Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 1. červenec 2019

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den a celý červenec přeje Zita Senková. O názory osobností nepřijdete ani přes letní prázdniny. Dnes se dozvíme, jak některé události vidí komentátor Ivan Hoffman. Přeji vám do Zlína dobrý den.

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Také přeji hezký den vám a samozřejmě i všem našim posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dostalo se Česko na hranu ústavní krize, jak si myslí vicepremiér Jan Hamáček? Měla by sociální demokracie opustit vládní kabinet? Co by vyřešily případné předčasné volby? Jaké šance na vznik má opoziční blok stran pravého středu? Zažehnal summit skupiny G20 americko-čínský obchodní spor? A chce se Donald Trump zapsat do dějin jako mírotvorce na Korejském poloostrově, nebo sbírá body pro domácí předvolební kampaň? Nejen tyto otázky položím v následujících minutách. Nerušený poslech. – V sociální demokracii přibývá hlasů volajících po odchodu strany z vlády, pokud premiér Andrej Babiš nepřesvědčí prezidenta Miloše Zemana, aby vyměnil ministra kultury za sociální demokracii. Šéf strany Jan Hamáček se kvůli tomu sešel s premiérem už v pátek a zítra společně navštíví prezidenta. Původně chtěl mít Jan Hamáček jasno do uplynulé neděle. Podle vicepremiéra se Česko dostalo na hranu ústavní krize. Jak to vidíte vy, Ivane?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Když se vrátíme trochu více do minulosti, tak můžeme připomenout, že prezident Zeman věnoval značné úsilí tomu, aby přesvědčil sociální demokraty, aby vstoupili do koalice s hnutím ANO. Takž on by teď měl mít logicky zájem na tom, aby se teď koalice kvůli němu nerozpadla. A že on je vlastně tou osobou, která je důvodem současného napětí, to je naprosto zřejmé. On ví, že ústava hovoří jasně o tom, že pokud premiér požádá o odvolání některého z ministrů, tak prezident tak učiní, a to nezpochybňuje. Říká o tom, že tam není časový údaj, že tak nemusí učinit hned, že není automat na podepisování. Ale tím vlastně sám také mimo jiné říká, že se jedná o pouze procedurální nějaký technický moment v celém tom legislativním procesu. To znamená, vlastně tím říká: Když chci, tak můžu zdržovat, může překážet, můžu komplikovat věci... – Ale nemůže je nějakým zásadním způsobem ovlivnit. To znamená, pokud on argumentuje, proč ten který ministr je nebo není vhodný, tak to nemá žádný vliv na to samotné řešení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Proč otálí už měsíc pan prezident?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Pravděpodobně tím chce ukázat, že má na to svůj názor, chce předvést ten svůj postoj, chce se ukázat a nechce vypadat jako ten, který automaticky koná tak, jak mu ostatní předepisují anebo po něm chtějí. Já si myslím, že je to spíše taková snaha se ukázat, než že by mínil nějak závažně vstoupit do té situace a nějak to ovlivnit. Když se podíváme na sociální demokracii, tak ta doopravdy není v komfortní pozici a nemůže si úplně to nechat líbit, protože, kdybych to měl říct velmi jednoduše, je to ponižující. Prezident tuto stranu nějakým způsobem zesměšňuje, dává najevo, že ji prostě nebere vážně. To v situaci, ve které sociální demokraté jsou, je strašně nepříjemné, takže on je do té situace, kdy museli postavit úplně ultimativní, řekl bych, přístup – buďto se ta situace vyřeší, nebo z té vlády odejdeme – v podstatě vmanévroval. Říkám, vůbec se jim nedivím, že jsou na něj naštvaní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Poškodil by sociální demokracii případný odchod z koalice?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
To si myslím, že asi ano, protože i v sociální demokracii nakonec ten koaliční projekt byl podpořen proto, že si většinově spočítali, že když jsou u moci, tak přece jen jsou vidět. Mají své ministry, kteří když učiní nějaké rozhodnutí, tak se o tom píše, mluví v novinách, dostanou prostor pro vyjádření. To by jako opoziční strana určitě neměli. Ta jejich situace by byla komplikovanější, byli by méně vidět. Také by nemohli říct, že odvedli nějakou práci. To ve vládě pokaždé platí, že ten výsledek je výsledkem všech koaličních partnerů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Sociální demokracie může stále tvrdit, že zabránila menšinové vládě hnutí ANO podporované KSČM a hnutím SPD Tomia Okamury. Zkusme teď zaspekulovat, Ivane, jaké scénáře se teoreticky nabízejí, pokud opravdu sociální demokracie odešla z vlády. Mimochodem podle pana prezidenta by odchod všech ministrů ČSSD byl jenom její personální rekonstrukcí.

