská, a to tak i zůstane. A ta druhá věc, která je také jasná je, že Británie se stane buďto příkladem, že se lze obejít i bez Evropské unie, a to je ta myšlenka řekl bych nejen Borise Johnsona, ale i ostatních stoupenců brexitu, že totiž Británie potřebuje nějakou výzvu, aby se někam posunula, že nemůže se prostě vést v tom vlaku s ostatními. A to se může stát příkladem i pro ostatní. No a v případě, že by naopak, se ta výzva nenaplnila, Británie by dopadla špatně, tak pak naopak bude Británie příkladem, že je potřeba si to velice dobře rozmyslet, ten odchod z Evropské unie a stane se tím pádem vlastně takovým špatným příkladem a příkladem špatného řešení.

Vladimír KROC, moderátor:
Jak velké očekáváš změny v současné britské vládě, které má dnes oznámit staronový premiér Boris Johnson.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
To si vůbec neumím představit. On nemá příliš důvodů měnit vítězný tým, prostě lidé, se kterými uspěl, tak je asi zbytečné je měnit. Ale to uvidíme. Podstatné je, že ta vláda zřejmě bude silná, sjednocená, bude mít podporu parlamentu a může realizovat daleko jednodušeji ty své politické záměry než tomu bylo dosud.

Vladimír KROC, moderátor:
List Sunday Times spekuluje, že Boris Johnson plánuje revoluční změny ve vládě, myslím, že to je i jeho výraz, až po brexitu, kdy logicky tedy zanikne ministerstvo pro brexit, ale mimo jiné prý zřídí ministerstvo pro hranice a přistěhovalectví, které vyčlení z ministerstva vnitra. Co to možná signalizuje?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
No tak signalizuje to to, že otázka hranic začne samozřejmě hrát nějakou roli a zřejmě ta agenda bude rozsáhlá a bude potřeba ji jednoduše zadministrovat, to nemá zřejmě nějaký politickou vypovídací hodnotu, ale veskrze praktickou, jsou věci, které budou prostě s odstoupení, vystoupení Británie z Evropské unie jinak.

Vladimír KROC, moderátor:
Jak odhaduješ příští osud Skotska? Bude se chtít vyčlenit ze Spojeného království? A vrátit se do Evropské unie? Co myslíš?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Politici to rozhodně chtějí, ale je otázka, jestli na to referendum vůbec dojde, protože poměrně nedávno se referendum konalo, vzešla z něho vůle Skotska, zůstat ve spojení s Británií. Dneska Skotové argumentují tím, že se něco podstatného změnilo, že vlastně nehlasovali pro odchod z Evropské unie a tím pádem by se v nových podmínkách to referendum mělo zopakovat. Ale říkám, není to ani legislativně úplně jednoduché, nejprve se s tím bude muset smířit i Londýn, a v případě, že by na to referendum došlo, tak zase, není jasný ten výsledek, protože řekl bych, že i když ten skotský tlak na nějakou nezávislost, svéprávnost, autonomii, je historický a je od nepaměti, tak přece jenom hodně lidí ve Skotsku, a ukázalo to to minulé referendum, nakonec volí bezpečí, a tím bezpečím je přece jenom, sounáležitost s Británií.

