Přepis: Jak to vidí Iva Holmerová – 9. října 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Dobrý den u poslechlu aktuální publicistiky vás vítá Zita Senková, ve studiu je se mnou gerontoložka Iva Holmerová, dobrý den.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka 
Dobrý den, dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Probereme například spor lékařů o proticovidových restrikcích i jedno dívčí převzetí, dobrý poslech. Vláda včera opět zpřísnila opatření ve snaze snížit rekordní růst počtu nakažených nemocí covid-19. Restrikce se zpřísňují v celé Evropě. Jsou ta opatření paní docentko, logická, nezbytná jsou adekvátní situaci, ve které se nacházíme a přicházejí včas nebo opožděně?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka 
Víte, já si těžko troufnu soudit, zda-li včas nebo nebo opožděně, ta situace v létě, v letních měsících vypadala přece jenom poněkud jinak a teď se mění, nakonec se to dalo do jisté míry očekávat, to je pravda a co se týká těch opatření, tak já si myslím, že samozřejmě se musíme chovat odpovědněji v současné době, musíme se chránit, musíme chránit sebe i své blízké a prostě to opatření, tak jak jak jsou, jak v současné době existují, tak prostě směřují k tomu, abychom se chránili, abychom chránili své blízké, aby se počty nemocných nezvyšovaly, takže si myslím, že je musíme respektovat a těžko je lze opravdu zpochybňovat, to je jedna věc, druhá věc je ta, jaksi způsob, jak je to předkládáno, protože mi stále připadá, že je to takové, takové příliš direktivní a že prostě děláme jakési prapodivné kotrmelce v tom, že nejdřív jsme tu situaci jako společnost podceňovali a nyní, nyní tedy jako se nám zase přikazuje, abychom, abychom se chovali tak či onak a myslím si, že spousta lidí to velmi, velmi neblaze nese, neblaze nese se tím, že, že prostě se na to snaží nějak reagovat, třeba to nerespektují, což je trochu dětinské v téhle té situaci, když opravdu bychom se měli chránit a mnoho lidí to zase nějakým způsobem příliš děsí, takže je to taková trošičku nešťastná situace, myslím si, že jsme prostě podcenili, ono ta covidová krize vlastně ukazuje dlouhodobé problémy, u nás podceňujeme prevenci, podceňujeme zdravotní gramotnost, výchovu pro, ke zdraví a podobně, a to podceňujeme dlouhodobě, příliš se soustředíme prostě na tu heroickou medicínu, která operuje, transplantuje, dělá úžasné intervence, to je naprosto skvělé, ale prostě ta preventivní opatření jsou sice, zdá se banální, jsou prostě, jsou jednoduchá, jsou levná, nejsou to žádné investice, ale přece jenom jsou to nejefektivnější, je to nejefektivnější využití prostředků, za relativně jaksi malý peníz se zabrání obrovským následkům a my jsme vlastně si řekli, že jsme zvítězili, tak jsme to nakonec i prezentovali do světa, že jsme zvítězili nad covidem, tak jsme se i chovali v létě, no a tuto tady máme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
No, klíčová je kapacita nemocnic, které se starají o přibývající vážné případy nákazy, přitom infekční oddělení v České republice za posledních 30 let přišla o 3/4 lůžek, proč vlastně?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka 
To se neptejte mě, myslím si, že by tady měla být taková celá plejáda ministrů zdravotnictví, no ale jako společnost jsme si řekli, že vlastně nebo jsme se tak přesvědčovali, že jakoby infekce, protože máme antibiotika, antivirotika, takže infekce nepředstavují problém, ale my vlastně z praxe víme, že ten problém je, že existuje mnoho různých velice odolných kmenů bakteriálních a podobně, které představují nebo způsobují takzvané nozokomiální infekce, čili infekce, které vznikají nebo se přenáší nejčastěji ve zdravotnických zařízeních a podobně, čili mnoho infekcí činí problém a bude činit problém a nakonec víme, že koronavirus k nám přišel ze zvířecího světa a vlastně tím, jak se i zhoršuje životní prostředí, tak se zhoršuje zdraví nejenom lidí, ale i zvířat, která nás obklopují a vlastně, dá se očekávat, že prostě další infekce mohou přijít a nemusí to být jenom tak, tak to v podstatě, řekla bych relativně málo škodlivé infekce jako koronavirus, mohou to být ještě daleko škodlivější infekce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Údaje o tom, jak je zdravotnictví připraveno na záchranu nejvážnějších pacientů, patří k těm nejdůležitějším, klíčovým informacím o pandemii, podle vašeho názoru paní Holmerová, známe je, veřejnost, zveřejňuje ministerstvo zahraničí data, ze kterých se dozvíme vlastně zda a jak jsou na tom naše zdravotnická zařízení?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka 