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Myslím, že to tak není, že tento víkend nám docela napověděl, jak by ten vývoj vypadal, protože premiér k tomu poměrně jasně řekl, že nějaký jiný koaliční projekt realistický není. To znamená, zřejmě by došlo na předčasné volby. Hnutí ANO nechce do koalice s hnutím přímé demokracie Tomia Okamury, navíc by tam chyběla podpora nějakého třetího subjektu, který by to buďto toleroval, nebo se k nim přidal. To znamená, to je nesmysl, to nastat prostě nemůže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte si, že KSČM by tolerovala nebo toleruje pouze tento model? Jiný by byl pro ni nepřijatelný?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Určitě. Oni to několikrát zdůraznili, že podporují sociální demokraty, nikoliv Andreje Babiše, a podporují je jako stranu levicovou a jde jim o to, že tato vláda, řekněme, středolevá je pro ně přijatelnější, než kdyby vznikla koalice pravicová, což by byl případ sloučení s Tomiem Okamurou, protože to je strana určitě nelevicová, to je jasné. To znamená, sice se o tom hovoří a stále se pohlíží na Tomia Okamuru jako na hrozbu pro demokracii a tak dál, ale prakticky ta možnost, že by SPD vstoupila do vlády nebo ji podporovala, tady neexistuje, protože o to není z druhé strany zájem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kdo má nyní v rukou trumfy a jaké? Jak byste to viděl? Je to premiér? Nebo co si vůbec myslíte o jeho aktuální pozici?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Když se dlouhodobě díváme na to, jaká je atmosféra ve společnosti, tak vidíme, že se nějak příliš zásadně nemění. Například protesty, poměrně mohutné, na Letné před pár dny mají podporu třetiny obyvatel, ale je to vlastně stále stejná třetina obyvatel, která nelibě nese současnou vládu a současného premiéra. Na druhé straně velmi podobný je i počet lidí, kteří naopak s touto vládou, s tímto premiérem sympatizují, a to rozložení sil se vlastně nijak ve společnosti příliš nemění. To znamená, nedá se ani předpokládat, že by volby dopadly nějak výrazně jinak. Politici stále sledují volební preference a ty úplně poslední od společnosti Kantar ukázaly, že i když by hnutí ANO vyhrálo, tak....

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
(Tam je ale ztráta.)

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
... docela ztrácí. Zaznamenali třetí pokles v řadě. Nicméně připomenu, že před pár dny zde byl průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění. A to je renomovaná agentura, která naopak zaznamenala nárůst o jeden procentní bod pro hnutí ANO a jeho daleko komfortnější postavení než v tom průzkumu Kantar. Takže asi velmi těžko můžeme z toho usoudit, že se situace nějak láme a že by kvůli jednomu průzkumu najednou bylo pro opozici výhodné, kdyby se znovu rozdávaly karty a šlo se k předčasným volbám. S velkou pravděpodobností by ty předčasné volby potvrdily ten stav, který ve společnosti dlouhodobě je, a nic moc by vyřešily. To je doopravdy na politicích, aby oni našli řešení, a ne aby se nás stále ptali, co mají dělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem podle toho nejnovějšího průzkumu společnosti Kantar CZ... Tam mě zaujalo, že do Poslanecké sněmovny by se podle tohoto jediného modelu nebo konkrétního modelu nedostala KDU-ČSL. Naopak v modelu už figuruje politická strana Václava Klause mladšího Trikolora, hnutí občanů, kterou představil 10. června. Podle Kantar by ji ve druhé polovině června volila 3 % občanů. Jak může ten další vývoj pokračovat? Není to momentálně spíše patová situace?