Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková - 18. prosince 2018

Ilona Švihlíková

Hostem je ekonomka Ilona Švihlíková.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Hostem dnešního ‚Jak to vidí‘ je ekonomka Ilona Švihlíková. Vítám vás, dobrý den.
 
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Dobrý den.
 
Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Která témata neujdou naší pozornosti? Skandál čínských technologických gigantů, politika Evropské centrální banky a ukončení programu kvantitativního uvolňování, ekonomický dopad protestů žlutých vest ve Francii i reforem Emmanuela Macrona a slib české vlády bezplatného stravování pro školáky a předškoláky. Dobrý poslech. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydal včera varování, podle kterého používání hardwarových nebo softwarových prostředků společnosti Huawei a ZTE představuje bezpečnostní riziko. Učinil tak vlastně na základě zákona o kybernetické bezpečnosti, což je paragraf, který umožňuje úřadu, aby upozornil na bezpečnostní hrozby. Jde vůbec o historicky první formální varování, které národní úřad vydal. Překvapilo vás to, paní docentko? Protože podle expertů to až takové překvapení není. Ty nejrůznější aféry obvinění se objevily už v roce 2001.
 
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Obvinění se objevují, ale je potřeba vidět ten kontext. První z nich je to, co se stalo v Kanadě, kdy byla zatčena šéfka Huawei Meng Wan-čou, což je naprosto bezprecedentní krok, a je potřeba vidět, proč byla zatčena. A samozřejmě to iniciovaly Spojené státy. Trump následně potvrdil, že to je součást toho, jakým způsobem míní vést s Čínou obchodní válku, což skutečně dává obchodní opatření na další úroveň.
 
Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A proč byla tedy zatčena?
 
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Ten důvod oficiální je, že došlo k porušení sankcí proti Íránu, což jsou extrateritoriální sankce. A už jsme tady o tom vícekrát hovořily. Většina zemí se domnívá, že extrateritoriální sankce jsou proti mezinárodnímu právu. Já také. Jednoduše řečeno, Spojené státy říkají, když my na někoho uvalíme sankce, tak budou poslouchat všichni, a když ne, dopadnou jako Meng Wan-čou. Je to neuvěřitelné, já musím říct, že mě potěšil Jeffrey Sachs, což se nestává tak často, ale potěšil mě, když pro Asia Times napsal, že tento styl vedení obchodní války je čirý gangsterismus. Vzít šéfovou cizí firmy, vysokou čínskou představitelku, a nechat ji vyvléct v Kanadě, onu vůbec neletěla do USA, ona letěla Hongkong-Mexiko, vyvléct ji z letadla a tam ji zatknout, to je skutečně neuvěřitelné. Dříve se používaly různé typy pokut proti firmám, ale nikdy nikdo z J. P. Morgan nebo Bank of America, ti mají dlouhou historii porušování všech možných sankcí, nebyl nikdy vyvlečen a zatčen, vždycky se to řešilo pokutou. Takže ta motivace je geopolitická a komerční a stejně tak je potřeba vnímat i tu aféru, já se zdráhám tomu říkat aféra, Huawei. Prostě naše úřady následně na něco přišly, když dostaly pokyn ze Spojených států, že na to mají přijít...
 
Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak víte, že šlo o pokyn?
 
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Žádný důkaz, že by Huawei něco takového udělal, neexistuje. A když se podíváme na dokonce některý, řekněme, i trošku inteligentnější americký tisk, tak zjistíme, že to přiznávají i oni sami – nejenom ten Sachs, ale i další, že prostě žádné důkazy nebyly nikdy předloženy, přestože firma Huawei řekla, ať jasně řeknou, čím porušují... Je to prostě boj o technologickou převahu, protože Huawei je jedna z nejlepších čínských firem, která směřuje k technologii 5G, což samozřejmě Američany děsí, plus to má ten geopolitický motiv. To koneckonců potvrdil i sám Trump, když řekl, že zatčení Meng Wan-čou je bargaining chip neboli nějaká páka v tom vyjednávání. Takže on se tím koneckonců ani sám netají.
 
Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Máme ale tady, jak už jsem zmínila v úvodu, třeba i varování toho našeho národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost.
 
