Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 5. dubna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. Začíná pořad Jak to vidí, u poslechu vás vítá Zita Senková. Mým hostem je ekonomka Ilona Švihlíková. Dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Panama Papers, horká půda pod nohami nejenom politiků, i podnikatelů. Co přinese a co by měla znamenat? Příjemný poslech. Kauzy Panama Papers odhalila, že si světoví politici, byznysmeni, ale třeba i sportovci ukrývali peníze do daňových rájů. Je to až takové překvapení?

Čtěte také

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Takové překvapení to není, protože tahle skutečnost je známá už dlouho a musíme si uvědomit, že řada těch operací minimálně pod tím dnešním právním vnímáním dokonce nebude ani nelegální. Ten problém je poněkud komplikovanější. Ono nejde jen o osoby A, B, C, i když samozřejmě to bude nutně vyvolávat zájem o to, jak fungují daňové ráje, a to je jedině dobře. A nejde jenom o to, že nějací bohatí jedinci nebo politici si schovávali do daňových rájů svůj majetek. Ta skutečnost je, je komplikovanější. Máme tu daňové ráje dlouhodobě a přece jenom ta akce proti nim je velmi pomalá. Ten první odborný materiál ze strany OECD je starý 18 let a teprve nyní vidíme nějaké první opatrné kroky, jak se s daňovými ráji vypořádat a ono nejde jenom o ty bohaté jedince, přestože je to mediálně vděčné, ale já bych nerada, aby se to jakoby zvrhlo do takového bulvarizujícího /nesrozumitelné/, to by skutečně byla devalvace té komplexní problematiky, protože ty daňové ráje se velmi silně ještě intenzivněji týkají firem, nadnárodních korporací. Téměř každá z firem, 9 z 10 nadnárodních má nějakou pobočku v daňových rájích. Samozřejmě jde o to, jakým způsobem se tam ukrývají zisky, to znamená, když se podíváte třeba na americké korporace, tak zjistíte, že velká část jejich zisků vzniká na Bermudách, což je minimálně pozoruhodné, mnohem větší než třeba v Německu, v Francii, v Japonsku dohromady, to asi není úplně běžná věc. Zároveň tam dochází k velkému používání těch vnitropodnikových transferových cen, to znamená, k deformaci mezinárodního obchodu, protože přes daňové ráje jde velká část mezinárodního obchodu, přes daňové ráje jde velká část investic. Když se podíváte u řady zemí na největší investory, tak najednou zjistíte, že vám tam figurují takové země jako Britské Panenské ostrovy. Takže ty daňové ráje skutečně nejsou jenom odkladištěm majetku pro několik jedinců, nebo i kdybych jich bylo stovky nebo tisíce, ale systémovým problémem, dlouhodobým systémovým problémem v celé světové ekonomice a my odhadujeme nebo Oxfam odhaduje, že se v nich může skrývat až okolo 30 bilionů dolarů, což je téměř polovina světového HDP, a to mi naznačuje, že ten problém je podstatně hlubší, než ho omezovat prostě na třeba sportovce nebo kohokoliv jiného.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak jste řekla, určitě je to mediálně vděčné, taky už je tady dotaz od pana Kamila, cituji: "Co říkáte na Putinovskou stopu kauzy Panama Papers, kde figuruje 283 Čechů, a přitom Putin se na seznamu nenachází. Kdo tím co sleduje?"

