Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 31. prosince 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den, naladili jste si rozhovor na aktuální témata v souvislostech. Vítá vás u něj Zita Senková. Zajímá vás, jak by se mohlo změnit svět. V posledním tomto ročním Jak to vidí se nad tím zkusí zamyslet ekonomka Ilona Švihlíková, se kterou jsme ve spojení prostřednictvím Skypu, dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Dobrý den všem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zeptám se vás i na to, jak svět zvládal obchodní spory i na začátek nového vztahu Evropské unie s Čínou, krásný poslech. Z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas vyplynulo, že obyvatelé Česka se v nadcházejícím roce nejvíce obávají další vlny koronaviru. 2/3 respondentů mají strach ze ztráty práce. Buď z ekonomických dopadů, recese, znehodnocení peněz či vysoké inflace. Obávají se i odloučení od blízkých či společenské izolace. Loni v prosinci 2019 jsme měli alespoň z podobného průzkumu, co vyplynulo největší strach ze změny klimatu a nedostatku vody, jak se paní Švihlíková, ty hrozby a naše vnímání mění?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Tak to vnímání se samozřejmě mění a na základě naší zkušenosti. A kdybychom si takhle povídali před rokem, a tak by nás těžko napadlo, že budeme analyzovat dopady celosvětové pandemie, že budeme analyzovat to, jakým způsobem budou zvládat zdravotní systémy, s čím přijdou vlády a že se bude ukazovat, jak moc jsou vlády efektivní nebo ne a budeme mít vlastně i v celosvětové porovnání. Těžko, těžko tohle někoho napadlo, že takováhle výjimečná situace nastane, přesto se to událo, no a my samozřejmě pro ten příští rok si můžeme přát, aby byl lepší a máme k tomu poměrně slušnou výchozí pozici, a to je samozřejmě, to je samozřejmě vakcína. Ale je už jasné, že právě ten epidemiologický vývoj bude v centru dění a ta ekonomika se mu bude do značné míry přizpůsobovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Znamená to tedy, že ten možný návrat naší ekonomiky na úroveň před příchodem pandemie, se bude odvíjet vlastně od té epidemiologické situace? Nebo bude i něco dalšího, co rozhodne nebo přispěje k tomu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Já si myslím, že ta situace epidemiologická, samozřejmě spolu s postupem vakcinace, to budou ty klíčové věci a já bych asi nehovořila o návratu, protože ono to působí, jako když se prostě vrátíme do února 2020 a zapomeneme, že nějaká pandemie byla. A tahle situace je bohužel nebo bohudík podle toho, jak to berete mimo realitu, protože pandemie jsou skutečně jevy, které velmi hluboce mění společnost a samozřejmě mění také ekonomiku. To znamená ten návrat je něco, co nám může připadat možná žádoucí, ale je poměrně málo pravděpodobné, protože, jak už vidíme, tak ta pandemie spustila velké množství poměrně zásadních změn i ve světové ekonomice. A ty postupně se budou projevovat, takže návrat úplně není možný, ale spíše se budou otevírat dveře trošku jiného světa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem letos zatímco někteří nebo mnozí zkrachovali nebo bojují o udržení svých firem a tak dále, tak se na druhé straně třeba dařilo takzvaným eshopům nebo tuzemským zakladatelům Startupu. Když se podíváme třeba na důvěru v českou ekonomiku, tak v prosinci po dvouměsíčním poklesu vzrostla, to jak podnikatelů, tak i spotřebitelů. Statistici, kteří uvedli tato čísla nicméně upozorňují na to, že průzkum se uskutečnil od 1. do 17. prosince. Tedy v době, kdy se rozvolňovala protiepidemická opatření.