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Náš národní úřad na to přišel ve chvíli, kdy s tím přišli Američané, a přímo tam udává, že ‚spojenci řekli‘... Spojenci nemají žádný důkaz a my to samozřejmě okamžitě převezmeme. To je velký konkurenční boj, jde o geopolitiku a jde o komerční záležitosti. Postě Huawei a ZTE vystrčit z trhu. Mimochodem já bych zmínila ještě dvě věci. Zaprvé u Spojených států, zrovna u nich tedy, víme, že odposlouchávací techniky používaly široce a porušovaly svoje vlastní zákony. Víme to díky Edwardu Snowdenovi. Zadruhé tady byl jiný případ, který bychom mohli zmínit v souvislosti s Huawei. Blackberry mělo technologii, která tajným službám dělala trochu problémy, a právě Blackberry bylo zakázáno. Ono je potřeba tyto věci vnímat trochu více v souvislostech a jím musím říct, že tato oficiální nepřekvapivá sdělení, když člověk trochu zná geopolitiku, ho skutečně nepřekvapí, ale velmi jinak.
 
Zita SENKOVÁ, moderátorka:
V médiích se dočteme, že o důvěryhodnosti čínského nadnárodního koncernu pochybují třeba Velká Británie, Indie, ale také Austrálie. Kromě Spojených států a Kanady západní země, a hlavně Spojené státy varují, že ta vyspělá čínská technologie může posloužit jako zadní vrátka pro kybernetickou špionáž ve prospěch Pekingu.
 
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
To je pořád stejná argumentace, samozřejmě.
 
Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kdybychom to zobecnili na využití technologií jako takových pro kybernetickou špionáž, jaký je na to váš názor? Já třeba v této souvislosti dodám, že ruské státní společnosti mají do roku 2021 přejít na domácí počítačové programy právě z důvodu zvýšení bezpečnosti.
 
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Samozřejmě jsou země, které chtějí mít těch domácích struktur co nejvíc, a to nejen v technologii, ale i v té ekonomice, což vzhledem k tomu, jak se ten globální vývoj přiostřuje, a to napětí roste, je částečně pochopitelné v některých oblastech, které se můžou definovat. Ale vy nemůžete dávat jen tak obvinění, aniž by k tomu byly dostatečné důkazy, které na té americké straně nejsou a nikdy nebyly nějakým způsobem jednoznačně dány, a zároveň nevnímat ten kontext, v jakém se to soupeřní děje. Samozřejmě, že technologické zbraně se nasazují, to bylo vždycky a je naivní se domnívat, že to dělá jedna strana a ty ostatní se na to jen tak dívají. To samozřejmě, že ne, stejně tak jako je naivní si myslet, že na území země XY působí pouze agenti zemí ABC a žádných dalších. Takto jednoduchý ten svět není.
 
Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kvůli podezření z možné pomoci špionáži se od společnosti odvrací třeba francouzský operátor, zvažují to i Němci a otázka pro vás od Tomáše Peška: „Paní Švihlíková, chtěl bych se zeptat, kde berete jistotu, že u firmy Huawei opravdu nejde o bezpečnostní riziko? Chápu, že jste odbornice na ekonomii, ale jste i bezpečnostní a hardwarový odborník?“
 
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Kde beru tu jistotu? A kde berete vy tu jistotu, že to tak je?
 
Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A kde berete jistotu, že to tak není?
 
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Tady se nám rozmohl takový nešvar poslední dobou, a to nejenom u Huawei, že se obviňuje a důkazy se snáší až potom a používá se „highly likely“, vysoce pravděpodobné. Já to opravdu nemám ráda, protože to je vrcholně nebezpečná věc, a ve chvíli, kdy si tam dám zatčení Meng Wan-čou a celý ten kontext, tak se musím nutně ptát, jaké jsou tady další okolnosti, včetně toho načasování. Jak říkám, máme ty zkušenosti minulé a ty nám ukazují trošku jiným směrem na to, jakým způsobem se využívalo odposlouchávání, a to bychom zrovna museli jít do Spojených států. Jenom bych jemně připomněla, že to, co bezesporu víme, na rozdíl od Huawei, bylo, že Spojené státy dlouhodobě vesele odposlouchávaly německou kancléřku a další spojence. To víme bezesporu.
 
Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jakou tento skandál čínských technologických gigantů dává logiku v tom kontextu, že nedávno před týdnem nebo 10 dny, si čínský a americký prezident v Buenos Aires připili na dohodu o příměří? Tam poběží 90 dní.
 
