Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková - 6. září

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem je docentka Ilona Švihlíková, ekonomka, dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Po dlouhém roce a půl se česká ekonomika konečně vymanila z nejdelší recese v historii, podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu vzrostla ve druhém čtvrtletí, mezičtvrtletně, o 0,6 %. Konečně dobrá zpráva?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já bych byla trošku opatrnější asi při té nadšené interpretaci. Ono je to svým způsobem pochopitelné, že i takhle velmi slabý růst vyvolal takovou vlnu nadšení, protože koneckonců, když takových kvartálů pořád posloucháte, jak se všechno propadá, tak když najednou se objeví kladné číslo, tak všichni zajásají, já bych jen podotkla, že je to právě mezikvartální, že srovnáváme druhý a první, což minimálně z hlediska statistiky není úplně korektní, protože prostě ty první měsíce vypadají strukturálně, jaksi je zima, jinak než ty další. A ta zima letos byla obzvláště dlouhá, což má vliv na to, jakým způsobem se ty indikátory vyvíjejí, takže korektní by bylo porovnávat vždycky stejné čtvrtletí, stejné čtvrtletí, to znamená, porovnávat druhé tohoto roku k druhému 2012.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak to by dopadlo?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To by nedopadlo moc dobře, tam je minus 1,2 a to je právě to, co jaksi brzdí moje nadšení nebo moje dobré pocity, protože technicky vzato, ano, srovnává se mezikvártálně, já to nepovažuji za úplně šťastný, když se to tak interpretuje a učí se to děti ve škole. Ale skutečně z hlediska nějakého zdravého rozumu je lepší porovnávat to, co je si jaksi podobné a tam už ta čísla moc dobrá nejsou. Navíc to 0,6 téměř jako v rozmezí nějaké statistické chyby, takže já bych si minimálně počkala na vývoj v těch dalších kvartálech a zase bych se spíš dívala tou optikou meziroční než tou mezikvartální. Ta čísla z hlediska těch hlavních komponent nejsou nějak zvlášť oslnivá. Je tam ten export, respektive čistý export, který ovšem byl silný hlavně proto, že byl velmi slabý import, což také není úplně nic, co by vypovídalo zdraví ekonomiky, takže já bych tady tyhle ty řeči o tom, jak se odrážíme trošku oslabila. Koneckonců mám pocit,že se odrážíme, už slýcháme asi pět let, takže tohle může být jeden z těch dalších mnoha výroků v řadě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co rozhodne tedy o dalším směru ekonomiky? Bude záviset na situaci v zahraničí?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak to vždycky, samozřejmě, v případě České republiky, tam ten vliv, já s tím nic moc neudělám, respektive naše možnosti tady nějaké jsou, ale nejsou tak silné. Já si myslím, že velmi důležité bude, jakým způsobem a jestli vůbec nějak se Česká republika nasměruje tady třeba ty výsledky nových voleb mohou být důležité, jestli se vybere nějaký směr, případný jaký a samozřejmě jak se budou vyvíjet takové ty základní veličiny, právě třeba jako investice, jestli budou převažovat soukromé nebo veřejné, do čeho půjdou, a pro spotřebu domácností bude velmi důležité, jakým způsobem se budou vyvíjet mzdy a vůbec očekávání na tom pracovním trhu. To má na tu spotřebu dost závažný dopad.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem z té statistiky Českého statistického úřadu rovněž vyčteme, že domácí spotřebě a investicím se moc dobře nevedlo. Tady lze předvídat nějaký vývoj? Snad bych ještě dodala nová čísla. Každý třetí nezaměstnaný v Česku je bez místa déle než rok, jeden z deseti pak nemá práci více než 5 let.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Přesně. A tohle jsou ty strukturální znaky, které by skutečně to nadšení měly brzdit, protože tady se nám usazuje nějaká struktura, která není dobrá z hlediska zaměstnanosti a hlavně ti, kteří jsou nezaměstnaní, se po téhle době stávají nezaměstnatelní, takže nám tady vzniká i obrovský sociální problém. Tím pádem jakoby pokud neznáme nějaké budoucí směřování, těžko můžeme vidět to světlo na konci tunelu, možná spíše řečeno s profesorem Kellerem "tunel na konci světla" v tomto ohledu. Já si myslím, že skutečně hodně důležité bude, jestli nová vláda, ať bude jakákoliv, přijde s nějakou celkovou národohospodářskou koncepcí a jakým způsobem uchopí ty své priority, pokud vůbec bude schopna nějak je definovat. V to v tuhle chvíli ještě nevíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zaznělo tady, že ta letošní zima byla velmi dlouhá. Nejvíce utrpělo u nás evidentně stavebnictví. Jen za posledních pět let se propadlo o třetinu a stále ještě nenašlo své dno. To slovo se nám tady bohužel opakuje. Co by tady prospělo nebo to souvisí v podstatě s tou celou globální koncepcí nebo naší národní koncepcí?