Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 5. listopadu 2019

5. listopad 2019

Hostem je ekonomka Ilona Švihlíková.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Mým hostem v Jak to vidí je ekonomka Ilona Švihlíková. Já Vás vítám. Dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je zavedení eura strategickou chybou, jak si myslí guvernér Maďarské centrální banky? A je pravdou, že pokud Německo kýchne, dostanou okolní menší země rýmu? Proč Němci vůbec volí levici a Alternativu pro Německo? Zachrání nový prezident Argentiny její ekonomiku před bankrotem? I toto jsou naše dnešní témata. Inspirativní poslech. Zemím skupiny Vyšegrádské čtyřky, tedy Česku, Slovensku, Polsku a Maďarsku, které posledních 15 let postupně bohatly, prý pomalu končí zlaté časy. Napsal to prestižní týdeník Die Economist. Čtyři hlavní zdroje bohatnutí totiž, podle něj, vysychají, a v Česku by zlom mohl přijít do dvou let. Do Prahy dnes míří na summit 17 řekněme chudších států Evropské unie, které chtějí ale i nadále dostávat co nejvíce evropských dotací. Jde o země, které mají jako celek podstatně nižší úroveň ekonomiky než je průměr Evropské unie. Jak to vidíte Vy, paní docentko?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Mě zajímá, jako čtyři zdroje tam ten Economist myslel, ale když jsme u těch evropských dotací.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
To je jeden z těch zdrojů.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
To je samozřejmě jako by jeden, no tak ono taky je otázka, kdo z nich má prospěch a jak. To jako nemám pocit, že by to vždycky byla věc, ze které by měla prospěch většina, ale dejme tomu. Je potřeba si uvědomit, že tenhle systém byl schválen v rámci toho procesu evropské integrace jako reflexe toho, že do toho vnitřního trhu se zapojovaly země strukturálně slabší. Především to jižní křídlo v 80. letech, protože už tehdy se přiznávalo, že největší výhody z vnitřního trhu, z těch společných pravidel a volného obchodu, včetně teda jako pohybu osob a kapitálu, budou mít ty země, které leží v centru, a které jsou ekonomicky nejsilnější, zejména Německo. A jako kompenzace pro země, které měly slabší ekonomickou strukturu a mají řekněme perifernější polohu, kam patří samozřejmě i Řecko, ale konec konců i to Španělsko a hlavně Portugalsko, tak se začaly připravovat tyhlety podpůrné nástroje, to znamená, já vždycky když to slyším, komu se to vezme, tak připomínám, že to není jako žádný milodar, něco co jako blahosklonně dostáváme, ale je to skutečně nástroj, který by měl kompenzovat to, že zkrátka země, které jsou ekonomicky slabší, to mají na tom vnitřním trhu obtížnější a tenhle nástroj to má do určité míry kompenzovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, právě Polsko, Maďarsko, Slovensko a Česko posílá 20-30 % svého exportu do Německa, a právě tam vlastně vidíme i ty signály zpomalování, takže tam je ten další zdroj, který řekněme vysychá.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Ano, v Německu je samozřejmě teď velká debata o tom, jakým způsobem by jinak Německo mělo reagovat na ta rizika ve světové ekonomice, tak oni vsadili na ten export, což je vždycky jako strategie hodně riziková. Já bych řekla u velké země, která může mít velký vnitřní trh a kupní sílu jako do značné míry až skoro zbytečně riskantní, nicméně učinili tak, a teď vlastně zjišťují, že za prvé jsou tady rizika, která ani Německo nemůže ovlivnit, prostě jakým způsobem ovlivníte spor mezi USA a Čínou. Nijak, samozřejmě. A potom je v Německu trošku větší debata ohledně vlastně podinvestovanosti země. To znamená, nechci být přílišný optimista, protože německá politika je tradičně strašně konzervativní, ale možná tady jsou určité náznaky toho, že by Německo mohlo změnit ten svůj přístup k investicím obecně, řekněme i k rozpočtu, konec konců sám autor té dluhové brzdy vlastně říká, že je potřeba ji odstranit a že Německo musí začít velmi intenzivně rychle investovat, protože vlastně v řadě ohledů, vlastně v digitalizaci, mu ujel vlak, ale nejsem si jistá, jestli najde dostatek politických sil k prosazení těchto témat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je pravdou, paní Švihlíková, co nedávno na konferenci připomněl maďarský ministr financí Mihály Varga, že pokud Německo kýchne, menší blízké země dostanou rýmu. Podle něj ano.