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, to je další velká otázka, která se nám s touhle tou kauzou naprosto obří nabízí, protože je to největší únik v dějinách. Já jsem viděla ta srovnání nějakých 2,6 tera, to znamená, to je obrovské množství dat a my samozřejmě na rozdíl od té kauzy "R W Falconio", který dostal 5 let za průmyslovou špionáž, když vynesl informace ze švýcarské banky, tady nemáme možnost, jak ověřit integritu těch dat, to je skutečně problematické a ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měl by být ten anonymní zdroj odtajněn?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, to by mu šlo bezesporu o život. Víte, já mám trošku, já nechci být paranoidní, ale přece jenom víte, já znám manipulace, které se dělají v ekonomice jenom, když se podívám na ropu, tak tam skutečně jako slovo manipulace je denním chlebem a mám trošičku obavy, jestli třeba ten seznam, on bude třeba z velké části pravdivý a jestli z něho třeba něco nebylo ubráno a něco dodáno. Říkám, je to možná spekulace, ale při tak velkém objemu dat se prostě tahle úvaha nutně nabízí. A zase opakuji, všechny operace nemusí být nelegální v rámci jurisdikce daného státu, i když bezesporu ty jednotlivé země se tomu začnou věnovat, Austrálie už to koneckonců ohlásila. Některé, někteří třeba politici mohli postupovat zprostředkovaně přes někoho, to v tuhle chvíli jakoby těžko víme, ale jako já bych skutečně byla nerada, kdyby ten problém, ten systémový problém to, že tu máme daňové ráje dlouhodobě, že nemusíme chodit na Britské Panenské ostrovy, ale že je máme v Evropské unii, že stačí Nizozemí a Kypru nebo Lucembursko a že tu máme celou komplikovanou infrastrukturu bank, finančních institucí a právních firem, které tomu pomáhají, aby to nezakrylo jenom jako honbu za několika jednotlivci. To by bylo příliš málo. Z téhle kauzy by mělo vyplynout, že to je systémový dlouhodobý problém, že se netýká pouze fyzických osob, ale především právnických osob a jako takovým je s ním potřeba nakládat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo a jak tohle ale může rozplést, paní Švihlíková?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, tak samozřejmě jednotlivé země teď jako budou jaksi mediálně nabuzeny, aby se tomu začaly víc věnovat. Může to vyvolat taky v různých zemích, uvidíme, to je otázka. Ale ono už nějaké první kroky jsou, protože svůj vliv měly i ty škrtací opatření v řadě zemí, kdy přece jenom začala být sháňka po nějakých dalších zdrojích, takže tady máme nějaké kroky OECD po těch 18 letech, které směřují jinak k většímu odtajnění informací, ale i třeba právě k té firemní problematice, tedy k tomu, aby firmy platily zisky tam, kde mají reálnou činnost, to znamená, kde vzniká přidaná hodnota, protože ta manipulace s těmi vnitropodnikovými cenami je neobyčejná. Já jsem teď zrovna četla příklad na fény, jo, vysoušeč vlasů, kdy byl v rámci té nadnárodní firmy prodáván jednou za 2300 dolarů a jednou za 24 dolarů. Takhle se dá zkrátka kouzlit, tohle to je veliký problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by tedy, nebo povede vůbec, i když nyní nevíme toho zase tolik, všechno bude ještě v dalším šetření, ale co by jako první mělo následovat?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, tak první budou kroky těch jednotlivých zemí, to znamená, záleží, jak to uchopí a jakým způsobem v rámci jejich jurisdikce usoudí, jestli teda se jedná o nějaké buď jako opomenutí nebo prostě trestný čin, to budou bezesporu posuzovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak by měly ty země postupovat dál?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že by měly teď být ten koordinovaný tlak na přijetí těch návrhů OECD, které vůbec nejsou špatné v rámci Evropské unie, přece jenom k tomu byly učiněny nějaké první malé krůčky, to znamená, jednak dostat se k těm informacím, protože daňové ráje necharakterizuje jenom to, že tam jsou nízké nebo žádné daně, ale že tam je utajení samozřejmě, to je ta jejich výhoda, to znamená, odtajnění těch informací, už postupně probíhá i u nás, i české finanční úřady už se mohou na základě smluv lépe dostat k údajům třeba z Bermudy právě nebo z Baham a postupovat hlavně i vůči těm korporacím, to znamená, mnohem větší dodržování pravidla am-slang, to je pravidlo, kdy je potřeba v rámci té nadnárodní korporace obchodovat s tržními cenami a ne s umělými, jako jsem dávala před chvílí ten příklad. A samozřejmě hlídat to, jaká