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Samozřejmě to souvisí celkově s tím, jak se vede ekonomice, ale stavebnictví je velmi závislé na veřejných zakázkách, tam skutečně ten vliv veřejných investic je markantní a tam právě pokud si nová vláda stanoví nějaké nové priority, nebo pokud bude třeba více peněz delegovat na kraje, které samy určí, tak by to samozřejmě mohlo mít ten efekt. Hodně záleží potom na tom, kdo tu investici provádí a samozřejmě jak se kontroluje. My máme bohužel v tomhle ohledu a nejen v tom zkušenost, především u těch velkých investic, se ledacos poztrácí vedle a potom ty efekty pro tu ekonomiku jaksi se nedostaví. To znamená bez základních transparentních pravidel a bez skutečně přísné kontroly je vždycky velké riziko, že investice, i když míněné dobře zpočátku, nebudou mít ten oživovací efekt na ekonomiku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pana Otakara ze Zlína nám zaslal e-mail, zajímá, cituji: Přikláníte se, paní docentko, k radostným očekavatelům růstu HDP po oznámeném zvýšení kvartálního ukazatele v České republice nebo jste spíše skeptická?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Myslím, že už jsem to vyjádřila, ale spíše patřím k těm řekla bych ani ne skeptikům, ale prostě k lidem, kteří se snaží tu statistiku interpretovat tak, jak se interpretovat má. A vnímat ne jedno číslo, prostě často vytržené k kontextu, ale vnímat celkový ten národohospodářský vývoj včetně těch velmi špatně se vyvíjejících sociálních indikátorů. Na to je také potřeba dávat pozor. Ono skutečně vnímat ekonomiku pouze prizmatem jednoho čísla, i když často mezikvartálně si myslím, že je opravdu velmi primitivní pohled a že bychom, celkově že by těch diskusí měl být širší rámec. Mně třeba hrozně vadí, že i ty ekonomiky se hodnotí právě na základě růstu HDP dobře, ale už se málo díváme na to, jak se vyvíjejí mzdy,to je jeden z těch základních ukazatelů jako co vám lépe určí to, jak se ekonomika lépe vyvíjí než třeba vývoj mezd a hlavně distribuce těch mezd ve společnosti, kdy tam jsou sociálně rozdíly,to vám ovlivŃuje nejen sociální smír, ale také výši spotřeby, takže jakoby jedno číslo, to HDP nám nevypoví o té zemi všechno a měli bychom skutečně usilovat o nějaký širší pohled.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O konci krize v eurozóně hovoří i německá kancléřka Angela Merkelová, jenom dodám, že Německo se nachází před parlamentními volbami 22. září.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, to je velmi signifikantní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nicméně varuje před předčasným optimismem asi i ve vašem duchu, paní Švihlíková, říká Angela Merkelová, že ještě nenastala rozhodně chvíle, abychom otevírali šampaňské?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ona samozřejmě bude zdůrazňovat ty pozitivnější aspekty logicky. Je před volbami, tak nebude mluvit o tom, co se nelíbí tak úplně dobře. Já si pamatuji, že ona patří k těm politikům a je jich hodně v rámci Evropské unie, kteří to oživení už tak hlásili aspoň desetkrát a ono pořád nikde nic. Ale takže ten kontext těch voleb je tady, myslím, naprosto zásadní pro výroky tohoto typu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nicméně Angela Merkelová, podle ní se Řecko nemělo nikdy stát členem eurozóny. Krize podle ní se tvořila postupně během několika lety. Chyby ale nastaly už při samotném vzniku evropské měny, polemizovala byste s ní v tomto bodu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tady bychom se asi shodli. To Řecko samozřejmě bylo nešťastným případem, ale je potřeba říct, když řeknu to A, tak říci i to B, to, že Řecko nesplňovalo ta kritéria ani jaksi s velkorysým