Přepis: Jak to vidí Iva Holmerová – 1. srpna 2019

Iva Holmerová

Hostem byla gerontoložka Iva Holmerová.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. V následující půlhodině se dozvíme, jak některé události kolem nás vidí a vnímá gerontoložka Iva Holmerová. Dobrý den.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Pozornost budeme věnovat délce života ve zdraví i nadužívání léků proti bolesti. Dobrý poslech. – Muži v ČR se v současnosti dožívají v průměru 76 let. Zdraví je ale podle průzkumu Eurostatu opouští už v 61 letech. Zbylých 15 let žijí se závažnou nemocí nebo jiným zdravotním problémem, který je zásadně omezuje. Podle Eurostatu ženy v ČR žijí déle. Střední délka života je 82 let. Zdraví je opouští velmi brzy, v průměru ve 62 letech, a v nemoci prožijí 20 let. Právě ta délka života ve zdraví je u nás tradičně nízká. Z jakých důvodů, čemu byste to přičítala vy, paní docentko?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
To je komplexní situace a je to vlastně parametr, který vyplývá ze srovnání evropských zemí, kdy jsme někde uprostřed Evropy, v takovém průměru Evropy, takže existují země Západní a Severní Evropy, kde se skutečně prodlužuje lidský věk, ale zároveň s ním se prodlužuje takzvané zdravé dožití. Čili není tam tak dlouhá délka života prožitého s nějakou nemocí či disabilitou. Zatímco bohužel ty země Střední a zejména Východní Evropy, spíše východní než jihovýchodní, zatím v tomto pokulhávají. Takže my na jednu stranu můžeme být rádi, že se dožíváme delšího věku. To nakonec všichni chceme, tam se výrazně prodloužila naše délka dožití, naděje dožití, ale bohužel to zdraví pokulhává. Je to z mnoha důvodů. Víme, že determinanty zdraví jsou velmi pestré, že to záleží na zdravém životním stylu, na dietě, na životním prostředí a také na socioekonomickém statutu daného člověka. Lidé, kteří jsou bohatší, žijí v lepším prostředí, samozřejmě se dožívají vyššího věku a také v lepším zdravotním stavu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Když se podíváme na ta čísla, tak i Ministerstvo zdravotnictví srovnávalo například českou a švédskou populaci, a to v letech 1962-2010. Jak Radiožurnálu řekla náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová, tak v té době jsme dokonce měli lepší pozici než švédská populace, ale od té doby Švédové zvedli tu délku zdravého života o devět let a my jsme zůstali na stejné hodnotě. Zatímco u nás se prodlužuje stonání, období, které prožijeme v nemoci, tak Švédové prodloužili délku zdravého života.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Ano, on je spíš znepokojivý trend, že u nás nedochází ke zlepšení. Spíše se z některých čísel... Já bych je nebrala až tak absolutně, byla bych v tom možná trochu optimista, ale přece jen tam nenastává zlepšení a možná dochází spíše ke zhoršování, spíš k prodlužování té doby, kdy žijeme s nějakou nemocí nebo disabilitou. Dříve jsme hovořili o 13-17 letech, 13 u mužů, 17 u žen, a nyní hovoříme o 15-20 letech, což je samozřejmě znepokojivé. To období života, které žijeme s nějakou nemocí nebo disabilitou čili se stavem, který omezuje naši soběstačnost, to je nesmírně důležitý parametr, který by měl být cílem naší zdravotní politiky, respektive evropské a státní národní politiky, protože to je ukazatel, který de facto přímo říká, kolik péče ve smyslu dlouhodobé péče budeme potřebovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zabývá se tím zdravotní politika ČR, právě tím zdravým dožitím nebo tou délkou, kolik let strávíme jako staří zdraví, když to tak řeknu?