Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 22. března 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný den a celý nový týden přeje Zita Senková. Začíná rozhovor o aktuálním dění kolem nás. Glosovat ho bude ekonomka doc. Ilona Švihlíková, dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podíváme se na aktuální analýzu Českého statistického úřadu o vývoji ekonomiky, kudy vede cesta ven z dluhů a neuteče nám například ani K otázka v Německu, nerušený poslech. V roce 2020 došlo k nejhlubšímu ekonomickému propadu v historii samostatné České republiky. Jak ukazuje analýza Českého statistického úřadu. Hrubý domácí produkt klesl loni o 5,6 %. Nejhlubší propad se odehrál ve druhém čtvrtletí pod tíhou protiepidemických opatření. Ta sice ve čtvrtém čtvrtletí se opakovala, nicméně meziroční propad hrubého domácího produktu je o něco mírnější, činí 4,7 %. Paní docentko Švihlíková, co k tomu přispělo, respektive co ekonomice v tom posledním kvartálu přece jenom trochu prospělo?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Tak já bych jenom možná doplnila na začátek, že skutečně se jedná o nejhlubší propad ale od roku 93, jak správně bylo řečeno. Kdybychom chtěli vidět ještě horší situaci ekonomickou, tak bychom se museli vrátit do těch prvních transformačních let 91, 92. Kdy ty poklesy byly, byly ještě mnohem větší. Když se podíváme na ten, na ten ekonomický vývoj, tak tam prostě vidíme několik těch snah o růst, o nějaké růstové motory a samozřejmě to, tuhle roli v krizích plní vláda a vládní výdaje. Potom třeba i s nějakým zpožděním vládní investice, což je vždycky velmi žádoucí. No a také tam byl nějaký příspěvek toho zahraničního obchodu, který přece jenom ukazoval na nějaké mírné zlepšení v té, v té světové ekonomice. Celkově vzato možná ten výsledek vypadá velmi jako dramaticky, ale když si vzpomeneme na jaro, jak tady zaznívaly různé prognózy. Já si pamatuji i na jednoho nejmenovaného bývalého prezidenta, který tady operoval s -20 procenty, což snad nebylo ani za velké deprese. Tak přece jen ten výsledek není zdaleka, zdaleka tak dramatický.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak asi není překvapivé, když se podíváme do čísel Českého statistického úřadu, že propad hrubé přidané hodnoty se loni týkal většiny odvětví, a to v průmyslu i ve službách. Ale byly i výjimky, například informační nebo komunikační služby, v těchto případech se ta přidaná hodnota vzrostla o téměř 2 %.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Přesně tak, ono se ukazuje, že skutečně v těchhle těch zlomových bodech, kam patří také pandemie, vždycky můžeme pozorovat už i nějaké náznaky té strukturální změny. To znamená to, že nemůžeme otočit kolem času zpět a že zároveň se nám ukazují odvětví, která mají velký budoucí potenciál. U nás to samozřejmě vidíme hlavně v tom odvětví, jakým způsobem spotřebováváme, jakým způsobem se dostáváme ke zboží, kde samozřejmě digitalizace economist obecně, začíná hrát velmi, velmi zásadní roli. No a potom samozřejmě vidíme ta odvětví, která prostě jsou postižená velmi silně, jako cestovní je ruch, jako samozřejmě také segmenty dopravy nebo gastra. No a tam je pravděpodobné očekávat, že tam dojde k nějakým hlubším, zásadnějším změnám, které budou samozřejmě dány prostě ne jenom změnou těch spotřebních zvyklostí, ale i tím, že ten cestovní ruch byl u nás skutečně velmi silným faktorem v řadě těchhle segmentů. Když vezmu Prahu, tak tam obzvláště a těžko můžeme očekávat, že ten příliv zahraničních turistů se obnoví v dohledné době pokud vůbec.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mezi hlavní dopady aktuální krize na trh práce v loňském roce patřil zejména pokles celkové zaměstnanosti o půldruhého procenta, což vlastně není nijak dramatické. Jedním z těch důvodů byly třeba stabilizační programy, nebo jak to vidíte?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