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Myslím si, že je to patová situace. Připomenu, že CVVM už se také ptalo na Trikoloru a naměřilo zatím jenom jedno procento. Pokud jde o ty strany, které by se do parlamentu nedostaly, tak tam zase vypadli jiní... Nemůžeme asi spoléhat na to, že by nám ta jednotlivá procenta dala nějaký věrohodný obraz situace. Spíše se jedná o trend. Asi bych si nejvíc všímal toho, že jedna agentura naměří dvakrát po sobě klesající preference pro největší stranu, ale hned bych k tomu připomněl, že ve chvíli, kdy by se měly uskutečnit volby, tak pochopitelně všechny strany se nějakým způsobem mobilizují. A ukázalo se tady už několikrát, možná pětkrát po sobě, že ANO prostě umí vyhrávat volby. Dělají dobrou kampaň – takovou, která prostě zabere na lidi, která funguje. Když se podíváme na ostatní strany, jejich velkou nevýhodou je, že kromě toho, co se jim nelíbí, zatím nejsou schopny přesvědčivě něco pozitivního pro lidi navrhnout, vymyslet – něco, za čím by lidé šli. Jít proti něčemu, to je samozřejmě pěkné, někdy to může fungovat, ale také se to omrzí, lidi to přestane bavit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ale také mají své voliče, své hlasy... Možná je zajímavé také to, že ačkoliv tím hlavním tématem uplynulého týdne bylo hlasování o nedůvěře vládě, která to ustála, do hry se vrátila myšlenka o tom, že by strany pravého středu vytvořily blok, jehož cílem by bylo porazit Andreje Babiše, jeho hnutí ANO. S tímto nápadem nyní přišel nový předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan. On vyzval k vytvoření předvolebního bloku demokratických politických stran. Po volbách by podle něj nadále existovaly samostatné strany a poslanecké kluby. Jak reálně to vidíte?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Když se podívám, tak jediná strana, která dlouhodobě v těch průzkumech posiluje a stojí si dobře, jsou Piráti. Těm se do takového projektu nechce. Já se jim ani moc nedivím, protože se tam potkávají s lidmi, vůči kterým se docela, řekl bych i rozumně, vymezovali v předvolební kampani. To znamená, nemají to vůbec zapotřebí. A bez Pirátů je ta koalice koalicí stran, které oscilují na hraně volitelnosti, s výjimkou ODS. To znamená, já bych ten projekt vůbec nebral vážně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A nebyl by prospěšný třeba pro opozici?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Možná pro ni by byl prospěšný v tom smyslu, že by nadále chodili do parlamentu, seděli tam, promlouvali, dostávali za to plat... Ale jestli by to bylo užitečné pro občany, to doopravdy nevím. Spíš si myslím, že ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
O čem svědčí podle vás... Když se podíváme na v podstatě jakýkoliv průzkum, ty rozdíly mezi jednotlivými politickými stranami nejsou nějak výrazně propastné... Třeba ANO – 25 nebo 26 %, Piráti podle nového průzkumu 18 %, ODS 13 %... Není to nějaký velký rozdíl...

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Právě ta vyrovnanost v tomhle tom posledním průzkumu je taková výjimečná, je zajímavá. Určitě pro politiky je takové lákadlo přemýšlet o předčasných volbách, protože tady už se přece jenom nabízejí nějaké jiné scénáře pozdějších koalic a nějaká doopravdy změna něčeho... Ale já bych ještě stále čekal na to, co bude dál. A především je to stále účet bez hostinského. Prostě je to jenom průzkum. Ty volby mohou dopadnout úplně jinak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Americký prezident Donald Trump se o víkendu nečekaně setkal se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v hraniční vesnici v demilitarizované zóně mezi Jižní a Severní Koreou. Společně překročili demarkační linii. Donald Trump jako první prezident Spojených států krátce vstoupil na území KLDR. Kritici mu vyčítají, že si od rychle sjednané schůzky slibuje politické body pro předvolební prezidentskou kampaň, která se už ve Spojených státech naplno rozběhla. Jak to vnímáte vy?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
On těch schůzek měl několik. Všechny na podobném půdorysu. A já bych řekl, že to tak doopravdy vypadá, že se Donald Trump snaží voličům ukázat, že je z jedné strany tvrdý vyjednavač, ale současně partner, se kterým si jeho soupeři dobře rozumí a kterého mají rádi, mají s ním nadstandardní přátelské vztahy. To se i přímo na tom setkání s Kimem ukázalo. Vůdce Severní Koreje řekl, že mají mezi sebou skvělý vztah. Trump řekl, že si myslí, že mu Kim rozumí, a on že si umí asi představit, že rozumí jemu a tak dále. Vyměňovali si různé komplimenty. Je to zajímavé tím, že se setkali potřetí. Z těch předchozích dvou schůzek nevzešlo žádné řešení té dlouhodobé patové situace. Kdybychom ji měli shrnout, tak není ani moc