Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 19. října 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je půl deváté, dobrý den přeje Zita Senková, vítám vás u pravidelné dávky informací v souvislostech. Mým dnešním hostem je ekonomka Ilona Švihlíková, děkanka fakulty Vysoké školy obchodní panevropské univerzity. Paní docentko, vítejte, dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Probereme zejména již třetí balíky německé pomoci, pomoci občanům a tamním firmám a myslím, že nám neujde ani vývoj na ropných trzích. Přeji nerušený poslech. Začněme ale aktualitou, stát bude nakonec letos hospodařit se 375 miliardovým schodkem. Sněmovna včera schválila novelu rozpočtu. Mění v něm příjmy, výdaje i schodek. Ministr financí Stanjura odůvodňoval novelu válkou na Ukrajině, inflací a energetickou krizí. Oprávněně, jak to vidíte, paní Švihlíková?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Tak je jasné, že v situaci, kdy se sejde mnoho závažných problémů najednou a mít jako hlavní prioritu nějaký nízký schodek nebo snad dokonce nějaké významnější škrty, nedává moc smysl. Protože v té ekonomice, která je v těžké situaci by zkrátka a dobře ty daně prostě nevyberete. To je, to je velmi jednoduché a pokud prostě budou krachovat velké firmy nebo i ty malé střední budou odcházet z trhů, případně dočasně zavírat výrobu, tak je jasné, že to nutně projeví prostě i na tom daňovém inkasu. Samozřejmě, že ohledně toho schodku je mnohdy bát, protože vláda podle mě velmi nemoudře sama sebe od začátku prezentovala jako vládu, která má jednoznačnou prioritu, a to je právě nějaká konsolidace veřejných financí. Hodně se o tom hovořilo a jak v rámci předvolební kampaně, tak koneckonců i v tom programovém prohlášení. Ale nutno dodat, že ono tam vlastně nic moc konkrétního není. Takže zase jako nejsou úplně v té pozici, kdyby museli zdůvodňovat každý, každý jednotlivý krok. Je logické, že vlády se snaží pomáhat v situaci vysokých cen energií a dalších závažných ekonomických problémů. Určitě bude velká debata i nad rozpočtem pro, pro příští rok. To znamená vlastně zavedení nových daní, jejich konkrétní podoba, kolik vlastně z těchto daní se nakonec vybere, jestli to bude dostatečný přínos pro tu státní kasu a podobně. Tohle všechno jsou samozřejmě otázky, které se neřeší pouze v České republice. Já si myslím, že prostě pro příště platí, lépe si vybírat programové priority a hlavně vždycky vnímat to, co se skutečně v té ekonomice děje. Ono něco jako můžeme si dát na papír, ale potom ta realita si nakonec vždycky vyžádá to skutečné řešení. To znamená reagovat v tuto chvíli na vysoké ceny celkově a samozřejmě zejména v případě energií.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V době, kdy se tvořilo programové prohlášení, ještě nebyla válka na Ukrajině.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
To je sice pravda, ale jako ty vysoké ceny už tam byly jako jednoznačně patrná. Ta inflační dynamika už byla velmi, velmi významně vidět. A hlavně měli jsme tady ten případ Bohemia Energy. Mě hrozně mrzí, že když už se vám stane takováhle věc a takhle velké firmy, že to vlastně vůbec jako nebylo zohledněno ani, ani jako problém prohlášení. Ale vůbec jako v té reálné politice jo to prostě není jen tak, když, když takhle velká firma padne. Hodně se o tom hovořilo, bylo vidět, že prostě ty spotové ceny, že se tam takříkajíc dějí věci. A přestože to prostě bralo jako tak dobře, tak padly, tak přišli lidi po DPI a hotovo jo. Ale jako nebylo to vnímáno jako nějaký zásadní prostě systémový problém. On potom samozřejmě vyhřeznul o něco později.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem jak by podle vás měl nebo mohl vypadat optimální český rozpočet?