Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 7. června 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den u poslechu pravidelné dávky informací v souvislostech vás vítá Zita Senková. Mým hostem je ekonomka Ilona Švihlíková, paní docentko, dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hovořit budeme například o embargu na ruskou ropu, unijní výjimce pro Česko a o cestách, jak získat zemní plyn a odkud. Přeji nerušený poslech. Drahé energie, tlak na zvyšování platů, válka na Ukrajině, protiruské sankce, rostoucí inflace, vysoká úroková sazba, která nejspíš ještě poskočí. Domácnosti i firmy pociťují v České republice prudký nárůst výdajů. Paní docentko, co si o tom všem myslíte, jak to vnímáte?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Je to bezprecedentní situace a takovýhle mix problémů jsme vlastně nikdy nezažili, si troufnu říct. Vy jste teď tady poměrně přesně, přesně vyjmenovala. A je důležité říct, že ty dopady inflační a ten růst cen energií dopadá také na firmy. Na to se někdy, někdy zapomíná. Řada firem je samozřejmě v takovém oboru, kde má velké nároky na spotřebu energií. Počínajíc pekárnami konče samozřejmě těžký průmysl nebo sklárnami, které budou nutně nebo už jsou v existenčním ohrožení. Pak tu máme samozřejmě domácnosti, které jsou ve velmi obtížné situace, protože vlastně na ně dopadají zdražení kategorií, kterým se prostě nelze vyhnout. To znamená počínajíc energiemi. K tomu patří samozřejmě velmi významný nárůst cen potravin a přesně, jak jste uvedla, tak také tady máme ty úrokové sazby, které se ale dotknou domácností a samozřejmě těch které mají hypotéku, zejména těch, které měli fixaci na 5 let a bude je teď čekat refinancování, což je odhadem si tak 40 tisíc domácností. Tak ty se mohou dostat do naprosto neřešitelné situace, protože takovýhle trojí úder a zvládnout, jak říkám, je skutečně situace velmi, velmi vážná nebojím se říct krizová.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Speciálním tarifem na energie chce vláda Petra Fialy pomoci nízkopříjmovým rodinám a vybraným provozům s rostoucími náklady na energie. Chce tím také motivovat k úsporám při spotřebě. Zatím asi toho příliš nevíme o tom tarifu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Nevíme o něm vůbec nic, respektive já o něm nevím nic. Nejsem si jistá, jestli o něm něco ví ministr průmyslu a obchodu. Za prvé já bych řekla, že se to vůbec netýká jenom nízkopříjmových rodin. Ono se to často zdůrazňuje s takovým opovržením, že tady jako těm, těm něco hodíme. Ten problém je natolik závažný, že se bude dotýkat drtivé většiny české populace. To znamená bavíme se o střední třídě. Spíš by asi bylo vhodnější říct, koho se to nebude týkat. V pohodě bude, řekněme, těch horních 15-20 % domácností. A ty ostatní se dostanou, nebo už jsou v problémech v nějaké míře. Takže ta kategorie nízkopříjmová je tady absolutně mimo a obávám se, že to vyjadřuje to, že vláda vůbec nechápe závažnost, závažnost té situace. A druhá věc je, no, proč to dělat, proč to dělat jednoduše, když to jde složitě, bych řekla k tomu tarifu. Vláda má samozřejmě podstatně příjemnější a lepší nástroje, než tady vymýšlet nějaký tarif, který trošku vypadá jako takový ten duhový jednorožec. Pořád se o tom mluví a nikdo to ještě neviděl. Takže potom samozřejmě bude dobré vidět ty, ten, to složení, jak vůbec ten tarif bude, bude fungovat. Myslím, že je zbytečné vymýšlet kolo, můžeme se podívat do jiných zemí, které třeba vykazují určité podobnosti v České republice, jak si tady vedou. Asi bych zmínila Francii. Ono nebývá často, aby třeba i v německém textu, pardon v německých webech a odborných časopisech byla Francie vyzdvihována jako příklad