reálné, že by ji vyřešili. Zatímco Spojené státy požadují, aby nejprve se Severní Korea vzdala vývoje jaderných zbraní a pak by došlo na rušení sankcí a tak dále, tak Severní Korea chce, aby se postupovalo postupně, aby se zrušily některé sankce, a tomu by odpovídaly dílčí kroky v tom procesu odzbrojování. A tyto dva postoje se nemění, jsou stále stejné. Ale oba dva politici ukazují, že spolu umějí mluvit, že si vyměňují nějaké vtipy, bonmoty... A teď spolu hovořili i poměrně dlouho. A navíc tam byl ten moment, že Donald Trump je skutečně prvním prezidentem, který fyzicky vkročil do Severní Koreje, byť do bylo jen na pár okamžiků, a v té demilitarizované zóně... Toto oni vydávají za úspěch, za to, že jsou si blízcí, že si rozumějí atd.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co je tedy spojuje?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Podle mě nic. Podle mě je spojuje ten politický zájem ukázat, že spolu umějí mluvit. To je vlastně asi jediné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Takže zatím ty summity, ať už první v Singapuru, letošní hanojský a nyní toto víkendové setkání... Přineslo tedy nějaký zásadní posun v otázce denuklearizace?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Myslím si, že ne. Také ten třetí účastník té schůzky jihokorejský prezident řekl, že to bylo setkání velmi překvapivé, to zdůrazňovali všichni, a odvážné... Když se politici setkají a není z toho žádný výstup, tak se to vesměs vnímá jako neúspěch všech, jako prohra. Ale tihle ti dva se prostě setkají a jsou spokojeni, i když nic nevyřeší... Je to doopravdy zvláštní a odvážné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Možná na to bude také vzpomínat nová tisková mluvčí Bílého domu...

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Ta nepochybně ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
... která utrpěla drobné zranění při potyčce. Spousta novinářů, delegací a tak dále. Překročení té demarkační linie zastínilo, řekla bych, výsledky summitu skupiny G20 v japonské Ósace. Tam lídři světových ekonomik vyzvali k podpoře volného obchodu, zavázali se k ochraně klimatu. Ochranářství ale v závěrečném komuniké opět neodsoudili. Jak si to vysvětlit?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
To je dáno tím postojem Spojených států, které si vlastně nechtějí svazovat ruky. Oni netvrdí, že pro ochranu klimatu nic neudělají. Ale nechtějí to mít na papíře. V tom je ta pozice Donalda Trumpa setrvalá. To znamená, že rozhodně pokud on nezmění názor, tak se nezmění ani tón celé té G20. To je jasné. Ale já bych řekl, že určitě ta ochrana klimatu je důležité téma i ve Spojených státech a že Spojené státy něco pro snižování oxidu uhličitého dělají, jenom se prostě nechtějí vázat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Donald Trump se také sešel se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Domluvili se, že obnoví jednání o obchodní dohodě, která má vyřešit celní válku mezi oběma zeměmi. Šéf Bílého domu zatím nehodlá zavádět další cla na dovoz čínského zboží. Čína začne kupovat více amerických zemědělských produktů. A Spojené státy navíc umožní, aby technologický gigant Huawei opět mohl nakupovat od amerických firem. Takže zavládl opět mír, Ivane?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Mír to asi úplně není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je zažehnán ten obchodní spor?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Je to důležitý posun. Asi platí to, o čem jsme hovořili před chvílí: Donald Trump nejprve vystoupí naprosto drsně, dramaticky... Udělá tím samozřejmě také radost všem, kteří nemají rádi tu Čínu, tu Koreu anebo Rusko... Ale potom najednou otočí a vysílá signály úplně opačné. V tomto případě si asi Donald Trump musel uvědomit, že těmi sankcemi vůči Huawei, například, anebo vůbec vůči Číně neohrožuje pouze americkou konkurenci, on tím ohrožuje také americké zákazníky. Pro hodně technologických firem, které dodávají své komponenty pro Číňany, by ty sankce představovaly významnou obchodní ztrátu. To znamená v tom globálním byznyse, kde jsou všichni propojeni a kdy ten původ toho výrobce, to, odkud