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Tak to je docela těžká otázka, protože se bavíme samozřejmě jako příjmech tak o výdajích. Já si myslím, že ta dlouhodobá pozice vlády ohledně toho nebudeme zvyšovat daně, která víceméně je, řekněme narušena už tím, že se zavádí nějaké speciální daně. Ty takzvané /incomprehensible/, to znamená daně z neočekávaného zisku pro určitá odvětví. A asi budou nějak i časově omezená. Hovoří se o třech, o třech letech. Takže tahle ta pozice ani tak prostě není dlouhodobě udržitelná, protože, když se podíváme na ty obrovské daňové změny, které se děly v těch minulých letech, tak je prostě patrné, že nám tady vytvořili ten dlouhodobý strukturální schodek někde kolem 200 miliard. A nemyslím si, že zrovna vláda má nějakou jako intenzivní představu, jak tu ekonomiku donutit, aby, aby rostla tak masivně. Aby tohle to dokázala třeba aspoň cyklicky jako na chvíli vymazat. To si myslím, že ne. Takže stejně nakonec tahle vláda nebo nějaká jiná se k tomu asi bude muset postavit, anebo udělá druhou věc, kterou já bych nedoporučovala, to by nebyla moje preferovaná cesta. Je, že se podívá na některé významné výdajové položky, tam se vlastně nabízí penzijní systém nebo zdravotnictví, protože těch 200 miliard je hodně a načítat to pomalých částech, tak si můžete zkusit, ale logicky vám spíš padne oko na ty větší položky právě tohoto typu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bylo 200 miliard korun, 200 miliard euro. Tolik by mohly.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dosáhnout.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Trošku v jiných.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V jiné kategorii ano, to už jsme v Německu. Takové by mohly být vlastně náklady na všechna opatření. Německá vláda kvůli prudkému nárůstu cen za energie přišla už se třetím balíčkem na pomoc domácnostem a firmám. Může si to dovolit, má na to?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Tak Německo se očividně domnívá, že na to má. Já, když se podívám na na citát kanceláře, tak vlastně řekl, že ceny musí jít dolů a naše vláda to zajistí, prohlásil, prohlásil Scholz. To znamená, že je tam nějaké, řekněme, odhodlání v té takové docela pestré koalici, se tomu, se tomu postavit. K tomu začali používat a vlastně i ten pojem štít, který vlastně představili jako první Francouzi, ale vlastně už před rokem ten nový balíček je, je obrovský. A když se podíváme ještě na ty předchozí 2, tak se můžeme pohybovat až k 300 miliardám euro, což je víc než 8 % německého HDP. A je to balíček, který svou velikostí zcela zastiňuje i ty ostatní, kde i ta pomoc byla výrazná. To znamená je to vlastně, když čteme Francie a Itálii, tak je to dvojnásobek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem podle ministra financí Lindnera jsou opatření úměrná velikosti německé ekonomiky.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A úměrné době trvání do roku 2024 a jsou také v souladu s tím, co dělají ostatní v Evropě tolik jeho slovy. Tak.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Tak zaměření je, je podobné z hlediska obsahu. Němci samozřejmě ten svůj velký balík zdůvodňují tím, že mají velmi významný průmyslový sektor a že hrají významnou roli v té evropské ekonomice, protože se objevila kritika třeba Mario Dragi z Itálie, který vlastně řekl, že tenhle ten balíček jako může nahlodávat nějakou evropskou jednotu, protože je tak obrovský, že vlastně může dodávat i německým firmám významnou konkurenční výhodu a že jiné země, asi myslel zrovna Itálii samozřejmě, prostě i z hlediska třeba nějakých svých rozpočtových problémů takhle velký balík udělat, udělat nemohou. A je to asi ukázka toho, že Německo rozhodně nečekalo na nějaké jako společné řešení, protože přišlo právě s touhle tou obří pomocí, která je zaměřená jak na domácnosti, tak na firmy. Je potřeba říct, že ono už ty předchozí balíčky byly docela zajímavě vymyšlené. Vlastně tam byla kombinace sociálních opatření, to znamená třeba navýšení stávající sociálních dávek nebo rozšíření těch, kteří mají nárok na tu dávku. Stejně tak tam byly některá daňová opatření, ale tentokrát teda Německo přišlo už na tu, přímo k té pozici těch stropů. To znamená na ceny elektřiny a plynu a vlastně si také od toho slibují snížení inflace v Německu ta předběžná čísla za září jsou 10,9 pro inflaci, což nám může znít jako docela jako hezká situace k poměru k nám, ale samozřejmě pro Německo je to velmi vysoké číslo, vlastně asi rekordní za posledních 40 let, jestli mám teda správně v hlavě ten časový horizont. A je potřeba si uvědomit, že vlastně Němci jsou celkově na vyšší míry inflace velmi citliví. Je to pro ně velmi jako takové politicky zatížené téma a samozřejmě to souvisí s tím, že jsou poměrně významný střadatelé. Takže ta vyšší inflace je vnímána, řekněme, s mnohem jako větší naléhavostí než třeba v zemích, jako je Itálie. Nechci to podceňovat, ale přece jenom má to trošku jako jiný, jinou politickou důraznost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