My tam vidíme dva takové docela zajímavé rysy. Ten první samozřejmě je, že ta nezaměstnanost zůstává nízká. Teď myslím nízká v tom evropském srovnání. Ono pořád prostě jsme na nějakých 160 tisících nezaměstnaných, takže já bych to úplně nepodceňovala, ale přece jenom to jakoby v tom, v tom mezinárodní srovnání je ta nezaměstnanost nízká a bezesporu v tomto ohledu není v souladu s tím hospodářským výkonem. Takže tam vidíme ten dopad programů typu antivirus. No ale koneckonců proto také řada evropských zemí programy tohohle typu zavedla. Oni se liší třeba v detailech v rámci toho, co nahrazuje stát a jak moc. Ale ta logika zůstává zhruba stejná, inspirovaná tím německým takzvaným kurzarbeit. Ale zároveň tam vidíme jakoby další pohyb, že lidé vyčkávají, jsou spíše v té kategorii těch ekonomicky neaktivních. To znamená, že třeba v tuto chvíli nehledají aktivně práci nebo nejsou schopni nastoupit do těch 14 dnů, což jsou ty klasifikace mezinárodní organizace práce, podle kterých vlastně potom počítáme tu nezaměstnanost. Tedy vyčkávají v té kategorie ekonomicky neaktivních. A je je jasné, že významnější pohyby na tom trhu práce ještě uvidíme, a to zejména v souvislosti s doufejme brzkým oslabením pandemie a postupným oslabováním i těch zvláštních programů, kam patří také Antivirus.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Role státu v ekonomice roste nejenom během pandemie, což možná ještě narostlo. Ta role státu je větší než dosud, zůstane to tak?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Tohle je velká otázka, v krizích to tak bývá, že samozřejmě stát na sebe přebírá role, které nikdo jiný dost dobře zastávat nemůže. Vidíme to třeba právě na těch programech k ochraně pracovních míst, ale i prostě v řadě jiných záležitostí, které prostě musí řídit stát, a když je neřídí dobře, tak taky vidíme, vidíme ty dopady. Ta role státu podle mého názoru bude spíše narůstat a to i z toho důvodu, že přece jenom vidíme v té světové ekonomice řadu posunů, možná uvědomění si věcí, které byly patrné, ale řekněme politicky ne tak silně artikulované. Když se vrátím zase na tu dobu před rokem, tak jsme velmi dobře viděli, že evropské země prostě nemají výrobní kapacity na zajištění základních zdravotních pomůcek, a to určitě jako je nějaký strategický problém. Já si myslím si, že poté pandemii kromě těch daní, o kterých bezesporu ještě budeme hovořit, se ta otázka toho co by měl mít stát pod kontrolou nebo jakým způsobem by měl minimálně reformulovat tu svojí hospodářskou politiku znovu velmi, velmi výrazně otevře, protože přeci jenom pandemie jsou skutečně veliké změny a týkají se, jak té složky společenské, tak samozřejmě i právě té konkrétní hospodářské politiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem paní Švihlíková, když jste se zmínila o takzvaném kurzarbeitu, tak koaliční strany ANO a sociální demokracie chtějí sněmovně předložit společný, konečně se domluvili pozměňovací návrh k pravidlům pro kurzarbeit.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Ano, ano o tom už se jedná několik, několik měsíců. Jde vlastně o to nahradit ty programy Antivirus, které samozřejmě měly i nějakou vazbu na pravidla EU týkající se státní pomoci, tak nahradit tahle ta pravidla, tuhle tu určitou výjimku, řekněme, danou specifickou situací, nějakým trvalejším mechanismem, který by byl jasný, jak pro ten stát, tak samozřejmě i pro tu firemní sféru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinak hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal, člen rady vlády pro zdravotní rizika zřejmě doporučí zavřít kolem Velikonoc na několik dní průmyslové podniky. Podle něj by to mělo významný vliv na pokles počtu nakažených nemocí covid-19. Co si o tom myslíte?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Já si v první řadě myslím, že by bylo vhodné, aby skutečně situaci jako je pandemie, řídili především epidemiologové, protože vliv ekonomů nebo přesněji řečeno, vliv některých ekonomických zájmových skupin se u nás v minulosti projevoval velmi silně. A myslím, že měl i svůj podíl na tom, do jaké situace jsme se dostali, takže já budu velmi vítat to, pokud prostě tady budeme mýt expertní názory z této branže epidemiologické, které dají jasné slovo a budeme se trošku tím blížit, řekněme, i zemím, které mají přímo i instituce, které jsou schopny predikovat a samozřejmě doporučovat také vhodná opatření v závislosti na vývoji pandemie a nebude to úplně, řekněme, ve vleku řady prostě lobbistických, lobbistických skupin.