je přidaná hodnota na tom daném území a z toho platit zisky. Tahle ta opatření, OECD jich má asi 15, nejsou to žádné nemožnosti a je potřeba prostě jít, jít tímhle tím směrem a samozřejmě i v rámci Evropské unie si prostě podat ty země, které jsou daňové ráje. Prostě není možné, aby Evropská unie, která velmi často a ráda hovoří o morálce, na svém území tolerovala Kypr, Nizozemí, které je kvazidaňový ráj, anebo Lucembursko, přičemž ještě teda bývalý premiér Lucemburska, který právě z Lucemburska dělal daňový ráj, je dneska předseda Evropské komise, že jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podívejme se nyní na problémy rozvíjejících se zemí. Co zejména řeší, paní Švihlíková.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Rozvíjející se země řeší už mnoho dekád stále stejný problém, ale trošku se jich zastanu. Ono to není ani z důvodu jejich neschopnosti nebo špatného politického vedení, ale prostě proto, že ta stávající podoba světové ekonomiky jim úplně nepřeje. Jednak mnoho z nich je závislých na cenách primárních komodit a víme, že došlo k razantnímu propadu. Ropa bývá takový ten první signál a samozřejmě se to týká komodit víceméně jako celku. Ale ten druhý problém je ještě závažnější a hlavně se neobjevuje žádné slušné řešení, a to jsou kapitálové toky. Ono totiž, když se těm zemím daří dobře, to znamená, když ceny ropy a dalších komodit jdou vzhůru, tak ten kapitál se k nim hrne, a naopak v současné době, a to je to, co je trápí, ten kapitál od nich odchází. Řada těch zemí nemá své vlastní dostatečné úspory nebo své vlastní dostatečné zdroje pro domácí rozvoj, a tím pádem se dostává do velice obtížné situace. Nemusí to být nutně default ve smyslu toho, že nejsou schopny zaplatit dluh, to je trošku něco jiného. Je to spíš krize likvidity a ten problém je dlouhodobý a protože to vyspělým zemím spíš vyhovuje tahle situace, tak se dlouhodobě neřeší, protože my tu vlastně máme jedinou instituci, to je Mezinárodní měnový fond, který může poskytovat likviditu, řekněme, v globálním rozsahu, problém ovšem je, že většina zemí rozvíjejících se a rozvojových už s ním udělala své zkušenosti a abych tak řekla, vyhýbá se mu jako čert kříži, a tím pádem prostě hledá, jakým způsobem to vyřešit. Máme tady samozřejmě nějaké ujednání v rámci skupiny Brix, ale to je malé, to prostě neodpovídá těm globálním potřebám, ani těm potřebám těch 5 zemí. Ty ostatní dohody jsou víceméně navázány na MMF, máme tady nějaká swapová ujednání, a to jsou většinou mezi vyspělými zeměmi. Vlastně výjimkou je jenom ujednání mezi Čínou a Argentinou, takže ta situace pro tyhle země je velice obtížná, ale ona nám ukazuje, že celý ten systém světové ekonomiky je stále velmi silně nakloněný a je vlastně institucionálně postavený ve prospěch vyspělých zemí. Jo, ty instituce jako je Mezinárodní měnový fond dlouhodobě selhávají v předpovědích krizí, nejsou schopni dávat takzvaná včasná varování, reaguje velmi opožděně, pokud vůbec, a nedostatečně právě reflektují potřeby těchto zemí a je to i proto, že Mezinárodní měnový fond i Světová banka koneckonců fungují jako akciové společnosti, to znamená, velké země tam mají velká hlasovací práva, Spojené státy mají právo veta, no, a tím pádem přece jenom ten hlas rozvíjejících se zemí a jejich potřeby dlouhodobě, to trvá dekády, prostě nejsou dostatečně reflektovány.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je aktuální síla takzvaného Brixu, skupiny těchto 5 zemí?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak Brix samozřejmě říká, že už se jakoby rozpadá, on se zase nerozpadá. Čelí podobným, čelí podobným problémům. To, co je nepříjemné, že v některých těch zemích jsou velké vnitřní problémy, které jsou ovšem do určité míry dány i vnějšími tlaky, to je typicky Brazílie, kde ta situace je poměrně i politicky i ekonomicky napjatá, víte, ten problém těch rozvíjejících se zemí je, že ony jakoby málokdy mají dostatečný manévrovací prostor pro svoji politiku a na rovinu si řekněme, a to je hlavně u té Latinské Ameriky dobře poznat, že tam prostě jsou jiné zájmy, které se permanentně vměšují do toho vnitřního dění těch zemí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Politika nebo co máte na mysli?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, mám na mysli hlavně zájmy Spojených států, které prostě jsou tam permanentně přítomny a snaží se různými způsoby to vnitřní dění ovlivňovat, to platí u té Brazílie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A Čína a její vliv, který vidíme možná spíš v Africe?