Vladimír KROC, moderátor:
Dnes komentátor Ivan Hoffman. Domácí téma. Benešovská nemocnice bude přinejmenším ještě dnes fungovat v omezeném režimu, po útoku kryptovirem nelze spustit přístroje včetně počítačové sítě, plánované operace byly tedy zrušeny. Čeho jsme to, Ivane, svědky? Jak to vidíš?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
No, když se podíváme na konkrétní příklad té nemocnice, tak on v sobě nese i, kromě té praktické roviny, i nějaké symbolické poselství, je potřeba si uvědomit, že ta zdravotnická zařízení jsou sice takovým výhodným terčem pro počítačové piráty, softvéry, protože často mají zastaralá bezpečnostní opatření a jsou tím pádem snadněji vydíratelná, ale v tomto případě je to trochu komplikovanější tím, že ta nemocnice si nedávno pořídila systém nový, s propracovaným zabezpečením, za nějakých 30 milionů, a i s tím si ten virus dokázal poradit, to znamená podle mě se naplňuje taková ta stará zásada, že ten zloděj, zločinec, kriminálník, ať už to jakkoliv nazveme, je vždycky o krok napřed, a ti, kteří se tomu brání, jsou v jakési nevýhodě, a my teď hovoříme o nemocnici, ale je potřeba si uvědomit, že podobně se může terčem stát nějaké energetické zařízení a různé sítě, které jsou také vlastně už dnes závislé na počítačích, a na té velmi komplikované informatice, to znamená, já mám pocit, že do budoucna, samozřejmě budeme dělat vše proto, abychom tu pohodlnou digitalizaci, to, co nám dneska zjednodušuje život, ubránili proti takovýmto útokům. Ale současně možná je čas i se znovu zamyslet nad tím, jestli by nebylo lepší, kdyby některá zařízení, ta, která jsou doopravdy strategicky důležitá, nebyla důkladně zabezpečována, ale aby pracovala v nějakém offline režimu, aby jsme učinili kvůli bezpečnosti nikoliv krok vpřed, ale krok zpátky. Svět ještě před několika lety fungoval i bez počítačů a já si umím představit, že možná by bylo bezpečnější, kdyby to tak bylo i v budoucnu.

Vladimír KROC, moderátor:
Zní to zajímavě, ale pokrok nezastavíme. Těžko si tedy představit budovat moderní zdravotnictví bez IT.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
No oni ho mohou zastavit ti hackeři. Říkám, je dobré být připravený na tu situaci, kdy je potřeba výplaty vydávat v hotovosti, ve výplatním sáčku, tak, jak to známe ještě my starší, z velké části života.

Vladimír KROC, moderátor::
Ale to není případ teď té benešovské nemocnice, tam jenom, abychom nešířili poplašné zprávy, tam dostanou normálně elektronicky výplatu, takže tam je to v pořádku, aspoň v tomto případě.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
No a pak je dobré stále si udržovat takovou tu schopnost napsat si věci podstatné na papír tužkou nebo perem, já bych se toho úplně nevzdával, to se ještě může hodit.

Vladimír KROC, moderátor:
No on to není samozřejmě problém jenom u nás, v sobotu vyhlásilo americké město New Orleans stav ohrožení kvůli kybernetickému útoku proti počítačovým systémům městské správy, tam šlo tedy jednoznačně o vydírání. Měli by se, Ivane, zpřísnit tresty za takové činy? Ono je otázkou, jestli se šikovný hacker nechá chytit.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
To je samozřejmě problém, ale říkáš to správně, když víme, že letos ty hackerské útoky ve světě způsobily škody za 25 miliard dolarů, což je třetina našich rozpočtových příjmů, respektive rozpočtových výdajů za rok, to je obrovská částka. Tam už doopravdy přestává ta legrace, je vidět, že to je kriminalita doopravdy na nějaké vysoké úrovni, a že ten hacker je dnes stejně nebezpečný jako je nějaký náboženský fanatik s nožem, o kterých píšeme daleko víc, prostě ten terorismus máme tak nějak na ráně, a o těch hackerech se mluví málo. Já mám pocit, že to je možná i tím, že psát o hackerech není zrovna šikovné, protože oni jsou pověstní tím že se zaměří na toho, kdo se o ně zajímá, a nikdo s nimi, jako pokud nemusí, nechce mít nic společného. Ale je to hrozba, které je potřeba připisovat daleko větší význam. Je potřeba si uvědomit, že ti hackeři jsou schopní napadat bezpečnostní systémy, jsou schopni zvrátit vojenské operace a tak dál, dosáhnou všude, kde jsou počítače, to znamená ta nemocnice, ta je jako první na ráně, ale ten problém je daleko větší.

Vladimír KROC, moderátor:
No a co s tím tedy? Zvýšit prostředky na kyberobranu?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Určitě ano, já říkám, to se určitě i stane, protože tyto příklady, viděli jsme to i na té benešovské nemocnici, tam okamžitě byla součinnost z Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, četl jsem někde, že tam poslali svého schopného IT, z Prahy, z Ruzyně, z letiště, prostě když někdo tomu jenom trochu rozumí, tak v takové chvíli prostě okamžitě pomáhá, a i přesto ale, že vlastně ti zřejmě nejlepší odborníci, kteří u nás na to jsou, na tom případu pracovali, tak nenašli řešení ze dne na den, to znamená určitě se ukazuje, že bude potřeba těch IT víc, nicméně když člověk si povídá s někým z té IT komunity, tak říkají, že takových těch skutečných IT je málo, a že spíš přibývají "ajtíci". Tahle zdrobnělina, z toho jejich žargonu, vypovídá o tom, že není úplně jednoduché prostě se tím expertem, doopravdy schopným, stát.