Já si myslím, že nějaká data se samozřejmě zveřejňují, ale řekla bych, že to je taková mozaika, že to je taková mozaika a.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
A umíme se v ní, promiňte, zorientovat?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka 
Neumíme, neumíme, neumíme, já, i já se snažím a řekla bych, že mám určitou edukaci třeba ve veřejném zdravotnictví a podobně, se prostě snažím na ta různá data, na ty různé informace dívat a neposkytuje to zcela ucelený obraz, to se musím přiznat, například ono tedy stále se opakující číslo R, když se podíváme na reprodukční číslo, když se podíváme třeba na to, jak je vysvětlena jeho konstrukce v materiálu ministerstva zdravotnictví, tak to není až tak příliš zřejmé a ono to zase souvisí, souvisí s tím, co už jsem řekla, že prostě bychom měli poskytovat dostatek informací, ale ten dostatek informací by měl být také poskytován ve srozumitelné formě a už vlastně ten, ten, jenom ten drobný informační materiál třeba o tomhle tom číslo vlastně říká nebo by měl vysvětlit, jak je konstruováno, myslím si, že mnoha lidem to nevysvětluje a vlastně je tam také trošičku zarážející to, že vlastně to číslo je konstruováno nebo může být konstruováno, a ať mě někdo opraví, já budu ráda, když mně to někdo vysvětlí opraví, je trošičku jinak než třeba v jiných zemích, takže prostě do jisté míry to není srovnatelné s těmi ostatními zeměmi, takže to je třeba jenom taková jedna z věcí, které mohou zavádět prostě, které by bylo zapotřebí, zapotřebí vysvětlit a potom i ty celkové počty třeba o množství zemřelých, množství zemřelých v určitých věkových skupinách a podobně, tak zase, zase je důležité jistě ta čísla poskytnout, poskytnout je ale úplná, v podstatě, aby ti, kteří jaksi s těmi čísly umí dobře zacházet, aby se v tom sami mohli orientovat, poskytnout je i v kontextu, čili prostě odkud, dejme tomu z jakých skupin tyhle, tyhle ty počty infikovaných pocházejí a podobně, ale pro ostatní je zase prostě vysvětlit srozumitelným způsobem, a to třeba i opakovaně, interpretovat ta čísla, vysvětlovat prostě a já jsem dnes ráno zastihla, zastihla takový rozhovor s psychoterapeutem Adamem Suchým, který říká, že prostě v tom, v tom vysvětlování a v té komunikaci je zatím pořád příliš vojenská dikce, že to je zastrašující, nepodpůrné a zaměřené pořád jedním směrem a to si myslím, že je velká pravda, že by bylo opravdu zapotřebí, aby se prostě i veřejnost samozřejmě objektivně informovala, ale aby se prostě ta čísla vysvětlovala a třeba ty vysoké počty lidí zemřelých než v nejvyšších věkových skupinách z těch infikovaných, to procento nejvyšší, myslím si, že je a tak já bych potřeboval vysvětlení, že je dáno prostě tím, že se jinak testuje, že test, že se testují zejména lidé, kteří žijí v zařízeních, v ústavech, zatímco třeba relativně málo lidí v těchhle těch vyšších věkových skupinách je testováno ve skupině těch, kteří žijí doma a zpravidla starší lidé, když jim něco trochu je a může to být velmi nespecifické a víme, že u starších lidí se COVID projevuje velice nespecificky, může projevovat velice nespecificky, tak zůstanu prostě doma, odpočinou si, 14 dní to odstůňou a vlastně o nic nejde jo, takže to si myslím, že je zapotřebí toto všechno vysvětlovat a nezpůsobovat paniku třeba některými čísly, která mohou na první pohled vypadat hrůzně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Co se týče toho vysvětlování nebo komunikace, tak nový ministr zdravotnictví Roman Prymula je v podstatě nonstop v médiích, jen pro zajímavost ve středu se veřejně vyjadřoval ke koronavirové situaci 5×.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Je velmi aktivní, chápu, že ne každý samozřejmě má k dispozici nebo sleduje sociální sítě, ale i tam je celá řada nejrůznějších velmi krátkých a velmi přehledných třeba videí různých informací.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka 