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Na to nedokážu odpovědět a cílem tohoto dotazu by mělo být spíš Ministerstvo zdravotnictví než já. Ministerstvo zdravotnictví se anglicky překládá Ministry of Health a mělo by být ministerstvem zdraví. Dlouhodobě se zabývá spíše problematikou zdravotnictví, zdravotnického systému, eventuálně velkých nemocnic a podobně, a přitom my víme, že zdravotnictví jako takové ovlivňuje náš zdravotní stav o 10-15 % jakožto determinant. Čili otázka zdraví by měla být problémem nejen ministerstva zdraví, ale problémem všech rezortů. Měli bychom vytvořit prostředí, které bude umožňovat lepší životosprávu, více pohybu, více smysluplných aktivit ve vyšším věku a podobně. Takže to je skutečně velice komplexní záležitost, na které bychom měli pracovat, a zdraví populace je jedním z velkých problémů, kterými by se naši politici měli zabývat, stejně jako třeba klimatickými  změnami a podobně, více než šarvátkami mezi svými politickými stranami a osobními útoky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
I my sami, protože je to především v našem zájmu. Mimochodem v roce 2015 vydala Světová zdravotnická organizace globální strategii, akční plán, zaměřený na zdraví stárnoucí populace. Co doporučuje konkrétně?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Na stárnutí a zdraví, ageing and health, to je vlastně strategie, která platí pro celý svět a která radí, jakými způsoby by se mělo žít déle a v lepším zdraví. Příští dekáda, dekáda 2020-2030, bude dokonce dekádou zdravého stárnutí. Já nevím, jestli se o tom v naší společnosti mluví. Příliš jsem o tom zatím neslyšela. Myslím si, že by to měla být i jedna ze strategií Ministerstva zdravotnictví, že by se lidé měli více dozvídat o tom, jak žít lépe ve zdraví. Já se zase budu opakovat, je takové až nudné – potřebujeme k tomu, abychom žili déle a v lepším zdravotním stavu, abychom byli aktivnější jak fyzicky, tak duševně, abychom se lépe stravovali a abychom žili v lepším prostředí. Ono se nic příliš inovativního nedá vymyslet, jenže ta společnost musí vytvářet podmínky. My sami musíme žít zdravěji a pracovat na tom každý z nás. Ale měli bychom mít podmínky k tomu, abychom žili zdravěji. Ono se to týká třeba možností pohybu. My víme, že když se vytvoří nějaké hřiště, které je hezké a bezpečné, a když se vytvoří třeba cyklostezka, která vede odněkud někam, tak najednou se lidé začnou hýbat na tom hřišti, chodí tam více lidí, více se setkávají a na té cyklostezce samozřejmě jezdí více cyklistů a také těch dalších, kteří mají rádi pohyb. Takže ono i to prostředí pro zdraví je důležité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vzrostla také u starších ročníků obliba elektrokol.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
To je další velká otázka – zejména u starších ročníků, ale možná i u těch mladších. Ale to, že je více starších lidí, kteří sportují, je také dáno tím, že je více starších lidí v naší populaci. Naše populace stárne, a stárne populace ve všech segmentech, včetně cyklistů. Elektrokola jsou, řekla bych, velice dobrou alternativou pro to, aby člověk, dejme tomu, vy vyšším věku nebo při nějakém zhoršení kondice se mohl dostat i do oblastí, kde je to namáhavé na tradičním kole. Takže elektrokola jsou podle mého názoru docela dobrým zlepšení a dobrou možností, jak se hýbat i nadále a stále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:  
Jak vy byste ohodnotila vůbec ty podmínky, které jsou v ČR pro to, abychom žili zdravěji ve všech směrech?