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Právě v té době, kdy se dohodli, že budou jednat...
 
Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Připraví novou dohodu.
 
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
... že budou jednat a že tam je nějaká lhůta, tak právě v té době byla zatýkána Meng Wan-čou a potom přiznal Trump, že to je bargaining chip, to znamená, že to je něco, jakým stylem on vyjednává. Já musím říct, že to Sachsovo slovo gangsterismus má tady svůj plný význam. Je to přesně v tom ohledu. Spojené státy tvrdí, že chtějí dohodu s Čínou, a ta motivace není čistě ekonomická. Samozřejmě je taky ekonomická, je tam jednoznačně ochrana amerických firem. Ale ta hlavní motivace prostě je nedovolit Číně technologický rozvoj, zastavit její vývoj a geopoliticky ji oslabit. A pokud by na toto Čína přistoupila, tak je to její sebevražda. Pochybuji, že to udělá. Já si myslím, že možná dojde k nějakým změnám formulací, ale nedovedu si představit žádnou zemi, která má minimální sebeúctu a bude rezignovat na to, že by omezila svůj technologický rozvoj.
 
Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Evropská centrální banka oznámila konec programu takzvaného kvantitativního uvolňování. Začala s tím v březnu 2015. Čeho tím, paní Švihlíková, docílila?
 
