Přepis: Jak to vidí Iva Holmerová – 7. ledna 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. V následující půlhodině se dozvíme, jak některé události vidí gerontoložka Iva Holmerová. Já Vás vítám, dobrý den.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Děkuji, dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A jak vypadá naše dnešní tematická nabídka. Digitalizace zdravotnictví, mezigenerační soužití, i kvalitu domovů pro seniory. Nerušený poslech. Od nového roku začal ostrý provoz elektronických neschopenek. Stanou se miláčkem lékařů? Jak si od projektu slibuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
To uvidíme, to uvidíme, včera se objevily první zprávy, že startují e-neschopenky, objevily se také zprávy o tom, že jsou nějaké technické problémy, ale poté se zase objevily zprávy o tom, že ty technické problémy byly vyřešeny, takže věřím, že neschopenky jsou snad na dobré cestě k tomu, aby se staly prvními digitálními miláčky lékařů i pacientů. Uvidíme, uvidíme, jak to vše bude vyřešeno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Posune nás to, paní Holmerová, do 21. století? Ulehčí to život lékařům i pacientům? Jak vlastně říká i ministryně Maláčová.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Ano, v tom 21. století jsme a měli bychom se jeho požadavkům přizpůsobovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Právě.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Je pravda, že ve zdravotnictví, i v sociální sféře, jsme se setkávali spíše s mnohými digitálními kotrmelci, v nedávné době, takže já bych si skutečně přála, aby to fungovalo, aby prostě bylo něco, co funguje, co skutečně ulehčí práci, a je pravda, že informace jsou i důležitým zdrojem jehož význam mnohdy podceňujeme a adekvátní výměna informací je nesmírně důležitá, jak při poskytování zdravotní péče, tak při poskytování sociální péče. My hovoříme o té digitalizaci, to je pravda, samozřejmě digitalizace je důležitým prostředkem pro to, abychom si vyměňovali informace, a aby ta plynulost byla jaksi dobrá, dostačující, aby to bylo efektivní a podobně, no, já bych si v souvislosti s tím posteskla, že je jaksi, nebo bych konstatovala, že při té výměně informací je důležitý právě ten lidský faktor, jaksi schopnost sdílet vzájemně informace i mezi profesemi, a my víme, že zejména na tom, při tom kontaktu a komunikaci, právě té zdravotnické a sociální sféry, to vázne, a nevázne to na těch přístrojích a na počítačích, ale vázne to spíše v té lidské sféře, čili já bych byla velmi pro to, abychom se uměli lépe domlouvat, abychom si informace dokázali lépe vyměňovat, právě na té individuální profesní úrovni, a na té individuální lidské úrovni. Vlastně výměna informací by měla sloužit k tomu, aby co nejvíce prospěla pacientovi, v péči o pacienta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ta digitalizace je každopádně trend, když se třeba podíváme k našim sousedům, tak v Německu pojišťovny budou proplácet certifikované medicínské aplikace pro mobily a tablety, předepsané lékařem, ta aplikace třeba připomene, že si musíte vzít svůj lék, no a měla by lékařům odlehčit od byrokracie, od papírování, myslíte, že roste význam tedy toho v uvozovkách "mobilního zdraví"?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Já si myslím, máte velikou pravdu, a zrovna tenhle ten příklad, který jste zmínila, je velice důležitý a velice zajímavý, a já jsem možná vypadala jako skeptik, když jsem zdůraznila ten lidský faktor, ten je samozřejmě důležitý, ale ty moderní technologie jsou nesmírně důležité, a mají opravdu obrovský potenciál v péči o zdraví vůbec, ve zdravotní péči, v poskytování ostatních služeb, Vy jste zmínila třeba ty mobilní aplikace, to je určitě jedna z cest kupředu, pro mě takovou zajímavou kapitolou jsou třeba takové ty různé sociální aplikace, sociální robotci, kteří mohou mít prostě jednak formát jakéhosi robota, jako přístroje, ale mohou být vlastně dovedení až do takové dokonalosti, že to jsou vlastně jakoby přátelé, že to jsou domácí mazlíci, kteří vlastně s Váma umí i pohovořit, umí Vám leccos připomenout a podobně, čili já vidím v těch moderních technologiích úžasnou budoucnost, a jsem nesmírně ráda, že třeba někteří naši doktorští studenti