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Vezmeme-li to třeba z pohledu pohybu a když to srovnáme, dejme tomu, s Německem, to srovnání je velice jednoduché: Jedeme autem po německé silnici a vidíme, že ta německá silnice je provázena téměř v celé délce cyklostezkou, která tvoří takovou zdravější alternativu k tomu, aby se lidé mohli hýbat a nebyli ohroženi tím velice hustým provozem, který mnohde je. Když zkoumáme možnost cestovat na kole po Praze, tak vidíme, že to zdaleka není jednoduché. Ani v Praze, ani v okolí Prahy. Máme sice mnoho krásných cyklostezek, které byly zbudovány za velkých nákladů, ale zjistíme, že k takové smysluplné dopravě odněkud někam ani příliš nepřispívají. Potřebujeme-li se někam dostat, tak v Praze je to skutečně nesmírně obtížné, aniž bychom museli projet nějakým úsekem, který je velice frekventovaný a velice nebezpečný. Já se vždycky v létě těším na to, že budu jezdit do práce na kole, alespoň několikrát týdně, ale příliš se mi to nedaří. Zejména letošní léto v těch vedrech jsem, musím se přiznat, na kole příliš nejezdila. Využívám samozřejmě cyklostezku, která je k dispozici, ale vždycky mě to zavede zpět na silnici. A když potom jezdím jako automobilista po Praze, tak zjišťuji, že ten provoz je nesmírně náročný i na pozornost. Existují tzv. cyklopruhy, ale ty cyklopruhy prostě zase končí někde ve frekventované křižovatce. Snažím se respektovat cyklisty i z toho svého cyklistického pohledu jako automobilista maximálně, ale vím, že je to vždycky nesmírně náročné. Koexistence cyklistů a ostatního provozu je nesmírně náročná. Je to problematické pro ty, kteří jsou v tom provozu nejkřehčí, čili pro starší lidi, pro rodiny s dětmi apod. Pro ty to prakticky není možné, cestovat po Praze na kole.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem podle statistiky dopravní policie více než trojnásobně stoupl za první pololetí počet smrtelných úrazů zaviněných cyklisty. Zatímco loni za toto období, přišli o život čtyři osoby, letos je to až 14 lidí. A více než polovina usmrcených cyklistů byla letos starší 60 let.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Ano. Ono je to docela všeobecně známo, že cyklisté všeobecně a starší lidé všeobecně jsou vlastně nejkřehčími účastníky toho silničního provozu. Starším lidem se často podsouvá, že jsou viníky častějších nehod. Když to srovnáme s jinými věkovými skupinami, tak to zdaleka není pravda. Ale co je pravdou, je to, že často bývají starší lidé oběťmi těch nehod. Ty jejich nehody končí zpravidla pro ně fatálně. A samozřejmě to platí i pro cyklisty. Takže abychom žili zdravěji, měli bychom se více hýbat, měli bychom lépe jíst, ale měli bychom k tomu mít také podmínky. A to je jenom o tom pohybu. Vy jste se ptala všeobecně. Ono se to týká třeba i stravování. Když se podíváme na nabídky zdravé stravy a zase je srovnáme v ČR a v zahraničí, myslím si, že se toto docela lepší. Výrazně lepší. Ono to není tak náročné jako třeba postavit sportoviště, postavit cyklostezku nebo hřiště. Je dobré, když se nad tím někdo zamyslí v určité restauraci a změní si jídelníček. Podíváme-li se třeba na možnost veganské stravy nebo vegetariánské stravy, tak je to u nás zpravidla takové, že vegani skončí někde u rohlíku a vegetariánům je opět a opět nabízen smažený sýr nebo jsou jim nabízeny smažené žampiony s hranolky. Samozřejmě i my si z té nabídky volíme tak, že to není příliš správné, i když ta nabídka nabízí třeba větší spektrum zdravého stravování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zůstaňme ještě u té stravy. Německý Institut Roberta Kocha zkoumal stravovací návyky mladých Němců a přišel na pět trendů v Německu: Mladí lidé propadli dietám, honbě za štíhlým pasem, trendem je bezmasá strava, jídlo ve školní kantýně jim nechutná... Mladí lidé často berou vitaminové doplňky, aniž by to potřebovali. A podle výsledků studie téměř ve všech rodinách – 99,3 % – se rodina minimálně jednou za den společně schází u jídla. To je, musím říct, vynikající výsledek. Skoro 100 %.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