pochází, už není tak rozhodující, jako býval kdysi, je daleko důležitější docílit toho, aby ta Amerika na tom globálním byznyse více vydělala, než někoho z té soutěže vyřadit. To je alfa a omega toho dnešního stavu. To znamená, Donaldu Trumpovi ta globalizace vadí tehdy, když na ní podle jeho názoru Američané dostatečně nevydělají. Pokud na ní vydělají, tak pak proti globalizaci vůbec nic nemá. To znamená, Huawei i nadále podle jeho prohlášení by neměl dostávat taková zařízení, která by nějakým způsobem ohrožovala na bezpečnosti Spojené státy. To připomněl. Ale nebyl konkrétní. A toho si také všichni všimli, protože nikdo neumí úplně přesně říct, v čem jsou nebezpeční, v čem nejsou. To znamená, že ta otázka bezpečnosti tam hlavní roli, zdá se, nehraje. Hlavní roli hraje prostě byznys – kdo víc vydělá. Donald Trump je prostě obchodník na pozici politika a podle toho to jeho jednání vypadá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
V Ósace se Donald Trump setkal také s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Byla to vlastně jejich první velká schůzka po tom loňském červencovém summitu v Helsinkách. Tam Trump prohlásil, že mrazivé rusko-americké vztahy jsou minulostí. Jsou minulostí?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Dokud se to bude Trumpovi hodit... Je to do třetice totéž. Mluvili spolu půl druhé hodiny... Shodli se na tom, že není v jejich zájmu přispět k nějakému závodu ve zbrojení... Chtějí kontrolovat zbrojení, a do tohoto projektu ještě zahrnout nejlépe i Čínu. To znamená, najednou jim všem záleží na míru, chtějí vyřešit situaci v Íránu diplomaticky; obě strany chápou, že ekonomicky by spolu měly k vzájemnému prospěchu spolupracovat. A tak dál. Je to prostě ze dne na den úplně jiná rétorika, než byla předtím. Ale pokud jsme tu předchozí rétoriku dělili třemi, tak asi totéž bychom měli dělat i nyní. Je to doopravdy otázka toho, jak chce Donald Trump vypadat, spíše, než otázka toho, kým chce být.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaký máte, řekněme, celkový dojem z toho summitu G20? Já bych tady jenom poznamenala, že zahraniční média hodně analyzují takové to společné family photo, kde je vedle Donalda Trumpa turecký prezident Erdogan a saudskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán. Podle Trumpa je to muž, který dokázal Saudskou Arábii otevřít světu, zasadit se o revoluční změny týkající se zejména postavení žen... Otázky novinářů ohledně vraždy saudskoarabského novináře Chášukdžího v Istanbulu, se kterou je spojován bin Salmán, Trump ignoroval. A média si všímají na té společné fotografii také Angely Merkelové, německé kancléřky, která se ocitla v první řadě úplně na konci. Vypozoroval jste něco...? Nebo lze z toho, možná, něco i vyvodit, z toho rozmístění politiků, státníků, na takovém velkém setkání?

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Je pravda, že když to teď takto říkáte, tak si uvědomuju, že doopravdy asi na těch společných fotografiích je potřeba hledat nějakou symboliku a číst z ní něco mezi řádky... Ale já mám pocit, že to nejdůležitější ti politici řekli. Zdá se, že od toho projektu globálně propojeného světa se nikomu nechce zatím odcházet. I když má řadu much, přináší řadu problémů, tak zatím si nikdo neumí představit alternativu. To znamená, v jakém kontextu budou spolu politici vycházet a jak se bude přeskupovat ta situace, jak se budou měnit sféry vlivu... To budou všechno podle mě jenom detaily, protože ten zásadní trend bude ještě nějakou dobu fungovat. Ono se říká, že systémy končí až tehdy, když vyčerpají všechny možnosti, jak se udržet. A já bych řekl, že ten současný světový řád má stále ještě tolik možností, jak pokračovat dál, že k nějakým zásadním změnám nedojde. Řekl bych, že jde spíše o symboliku, než že bychom z té fotografie vyčetli nějakou zásadní změnu světa – že by se měl změnit k něčemu, co neznáme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Komentátor Ivan Hoffman a jeho postřehy. Děkuji vám za ně. Mějte se hezky. Na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, komentátor a novinář:
Také hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.