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Také samozřejmě, ale ten čínský vliv není dominantně politický. Prozatím o tohle to Čína nemá zájem. Čína má prostě zájem o byznys, jednoduše řečeno, to znamená, chce si zajišťovat přístup k atraktivním aktivům, k tomu, aby si rozšiřovala to svoje portfolio a samozřejmě, aby tu svou zásobu dolarů využívala spíše v té reálné ekonomice, může to souviset samozřejmě i s projektem Hedvábné stezky, ale jakoby to politické, nějaký ten silnější politický vliv u Číny, tam ani to nemá jako zásadnější nějak delší tradici, takže tam ho příliš nevidíme. Tak skutečně prostě jde primárně o to mít atraktivní finanční aktiva.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na rozdíl od Spojených států, tam nejde o byznys v první linii podle vás?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Nejenom, nejenom. Vzpomeňme na Monroeovu doktrínu a na to, že prostě Latinská Amerika je stále velmi mnohými chápána jako zadní dvorek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když zůstaneme na onom kontinentu, vymanila se Argentina ze supích spárů, nebo naopak?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak Argentina se úplně, takhle, ona se jakoby vymanila tím, že se jim vyplatila, aspoň teda částečně, ale tím ten problém jenom, jenom prohloubila s tím současným vedením pana prezidenta Macriho. Argentina je příkladem toho, co dneska dokážou parazitické struktury právě jako supí fondy. My jsme mluvily o daňových rájích, tak tady máme další příklad. Já bych jenom vysvětlila, co to je, supí fondy se vrhají jako ten sup na země, které jsou postiženy dluhovou krizí, kupují dluhopisy za velmi diskontované částky a následně vymáhají plnou částku. Jedním z těch permanentních supů je Paul Singer, člověk, který má v řadě evropských zemí zakázán vstup, takovou úžasnou má pověst a ty jeho supí fondy mají třeba výnosnost 1500 %, slyšíte správně 1500 %, to už stojí za nějaký ten soudní spor. Právě on si našel newyorského soudce, který tedy tvrdil, že Argentina navzdory tomu, že se dohodla s 93 % věřitelů, musí uspokojit právě i tyhle supí fondy, a tím se vlastně roztočila ta další spirála zadlužování a velmi špatných zpráv pro Argentinu. Argentina se s nimi nakonec dohodla, vyplatí je, což ji samozřejmě velice silně ekonomicky poznamená, ale ono to ještě víc poznamená ten celý mezinárodní finanční systém. To je neuvěřitelný případ morálního hazardu, který vlastně říká - vrhni se na zemi, která je v dluhové krizi, levně nakup dluhopisy, pak vymáhej plnou částku. Odmítej se dohodnout na restrukturalizaci, to znamená, když tedy 93 % věřitelů se dohodlo a vymáhej prostě nadměrné odškodnění s výnosností 15 %. To vám naprosto, takovýhle rozhodnutí vám naprosto rozkládá mezinárodní systém k restrukturalizaci dluhů a je to velice špatná zpráva pro všechny, kromě asi Paula Singera.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Může se země nějak bránit?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak jednak se používá ta kolektivní doložka, to znamená, stále častěji. Ve chvíli, kdy se dohodne většina věřitelů, ostatní musí přistoupit, to může být nově. A to neplatí u těch starých dluhů samozřejmě. Vyhýbat se jurisdikci Spojených států bych doporučila já, kde se vždycky najde někdo, kdo očividně za peníze je schopen udělat jakýkoliv rozsudek. No, a další, tohle téma už se dostalo do OSN. Byl tam i můj oblíbený ekonom Joseph Stiglitz, který vlastně navrhuje globální systém pro právě řešení restrukturalizace dluhů, protože dneska je to řešeno vlastně, kdo si co vyjedná, kdo je jak silný, to znamená, kdo jak intenzivně bojuje a samozřejmě tak ty vyspělé země mají zkrátka a dobře zase velikánskou výhodu. Dospělo se k velkému konsensu v OSN a jenom minimální počet zemí se postavilo proti, jenže mezi tím minimálním počtem zemí, které se postavily proto, byly, to je překvapení Spojené státy. A jako nebylo z toho nic a vlastně se pokračuje v tom, že se hledá nějaký mechanismus, ale ty vyspělé země to blokují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je vůbec i v těchto souvislostech výhled ekonomiky globální mám na mysli?