Přepis: Jak to vidí Iva Holmerová – 1. března

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. V pořadu Jak to vidí dnes nabídnu postřehy a názory gerontoložky Ivy Holmerové. Dobrý den, paní docentko.

Doc. MUDr. Iva HOLMEROVÁ, PhD., gerontoložka
--------------------
Dobrý den, dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budeme hovořit například o tom, jaké je to být starší v dnešní rychlé digitální době. Dobrý poslech. Ministerstvo zdravotnictví finančně podpoří vznik ordinací zubařů v odlehlejších oblastech a menších městech, kde je jich nedostatek. Během čtyř let chce mezi stomatology rozdělit 100 milionů korun. Dotaci by mohlo získat asi 100 žadatelů. Jak se vám líbí tento záměr, paní docentko?

Čtěte také

Doc. MUDr. Iva HOLMEROVÁ, PhD., gerontoložka
--------------------
Musím se přiznat, že nejsem stomatolog, neznám příliš prostředí stomatologů, tak nedokážu jaksi příliš odborně tohle to posoudit, no, ale je to alespoň snaha tuhle tu situaci řešit, protože populace lékařů nám stárne, týká se to samozřejmě také stomatologů, takže nějakým způsobem, a potom ta distribuce, distribuce mezi městy a vesnicí, tak já myslím, že to je jedno z opatření. Věřme, že budou následovat další ke stabilizaci našeho jaksi lékařského stavu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, jak Česko podle vašich informací pokročilo v řešení nedostatku lékařů? Protože to nejsou jenom stomatologové, byť možná tady je to trošičku jiný případ, ale vlastně potýká se s tímto problémem koneckonců i sousední Německo, Slovensko, další země. V čem je problém?

Doc. MUDr. Iva HOLMEROVÁ, PhD., gerontoložka
--------------------
Ano, je to takový zvláštní univerzální problém a je to vlastně problém přesunu té kvalifikované pracovní síly směrem na západ, takže my víme, že zase němečtí lékaři třeba pracují ve Skandinávii, švédští lékaři pracují v Norsku a podobně. My máme slovenské lékaře, na Slovensko přichází ukrajinští, podobně je to, dejme tomu, i v jiho..., v jižní Evropě, v jihovýchodní Evropě a tak dále. Takže to je do jisté míry univerzální fenomén, který asi by nebyl nějakým způsobem špatný, protože tam vždycky dochází k odchodu, k odchodu někoho a kompenzací někým jiným a určitě to není špatně. Co je možná špatně, jsou asi dvě věci, které se zdůrazňují, nebo jedna z nich se hodně zdůrazňuje, je to to finanční zajištění lékařů. Když se podíváme opravdu na platy lékařů u nás a v zahraničí, tak je tu rozdíl, ale já bych asi nechtěla hovořit o financích, protože o nich se hovoří hodně, ale možná i o takovém celkovém klimatu, o takovém celkovém klimatu ve společnosti a o vztahu jaksi zejména k mladým lékařům, k vytvoření prostředí pro mladé lékaře tak, aby se cítili dobře, aby se cítili jaksi váženě i staršími kolegy, aby se jim dobře pracovalo a aby se mohli vzdělávat, a to si myslím, že je u nás opravdu velký problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Problém to je, jak už jsem naznačila, i třeba v sousedním Německu. Například v nejlidnatější spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, tam aktuálně chybí, najdu to číslo, 574 takzvaných domácích můžeme tomu říkat, není to úplně přímo praktický lékař. Takže ten problém přece jenom nemusí nutně souviset s těmi financemi.

