Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 13. ledna 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den, Zita Senková vás vítá u poslechu Jak to vidí. Dnes se dozvíme, jak některé události vnímá a vidí komentátor Ivan Hoffman. Přeji Vám do Zlína dobrý den.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Já Vás také srdečně zdravím ze Zlína, a samozřejmě i naše posluchače.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Děkuji. V hledáčku budeme mít například nejsledovanější proces v novodobé historii Slovenska, který dnes začíná v Pezinku. Válku nervů v Perském zálivu a eskalaci napětí v Íránu poté, co přiznal sestřelení ukrajinského dopravního letadla, i třeba politiku Pirátské strany, a její šance dostat se z opozičních lavic do vlády. Nerušený poslech. Írán přiznal, že jeho ozbrojené síly minulý týden omylem sestřelili ukrajinské dopravní letadlo se 176 lidmi na palubě. Íránské revoluční gardy považovaly letoun za nepřátelskou střelu s plochou dráhou letu. Ukrajinský prezident Zelenský řekl, že jeho země od Íránu očekává úplné přiznání viny, oficiální omluvu a kompenzaci. Vyjadřování soustrasti ovšem nedokázalo utišit hněv mnoha Íránců, spíše naopak. V Teheránu sílí protivládní protesty a tlak na režim. Bude mít, Ivane, tragédie Boeingu větší vliv na vnitřní dění v zemi než na mezinárodní vztahy, které zůstávají nicméně napjaté?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
To samozřejmě ještě v této chvíli nevíme, ale je potřeba připomenout, že protivládní protesty v Íránu se uskutečnily i v nedávné minulosti, to znamená, že ta atmosféra není pro režim, řekl bych, ideální, nicméně ty důvody těch minulých protestů spočívaly v tom, že došlo k drahotě, mělo to prostě ekonomické pozadí, toto je něco jiného, my jsme od toho Íránu daleko, vnímáme ho jako zemi, o které toho moc nevíme, ale je stále potřeba si připomínat, to je Persie, to je země s obrovskou kulturní tradicí, patří to, je to kolébka civilizace, prostě ti lidé jsou na takové věci samozřejmě stejně citliví, jako by byli kdekoli jinde, je to prostě tragédie obrovská a bez nějakého vlivu to určitě nebude. Nicméně já bych k tomu řekl, že stalo se to v situaci, kdy bezprostředně před tím zasažením toho letadla, se zřejmě ta protiirácká raketová obrana obávala odvety za útok, který pár hodin předtím provedli na americké základny, to znamená, že asi tam existovalo obrovské napětí, a v té chvíli na to rozhodnutí, zda se jedná o civilní nebo nepřátelský, tzv. ostrý cíl, je pouze několik vteřin. No a v takových situacích k chybám dochází, vzpomeňme, že před lety, ještě za George Bushe staršího, amerického prezidenta, Američané omylem sestřelili íránské civilní letadlo, a byla to podobná situace, ten člověk tenkrát měl také jenom několik vteřin na to, aby se rozhodl, a nerozhodl se dobře, to znamená tyto věci se stávají, a tak je prostě docela běžné, že se armáda k vině přiznává velice neochotně, zkouší to zatloukat, přiznají se doopravdy až tehdy, když ta fakta jsou jasná, a nejde to, tak pak to teda přiznávají, ale zvláštní na té situaci je, jak všichni, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, od první chvíle hovoří o chybě, hovoří o omylu, nikdo nemluví o zločinu. To mě na tom jako překvapilo asi nejvíc, ono by to mělo logiku tehdy, kdyby byla válka, jenomže tu nikdo nevyhlásil, a ani se k tomu nikdo nechystá, burzy prostě s válkou nepočítají, a je to patrné z dvou takových věcí, které bych ještě zmínil, a to, že Donald Trump nechal zabít íránského generála Kásima Sulejmáního, jak to on vysvětluje, aby zastavil válku, ne proto, aby válku začal. No a když se podíváme na Írán, tak tam se předpokládá, že jeho cílem bude docílit stažení Američanů z regionu, a to znamená místo klasické války, do které vstoupit nemůže, a ve které nemá šanci, povede takovou asymetrickou neomezenou v tom, jaké se použijí zbraně, na jakém území, kdo bude bojovníkem, jaké budou cíle, to znamená dá se čekat napětí, ostré napětí, ale asi ne válka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaké důsledky může mít případné vyhrocení toho napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Přesáhne tu oblast Blízkého východu? Dodejme, že přes Hormužský průliv, spojující Perský záliv s Arabským mořem, proudí přes čtvrtina světové produkce ropy. Mimo jiné.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Tyto obavy, říkám, že by něco takového se stalo, omezil se převoz ropy a tak dál, řekl bych, že se toho neobávají burzy, nikdo se toho neobává, prostě ten byznys bude pokračovat dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Na válku si nikdo, podle Vás, netroufá, ani Írán ani Spojené státy.