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak ono už je to skoro klišé říkat, že je mnoho nejistot a mnoho krizí. Je tady spousta ohnisek, které se pohybují na hraně, právě proto i řada těch institucí neustále reviduje své předpovědi směrem dolů, protože zkrátka se objevuje stále více takových negativních zpráv, které třeba vypadají lokálně, ale ve skutečnosti mohou mít globální dopad. Příkladem může být třeba Itálie, italské banky. To je jeden z těch aktuálních příkladů. Nejde jenom o ekonomiku Itálie, Itálie se pořád ještě zdaleka nedostala na úroveň roku 2008, což taky něco vypovídá, ale já jsem se nedávno dívala na stav italských bank a to je tedy skutečně hrůza. Nejenom ty úvěry v selhání, 18 %, ale vůbec ten poměr mezi jaksi aktivity a mezi tím základním kapitálem, to jsou čísla, která nejsou úplně běžně k vidění a týká se to velkých bank, Banca Popolare Milano, Monte dei Paschi, to jsou jedny z největších bank v Itálii a uvědomme si, že Itálie je členem eurozóny, to znamená, italský, problém italských bank by měl dopad na suverénní dluh, protože italské banky z pětiny drží italský suverénní dluh, tím pádem se dostáváme už na úroveň celé eurozóny a samozřejmě na úroveň eura, a to už může mít globální dopad. No, to je jedna z těch ukázek, že byste řekli - no, tak co Itálie, že jo, i když pravda, je to velká ekonomika, ale dobře, tak třeba Čína je důležitější, ale tady prostě vidíme, že problém několika bank mohou mít globální dopad.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My se přitom neustále díváme zejména do Řecka.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, ano. Teď to Řecko trošičku jakoby nebylo vidět, ale zase tady máme další únik, dneska je to samý únik, který ukázal jednání mezi zástupci Mezinárodního měnového fondu a těch evropských věřitelů a je tam velký rozpor, on už je delší dobu, ale teď to vyloženě vyplavalo, kdy vlastně mezinárodní fond tak nějak prásknul do stolu a řekl - tak buď prostě tomu Řecku odpustíte část dluhu, anebo my z toho záchranného projektu odejdeme. Prostě nesouhlasíme s tím, jak to funguje. Přímo tam bylo řečeno, že Brusel ztratil veškerou kredibilitu k oceňování řeckého pokroku a řeckých reforem, tak velmi silný výraz, který se běžně nepoužívá, je vidět, že to byl únik. A nyní je tedy velký tlak na to, aby Evropská unie, respektive tedy hlavně Německo povolilo Řecku ten, to snížení toho dluhu, který je stejně nesplatitelný, to prostě každý, kdo se orientuje, tak to vidí a ví. Jinak ten Mezinárodní měnový fond odejde, a to by byl zase problém pro německý Bundestag, protože ten podpořil ten záchranný program vlastně víceméně pouze s tím tvrzení, že Mezinárodní měnový fond bude stále tou další stranou, která bude vlastně v tomhle tom problému dlouhodobém zainteresována.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A má Řecko realistický plán?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Řecko už není dávno pánem svého osudu. Řecko jako vůbec nemusí mít žádné plány, protože Řecko je prostě ve stavu země, která byla předhozena jako obětní beránek ať už pro migrační krizi nebo pro ekonomiku, to znamená, jako co má nebo nemá Řecko, těžko se mi to říká, ale je úplně jedno, protože ten program stanovuje právě ta trojka těch věřitelů, ve které teď nastal rozkol. A MMF nechce v tuhle chvíli ani vydat ten hodnotící program, protože říká, že stejně Evropa nic neudělá a že všichni čekají, jak dopadne referendum ve Velké Británii, a to samozřejmě zase Řecko napíná k prasknutí a je tam velice, velice ta atmosféra napjatá, protože to Řecko prostě je v šílené situaci, má tam samozřejmě 50 tisíc migrantů na svém území, vlastně se to všechno tak nějak hodilo, hodilo na něj, takže tam je to skutečně před nějakým obrovským výbuchem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to tedy vlastně nějaká patová situace?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, a to je ale bohužel klasický případ toho ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Což už asi trvá trošku déle.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Právě toho, jak Evropská unie řeší nebo spíš neřeší své problémy. Problémy se prostě musí řešit a ne vysedět. Vysedět můžete maximálně vejde, ale ne prostě problém tohoto typu. Tam je potřeba si jasně říct, jaký je stav věci. A bohužel pod vedením Německa, je to neustále odsouváno a počkáme ještě a ono se to samo nějak vyvrbí, nic se nevyvrbí. Jsou prostě věci, do kterých musíte tvrdě říznout a ne neustále čekat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by to znamenalo tedy ten řez? Ostatně a co má Německo z této celé situace?