Doc. MUDr. Iva HOLMEROVÁ, PhD., gerontoložka
--------------------
Máte naprostou pravdu a právě to, že chybí praktičtí lékaři, samozřejmě jak u nás, tak i v tom vlastně Německu, kde ty podmínky jsou zase jiné, tak to souvisí s tím, že vlastně práce praktických lékařů podle mého názoru je nesmírně důležitá. Je to vlastně zákaz zdravotního, zdravotnického systému, je to nejdůležitější součást primární péče. Mít dobrého praktika je pro mnohé lidi opravdu štěstím, protože on může rozhodnout o těch základních věcech, může odhadnout onemocnění v těch jaksi počátečních fázích a tak dále a tak dále. Tu důležitost není zapotřebí, myslím, zdůrazňovat, ale možná u nás akcentovaně a jakožto dědictví bývalých, bývalých desetiletí, ale i ve světě vlastně platí, že praktičtí lékaři tím, že jsou tím základním vlastně článkem systému, že jich je relativně hodně, tak bývají často podceňováni, a to si myslím, že je, že je nutné jaksi velmi zásadním způsobem změnit a prostě tu roli praktických lékařů i jejich prestiž posílit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakolik to může souviset, a asi i souvisí, s tím zájmem vůbec o studium medicíny, o toto povolání? Myslíte, že tady dochází k poklesu nebo naopak? Co lze vypozorovat třeba z uchazečů, z těch čísel, kolik lidí se hlásí na lékařské fakulty?

Doc. MUDr. Iva HOLMEROVÁ, PhD., gerontoložka
--------------------
Vždy ta čísla byla větší, ten zájem byl prostě, bylo to velice atraktivní. Já si myslím, že je to teď kompenzováno tou složitostí celého toho systému zdravotnického, takže ten zájem není takový, ale stále těch zájemců o studium na lékařských fakultách je relativně dosti, ale, ale prostě je tam asi problém a myslím si, že se dělají i opatření k tomu, aby se zvyšovaly počty studentů a aby se zejména zvyšovaly počty našich studentů, protože u nás studuje studentů relativně hodně, ale často jsou to studenti zahraniční, kteří prostě potom samozřejmě zase odcházejí, takže abychom měli dostatek i zejména těch našich studentů, kteří nám budou zůstávat potom v praxi. To je, myslím, důležité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Aby i ti naši absolventi zůstávali po dokončení.

Doc. MUDr. Iva HOLMEROVÁ, PhD., gerontoložka
--------------------
A aby i ti naši zůstávali, ale právě tady si myslím, že je ten, podle mého názoru možná nejdůležitější moment, tak jak jsem o tom mluvila s několika mladými lékaři, jak se s nimi setkávám. Je to prostředí, pro ně je to systém dalšího vzdělávání, který u nás prodělal několik skutečných kotrmelců, takže je tam takové prostředí nejistoty. Ti lékaři mají pocit, že vlastně jsou přetěžováni, že se o ně příliš nikdo nezajímá, že vlastně v době, kdy by měli získat nejvíce zkušeností, jsou jaksi ponecháni svému vlastnímu osudu. Týká se to třeba i úvazků, které mají mnohdy, mnohdy relativně nízké, zatímco prostě práce se po nich považuje ... více, a potom je tady jeden důležitý moment, a ten já považuju skutečně za důležitý. Oni se jaksi necítí váženi. Ono to může připadat jako drobnost, ale v lidských vztazích je důležité, jestli mě někdo bere, přijímá, jestli si mě váží a jestliže ti mladí lékaři mají pocit, že při těch různých stážích a podobně na těch odděleních jsou jakoby na obtíž, že prostě tam jaksi nějak nepatří, nebo že se na ně jenom valí práce, a že si jich vlastně nikdo moc nevšímá a neváží, tak to si myslím, že je, že je to ta nejdůležitější, ta nejdůležitější chyba nebo ta nejvýznamnější chyba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte teď namysli, paní docentko, ty vnitřní vztahy tedy mezi lékaři samotnými?