hodný následování. To se nestává moc často, ale tentokrát tomu tak je. Samozřejmě má také vazbu na inflaci, protože Francie si tady vede velmi zdatně ve srovnání s ostatními zeměmi EU. A jak sami Francouzi a koneckonců i třeba Le Monde přiznávají, tak ten důvod je jasný. Prostě Franci začala jednat velmi brzo, velmi rychle a využila toho, že stát má na, na trhu energetickém velmi silnou pozici. Podobně jako u nás, že jo je velmi silná dominance toho, toho jádra. To znamená, tady prostě skutečně oni začli velmi rychle jednat. Ať už z hlediska zastropování cen nebo samozřejmě podpory pro domácnosti ve firmě, energetických poukázek a řadou dalších a dalších nástrojů, které jako už mají nějakýho přes půl roku zavedený. Takže skutečně není potřeba, aby tady se vymýšlelo něco zase kreativního. A funguje jim to skutečně velmi, velmi dobře. Takže to je třeba možná příklad, který by bylo možné si podrobněji nastudovat a třeba se nechat inspirovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Francie je přece jenom na rozdíl od České republiky členem eurozóny, když porovnáme vlastně srovnatelnou zemi s Českou republikou, co do možná nejenom teda platby, euro, koruna, ale struktura ekonomiky, velikost země.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Jasně, ale to euro tady už většinou nehraje moc velkou roli. Leda s tím, že samozřejmě Francie patří k těm zemím, které stále mají základní úrokovou sazbu 0. Když to mi budeme mířit, já, já nevím kam chce člověk mířit, jako jestli zavede úrokovou sazbu 20 % nebo co vlastně chce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jestli mám tady citovat z rozhovoru /souzvuk zvuků/.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Takže jako skutečně se dostáváme úplně mimo kontext prostě vyspělých, vyspělých zemí jako. Já myslím, že ty dopady tam nejsou. Že jo vidíme, že je ta inflace stále vyšší. To znamená ta politika očividně prostě jako nefunguje, ale jsme trochu /nesrozumitelné/.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná ale zeptám se ještě v této souvislosti, paní Švihlíková, říká se nebo, když se podíváme na fakta, není přece jenom inflace nižší v zemích eurozóny?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
No, ono jsou tam velké rozdíly. Oni jsou tam opravdu velké rozdíly. To znamená, máme tady na jeho stranu tu Francii. A potom tady máme třeba pobaltské země, kterak taky jsou v eurozóně, mají základní úrokovou sazbu 0 a u některých z nich je ta míra inflace dokonce ještě vyšší než u nás, což už je co říci. To znamená, my tady vlastně nevidíme žádný zásadní vliv těch úrokových sazeb. Což si myslím, že je neskutečně jako silná, silná informace, která vám potvrzuje jednak to, že ta inflace je skutečně nákladová, dovezená a že velikánský vliv má ta struktura té ekonomiky. To znamená do jaké míry je ta ekonomika energeticky náročná. Ale ukazuje to Francie velmi, velmi pěkně. Tak je tam právě vidět i ten vliv rozhodnutí vlády. Například právě užívání forem cenové politiky, konkrétně cenová regulace v tomto případě, který samozřejmě tu inflaci může výrazným způsobem tlumit. Nikde nejsme na těch dvou procentech, která jsou považována za inflační cíl. Jediná země, která myslím, že má stále zásadní starosti s deflací, bude Japonsko. Ale, když se podíváme na ten, řekněme, okruh EU nebo třeba i Spojených států, tak tam jasně vidíme, že ta míra inflace je vyšší, ale ty rozdíly podle mě jsou právě dány tím, jak vlády reagují a jaká je taky ta struktura té ekonomiky z hlediska třeba energetického trhu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaká vás tak poslouchám, tak vlastně se ztotožňujete s názorem nástupce pana Rusnoka ve funkci České národní banky, co se týče teda zvyšování těch úrokových sazeb, nástupce Aleše Michla, podle kterého zvyšování sazeb už ničemu nepomáhá.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