Já si myslím, že teď, že ta snaha, nebo že se, že se ta situace zlepšuje, ona se totiž musí zlepšovat, ono je to prostě naprosto nutné a my tak často tady hovoříme o různých třeba modelech, hovoříme o švédském modelu a podobně, já vůbec se k tomu nechci vyjadřovat, protože tomu přesně nerozumím, člověk to úplně nenahlíží v tom komplexu, ale co prostě velice pozitivně vím, že třeba právě v tom Švédsku tam nebyly tolik restrikce, pravda, to je, to je pravda, že ne tolik nebyly příkazy, zákazy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Tam bylo doporučení.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka 
Ale, že se tam hodně vysvětlovalo a hodně jaksi se poskytovalo informací, prostě to je doslova mantra, veřejnost, zveřejňování informací pro, pro Švédy, prostě neexistuje, ve Švédsku, když se občan dotáže jaksi úřadu, aby úřad neodpověděl nebo poskytl zkreslenou informaci, tam prostě všechny informace jsou dostupné, tam prostě ta tradice toho veřejného zdravotnictví je velice bytelná a opravdu se tam všechno vysvětluje a ono se ta doporučení, já říkám, ona jsou zdůvodněna, ona jsou správná v podstatě, ale prostě to vysvětlení, to pozitivní vysvětlení nikoliv, že vám to teď zakazujeme, nesmíte, přitvrdíme jo, ale chraň, prosím vás chraňte se, chraňte se sami, protože ta ochrana vás v jakémkoliv věku je nejdůležitější, protože když se budete chovat zodpovědně, tak ochráníte sebe a ochránite své blízké.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Pokračujeme v rozhovoru s gerontoložkou Ivou Holmerovou, předchozí vládní karanténní opatření podle skupiny českých lékařů nemají opodstatnění, jen prý posilují strach a nejistotu a zhoršují ekonomickou situaci. Pod výzvu se podepsali například kardiochirurg Jan Pirk, stomatolog Roman Šmucler nebo psychiatr Radkin Honzák, dále také homeopati či bioanalytik, jejich petici podepsalo za 6 dní přes 50 000 lidí. Ministr zdravotnictví Prymula jim vyčetl nezodpovědný přístup, vzkázal, že nikdo z nich nerozumí epidemiologii a překvapivě nechápe ani základní fakta. Přidali se lékaři z jednotek intenzivní péče a infekčního oddělení, kteří pečují o nemocné covidem 19 a vzkázali, ať pánové raději mlčí nebo před výstupem v médiích přijdou se podívat pracovat na covidovou jednotku a od petice se v úterý distancoval také Asociace děkanů lékařských fakult, to mě vede paní doc. Holmerová k otázce, kdo se podle vás smí nebo je povolán, oprávněný, je fundován, vyjadřovat se jaksi k epidemii, dávat doporučení?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka 
Toť, toť otázka, na kterou vám určitě neodpovím zcela a správně, protože to je složité, ale já si myslím že jestliže máme argumenty, jestliže máme nějaké podklady, jestliže ten svůj názor umíme zdůvodnit, tak si myslím, že se můžeme vyjadřovat vlastně všichni, proč ne, proč ne, neměli bychom ale se stavět do pozice, že jen já jaksi mám ten správný názor. Prostě já mám teď nějaký názor, který vychází z nějakých argumentů, z nějakých podkladů a samozřejmě přijdou jiné a ty, ty, ten svůj názor asi bych nebo určitě bych měla změnit podle těch dalších argumentů a podkladů, které přicházejí eventuálně, když to nebylo správné, měla bych si umět připustit, že se, že se i mýlím, to já si myslím, že je lidské, co se týká téhle té debaty, tak já tady vidím takový jeden z nešvarů všeobecné diskuze u nás, která se odehrává na různých úrovních, zejména na té politické, samozřejmě na té veřejné a bohužel tedy v současné době i na té odborné a je to vlastně jaksi ta kritika nebo útok ad persona, nikoliv adrem, jak praví staří latiníci, tedy že vlastně diskutujeme několik k té věci, která by měla být předmětem našeho sporu, ale diskutujeme k těm lidem, kteří jsou jejími nositeli /souzvuk zvuků/, vidím to v příliš osobní rovině, čili, jestliže podepsal stomatolog, jestliže podepsal člověk s titulem MVDr, veterinář, jestliže podepsal psychoterapeut či psycholog, tak prostě co oni jo, ty útoky znějí spíš na ně proč, proč oni se