Doc. MUDr. Iva HOLMEROVÁ, PhD., gerontoložka
--------------------
Já mám, já mám namysli, ano, vztahy, dejme tomu, i třeba v rámci té akademické obce, kdy zejména z různých posledních i jednání v rámci akreditačních řízení a podobně, si vlastně uvědomuju, jak mnoho se naší kulturou a dejme tomu, i těch akademických vztahů lišíme od té západnější Evropy, kdy ti lidé se k sobě chovají skutečně vstřícněji a zdvořileji, zatímco my máme jakýsi prapodivný pocit si stále něco dokazovat, byť jsme třeba staršími akademiky, kteří to nepotřebují a dejme tomu, verbálně to je nenapadnutelné. Ta sdělení jsou zdvořilá, ale jsou v tom takové zvláštní devalvující prvky, které zejména ti mladí lidé vnímají určitě velmi citlivě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněme to trochu méně korektně, to prostě mladý začínající medik, to má těžké, prostě "schytá" to od těch starších kolegů v uvozovkách?

Doc. MUDr. Iva HOLMEROVÁ, PhD., gerontoložka
--------------------
Ano, říkáte to správně, schytá to a prostě necítí se, necítí se dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak v tomto kontextu k té situaci zlepšení, zhoršení přispěje digitalizace zdravotnictví? Mám teď namysli nedostatek lékařů, ostatně i zdravotních sester.

Doc. MUDr. Iva HOLMEROVÁ, PhD., gerontoložka
--------------------
To je zajímavá věc, digitalizace, tedy rozumějme moderní technologie, vlastně využití moderních technologií, teď na internetu byla taková i zmínka vlastně i tom, že se využívají moderní technologie jaksi k tomu, aby se nahradily, dejme tomu, návštěvy lékaře nebo návštěvy u lékaře, což je docela zajímavá věc. Já si myslím, že moderní technologie ve zdravotnictví vůbec mají, mají obrovský potenciál, potenciál, který je možná nevyužitý. Asi by nebylo dobré nahrazovat moderními technologiemi veškerou komunikaci, ale zase na druhou stranu, myslím si, že je dobré nějakým způsobem doplnit, komunikaci, dejme tomu, mezi, třeba i mezi tím praktickým lékařem a jsou situace, které lze skutečně posoudit na dálku a dejme tomu, jestliže, a myslím si, že právě německá lékařská komora o tom jednala, že i takové ty dálkové konzultace jsou možné, já to třeba znám, dejme tomu z prostředí Skandinávie, z Norska, kde ty vzdálenosti opravdu jsou veliké a zejména třeba v zimních měsících obtížně překonatelné a je potřeba určité stavy zkontrolovat a jestli se to týká třeba zrovna hybnosti pacienta, dejme tomu, kompenzace parkinsonismu nebo rehabilitace po cévní mozkové příhodě, tak vidím docela jako schůdné, že se spojí lékař po Skype se svým pacientem nebo naopak pacient se svým lékařem a že si popovídají a mnohdy na to budou mít možná větší, více času a bude to možná za lepšího komfortu, než právě třeba v té ordinaci, která je notabene přeplněna mnoha pacienty, kteří přicházejí s nějakými respiračními onemocněními. Takže, ano, já jsem přítelem moderních technologií, ale ty moderní technologie se samozřejmě musí přizpůsobovat lidem a jejich potřebám a vyvíjet hlavně podle potřeb lidí a jaksi to, co lidé chtějí a potřebují a nikoli naopak, nikoli předkládat lidem moderní technologie, často prostě minimalizované, jaksi těžko ovladatelné. Myslím si, že prostě ten vývoj musí respektovat potřeby lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přijdeme tedy ještě pořád do styku s lékařem.

Doc. MUDr. Iva HOLMEROVÁ, PhD., gerontoložka
--------------------
Ano, samozřejmě. Já si myslím, že přijdeme do styku s lékařem. Ten styk s lékařem je skutečně důležitý, ale zase není důležité, abychom lékaře možná vyhledávali tak často, jak jsme, jak je to u nás zvykem. Takže jestliže se některé ty návštěvy nahradí určitou komunikací digitální, elektronickou, prostřednictvím moderních technologií, tak já bych toho nelitovala. Potom na nás budou mít lékaři víc času.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, to je asi další zajímavé téma vlastně, kolik času tráví pacient na vyšetření. To je samozřejmě nesmírně individuální podle diagnózy, potřeb a tak dále.