přimhouřením obou očí, to bylo jasné nejpozději v roce 1998, to není jako žádný nový objev. To, že Řecko si trošku pomáhalo s pomocí Golden Sachs se statistikami také není žádný nový objev. Zase oni tyhle věci nejsou úplně tak mimo, aby si prostě těchhle věcí nevšimli, neznali třeba ten rozsah té manipulace. Ale to, že jak to tam probíhá kreativní účetnictví, byla věc poměrně známá,to spíš jako říkají, jak ohromně tím byli šokováni, ale tam byla jedna zásadní věc a sice ta, že obě ty velké země Francie a Německo, měly samy velikánské problémy ta kritéria splnit. A samy také sahaly k různým speciálním opatřením. Třeba Francie v ten referenční rok 1997 zprivatizovala Telecom France, aby se dostala pod ten deficit 3 % jen taktak. A já si pamatuji, jak Německo chtělo přehodnotit svoje zlaté devizové rezervy, takže jako ony obě dvě zkoušely ledacos, protože byly v problémech také a právě tím, že samy tyhle dvě země měly máslo na hlavě, tak potom se jaksi neodvažovali příliš blokovat i ty země, o kterých věděly, že tam může být nějaký strukturální problém. Takže ta mince má dvě strany, to že prostě Řecko je strukturálně slabá ekonomika, je věc, která je dlouhodobě známá, ale zase můžeme si říct, ty investice z těch různých kohezních fondů nepřispěly k tomu, aby ta řecká ekonomika byla více diversifikovaná, aby prostě nebyla jen závislá de facto na cestovním ruchu a řekněme na určité podobě zemědělství, takže být teďkom tím překvapen mi přijde trošku nefér, protože tyhle ty strukturální slabosti jsou známé minimálně nějaké dvě tři dekády.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Německý list Handelsblatt dnes tento týden napsal, že dodatečnou pomoc od eurozóny by mohlo kromě Řecka potřebovat také Irsko a Portugalsko. Odvolává se přitom na zdroje z Evropské komise. To vás asi nepřekvapuje.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ne, nepřekvapuje mě to vůbec, to jsou prostě ekonomiky, které nemají dobrou strukturu. Portugalsko je trošku podobný Řecku, ale ne zase úplně stejně. Má podobný znaky země, která se prostě integrovala do tý ekonomiky později, leží zase trošku dost stranou, na periferii té Evropy, což je nevýhoda, ale Řecko je na tom pochopitelně hůře. Když máte tisíce ostrůvků, tak prostě jenom to zvládnout tu zemi spravovat je nesmírně těžký. Irsko je případ země, která prostě vsadila na finančnictví a dopadla tímhle tím způsobem. A já myslím, že Irsko nám nabízí pro Českou republiku jednu docela dost zásadní lekci a to je ta, že Irsko má na svém území obrovský počet zahraničních firem, pod zahraniční kontrolou a patří k zemím, kde ten odliv zisku je naprosto neuvěřitelný i v rámci nějakého světového porovnání a kde ten hrubý domácí produkt, co vytvořil v té zemi, a ten hrubý národní důchod, co mi tam zůstane jakoby k rozdělování, se dost podstatně liší, a já o tom hovořím hlavně proto,že tahle velká diskrepance, ten rozdíl mezi těma dvěma čísly se objevuje i u nás v České republice a ten základní rozdíl odliv zisků, poněvadž tady máte hodně zahraničních firem, tak samozřejmě ty zisky nám tady nezůstávají, ale odlévají se pryč a to samozřejmě je významnou strukturální slabostí Irska, do které máme vehementně našlápnuto i my. Takže z tohoto hlediska ten irský případ, když my nejsme zaplaťpánbůh země s mohutným finančním sektorem, rozhodně ne jako Irové, tak to bezesporu jaksi stojí zato sledovat a poučit se z toho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I přes zprávy, které potvrzují konec recese české ekonomiky se nadále objevují informace, že v porovnání s ostatními zeměmi Česko stále ztrácí, svědčí o tom nový žebříček konkurenceschopnosti, který sestavili experti světového ekonomického fóra, Česko se propadlo na 46. místo ze 148 hodnocených zemí. Co na to říkáte?