na Fakultě humanitních studií, ve spolupráci s Českým institutem kybernetiky, robotiky a informatiky, pracují na těchto tématech, protože to si myslím, že je, že jsou důležitá témata, nejenom z pohledu technologií, ale také z pohledu humanitních věd, protože vlastně tam dochází k tomu žádoucímu propojení, kdy vlastně sledujeme nejen ten vývoj technologií, komunikací a podobně, ale vlastně také to, co ti lidé potřebují, aby vlastně ty technologie se vyvíjely podle potřeb lidí samotných, podle jejich reálného prostředí, a aby to nebylo jenom vlastně o tom, co si ti technici myslí, kam by prostě směřovali jaksi vývoj technologií, což víme, že to je k rychlosti a k miniaturizaci, ale často to není to, co třeba lidé vyššího věku potřebují. Proto ta interakce je důležitá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Asi všichni toužíme po nějakém tom kontaktu.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ať je "lidský" v uvozovkách nebo třeba i robotický. Asi jste viděla i záběry z velkého, myslím největšího na světě technologického veletrhu, který začal v americkém Las Vegas, pojďme ještě zpět k našemu českému zdravotnictví, jaké další změny můžeme očekávat letos?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
To je myslím otázka na ministra zdravotnictví, který by určitě nejlépe věděl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Budete ho suplovat.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Já ho určitě nebudu suplovat, já, otázky jsou vlastně dvě, nebo tahleta otázka lze rozštěpit na to, co já bych si přála, jaké změny ve zdravotnictví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobře.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
A jaké změny nastanou. My se ve zdravotnictví, v péči o zdraví, ve zdravotnických zařízeních, se potýkáme v poslední době s nedostatkem personálu, to bohužel tak je, stěžovali jsme si po dlouhá léta na nedostatek prostředků, neříkám, že zcela, nějakým způsobem se to už zlepšuje a podobně, ale jaksi největší problém je nedostatek personálu. A to se týká jak pomocného personálu, tak zejména lékařů, jsou to dva póly. Řekla bych, že hodně se učinilo pro sestry, tam opravdu došlo k navýšení jejich platů, přestože stále je nedostatek sester, ale myslím si, že je zapotřebí zvýšit atraktivnost našeho prostředí také pro lékaře. A zejména pro mladší lékaře. A pro začínající lékaře, proto, aby se zapracovali, aby to prostředí vnímali jako dobré, jako vstřícné, pozitivní, jako prostředí, ve kterém se mohou všichni dále rozvíjet, které je i laskavé, kolegiální a tak dále, takže to si myslím, že je důležité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte tedy, jestli Vám správně rozumím, že ztratila tato profese na atraktivitě? Pokud ano, proč?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Jestliže se podíváme na průzkumy různých veřejných mínění a podobně, tak stále vidíme, že ty pečující profese a profese lékařské, vědecké, jsou na jakési špici, ne snad popularity, ale respektu ze strany společnosti, uznání ze strany společnosti, ale co se týká zejména dejme tomu lékařů a jejich přípravy a vzdělání a prostě nástupu do té kariéry, tak tam je to prostě velmi složité, a ty těžkosti jsou takové, u těch lékařů, u nás, že často volí prostě začátek své kariéry v jiných zemích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co se týče toho ošetřovatelství, tak situace je evidentně tak, nechci to dramatizovat, ale je opravdu vážná, nejenom u nás, také i v sousedních okolních zemích a dokonce Světová zdravotnická organizace vyhlásila letošek, rok 2020, za rok zdravotnického personálu nebo zdravotních sester, ošetřovatelů a porodních asistentek.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