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Tak samozřejmě, je to Německo, prostě jak je velká země, tak má nějakou svoji orbitu, ve které ty země V4 se nacházejí. Polsko to má trošku lepší s tím, že má prostě ten velký vnitřní trh, prostě 40 milionů lidí, to už je podstatně větší síla, ale já si myslím, že právě pro tu V4 je tu závislost na Německu zmenšit. A konec konců řada návrhů, třeba jako když jsme minule hovořili o Polsku a o nové vládě Práva a spravedlnosti, tak nějaké návrhy tímhle směrem předkládají. Samozřejmě, že prostě ve chvíli, kdy sousedíte s velkou ekonomikou, tak to nutně na Vás bude mít vliv, ale možná by stálo za úvahu ho poněkud zmenšit, i když já si pamatuji, že debaty o diverzifikaci našeho exportu poslouchám už 20 let, ale tak nevím, jestli je budu poslouchat ještě dalších 20 let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
No a jakým způsobem nebo opatřením je zmenšit tu závislost?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
No víte, jedna věc je, že se často uvažovalo o tom, že se podpoří export do jiných teritorií. To byly třeba různé prioritní země a podobně, což se moc nepovedlo, protože v těchto strategiích podle mě ta základní chyba byla v tom, že jsme ty české firmy vnímali jako nezávislé. To znamená firmy, kterým prostě dáme nějakou pobídku a oni budou objevovat vesele trhy, já nevím v Latinské Americe nebo prostě třeba v jihovýchodní Asii, ale zapomínali jsme zkrátka na to, že to propojení s Německem má velmi často vlastnický charakter a nebo má charakter té závislé firmy, to znamená firmy, která sice vypadá na první pohled, že je česká, a De Jure třeba i je, ale ve skutečnosti prostě dělá pro tu německou matku, tím pádem ekonomicky je naprosto závislá. No a ve chvíli, kdy tohle nezměníte, což je stejný problém i v Maďarsku, i v tom Polsku, zase tohle bylo téma polského premiéra Morawieckeho, tak samozřejmě těžko můžete jako uvažovat o nějaké silnější diverzifikaci toho exportu, a tím pádem řekněme menší vazbě nebo slabší vazbě na to Německo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Guvernér Centrální banky Maďarska György Matolsy označil euro za strategickou chybu. Napsal to do nedělního vydání listu Financial Times. Jednotliví členové by podle něj měli mít možnost v příštích desetiletích eurozónu opustit a ti, kteří v ní zůstanou, by se měli pokusit vytvořit udržitelnou globální měnu. Co si o tom myslíte?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Tak já si myslím, že má pravdu. On se tam odvolává vlastně na to, že euru chybí základní architektura, to znamená to, co normálně doprovází silnou měnu, jako že máte ministra financí, že máte rozpočet, myslím jako opravdový rozpočet, ne jako 1 % hrubého národního důchodu, což je směšná cifra. Takže opravdu někde okolo těch 20 %, aby to mělo nějaký makroekonomický význam. A že zkrátka a dobře máte všechno to, co potřebujete k provozování jednotné měny. Tady pořád platí, že euro je tak nějak pořád v mezipatře. Že si hraje na jednotnou měnu, ale vlastně ji k tomu chybí všechno to, co ty ostatní měny doprovází, ať je to dolar nebo japonský jen nebo čínský jüan. A on tam vlastně navrhuje, že by měl být nějaký proces toho exitu, odchodu, což dneska vlastně neexistuje, respektive není jasné, jakým způsobem by se to provedlo, a zároveň se odvolává na tu studii Centra pro ekonomiku a politiku, tuším, kde vlastně zase použili novou metodologii na spočtení toho, kdo z eura profituje, a nikoliv překvapivě, bych řekla já, jim vyšlo, že z eura má největší prospěch Německo a Nizozemsko, což upřímně řečeno, když se člověk podívá na ty bilance a třeba na to, jak vypadá ten TARGET2 v bankovním sektoru, tak jako vás to uhodí do tváře. A na opačném žebříčku je samozřejmě Itálie, která prostě absolutně není schopná to euro zvládat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak by vypadala vůbec ekonomika bez eura?