vyjadřují, zase na druhou stranu té pozici infekcionistů, kteří jsou nesmírně stresovaní, do jisté míry rozumím, já bych se upřímně řečeno pod takovéto znění petice nepodepsala z mnoha důvodů, protože, protože podepisování peticí, podepisujete petice eventuálně na jiná témata, myslím si, že tady je spíše než peticování na místě opravdu odborné argumentování, ale zase některé věci tam, tam myslím nejsou škodlivé, určitě by je bylo možné podložit určitými podklady, něco je tam vlastně nešťastně formulováno, chybně formulováno, což je taky důvod, proč třeba já bych se přímo nepodepsala, ale zrovna vlastně takovéto zbytečné nebo upozornění na to zbytečné strašení, vlastně jsme o tom i spolu hovořili, já si myslím, že už taková změna dikce být trochu pozitivní, prostě radit lidem, co mají dělat a nikoliv co nemají dělat jo, to si myslím, že je nesmírně důležitá věc, ono to zní možná jako banalita, ale vlastně nebo jako drobnost, ale vlastně z drobností je složený náš život a když se budeme méně bát, že budeme vědět, co děláme vlastně pro to, abychom se ochránili a ochránili své blízké, tak to budeme dělat raději, než když nám někdo bude zakazovat jenom prostě, prostě zakazovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Adam Junek, redaktor serveru Seznam Zprávy se ve své nedávné glose zamyslel nad tím, proč někteří říkají a používají spojení někdo umřel s covidem, nikoliv na covid, podle něj je to nedůstojná hra se slovíčky, s předložkami a cituji, znevažuje smrt těch, jejichž imunitní systém si s koronavirem neporadil a je to i znevažování pocitů těch, kteří o své blízké přišli, považujete to za důležité?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka 
Já si myslím, že slova jsou důležitá, slova jsou důležitá a tady opravdu, já jsem se nad tím také zamýšlela a já bych prostě byla pro to, abychom to pojmenovali, tak jak to je, čili v důsledku koronavirové infekce na COVID, protože zatím umíráme na nemoci, kdybychom až budeme žít do 120, budeme žít eventuálně s něčím do 120, ale zatím umíráme na jo čili, čili prostě asi bych, asi bych to pojmenovala, tak jak by to mělo být a podle mého názoru by to prostě pan kolega má v tomhle tom pravdu, souhlasila bych s ním.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Jakou máte paní Holmerová zpětnou vazbu od kolegů, od geriatrů, gerontologů a ostatně i třeba od té nejrizikovější skupiny, jak se označuje, což jsou senioři?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka 
Ano, ano, díky za tenhle ten dotaz, samozřejmě o tom diskutujeme, teď vlastně probíhá, probíhá vlastně kongres Evropské geriatrické společnosti, který je virtuální, ty odezvy jsou na různých úrovních týkají se jak péče, týkají se jak stonání starších lidí a teď jsme si zrovna s paní kolegyní jednou říkaly, že vlastně je to až překvapivé, jak dobře se i ti velice staří lidé třeba i křehcí lidé s tou nemocí vypořádají, jak, jak je to až překvapivé, že prostě ta čísla, která nám jsou někdy předkládána, tak jaksi surová čísla, neinterpretovaná nebo vlastně ty vstupní údaje, tak, tak samozřejmě může to být někde zejména v těch zařízeních složité nebo tam jsou hodně nemocní lidé, ale často vidíme, jak si lidi velice vysokého věku s těmi multi morbiditami, čili, čili s dalšími onemocněními, kteří se prostě uzdraví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Nemocí na světě v populaci je bohužel celá řada a není to pochopitelně jenom tato virová aktuální nákaza, vy dlouhodobě se zabýváte jednak problematikou demence alzheimerovskou nemocí, pokračuje výzkum předpokládám?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka 