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Je to tak a taky musíme si uvědomit, že ona ta ekonomika není tady úplně homogenní. Máme tady sektory, které stále jedou, nevěnuje se jim možná tolik pozornosti, ale prostě fungují, což jsou velké části průmyslového sektoru. A potom samozřejmě máme ta postižená odvětví, postižená všude na světě. To je hlavně sektor služeb, který si myslím, že projde velkými změnami, ať už v oblasti cestování, v oblasti dopravy anebo pohostinství. A zase máme služby, před kterými je vidět skutečně velmi zajímavá budoucnost, ať už si to týká právě třeba různých digitálních služeb a vy jste zmínila e-shopy, tak to je samozřejmě něco, co může i dlouhodobě změnit spotřební návyky, a to jakým způsobem vlastně se dopravujeme anebo zůstáváme doma. Jak pracujeme, jak trávíme volný čas a také jak nakupujeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem dnes vyšel ve Sbírce zákonů daňový balíček, takže může od pátku začít platit. Ruší mimo jiné superhrubou mzdu. Zvyšuje daňovou slevu, snižuje daň z nafty. V příštím roce se zvýší například zálohy na sociální a zdravotní pojištění, přidáno dostanou naši penzisté. Změn se dočkal také zákoník práce, no a změny čekají mimo jiné i vzdělávání, systém školství. Jaký rok nás, paní Švihlíková, čeká, když jsem vyjmenovala třeba jedny z těch hlavních změn?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Také tyhle změny jsou samozřejmě velmi důležité. Hlavně asi pro mě jako pro makroekonoma ty změny v oblasti daňové. A já nepatřím zrovna k těm, kteří by z nich byli nadšeni z mnoha různých důvodů. Nicméně je prostě, je to tak, že v souvislosti s pandemií se svezly jedny z největších daňových změn, které jsme tu, kdy měli. Vláda si od toho bezesporu slibuje navýšení spotřeby. Tady bych si nebyla tím úplně tak jistá, tím navýšením, že bude tak velké, jak od toho vláda asi očekává. A nejsem si ani jistá vůbec tím, jestli je vhodné významným způsobem oslabovat příjmy státu a také krajů, municipalit obecně právě v souvislosti s krizí. Když se podíváme na ty zahraniční zkušenosti, vidíme, že přece jenom ty země, které mají silnější pozici, kdy ten stát má i nějaký silný prostor z hlediska příjmů, tak to pro ně bude poměrně dosti velká výhoda, protože, řekněme si na rovinu, ty úkoly budou pro země hodně podobné v těch následujících letech. A jedním z nich bude samozřejmě otázka obnovy ekonomické. A já bych doplnila přímo možná obnovy a modernizace. Protože vrátit se zpátky úplně nejde. Ta ekonomika nutně je dynamická, ona prochází změnami. Další velké téma, které budeme muset řešit a na kterém se bude, takříkajíc lámat chleba, no otázka odolnosti. Prostě se ukázalo, že některé země jsou schopné zvládat šoky, jako je pandemie mnohem lépe než jiné.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
A teď je otázka, proč tomu tak je. Vidíme je hodně v Asii, vidíme je hodně v Asii, která samozřejmě můžeme říct ano, oni už mají zkušenosti některé, což je pravda, ale zase máme země jako třeba nový Zéland, které si také vedli velmi dobře. Takže najdeme několik velmi zajímavých příkladů, které země, která se vedli slušně a de facto třeba i tento rok porostou jako jedny z mála vůbec v té světové ekonomice. Takže téma odolnosti a vůbec schopnosti zvládat, managovat krize, jak se dnes říká. No a samozřejmě téma, které se nám tam bude nořit v rámci těch vyspělých zemí a která bude bezesporu velkým bitevním politickým bojem. To bude otázka zadlužení. To znamená, jak se země vypořádají s tím obrovským nárůstem veřejného dluhu, který bude asi se tomu nevyhneme, také doprovázen nárůstem i bankrotů soukromých firem. Tohle bohužel je něco, co prostě jako téma před námi je a uvidíme, jakým způsobem se třeba odrazí ve volební kampaň už příští rok.