Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 15. července 2019

Hostem byl komentátor Ivan Hoffman.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den a celý nový týden přeje Zita Senková. Dnes se dozvíme, jak některé události vidí komentátor Ivan Hoffman. Přeji vám do Zlína dobrý den.

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Já také, hezký den vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Pozornosti neujde například další vývoj na české politické scéně. Probereme potenciální důsledky tureckého rozhodnutí nakoupit ruský protiraketový systém a ohlédneme se také za kariérou, o které se mnohým může jenom zdát. Dobrý poslech. – Se vstupem do třetího prázdninového týdne rozhodně nepřichází letní okurková sezona, byť začaly parlamentní prázdniny. Dnes se očekává rozuzlení vládní krize či spíše názorového sporu mezi premiérem Babišem, prvním vicepremiérem Hamáčkem a prezidentem Zemanem. Předsednictvo sociální demokracie totiž na svém zasedání vyhodnotí výsledky páteční schůzky, na které prezident oznámil, že k 31. červenci vyhoví návrhu premiéra odvolat ministra kultury Antonína Staňka. Přesto je stále nejisté, zda sociální demokracie z vlády neodejde. Zeman totiž neřekl, že jmenuje Michala Šmardu novým ministrem kultury. Jak vy, Ivane, rozumíte výsledkům lánské schůzky? Je to posun? Bude dnešní jednání předsednictva v něčem snazší nebo srozumitelnější?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Určitý posun to samozřejmě je. To všichni víme, protože ze začátku vůbec nebylo jasné, jestli se pan prezident rozhodne stávajícího ministra kultury, který už podal demisi, odvolat. Ukazuje se, že nakonec ano, ale pro sociální demokracii tohle ještě není ten ideální výsledek, protože současně zpochybňuje kandidáta, kterého navrhují. Pana Šmardu jmenovat nechce, on ho vnímá jako řadového funkcionáře, manažera okresního formátu, člověka, který kultuře moc nerozumí. Je pravda, že nějaký hlas z kulturní veřejnosti, která byla pobouřena odvoláním šéfa Národní galerie Fajta, že by vlastně zazníval, že toto je člověk, který prospěje české kultuře, neslyšíme. Takže ta volba je docela taková problematická, o kterou se asi sociální demokraté před veřejností příliš opřít nemohou, ale je to pro ně prestižní věc. Oni pokud si nemůžou rozhodnout, kdo za ně bude ministrem, tak potom doopravdy ta jejich účast ve vládě je taková hořká. Na druhou stranu, když se hovoří o tom, že dnes padne rozhodnutí, tak je to možné, ale spíš s tím moc nepočítejme. Je to never ending story. Bude pokračovat dál. Mají před sebou celé prázdniny. Stejně není moc co dělat. Těch lidí, kteří už deklarovali, že budou pro vystoupení sociální demokracie z vlády, napočítali, na nějakém serveru jsem si přečetl, 13, ale pokud těch členů předsednictva, které bude rozhodovat, je nějakých 50, tak stále to není žádné jednoznačné číslo, ze kterého by se dalo odezírat sociální demokracii ze rtů, že odchází z vlády. Já to spíš nepředpokládám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem Michal Šmarda je místopředseda ČSSD. Takže nejde o nějakého řadového poslance nebo člena. Proč se vlastně ale schází předsednictvo strany? Protože neplatí vždy, že by politická strana hlasovala o tom, kdo bude jejím nominantem ve vládě.