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A teď ryze pragmaticky nebo jak vidíte dopad, možný dopad zavření průmyslových podniků na ekonomiku.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Tak pokud vím, tak pan, pan Smejkal navrhuje využít těch Velikonoc, což je téma, které už se tady opakovalo. Víte, já si myslím, že ta kritika zavření průmyslu nebo z uzavření části průmysl, abychom byli přesní, protože samozřejmě asi nebudeme už zavírat elektrárny a podobně. Kritická infrastruktura je něco, co ten stát samozřejmě musí podržet, to je jasné. Že to trošku bereme pořád tím pohledem toho trade off. To znamená tím pohledem něco za něco, že jako vyměňujeme nějaké ztráty za, za počty nakažených a mrtvých. Ale znovu se vrátím k tématu, které považuji za naprosto klíčové, které nás bohužel oddaluje od těch zemí, které si v pandemii vedou lépe. Země, které vždycky šly jako po první prioritě, po zdraví a životech svých občanů, si i ekonomicky vedou nejlépe. A vidíme to jak v těch zemích asijských tak samozřejmě v zemích, jako je nový Zéland nebo Austrálie. Takže ta představa nějakého trade off něco za něco, je podle mého názoru zcela mylná a máme už dost příkladů po tom roce, abychom tuto situaci mohli zhodnotit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jste ve společnosti Českého rozhlasu, tak jako každý všední den i dnes v tomto čase posloucháte rozhovor na aktuální témata. Hostem je i nadále doc. Ilona Švihlíková, jak chtějí či lépe řečeno mohou podle vašeho názoru země Evropské unie řešit dluhy, které se jaksi nahromadily během toho roku?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Tohle samozřejmě bude téma do jakýchkoliv příštích voleb a ještě na mnoho dalších, protože vlastně všechny země šly tou cestou povzbuzení ekonomiky a šly cestou různých kompenzací, ochrany pracovních míst, někdy programů na podporu likvidity. Samozřejmě ty programy se liší mezi zeměmi, ale obecně můžeme říct, že, že bude docházet k významnému navýšení toho dluhového břemene a že až opadne takové, taková ta první starost, která samozřejmě souvisí nutně s vakcinací, jako s hlavním strategickým směrem, tak se bude nutně řešit, jak se s těmi dluhy vypořádat. Zmínila bych možná tu prvotní reakci, která je i odlišná od těch škrtů, které byly tak prosazovány v té, v té minulé dekádě. To znamená u nás ten projev Národního plánu obnovy nebo řekněme obecně spíš nějaké investiční snahy, což je přístup správný. Vždycky záleží ale, do čeho se investuje a jak dobře se to dělá. Ale obecně samozřejmě ta úvaha podle mého názoru je velmi správná. Řada zemí má velké investiční potřeby a potřebuje tu ekonomiku zmodernizovat. Ale i tak to dluhové téma se bude nutně vracet. Myslím, že okolo toho bude řada velmi zajímavých politických sporů, které budeme sledovat nejenom v zahraničí, ale taky hodně u nás. Prozatím jsem si všimla určitého důrazu na majetkové daně, což vidíme tyto náznaky ve Španělsku. Velká Británie pravda už není členem EU, ale také se tam o tom vede poměrně živá debata. A i tam je jednou z těch daňových komisí doporučováno zavedení jednorázové majetkové, majetkové daně. Takže tohle je, řekněme, zatím ten přístup, který, řekněme, se nějakým způsobem ukazuje, ale do té politické realizace samozřejmě ještě, ještě nějaký čas zbývá. Je to téma velmi citlivé, protože pandemie poškodila různé skupiny různým způsobem. Jsme koneckonců zmiňovali ta odvětví v rámci České republiky, takže to hledání spravedlivějšího rozložení břemene, bude téma nejenom politicky, ale především sociálně velmi citlivé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je potřeba nějaká solidární daň, i ta se skloňovala.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Ono solidární daň, to je vždycky potřeba si říct, kdo má solidarizovat s kým.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No právě.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