To krása, bych také řekla. Ano. To máte naprostou pravdu. Ono jídlo je vždycky víc než jenom ta nutrice, než jenom ta výživa. Jídlo je vlastně také významná sociální událost. Je krásné, že se Němci dokáží scházet jako rodiny u večerního nebo společného jídla. Zpravidla večer. Možná je to dáno i tím, že ta večeře tam bývá hlavním jídlem, u nás je to spíše oběd. Večeři máme tendenci nějakým způsobem trochu odbývat, zpravidla. Ale to není zábranou, aby se rodiny u toho nescházely. Myslím si, že je to velice krásný trend.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kam až, na straně druhé, možná sahá honba za zdravými potravinami?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Myslím si, že nic nelze příliš přehánět. Zažila jsem mnoho různých trendů, které si démonizovaly sádlo, a potom se ukázalo, že na smažení je sádlo docela únosné, když se užívá s mírou. Naopak se prosazovaly nenasycené masné tuky. Ale zapomínáme, že na to smažení nejsou vůbec vhodné. Potom takové výkyvy, co se týká sóji – sója ano, sója ne... A tak dále. Takže myslím si, že by se nic nemělo přehánět. Myslím si, že jsou docela rozumné trendy tzv. planetární diety.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co to je?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Planetární dieta je vlastně to, co se označuje takovou rozumnou stravou, která je vlastně šetrná i k našemu životnímu prostředí. Víme, že přece jenom živočišná výroba je nesmírně náročná energeticky. Zase na druhou stranu mnozí lidé si nedokáží tak úplně odepřít to maso nebo masné výrobky. Ta planetární dieta je alespoň o tom, že se nějakým způsobem omezí. Že maso či masné výrobky považují za pochoutku, kterou si dopřejí jako výjimku, ale snaží se stravovat tak, aby konzumovali co nejméně živočišných produktů, aby ta dieta byla víceméně spíše vegetariánská nebo veganská.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem v ČR máme 60 % lidí s nadváhou podle statistik, 30 % s obezitou, také vysokou toleranci k užívání alkoholu, a to dokonce už v dětském věku. Jak už jste sama řekla, paní docentko, víceméně ty recepty známe – vliv výživy, pohybu, pití alkoholu, kouření, životního prostředí...

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Ano. A měli bychom si uvědomit, že naši předkové se stravovali daleko prostěji a daleko skromněji. Takové ty říkanky jako hrách a kroupy, to je hloupý, to my máme každý den, ale vdolky z bílé mouky jenom jednou za týden, nebo máme maso a zas maso... Vlastně jednou za týden také, že jo. Takže myslím si, že všechno je už u nás tradiční a že jsme si jenom trošku zvykli žít v přepychu a pohodlí. Vůbec by nebylo na škodu, kdybychom se vrátili přeci jenom trošku k tomu střídmějšímu životnímu stylu mladších lidí, tak jak je to u mnoha mladých lidí zvykem, a i u těch našich předků nakonec.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak jste sama řekla, někdo si nedovede odepřít maso, ovšem statisíce lidí v naší republice propadli lékům, a to zejména proti bolesti, mnozí jsou na nich závislí, nadužívané jsou tablety na spaní, ale také na uklidnění, na řešení úzkostí... Příliš tomu ale nerozumím, protože takové léky, sedativa, hypnotika, přece předepisuje lékař.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Je to velice komplexní problém. Obecně platí, že návykové látky všeobecně, jak ty léky, už jste to zmínila, tak alkohol, jsou u nás relativně dobře dostupné. Alkohol naprosto všude můžeme získat v jakoukoliv denní i noční dobu, což je, bych řekla, výjimka už i v rámci Evropy, možná světa. A co se týká léků, tak jsou dostupné také díky tomu, že člověk obejde mnoho lékařů, včetně specialistů, a vlastně ty léky může získat i na předpis. Takže bohužel tomu tak je. A souvisí to i s tím zdravým životním stylem. Nějak jsme si málo zvykli na to, abychom se starali o své zdraví sami – abychom naslouchali svému tělu, radám, jak pečovat o zdraví. Platí tady takové stálé schéma: nějaká potíž, lékař a pilulka. Preskripce