Doc. MUDr. Iva HOLMEROVÁ, PhD., gerontoložka
--------------------
Ono je to vlastně i jedno z kritérií kvality, protože v podstatě u nás jsme byli historicky zvyklí a stále jsme zvyklí, že chodíme relativně často k lékaři. Já teď, já nejsem dobrá v číslech a nedokážu ani ta čísla říci, ale prostě to srovnání mezinárodní existuje, že skutečně počet návštěv u lékařů je u nás velmi, velmi vysoký, a to určitě lze nějakým způsobem nahradit tak, aby potom lékaři, když, v situaci, kdy opravdu potřebujeme lékařskou konzultaci, tak aby na nás měli dostatek času a to nahrazení samozřejmě není jenom prostřednictvím moderních technologií, ale je to vlastně také ve spolupráci s celým týmem zdravotnických pracovníků dalších. A já si myslím, že tady vlastně je zatím stále velmi u nás nedoceněná role sester, sester, které považujeme i na té ministerské stránce to bylo, že sestřičky nebudou muset mít bakalářské vzdělání a podobně. Já si myslím, že prostě vzdělané sestry jsou nesmírně důležitou součástí zdravotnictví a že právě ony na sebe dokáží jaksi opravdu, pokud jsou kvalifikované, dobré, vzdělané, tak vzít velkou část prostě té zdravotnické práce a ze zahraničí vím, že prostě sestry mnohdy pracují jako naprosto samostatní pracovníci, mají daleko vyšší kompetence a i tím vlastně přebírají jaksi práce lékaře do značné míry a mohou také redukovat ty i zbytečné návštěvy u lékaře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem předpokladem pro jaksi digitalizaci zdravotnictví, pro to, aby se ujala v populaci, tak řekla bych, že je důležitý, nebo důležitá také vlastně ta počítačová gramotnost, aby ... i dostupnost třeba té techniky.

Doc. MUDr. Iva HOLMEROVÁ, PhD., gerontoložka
--------------------
Určitě. Ono totiž digitalizace zdravotnictví nebo digitalizace péče nebo moderní technologie, tak vlastně pod tím rozumíme obrovské spektrum různých vlastně zařízení, od těch nejsofistikovanějších zobrazovacích metod, které vlastně jsou až z říše snů, kdy opravdu dokáží zobrazit třeba mozek v jeho aktuální činnosti a na druhém konci tohodle toho spektra jsou vlastně takzvaní třeba sociální roboti, což mohou být, dejme tomu, různí robotci jaksi ve tvaru panenky nebo, dejme tomu, plyšáka, kteří, kteří plní určité sociální role v tom, aby člověku třeba v něčem poradili, pomohli, aby třeba pomohli i zmírnit jeho osamocenost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Během nedávné kampaně před přímou volbou hlavy státu se internetem šířilo mnoho dezinformaci, falešných, smyšlených zpráv. Přeposílali si je, jak tvrdí experti, hlavně prý starší lidé. Například podle Martina Kožíška, spoluautora průzkumu a bezpečnostního experta portálu Seznam, v rámci projektu s Univerzitou Palackého v Olomouci se zaměřuje na riziková chování uživatelů internetu, tak právě poukazoval na to, že skoro každý druhý člověk ve věku nad 65 let bez rozmyšlení přeposílá e-mailem vymyšlené zprávy a vlastně tak pomáhá šířit tu propagandu. Jak se na to díváte?