O jaká opatření a pro koho jim ještě půjde? Co se týče toho třetího.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Je to takový celkový mix, jak už jsem uvedla, tak samozřejmě to, o čem se asi diskutuje nejvíc, je otázka zastropování cen elektřiny a plynu. To je, to je významné téma, protože tam vlastně různé země postupují různým způsobem. Je tam také zavedení té daně z těch neočekávaných, neočekávaných.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zisků.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Zisků přesně tak, jsou tam samozřejmě i podpory pro domácnosti. Dá se očekávat, že ten strop té elektřiny bude podobně jako v Rakousku dán do určité úrovně spotřeby. Takže tam bude nějaký limit na spotřebu takový, aby docházelo k úsporám. Vím, že se ministr financí Liner vlastně vyjádřil, že prozatím se mu úspory v té německé ekonomice zdají být méně významné. Takže by chtěl jako jít tímhle, tímhle směrem. A zároveň vlastně Němci oživili, a to už dělali i před tímto u toho prvního a druhého balíčku. Ty návrhy, které měli z doby covidu. To znamená vlastně jakoby ten základní stabilizační balíček nebo stabilizační fond, přes který vlastně bude, to bude financováno a stejně tak některá opatření, která byla aplikována za covidu, tak vlastně ta jejich podoba byla, byla prodloužena. Hodně se u nás třeba diskutovalo o podpoře veřejné dopravy v rámci těch letních měsíců to bylo, to bylo velké téma. Samozřejmě se propočítávalo, jaký to mělo dopad třeba na uhlíkové emise a podobně. Ale řekla bych, že je to poměrně propracovaný balík a velmi, velmi rozsáhlý. Jak říkám samozřejmě jako asi nesrovnatelný s tím, co dokáží udělat jiné země.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nejsilnější evropská ekonomika hold.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Je to, je to velké dilema, protože na jednu stranu je tam ta německá argumentace, to znamená my jsme ta, my jsme ten motor a my jsme země, která žije z průmyslu, což je bezesporu pravda. A na druhé straně prostě země jako, nemusí to být jen Francie a Itálie ale i další, které prostě řeknu, ale je to podpora, kterou poskytuje, ta vám prostě bude dávat obrovskou konkurenční výhodu, protože my zkrátka a dobře si takovouhle podporu dovolit, dovolit nemůžeme. Tohle asi jako není nějaké solidární evropské řešení. Předpokládám, že tahle ta debata ještě nějakou dobu se potáhne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Už jste se, paní Švihlíková, dotkla končícího italského premiéra Maria Draghiho, jak ostatní vlády mimo Itálii vlastně přistupují k těm hospodářským problémům, jak zachraňují, podporují nebo stropují třeba ceny, také jste naťukla společné řešení. Myslíte, že přijde a bylo by to vůbec reálné nějaké společně, společné unijní řešení?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Já si myslím, že by to jako teoreticky za to rázné bylo, protože ono se jako nabízí minimálně v některých ohledech, protože když se podíváme na kořeny těch, těch problémů, které sahají skutečně dávno před vypuknutí konfliktu na Ukrajině, tak je to otázka vůbec toho, jakým způsobem funguje ten systém třeba emisních povolenek. To znamená otázka vlastně rychlosti přechodů od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům, zajištění stability té sítě a samozřejmě vnímá nějaké propojenosti. Typicky prostě pokud je dlouhodobá údržba jaderných elektráren ve Francii, tak to může mít a bude to mít velikánský dopad na, na celou EU a samozřejmě na případný deficit elektrické energie. Takže tady si myslím, že se toho nabízí jako poměrně, poměrně