To je ta zásadní otázka, to je ta zásadní otázka. Ono pod tu pojmu solidární daň se dá představit ledasco. Víme samozřejmě tu zkušenost německou. Solidarita je /nesrozumitelné/, to znamená /souzvuk zvuků/ přesně tak, po znovusjednocení. Pomoc dlouhodobá, velmi dlouhodobá z té, z toho západního Německa na ten východ. To znamená, může to mít samozřejmě i tuhle podobu. Nicméně já bych byla velmi ráda, aby se nějaké představy solidární daně nezvrhly v to, že chudí budou solidarizovat ještě s chudšími, což bohužel v tom českém prostředí velmi často takhle bývá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když jsme se dostali k Německu, paní Švihlíková, tak tamní vláda přišla před rokem s bazukou, jak se říkalo tomu velkému balíku ve finanční injekci na pomoc hospodářství. Německá kancléřka Angela Merkelová chce zpřísnit momentálně protiepidemická opatření až do 18. dubna. Situace se v Německu výrazně zhoršuje v posledních dnech ve hře je i zákaz vycházení. Dnes se bude tím zabývat jak spolkový kabinet taky šéfové zemských vlád. Čím déle ta pandemie trvá, tím více Němci debatují o tom, na kolik se vládě vlastně podařilo zachránit, podpořit podniky, ekonomiku, hospodářství.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Je to trošku paradox, protože když se podíváte na ty debaty u nás, tak velmi často to Německo slouží jako nějaký vzor nebo inspirace. Je pravda, že ten, třeba ten kurzarbeit se u nás hodně skloňoval, i když v Německu je to systém velmi starý, který nesouvisel přímo s pandemií. Tam byl, řekněme, spíše masivně aktivován, ale stejná kritická debata se samozřejmě vede i v tom Německu i v těch ostatních zemích. Je to logické, protože Německo podobně jako my má před volbami. To znamená má své hlavní volby na podzim. Takže je to součástí i nějakého politického vymezování jednotlivých stran a samozřejmě tím, jak ta situace je skutečně ojedinělá. To znamená neřešili jsme tento problém v rámci Evropy posledních prostě 100 let. Tak je jako nutné prostě říct, že ty vlády trošku tápaly a možná stále tápají v tom, jaká udělat opatření, jakým způsobem je nastavit, protože, ať uděláte cokoliv, vždycky se může někdo ozvat, že zrovna jemu tohle nevyhovuje, jeho tohle poškozuje. Je to skutečně velmi obtížné, to je potřeba, potřeba také uznat. No a samozřejmě přichází nebo bude postupně přicházet i ta velmi kontroverzní otázka, kdy ty programy ukončit a jak je ukončit, protože žádná vláda si nemůže prostě dovolit kompenzovat neustále. Ono to o tom ani samozřejmě nemá smysl, když hovoříme prostě o odvětvích, které nutně projdou velikou změnou a ta debata je v Německu úplně stejná. Týká se také cestovního ruchu, segmentů dopravy, gastro a tak dále, řekneme na to navázaných odvětví. Tak potom si samozřejmě nutně každá vláda bude klást otázku, jak dlouho má ještě provádět nějaké kompenzace, i když je velmi pravděpodobné, že tato odvětví prostě projdou zásadní změnou a řekněme si, že ta změna asi bude spjatá i s tím, že část té pracovní síly si bude hledat nějaké jiné uplatnění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jen pro zajímavost, když se podíváme na titulní stránku dnešního vydání deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung, tak název je očkovací kampaň je dosud fiasko. A jenom pro zajímavost, dosud je v Německu naočkováno 7 227 867 lidí, z toho 3 245 984 dostalo obě dávky vakcíny.