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Na to se názory velmi liší. Samozřejmě, že Evropská centrální banka to sama hodnotí velice optimisticky a Mario Draghi, guvernér, prohlásil, že jeden čas to byla právě tato politika, která zajišťovala hlavní motor oživení eurozóny, a také si pochvaloval to, že se eurozóna vyhnula díky tomuto programu deflaci. To byly takové ty hlavní body, které zdůrazňoval, když se oznamovalo ukončení tohoto rozsáhlého programu. Problém je v tom, že tohle ocenění ostatní úplně nesdílí, a i takový ten hlavní ekonomický tisk říká, že ty dopady jsou minimálně velmi skromné. Protože když se podíváme na dnešní čísla a na rok 2015, tak on tam nebude vidět úplně tak velký rozdíl. Vidíme tam, že ta jádrová inflace je stále velmi nízká, to znamená, těžko hovořit o docílení toho inflačního cíle, což je hlavní motiv, to mají banky většinou stanoveno zákonem, že mají za úkol chránit cenovou stabilitu a potom se stanou i nějaké ty třeba inflační cíle, ale hlavně to načasování je poměrně nešťastné, protože ruská centrální banka ten program končí v situaci, kdy eurozóna má určité problémy, zpomaluje, existuje tady velká řada těch vnějších rizik, už jsme se o nich bavily, patří k nim třeba možnost tvrdého brexitu, víme, že tam je ta situace poměrně hodně chaotická, a přesto ten program směřuje k ukončení. Teď se nabízí velká zásadní otázka, která zaměstnává řadu ekonomů, včetně OECD, a sice, co se bude dělat, když přijde znovu nějaký problém – a ten samozřejmě přijde zvnějšku a i zvnitřku, to se může různě namíchat, a teď, jaký je manévrovací prostor té eurozóny? Tam to nevypadá úplně dobře, protože ten manévrovací prostor je omezený. Fiskální stimul se víceméně použít nedá, protože tam Německo trvá na svých restriktivních pravidlech, takže tam je prostor de facto nula, a ten prach té monetární politiky, jak se říká, byl vystřílen, a musel by se ten program nějakým způsobem zahájit znovu a nějak obměnit. Takže z tohoto hlediska panuje poměrně velká skepse. Včera k tomu psal poměrně rozsáhlý článek Wolfgang Münchau na Financial Times a končí tím, že eurozóně hrozí japonská deflace a že eurozóna se zdá být zcela bezzubá. Podotýkám, že Wolfgang Münchau je velký fanda eurozóny, že to je člověk, který je velmi euro-federativně laděn. Takže skutečně panují určité obavy, co se bude dít, až se ta situace dále zhorší, a otázka není, jestli, ale skutečně spíš až...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co to bude znamenat pro českou ekonomiku? Ta je s eurozónou, byť v ní není, obchodně i finančně silně propojena...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Samozřejmě. Nás by se to logicky dotklo. Je to proto, a já už to poslouchám minimálně patnáct let, ta česká ekonomika je extrémně navázána na tu evropskou a ta její diverzifikace je bohužel v tomto ohledu velmi slabá. Dívala jsem se na poslední grafiky, které ukazují propojení mezi zeměmi, a tam zase bylo vidět, jak velmi silně je napojena německá ekonomika na čínskou. Ta vazba tam byla silná... Takže my bychom ten úder dostali přes Německo, případně i přes Čínu, kde v tuto chvíli, myslím si, můžeme klidně hovořit o obchodní válce se Spojenými státy. Určitý návod dává Laurence Boone z OECD, která přišla s takovým edukativním článkem, a říkala jsem si, až to dám svým studentům..., protože ona tam píše, že ta monetární politika, to, co dělají centrální banky, působí komplikovaně, kdežto ta fiskální politika prostě udeří, a když udeří dobře, tak to může mít velmi pozitivní dopad. A ona se tam velmi intenzivně přimlouvá za koordinovanou fiskální akci, což je vždycky lepší, než když jde do toho jenom jedna země. Přímo tam nabádá, že by země měly mít pro případ zpomalení nebo, nedej bože, nějaké vážnější poruchy připravený investiční program, což mi přijde jako velmi rozumný názor. Samozřejmě záleží na tom, jaké investice mohou být rozumné, méně rozumné, ale celková ta idea, myslím si, je velmi dobrá. Teď je otázka, kdo to bude potom realizovat. Ono velmi často nejde o to, že by ta věc byla nemožná nebo nemyslitelná, ale prostě o to, že vlády mají jiné starosti, např. vést proti sobě obchodní války.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, opravdu si myslíte, paní Švihlíková, že probíhá mezi Spojenými státy a Čínou už nyní obchodní válka? Protože jsou i názory, že je to spíš testování možná mantinelů těch soupeřů.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Můžeme to nazvat ledasjak. Myslím si, že ta opatření a ta míra toho stupňování ze strany USA dává možnost použít tento pojem. A stejně tak musím říct, že jsem vrcholně skeptická k tomu, že by Spojené státy chtěly s Čínou dohodu, resp. že by Čína mohla podepsat dohodu, která by ji de facto zbavovala její průmyslové politiky. Nedovedu si představit, že by tohle nějaká země udělala. Ledaže by něco podepsala a potom se třeba, řekněme, chovala kreativně, jinak a používala jiná slova. To je asi taky možné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A Čína není kreativní? Myslíte si, že Čína, když hovoříte o tom americkém tlaku, sedí v koutě se založenýma rukama?