Ano, ano, to je, to je další otázka a já ještě jsem, jestli dovolíte, se vrátit i trošičku k té, k těm geriatrům cosi co říkají, tak potom další taková velká věc, jednak teda tak pozitivní zpráva, že se starší lidé také uzdravují a potom taková zpráva, která už není tak pozitivní a sice to, že dlouhodobá péče a velké ústavy jsou skutečně problém, opravdu představují problém a ten problém se osvětlil zejména v téhle té pandemii a je to problém nejenom České republiky, ale vlastně všude a říkáme si, že je s tím zapotřebí něco dělat, co zejména co se týká toho zdravotnického aspektu péče, protože to, že vlastně jsme si hráli na to, že to jsou sice instituce, ale jenom jakoby jako jiné domovy, tak ono to není pravda, jsou to prostě ústavy a je tam zapotřebí zajistit bytelnou, dobrou, kvalitní, kvalitní zdravotní péči, ale teď jste řekla k tomu výzkumu Alzheimerovy nemoci, to je vlastně jedno z provolání, jeden z materiálu evropské alzheimerovské společnosti, je teďko podzimní doba, bývají kongresy a teď jsou jsou ty virtuální kongresy, takže přecházíme z jednoho virtuálního kongresu do druhého a měli jsme teď valnou hromadu právě v Evropské alzheimerovské společnosti, kde se právě tenhle ten problém řešil, protože samozřejmě lidé s demencí mají určité zvýšené riziko, je zbytečné je vystavovat riziku nákazy tam, kde to prostě není naprosto nutné a naprosto nutné je to samozřejmě není úplně ve výzkumu, takže je zapotřebí hledat jiné cesty účasti lidí ve výzkumu, být flexibilní, to je takové doporučení k vědeckým týmům, ale také těm financujícím agenturám, aby prostě respektovaly tato specifika a aby nějak umožnily výzkum demence dále a co se týká vlastně výzkumů demence a ostatních onemocnění, tak stále prostě platí to, že přestože se mírně navýšily celkové prostředky, ale pouze vlastně ve Velké Británii a Spojených státech, tak v ostatních zemích nedošlo k navýšení prostředků na výzkum a již při, před dvěma desetiletími vlastně upozorňovali alzheimerovské společnosti na to, že výzkum demence představuje dvacetinu výzkumu ve srovnání, dvacetinu ve srovnání třeba s výzkumem onkologických onemocnění a podobně, takže prostě ta celková alokace prostředků na výzkum demence, výzkum Alzheimerovy nemoci je bohužel velice nízká, a když vezmeme, jaké to ty nemoci mají jak, jaký mají význam, jaký je dopad na kvalitu života, tak si myslím, že nebo ne jenom já si myslím, ale jsem přesvědčena a alzheimerovské společnosti také, že je prostě zapotřebí tento výzkum podporovat i v době covidové.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
S gerontoložkou Ivou Holmerovou otevřeme další téma. Finsko má 34letou premiérku Sannu Marinovou, která ve středu přepustila svou židli šestnáctileté dívce, stalo se tak v rámci kampaně u příležitosti nadcházejícího Dne dívek, který připadne na tuto neděli /nesrozumitelné/ jmenuje se slečna, jak využila svůj krátký mandát, co si vůbec, paní docentko, myslíte o té vlastně součástí mezinárodní kampaně dívčí převzetí?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka 
Já si myslím, že to je krásné a je naprosto symbolické, že nejmladší vlastně premiérka, finská premiérka, vlastně předala svůj úřad a opravdu předala svůj úřad na jeden den dívce, šestnáctileté dívce a ta dívka skutečně využila tuhle tu příležitost a měla krásný projev v angličtině, ve skvělé angličtině, kde se vlastně zabývala tématem, kterému se dlouhodobě věnuje a je to téma sexuálního obtěžování dívek, které není jaksi normálním v prostoru, ale zejména v tom virtuálním prostoru zejména, zejména on-line na internetu a podobně, takže si myslím, že tím jaksi velmi, velmi, protože samozřejmě mladí, mladým lidem rádi naslouchají také mladí lidé, takže tím velmi přispěla vlastně k osvětlení tohoto problému, prostě ke zvýšení povědomosti o tomhle tom problému, protože to je skutečně problém závažný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Podle ní jsme stále zatím nikde ve světě nedosáhli genderové rovnosti, sdílíte tento názor nebo?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka 
Víte, já si totiž myslím, že to není jenom názor, ale že to je skutečnost, že to je skutečnost a týká se to všech možných oblastí života, no počítejme a podívejme se mezi naše politiky, podívejme se mezi šéfy různých firem a podobně, mezi vedoucí týmů, kde i třeba v těch sociálních službách vidíme třeba pana ředitele a jeho tým děvčat, jak jim někdy říká, což je až někdy hrůzostrašné a podobně takže, takže prostě to je realita. V současné době na to upozorňují třeba lékařky, zejména mladé lékařky, že jsou prostě zprávy z genderových důvodů velice znevýhodňováni ve svých profesích a podobně, čili to je prostě realita, bohužel tedy tvrdá realita, tvrdě doložitelná realita, nikoliv můj osobní názor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Myslíte si, že jsou ženám vštěpovány už od útlého mládí nějaké stereotypy, což také zaznělo v tom projevu jaksi 24 hodinové finské premiérky?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka 