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak Německo, vzpomeňme si, že německé banky byly jedním z těch hlavních věřitelů v řecké krizi, takže Německu spolu s Francií se podařilo tu krizi, která by se dominantně dotkla jejich bank, dominantně, podařilo se jim přenést na celoevropskou úroveň, to už je jaksi sám o sobě výkon. Bude bezesporu muset následovat to odpuštění dluhů zase další, protože prostě ten dluh se splácet nedá a hlavně se nedá splácet v ekonomice, která se neustále propadá. To dokonce i ten Mezinárodní měnový fond po 7 letech začíná tvrdit, že by Řecko, že se Řecko musí dostat na dráhu udržitelného dlouhodobého ekonomického růstu, což jaksi je ekonomicky elementární, ale konečně to po 7 letech slyšíme. Víte, já si myslím, že v té současné době by bylo rozumnější nejenom s Řeckem, ale i s dalšími zeměmi naplánovat prostě řízení, jinak tedy default samozřejmě, a jednak odchod z té eurozóny, řízený odchod z eurozóny a veškerou pomoc při návratu k vlastní měně. Ta eurozóna je nefunkční, Řecku škodí, Španělsku škodí a Portugalsku taky samozřejmě a koneckonců i té Itálii a nemá smysl, aby ty země se tímhle tím způsobem dál trápily. Já bych byla radši, kdyby ta eurozóna se reformovala, ale to pod tím současným německým vedením je téměř nepředstavitelná kombinace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, paní Švihlíková, že ten 23. červen, referendum, pokud se nepletu, bude opravdu nějakým zlomovým momentem i pro ...?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, ono je tak vnímáno, ono je tak vnímáno. To znamená, už teď ho všichni tak chápou a podle toho se chovají, ergo odsouvají zase další, další, další rozhodnutí. Ohledně preferencí Británie musím říct, že získávám velice zmatené signály, takže nejsem schopná dát žádnou predikci. Je možné, že prostě David Cameron hrál příliš vysokou hru a že se mu to vymstí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo by podle vašeho názoru tedy měl, kdo všechno opustit eurozónu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já nechci nikoho vyhazovat z eurozóny, ale myslím si, že by přece jenom neměla být ta eurozóna chápána jako s prominutím posvátná kráva, jako něco prostě, z čeho nemůžeme nikdy odejít ať to stojí jakékoliv utrpení obyvatelstva. Vezměte si, že třeba nyní ve Finsku se rozbíhá poměrně zajímavá veřejná debata, protože i Finové začínají pociťovat dopady eura. Ta finská krize už je dneska silnější, než byla za dob velké represe. A třeba Švédsko, které je relativně podobná ekonomika, žádné takovéhle problémy nemá, no, protože nemá euro. Takže jako skutečně najít, je čím dál obtížnější najít země, kterým euro prospívá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Které to jsou,

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak samozřejmě Německo dominantní je, nebo respektive německý kapitál, ne vždycky úplně ..., a ty země, které jsou v té německé orbitě jako je Rakousko a Nizozemí, ale to bylo dříve i to Finsko.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč třeba v tom Finsku došlo ke změně? Proč to v některých zemích, řekněme, funguje nebo ...?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Finsko dostalo, takhle, euro je přesně děláno na německé poměry, to znamená, že je příliš slabé pro Německo, což samozřejmě Německo využívá v tom svém neuvěřitelném přebytku a prostě v běžném účtu, který dosahuje asi 7 % HDP, to je úplně abnormální číslo, to by bylo i u Číny něco šíleného, ale u Německa je to úplně mimo jakoukoliv představovat. Finsko dostalo několik asymetrických údajů, ať už samozřejmě sankce Rusko, že jo, blízký obchodní partner, problémy Nokii, problémy dřevařského průmyslu. No, a normálně byste nad problémy tohohle typu reagovala prostě devalvací měny, to taky není úplně procházka růžovým sadem, ale je to něco, co ta ekonomika lépe snese. No, a to udělat nemůžete. To znamená, Finsko se dostalo do úplně stejné situace jako to Řecko, jako ostatní země, provádí interní devalvaci. Co to znamená? Snižujete mzdy, snižujete životní úroveň a oslabujete odbory samozřejmě, oslabuje sociální situaci, no, a následkem jsou veřejné protesty a konečně i debata o tom euru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsme viděli ty protesty probíhající ve Francii, ale o tom příště. Docentka Ilona Švihlíková, já vám děkuji za vaše postřehy a přeji vám hezký den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou se těší zítra Zita Senková, mým hostem bude plukovník Eduard Stehlík.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.