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Ne na otevřenou, ono když se ptáte na důsledky, ty jsou spíše mezinárodně politické a spíše psychologické, Donald Trump se pro spoustu svých, jak odpůrců, tak příznivců, stává nepředvídatelným politikem, a to je prostě špatná vizitka, to je něco, co všechny ostatní nabádá k ostražitosti, to znamená udělal něco, co není běžné, ono když se na to podíváme, tak na základě mezinárodního práva, nic takového jako je preventivní zabití někoho, vražda, atentát, neexistuje. On toho generála zabil právem silnějšího, nebo měl za to, že to je v americkém zájmu, a že mu to pomůže v prezidentské kampani, taková je většina analýz toho, co vlastně udělal, ale je to něco, co nikomu neudělalo radost, to znamená dá se předpokládat, že ta pozice Američanů na Blízkém východě se zhorší, ty jednotlivé země si uvědomují, že mají jakéhosi společného nepřítele, nebude tak snadné jako dosud je postavit proti sobě, a ta stará zásada impéria rozděl a panuj, se kterou Amerika slavila v tom regionu celá dlouhá desetiletí velké úspěchy, tak ta strategie je teď ohrožena.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A co argumenty Spojených států, kdybychom tedy zůstali u té debaty, která se vede, jestli byl útok na generála Sulejmáního legální, že šlo tedy o potřebu jednak obrany amerických vojáků, v oblasti, jak už jste řekl, a také tím, že Sulejmání vedl organizaci, kterou Spojené státy považují za teroristickou.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Těch argumentů na podporu toho kroku je poměrně hodně, dá se najít komentáře, kde líčí teda tohoto íránského generála jako doopravdy velice nebezpečného člověka, a také se má za to, že bude pro Írán těžko nahraditelným, protože současně všichni říkají, že byl jako velice schopný, a tak dál. To samozřejmě lze takto brát, ale jak říkám, ten samotný způsob, jak se prosazují zájmy, to je něco, co nemá oporu v mezinárodním právu, a v tom je vlastně ten hlavní problém. Kdyby Američané vyhlásili válku, a pak zaútočili, tak by se tomu nikdo nedivil, řekl bych.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vy se zamýšlíte nad hrozbami světa. K čemu jste dospěl?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Tak ono to hlavní, co z toho vidíme je, že pokud se politika začne řídit právem silnějšího, tak z toho potom plyne, že pravidla a smlouvy nemají valnou hodnotu, neboť ti nejsilnější je dodrží pouze tehdy, když se jim to hodí. Kdysi byla taková úvaha o tom, že svět je civilizovaný, a že dnes prostě se už od těchto barbarských metod, od tohoto práva silnějšího, ustupuje, že se hledají strategie tzv. win-win, z anglického že oba dva mají v tom sporu mít nějaké vítězství, oba dva, nikdo nemá odcházet ze sporu poražen, ale vidíme, že to je vlastně takové naše spíše přání, ale ve skutečnosti politikům, v politice nejde o principy, které je třeba hájit, ale jde jim právě o to prosazení vlastních zájmů, podobně se například předstírá, že vztahy mezi státy definuje mezinárodní právo, smlouvy, a tak dál, ale pak nakonec, když jde do tuhého, vždycky dojde na to právo silnějšího, no a mě z toho vyplývá, že taková rozumná nebo realistická politika s tímto počítá, a nejsme-li velmocí, tak pro nás není příliš bezpečné spoléhat na kolektivní bezpečnost, stejně jako malý stát, nemáme valnou výhodu z ekonomické globalizace, to znamená, podle mě odpovědná politika je usilovat v této situaci, eskalace všeobecné, o co největší soběstačnost všude, kde to je možné, neprodávat se, nedělat si nepřátele, nepovyšovat se a ani se nikomu nevnucovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Chtěla jsem se jednak zeptat, čím měřit tu sílu, jestli je to ekonomickou silou, počtem vojáků, a také, jestli si myslíte, že v případě například České republiky, bychom byli v tom dnešním světě schopni ubránit se sami, pokud bychom čelili nějaké konkrétní hrozbě.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Určitě ne, spíše jde o to, že takový ten preventivní postoj by měl být založen na určité uměřenosti a na schopnosti znát prostě svoji situaci, a myslím si, že velmi dobrým příkladem z poslední doby, jsou některé komentáře Karla Schwarzenberga, který říká, že v takové situaci je nejlepší prostě držet hubu, kdybych ho měl teda takto konkrétně citovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Expresivní.