Ano, já si myslím, že je to tak, u nás na fakultě se tím zabývá dokonce tým genderových studií, ti předkládají velice bytelné důkazy o téhle té situaci, bohužel už, už prostě to, že jsou často tyhle, tahle ta témata zase znevažována i třeba ze strany různých novinářů a a podobně, tak to myslím, to myslím také mluví za sebe, takže, takže ano ty stereotypy samozřejmě existují a myslím si ale zase, že je mnoha docela dobrých iniciativ proto, aby se trošičku nabourávaly i třeba v té prezentaci vůči dětem a někdy zase tak trošku úsměvně se jaksi to překompenzuje až na druhou stranu, takže dejme tomu dětská knížka prasátko Pepa, která je nesmírně populární, tak tam vidíme, že maminka je hasička, záchranářka a tatínek takový trošičku, trošičku nešikovný, taková trošičku nešikovná bytůstka, takže ono se nic nemá zřejmě přehánět, ale myslím si, že jaksi ta rovnost je nesmírně důležitá, je to součást naší kultury.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Ženy každopádně najdeme mezi laureátkami letošních Nobelových cen, konkrétně včera za literaturu obdržela sedmasedmdesátiletá americká básnířka Louise Glücková a také 2 vědkyně získaly letos Nobelovu cenu za chemii Francouzka Emmanuelle Charpentier a Jennifer A. Doudna a to za rozvinutí metody úprav genetické informace, což je velmi důležité, to jsou takzvané molekulární nůžky.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka 
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
A s jejich pomocí co umí vědci vlastně, paní docentko?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka 
Oni tyhle dvě dámy mimochodem relativně mladé dámy, krásné, si myslím, že udělaly obrovský pokrok v tom, že vlastně vyvinuly, jak říkáte správně ty genetické nůžky, kterými je možno vlastně vystřihnout část genové informuje, část ano informace na DNA, čili vlastně nějak ovlivnit to, přenos nebo ovlivnit vlastně skladbu toho genetického materiálu té informace, která se potom přenáší do tvorby bílkovin a vlastně do stavby buněk a podobně a jak už i v mnoha informacích veřejných proběhlo, ten dopad je velice významný na různé oblasti nejenom třeba medicíny, ale biologie a všeobecně. Je, je to úžasný objev, úžasná metoda nebo, nebo ne objev, ale spíše úžasná metoda /nesrozumitelné/, že jo, ty genové nůžky, ale samozřejmě přináší to spoustu dalších souvislostí, zejména spoustu etických otázek. Nicméně to nebylo předmětem, například, do jaké míry vlastně můžeme zasahovat do toho jedinečného materiálu, protožee DNA vlastně obsahuje unikátní informace o daném jedinci, o člověku, zvířeti, rostlině a tak dále, čili je to takové už zasahování do oblastí, kam by možná lidé ani tolik zasahovat neměli, ale zase v zájmu léčení některých nemocí, které jsou skutečně závažné, jaksi tam prostoupí se do téhle té oblasti, ale asi si, by si mělo být lidstvo dobře vědomo, jak vlastně mocný nástroj to může být a jaké škody se tím mohou napáchat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Je to o hranicích v medicíně?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka 
Je to o hranicích v životě možná vůbec, ale řekla bych, že to v tomto ty dámy jsou opravdu nevinně a já jim nesmírně fandím, já jsem z toho měla obrovskou osobní radost, když jsem se tohle to dozvěděla a oni, oni prostě vyvinuly tu metodu, tu metodu, která je nesmírně efektivní a myslím si, že to je prostě správné nebo oprávněné, že se nobelovský výbor rozhodl tuhle tu cenu udělit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Uvidíme, jestli se dnes dočkáme třeba také laureátky Nobelovy ceny za mír. Každopádně děkuji Ivě Olmerové, gerontoložce za její pohled na svět, mějte se hezky, na slyšenou.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka 
Děkuji za pozvání, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky, přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.