dost. Stejně tak ta otázka vůbec jako zastoupení těch fosilních paliv v tom, v tom mixu. Ona ta revize jako probíhá jako nenápadně, já si pamatuju, jak Evropská unie a představitelé byli velmi jako nenakloněni tomu mít dlouhodobé kontrakty. Teda bavíme se o Ruské federaci, že prostě nechtějí, nechtějí mít a dneska, když prostě vyjednávají s Katarem, což je samozřejmě velmoc ve zkapalňování zemního plynu, tak samozřejmě se dozví, že chtějí mít dlouhodobé kontrakty, protože ta investice je obrovská do těch nových polí zemního plynu. Se bavíme třeba o 40 miliardách dolarů. Tak je logické, že ta země to bych nehanila Katar za to, bude chtít mít dlouhodobé kontrakty. To znamená, já si myslím, že ta předcházející politika byla trošku jako v tom smyslu poručíme větru, dešti a teď se prostě zase vracíme, vracíme do toho reálu, to znamená do toho, že náš svět je stále svět fosilních paliv, že pokud ten přechod je příliš rychlý k obnovitelným zdrojům, tak si sami sobě způsobujeme problémy a že energetika není něco, co může fungovat na bázi dennodenního spotu a měla fungovat prostě dlouhodobě s nějakým výhledem na 30-40 let. A tomu by asi odpovídalo i postavení státu a já bych řekla, také i vnímání té energetiky, víceméně jako veřejného sektoru a ne něčeho, co slouží k nějaké prostě krátkodobé finanční spekulaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pohled děkanky fakulty Vysoké školy obchodní panevropské univerzity Ilony Švihlíkové. Proč britská premiérka Liz Trussová, paní Švihlíková, narazila s plánem masivní podpory v ekonomice. Vláda ruší většinu z plánovaných reforem. Skoro všechna rozpočtová opatření, se kterými přišel před třemi týdny již bývalý ministr financí.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Je vidět, že politická situace ve Velké Británie je velmi nestabilní a vlastně sotva se Trussová ujala té, té funkce premiérky, tak nejenže je významně ostřelována, ale z vlastních řad, z vlastních řad, ne nutně z opozice, ale už se uvažuje, tedy o tom, že by, že by měla odejít. A to ať z důvodů teda jejího velmi arogantní vystupování. A zároveň i pro jasnou nekompetentnost, protože to, co jí se povedlo, teď myslím velmi ironicky za krátkou dobu, je skutečně obdivuhodný výsledek. Ona se vlastně tato kombinace těch politik, kterou představila bez nějaké hlubší úvahy, to znamená jako velmi /souzvuk zvuků/, bych řekla, já vlastně vedla, vedla k tomu, že libra se významně propadla vůči americkému dolaru asi na čtyřicetileté prostě minimum. Ta situace začala být tak vážná, že vlastně musela intervenovat centrální banka odkupem dluhopisů, což není věc, která se úplně běžně, běžně děje. A myslím, že hlavně ta její politika vůbec nevyjadřuje ty problémy, které Británie má. To znamená, že by Británie potřebovala, aby se snižovala daň pro bohaté. To si myslím, že opravdu tak není. Británie čelí podobným problémům jako ostatní země. To znamená zvyšující se ceny energií, problémy se splácením hypoték. Nejenom u té nižší ale i u té střední třídy. To znamená u skutečně velkého segmentů domácností. Samozřejmě Británie je dlouhodobě země, která jako je velmi silně deindustrializovaná. To znamená hodně spoléhá na svůj finanční sektor, ale když tohle pustíte, tak si vlastně koledujete o to, že dostanete jako velmi intenzivní zpětnou, zpětnou vazbu. Ona zkombinovala v těch návrzích masivní snížení daní a vlastně ta politika by vedla k významnému zvýšení zadlužení té země. A to samozřejmě asi nebylo něco, co je spjato s nějakou růstovou politikou. Ty problémy Británie jsou úplně někde jinde, rozhodně ne v otázce, v otázce zdanění a nějakého jako příliš velkého státu. Ono vůbec připadá jako Trussová by byla nějaká reinkarnace, já nevím z roku 78 nebo něco takovýho. Takový ty lidi, co prostě ideologicky zůstali u thatcherismu a vůbec jako nevnímají jak se ten svět změnil a posunul a bohužel u ní je strašně vidět, že ona vůbec nevnímá, jako běžní Britové lžou jako vůbec.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Není na to ale určitě sama.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