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Ano, on je zvláštní tím, doopravdy tím, že nějakou dobu žil mimo toho českého prostředí, tak někdy, když dojde k takovéto situaci, tak má ten dar ty věci pojmenovat jadrně, drsně, a řekl bych docela srozumitelně, mě ten jeho postoj připadá střízlivý, a navíc je to postoj Evropana, který prostě se na tu Ameriku dívá s určitým odstupem, řekl bych kulturním dokonce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A jak bychom, podle Vás, ale měli reagovat na ty možné hrozby, Ivane? Ať už jsou to bezpečnostní, ekonomické, nebo ekologické, tato agenda skutečně se dostává čím dál více do popředí.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Všude vlastně docela podobně, když se podíváme na tu dnešní debatu, všeobecnou, o klimatických změnách, tak mě z ní vyplývá, že máme dva obrovské problémy, klimatické změny a klimatické alarmisty. Já nevěřím příliš na to, že dnešní starost o klima, podporovaná nejrůznějšími také lobbisty a lidmi, kteří prostě vidí zde příležitost k ekologickému byznysu, spíše, než k záchraně světa, tak já moc nevěřím na takové to kupování střechy na dům, který ještě neshořel a mám pocit, že člověk je dobrý v tom, že najde řešení problémů, když skutečně nastanou, když existují, a to je mimochodem i důvod, proč lidstvo zatím nevyhynulo. To znamená my musíme odlišit ten reálný problém, který máme, prostě k té změně klimatu doopravdy dochází, s tím, jak se k tomu problému postavit, a jak ho řešit, protože některá ta řešení jsou polovičatá, neupřímná, dokonce nevedou k cíli, to znamená je vidět, že v té debatě se teprve hledá prostě nějaký střízlivý pohled, jak na to jít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A máme čekat, až začne hořet?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
No já bych řekl, že jo, že je to tak, že nevím zatím ještě, které všechny důsledky nebo příčiny, vedou k tomu, co se děje, to znamená je potřeba je pečlivě hledat, a taková ta snaha dejme tomu bojovat s nějakou uhlíkovou stopou, a tak dál, vidět člověka jako téměř jedinou příčinu těch změn, které se dějí, to není cesta, kterou se nakonec lidstvo vydá, úplně nakonec zjistíme, že těch příčin je víc, řekl bych, že se na to jde překotně, a že to není dobrý způsob řešení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Pohled komentátora Ivana Hoffmana. Předseda Pirátské strany, Ivan Bartoš, v sobotu na celostátním fóru v Ostravě obhájil pozici šéfa strany. Zopakoval dlouhodobý cíl formace, uspět ve volbách v roce 2021 a dostat se do vlády. Co pro tento cíl Piráti dělají? Respektive, jak postupují, Ivane Hoffmane?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Já bych řekl, že dobře. Začal bych tím, že pokaždé, když některá parlamentní strana absolvuje volební sjezd, tak je zdvořilé ji popřát pracovní elán, dobré nápady a úspěchy, neboť to je potřeba si vždycky uvědomit, zastupuje část voličů našich spoluobčanů, takže já, myslím si, že náleží Pirátům určitě respekt, podle mě na nich je zajímavé to, že ta jejich protestní imidž kontrastuje s tím, jak jsou v praxi vlastně klasickou, řekl bych liberální, a dodal bych prorežimní, prounijní stranou, to znamená doopravdy to nejsou žádní levičáci, ani pravičáci, jsou přijatelní pro mladé, a pro protestní voliče, kteří k nim přicházejí především od ODS či TOP 09. Myslím si, že za vysoké preference, relativně vysoké, vděčí tomu, že si jak od stran vládních, tak od opozičních, drží odstup, a že jsou svý, to je na nich vlastně taková, řekl bych asi deviza, tím jsou pro voliče hodně zajímaví, ale dodal bych, že současně, díky této taktice, mají téměř nulový koaliční potenciál, takže z toho svého programu, který je zajímavý, prosadí jenom to, co vláda uzná za vhodné, a není velká šance, že by se do té vlády dostali, a na tom asi ten volební sjezd mnoho nezměnil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A co zvýší, nebo by mohlo zvýšit ten jejich potenciál? Jak se jim podaří, podle Vás, získat nové voliče i členy, protože Piráti potřebují obojí, mimochodem Ivan Bartoš si postěžoval, že Piráti nemají například vlastní média, proto se jim hůř daří oslovovat některé skupiny lidí.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