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak především budu muset na to upozornit svoje studenty, které jsem dlouhodobě učila, že ať se téměř jedná o jakýkoliv žebříček světový, export import, tak Česká republika je někde okolo 30. místa. To se budu muset přeučit, protože došlo k významné změně. Teď vážněji, ta konkurenceschopnost je takové moderní zaklínadlo. Hodně se o tom hovoří, ale málokdo ví, co vlastně znamená, ono je těžké definovat, co to je. Když hovoříme o firmách, tak to možná jde, ale když hovoříme o státu, tak je to podstatně komplikovanější a spornější, řekněme, že to je schopnost se nějak zapojovat do světové ekonomiky a mít z toho výhody, velmi obecně. Ještě k té metodologii, jedna docela důležitá věc, a sice ta, kdo to sestavuje. Ono totiž ty žebříčky sestavují lidé, manažeři, investoři a tak dále, kteří mají své zájmy. Takže ono to není neutrální hodnocení. Oni prostě preferují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaké by mohli mít zájmy, co by tím mohli sledovat?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Oni tím preferují politiku, která je pro ně výhodná, pro jejich nadnárodní firmy, to znamená, žádné daně, ne nízké, dneska už hovoříme o žádných daních, pokud možno to, aby zároveň stát jim dával štědré investiční pobídky, ty když se vyčerpají, tak půjdou někam jinam. Samozřejmě aby jim zadarmo dal infrastrukturu, vzdělanou pracovní sílu, já nevím, co všechno ještě. To jaksi je v rozporu. Ono jako na jedné straně nelze mít nízké daně a na druhé straně mít fungující infrastrukturu stát a ještě vzdělané obyvatelstvo, což je moc nezajímá. Takže když se podíváte na to hodnocení, když půjdete jakoby hlouběji do té metodologie, jak se tohle to počítá, tak zjistíte, že většina těch kritérií je vzájemně v rozporu, že je nemůžete splnit a zároveň i B, to prostě dost dobře nejde. Zároveň oni tímhle tím, že hodnotí, to je subjektivní hodnocení, tam těch tvrdých dat je minimum, většinou je to jakoby slovní popis, jak vy to vnímáte, není to prostě podle čísel, které nemůžete nějak uchopit. Je to slovní hodnocení, které vyjadřuje nějaké jejich preference toho, co oni by chtěli, aby země dělala. Takže to v první řadě, abychom jako moc nepodléhali téhle té konkurenceschopnosti, s tím se dají dělat opravdu jako čáry, mně třeba fascinuje, že třeba ještě v roce krize byly Spojené státy první v tom žebříčku. Já už tedy nevím. Ve chvíli, kdy ta země způsobí celosvětovou krizi, dominantně tedy krizi Západu, ještě zůstane první. Tak jako jakou vypovídací hodnotu ten žebříček má?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ráda bych slyšela, jaká jsou tedy ta tvrdá data, když říkáte, že těch je minimum, v podstatě jaká. Co se hodnotí?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Na HDP se budete dívat určitě, budete se dívat na investice, na míru úspor, té dané země, takové ty základní makroagregáty. Ale ty ostatní jako třeba kvalita státní správy a školství, to většinou popisujete slovně, to nedáte do čísla. A tam už jsou možné různé interpretace, takže jakoby je potřeba se na to podívat kritickým okem. A teď k tomu našemu hodnocení, tam zase máme, že jak máme neflexibilní pracovní sílu a tyhle ty řeči. Tam samozřejmě je tlak na to, aby ten Zákoník práce vůbec neexistoval, pokud možno, aby vůbec nebyly odbory a tak dále, to je tam dlouhodobě patrný u těch hodnotitelů. Nicméně to, co bezesporu stojí za zamyšlení, ale co víme sami, k tomu nepotřebujeme mít žebříček konkurenceschopnosti, to je otázka toho, jakým způsobem u nás funguje nebo spíš nefunguje ta veřejná správa, jakým způsobem stát nastavuje pravidla, jak je vymáhá, jak je dokáže tedy aplikovat a tam samozřejmě problém je. A je to problém nejen otázky korupce, o tom už se mluvilo tolikrát, ale ten problém je, že nám se tady ustavila taková prapodivná struktura té ekonomiky. My jsme se dostali jako Česká republika do situace, které se obecně říká nepříznivý výběr. To je vlastně tržní selhání, to je jeden z těch typů a znamená, že méně kvalitní zboží, v tom úzkém slova smyslu, vytlačuje z trhu to lepší a u nás se to rozrostlo do takové míry, že méně kvalitní firmy, vytlačují ty lepší z trhu a platí to i v politice, ale to teď necháme stranou a vlastně to vede k tomu, že se vám tady vytváří taková jakoby tasemnicová struktura firem, které jsou úspěšné tím, že jsou prostě napojeny na určité zakázky veřejné, ať už na úrovně obce, kraje nebo státu. To je celkem jedno, ono to platí a všech. A tím pádem ta snaha o inovativní potenciál je hodně zbržděná, protože jako proč budete provádět nějaké investice, inovace a podobně, když prostě víte, že mnohem spolehlivější je, mít prostě támhle Lojzu na obecním úřadě, který vám dodá zakázku, kterou vy potřebujete. A tím pádem i konkurenty, kteří by třeba byli lepší, tak z toho trhu vytlačíte. A tohle je masový jev, takže u nás vlastně ta celá mikrostruktura, která je páteří té ekonomiky, degeneruje a vytváří se tyhle ty prostě spolky nebo tyhle ty propojený struktury, které jakoby celou tu ekonomiku zachvátí a z toho potom samozřejmě může plynou řada a také plyne, řada neefektivností, především tedy zakládání s veřejnými penězi, ale nejen tam.