No, to není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je kompetentní nový šéf financí Hunt?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Takhle Hunt má rozhodně lepší pověst, řekněme. Ale jako to, co předloží, toť otázka. To samozřejmě nevíme, já mám pocit, že on má teďko někdy lhůtu na konci října, předložit nějaké jako jiné návrhy, které nevyděsí všechny ostatní. Je otázka té a ten politický systém neznám zas tak do detailů a mám pocit, že u toho nového premiéra je tam vždycky nějaký rok hájení. Takže pro i tu konzervativní stranu není úplně snadné, jako jí sesadit. Myslím, že u Terezy Mayové se to myslím podařilo, takže asi kdyby hodně chtěli tak ano a byla by to jistá komplikace. Teď je otázka, jestli by si sami sobě vypustili rybník pro předčasné volby, protože tam ty preference té konzervativní strany jsou opravdu velmi tristní a minimálně teď podle průzkumů to vypadá, že by je labouristé naprosto zválcovali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
23 klíčových producentů ropy v čele se Saúdskou Arábii a Ruskem se před pár dny ve Vídni dohodlo, že od 1. listopadu omezí těžbu o 2 miliony barelů denně. To odpovídá přibližně dvěma procentům celosvětové poptávky. Ta ropná aliance označovaná jako OPEC plus, tak učinila v rozporu vlastně se zájmy průmyslově vyspělých zemí sdružených v G7 v této skupině. Je prostě zdražování ropy paní Švihlíková nežádoucí v této době?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
No, tak je potřeba si uvědomit, že samozřejmě nárůst cen ropy se významně, pokud by k němu došlo, pokud by se významně promítnul do vlastně všech kategorií výrobků, protože minimálně v kategorii dopravy, tak tam se projeví hned. A druhá věc, proč ta reakce byla tak vzteklá, je samozřejmě to, že ve Spojených státech je před volbami. A prezident Biden velmi intenzivně potom vyšlo najevo, tlačil na země OPEC, aby zejména na Saudy, aby k této dohodě nepřistupovali. To snížení o dva miliony barelů je velmi, velmi významné. A vlastně to ekonomické zdůvodnění jako dává smysl. Řekněme, co pro něho hraje? První věc je samozřejmě otázka posilujícího dolaru, zvyšujících se sazeb ve Spojených státech přes americký FED. A to je většinou něco, co vyvolává reakci na těch ropných, ropných trzích. Druhá věc je, a to si taky myslím, že není bez logiky, že OPEC plus asi očekává, že poptávka po ropě poněkud poklesne vzhledem k ekonomickým problémům. Plus je možné do toho započítat i určité problémy v Číně, zejména související s lockdowny a s tou politikou Zero COVID. To znamená OPEC plus si z toho vlastně vzal to, že ta poptávka může ochabovat, že je potřeba, aby se tomu přizpůsobili. Otázka je, jestli skutečně budou schopni ty dva miliony barelů, takříkajíc sundat z toho trhu. Ty, to největší snížení těžby by mělo dopadnout na ty dvě dominantní země v tom formátu OPEC plus, což jsou samozřejmě Saúdové a je to samozřejmě Ruské federace, který tam vlastně jakoby pari, pari na tom stejném postavení velmi, velmi významných těžařů. A očekává se, že ceny ropy asi porostou, ale právě s ohledem na třeba určité i ty lockdowny v Číně a na těžší ekonomickou situaci hlavně, hlavně v Evropě ten nárůst ceny nemusí být až jako zas tak, zas tak významný. Já myslím, že mnohem důležitější jakoby je, než třeba jestli bude ropa stát 96 nebo 100 dolarů za barel, že ta dohoda OPEC plus byla prodloužena do roku 2023. To znamená, že ten formát je těmi stranami považován za úspěšný a funkční a že vlastně teď vychází najevo, že Saúdové i Spojené arabské emiráty byly pod obrovským tlakem americké administrativy, a přesto se prostě rozhodli tento krok, já si myslím v souladu s jejich zájmy, upřímně řečeno. Ale prostě tento krok udělat, což si myslím, že je poměrně jako významná, významná věc. Ta moc OPECu různě kolísala v průběhu, v průběhu desetiletí. Vlastně OPEC vzniká v roce 1960, ale teď si myslím, že se dostává znovu do velmi silné pozice ze dvou hlavních důvodů. Ty země OPEC plus mají obrovské rezervy. To znamená hodně ropy ještě takříkajíc nevytěženo. A druhá věc je, země OPEC jsou vlastně jakoby jediné země, které umí rychle navýšit těžbu. To znamená, oni mají