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Která ekonomika z Evropské unie je letos vlastně nejsilnější nebo zřejmě dosáhne růstu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Tak já musím říct, že tahle otázka mě docela překvapila, protože mě žádná nenapadá. A země evropské byly přece jenom a vidíme to, velmi silně postižené tou pandemií, i když v různých vlnách, takže to nešlo vždycky úplně synchronizovaně. Jednu chvíli jsme na tom byli úplně nejhůře my. Pamatujeme samozřejmě na Itálii, vidíme teď poměrně kritické zhodnocení toho švédského vývoje. Možná někteří posluchači sledovali i projev švédského krále, takže ty země se takzvaně, tak říkají střídaly na tom, kdo je zrovna nejhůř nebo kdo má zrovna velký problém. Ale přece jenom i z toho důvodu, že ty problémy byly veliké, se v rámci Evropské unie rozhodli pro bezprecedentní krok, který je vyjádřen třeba u nás tím diskutovaným Národním plánem obnovy. To znamená, řekněme, koordinovanější snahou pomoci těm zemím, které byly postiženy pandemií. Což jsou nějaké míře všechny. Některé intenzivněji, hodně se v téhle souvislosti hovořilo třeba o Itálii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je v této souvislosti, paní Švihlíková, slibný nadějný Recovery fond, fond na obnovu ekonomik pro zemi, země nejvíce postižené pandemií, který před pár dny byl schválen, respektive vznik, nemůže vzniknout, protože Maďarsko a Polsko vzaly zpět své veto.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Ano, tak je to nový nástroj. To je potřeba říct, ale bylo potřeba překonat poměrně velký odpor některých zemí vůči tomu, aby jeho poměrně masivní součástí nebyly pouze půjčky ale skutečně granty. To byl poměrně těžký krok, který se dlouho politicky vyjednával. Víte, já si myslím, že z hlediska některých zemí je to bezesporu vítaná pomoc, právě třeba v té Itálii, kterou se snažím sledovat, se o tom poměrně hodně diskutovalo. Ale ono to má i své velké nároky na tu jednotlivou zemi, protože pokud vám tam prostě přijde větší objem prostředků, a to bude i naše téma, ve velmi krátkém čase, tak samozřejmě stojíte před úkolem, správně ty peníze využít a využít je poměrně v krátkém časovém horizontu, což není vždycky úplně snadné a využít je rozumně. No, to je, to je úkol, který na první pohled si říkáte, no co, tak se tou tratí, ale ono utratit něco rychle a rozumně, úplně až zas tak snadné není. Ale mě tam trápí ještě jedna věc. Musím říct, že mi trošku vadí, když se u nás v těch návrzích Národního plánu obnovy, objevují věci, které podle mě mají být součástí našeho běžného rozpočtu. A když tedy ty běžné výdaje dáváme právě přes tuhle kapitolu. Já si myslím, že stát měl být schopen a teď jsme zase u té daňové reformy, si ty běžné výdaje financovat sám a neměl by se v tomhle spoléhat na nějaký externí zdroj, který nevíme v tuhle chvíli, jestli bude skutečně zcela výjimečný nebo třeba bude trvalý. Taky byť si někteří přáli, ale prostě běžné výdaje by ten stát pokud prostě vůbec má nějakou zásadní ekonomickou suverenitu, měl obstarávat sám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Do budoucnosti vyhlížíme s ekonomkou, doc. Ilonou Švihlíkovou. Když jsme byli teprve na Prahu roku 2020, který dnes píše své poslední hodiny. Tak většina expertů předpovídala, že půjde o rok brexitu i boje s klimatickými změnami. Pak ale přiletěla černá labuť, jak se říká, respektive nový koronavirus a všechno bylo jinak. Nicméně Londýn a Brusel se nakonec na podobě budoucích vztahů po prvním lednu 2021 dohodly, a to na Štědrý den. Dohoda má 1240 stran hlavního textu, dalších 800 stran příloh, což je hodně objemné čtení. Nepředpokládám paní Švihlíková, že byste už přečetla všechno.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Ne, to opravdu ne. Já jsem velký čtenář, ale takhle velký čtenář zase nejsem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak na které stránce jste?