To ono nepomáhalo od začátků, je potřeba říct, že pan Michl byl vlastně v té bankovní radě v menšině, on hlasoval proti zvyšování těch úrokových sazeb ještě s panem Dědkem. To je potřeba říci. Samozřejmě ta jeho pozice jako guvernéra bude těžká v tom, že za prvé ta odcházející bankovní rada mu to očividně jako chce pěkně osladit. To znamená dostat tu sazbu na tak vysokou úroveň, kdy to snižování potom není úplně jednoduché, jednoduché provést. A druhá věc je v tuhle chvíli nevíme, jací budou další členové té bankovní rady. A ten guvernér on tam nemá jako úplně právo, které by řekl, že bouchne do stolu, a tak to bude. Ono se prostě hlasuje. A je velmi důležité, jestli tam pan Michl bude osamocený, anebo jestli se tam bude moci ve svých názorech o někoho opřít, což v tuhle chvíli nevíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano, budou tam ještě personální změny. Co se týče inflace, my se v pátek, pokud se nepletu, dozvíme další číslo. Jaká je ta nebo vývoj té meziměsíční ne meziroční, ale meziměsíční dynamiky cen?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Já se dívám, musím říct v poslední době hlavně na ty, na PPI, to znamená vývoj cen výrobců, protože on tenhle ten ukazatel za prvé vám ukazuje náklady, které vstupují do výroby. To znamená, máte tam hezké rozčlenění mezi zemědělce, mezi průmyslovou výrobu, stavebnictví a podobně. Což je velmi užitečný pohled. A hlavně on vám jakoby s předstihem ukazuje ten tlak na ten CPI, to znamená na ten index spotřebitelských cen, který potom částečně to bych ještě chtěla říct, částečně pociťujeme my. Tam stále vidíme, že ta dynamika je obrovská, protože u toho zemědělství samozřejmě velký nárůst cen hnojiv. Nárůst cen pšenice, což je částečně i krmivo, když se prostě dostáváme k cenám masa. To se vám dotýká celého toho řetězce, to je velmi nepříjemné. A samozřejmě i u té průmyslové výroby, jako když se prostě podíváme na vývoj cen ropy, tak k tomu se asi ještě dostaneme. Tak včera jsem koukla během dne, pravda nedívala jsem se na uzavírání burzy, ale během dne to bylo 120 USD za, za brent. To znamená, to je skutečně cena, která jako je, je je velmi vysoká. Možná ještě k té inflaci, já vím, že lidé se často rozčilují a říkají, to není možná, aby byla inflace 14 %. Já jí mám určitě vyšší. No, ono je to tím, že vlastně, když ta inflace má tenhle ten dynamický pádivých charakter, tak on se mění ten spotřební koš těch lidí velmi výrazně. To znamená, že některé ty položky, které oficiálně jsou měření, prostě ta průměrná domácnost vyhodí, protože prostě už se tam nevejde s těmi příjmy. A tím pádem samozřejmě se zvýší váha položek, jako jsou právě energie, jako jsou pohonné hmoty, dojíždění do práce prostě, jako jsou potraviny. Jo bez toho prostě nemůžeme jako, nemůžeme fungovat. A tím pádem samozřejmě ta inflace pro tu konkrétní domácnost může být mnohem vyšší než nějakých oficiálně deklarovaný 14 procent.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Povede to například, když jste se zmínila o dopravě k rušení spojů?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Upřímně to já nevím, to je otázka toho, jaká bude politika samozřejmě obcí, krajů, které jen tak mimochodem, bych teda zmínila, že obecně vzato sedí na přebytcích rozpočtu. Jsem zvědavá, jestli jí uměj nějak jako inteligentně využít, ale když se podíváme třeba do Německa, tak mě musím říct zaujala ta, oni mají velmi, velmi silné ty balíčky podpory, mají dva balíky, diskutujou o třetím. To se vůbec jako nedá srovnat s tou domácí situaci. Tam je celá řada opatření, konkrétně pro firmy a oni samozřejmě využívají tu svojí státní rozvojovou banku, že jo /nesrozumitelné/, což je velikánská výhoda, že tohle máte. A teď vlastně zavedli také tu velkou podporu veřejné dopravy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