A porodních asistentek, ano, nikoli jenom medicína, jako špičková medicína, ta je na, zejména v rozvinutých zemích, na skvělé úrovni, a prostě je atraktivní, do značné míry, ale právě péče, protože naše společnost stárne, přibývá lidí, kteří potřebují péči, kteří potřebují péči jak v akutních situacích, tak zejména potom i v těch chronických, a tam se personálu velmi výrazně nedostává. A týká se to tedy nejenom České republiky, ale týká se to zejména, a také, zemí západní Evropy, Severní Evropy, a to jsou vlastně země, které nám nějakým způsobem, samozřejmě i nám, "odsávají" v uvozovkách, zdravotnický personál, takže zejména z těch příhraničních oblastí od nás odcházejí sestry pracovat do Německa, do Rakouska, mnohé sestry, zejména ty, které jsou jazykově vybavené, odcházejí dále, stále tedy je Británie jaksi jejich volbou, stále je Skandinávie jejich volbou a podobně. K nám, samozřejmě, je to do jisté míry kompenzováno tím, že zase k nám přicházejí sestry a pracovníci z jiných zemí, to tak je, a myslím si, že to je prostě fenomén, který je univerzální.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A propo, Velká Británie ten rok zdravotních sester, a porodních asistentek, byl vyhlášen na počest 200. výročí narození Florence Nightingalové, což byla anglická ošetřovatelka šlechtického původu, autorka odborné literatury, průkopnice, srovnávací lékařské statistiky, co všechno vyčteme ve Wikipedii.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A na počest třeba jejího narození se slaví 12. květen jako Mezinárodní den sester, neboli ošetřovatelství.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Ano a má velký pomník v Londýně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Tak.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Čili je to významná dáma. Já si myslím, že je mnoho cest. My jsme viděli jenom tu cestu finanční, ta je nesmírně důležitá, samozřejmě, tam došlo k určitému zlepšení, ale já si myslím, že velice důležitou cestou je cesta lepší spolupráce mezi profesemi, to je o té komunikaci, o té mezilidské, nikoli jenom digitální komunikaci, a právě týká se to také kompetencí a zodpovědnosti sester. A to si myslím, že je diskuse, která se u nás už po mnoho let vede intenzivity, nabyla v posledních vlastně desetiletích, ale my bychom měli sestry chápat jako vysoce kompetentní a zodpovědné, to je provázáno kompetence, a samozřejmě zodpovědnost, zdravotnické pracovníky, kteří pracují v mnoha oblastech samostatně, a kteří nepotřebují, kteří jsou partnery lékařů. Prostě oni poskytují jiný typ zdravotní péče než lékaři, je důležitá jejich spolupráce, ale není to vztah nadřízenosti a podřízenosti jenom, v některých týmech samozřejmě ano, to je nutné, ale ve většině zdravotnických oborů to není nutné, a měli by spolupracovat partnersky. A já si myslím, že jeden z kroků, já jsem utekla z té Vaší otázky o vývoji zdravotnictví, ale právě myslím si, že jeden z takových důležitých kroků, které bychom snad mohli očekávat v tom budoucím vývoji našeho zdravotnictví je i ten, že právě sestry dejme tomu alespoň třeba v domácí péči, nebo v chronické péči, a tak dále, by měli získat více zodpovědnosti a s tím provázáno více kompetencí. Měli by třeba rozhodovat o předepisování některých drobných pomůcek, dejme tomu, vemte to, že je absurdní, když vlastně mnohé pomůcky, o jejichž použití uměla rozhodnout nejlépe sestra, protože se s tím pacientem stále stýká a je v denním kontaktu prostě, je ten člověk prostě nucen zajít pro recept k vzdálenému lékaři, takže dejme tomu pomůcky pro inkontinenci a tak dále, některé drobné ošetřovatelské pomůcky, pokud by byly uvolněny v preskripci sestrám, tak si myslím, že by to byl docela významný pokrok.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Proč nejsou tedy, paní Holmerová, jasně stanoveny ty kompetence?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Je to otázka diskusí mezi lékařskou veřejností a mezi ošetřovatelskou veřejností. Je to velice složitá otázka já si myslím, že docela ošetřovatelství do značné míry i promarnilo svou příležitost, právě v tom, že nedokázalo v posledních desetiletích dostatečně ukázat, že je velice cenným spolupracovníkem lékařů v mnoha oblastech, že je prostě samostatným oborem, že to jsou samostatní a kompetentní pracovníci, stále tam byla prostě taková prapodivná provázanost, jaksi s tou lékařskou prací, s tím, že prostě se vyproklamovala potřeba kompetencí, ale trochu zatím vázla ta zodpovědnost, která vždycky s kompetencemi je vázána. Takže ta zodpovědnost často zůstávala v mnoha oblastech na lékařích, zejména v té praxi, to je jedna otázka, a druhá otázka je ta, že prostě to ošetřovatelství se jaksi vyvíjelo i vědecky, ale ta věda byla do značné míry abstraktní a