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Pardon. Ale je pravda, že jsem samozřejmě četla určité, určité výtahy z toho, které se týkaly otázek, řekněme, velmi citlivých, což je samozřejmě i irská hranice, což je otázka rovných podmínek pro firmy britské a pro ty v rámci EU. A samozřejmě i některé, i některé rozbory, protože ta dohoda navíc ono nejde o to, že je velmi chutná, ale ona samozřejmě nepokrývá úplně všechno. A dá se očekávat, že bude živá. To znamená, že vlastně v rámci jejího naplňování uvidíme, které další otázky se třeba objeví, která další témata prostě nebudou úplně jednoznačně stanovená. Už nyní se hovoří o podrobnější dohodě, o finančních službách. To je téma, které bude velmi zajímat Velkou Británii, protože ona právě ve službách má jaksi svou silnou stránku a ta dohoda tohle třeba úplně přesně nepokrývá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tu vyjednanou dohodu o pobrexitových vztazích včera jasnou většinou schválili britští poslanci. Ještě se bude o dokumentu debatovat hlasovat ve Sněmovně lordů a musí jí nakonec podepsat královna Alžběta II. Premiér Boris Johnson jí označil za jednu z největších dohod o volném obchodě na světě, jak jí hodnotíte tedy?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Tak já nevím, jestli jenom o volném obchodě, ona pokrývá skutečně velkou škálu témat. Byť některá právě že jenom naznačuje, mě tam samozřejmě těší, že obě dvě strany pochopily, že tvrdá hranice v Irsku jakoby asi nebyl úplně dobrý nápad. Ale na druhou stranu už jsem četla překvapivé množství analýz, které tvrdí, že vlastně Severní Irsko bude více spoutáno s Evropskou unií a že bude divergovat od zbytku, od zbytku Spojeného království a tím pádem, že dokonce se otevírá možnost pro irské sjednocení. Protože ten režim bude zkrátka více EU a méně Velká Británie. No a samozřejmě stále je tu otázka skotské nezávislosti. Víme, že skotská premiérka není nadšená z toho, že také Skotsko odchází vlastně z Evropské unie. Skotové ve velké většině hlasovali pro setrvání. A samozřejmě ty jejich politické priority mohou být jiné. Tam taky budou regionální volby, takže tam ještě se otevírá velké množství politických otázek, které mohou být potenciálně velmi, velmi nebezpečné. Ale v tuhle chvíli asi budeme sledovat, jak se v prvních dnech ustaví ty, ty hraniční režimy. Tam by nemělo docházet k žádným velkým dramatům. Velmi zklamáni jsou rybáři. Tam ta dohoda byla velmi, velmi obtížná, jak jsem pochopila. A zároveň tam nějaké přechodné období, kdy se některé ty doložky budou vyhodnocovat a znovu se o nich bude jednat, takže ono je skutečně asi potřeba vnímat tu dohodu jako živou, jako něco, co prostě bude postupně naplňováno. No a když se narazí na problém, tak samozřejmě v té dohodě jsou také doložky k řešení, jak to koneckonců u těchto velkých dohod bývá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem francouzská média spekulují, že hlavnímu unijnímu vyjednavači Francouzi Michel Barnierovi brexit otevřel cestu do nejvyšších pater francouzské politiky. Že by třeba za 2 roky promluvil do prezidentské volby, dovedete si to představit?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
No, já si dovedu představit už úplně ledasco, teda v tomhle roce upřímně řečeno, ale já si myslím, že ambice, ambice pana Macrona jsou velké. A vždycky byly poněkud větší než on sám, takže pochybuju, že by si nechal uniknout možnost pokusit se o Elysejský palác ještě jednou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Po sedmi letech vyjednávání se Evropská unie a Čína dohodly na původní dohodě o investicích, která usnadní investorům z obou regionů vzájemný přístup na trhy. Je to paní Švihlíková začátek nového vztahu s Čínou, kterou unie považuje, jak za partnera taky vlastně za svého konkurenta?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Myslím, že je to vyjádření poctivé snahy o to najít pravidla v těch vzájemných vztazích. Obě dvě strany tím přiznávají, že ty vzájemné vztahy jsou intenzivní a že vidí v nich budoucí perspektivu, jak z hlediska obchodu, tak z hlediska investic. Zároveň je delší dobu patrné, že jsou prostě témata, na která mají obě dvě strany různý názor a tohle je, řekněme, nějaký prvotní kompromis. Zase nepokrývá všechny otázky, ale pokrývá jich docela dost na to, aby ta dohoda byla poměrně významná a aby obě dvě strany jí mohly považovat za dosti velký přínos. Ale musíme si uvědomit, že ta dohoda musí projít ratifikací to znamená, jak Evropský parlament tak vlády jednotlivých členských zemí. Takže ještě může trvat i delší dobu, než vlastně vstoupí v platnost. Ale já to vidím jako velký krok kupředu k nějakým srozumitelným, vzájemným pravidlům i v oblastech, které přece jenom jsou spornější. Jako je třeba otázka dodržování pracovních standardů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle agentury Reuters Spojené státy zvyšují cla na dovoz vybraných produktů z Evropské unie, včetně součástí do letadel a vín z Francie a Německa. Jak vidíte, když vyhlížíme dnes jaksi do budoucnosti ty vztahy na ekonomické úrovni mezi Spojenými státy a starým kontinentem. I ve světle tedy nástupu Joea Bidena do Bílého domu.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Přesně tak. Joe Biden bude mít poněkud jiný přístup, než měl Donald Trump a dá se asi očekávat, že Biden bude chtít navázat i na určitá vyjednávání, která už započal Obama. Tam může být i jistý typ kontinuity, což v případě z EU byla Transatlantická dohoda. To znamená ta TTIP, která obsahovala doložky obchodní, ale i investiční, takže tam si spíš myslím, že bude tendence vyjednávat a také si uvědomíme, že členové americké administrativy, respektive plánovaný členové. Ještě nemáme definitivně samozřejmě Bidenovu administrativu. Vlastně už dávají najevo, že by rádi začlenili Evropskou unii do nějaké té bojové fronty proti Číně. To znamená, že asi tam budou chtít mít nějakou formu společného postupu. No a samozřejmě bude záležet na tom, jestli Evropská unie je dostatečně sebevědomá na to, aby prostě byla schopna hájit své vlastní priority, nikoliv nutně priority někoho jiného.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Posloucháte názory ekonomky Ilony Švihlíkové. Jaké další základní trendy se podle vás rýsují pro budoucnost?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Tak vidíme tam poměrně významné strukturální změny a už jsme koneckonců naznačili. To znamená ta změna v tom sektoru služeb je, je patrná a je možné, že řada sektorů se změní dlouhodobě. Ať už to je právě třeba cestovní ruch anebo doprava. To jsou sektory, které byly postiženy vehementně a tam se určitě dá očekávat velké množství změn a koneckonců já vždycky říkám, že to nabízí i možnosti a bezesporu ten domácí cestovní ruch, je něco, co můžeme dál rozvíjet. A ono ta kvalita není vždycky úplně odpovídající. Takže ta, ta šance tam tak říkajíc rozhodně je, abychom to nevnímali vždycky jenom jako nějaký negativní úder. To vůbec není, to vůbec není pravda. Další významný trend, který popisuje také /nesrozumitelné/, vlastně hovoří o mém oblíbeném tématu, a to je změna těch výrobních řetězců. Hlavně ve smyslu jejich zkracování a jejich, řekněme, regionalizace. Hezky to vidíme na dohodě mezi Čínou a s dalšími zeměmi a /nesrozumitelné/, která byla uzavřena také tento rok, na velmi silný důraz na regionalizaci, té, té produkce a taky lokalizaci. To znamená místní výrobu a koneckonců mohli jsme se přesvědčit letos, jak zásadním nástrojem může být třeba 3D tisk. Takže to je určitě něco, co je velikánské téma, které, když se začne odvíjet před našima očima, tak nám může úplně změnit to, jaké je postavení jednotlivých zemí v té mezinárodní dělby práce. Jo to znamená, je to poměrně velmi významný krok, který se nám tady vlastně tak nějak akumuloval a ten koronavir ho urychlil a spustil. A už jsem vlastně hovořila i o tom tématu odolnosti. To je hodně téma, které je spjaté se strategickými úvahami. A víme, že spousta zemí zjistila na jaře, že prostě nedokáže vyrobit ani tak elementární statek, jako je rouška, a to samozřejmě vede k tomu, uvědomit si, co vlastně je kritická infrastruktura. Jaký máme nově definovat v souvislosti s těmito novými jevy, novými hrozbami. Jakou roli by tam vlastně měl nahrát stát. A jakým způsobem by měl zasahovat do toho ekonomického dění, aby to bylo efektivní, ale zároveň aby tam ten požadavek bezpečnosti byl splněn. Takže tohle jsou všechno nové otázky, které před vládami, vládami stojí a co možná trošku dalšího časového horizontu. Není to úplně takové to, co budete řešit v lednu, v únoru, v březnu, ale jsou to prostě otázky, které vás takříkajíc doženou a skutečně se na nich bude lámat ten chleba, protože tohle nemůže být jako jediný typ krize, který zažíváme. Bohužel náš svět je na to až příliš nestabilní, a právě ta schopnost vlád managovat, zvládat krize a mít odolnou ekonomiku, to bude skutečně si myslím jedno z klíčových témat 21. století.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaký by měl být podle vás ten zásah státu do ekonomiky? To je jedna z těch otázek, které nás trápí.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Myslím, že stát by měl především mít dostatečnou základnu svých příjmů, a to jak na té úrovni centrální, tak té nižší. To znamená měl by tam dostatečný manévrovací prostor. To je, to je podle mě první věc. Druhá věc je, že by měl mít pod kontrolou tu kritickou infrastrukturu. A nedovedu si představit, jak můžeme hovořit o odolnosti v situaci, kdy součástí kritické infrastruktury v našem případě třeba vodovodní, jsou v zahraničních rukou. To je prostě vnitřní rozpor, který je potřeba samozřejmě řešit. Myslím si, že stejně tak není možné obcházet témata, jako je zásadně bezpečnost energetická a potravinová soběstačnost a stejně tak si myslím, že se tady nabízí obrovská možnost a u nás ji dokázali, jak lidé tak firmy velmi dobře využít a ukázat jí, vlastně té aktivity zdola. Té obrovské fantastické mobilizace, kterou jsme viděli nejen na jaře. My jí vlastně víme pořád. Pořád vidíme velké vzedmutí dobrovolníků a také jako velmi progresivních českých firem jo a tady já vidím takové zárodky trošku lepší ekonomiky, než jenom té, která prostě podléhá rozhodnutí zahraničních matek. A musí se přizpůsobovat technologicky i nákladově. Takže není to skutečně tak, že by ta krize přinesla jenom, jenom špatné věci. Ona ukázala i mnoho dobrých zárodků a teď je na nás, abychom na ně, tak říkajíc, nezapomněli a společně opečovávali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Optimistický výhled ekonomky Ilony Švihlíkové. Já vám za to děkuji, děkuji také za letošní spolupráci a přeji vám krásný den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Přeji všem krásný den a přeji hlavně šťastné vykročení do dalšího roku, ať je lepší než ten, který odchází.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A tak jako po celý rok i zítra na nový rok se můžete těšit na Jak to vidí. Mým hostem bude egyptolog, prof. Miroslav Bárta, prorektor Univerzity Karlovy. Na slyšenou v roce 2021 se těší Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.