9 euro na měsíc.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
My jsme možná trošku četli, že tam byly nějaké, řekněme, zmatky, nebo tak dobrá, když zavádí takové velké opatření, tak asi chvilku potrvá, než ta situace se usadí, ale celkově si myslím, že to je velmi rozumné opatření, které prostě ukazuje na podporu té veřejné dopravy a zároveň může velmi výrazně pomoci lidem, kteří prostě už mají problémy s těmi, s cenou pohonných hmot, a to ještě teda musíme říct, že samozřejmě cena pohonných hmot v Německu se podstatně snížila zase pomocí daňových nástrojů rozhodně víc než u nás.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mluvíte o tom vlastně zatím tříměsíčním experimentu.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Přesně tak. Já myslím, že je velmi rozumné, že vlastně v Německu, ono to bylo už bylo vidět za covidu, za pandemie. Ta opatření jsou časově omezená. To si myslím, že je velmi rozumné, to znamená, že vy dáte určité období, následně si vyhodnotíte, zjistíte, kde byl problém a můžete, můžete upravit. Stejně tak si myslím, že je velmi rozumné, kdyby ta opatření třeba daňová, byla prostě jenom omezená na určitou dobu a ne jako u nás, kdy prostě se udělaly změny, dramatické změny v DPH a podobně. A vlastně jako jsou na věčné časy, přestože ta situace dneska už je úplně jiná. To si myslím, že je, že je prostě špatná politika.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Čím by tedy podle vás, paní Švihlíková, mohla a měla česká vláda podpořit obyvatele podniky?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Tak nástrojů je celá řada. První věc, kterou vidíme, samozřejmě říká se sociální systém. Já si nemyslím nutně, že to by mělo mít úplně jako nebo mělo mít prioritu, že to je ten nejefektivnější nástroj. Především je potřeba vzdát se té představy, že to můžu cílovat na nějaký úzký segment obyvatel jo. Opakuji znovu, ta krize je tak závažná, že v žádném případě se nebude týkat jenom nízkopříjmových. To znamená zasažená zasažena, bude nějakých 80 % populace, si troufnu říci jo. Někdo více někdo méně samozřejmě. Ale ta představa, že to můžu omezit na nějaký malý segment, je úplně, úplně mimo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jaký by byl tedy ten klíč?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Já si myslím, že hlavní já využít zákon o cenové regulaci z roku 90 a postavení státu na energetickém trhu. To znamená to, že stát má /nesrozumitelné/, to tak nevypadá. Jako mně přijde prostě úplně neuvěřitelná politika, že vy necháte prostě dopadnout obří ceny z burzy na firmy, na obyvatele. Pak řeknete, že možná z těch dividend jim něco dáte zpátky jo. To je prostě pro mě esence, když to řeknu velmi mírně, se teda hodně krutým, jak se to opravdu dělat nemá. A stejně tak samozřejmě máte další nástroje, jako máte prostě Čepro, máte Euroil. Tohle všechno, tohle všechno a přímo prostě cílit na ten trh, včetně samozřejmě říkám zákona o cenové regulaci z roku 90, když se podíváme kolem nás, tak většina zemí ten nějaký způsob cenové regulace používá. To je nástroj, který neděláte běžné době. To samozřejmě nesaháte do toho, že chcete jako nutně regulovat nějaké ceny, tohle není běžná doba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak to vidí ekonomka Ilona Švihlíková, host dnešního vydání. Zástupci členských států Evropské unie se dohodli na postupném embargu na ruskou ropu. Nejdříve se zastaví přísun ropy do přístavů, pak se uzavřou i kohoutky ropovodů. Ke konci roku se podle slov předsedkyně Evropské komise Ursuly von Der Leyen prakticky zastaví kolem 90 % ropných importu z Ruska do Evropské unie. Česká republika získala hned několik výjimek z ropného embarga spolu s Maďarskem a Slovenskem může dál přijímat dodávky z jižní větve ropovodu Družba a také nakupovat už zpracovanou naftu ze Slovenska, a to zhruba do poloviny roku 2024. Tak to nám pomůže, paní Švihlíková?