Doc. MUDr. Iva HOLMEROVÁ, PhD., gerontoložka
--------------------
Nejsem odborník na tohle to téma, pravda, ale můj názor je ten, že se to týká takzvané počítačové nebo technologické nebo, jak tomu řekneme, gramotnosti, jo a to je vlastně schopnost se vyrovnat s nástrahami světa právě v téhle té oblasti. A myslím si, že je jediná cesta, nebo že ... těch cest je samozřejmě více, ale ten, ten směr, který je důležitý ve vzdělávání. Myslím si, že tak, jako bychom se měli vzdělávat v péči o své zdraví, jako bychom se měli vzdělávat, dejme tomu, v zacházení se svými financemi, v bezpečném způsobu života nebo prostě v zachování nebo maximalizaci bezpečí, naší bezpečnosti, tak bychom se měli vzdělávat také jaksi v zacházení s moderními technologiemi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten výzkum ukázal například fakt, že u seniorů, co se týče toho přeposílání spamů, tak oproti mladším skupinám se tak děje až čtyřikrát více. Paní docentko, čemu obvykle, jestli to vůbec lze takhle paušalizovat, věří starší člověk?

Doc. MUDr. Iva HOLMEROVÁ, PhD., gerontoložka
--------------------
To já, to já nedokážu takhle říci, to já nedokážu říci, ale já bych jaksi se podívala na ten proces. Vezměme to, že moderní technologie jsou dostupné, jsou relativně jednoduché, existují různé kurzy, jak se, dejme tomu, starší lidé naučí zacházet s počítačem a podobně. A já bych řekla, že zatím prostě jsme na tom, na té úrovni těch jakýchsi kurzů pro začátečníky. Máte tady počítač, prostě to je myš, to je klávesnice, tady máte internet, podívejte se, jo. Ale ono vlastně to vzdělávání by mělo jít ještě dále a do větší hloubky a mělo by vlastně informovat lidi i, jak, jakým způsobem vyhledávat, čeho se mají obávat, prostě jak se mohou podívat na krásné internetové stránky, kde mohou získat informace, kde naopak mohou třeba prospět. Víme, že mnoho lidí se účastní třeba doplňování Wikipedie a podobně, čili to si myslím, že jsou všechno docela důležité věci, ale zapotřebí zaměřit vzdělávání seniorů, nabídku vzdělávání seniorů, protože nemůžeme prostě samozřejmě starší lidi vzdělávat proti jejich vůli, ale alespoň ty, kteří se chtějí dále rozvíjet, kteří se chtějí vzdělávat, tak pro ty bychom měli vytvořit, vytvořit podmínky. To já, já si totiž myslím, že to je vlastně otázka i vůbec všeobecného nebo všeobecná otázka jaksi nabídky vzdělávání pro seniory. My pořád to vzdělávání starších lidí bereme jako jakousi zábavu. Ano, ono to je prima zábava, určitě je to důležité na rozvoj individuálních, pro jaksi rozvoj individuálních funkcí, duševních, dobré samozřejmě i jako prevence demence. To je z mého profesního pohledu také důležité, ale já si myslím, že my velmi zatím pomíjíme takovou tu rekvalifikační stránku věci, že vzdělávání i starších lidí by mělo mít určitou náplň tak, aby se dále mohli rozvíjet právě proto, aby byli kvalifikovanými uživateli, dejme tomu, internetu, aby o tom mohli poučovat, dejme tomu, své vrstevníky, aby se zvýšila jejich finanční gramotnost a zdravotní gramotnost a tak dále a tak dále. Čili to vzdělávání seniorů, si myslím, že je velmi jaksi aktuální otázkou a zatím bych řekla, že se dělá hodně laicky, jo, zatím připravujeme různá curricula, různé vzdělávací programy pro základní, střední, vysoké školy a podobně, ale jaksi domluvit se o žádoucích curriculech v osnovách vzdělávání seniorů, to si myslím, že je důležité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás, ptá se Milan Březina. "Paní Holmerová, našim seniorům v určitém věku bez milosti seberou řidičský průkaz a tím je za stáří potrestají ještě imobilitou. V Německu za to mohou i senioři se sníženou řidičskou schopností dále jezdit označenými plnohodnotnými auty s rychlostí omezenou na 40 kilometrů za hodinu, takže si mohou dojet na nákup, k lékaři a na návštěvu. Nestálo by za to se o takový systém zasadit i u nás, abychom seniorům co nejdéle umožnili samostatný a důstojný život?"