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Tak já myslím, že by vypadala docela dobře. Vždyť se podívejte na to, jaké intenzivní obchodní toky mají země eurozóny, třeba právě se zeměmi jako je Polsko, Česká republika nebo Maďarsko. Jako jsou tam nějak oslabené ty obchodní toky? Naopak, jsou možná až moc intenzivní. Představa, že k fungování jednotného vnitřního trhu nutně potřebujete společnou měnu, je chybná, jako nepotřebujete vůbec, a má to samozřejmě svoje rizika, hlavně pokud se rozhodnete udělat takovou tu chytrou horákyni, ani oblečená, ani neoblečená, to znamená jako máte společnou měnu, ale chybí k tomu všechno to ostatní, co prostě tvoří základ nějaké měnové a hospodářské politiky. To je prostě velmi nedokonalé. Konec konců oblíbené téma francouzského prezidenta, který na to často upozorňuje a přikládá návrhy, které řekla bych dávají docela, v tomto ohledu smysl, ale naráží právě na kontinuální německé ne, ne, ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A co by znamenaly případné další exity? Vidíme ty nekonečné debaty kolem britského odcházení z Evropské unie. K brexitu ještě ani nedošlo.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Pokud vůbec někdy dojde. Ten britský odchod je hlavně podle mě způsoben situací v Británii, to znamená tou nejasnou pozicí jak uvnitř jednotlivých stran, tak mezi nimi. On právě ten maďarský guvernér vlastně navrhuje, aby ten proces toho exitu byl nějakým způsobem zpracován, to znamená aby se neděl v případě nutnosti nějakým divokým způsobem, ale prostě měl svá určitá pravidla, což si myslím, že je návrh jako docela rozumný. Ta představa, že jako něco je na věky věků, a co jednou eurozóna schvátí, nikdy více nenavrátí, je upřímně řečeno dost děsivá. Prostě když někam vlezu, mělo by být také jasné, jak prostě v případě nutnosti mohu odejít. A ne z toho prostě dělat takové zbytečné drama.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Proč vlastně o tom hovoří guvernér Maďarské centrální banky? Ptám se proto, že Maďarsko, podobně jako Česká republika, nemá euro ani si nestanovila termín, do kdy by se euro zavazovala nějak přijmout, a navíc víme, že to ani není ekonomické, nýbrž politické rozhodnutí.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Tak jeden z důvodů může být právě, že tím vysvětluje pozici Maďarska toho, proč Maďarsko si nestanovilo žádný datum, ani k tomu nečiní žádné aktivní kroky, a samozřejmě, Maďarsko se snaží profilovat i v rámci toho integračního procesu jako země, která jakoby nejde úplně s tím francouzsko-německým proudem, prostě představuje jiné názory, a možná se prostě snaží tímhle způsobem získat na svou stranu další země, které jsou kritické vůči euro, nebo prostě v jejich zemích se objevují silnější proudy, které prostě reflektují to, že euro jejich zemím nijak nepomáhá, a že by třeba bylo vhodné uvažovat o nějakých jiných alternativách, typicky třeba Liga v Itálii, Salviniho, tam tyhlety kritické postoje vůči euru jsou poměrně silné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak vidíte vývoj mezinárodního obchodu? Zajímavou zprávu vydala konference OSN o obchodu a rozvoji.