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
No, to nám hodně pomůže tahle ta politika skutečně. Já někdy, když jako sleduju to, co dělá Evropská unie, tak se musím ptát, na koho jsou vlastně uvalovány ty sankce teda. Protože, když se podíváme na ty dopady tohoto oznámení, tak samozřejmě to, co vidíme je, že to dopadne /nesrozumitelné/. Cena toho brentu prostě šla nahoru, jak jsem o tom hovořila. Včera 120 dolarů za barel. Ten důvod je jednoduchý, protože on už dneska ten ropný trh je takzvaně těsný. Tomu říkám /nesrozumitelné/, to znamená, že vlastně ta poptávka a nabídka se jen tak tak vyrovnávají. A ten trh je velmi citlivý na jakoukoliv zprávu, typicky hurikán naruší nějaký provoz rafinérie nebo dojde k technickým problémům v rafinérie. To je jako otázka, kterou velmi významně řeší třeba ve Spojených, ve Spojených státech jo. To znamená jakákoliv zcela minoritní špatná zpráva, se hned odrazí na tom, na tom nárůstu ceny. A samozřejmě je potřeba si uvědomit, že ve chvíli, kdy nahrazujete dodávky ropy země, jako je Rusko, to znamená jednou z největších vývozců na světě, tak je to obrovský problém, ve smyslu, musíte mít náhradu. Za druhé musíte mají tankery, který budou většinou asi nasmlouvaný na nějakou dobu. Za třetí ta představa, že jakoukoliv ropu mužů nacpat do jakékoliv rafinérie, je poněkud naivní, to prostě není. Ta rafinérie je i stavěná na určitý technický typ ropy, což je teda docela velký, velký logistický ořech. A to všechno vám nutně bude přispívat k tomu, že ta cena ropy prostě bude velmi volatilní a já si troufnu říct, podobně jako další analytici, že prostě bude, bude stoupat. Takže jako nevím, nevím teda koho touhle politikou trestáme, ale asi Ruská federace to nebude. Já bych možná ještě zmínila, to, co řekl /nesrozumitelné/, což je velmi významná osoba, je to vlastně šéf Mezinárodní energetické agentury. Je to člověk, který přece jenom má svůj hlas v rámci těchto otázek. A on vlastně pro, pro rozhovor pro Spiegel vlastně uvedl, že se obává, že teda nejenom dojde k nárůstu cen, ale že může dojít i k nedostatku benzínu a ropných, ropných produktů. A přímo tady varuje Evropskou unii před možnými příděly v rámci letních, letních měsíců, což je samozřejmě ta sezóna, že ono i to načasování je takový, kdy se vám prostě střetává ta dynamika tý poptávky. K tomu ještě oživení v Číně ve smyslu oslabování těch lockdownů, že jo samozřejmě hlavně Šanghaj. To znamená tam tu poptávku tlačí, tlačí nahoru. A ve chvíli, kdy začnete takhle čachrovat s tím, že teda měníte významně tu strukturu toho, těch dodavatelů, tak samozřejmě ten tlak na cenu je nesporný. A teda dokonce fakt teď /nesrozumitelné/, který, jak říkám, zastupuje spíše zájmy těch západních zemích, /nesrozumitelné/ tak se obává tohoto vývoje. Já bych jako byla ráda, aby tohle to u nás, u nás zaznělo. Protože se tohle často prezentuje jako nějaká minoritní operace, kdy prostě jako nahradíme ruskou ropu jen tak ze dne jako někým jiným, anebo třeba říct /nesrozumitelné/ jiným teda jako.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak otázka je kým. Česká republika jedná o možnosti využívat plovoucí terminály na zpracování zkapalněného zemního plynu.