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Proč se scházejí? Oni si ten termín naplánovali, musí tu situaci nějak vyhodnotit, musí se k ní vyjádřit. Je jasné, že to nechtějí nechat jen na předsedu a na nějaký úplně úzký kruh. Takže ten důvod k tomu setkání určitě je. Pak je zde otázka, jestli doopravdy měli hledat nějakého jiného kandidáta, který by vyhovoval, řekl bych, kulturní obci, potažmo představě o kultuře, kterou má pan prezident. Já si tím nejsem úplně jistý. Já mám stále pocit, že ministrem nemusí být nutně člověk, který je z toho oboru. Že to má být spíše člověk, který je schopen administrovat dění v daném rezortu ku prospěchu daňových poplatníků. Kdyby to měl říct na příkladu, tak nemyslím si, že ministrem zdravotnictví má být lékař a že má být odpovědný lékařům. Měl by být odpovědný celé veřejnosti za chod zdravotnictví. S kulturou je to totéž. Možná, že je pan Šmarda kandidátem dobrým, že bude tím manažerem, který se postará, aby tam neunikaly peníze a tak dál. Protože kdyby chtěli mít sociální demokraté skutečně člověka, který je všeobecně kulturně oblíbený, tak by museli nominovat například Marka Ebena. Tam by se nezmýlili. To je člověk, kterého mají všichni rádi a který s tou kulturou nějakým způsobem souvisí. Omlouvám se, že jim takto radím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jde vůbec o pana Šmardu? Jde o personálie v tomto sporu?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Já si myslím, že také. Slyšíme různé konspirační teorie o tom, jaké se vedou mocenské boje, kdo chce co za co vyměnit. Tohle k politice patří samozřejmě také. Ale já si umím představit, že doopravdy Miloši Zemanovi toto počínání sociální demokracie připadá zvláštní a je samozřejmě moc rád, že se může zviditelnit a ukázat, že tam je a že není člověk, který jen tak něco podepíše automaticky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Otázka, která nevím, jestli je mířena na vás... Ale proč podle vás pan prezident nakonec změnil názor, respektive tu demisi Antonína Staňka podepsal, respektive, proč ji nepodepsal hned v květnu, ale teprve nyní vyhoví té žádosti? A možná podotázka: Proč to bude až ke konci měsíce?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
To doopravdy nevíme asi nikdo. Ale já předpokládám, že přece jen si chce udržet slušné vztahy s premiérem, který o mnoha věcech rozhoduje a je v našem ústavním systému výrazně důležitějším politickým činitelem, než je prezident, mocnějším. To znamená, úplně si pohněvat premiéra, není pro prezidenta, řekl bych, výhodné. Určitě přihlédl k tomu, že si přijetí té demise premiér přeje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Některá média spekulují o tom, jestli není Jan Hamáček, lídr sociálních demokratů, přece jen lepší vyjednavač než premiér Andrej Babiš, protože pan prezident nakonec přistoupil na požadavek ČSSD a podepsal odvolání ministra Staňka.

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Nevím. Já mám pocit, že nejlepším vyjednávačem bude asi spíš Andrej Babiš, ale určitě Jan Hamáček má také svůj hlas a svou pozici. Já bych řekl, že z toho, co může sociální demokracie personálně vygenerovat, je Jan Hamáček dobrá volba, že to je dobrý předseda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Liší se v něčem ta současná situace kolem rezortu kultury s těmi tahanicemi kolem šéfa české diplomacie? Sociální demokraté trvali na tom, že to bude pan Poche, kterého pan prezident odmítal, nakonec se ministrem stal Tomáš Petříček.

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Máte pravdu, že nějaká podobnost tam je. Teď, jak to říkáte, tak bych řekl, že možná je to skoro přes kopírák, že tak nějak se ta politika děje. Každý se tam snaží prosadit ten svůj zájem a být vidět. Ale nakonec pokud bychom to brali jako paralelu, tak tam se to nakonec nějak utřáslo a dopadlo, tak asi to dopadne i teď.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Proč Andrej Babiš nesáhl nebo nechce sáhnut po kompetenční žalobě? Vyřešilo by to něco?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Zaprvé asi moc ne, protože to by byla otázka na dlouhé týdny. A také by to znamenalo poškození vztahů s prezidentem, které určitě chce mít i on dobré. Takže já se ani moc nedivím, že se tomu vyhýbá. Ale samozřejmě nedivím se ani opozici, která by uvítala, kdyby se tito dva nějakým způsobem rozhádali. Otevřelo by to nové možnosti politického vývoje. Ale já mám pocit, že když se na to podíváme velmi věcně a z odstupu, tak ty možnosti stále jsou jenom dvě. Buď ta koalice vydrží do příštích voleb, nebo se rozpadne a v takovém případě nás s velkou pravděpodobností čekají předčasné volby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:  
A myslíte si, že tento, řekněme, názorový spor členy vládní koalice, tedy hnutí ANO a sociální demokraty, spíše vzdálil nebo naopak utužil? Protože jsme slyšeli nejenom v tom posledním týdnu vyjádření z obou stran, jak obě strany chtějí pokračovat v té své spolupráci.