volnou kapacitu, což je něco jako, to je pro mě strategické aktivum samo o sobě. To jsou hlavně Saúdové samozřejmě a Spojená, Spojené arabské emiráty. Otázka Ruska je samozřejmě komplikovanější, ale tyhle dvě země bezesporu, a to jim dává, řekněme, velmi specifickou strategickou pozici, protože když vám někdo vypadne z toho trhu, a to nemusí mít politický důvod, může to bejt technologické problémy. Viz třeba Nigérie nebo nějaká politická nestabilita, viz Libye, tak právě tyhle ty dvě země patří k těm, o kterých se takříkajíc očekává, že, že to vykompenzují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Velvyslanci zemí Evropské unie se nedávno dohodli na novém balíku sankcí za nekončící ruskou agresi na Ukrajině a součástí té již osmé sady je dohoda na zavedení cenového stropu na ruskou ropu, co si o tom myslíte?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Myslím, že to je další jako pozoruhodná idea, která plyne z EU /souzvuk zvuků/, já nevím, jak to chtějí udělat upřímně řečeno. Já nevím, jak chtějí stropovat cenu něčeho, nad čím vůbec nemají žádnou kontrolu. Jo oni to, co mohou udělat je, že řeknou, že budou odmítat nakupovat ruskou ropu a ruské ropné deriváty. To jde samozřejmě. Je to situace velmi logisticky komplikovaná a vsadím se, že povede ke zvýšení cen samo o sobě, protože jako prostě tankery z Ruska by se směřovaly jinam. Ono jako ve vtipném případě by to bylo tak, že bychom třeba kupovali, já nevím ropu z Nigérie, která ve skutečnosti byla ruská a tvářila by se, že je hebrejská jako. A bylo by tam samozřejmě premiér pro překupníka, což koneckonců takhle funguje u toho zkapalněného zemního plynu jako. Ale musíme si uvědomit, že prostě Rusko je spolu se Spojenými státy a se Saúdy vlastně na stejné úrovni zhruba prostě významné, významné těžby hlavně, hlavně exportu. A jeho náhrada je, je extrémně obtížná i z hlediska rafinérii, jejich kapacit a samozřejmě vůbec z hlediska celé té logistiky, která souvisí nutně s tím ropným byznysem. I když ta logistika je poněkud snazší než třeba v případě toho zkapalněného zemního plynu. Ty investice jsou obrovské a ty tankery hlavně jsou velmi speciální a velmi těžce se staví nebo není to něco, co je k dispozici okamžitě hned ten druhý den. Možná bych ještě uvedla, že to rozhodnutí OPEC plus volalo teda velkou nevoli ve Spojených státech, kde je před volbami a řekněme si narovinu, že cena benzínu je tam jako jedna z hlavních determinant a vlastně ten galon je někde kolem čtyř dolarů, což je pro Američany velmi drahé. A v návaznosti na to vlastně prezident Biden bude zřejmě chtít uvolnit větší část strategických ropných rezerv tak, aby tu cenu snížil, to trošku zaplaví ten trh, aby ta cena šla dolů, což je velmi silně politicky motivováno a upřímně řečeno, jako kvůli tomu ty strategické rezervy nemáte. Vy je nemáte k tomu, abyste uměle snižovala cenu na chvíli, když jsou volby a teče vám do bot, že jo. Ta strategická rezerva je pro to, když třeba jsou problémy s ropovodem nebo prostě dojde k nějaké nehodě v rafinérii, aby ten trh prostě byl stabilizován, ale není tady proto vám uměle snižoval cenu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte, že to mimochodem tato situace i kolem ropy je jedním z témat před volbami ve Spojených státech?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Já si myslím, že cena ropy určitě, protože Američané přece nemají moc silnou tu veřejnou dopravu. Ta, to soukromé připravování je pro mě, je určitý styl života, podstatně silněji než třeba než třeba v Evropě. A myslím si, že zrovna ta cena za ten galon je, je taková jako docela velmi silné politické téma. Proto si myslím, že tam byla i ta silná intervence té americké administrativy. A následně velmi špatně skrývaný vztek nad tím, že vlastně Saúdové neudělali to, co Američané chtěli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje doc. Ilona Švihlíková, děkanka fakulty Vysoké školy obchodní panevropské univerzity. Děkuji za váš čas i informace a přeji vše dobré, na slyšenou.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Díky, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.