nějakého léku je vlastně tím nejjednodušším způsobe, jak toho pacienta do jisté míry odbýt – jak mu neposkytnout úplné vysvětlení o tom, co by vlastně mohl ještě udělat pro sebe. Je pravda, že třeba ta analgetika... Samozřejmě hovoříme o jejich zneužívání. Velmi často. Ale i takové to běžné užívání, že něco mě bolí a jednoduše na to vezmu prášek proti bolesti, abych něco dále mohl/a dělat, a nezdravým způsobem třeba ty klouby zatěžuji, to si myslím, že je jeden z důležitých faktorů, které přispívají potom k dalším poruchám – jak funkčním, tak potom i strukturálním. Třeba i ve smyslu zbytečné a předčasné artrózy, dejme tomu, nosných kloubů apod. Čili takové to větší poučení o zdraví, větší péče o zdraví ve smyslu té vyšší, jak tomu říkáme, zdravotní gramotnosti, schopnosti využívat poznatky o zdraví k tomu, abych žil sám zdravěji, to je nesmírně důležité. A vede to samozřejmě k lepším zdravotním návykům i k menší spotřebě léků, včetně potom léků, které mohou být návykové.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Podle strategie protidrogové politiky, resp. podle centra, které to studuje, sedativa a hypnotika zneužívá v Česku odhadem 885 tisíc lidí. Ono přestat brát takové léky vůbec nemusí být jednoduché.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
To máte pravdu. Je to číslo alarmující. Já nemám zkušenosti s mladší populací v tomhle tom ohledu, ale u starší populace jsou léky typu benzodiazepinu a hypnotik zcela jednoznačně škodlivé. My se opravdu snažíme velmi, velmi systematicky pracovat na tom, abychom tyto léky nějakým způsobem vysazovali, abychom pacienty učili nějakým lepším návykům, abychom jim vysvětlili, že skutečně ty léky nemají pozitivní efekt, a dlouhodobě užívány jsou jednoznačně škodlivé, způsobují třeba pády, zejména v noci. Noční pády velice často vedou k závažným důsledkům – zlomeninám, zlomeninám krčku, stehenní kosti apod. To je všeobecně známo. Už jsme nakously to téma zdravého stárnutí, dekády zdravého stárnutí. Světová zdravotnická organizace k tomu vydala takový velmi komplexní materiál – Integrovaná péče o starší lidi – který kupodivu nehovoří o integraci zdravotní a sociální péče, ale poukazuje na nejzávažnější problémy, nejčastější problémy a problémy, které umíme nějakým způsobem ovlivnit. A právě pády se tam vyskytují na třech místech. Všeobecně se ví o tom, že když se provede revize medikace, kterou starší lidé užívají, zejména se vyřadí tyto škodlivé léky; když se zavede dostatečný pohybový režim a učiní domácnost bezpečnější, tak je možné výrazným způsobem redukovat pády ve vyšším věku, které mají závažné následky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Souvisí s touto problematikou i volná nabídka různých léků, přípravků, reklamy? Ať už v televizi, nebo v novinách, v časopisech se to hemží výživovými doplňky.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
To máte pravdu. To je velké téma. Díky, že jste jej takhle nakousla. To je téma na delší, dlouhé povídání. Ono je to takové prazvláštní u nás. Nevím, jestli vám to taky tak připadá, ale my vlastně téměř nemůžeme informovat o lécích, o kterých víme, že jsou účinné na základě různých studií. V různých reklamách se setkáváme s velice nechci říct lživými, to asi nemůže být, ale takovými pokroucenými a prapodivnými informacemi, zavádějícími, matoucími o účinnosti různých velmi, velmi pochybných prostředků. A ono to pak dopadá tak, že tyto prostředky, které jsou zcela volně k dispozici v úžasné nabídce, barevnosti tablet a jejich balení apod., lidé potom berou v dobré víře, že je to účinné. A my se potom setkáváme nejenom s neúčinností (to je ještě ten nejmenší problém, že ty léky nejsou účinné – že je to taková nictabletka, která je jenom barevná – to je možná jenom takové ošulení o peníze), ale s výraznými nežádoucími účinky, a zejména s interakcemi s těmi léky, které lidé užívají a které jsou předepsány lékařem. Takže před tím bych velmi varovala. Myslím si, že je důležité, aby člověk, pakliže už se rozhodne pro tyto doplňky, je konzultoval se svým lékařem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nejednou jsme také slyšeli o případech tlumení klientů v domovech pro seniory.