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
To ale platí od začátku, na tom se nic moc nemění. Toto je věc taková prestižní, která se řeší. Ale jinak ta vládní koalice funguje docela dobře proto, že nevznikla teď, ona už navazuje na to minulé volební období, kdy byla, řekl bych, docela úspěšná i ta vláda Sobotkova – i přesto, že v ní probíhaly koaliční spory. Ale to je dáno tím, že jsou to strany, které, obě dvě, se rozhodly trochu respektovat občana, všímat si, o co jde lidem. Začaly dělat takovou věcnější politiku, sociálně ohleduplnější než předtím vlády pravicové. Mám pocit, že je to projekt, který při troše trpělivosti a dobré vůle může vydržet klidně i do dalšího volebního období. Já se trochu někdy divím těm sporům nebo takovým útokům, které přicházejí ze strany hnutí ANO... Že se spíš nesnaží si sociální demokraty nějakým způsobem předcházet a vyjít jim vstříc... Protože pro něj je to úplně ideální partner.  

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Poslanci schválili vládní návrh zvýšení důchodu o 180 až 200 korun nad zákonnou valorizaci. Částka se má podle předlohy připočítat k procentní výměře každého důchodu. Senioři by si tak měli od ledna přilepšit v průměru až o 900 korun. Kde stát vezme peníze na důchody, Ivane?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Určitě je někde najde, někde jinde je neutratí. Anebo se pokusí o to, aby nebyly někde zcizeny. Určitě to je otázka pro ekonomy. Ti samozřejmě přemýšlejí nejlépe o r. 2050... Ale když se podíváme na to, co je podstatné pro občana, tak to je to, co se děje teď a tady. To znamená, že podstatné ani není, co politik slibuje, ale co učiní. A to zvyšování důchodů je vlastně splněným slibem. Na tom nemůže být nic špatného, neboť i na základě tohoto slibu získali politici mandát. Jinak ta podpora pro tu novelu byla napříč všemi politickými stranami (všichni přítomní hlasovali pro). A to má také svoji logiku. Prostě jít proti voličům, říct, že si žijí důchodci nad poměry, to udělá jenom politický sebevrah. Já vnímám to zvýšení důchodů jako naprosto logické. Navíc až tak moc si ti důchodci stejně nepřilepší. Když porovnáváme českého seniora se seniorem v jiných zemích, tak vidíme, že se za život nadřel stejně, a ten důchod má zlomek toho, co mají v Německu anebo v jiných zemích na západě. Takže zas taková sláva to není, aby jen na základě této novely si politici u občanů nějak příliš polepšili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ministryně práce a sociálních věcí Maláčová navrhuje změnit daňový mix. Sociální demokracie dlouhodobě hovoří například o zavedení sektorové daně nebo bankovní daně...

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
To jsou...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
... specifické ekonomické otázky...?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
To bych neřekl. Ilona Švihlíková by to řekla určitě lépe než já, ale... V zásadě si myslím něco podobného – že to politicky nemůže projít, ale že by to bylo velice zdravé a velice užitečné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zatímco Paříž včera ohromil na vojenské přehlídce létající muž na futuristickém zařízení, vznášedle podobném dronu, na kterém vojenský pilot během letu stojí, posluchači Českého rozhlasu včera poprvé uslyšeli novou verzi písně Jdi za štěstím, kterou čerstvý jubilant Karel Gott nahrál se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu ke svým 80. narozeninám. Nová verze songu zazněla poprvé na naší stanici včera, na Dvojce, a to v narozeninovém speciálu Miloše Skalky. Nevím, Ivane, jestli jste měl už možnost poslechnout si ji... Nebo jsem vás k tomu právě inspirovala?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Před chvílí jsme ji vysílali. Před chvílí jsem to slyšel... On by si přál, aby to byla písnička, se kterou bude spojován anebo která by vyjádřila, o co mu v životě a v kariéře šlo. Ale bohužel asi tou písničkou, se kterou bude nejvíce spojován, bude Včelka Mája anebo Lady Carneval a některé z těchto starších hitů. Ale rozumím tomu, že tato píseň mu připadá taková bilanční. Asi to svou logiku má.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co se podle vás skrývá za fenomenálním úspěchem Karla Gotta? Bezesporu nejslavnější český zpěvák populární hudby vydal téměř tři sta alb, na svém kontě má desítky milionů prodaných desek... Může se ohlédnout za kariérou, kterou zažije jen málo hudebníků, umělců vůbec.