Vladimír KROC, moderátor:
Dnes si povídáme s komentátorem Ivanem Hoffmanem, který je ve Zlíně, ve zlínském studiu Českého rozhlasu. Teď o tom, jak zlepšit česko-čínské vztahy. Pomůže najmout PR agenturu, jak na to podle tedy vlastního vysvětlení šla společnost Home Credit?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
My vidíme, že ten diskurz o Číně u nás skutečně je poněkud nevyvážený, v českých médiích se o Číně referuje, aspoň já to tak vnímám, vesměs negativně, a hlavní slovo mají synologové a ta část synologů, kterým je ta Čína řekl bych z duše protivná, najdou-li nějaký důvod něco špatného napsat, tak neváhají a hned tak učiní, to znamená pro firmy, jako je Home Credit, je to situace určitě nepříjemná, a byli by rádi, kdyby kvůli jejich byznysu, kvůli jejich podnikání, se o Číně referovalo lépe. Samotný ten Home Credit v té Číně určité problémy má, je fakt, že tam prostě ten jejich agresivní způsob nabízení půjček a takové ty praktiky, kde některé důležité věci jsou psány někde na třetí straně prťavým písmem, aby si to nikdo nepřečetl, tak to jsou věci, na které Číňané úplně zvyklí nejsou, takže na to jejich podnikání v Číně doopravdy jsou i nějaké negativní ohlasy, nicméně ten jejich byznys tam funguje, vydělávají tam spoustu peněz a asi by byli rádi, kdyby ten vztah k Číně byl lepší. To znamená když oni najmou PR agenturu, tak se na to můžeme dívat tak, že se snaží zlepšit ten obraz Číny. Číňané, samozřejmě jsou tomu asi rádi.

Vladimír KROC, moderátor:
Není to lhostejné spíš? Než že by to nějakým způsobem hodnotili?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Já bych se trochu vrátil do minulosti a řekl bych, že v 80. letech jsem dostával z americké ambasády takový časopis Spektrum, který propagoval to pěkné nebo to normální a obyčejné, na Americe, na Spojených státech amerických, v atmosféře, kdy u nás v médiích se samozřejmě o nich nikdy nic pěkného nenapsalo, a najednou, úplně normální informace, měli velkou sílu a hodnotu, a ten časopis, jsem se na něj vždy velice těšil. Dneska něco podobného vidíme jako přílohu Literárních novin, kde Miroslav Pavel, který také dává, má takovou pravidelnou měsíční barevnou, na mnoha stranách, přílohu o Číně, kde jsou analýzy, rozhovory, reportáže, a je to materiál, který je, vypadá jako propagandistický, ale říkám, v té atmosféře, kdy se vlastně nic pěkného člověk z mainstreamových médií o Číně nedočte, tak nakonec, je to prostě velice zajímavé čtení.

Vladimír KROC, moderátor:
Ono to koresponduje s tím, co uvádí tedy v tom prohlášení Home Credit, že nikdy nenajímal, ani nepoptával v Česku služby, aby prosazoval zájmy jakékoliv cizí země, ale lze tomu opravdu věřit?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Tak my žijeme v éře globalizace, kdy na mnoho věcí najednou musíme najít nějakou úplně novou odpověď, kterou jsme v minulosti nepotřebovali. Bezpečnostní informační služba u nás považuje šíření vlivu Číny za bezpečnostní hrozbu.