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Ano, on ten problém samozřejmě souvisí ne nutně s tím, že by to bylo fiasko ve smyslu třeba organizačním, což samozřejmě ty problémy se mohou zase objevit všude. Ale spíš prostě s tím, že zatím globálně těch vakcín celkově je prostě nedostatek. Není jich dost. Musíme si uvědomit, že skutečně hovoříme o globálním problému tohle je globální problém. Nemůžeme zapomínat, ani kdybychom byli maximální cynici, tak nemůžeme zapomínat na, na země rozvojové, protože v globálním propojeném světě, minimálně tím cestovním ruchem, ale všemi možnými dalšími kanály, prostě jakmile bude mít problém významný jedna země, tak ho máme de facto všichni. To znamená, tohle je skutečně globální problém, který by si vyžadoval ne nějaké geopolitické soupeření, nad tím jaká vakcína je vhodná nebo není vhodná ideologicky. Ale prostě skutečně globální spolupráci, je v zájmu nás všech, aby to očkování proběhlo co nejrychleji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vynálezci jedné z prvních vakcín proti koronaviru, manželský pár /nesrozumitelné/ zakladatelé společnosti BioNtech převzali koncem minulého týdne od německého prezidenta Steinmeiera spolkový kříž za zásluhy. Zůstaňme ještě v Německu, podívejme se na výsledky dvou zemských voleb. V Bádensku, Württembersku a v Porýní Falci, kde celoněmecká strana teda té vládní celoněmecké koalice křesťansko-demokratická unie CDU utrpěla značnou porážku. V Porýní Falci dostala oproti roku 2016, se propadla o 4 procentním body. V Bádensku, Württembersku tam je propad necelé 3 procentní body. Myslíte si, paní Švihlíková, že výsledky těch voleb v zemských volbách by mohly naznačit i možný vývoj po zářijových celoněmeckých parlamentních volbách, byť ten, jak Němci tomu říkají politický barometr vypadá jinak, tam by zvítězila, pokud by se volby v Německu parlamentní konaly nyní, tak zvítězila by CDU, na druhém místě by byli zelení.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
A je pravda, že ty regionální volby často berou jako takový test před těmi velkými volbami, které teda Německo má stejně jako my na podzim. Nicméně, když se podíváme na ty výsledky, ať už je to Porýní Falc nebo Baden Württembersku, tak my tam nevidíme úplně nějakou jako jasnou, jasnou linii. V Porýní Falci vyhráli sociální demokraté, kteří si na té celostátní úrovni nevedou příliš dobře. Víme, že ty poslední roky a něco nám to jistě připomíná u nás doma, vlastně byli v té koalici s CDU/CSU, ale že se tam vlastně permanentně objevovaly hlasy, jakým to působení v koalici škodí a také se dostali k rekordně špatných výsledků. Je to vlastně o to závažnější zjištění, že německá sociální demokracie vlastně vůbec ta, vůbec ta nejstarší. Ale tady v Porýní Falci i díky /nesrozumitelné/, což je už taková výrazná osobnost té strany, zásadním způsobem uspěli. A naopak v tom Baden Württembersk, tam, tam zvítězili zelení naprosto výjimečný výsledek, který bezesporu jim dává jaksi křídla i do těch hlavních voleb, kdy se vlastně už brousí zuby na to, aby byli součástí nějaké koalice. Tam nicméně docela zajímavé říci, že právě v této spolkové zemi je takzvaný Semafor, jak k tomu Němci, Němci říkají a že se spekuluje o tom, že právě tento typ u koalice by byl možný, tedy bez CDU/CSU po těch německých volbách. Tak ten Semafor se skládá z SPD, tedy sociální demokracie, zelených a FDP, což jak víme, je strana liberální, která asi bychom méně čekali, že by třeba měla nějaký společný, společný průsečík. Ale zrovna teda Baden Württembersk tohle to spojení poměrně zajímavě funguje. Samozřejmě, že CDU bude v situaci, kdy už nebude mít kancléřku Merkelovou, velmi výraznou zásadní osobnost toho německého vývoje posledních dekád. Už, už můžeme říct a samozřejmě před Arminem Laschetem stojí těžký úkol, jak tu stranu vlastně redefinuje. Jakým způsobem se zároveň oddělí od toho takzvaného Merkelismu, jaký bude jeho přínos pro rozvoj té strany. A je to o to těžší, že vlastně CDU byla dominantem té politické scény velmi, velmi dlouho a Armin Laschet bude zároveň tu nebo přebírá, přebral vlastně tu stranu v situaci skutečně bezprecedentní krize, jak zdravotní tak ekonomické, takže před ním jako leží řada velmi těžkých úkolů a nelze vyloučit, že Německo bude mít po těch podzimních volbách úplně jinou vládu, úplně jiné složení, než které tam kdy bylo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jamajka také /souzvuk zvuků/.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Ano, ano Jamajka je, vždycky podle nějaké vlaječky a barech těch stran.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