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Ano, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Už jsme jinde, to je anglická /nesrozumitelné/, s Nizozemskem, Německem a Polskem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano, to jsme, to jsme u zemního plynu.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Ano, upřímně řečeno, jako ta náhrada toho zemního plynu je mnohem obtížnější ještě než u té ropy z jednoho prostého důvodu. Za prvé ta představa, že je ve světě neomezené množství zkapalněného plynu, je zcela mylná. I zemní umí zkapalňovat a umí vyvážet velké množství, není mnoho. Dominantní je samozřejmě Katar a v poslední době vzrostl význam Austrálie velmi silně. Ale Austrálie logicky bude chtít obsluhovat asi ty trhy, které jsou bližší, abych tak řekla, minimálně teda asi z důvodů geografických. A druhá věc je, že vy samozřejmě u těch, u těch ropných tankerů, i když to je těžký právě z hlediska rafinérií, tak přece jenom u toho zemního plynu je to ještě větší, větší problém, protože potřebujete prostě speciální tanker. Těch speciálních tankerů, které připravují LGN jako nyní mnoho. To znamená jako kdyby jako celá Evropská unie chtěla přijít na zkapalněný zemní plyn, tak moje první otázka je, kde ho vůbec vezme, protože já to nevím. Já jsem si počítala ty kapacity a nedopočítám se absolutně ne. Leda, že by někdo vlítl do Íránu, tam začal jako budovat zběsile terminály, protože Irán ty kapacity má, Irán je má a začali rychle vyvážet. Což je ale otázka takových pěti let není. A druhá věc je, kdo teda vybuduje těch nebo postaví těch 50, zhruba 50 nových tankerů, na LNG, to bych taky chtěla vidět. Takže jako na tohle já odpovědět nedokážu. Myslím, že to je jako trošku u vás nějaké, z nějaké jiné planety. Já myslím, že se vůbec jako v téhle oblasti energetiky často setkáváme s tím, že jaksi určité hodnotové úvahy mají přednost před nějakým jako racionálním počítáním.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Apropo Rusko, paní Švihlíková, ten evropský trh je pro Ruskou federaci klíčový, kde bude hledat a kde najde svá nová odbytiště?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Tak u ropy to nebude mít problém prostě. Jako řekněme si narovinu, jako my jsme dneska v situaci, kdy máme 100 milionů barelů za den, světovou poptávku. Rusko dodává, když jede teda jakoby, tak vyváží asi 7 milionu barelů, včetně ropných produktů. Ten výpadek Ruska je pro svět naprosto nemyslitelný. To znamená, bude se muset přeorientovat na jiné země, dominantně to zatím, zatím je to Čína a hlavně Indie, protože Čína samozřejmě má vlastní ropu, ale už je dlouho přes 20 let čistý dovozce. Indie má obrovskou poptávku v ropě, protože prostě taky máte 1,4 miliardy lidí, a to samozřejmě souvisí s nějakým hospodářským vývojem. Takže tam si myslím, že tam spíš půjde o to, že bude muset přesměrovat ty svoje dodávky. To je prostě nějaký logistický úkol. Ohledně toho zemního plynu, tak tam samozřejmě Rusko v posledních letech hodně investovalo do toho, jak se říká východního sektoru. To znamená, tam samozřejmě máme otázku, že jo těch, těch východních plánů, včetně teda zkapalňování Jamalu. Jamal 1, Jamal 2 a využívání té severní ledové cesty. Zase to je prostě otázka, otázka Ruska, jak to, jak to pojme. Je jednoznačné, myslím, že se bude orientovat na, na východ. To znamená bezesporu Čína, zřejmě také Indie, možná země /nesrozumitelné/, těžko v tuhle, těžko v tuhle chvíli říct, ale u té ropy jsem si jistá, že /nesrozumitelné/ nejde, protože náš svět je prostě jako pořád založena na ropě. A u toho zemního plynu, tak samozřejmě je možné, že bude i více využívat pro domácí potřeby, spousta těch ruských projektů byla, byla orientována na rozvoj domácí ekonomiky, zejména té, řekněme, východní Sibiře a Dálného východu /nesrozumitelné/. Tak to potom budeme, to potom bude na nich.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bude mít na to Rusko peníze?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