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Ano. To je další velice významná otázka. My jsme se jí zabývali i v rámci výzkumu kvality dlouhodobé péče. A skutečně se ukazuje, že ČR patří mezi země, kde se tyto léky velmi často používají. Z mnoha různých důvodů. Jedním z důvodů je ten, že v těch zařízeních pro seniory žije mnoho lidí, kteří mají syndrom demence a že tam je personál, který s tím syndromem demence není dostatečným způsobem obeznámen a nedokáže aplikovat jiné metody. Potom tím východiskem je eventuálně preskripce, předepsání, nějakých antipsychotik. My víme, bylo prokázáno, že jsou to léky, které zvyšují úmrtnost, které mají mnoho nežádoucích účinků. Ale zase bych je nechtěla zcela skandalizovat, protože mají své místo, dejme tomu, v závažných fázích demence, v terminálních fázích demence. Tak jako opiáty u lidí s jinými závažnými somatickými nemocemi v terminálních stavech mají svůj význam, tak také ta antipsychotika mohou ulevit – tam, kde jsou indikována. Ale je zapotřebí, aby byla skutečně dvakrát, třikrát zvažována, aby byla zvážena veškerá rozumná alternativa, odborná péče, a teprve tam, kde je to skutečně indikováno, kde je to zapotřebí, sáhnout k těm antipsychotikům. Ale mělo by být také více informovanosti, více povědomí o tom. Antipsychotika v péči jsou velkým tématem na západě. Řekla bych, že třeba ve Velké Británii se to až přehouplo do takové až příliš restriktivní fáze. Možná, že až tam bychom to nechtěli mít. Chtěli bychom mít rozumné využívání, ale ne to nadužívání, které je bohužel běžné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak jsou na tom vůbec Britové, paní docentko, co se týče toho zdravého stárnutí?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Těžko dokážu říct, jak jsou na tom Britové, co se týká...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Alespoň podle těch statistik.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Možná, že teď nestárnou tak dobře, když jim hrozí ten brexit. Nevím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nebo naopak.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Anebo možná naopak! Nevím. Ale všeobecně to platí o západní Evropě, nejenom o té Velké Británii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jsou na tom podobně jako třeba Švédové nebo my anebo se nacházejí někde na konci?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Ne. Jsou na tom také velice dobře. Celá západní a severní Evropa je na tom výrazně lépe. Neřeknu teď přesně, jak dlouhé to dožití je. Nejsem dobrá na čísla, takže bych se musela opravdu podívat někam do tabulek. Ale souvisí to s tím stylem, souvisí to také s takovou angažovaností lidí vyššího věku, s větší společenskou aktivitou a s tím, že jsou stále vybízeni k tomu, aby žili zdravěji. Je tam mnoho informací i materiálu. Je to vlastně součástí primární péče. Vůbec ta péče v Británii je více zaměřena na prevenci, než je tomu u nás.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Doc. Iva Holmerová, gerontoložka, a její názory. Děkuji vám za ně. Mějte se pěkně.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Na slyšenou.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka:
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mým zítřejším hostem bude také žena – Ilona Švihlíková, ekonomka. Zita Senková přeje příjemný den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.