CDU, FDP a zelení.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
I to je možnost samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
I to je možnost, mimochodem ta takzvaná K frage, neboli otázka, kdo by mohl být kancléřem, samozřejmě velké téma v Německu, zatím řečeno velmi stručně, nikdo příliš nevolá po bavorském premiérovi Markusi /nesrozumitelné/, ale ani po Armin Laschetovi.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
On je v té funkci, myslím Laschet je samozřejmě nově, jak říkám je, je na něm, aby se prostě profiloval a profiloval tu stranu. Má to o to těžší, že kancléřkou je stále Angela Merkelová. Takže skutečně jeho pozice není lehká. A vzpomeňme na /nesrozumitelné/, která v téhle roli naprosto selhala, přestože měla podporu Merkelové, tak skutečně si nezískala přízeň ani voličů a vlastně mizela i ta podpora uvnitř té strany. Marcus /nesrozumitelné/ je bezesporu velmi, velmi ambiciózní. Stává se silnou osobností CSU, ale zase nebývá to tak úplně často, aby, i když zvítězí ta koalice CDU/CSU, aby se prosadil právě někdo z té bavorské sestřičky. Ono to Bavorsko je hodně specifické i v tom, i v tom německém kontextu. Takže určitě ambice má, ale nejsem si úplně jistá, že tady by se dokázal prosadit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na Aljašce skončilo první osobní setkání představitelů Spojených států a Číny od lednové inaugurace amerického prezidenta Joea Bidena. Šéf americké diplomacie Anthony Blinken po rozhovorech prohlásil, že diskuze byly velice upřímné, že se zájmy obou velmocí v některých otázkách shodují. Je to paní Švihlíková, start nové etapy vztahů, protože spekulovalo se i o určitém napětí, ještě před schůzkou označila Čína setkání za strategický dialog. Američané byli o poznání zdrženlivější.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Tak ta jednání začala velmi rétoricky silnými, já bych řekla přímo nediplomatickými výroky a bylo vidět, že především ze strany USA byla, byly ty výroky dominantně mířeny spíše na domácí publikum, které bohužel musíme konstatovat, je velmi silně protiasijsky naladěno a začíná to být jako svoje dost, dost neblahé konsekvence. I v oblasti bezpečnosti vůbec asijské, asijské minority ve Spojených, ve Spojených státech. My z toho zas tak moc nevíme, protože máme nějaké hrubé informace, o jakých tématech by se mělo jednat. Ono jich je samozřejmě hrozně moc, protože těch štěpících linií v těch posledních letech se ukázalo mnoho. Ač už je to otázka obchodu, cel, ale samozřejmě především technologií, strategických statků, jako jsou, jako jsou polovodiče. Vidíme tam určité snahy Spojených států, vytvářet takovou koalici proti Číně, skládající se z Indie, Japonska, Austrálie, což ale zase na druhou stranu jsou všechny země, které mají velmi intenzivní vazby s Čínou, ekonomické bezesporu a někdy i, někdy i technologické, takže těch štěpících linií je celá řada. Vypadá to, že určitý posun by se mohl odehrát v oblasti, kterou obě dvě země považují za důležitou a to je otázka klimatu, protože s Joe Bidenem se změnil postoj USA v této otázce. A někdy se spekuluje o setkání, i když asi ne tváří v tvář, ale v téhle době setkání v dubnu na, na Den země, a právě jaksi, řekněme, nalezení linie schody, to ale neznamená, že mezi oběma zeměmi nebude dál trvat velké napětí, které je dáno samozřejmě i určitou sférou velmocenskou, velmocenského soupeření a že těch otázek, které by bylo potřeba, když už nevyřešit, takže tím je aspoň stabilizovat, je stále velké množství.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká ekonomka Ilona Švihlíková. Děkuji za vaše názory, za váš čas a přeji hezký den, na slyšenou.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Díky a na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mým zítřejším hostem bude psycholog Nikola Hořejš. Příjemný poslech Dvojky, přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.