neuchopitelná. Prostě nepřinesla nám moderní ošetřovatelská věda, tak jak ji vidím dejme tomu v České republice, nám nepřispěla dostatečným způsobem k řešení určitých problémů praxe, tak, jak bychom si to představovali. Dám příklad třeba Velká Británie, Skandinávie, tam prostě jsou sestry respektovanými jaksi souputníky všech ostatních zdravotnických profesí, ale jsou to právě ony, které prostě přejímají zodpovědnost a vyvíjejí i třeba různé metody péče, přístupu k pacientům, já to vidím zejména z toho pohledu péče o pacienty s demencí, vychovávají další spolupracovníky, vedou týmy a tak dále, takže tam si myslím, že ještě máme velkou rezervu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Se mnou ve studiu Dvojky je gerontoložka Iva Holmerová. Velkým tématem je nejenom nedostatek odborného personálu v pečovatelských domech, ale i poměry v nich. V České republice máme 535 domovů pro seniory, podle ministryně práce a sociálních věcí, Jany Maláčové, byl v roce 2018 zkontrolován téměř každý druhý domov. Jak Vy to vidíte, paní docentko?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Ale to je těžká otázka s novým rokem. Je to vlastně otázka, kterou se profesně zabývám a která je nesmírně složitá a těžko na ni odpovědět takhle jednoduše. My víme, že vlastně proběhla i taková kampaň, nebo informační kampaň o jednom domě, který už snad nebudu ani jmenovat, protože už si i vytrpěli své, v Ostravě, kdy vlastně reportéři poukazovali na nevhodné chování personálu, vůči lidem, kteří tam žijí a podobně. Já bych řekla, bohužel, zatím ta diskuse nějakým způsobem skončila, skončila tím, že vlastně se poukázalo na nevhodné chování těch pečujících, poukázalo se na určité nedostatky, jak ze strany manažmentu, tak ze strany dejme tomu zřizovatele, který mimochodem, jaksi se vyjadřoval také do značné míry problematicky a takhle, ale zase to poskytlo do té mozaiky, kterou bychom potřebovali, abychom si vysvětlili celou tu komplexnost těch problémů, tak to poskytlo určitý jenom výsek pohledu, jenom část pohledu, protože vlastně ta situace je nesmírně složitá, a týká se jak lidí, kteří v těch zařízeních žijí, kterým je poskytována péče, to se zmínilo, potom lidí, kteří tam pracují, kteří poskytují péči a kteří potřebují i jaksi profesionální pomoc k tomu, aby jaksi nevyhořeli, aby prostě dokázali být stále ti dobří, laskavé a podobně, a jestliže nejsou, tak je nutné to v každém případě nějakým způsobem okamžitě řešit. A potom je taková zvláštní skupina lidí, kteří vlastně v podstatě jakoby byli ponecháni jenom jako soudci, nebo jako ti, kteří si mohou stěžovat, a jsou to vlastně jejich rodinní příslušníci. A rodinní příslušníci jsou vlastně také důležitá součást problému, jsou to samozřejmě ti, kteří by se také jako nějakým způsobem o tu situaci měli starat, měli by se nějakým způsobem snažit o prosazování určitých zájmů, nejenom prostě být těmi pasivními pozorovateli, eventuálně stěžovateli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je to také trochu o komunikaci?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Je to hodně o komunikaci, samozřejmě, a já si myslím, že prostě ty komunikační problémy jsou zásadními problémy, a že prostě ta komunikace mezi, právě minimálně těmito třemi skupinami, by se měla zlepšit, a vlastně i ta role těch rodinných příslušníků. Ono to je vždycky oboustranné, každá porucha v komunikaci je oboustranná, určitě to ze strany těch pečujících, kteří je nedokázali nějakým způsobem dostatečně respektovat a přijmout třeba ty jejich názory, a potom je to samozřejmě i otázka jejich, že nedokázali nějakým způsobem konstruktivně navázat komunikaci, že prostě jenom prostě v mnohém kritizovali a podobně. No a potom se, to je takový ten vnitřní kruh, to je taková vnitřní šachovnice, na které je mnoho aktérů, a ti nejsou samozřejmě jenom černí a bílí, jako je to v šachách, ale je to vždycky daleko pestřejší, tak jak nám běží život, ale potom je to otázka i dejme tomu zřizovatele, který se nějakým způsobem na tuhletu problematiku dívá, čili krajského úřadu a podobně, ale je to otázka právě i toho ministerstva práce a sociálních věcí, které sice provádí různé kontroly, tzv. inspekce sociálních služeb, ale jak my víme, ty inspekce sociálních služeb často