Vladimír KROC, moderátor:
No, za jednu z největších bezpečnostních hrozeb.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Ano, přesně tak. A když se člověk na to dívá, tak si samozřejmě uvědomuje, že Čína je dneska globální lídr a její vliv prostě neustále roste, ale je otázka, jestli tou hrozbou je skutečně ta Čína, jestli tou hrozbou spíše není globalizace, a v takovém případě potom čelit hrozbám globálním, lze asi nejlépe tím, že se ten stát snaží o soběstačnost, to znamená tím, že není závislý na těch globálních trzích a globálních velmocích, že to, co potřebuje, se snaží si buďto dopěstovat, vybudovat, vyrobit z velké míry sám, a tím vlastně snížit tu závislost. To znamená tady je to daleko komplikovanější, my se dneska bez toho čínského zboží ze dne na den neobejdeme, když se člověk podívá, co je v obchodech, tak tu Čínu vidí na každém rohu. To znamená ona je bezpečnostní hrozba, ale současně je partnerem, a řekl bych docela nezbytným, v mnoha oblastech. To znamená s tím je potřeba naučit se nějakým způsobem žít. A to není možné tím, že se prostě té Číně budou dávat nálepky, že je komunistická, rudá, že to je diktatura a tak dál, tím se moc daleko nedostaneme, takže ve skutečnosti.

Vladimír KROC, moderátor:
Ale jak tvrdíš, nebo už jsi to sám připomenul, že BIS proti tomu vážně varuje, třeba že Číňané cílí podle nich hlavně na Českou akademickou obec, bezpečnostní sbory a státní správu. Tohle by se asi nemělo brát na lehkou váhu.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Já teda, ta zjištění té BIS, beru do značné míry i jako politické výroky, my do hloubky neznáme, samozřejmě, ty jejich nálezy, co oni šetří a tak dál, nicméně je v tom, řekl bych takový politický podtón, je v tom nějaké politické zadání, které nám moc nepomůže pochopit to, v čem je ta Čína doopravdy jiná, a jaká vlastně je, já spíš než bych prostě poznával jednotlivé země a jejich kultury, které samozřejmě jsou odlišné, podle zpráv špionů a bezpečnostních služeb, tak mám takovou tendenci spíše se snažit pochopit je, přes jejich básníky, to znamená pro mě klíčem k pochopení Ameriky, je Lawrence Ferlinghetti, na Rusko se dívám přes Dostojevského nebo Bulgakova a u Číny mě spíš zajímá Lao-c´. Například to jsem se teprve nedávno o něm dověděl, že tento můj oblíbený básník zemřel tak, že se v opilosti utopil, když se snažil z loďky obejmout měsíc. No a to je informace, kterou se nedovím ani od BIS, ani od těch synologů, kteří se snaží na Číně najít nějaké vady. Tak já se na to dívám úplně jinak.

Vladimír KROC, moderátor:
Letos si povídáme v pořadu Jak to vidí naposledy. Když rekapituluješ, skoro tedy už uplynulý rok, jaký byl očima Ivana Hoffmana?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Já myslím, že to byl dobrý rok. Tím, že byl plný výzev k zamyšlení. Jsou roky, které jdou prostě ve svých kolejích, a uplynou, aniž by po nich zůstala nějaká vážná stopa. Ale my jsme letos doopravdy měli spoustu příležitostí a důvodů se nad sebou zamýšlet, zažili jsme spoustu řekl bych takových inspirativních demonstrací, ulice byly plné lidí, kteří prostě se zamýšleli nad stavem demokracie a současně byla spousta lidí, která pochybovala o tom, zda to má smysl. Myslím, že to byl dobrý rok, že byl výživný na události a na emoce.

Vladimír KROC, moderátor:
Tak ten příští letopočet bude vypadat hezky 2020. Co bys popřál posluchačům Dvojky do nového roku?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
To, co se na nás valí je strašně komplikované, a my jsme neustále v pokušení uvěřit expertům. Já bych si na ně dával pozor, já bych neustále zdůrazňoval, že ta naše vlastní zkušenost má také svoji hodnotu a že by člověk měl poměřovat to, co vidí kolem sebe, svými životními zkušenostmi a že by neměl čemukoliv naletět, a na všechno hledat svůj vlastní pohled, nějak, ono se tomu říká selský rozum, zdravý rozum, už se z toho stává takové klišé. Ono tím zdravým rozumem šermuje i kdejaký populista a tak dál, nicméně asi nám nezbývá nic jiného než tuto instituci si chránit a se jí nějakým způsobem držet, být svůj, nepodléhat nějakým kampaním, neustále o věcech přemýšlet, to je to asi nejlepší, co se dá v tom roce příštím udělat.

Vladimír KROC, moderátor:
To byl komentátor Ivan Hoffman. Děkuji a Šťastný nový rok. Na shledanou.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Také hezký den.

Vladimír KROC, moderátor:
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.