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Musím říct, že já tohleto vždycky strašně ráda čtu a nutím to číst svoje studenty, protože za těmi čísly, za tou hromadou čísel se vždycky skrývají strašně zajímavé věci, on ten obchod po tom roce 2008 se chová řekněme divně nebo minimálně narušuje ty vzorce, na které jsme byli dlouho zvyklí. A vlastně to znova otevírá otázku, jestli globalizace opravdu dosáhla svého vrcholu, protože podle těch čísel by to tak vypadalo, a jestli nás tedy čeká nějaký proces deglobalizace. A jak bude případně vypadat, což jsou jako poměrně dost velké otázky, protože by to znamenalo změnu ve vzorcích toho, jak vypadá mezinárodní dělba práce, která dneska je naprosto dominována nadnárodními firmami. Možná jenom jedno číslo, nadnárodní korporace dneska ovládají 80 % mezinárodního obchodu, takže ten jejich vliv je skutečně nesmírný a zároveň platí, a to také právě tak hezky vypočítává, že polovinu těch toků obchodních tvoří meziprodukty. To znamená to, co se nám nejčastěji pohybuje v těch obchodních tocích, je něco, co bude zase jinde zpracováno, dokončeno, zkompletováno a zase vyvezeno někam jinam. Takže ta závislost mezi jednotlivými zeměmi je přece jenom stále velká, ale skutečně, podle těch čísel by to spíše vypadalo, že dosáhla svého vrcholu, a vidíme to nejen na americké politice, ale i na jiných zemích, konec konců i na tom Německu trošku v těch jeho nových strategických úvahách, jestli jako není přece jenom jako opravdu důležité, kde ta nadnárodní korporace má svou matku, a co by to případně znamenalo pro budoucí vývoj, kdyby tu matku měla třeba někde jinde, nebo prostě kdyby ty zásadní aktivity se přesouvaly do jiných zemí. Jo, je to trošku jako jiný typ úvahy po tom roce 2008, už to není takové to bezbřehé nadšení z obrovských prostě výrobních řetězců rozprostřených po celém světě, ale začíná tam prostě považovat ten pohled, budeme schopni si ohlídat tu přidanou hodnotu v té ekonomice? Kdo nad ní bude mít kontrolu? To je samozřejmě obrovské téma amerického prezidenta. Ale vidím, že se to šíří stále do dalších zemí a konec konců ta čísla říkají jako pozor, pozor, tady jsme možná dosáhli nějakého vrcholu toho globalizačního procesu, a možná se nám tady budou objevovat jiné trendy, které třeba v budoucnosti budou stejně silné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Durynská Levice Die Linke se těší z vítězství v zemských volbách, druhou nejsilnější stranou se stala AfD, Alternativa pro Německo. Když se celkově vůbec ohlédneme za volbami, které se konaly na podzim ve třech spolkových zemích na východě Německa, kde se hlasovalo, Braniborsko, Sasko, Durýnsko, tak vůbec lze říci, že tím vítězem je v podstatě Alternativa pro Německo. Stala se celkově druhou nejsilnější stranou a jeho podpora se v průměru pohybuje kolem 25 %. Co vede Němce k volbě právě této formace?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
No, to je zajímavá otázka, my z těch průzkumů vidíme, že ta prvotní značka AfD jako protestní strany, to znamená nikdo mě neposlouchá, nikdo nevnímá mé problémy, proto protestně volím AfD, i když třeba její řešení nejsou úplně v souladu s mými představami, to byl ten prvotní popud, ale AfD se tohoto na tom východě Německa začíná pomalu zbavovat, to znamená není už vnímána jako čistě protestní strana. Stále velmi silně. Ale zároveň ji začínají voliči přisuzovat kompetence, což je vůbec změna, která byla vidět v tom Durynsku, což znamená začínají ji vnímat jako stranu, která by byla schopná odborně řešit témata toho silového charakteru, to znamená kriminalita, azylová politika, migrace obecně, de facto to, v čem se ta AfD profiluje dlouhodobě. Ono se to objevilo i u té Die Linke. V tom Durynsku, protože to byla vždycky strana chápána jako velmi strana sociálně zaměřená, to znamená obzvláště kompetentní řešení sociálních otázek, ale v Durynsku se podstatně rozšířila ta škála jejího vnímání, jinak byla vnímána jako středová strana, z čehož možná někteří omdleli, a jednak jako strana, která je kompetentní i v těch ekonomických otázkách. Takže tady vidíme docela významné posuny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Němci debatují, jestli volili spíše v Durynsku úspěšného a oblíbeného premiéra zemského, což je Bodo Ramelow. A nebo jeho stranu Levici, protože často lidé volí spíše ty osobnosti než jednotlivé formace.