probíhají velmi formálně. Velmi přispívají k enormnímu zvýšení stresu, často prostě probíhají tak, že víceméně spíše ponižují ty pracovníky než by je pozvedávaly. Dbají na to, aby tam neprobíhala víceméně komunikace mezi zdravotnickými pracovníky a sociálními pracovníky. A je tam prostě spousta absurdností. Já se Vám musím přiznat, že v našem zařízení proběhla v nedávné době kontrola Všeobecné zdravotní pojišťovny. A ta kontrola shledala nějaké drobné nedostatky ve smyslu několika dnů vykazování kategorií, a podobně, víceméně konstatovali, že péče u nás je poskytována na velmi dobré a kvalitní úrovni, ale kvůli tomu to nezmiňuji, já to zmiňuje proto, že jsem byla, po mnoha letech opravdu velmi potěšena, že kontrola Všeobecné zdravotní pojišťovny proběhla na adekvátní profesionální úrovni, že to byl tým lidí, lékařky a sestra a administrátor, kteří se zabývali nejenom jaksi políčky v administrativě, v dokumentaci, správným šrafováním, správným očíslováním, prostě a tak dále, tak, jak to vídáme často bohužel velmi formálně, právě u těch inspekcí sociálních služeb, které třeba vytýkají, že změní nějaké informace jiné na webu a jiné dejme tomu v brožurce, která je poskytována, takže zpátky k té kontrole Všeobecné zdravotní pojišťovny, ta byla odborná, a také se zabývala, také pohovořili s pacienty, podívali se na oddělení, podívali se na to, jaké pomůcky používáme, a prostě ten jejich závěr vlastně byl, k našemu velkému potěšení nakonec příznivý, protože vlastně uznali, že ta péče, kterou poskytujeme je na dobré úrovni. Ale uznali to nikoli na základě kontroly dokumentace, ale na základě toho, že vlastně tam celé oddělení prošli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
To by byla ta cesta, jak přistupovat k této problematice?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Já si myslím, že to je jedna z důležitých cest. Já bych si tak představovala, že vlastně ti, kteří financují tu péči, a to je samozřejmě Všeobecná zdravotní pojišťovna, to jsou samozřejmě Krajské úřady, je to samozřejmě stát, který prostředkem příspěvku na péči financuje sociální péči, tak i ti by měli zajistit, aby kontroly probíhaly tak, že nebudou ponižovat ty pracovníky, že nebudou prostě metlami na ty pracovníky, ale že prostě budou skutečně vyžadovat určitý standard kvality, budou posuzovat jaksi odborně, na základě svých znalostí, a budou jaksi, budou jednou z důležitých cest právě ke zlepšování té kvality.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Říká v dnešním Jak to vidí gerontoložka Iva Holmerová. Buckinghamský palác na začátku nového desetiletí zveřejnil nový společný portrét královny Alžběty II. a tří následníků trůnu, celkem čtyři generace. Jak Vy vidíte mezigenerační soužití, paní docentko?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
V té královské rodině to je samozřejmě krásné, ale oni mají skutečně krásné a takové specifické, speciální podmínky, ale je samozřejmě i na nich, aby mezi sebou vycházeli, i oni jsou lidé, a i tam nastávají lidské problémy, nakonec, jak i to vlastně léta můžeme sledovat v různých médiích a podobně, ty problémy se samozřejmě, ani jim nevyhýbají, ale ten portrét je skutečně krásný, a je to portrét vlastně královny Alžběty, následníka trůnu, prince Charlese, a potom princů Williama a jeho syna George. A mě se tam líbila ta malá stolička, na které stojí princ George, a já si myslím, že to je krásný obrázek, který nám vlastně vysvětluje stejnost a rovnost. Oni vlastně to jsou všichni členové královské rodiny, královna a následníci trůnu, nevíme v jakém pořadí nakonec vlastně nastoupí, to je ještě velká neznámá, tedy jsou si vlastně rovni, to znamená, že vlastně jejich hlavy, díky té stoličce, jsou téměř ve stejné úrovni, s takovou mírnou odchylkou, ale vlastně v té úrovni těch hlav, protože malý George by propadl, protože on přeci jenom není stejný jako ti ostatní, je to ještě dítě, ale vlastně je respektován anglickou královskou rodinou, jako jeden z následníků trůnu, čili vlastně je tam mezi nimi rovnost, a to je to krásné. A já si myslím, že to je vlastně takový krásný příspěvek, právě k vysvětlení těch pojmů, protože my si to velmi často pleteme, zdali jsme si rovni nebo zdali jsme stejní, nakonec jsme to vlastně slyšeli i v projevu pana předsedu Senátu Kubery, který vlastně o tom tak různě prapodivně pochyboval, tak já bych řekla, že to je takový hezký obrázek na to vysvětlení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, britská královna Alžběta II. ve svém tradičním projevu na Boží hod pochválila mladou generaci za aktivní postoj k boji s klimatickými změnami, a přivítala také, když hovoříme o těch generacích, květnové narození pravnuka Archieho, hovořila také o potřebě překonání sporů, o přátelství, o usmíření.