No mě zaujalo, že vedle takového toho tradičního boje proti Andreji Babišovi, chtějí teď se zaměřit i na dalšího mocného kapitalistu, na Petra Kellnera, a obecně teda, chtějí vystupovat proti korporacím, jejich výrazná osobnost, pan Wagenknecht měl takovou větu, že cílem Pirátů je chránit slabé, silní mají být, v rámci rozhodování o chodu státu, upozadění. A to je zajímavá myšlenka, to je také klíč asi k preferencím, protože to, že dochází k privatizaci politiky, oligarchizaci, to je něco, co doopravdy existuje, to není vymyšlené, to je skutečný problém politiky, ale současně tím navazuji na to, co jste řekla, takovýmhle způsobem se nikdy nedopracují k vlastním médiím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Někdejší ministryně spravedlnosti, poslankyně Helena Válková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva minulý týden čelila kritice kvůli svému článku v časopise Prokurátor z konce 70. let, pod kterým je podepsaná společně s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, který řídil i procesy v 50. letech. Rozhodla se proto nekandidovat na ombudsmanku. Odmítnutí své nominace zdůvodnila svým někdejším členstvím v Komunistické straně. Prezident nevidí problém v obsahu článku paní Válkové, o ochranném dohledu, který komunistický režim zneužíval k šikaně disidentů, problém nevidí ani v členství Heleny Válkové v předrevoluční komunistické straně, skutečným důvodem, pro pana prezidenta, je zlehčování role pana Urválka. Jak to vidíte Vy?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Já bych očekával, že u kandidáta na ombudsmana se bude řešit jeho odborná kvalifikace pomáhat lidem, kteří se cítí být diskriminováni státními institucemi, protože to je náplní práce ombudsmana, a eviduji, že místo toho se řeší, zda může být ombudsmanem někdo, kdo se kdysi zamlada v práci setkal s fanatikem, který se předtím angažoval v politických procesech. Teď nechci vypadat jako někdo, kdo to zlehčuje, já naprosto rozumím tomu, že se paní Válková vzdala kandidatury, protože ve chvíli, když se od ní odvrátili prezident s premiérem, tak to byla mission impossible.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaká má být tedy kvalifikace pro výkon jakýchkoli politických funkcí?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
No, prostě mě se to zdá, že 30 let po změně režimu je poněkud už trapné se specializovat na kompromitování lidí, kteří žili v jiné době, pracovali v ní, a nic na tom nemění, když se při tom šermuje historickou pamětí, vyrovnáváním se s minulostí, já mám pocit, že v dnešní době už to, řekl bych, postrádá smysl, navíc v situaci, kdy, řekněme si, kdo to byl ten Urválek, to byla doopravdy zrůda, to byl fanatik, ale to, že se s ním na pracovišti, na kterém skončil, když už se nehodil ani vlastní straně, někdo setkal, tak to ještě neznamená, že od něj chytil nějaký vir malomocenství a nebo dostal od něj mor, prostě to je, řekl bych, ta praxe, kterou dnes sledujeme u lidí, kteří vyhledávají v minulosti, na lidi nějaké kompromitující momenty, za které je vydávají, tak ta praxe, mě se prostě už pomalu začíná příčit, a řekl bych, že to, že se někdo specializoval na paní Válkovou, tak to podle mě nebylo kvůli ní, já tam spíš vidím snahu zase namydlit schody panu prezidentovi a ukázat, že takovouto zrůdu, která spolupracovala s Urválkem, si dovolil kandidovat na tak důležitý post.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A proč, podle Vás, postrádá smysl, nebo postrádá smysl debatovat o minulosti? Nebo jak o ní debatovat?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Mělo by se o ní debatovat spíš v obecné rovině, a hlavně já mám takový pocit, že se z té minulosti cíleně vyhledává všechno, co na té době bylo špatné, a když se tímto způsobem postupuje dlouho, tak už to potom ani není důvěryhodné, už to doopravdy vypadá jako propaganda, řeknu takový příklad, před vánocemi se ukazovaly v médiích obrázky, jak za toho minulého režimu lidé stáli dlouhé fronty na potraviny, a pak jsem si všiml, že fronta v obchodním centru, tady u nás, v Kroměříži, byla tak dlouhá, že jsem se na ni vykašlal, a nekoupili jsme si žádné uzeniny, i bez nich se prostě ty vánoce strávit daly. Jinými slovy, když to přehání, moc se tlačí na pilu, tak se docílí pravého opaku. Hodně lidí už dnes prostě, díky té masivní propagandě, jak všechno bylo špatně, jaká to byla hrozná totalita, jak se nic nesmělo, nikdo nic nemohl, tak už si začínají mnozí lidé říkat, že asi to bude přesně naopak, a naopak, si tu dobu začínají z takového protestu, idealizovat. To je nebezpečné vždy, když se ta historie nevykládá objektivně a bere se to všechno jenom z jedné strany.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
U Specializovaného trestního soudu v Pezinku dnes začne hlavní líčení s obžalovanými z vraždy Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Před soudem stanou podnikatel Marián Kučner, jeho známá Alena Zsuzsová, exvyšetřovatel Tomáš Sabó, a bývalý voják Miroslav Marček. Všem hrozí doživotí. Dá, Ivane, proces konečně odpověď na otázku, jak se to vlastně mohlo stát? Kam Slovensko toto líčení, až skončí, posune?