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak ale evidentně lze to nějak změřit, není to jen asi pocitová záležitost, když jsme v tom žebříčku přeci jen klesli?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Něco změřit můžete nebo něco odhadnout, ale je opravdu spousta těch ukazatelů subjektivní je vypisovací, řekněme, kvalitativní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale projevuje se to evidentně, když se podíváme, mimochodem ještě hůře, než Česko dopadlo Slovensko, které tak kleslo, obsadilo až 78. příčku, to pořadí abych to doplnila, vede Švýcarsko opět. Co tam lépe funguje? Evidentně mnohé.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Samozřejmě ve Švýcarsku funguje hlavně ten systém správy celkově, to bezesporu je inspirující. Ale zase, já bych to brala trošku z odstupem. Švýcarská ekonomika má určitý specifický finanční rysy, který osobně my nepřipadají tak úplně ideální, to hodnocení prostě má vždycky v sobě nějaký prvky, se kterými můžeme souhlasit obecně,hlavně tam kde se to drží nějakých tvrdších dat a potom to, co je minimálně sporný. Jako třeba když posunete Rumunsko nahoru, protože prostě Rumuni mají rekordně nízké daně, které de facto ještě ani nevybírají, tak to ohodnotíte pozitivně, což jako je dost sporný, jestli zrovna tohle je pozitivní. Takže dívat se na to trošku s kritickým odstupem. Nicméně to neznamená, že neuvidíme ty naše chyby, které se tady děly a dějí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na petrohradský summit se sjeli státníci 20 ekonomicky nejsilnějších zemí, co lze očekávat od této vrcholné schůzky, která je ve stínu syrské krize?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No právě, kdyby nebyla ve stínu syrské krize, tak to hlavní téma té G20, které předsedá Rusko v této době, by bylo velmi zajímavé. To téma bylo hledání dlouhodobých motorů růstu, a mně se velice líbilo, že Rusko to uchopilo právě strukturálně, to znamená, že šlo trošku do hloubky při těch analýzách a vlastně srovnávalo, jakým způsoby jednotlivé země rostou, nebo spíše rostly, to znamená ty cesty spotřeby, což je americká či z toho exportu, což je německá, vlastně ukazovalo, že jaksi tyhle ty strukturální cesty narazily na své limity a že je potřeba hledat něco jiného, což je vynikající téma, nejen jaksi akademicky zajímavé, ale praktické, výsostně praktické, bohužel se obávám, že ty výsledky toho summitu budou velmi chabé, protože právě je to načasováno na tedy tu nešťastnou situaci v Sýrii a obávám se, že ta přebije veškerá tahle ta docela důležitá témata a že ty konečné výstupy budou poměrně skrovné, byť ta agenda byla nastavena podle mého názoru velmi dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže myslíte, že přijdou zkrátka vzhledem k této situaci, problémy nezaměstnanosti, nestability, možná dohodnou se v Petrohradu alespoň na tom, jak si došlápnout na daňové ráje?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To se obávám. To je tak kontroverzní téma, že jako myslím, že se vyčerpají kontroverzí u Sýrie a na tohle to vůbec nezbude čas. Samozřejmě víme, nejednají, jenom když tam přijedou prezidenti, to je kontinuální proces, ale pokud to nemá tu podporu z těch nejvyšších míst, tak ta agenda de facto stojí nebo se vyvíjí velmi pomalu na nějakých technických otázkách a bez toho jaksi posvěcení seshora těžko asi můžeme očekávat nějaký větší průlom. Obávám se.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Summit G20 připadl na vůbec kritické období rusko-amerických vztahů kromě Sýrie to komplikuje také aféra kolem bývalého bezpečnostního technika Edwarda Snowdena, který je stíhán ve Spojených státech za špionáž nebo americká kritika ruských vnitropolitických problémů. Barack Obama, americký prezident se před měsícem nechal slyšet, že Kreml občas sklouzává k mentalitě studené války, jak se paní Švihlíková, to všechno promítne do mezinárodních vztahů, do mezinárodní politiky včetně konfliktu v Sýrii.