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Já bych to řekl asi takto: Gottovi u nás doopravdy v těch mnoha desetiletích nešlo uniknout. A na to jsou dvě odpovědi, proč tomu tak je. Jedna je, že doopravdy pilněji a lépe než jiní pracoval na svém jménu, a druhá je, že to jméno potom pracovalo na něj. Karel Gott se stal nedílnou součástí rozhlasového a televizního vysílání. To znamená, všude byl neustále přítomný. A to tu jeho popularitu a nesporný talent ještě podporovalo. Zvláštní je, že ta popularita nabyla takových rozměrů, že když jeho kolegové zpěváci jsou kdykoliv tázáni, jestli měli raději Gotta nebo Waldemara Matušku, tak nikdo z nich se neodváží si z těchto dvou vybrat. Já se rovnou přiznám, že jsem měl raději Matušku. Ale to si ti lidé, kteří jsou závislí na publiku a na mínění veřejnosti, radši nechají pro sebe. Gott se stal vlastně takovým trošku, řekl bych, nedotknutelným. Ono na hvězdy takto zářící se samozřejmě pohlíží jinou optikou než na běžného smrtelníka. Je to vidět například na tom, že Karel Gott jako malíř... Nikdo nikdy se o těch jeho obrazech nevyjádřil nějak pejorativně. Nikdo nikdy neřekl, že by to mohl být kýč. Všichni to spíš vnímali jako takové insitní, amatérské, umění a jeho výstavy byly navštěvované... A když člověk byl s těmi obrazy naživo konfrontován, tak... Nakonec jsem zjistil, že se mi docela i líbí. Ale přitom estetickou hodnotu malířskou... Nějaký galerista kdyby to měl posuzovat, tak by opět byl ve velkém pokušení říct, že vlastně ani neví... Nechtěl by jít proti tomu jednoznačnému pozitivnímu veřejnému mínění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Čím se Karel Gott podle vás nejvíce zapíše do těch hudebních dějin? Například média v Německu, kde se Karel Gott těší mimořádné popularitě, o něm píší, a to už dlouho, jako o zlatém hlasu z Prahy, Sinatrovi východu... V čem je tedy tajemství jeho úspěchu?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Určitě v barvě hlasu, v takovém tom nasazení, jak zpívá, v tom talentu, který má a který naprosto zhodnotil. Nicméně je to v té interpretaci. On sám není autorem těch písní. On je nenapsal. On je vlastně prodává, ale takovým způsobem, který je všem sympatický. Určitě si z těch písní, které zpívá, musel všechny vybrat. Musel říct: Ano, tohle to se pro mě hodí... Tahle ta se mi líbí... Tohle to budu zpívat. – Není to tedy tak, že by jenom přebral to, co se mu předložilo. Ten jeho výběr v tom určitě taky sehrál roli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Do Turecka dorazila první část dodávky ruského systému protiraketové obrany S-400. Kvůli němu Spojené státy znovu pohrozily Ankaře sankcemi. Je také možnost, že Turecko nedostane žádný z moderních letounů F-35. Ankara investovala do tohoto programu více než miliardu dolarů. Spojené státy a Severoatlantická aliance, jehož členem je i Turecko, nákup tvrdě kritizují. Ruské rakety země – vzduch jsou podle nich pro západní armády ohrožením a se zbraňovými systémy aliance nejsou kompatibilní. Proč Ankara praktikuje tuto politiku? Jaké mohou být potenciální důsledky tureckého rozhodnutí pro Severoatlantickou alianci?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Je to pikantní a, řekl bych, neuvěřitelná situace. Ale ona se odvíjí od toho, že Turecku se už příliš nevěří. A podle mě naopak zase Turecko příliš nevěří jak západu a EU a především Spojeným státům... Prezident Erdogan stále vnímá tu situaci, ke které tam došlo, k pokusu o puč před třemi lety, jako něco, co narušilo jeho vztahy se Spojenými státy... Svého opozičníka podezírá z toho, že celý ten puč zosnoval... Ale musíme se samozřejmě vrátit k té samotné vojenské otázce. Tam je to poměrně jasné. Turecko má dlouhodobě ambici stát se regionální velmocí. A má pocit, že k tomu systém protiraketové obrany potřebuje. Pokusy nakoupit „patrioty“ od Američanů byly za prezidenta Obamy neúspěšné. Američané se obávali silného tureckého vlivu v tomto směru. A tak se obrátili jinam, vyhodnotili nabídky a nakonec zjistili, že ten systém S-400, který nyní nakupují, je za prvé levnější, za druhé lepší, než jsou ty „patrioty“, a za třetí je rychle k dostání. A teď cituju Američany, kteří sami, jejich experti, říkají, že ten export má méně omezení – že je to jako vzít si ty rakety z regálu, což by se v případě „patriotů“ vůbec nemohlo stát. Současně upozorňují na to, že jsou ty rakety levnější než americké. Koneckonců mají o ně zájem Čína, Indie a dalších 13 zemí... Jednají se Saúdskou Arábií... To znamená, že ty S-400 jsou podle vojenských odborníků kvalitní. A jeden z důvodů, proč překonávají ty „patrioty“, je že mohou ochránit velkou rozlohu vzdušného prostoru. A tohle to jsou argumenty naprosto věcné. A jestliže na to říkají, že každá země si může sama rozhodnout o tom, co koupí... Na to Turci sázejí. Otázka těch sankcí je nepříjemná. Dá se předpokládat, že doopravdy vyhlášeny budou, někdy v tomto týdnu. Je to daň za to, že Turci trvají na tom, že ten systém protiraketové obrany chtějí mít. A zřejmě ho rozšíří na syrské hranici.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Moskva má tedy lepší techniku v tomto konkrétním případě než Pentagon?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Vypadá to tak. Říkají to Američané. Já je jenom cituju. Nejsem vojenský expert. Ale jisté je, že ten vývoj je velmi rychlý, těch zbraňových systémů, všude. Je to možná třeba náskok, který Američané časem zase překonají nebo vyvinou něco jiného. A ono taky porovnávat sílu těch jednotlivých armád je těžké. My o něčem mluvíme, ale určitě ještě existuje něco, co je utajené a co může rozhodnout... Ono se obecně říká, že se všichni připravují na války, které už proběhly. To znamená, že říct, že Rusové jsou silnější než Američané, nejde. To jsem ani neřekl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Turecko má každopádně druhou nejpočetnější armádu v rámci Severoatlantické aliance, hned po Spojených státech, a stane se první členskou zemí NATO vybavenou moderním ruským zbrojním systémem. V poslední době vůbec se Ankara i Washington téměř pokaždé rozcházejí v názorech, ať už jde o válku v Sýrii, nebo intervenci v Libyi, nebo o sankce proti Íránu. Z čeho to pramení podle vás?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Je to ten pokus o puč. Erdogan je zřejmě přesvědčen o tom, že za tím stáli Američané, kterým se nelíbil jeho rostoucí vliv v regionu, chtějí si tam podržet rozhodující slovo... A to se nedaří. Hlavním kamenem úrazu je asi otázka Kurdů, které Američané podporují jako sílu, která by měla čelit islamistům a teroru ze strany Islámského státu, zatímco Turkové je vnímají jako teroristy. A tenhle ten problém i té protiraketové obrany je v tureckém tisku líčen asi tak, že když budou mít Turci S-400, tak si nebudou moci Američané dovolit ve vzdušném prostoru podporovat ty kurdské teroristy, jak to oni říkají. To znamená, že ten spor je vážný. A nepřeklene se jen tak ze dne na den. On je dlouhodobý. A jak říkám, teď ještě navíc je to spor osobní, který by se zmírnil až výměnou Erdogana za někoho jiného v čele státu (v čele Turecka). Ale on je tak populární, že toto asi taky není otázka dne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte si, že se Turecko vzdaluje nejenom od Spojených států, ale také od EU? Mimochodem z Bruselu přišel minulý týden první návrh na uvalení sankcí na Turecko, a to kvůli sporu s Kyprem. Tady jde o těžbu zemního plynu. Ve východním Středomoří v kyperských vodách zakotvila dnes ráno už druhá turecká loď, aby těžila tamní zásoby pro Kypr. Podle EU jde o narušování suverenity. Podle prezidenta Erdogana Turecko pouze hájí práva tureckých Kypeřanů.

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Turci jsou doopravdy obtížný spojenec. Ale Turecko by bylo ještě obtížnějším nepřítelem. To znamená, důležité asi je v té politice vůči Turecku postupovat s chladnou hlavou, nepřekážet, ale zase ani příliš neustupovat. To není doopravdy země, kterou lze přehlédnout. Je potřeba je sledovat stále pozorněji. Nějaký ideální spojenec to pro nás nebyl, není a ani nikdy nebude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Tak to vidí komentátor Deníku Ivan Hoffman. Já vám děkuji za vaše názory. Mějte se hezky. Na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Také hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vývoj na české politické scéně budu komentovat také zítra. Mým hostem bude Bohumil Pečinka. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.