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Já jsem se dívala podrobně do těch statistik, a vypadá to, že jako Die Linke je tam populární jako strana v této spolkové zemi, ale ten efekt Ramelow tam byl velmi silný, velmi silný, a on by dokonce, kdyby se volil ten předseda Zemské vlády přímo, což tam není, ale kdyby to tak bylo, tak jednoznačně porazil i toho kandidáta z CDU rozdílem nějakých 20 procentních bodů, to znamená ten efekt Boro Ramelow tam byl velmi silný a pomohl Die Linke, on je hodnocen jako člověk, který má cit pro problémy lidí, jako někdo, kdo prostě chodí za lidmi, baví se s nima, a jakoby ten normální člověk, kterému se mohu svěřit se svými problémy, a to samozřejmě straně Die Linke neskutečně prospělo, vyhrála ty volby, když řekneme ty ostatní, na tom východním Německu, tak tam zdaleka tak úspěšná nebyla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Proč zejména, alespoň podle analytiků, volila AfD značná skupina mladých voličů. Proč je pro tuto kategorii vlastně přitažlivější tato strana než třeba FDP liberálové?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
FDP na východě není moc populární, to je spíš strana, která oslovuje řekněme ty vyšší střední vrstvy městského typu a podnikatele, včetně živnostníků. Je fakt, že mladí lidé, tedy v tom Durynsku konkrétně, kdyby volili pouze mladí, tak by vyhrála Alternativa pro Německo. Těžko říci, oni sami Němci se hodně rozebírají vlastně v tom, co stojí za tím úspěchem AfD, jestli to prostě je jenom ten protest, což už dneska nebude, a nebo prostě frustrace z toho, že to východní Německo skutečně zažilo v řadě ohledů jako propad demografický, řada oblastí se vylidňuje, což samozřejmě znamená i pokles úrovně veřejných služeb, a samozřejmě, ta AfD, ona působí pro ty mladé bych řekla radikálně ostře, v tom Durynsku kandidoval Björn Höcke, což je člověk, když to řeknu velmi mírně, který se s ničím nemaže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kontroverzní.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Také to tak můžeme říct. On je hodně, hodně napravo, a to samozřejmě může prostě ty mladé voliče oslovit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Otázka podstatná, umí AfD řešit ty problémy?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
No, to nevíme. To upřímně řečeno jako nevíme, já vím, že už v Die Welt se rozebíralo, že sice všichni se od AfD odtahují a říkají ne, ne, s tou nikdy, ale že některé ty jako její nápady, hlavně v té oblasti silové politiky, začínají přebírat. A v CDU se teď otevřela, a zase rychle zavřela, debata nad tím, jestli prostě CDU nemá uvažovat o tom s AfD navázat nějakou formu spolupráce. Já si myslím, že to je spíš otázka času, než se AfD dostane k nějakému podílu na politické moci, protože ono těžko můžete jako dlouhodobě ignorovat někoho, kdo má 25 % hlasů. To je velice obtížné, a pokud to chcete dělat, tak to znamená, že prostě musíte vytvářet koalice skutečně kočkopes, které jako nemají společného skoro nic. To znamená, víte, vždycky je to taková ta strategie, taková ta úvaha strategická, jako byla třeba v Rakousku. To znamená buď ten subjekt budu ostakizovat a vyčlením ho, čímž ho třeba ještě posílím a nebo ho vtáhnu do toho dění. A tohle je vždycky velké dilema, jako měl třeba Kurz u Svobodných, že jo. Nebo v Dánsku, těch příkladů je celá řada.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