Doc. MUDr. Iva HOLMEROVÁ, PhD., gerontoložka
--------------------
Ano, já si myslím, že v tomhle tom pana Březinu docela potěším, a souvisí to vlastně i s tím prvním tématem, o kterém jsme mluvili, souvisí to s praktickými lékaři, protože v tomhle tom mají právě velkou a velmi rozhodující roli praktičtí lékaři a samozřejmě také jejich informovanost a u nás také jako v Německu, vlastně nevím, jestli jako v Německu, nedokážu, srovnat, nejsem dopravním expertem, ale existují takzvané harmonizační kódy, které se dají také vypsat na řidičský průkaz a ty také mohou do jisté míry omezit samozřejmě toho řidiče, ale umožnit mu právě to, aby si dojel stále na nákup, aby jezdil, dejme tomu, v okolí své obce, ale, dejme tomu, už nevyjížděl na dálnici, protože to je nebezpečné. Takže už u nás existuje a myslím si, že tohle to je dobré a já bych jenom chtěla připomenout, že poslední číslo našeho vlastně geriatrického časopisu Geriatrie a Gerontologie bylo věnováno právě řidičům a snažili jsme se jaksi dát dohromady, paní kolegyně daly dohromady vlastně číslo, které informuje lékaře o problematice starších řidičů. A ukazuje se, že starší řidiči, dejme tomu, ve srovnání s řidiči mladšího věku jsou stále velmi dobrými řidiči, že jejich nehody, pakliže se stanou, nebývají třeba někdy až tak fatální, čili není, bývají to často i drobnosti, často třeba i lidé s kognitivní poruchou se ztratí někde, že jo, nebo, nebo prostě jedou špatným směrem, ale nebývá to, dejme tomu ve velké rychlosti, nebývají to takové ty nebezpečné situace, se kterými se mnohdy setkáváme na našich silnicích právě u těch mladých.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Slovensku mají od ledna letošního roku senioři zůstat v práci o dalších 63 dní déle, do věku 62 let a 139 dní. Přitom je preferován, jak se zavedl takový už termín, takzvaný "kindermanagement". Proč by měli mít, paní docentko, zaměstnavatelé zájem udržet si starší zaměstnance co nejdéle, ideálně až do důchodového věku?

Doc. MUDr. Iva HOLMEROVÁ, PhD., gerontoložka
--------------------
Z mnoha důvodů. Já si myslím, že ti lidé mají zkušenosti, ukazuje se, o tom se ví a také se v mnoha studiích prokazuje, že jsou také jaksi trpělivější, že jsou loajálnější a že mají mnohdy velice široký rozhled, kterým dokážou přispět k úspěšnosti toho týmu, takže existují studie, které ukazují na to, že ..., na to, že týmy naopak, které zahrnují i starší pracovníky, jsou efektivnější. Oni prostě často vědí o situacích, které už vedly k neúspěchu a dokáží na ně upozornit. A to je mnohdy důležité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč je pak ale preferován mladší zaměstnanec?

Doc. MUDr. Iva HOLMEROVÁ, PhD., gerontoložka
--------------------
Ptejte se mě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Mimochodem, jaké to je ocitnout se v kůži seniorů, tak to si nedávno vyzkoušely dvě stovky mladých praktických lékařů v Brně v rámci konference. Tím cílem bylo zvýšit empatii, vcítit se do toho, co starší pacient každodenně zažívá, prožívá. Přispěje to, právě k větší té empatii lékařů vůči nám pacientům?