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Ano, to byly krásné projevy, já jsem je sledovala, protože já se docela kochám projevy moudrých monarchů, jako je královna Alžběta a dejme tomu norský král Harald, který také vždycky zmiňuje klimatickou změnu, vezměme, že třeba i paní prezidentka Čaputová ze Slovenska, zmínila důležitost klimatické změny, upozornila vlastně na to, že jsme možná poslední generací, která může ještě fakticky zasáhnout, a ta změna je skutečně závažná, a my jsme, náš předseda Světové organizace alzheimerovské, pochází z Austrálie, takže ve svém oslovení právě na to upozornil, jak fakticky dopadají už důsledky klimatické změny na Austrálii, a já jsem na to vlastně odpověděla za Evropskou alzheimerovskou společnost tím, že vlastně lidé s demencí, a jejich rodinní příslušníci, přestože se vypořádávají s velmi složitou, a progresivní situací, jako je vlastně klimatická změna pro nás, pro všechny, tak mohou být do značné míry příkladem, protože přestože se uskromňují, tak dokážou vést ještě stále krásný život, plný život, dokáží se radovat z mnoha drobností, a myslím si, že možná to by mohl být vzor vlastně pro nás, pro všechny ostatní, kteří máme pocit, že se zatím uskromňovat nemusíme, ale opak je pravdou, když se podíváme na ty obrovské požáry v Austrálii, takže i my bychom se ve svých nárocích a životech, a způsobu cestování, a způsobu stravování, a podobně, měli trochu zamyslet nad tím, že bychom, že žijeme až v příliš velkém luxusu, na který možná ani nemáme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Cítíte třeba, nechci Vám vůbec nic podsouvat, že se v posledních letech stáváme celkově, ať už přístupu k životnímu prostředí, k našemu životnímu stylu, ostatně i vůči našemu zdraví, více uvědomělejší?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Já v to doufám, já v to doufám, chtěla bych to vidět, víte, můj postoj je trošičku iracionální optimismus, tak i z tohoto pohledu se na to dívám, ale myslím si, že už to není jenom ten iracionální optimismus, je to spousta skutečně mladých lidí, kteří se touhletou problematikou zabývají, kterým záleží na světě, kterým záleží na budoucnosti a vlastně i ti moudří monarchové to s velkým povděkem a velkou vděčností kvitovali, že to je úžasné, že vlastně to je budoucnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Když jste se zmínila o norském králi, tak ten ve svém poselství také hovořil o vzájemné pomoci, o úctě, jako o východisku vztahů.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Ano, ano, a o vzájemné důvěře, o vzájemné důvěře, on vlastně zmínil konec války, zmínil vlastně to, o co se Norové sami zasloužili a co jim bylo dáno vlastně, jako darem, proto říkal, že byli, nejenom, že pracovali, ale že měli také to štěstí. A vyjádřil právě svou vděčnost mladým lidem, mladé generaci obdiv, a takže ti staří monarchové vlastně jsou mnohdy takovým vzorem, co u těch našich monarchů trochu chybí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co Vy osobně, by jste si, paní Holmerová, přála pro tento rok? Minimálně.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Já jsem babičkou několika krásných vnoučat, tak samozřejmě zdraví, štěstí pro ně, ale nejenom pro ně, pro vnoučata všech babiček, které jsou na světě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje v dnešním Jak to vidí gerontoložka Iva Holmerová. Já Vám děkuji za Vaše postřehy a budu se těšit na další setkávání v tomto čase na Dvojce.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mým zítřejším hostem od půl deváté bude ekonom a statistik Richard Hindls. Zita Senková přeje příjemný poslech dalších pořadů, ideálně Českého rozhlasu Dvojky. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.