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To se samozřejmě promítne nutně, ony ty vztahy samozřejmě jsou tradičně řekněme trošku napjatější, byť z toho Ruska tam bylo několik povzbudivých signálů. Ale musíme si uvědomit, že Sýrie je pro Rusko velmi důležitou zemí, ovšem z hlediska toho, že tam má svoje základny, což už nemá v příliš mnoha zemích. Je to země, která by mohla nastartovat rozpad, ono to už probíhá, ale mohla by podpořit ten rozpad toho Blízkého a Středního východu. Když se podíváme, to se nám dneska děje, od Severní Afriky právě k Blízkému východu až k Iráku, a zarazí se nám to až u Íránu, tak zjistíme, že tam dochází ke kolapsu státu. To znamená, že nám se tady vytváří pásmo toho, čemu se v mezinárodních vztazích říká zkrachovalý stát. Prostě stát, který nefunguje. Máte tam jednotku, která se tváří jako stát, ale nevíte, kdo tam vládne, že tam bude zítra vládnout někdo jiný, a je tam prostě chronická nestabilita a rozpad těch základních struktur, což je dneska Irák bezpochyby na cestě je Libye, bůhví co bude v Egyptě. To jsou všechno velice významné země a když se vám ještě tohle to potáhne dál, tak se dostáváte do ohniska, které je nesmírně nebezpečné, protože to už samozřejmě zahrnuje velký počet obyvatel, je to prostě velká rozloha. Nám se tady prostě najednou vytváří síly, o kterých nevíta, kam se vlastně budou směřovat nebo jakým způsobem se budou formovat. To znamená, vznikají vám tady země nikoho, ve kterých těžko můžete očekávat nějakou předvídatelnou zahraniční politiku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řeší se vůbec ty problémy jaksi komplexně nebo regionálně?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že ten pohled úplně chybí. Já jsem četla právě Brzezinského, který je samozřejmě velkým expertem na americkou zahraniční politiku a který kritizoval to jak si dovnitř Spojeným státům, tam prostě není žádná strategie, tam není žádná představa. No, bombardovat nějakou zemi jako není nějak zvlášť těžké, to zvládne leckdo, pokud na to má technologie, ale mít představu, co udělám potom, jakým způsobem bude ten region fungovat, kdo ho bude řídit, jak se prostě bude vyvíjet, takovou představu já neznám a obávám se, že ani neexistuje, to znamená, že potom nás to svádí k domněnce, že prostě někdo má zájem na tom, aby tady byl nějaký chaos, respektive pokusit se o řízený chaos, což samozřejmě v mezinárodních vztazích existuje a je dost těžké tyhle ty věci zvládat, protože i pokusit se řídit chaos, patří k těm nejobtížnějším úkolům a pak se zase nabízí otázka, co tím kdo sleduje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tady ta představa v případě Sýrie a možné intervence? Co dál s celým regionem?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ne, myslím, že ta představa vůbec neexistuje. Respektive že tam je nějaká úvaha, že to asi oslabí Rusko, to je velmi sporné. Že to je výstraha Íránu, což bezesporu, a zároveň že ten chaos v tom regionu bude mít bezesporu dopad na ceny ropy, což už má. Teď jdou, ty jdou poměrně rychle nahoru a to by mohlo třeba zbrzdit Čínu, i když tedy Čína zažívá své vlastní vnitřní problémy, ale samozřejmě je to země, pro níž ta cena ropy poměrně jaksi je klíčový indikátor. Takže by to mohlo jaksi poněkud utlumit její ekonomiku ještě víc, než už je tlumená těmi vlastními vnitřními problémy. To může být jedna z těch dalších úvah. Každopádně ve hře je tolik proměnných, že nemám pocit, že by někdo byl komplexně schopen vyhodnotit to, co se na tom regionu vlastně rozpoutá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Česko má po několika letech konečně scénář na zpracování ropy během případné ropné nouze.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, to je dobrá zpráva a mnohem lepší je, že čeští vrcholní představitelé se vyjádřili k té syrské krizi tak jak se vyjádřili. To bylo po dlouhé době jedno z mála dobrých zpráv.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká ekonomka, docentka, Ilona Švihlíková, děkuji za rozhovor a přeji hezký den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Hezký, slunečný víkend.