V regionálních volbách v italské Umbrii, což byla letitá bašta levice, smetla Salviniho koalice vládní strany. Co to znamená pro, nyní na té celostátní úrovni, pro pravicovou, již opoziční Ligu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Je to samozřejmě velký šok. Umbrie je přesně ve středu Itálie, když se podíváme, ona ani nemá ten přístup k moři, je uprostřed té boty, jak se říká, a tam skutečně Salvini zabodoval úplně neuvěřitelně, on tam získal 37 % hlasů. Jeho bývalý koaliční partner, Hnutí pěti hvězd, získalo 7 %. To jako je opravdu velmi silný signál. Jedním z těch důvodů bezesporu je, že ta celostátní koalice je vnímaná prapodivně, protože na jedné straně Partito Democratico, což je vlastně sociální demokracie, a Hnutí pět hvězd, byli jako velcí soupeři, a nenechali na sobě nit suchou. Ne, že by se to nestalo v politice, ale přece jenom jako ten obrat je poměrně asi na Italy moc prudký. A Salvini je člověk kampaně, to se mu prostě musí nechat, on je nesmírně zdatná osoba. Nejsem si úplně jistá, jak by byl zdatný v té jako reálné politice, ale co se týče kampaně a prostě jako oslovování lidí přes sociální sítě, on je všude prostě no. On jako bývalý novinář ví, jak se tyhle věci dělají, takže opravdu v tomhletom řádí. Ale ještě bych podotkla jednu věc, která se u té Umbrie jako úplně nereflektuje, Hnutí pěti hvězd, 7 % vnitřní rozhádanost, ono když si někdo říká, že není ani nalevo, ani napravo, tak to taky někdy k tomu vede, ale zapomíná se na to, že Umbrii velmi výrazně uspěli bratři Itálie. Dostali dvouciferný výsledek okolo 10 % a to je skutečně strana, která jako nemá daleko od toho neofašismu, takže to je podle mě jako signál, který je poměrně teda dost varující.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A zachrání nový prezident Argentiny její ekonomiku před bankrotem? V prvním kole hned byl zvolen Alberto Fernández, kandidát středolevé koalice Fronta všech, nahradí Mauricia Macriho.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Tak bude mít samozřejmě těžký úkol, ale Maurício Macri myslím, že jako zklamal na plné čáře, protože on byl vítán jako ten miláček trhů, jak já říkám, a miláček trhů teda dovedl Argentinu nejenom k pomoci Mezinárodního měnového fondu, což je něco, co pro Argentinu je jako hrozně silné, to je psychologicky pro ně úplně jak kdyby jste jim představila satana z pekla. Tak když se jim ta znova zjeví MMF, s těmi zkušenostmi, jakými si Argentina prošla na začátku 21. století, tak to byl prostě národní šok, a v tu chvíli si myslím, že bylo jasné, že Macriho osud je v tomhle ohledu naprosto zpečetěn, ale on samozřejmě ty svoje reformy, jak to bývá u těchto stran zvykem, dělal na úkor těch nejchudších, no tak pak se nemohl samozřejmě divit, že se mu vlastně podařilo oživit touhle politikou to peronistické hnutí a vrátit do hry velmi výraznou osobu, manželku jednoho z nejsilnějších prezidentů, jakého kdy Argentina měla Cristinu Fernández de Kirchner, přičemž ona, sice se jmenuje Fernández, ale není příbuzná současného prezidenta Fernándeze. Shoda jmen. Budou tam dva Fernándezové ve vedení Argentiny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Proti Fernándezové je nicméně vedeno několik řízení proti korupci.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
To se dá, jako v tomhle ohledu, jestli byla do něčeho namočená nebo ne, ale faktem je, že ty země Latinské Ameriky, nebo celého toho prostě regionu, tam je korupce problém, který se tam prostě periodicky zjevuje, a může být i velmi intenzivně politicky využíván. Když si vzpomenu na sousední Brazílii, tak tam zrovna jako k tomu zneužívání korupce, ve smyslu politického boje vymyšlených kauz, došlo velice intenzivně, myslím, že prezident Lula da Silva by měl o čem vyprávět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dnes ale hovořila ekonomka Ilona Švihlíková. Já Vám děkuji za Vaše postřehy a přeji Vám pěkný den. Na slyšenou.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mým zítřejším hostem bude David Mareček, generální ředitel České filharmonie. Příjemný poslech Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

3 x Hurvínkovy příhody

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka