Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 3. června
Hostem byla ekonomka Ilona Švihlíková.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je docentka Ilona Švihlíková, ekonomka. Dobrý den.
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobrý den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak výsledky voleb do Evropského parlamentu, paní docentko, ovlivní ekonomickou situaci Evropy? Jaký budou mít dopad na akce schopnost v Evropské unii v ekonomické oblasti?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ty výsledky do Evropského parlamentu ukázaly několik tendencí. Nemyslím teď jenom řekněme relativně nízkou účast, ve které vynikla Česká a Slovenská republika, to naznačuje určitý nezájem, určitou odtažitost obyvatelstva, ale také posilování stran, nebo politických uskupení, která mají vůči tomu současnému integračnímu procesu řadu výhrad. Takže, i když, jak se říká, ten mainstream těch stran řekněme lidových, konzervativních a sociálně demokratických, má většinu, tak přece jenom ty volby naznačily, že roste nespokojenost občanů s tím směřováním, určité obavy o to a bezesporu pokračovat tak nějak jakoby rozjetý vlak v tom, co se dělo v těch předcházejících obdobích, nebude úplně tak snadné a taky se domnívám, že by to bylo i kontraproduktivní, protože je skutečně potřeba zohlednit to, že buď tedy občané vůbec se nedostavili k těm volbám, skutečně v některých zemích, a teď nemyslím teda jenom nás a Slovenskou republiku, ta účast byla velmi nízká, ale že skutečně preferovali určité, říkejme někdy i znepokojivé hlasy a tím vyjadřovali své obavy, nebo svoji nespokojenost. To nelze brát úplně na lehkou váhu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebude to brát Unie, nebo Evropský parlament na lehkou váhu, tento výsledek? Když se podíváme ...
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já doufám, že ne. To jakoby neznamená, že musíte nutně s nějakými jako Le Penovci spolupracovat, nějak jako s nimi začít navazovat přátelské vztahy, ale je to prostě nějaký signál, který ti občané vyslali, signál nějakého znepokojení, obav, strachu, což má většinou svoje kořeny ve zhoršující se socioekonomických podmínkách. A pokud to ta stále ještě většina těch lidovců a socdem prostě převálcuje, tak si potom koleduje ale o to, že prostě v příštích volbách už tyhle ty strany budou mít absolutní většinu. Takže skutečně je, je potřeba podle mého názoru, zásadně tohle brát vážně a vnímat to, že řada občanů Evropské unie se cítí být ohrožená a že cítí rapidní zhoršování sociálních podmínek.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ten, podle vás, konkrétní dopad na tu ekonomickou situaci v Evropě, nebo možná na kroky, které by teď Evropská unie měla následovat, nebo přijímat opatření, možná i stabilizace eurozóny.
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Bezesporu to bude mít vliv i na vyjednávání určitých smluv, jako TTIP, o které už jsme hovořili, tam se dá očekávat, že ten odpor půjde z mnoha různých stran a různými argumenty, ale bezesporu tam bude ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, promiňte, že ta smlouva o volném obchodu a investicích mezi Evropskou unií a Spojenými státy se urychlí, nebo naopak?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Myslím, že spíše ta jednání se zkomplikují. Neříkám, že k nim nakonec nedojde, ale myslím si, že tam nastane řada dalších komplikací v tomhle ohledu, že to nebude úplně takové to jednoznačné směřování, jak si někteří představovali. No a samozřejmě tam potom budou otázky toho, jakým způsobem tedy se bude dále formovat ten rozpočet Evropské unie a jeho základní priority a do jaké míry právě bude třeba zohledněna ta sociální situace. To v tuhle chvíli asi úplně nevíme, ale ta vyjednávání o tom dalším směřování, nebo prohlubování integračního procesu bezesporu nebudou jednoduchá a budou muset tyhle ty, řekněme, negativní, nebo prostě odlišné hlasy vzít v úvahu a je docela i možné, že tam budou nějaké dopady i v těch zahraničněpolitických postojích. U nich bude záviset na tom, kdo se nakonec stane jak šéfem Evropského parlamentu, tak především Evropské komise.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co tam tipujete? Konkrétně na toto místo aspiruje Jean-Claude Juncker, který ovšem není u všech oblíbený.
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, to není samozřejmě oblíbený, ani se tomu nedivím. A hlavně přece jenom ty jeho vize, nebo návrhy jsou skutečně jaksi trošku hlavou proti zdi v té současné době, kdy zažívají, kdy zaznívají prostě jiné tóny. Tóny právě určitých obav, nebo jiných návrhů na to, jak by ta integrace měla vypadat, nebo přímo zpomalit a on je právě takový ten trošku jakoby buldozer, který prostě chce jet hlava nehlava a není divu, že zaznívají, zaznívají kritické hlasy vůči němu, a to nejenom z té Velké Británie, která jaksi to formulovala dosti jaksi, dosti razantně, ale on nemá tak velkou podporu ani v těch jaksi velkých zemích, jako je Francie a já se domnívám, že ani ten německý postoj nebude tak úplně jednoznačný, za jaký se někdy vydává. Takže ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten se mění, promiňte, ten německý postoj se trošku mění. Z původního "ne" je takové slabší "ano".
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, ono to je takové, jako, kdo, co řekne, jak se to bude vyvíjet. Ještě to samozřejmě bude znamenat mnoho různého diplomatického dojednávání, ale já osobně se domnívám, že ta jeho volba by nebyla úplně šťastná. Myslím si, že by měla velmi silně štěpící charakter.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A volba jakého kandidáta, nebo koho by byla pro vás, podle vás vhodnější, nebo nejvhodnější?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, to, to v tuhle chvíli asi nedokážu říct, protože je neznám tak dobře, ale lobbistické tlaky v rámci Evropské unie. A asi nedokážu v tuhle chvíli jakoby formulovat jedno jméno, ale měl by to být asi někdo spíše více konsensuální než pan Juncker a řekněme někdo, kdo dokáže pochopit, ne souhlasit, ale pochopit i prostě to, že tady se objevují nějaké jiné hlasy, které tu Evropskou unii nevnímají tak úplně skálopevně pozitivně.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jednou z priorit Evropské unie je budování energetické unie. Jaké jsou nyní vyhlídky na její vznik?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ty vyhlídky jsou formulovány jak tím, co se děje aktuálně, to znamená otázka Ukrajina - Rusko, samozřejmě, ale i dlouhodobě tím, že ty země jsou velmi různé, mají prostě různé priority, liší se třeba v otázce jádra, velmi dramaticky, Německo, Rakousko má bezesporu jiný postoj než taková Francie a tím pádem najít tu shodu, je velmi obtížné. A samozřejmě tím, že i ty země jaksi mají různou geografickou polohu, tak prostě určité otázky vnímají s různou naléhavostí, to znamená takové Španělsko a Portugalsko nebude až zas tak moc řešit to, jakou politiku třeba má ruský Gazprom, kdežto třeba Polsko to bude zajímat enormně. To znamená tyhle ty rozdíly tady samozřejmě logicky vždycky byly, plus k tomu tedy k tomu připočtěme, řekněme, tu současnou konfliktnější situaci. Uvidíme, jestli Evropa v tomhle tom najde ten společný hlas. Ona právě ta značná část její slabosti, která bývá logicky využívání, někdy i zneužívání různými aktéry, prostě spočívá v tom, že ty země jsou velmi různé, mají i taky různé historické zkušenosti a potom prostě ty priority vidí odlišně.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se, podle vás, paní Švihlíková, změní vztahy Evropské unie s Ruskem? Jaký dopad bude mít to hlasování do Evropského parlamentu vůbec na zahraniční a bezpečnostní politiku?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, to je právě velmi nejasné. Protože tam je to skutečně pestře namícháno a najdeme tam zastoupení stran, které, řekněme, že se domnívají, že sankcemi, nebo nějakou izolací Ruska lze něčeho domoci a na druhé straně tam najdeme strany, které, řekněme, vyjadřují určité sympatie vůči ruské politice. Ty první možná budou částečně dominovat, i když ta jejich pozice zase není úplně tak jednoznačná, takže já, já očekávám v těch následujících týdnech řadu vyjednávání a profilování a právě to personální obsazení. To znamená, kdo potom sestaví tu komisi, jak bude vypadat ty orgány Evropského parlamentu, i když ten není tak důležitý, bohužel, ale je to tak, to nám potom hodně napoví o tom budoucím směřování. Takže ty karty sice jsou nějak rozdány, ale, že by bylo úplně z toho možno jednoznačně vyvodit - a půjde to tímhle směrem - to si myslím, že v tuhle chvíli úplně nejde.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prezidenti Ruska, Kazachstánu a Běloruska minulý týden v Astaně podepsali smlouvu o vzniku Euroasijské hospodářské unie. Pro šéfa Kremlu Putina jde o epochální událost. Jak to vidíte vy?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, já bych to asi úplně nezvala jako epochální událost. Přece jenom tyhle země spolupracují už dlouho, celní unie už mezi nimi probíhá, takže se poměrně logicky dostaly do nějaké další fáze spolupráce...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co ta...
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Otázka je, co si od toho, kdo slibuje. Co si od toho kdo slibuje. Rusko si slibuje zřejmě velmi mnoho, nebo alespoň to tímto způsobem formuluje. Já bych to tak asi ekonomicky úplně neviděla, protože ty všechny ostatní ekonomiky jsou slabší než Rusko ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte Kazachstán a Bělorusko?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, no, jakoby, samozřejmě ten Kazachstán jakoby je bohatý, ale přece jenom to Rusko má o něco malinko vyšší HDP na hlavu, ale prostě není to jakoby rozhodně ekonomika, která by pro Rusko něco významného znamenala ve smyslu modernizace jeho země. Ten Kazachstán je spíše rival v řadě, v řadě ohledů. Je to země, která má velice podobnou ekonomickou strukturu jako Rusko, to znamená, že oni jako spolu na tom surovinovém trhu jako minimálně soupeří v řadě ohledů, takže tady ten přínos je takový jakoby dost nejasný a ty ostatní země, o kterých se hovoří, že se připojí v blízké době, Arménie, Kyrgyzstán, Tádžikistán, to jsou země nesmírně chudé, které prostě jsou hospodářsky výkonem prostě nějaké, já nevím, šestkrát menší než, než Rusko, teď nemyslím samozřejmě rozlohu, ale myslím prostě třeba výkon na obyvatele. Takže z tohohle ohledu jako, že by to byl nějaký zásadní přínos. Já tam spíš vidím nějaké úvahy, řekněme, politické, nebo geopolitické. U těch ekonomických tam mi to přijde celkově slabší a spíš by to kladlo na Rusko značné nároky jako tahouna motoru toho, té integrace. Což samozřejmě není vždy úloha úplně snadná.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Má na to ekonomicky?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, to si právě nejsem úplně jistá, protože ten stav ruské ekonomiky není až zas tak výborný. Samozřejmě Rusko má obrovský potenciál rozvoje, ale jiná věc je, jestli ho dokážete využít. Bezesporu s tím začleněním Krymu do Ruské federace budou spjaty náklady infrastrukturní, to nebude nic levného, i když to má teda samozřejmě velký geopolitický význam, to bezesporu, ale prostě je to náklad navíc a teď jakoby ještě uvažovat třeba v tom, že tady se připojí, i když samozřejmě ne jaksi připojí k Ruské federaci, ale do nějakého integračního seskupení, další chudé země, které pravda toho nemají zas tak moc nabídnout. No... Já tam skutečně vidím spíše nějakou geopolitickou úvahu. To znamená úvahu o tom, aby Rusko mělo stabilní, předvidatelné vztahy s tím, čemu říká blízké zahraničí, což je logické, to chápu. Bezesporu je to i řekněme nějaké zastabilizování jeho vlivu v téhle oblasti, protože ta oblast střední Asie je zajímavá pro řadu zemí, velmi aktivní je tam Čína, právě třeba v tom Kazachstánu, takže tam jakoby je i možná jakoby snaha ten ruský vliv tak nějak jakoby smluvně ohraničit, to bych samozřejmě chápala. Ale jakoby ty ekonomické přínosy, tak stále se jich nemohu nějak dobrat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten jednotný euroasijský trh se 170 miliony obyvatel chce být, alespoň tedy podle Moskvy, po Evropské unii, Spojených států a Číně dalším centrem světové ekonomiky. Myslíte, že by se tak mohlo stát?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, jako zase uvědomme si, že pokud teda hovoříme o Euroasijské ekonomické unii, ale to prostě je de facto Rusko. Ty ostatní země jsou mu buď velmi podobné, jako Kazachstán, nebo jsou tak slabé, že prostě ve světové ekonomice jako nehrají vůbec žádnou roli. Co chcete od nějakého Tádžikistánu, který prostě žije z remitencí? Jo? To je, to je nesmírně slaboučká ekonomika. To znamená, de facto je to Rusko, ke kterému jakoby, nebo se kterým spolupracují další země. A teď samozřejmě Rusko má řadu silných stránek, to bezesporu ano, ale má taky velkou řadu slabostí, které dlouhodobě neřeší úplně uspokojivě. Takže jako nové centrum ekonomiky... Já tam skutečně vidím spíš snahu mít pod vlivem velice důležitý geopolitický prostor, mít zastabilizované vztahy, což je koneckonců v zájmu všech, aby tam prostě byla stabilní oblast, určitě si nikdo nepřejeme, aby tam docházelo k nějakým základním konfliktům, ale ten ekonomický světový dopad. Já když jsem se dívala na ta čísla těch jednotlivých zemí, tak i když sečtu prostě hospodářský výkon, že jo, Rusko, to je dominant té skupiny a Kazachstánu a všech těch dalších i těch uvažovaných, tak pořád ještě se nedostanu ani na hospodářský výkon Německa. Jo? Takže jako tady potom hovořit o tom, že to bude nové centrum, tak možná, možná to podceňuji, ale jak říkám, jakoby vidím tam spíš jinou dominantní motivaci, než tu ekonomickou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tu politickou?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Hm, geopolitickou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Může tedy řekněme možná časem hospodářsky konkurovat Evropské unii? Když teď říkáte, že ten výkon je přibližně se rovná tomu jen Německému v uvozovkách?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Je pod Německem, je hluboce pod Německem. No, to si právě úplně nemyslím, protože, jak říkám, ty ekonomiky jsou buď slabé, nebo prostě mají velké surovinové bohatství a kde jakoby se navzájem zmodernizují. Jo? To je ta otázka, jako kde vezmou to, co potřebují? Což jsou technologie pro civilní výrobu. Samozřejmě Rusko vyniká ve zbrojních technologiích a v kosmickém průmyslu, ale v té civilní výrobě je to poněkud slabší. To znamená, jakoby od koho to vezmete z členů? On to nikdo nemá. Jo, to je přesně to, co oni potřebují. Ta Euroasijská unie by mohla být silná v situaci nějakého silného zásahu světové ekonomiky, kdyby ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Například?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Se do popředí, no nějakej zásadnější krize, a to znamená něčeho ještě silnějšího, než rok 2008, 2009, nějakého finančního kolapsu, kdy by se do popředí dostaly otázky dostatečného zásobování surovinami, velké plochy, která se dá využít a dostatečných zásob vody, což, což Rusko ale má samo o sobě a na to Euroasijskou unii nepotřebuje. No, takže jakoby z tohohle hlediska, hm...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou, paní Švihlíková, vůbec ty stávající obchodní investiční, finanční vazby mezi Ruskem a takzvaným Západem?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, právě, že jsou velice intenzivní. To je potřeba říct. A nejenom u toho Ruska. Jako i ten, i ten Kazachstán a další vlastně země jsou velice intenzivně napojené na Evropskou unii většinou, se Spojenými státy je to, pravda, poněkud slabší, ale ta vazba na Evropskou unii je poměrně silná v exportu, v investicích tam se velmi silně prosazuje i ta Čína, která skutečně v té oblasti střední Asie působí velice aktivně a teďkom koneckonců teda i Rusko s Čínou uzavřelo velice významný kontrakt, to je ta otázka toho zemního plynu, který samozřejmě má teda tu významnou investiční složku. Takže a i z tohohle hlediska by bylo pro obě strany mnohem výhodnější, myslím tedy pro obě, jak pro Rusko, tak pro Evropskou unii, kdyby se spíše snažily nastavit ty vztahy mezi sebou, mezi sebou. Tenhle pokus už tady byl v roce 2010, to byl tehdy Vladimir Putin premiér, ale ono to je celkem jedno, prostě byl premiér a navštívil, navštívil Německo a předložil Angele Merkelové velice ambiciózní plán na spolupráci mezi Ruskou federací a Evropskou unií a hovořil tam tedy o takzvané "harmonické zóně sahající od Lisabonu po Vladivostok" kde by se prostě hovořilo, jak tedy o energetice, což by samozřejmě zajímalo asi Evropu, tak o technologiích, o výměně vědecké, o zrušení víz, to zase zajímá samozřejmě Rusko. No a tahle ta spolupráce by podle mého názoru měla velkej přínos pro obě strany, a to zase ekonomicky, to jednoznačně ekonomicky, tady jednoznačně, ale i geopoliticky. Bohužel tedy v té době Angela Merkelová to odmítla, dokonce přímo řekla, že ten návrh poleje studenou vodou a, a nebylo z toho nic. Jo? A to si myslím, že to byla, to byla osudová chyba, protože to Rusko tady prostě je, je tady, nikam nezmizí, je to země, se kterou máme, teď myslím jakoby Evropská unie, prostě nějaké tradiční historické vazby, obchodní, investiční a je i v našem zájmu, abychom prostě s tím Ruskem měli, měli dobře urovnané vztahy i geopoliticky je to zcela v našem zájmu. Jo? Je naprosto, není v našem zájmu, mít izolované Rusko, které prostě odstrčíme a budeme ho posunovat někam směrem na východ, to je v zájmu někoho úplně jiného, ale bezesporu ne Evropské unie.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mohlo by Rusko zhoršení ekonomických vztahů se Západem, řekněme, vynahradit tím posílením vztahů, obchodních vztahů s Čínou?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Bezesporu se to snaží takto prezentovat. Nicméně, já si myslím, že to není úplně to řešení, protože samozřejmě Čína nečeká jenom na Rusko, to vyjednávání s Gazpromem bylo velmi dlouhé, to bylo 10 let, to je dlouhá doba, která naznačovala tedy rozdílné představy třeba o ceně samozřejmě a mezi tím si Čína vybudovala řadu jiných dodavatelů, když už teda hovoříme o zemním plynu, navíc teda rozvíjí právě i to zkapalňování, o kterém se dneska tak silně hovoří. To znamená, že i když by jako Rusko se intenzivněji zamířilo na Východ, což už teď dělá, tak nemám pocit, že by mu to úplně dokázalo vykompenzovat ty, ty evropské trhy a znova opakuju, nebylo by to ani v evropském zájmu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze v dnešní době vůbec, paní docentko, dělit svět na hospodářské bloky v době globalizace?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, právě, že jde. Právě, že jde. Protože dlouho se uvažovalo prostě o tom, že budou probíhat jednání ekonomická, dominantně v rámci nějakých multilaterálních organizací, mnohostranných. Jo? Jako je Mezinárodní měnový fond a tak dále a ty se nám dostaly do obrovské krize, do obrovské krize jednat legitimity, protože některé země tam pořád ještě chtějí mít právo veta, které si nastavily v poválečné době, ale hlavně kvůli tomu, že tam máte strašně moc členů dneska a to je typicky Světová obchodní organizace. A oni se nedokáží dohodnout samozřejmě. Jsou tam velmi různé zájmy v řadě kontroverzních oblastí. A právě ta tvorba obchodních bloků, která, kterou dneska bezesporu prostě pozorujeme, jo, to je jednoznačný trend, tak nám ukazuje jen ústup, ústup od toho mnohostranného vyjednávání k tomu, že jaksi velmoci se snaží zaopatřit se samy, abych tak řekla. A ta krize ve Světové obchodní organizaci už trvá 13 let. 13 let trvá to vyjednávání toho jednoho kola, které je de facto, nechci říct mrtvé, já ho nechci úplně pohřbívat, ale řekněme, že je ve velmi těžké situaci a tohle je vlastně ta reakce. Jo? To je reakce, že ty jednotlivé velmoci, Spojené státy, Rusko a taky Čína samozřejmě se snaží prostě vymyslet své vlastní projekty a už méně po těch 13 letech hledí na to, aby prostě bylo dosaženo nějaké celkové, řekněme, víceméně globální shody.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem je ekonomka, docentka Ilona Švihlíková. Česká národní banka nedávno ohlásila, že bude kurz české měny držet na 27 korunách za euro déle než původně chtěla. Nejméně do začátku příštího roku. Prospívá to vývozcům. Na druhé straně zdražilo dovážené zboží. Pocítíme to i třeba na dovolených v zahraničí?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, to samozřejmě pocítíme a myslím si, že těch z nás, kteří již někam vycestovali, myšleno tedy do některé ze zemí eurozóny, tak bezesporu cítili, že je dosti velký rozdíl přepočítávat něco řekněme 24,80 a nebo 27,50. To už prosta zabolí a myslím si, že i to je jeden z důvodů, proč více občanů České republiky uvažuje o tom, že stráví dovolenou v naší vlasti.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Také odpovídá tomu aktuální průzkum Čechů, kteří budou trávit léto v tuzemsku, přibývá a za dovolenou je většina z nás ochotna utratit do 12 tisíc korun, ale přesto se do zahraničí chystá téměř 60 % obyvatel České republiky.
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak já se asi nechystám, musím říct, asi budu v té, v té menšině tam. Já si myslím, že u nás je hrozně moc krásných míst a že, že je to škoda, že kolikrát možná hlava nehlava vyrážíme s balíkem konzerv někam do Chorvatska a místo toho bychom se taky mohli podívat, jak ta naše země je krásná. Já to zjišťuju neustále, když se aspoň snažím nějaké víkendy, nebo prostě, když už mám někde nějakou přednášku a akci, tak se podívat a, a zjišťuju, i když ta naše země je malá, přece jenom v kolika místech pěkných jsem ještě nebyla. Takže já bych to nebrala jako nějakou újmu, že, že se nejede do zahraničí. Myslím si, že je to o to hezčí motivace poznávat vlastní zemi.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte nějaká oblíbená místa?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak mám, tradičně oblíbená místa se týkají hlavně Vysočiny, Pelhřimovska a části jižních Čech, ale právě proto, že to tam už tak docela dobře znám, tak se tam samozřejmě ráda vracím, ale tu a tam to chce i doplnit něčím, kde jsem ještě nebyla.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Například prozradíte, kam se chystáte letos? Protože my se vlastně, paní Švihlíková, uvidíme po letní přestávce Jak to vidí, opět v září.
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Upřímně ještě nevím. Musím se podívat pořádně na mapu a, a zvážit, která místa. Určitě bych byla ráda, aby jich bylo trochu více, ale tak tu Vysočinu nebudu moci vynechat, to prostě nejde.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, faktem ale je, když to zase vrátím zpět k těm financím, že někdy ta tuzemská dovolená může být možná i dražší, než třeba pobyt ...
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Může se to stát, to je pravda ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Někde u moře.
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Stát se to, stát se to někdy může. Je potřeba pořádně vybírat. Někdy možná rezervovat předem, ale tak jako, když si člověk dá trošku práci s tím vyhledáváním a možná i shledá nějaké typy od přátel a známých, tak se dá najít, no. Jediná překážka samozřejmě je to počasí, protože u nás se nedá zaručit, že bude úplně jako vždycky ideální léto, ale je pravda, že to už se nedá zaručit skoro nikde s tím, jak se asi mění, mění klima, tak už se nemůžeme ani spoléhat na to, že v zemích, jako je třeba Tunisko, bude vždycky teplo a pěkně.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To mohu bohužel jenom potvrdit, protože u Bodamského jezera v Kostnici bylo 30 stupňů a v Tunisku byl i déšť a třeba možná nějakých 15, ale už se to vybralo. Vás ale čeká teď ještě do konce léta, vlastně dokončení semestru. Jak probíhají zkoušky studentů?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, musím říct zcela upřímně, že nevím, kdo trpí víc. Jestli studenti, nebo my. Je to, je to nelehké období bezesporu, kdy je hodně opravování, ať jsou to testy, seminární práce, zkoušení, někdy je to provázeno značnými nervy, když si někteří studenti to nechávají na poslední chvíli a pak zjistí, že si toho nabrali víc. Musím říct, že se upřímně těším, až, až tohle období, období skončí, protože je to zkrátka velice náročné i pro nás, i když si to studenti asi nemyslí, tak ani my si tohle období nijak zvlášť neužíváme.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude tedy pro vás léto, tedy červenec, srpen opravdu pracovně volné?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, jak já se znám, tak určitě budu zase něco psát, takže úplně, úplně volné nebude. Ono taky člověk z toho nechce úplně vypadnout. Ona ta mezinárodní ekonomie, to je takový hrozný obor, protože jakoby "kdo chvíli stál, již stojí opodál" abych tak řekla a v červenci se toho bude hrozně dít. Bude třeba schůzka zemí BRICS, takže už se vidím, jak k tomu zase budu něco psát.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A já se těším na shledanou v září. Ilona Švihlíková, ekonomka. Děkuji. Na slyšenou.
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Na shledanou, hezké léto.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra se můžete těšit na neurochirurga Vladimíra Beneše. Dobrý den.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.