Doc. MUDr. Iva HOLMEROVÁ, PhD., gerontoložka
--------------------
To já nedokážu říct, ale myslím si, že tohle to, tahle ta simulace těch různých simulací je docela důležitá a zajímavá a bývá, bývá zařazena do výuky právě pečujících povolání, protože ono je opravdu důležité se vcítit do role člověk na té druhé straně, člověka, o kterého pečujeme, nebo kde nějakým způsobem rozhodujeme a já jsem kdysi, musím se přiznat, že jsem viděla ten první obleček, který byl takový ale jako trochu kosmonautický, čili měl ty brýle a prostě byla to vlastně celá kombinéza, tak to se mi příliš nelíbilo, ale myslím si, že prostě ta simulace různých situací pokročila už docela dobře a daleko. Takže my vlastně dokážeme, nebo prostě ty různé pomůcky dokáží simulovat třeba poruchu zraku, která, víme, že dochází k makulopatii, k makulárdní degeneraci ve vyšším věku dosti často a že to je vlastně spojené s poruchou centrálního vidění, čili brýle, které vlastně zastírají, vytvářejí ten centrální /nesrozumitelné/, potom to centrální vlastně zaslepení toho zorného pole, to je vlastně důležité, a to si nedokážeme vlastně představit, to asi těžko vymyslíme, takže je to dobré simulovat. No a potom, potom je dobré simulovat třeba poruchy hybnosti. Existují vlastně i různé simulátory, které vytvářejí takové dezorientované prostředí, že dáte, je tu kuchyňská linka, dáte hrníček na jednu stranu, najednou hrníček zmizí, objeví se na druhé straně a vy se vlastně můžete docela dobře vžít do situace člověka s kognitivní poruchou, kterému vlastně ta jeho kognitivní porucha dělá tyhle ty nástrahy stále a pořád dokola. Čili já si myslím, že to, to simulování těch různých situací je určitě dobré a určitě, myslím si, že přispěje lepšímu pochopení, když člověk zná jaksi situaci poskytování péče i z té druhé strany.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A nás pacienty by taková akce mohla, měla motivovat k větší prevenci nebo důrazu na prevenci.

Doc. MUDr. Iva HOLMEROVÁ, PhD., gerontoložka
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás. Paní Ivanu zajímá: "Mluvila jste mimo jiné o nedostatečném finančním ohodnocení zdejších lékařů ve srovnání s Německem, o vztazích a celkovém společenském klimatu. Lékaři jsou jedna profesní skupina, ovšem toto se přece děje i v jiných profesích - učitelé, zedníci i pošťáci jsou zde méně finančně ohodnoceni než ve směru od nás na západ. A vztahy v akademickém prostředí? V Německu se chovají k doktorandům lépe než u nás. Dá se vůbec řešit jedna profesní skupina z celkového společenského a ekonomického kontextu?" Tolik dotaz pro vás.

Doc. MUDr. Iva HOLMEROVÁ, PhD., gerontoložka
--------------------
Já s paní posluchačkou naprosto souhlasím a já doufám, že jsem neřešila jenom jednu skupinu. Mluvili jsme o lékařích, ale snažila jsem se zdůraznit, že to finanční ohodnocení je samozřejmě důležité, ale že tady je ještě mnoho dalších faktorů. A co se těch vztahů týká, nu, nehovořila jsem samozřejmě jenom, nebo nemyslela jsem to jenom na lékařské prostředí, ale myslela jsem to i na prostředí všeobecně u nás v naší společnosti a bohužel, včetně toho akademického prostředí, kde často se snažíme dokázat si nějakým prapodivným způsobem, že jsme právě ti jedineční a nejchytřejší, abych tedy nebyla tak korektní, jak jste říkala, a vytahovat se nějak do jisté míry nad těmi ostatními a myslím si, že taková atmosféra naopak vzájemné vstřícnosti a vzájemné spolupráce je důležitější. Já bych to chtěla ukázat třeba na příkladu. Jsem měla možnost být v takovém týmu posuzujícím projekt evropský a tam vlastně cílem, jak těch posuzovatelů, tak těch tvůrců samozřejmě je, aby ten projekt byl dobrý a ne, aby se jeden na druhého vytahoval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Docentka Iva Holmerová a její postřehy. Děkuji vám za ně. Mějte se hezky.

Doc. MUDr. Iva HOLMEROVÁ, PhD., gerontoložka
--------------------
Děkuji, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítřejším hostem bude světící biskup pražský Václav Malý. Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.