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Tak to, co vnímáme na Slovensku, známe i z mnoha jiných zemí, to propojení politiky a byznysu je vnímáno jako problém dnes, řekl bych všude, je to dáno tím, že politici mají slabost pro bohaté, a tím pádem i vlivné podnikatele, hlavně pro ty velké hráče, big playery, a není to řekl bych, protože by tyto boháče obdivovali, oni je spíše magnetizují ty peníze, a to bez ohledu na to, zda patří k pravici nebo k levici, ale problémem se to stane tehdy, když se z toho boháče s politickými konexemi, vyklube mafián, který si objedná vraždu, a to se na Slovensku stalo, to vyvolalo obrovské demonstrace, mohutné, a všimněme si, že už na nich prostě se vina za tu tragédii kladla především premiérovi, ministrovi vnitra, novináři rozvíjeli hypotézu, že Fico je, prostřednictvím své asistentky, napojený na italskou mafii, a tak dál, všichni vědí, že s Kočnerem, sousedem, tak to samozřejmě všichni zaregistrovali, a i když, teď z toho vyšetřování se ukazuje, že v tom jako politici zapojeni nebyli, tak nějaký díl té odpovědnosti na ně veřejnost určitě směřuje, a konec konců, je to vidět na politických preferencích Smeru-SD, který velmi výrazně oslabil, to znamená má to samozřejmě dopad, řekl bych, že propojení divných lidí na politiky, je všude, ale ne všude se stane něco tak otřesného, jako právě v tomto případě na Slovensku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte, že se proces, a nakolik, promítne, případ této dvojnásobné vraždy, v únorových parlamentních volbách, když se podíváme na aktuální lednový průzkum agentury AKO pro televizi TA3, tak do parlamentu by se nyní dostalo devět stran, Smer-SD by měl necelých 18 %, za ním s necelými 12 % by skončil Marián Kotleba, Ľudová strana Naše Slovensko, následovaný stranou novou, Andreje Kisky Za ľudí, ta by získala přes 10 %.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
My jsme tu předvolební situaci na Slovensku už probírali poměrně podrobně, a ono se to příliš nezměnilo, ukazuje se, že ten potenciál opozičních stran je zhruba stejný, ty strany, které připadají, že by mohly spolu jít do koalice, nezdá se, že by nějak jednoduše získaly většinu, navíc jsou rozhádané mezi sebou, přetahují se o stejné voliče, a současně se ukazuje, že Smer-SD zřejmě na tu kauzu, která proběhla na Slovensku, nezahyne, možná budou těžit z toho, že mají populárního premiéra, který může získávat hlasy tam, kde by je nezískával Robert Fico, zatímco pro něj stále bude hodně lidí hlasovat, mimo Bratislavu, mimo velkých měst, na venkově, to znamená, že ta situace bude napínavá do poslední chvíle, a vypadá to ale na to, že určitě Slovensko tentokrát už bude mít vládu koaliční, ve které asi žádná strana nebude mít tak silný vliv, jako to bylo v minulosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje komentátor Ivan Hoffman. Já Vám děkuji a přeji Vám hezký den do Zlína. Na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, komentátor:
Také hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mým zítřejším hostem od půl deváté bude Tomáš Kraus z Federace židovských obcí. Příjemný poslech dalších pořadů Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.