No, tak vzhledem k tomu, kolik, kolik teďko získává z toho jako z nárůstu cen primárních komodit, bych se toho ani, ani nebála, že na to nebude mít rozvoj /souzvuk zvuků/. Já, já si myslím, na tohle to zdroje mít budou. Poněvadž je otázka, jestli třeba nebudou potřebovat nějaké specifické technologie. Je potřeba si uvědomit, že skutečně ta těžba probíhá často ve velice obtížných klimatických podmínkách, zejména ten Jamal. To znamená v arktické oblasti, že jsou oblasti, kde je -50 jo. Tak to samozřejmě, jak ta těžba, tak ta doprava samozřejmě. Potřebujete potom speciální tanker ledoborec, který projede tou, tím Severním ledovým oceán, což samozřejmě jako je obtížné, ale myslím, že už obsluhuje nějaký jeden den malý, nebo jestli mají dva. Takže to, to bude na nich, jestli tyhle technické věci zvládnou. Já si myslím, že co se týká jakoby zpracování, těžby, zpracování primární kovů, tak tam ta jejich pozice je poměrně silná. Jestli to potom budou umět dobře prodat a najít si další trhy, to už, to už je na nich. Ale ona je skutečně potřeba si uvědomit, že prostě to, co dělá západ, nedělá celý svět. To znamená jednoduše řečeno, západ není celý svět, nemluví za celý svět. A další věc je, že skutečně ten náš svět je pořád ještě hodně fosilní. My si pořád myslíme, že jako ty obnovitelné zdroje, pořád se o tom mluví jo, ale ta dominance fosilních paliv je naprosto drtivá ještě pořád, naprosto drtivá. A když se podíváme na třeba /nesrozumitelné/ afrických zemí, tak tam všude budou figurovat fosilní paliva.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak by tedy měl český stát, paní Švihlíková, změnit svou energetickou politiku?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Tak myme nějakou koncepci energetickou. Já se trošku obávám, že je tak nějak ve stínu, ve stínu dění, že není o něj jako moc, moc velký, moc velký zájem. Teď je zřejmé, že nějaké ty spíše ekonomické úvahy upadají do pozadí, což si myslím jako, že je dost špatně a že se dopředu dostávají úvahy jako bezpečnostně strategického charakteru, které ale nejsou dost dobře promyšlené. Víte, já jsem ještě chtěla zmínit jednu věc, a sice ve chvíli, kdy se Evropská unie sama sobě zdraží ropu a i zemní plyn jo tímhle tím tlakem. Tak pokud prostě Rusko bude vyvážet ropu, částečně zemní plyn do zemí, jako je Indie nebo Čína, tak a levněji budeme jim z toho dávat diskont, což už dává, no tak samozřejmě jim dává strašnou konkurenční výhodu. Jako jim to bude pořád stačit, protože jako i když dáte ze 120 dolarů za brandt jako diskont, tak pořád budete na ceně, která je podstatně vyšší než jako v posledních letech. A druhá věc, že samozřejmě dáváte obrovskou výhodu zejména v tý Číně cenovou nesmírně jo. Protože prostě Čína bude mít přístup k levnějším surovinám a to samozřejmě, ono už takhle má spoustu výhod, tak dostane ještě jako jednu, jednu k tomu jo. Nad tím je taky prostě potřeba trošku jako přemýšlet, že jako některé prostě jako výroky a plány, jak vypadají asi hodnotově pro někoho zajímavě, ale ekonomicky jako musím zopakovat, já si skutečně nejsem jistá, jako poslední dobou na koho se vlastně uvalovaly ty sankce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje ekonomka Ilona Švihlíková, paní docentko, děkuji za váš čas i postřehy a přeji vše dobré, na slyšenou.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Děkuji za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.