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Bezesporu je pod tlakem, protože tohle nebyla její iniciativa. Čína vždycky zdůrazňuje, že je pro multilaterální přístup, ale samozřejmě se snažila v rámci toho systému si vydobýt ten prostor pro rozvoj. Platí, že každá instituce a pravidla jsou prostě šité na míru tomu, kdo zrovna je ten nejsilnější. A samozřejmě ten princip WTO a stejně tak ten liberální obchodní řád samozřejmě vždycky vyhovoval hlavně těm zemím, které měly náskok. A proto se to taky tak dělá. To nejsou žádná, jak se říká, neutrální pravidla. Ta pravidla jsou vždycky politickou dohodou. Politická dohoda odráží vždycky nějaké mocenské konstelace. To, že se Čína v současné době cítí být pod tlakem, je patrné. A je to vidět i v čínském tisku. Já se to snažím sledovat, samozřejmě v angličtině, protože v čínštině to nepřečtu... Je tam vidět, že skutečně hledají různé cesty... Někdo říká, že je potřeba tvrdší odveta vůči USA, někdo zase říká, že je možná dohoda – na čem, co má Čína změnit. Takže je řada otázek i v té Číně samotné. Rozhodně si tam kladou otázky, jak dál, podstatně více než v USA, které vlastně nasadily tu svoji linii „America first“ a v té jedou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaký dopad může mít pro eurozónu aktuální dění ve Francii? Tam pokračují protesty tzv. žlutých vest, prezident Macron demonstrantům ustoupil, odvolal plánované zvýšení cen pohonných hmot, pak oznámil zvýšení minimální mzdy, daňové úlevy pro důchodce a odmítl znovuzavedení tzv. solidární daně z bohatství. Když se loni ujal Emmanuel Macron moci, tak sliboval, že Francie pod jeho vedením udrží rozpočtový schodek pod třemi procenty HDP, jak to vyžaduje EU. Podaří se mu to?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Podle těch aktuálních odhadů spíše ne. Uvidíme, jaký bude přesný dopad těch opatření... Ale upřímně řečeno, myslím si, že tohle vůbec není to nejdůležitější. První věc je, jakým způsobem on ty reformy koncipoval a jak se on sám prezentoval. On je většinou Francouzů vnímán jako prezident bohatých a jako arogantní člověk, což mu samozřejmě nepomáhá v tom, aby dělal nějaké další kroky. A potom si prostě musíme uvědomit, že nejde jenom o tu stranu výdajů. Tady se pořád mluví o tom, jak se má škrtat na tři procenta, ale potom se vám stane to, co ve Francii – v zemi, která má silnou revoluční tradici, lidé vyjdou do ulic, a buď jim ustoupíte, nebo vás vyhodí z Elysejského paláce. Tak si můžete vybrat. Tady jde o to, aby ty ekonomiky měly i stranu příjmů. Tady se o tom strašně málo mluví. Pořád se někde škrtá nebo se zvyšují daně, které dopadají klasicky na ty nejchudší, ale že by se třeba zdaňovalo tam, kde ty peníze jsou, a v těch daňových rájích toho není zrovna málo, tak tudy se nejde. To očividně ne. Je jednodušší na ty nejchudší lidi z francouzské periferie uvalit daň, aby dostali další úder. To znamená, ta strana příjmů se opomíjí. Zásadně se zdaňuje na těch nejchudších a tam, kde ty peníze jsou, tak tomu se samozřejmě vyhýbají... Koneckonců Macron je bankéř Rothschildů, takže se nemůžeme divit... A druhá věc je, že pořád se věnuje málo pozornosti tomu, z čeho ty ekonomiky porostou – jaký budou mít růstový motor. Tohle je potřeba hodně zvažovat. V Itálii je ten dluh je nesplatitelný (to ví každý, kdo umí trochu počítat). Dluhy se můžou snížit jediným možným způsobem a to je to, že ta ekonomika nasadí nějaké tempo. To znamená, že musím najít růstový motor té ekonomiky. A musím mít prostor pro to, abych ho našla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A našel ho Macron?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Nenašel, ale on ho nehledal, upřímně řečeno. Musím ten hnací motor najít, musím pro to mít nějaký manévrovací hospodářský prostor (to je mimochodem to, co dělá Čína – snaží se najít manévrovací hospodářský prostor) a tam směřovat své úsilí. A představa, že se tady někdo proškrtá k bohatství tím, že sebere důchodcům a navýší daně na benzín... Z toho ještě nikdo nezbohatl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Menšinový kabinet hnutí ANO a sociální demokracie chce pro všechny děti v mateřských školách a na prvním stupni základních škol obědy zdarma. Cílem má být zlepšení docházky i sociálních šancí školáků. Jak to vnímáte?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Myslím si, že tato kauza dobře ukázala jednu věc, a sice, že to pravolevé rozdělení, o kterém se někdy říká, že neexistuje, skutečně existuje, nikam nezmizelo. Možná je někdy překryto jinými rozpory ve společnosti, ale stále existuje. Musím říct, že mě fascinovalo, jakou míru hysterie tohle opatření vyvolalo. Otevřelo se peklo, protože se budou dětem platit obědy... Zmínila bych jednu zemi, která tohle opatření má už nějakých šedesát let – Finsko – a nikdo tam nehovoří o tom, jaká je to hrůza, že se před námi otevírají brány komunismu. To mi přišlo úplně neuvěřitelné...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Možná ta otázka zněla, jestli to dělat plošně – pro všechny.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Plošnost je samozřejmě velká otázka vždy. Jaké to má nevýhody: Někdo říká, že to budou čerpat ti, kteří to nepotřebují. Problém je v tom, že někdy je to zacílení velmi obtížné. To znamená, vůbec se to k těm „postiženým“, tady by to byly děti, které z nějakých důvodů nechodí a nemohou chodit na obědy, nedostane. A to zacílení může být tak drahé – určit to a redistribuovat, že je podstatně lepší to dávat plošně. Ale hlavně – o jaké částce se bavíme. Pokud si to správně pamatuji, tak ten fiskální dopad je asi šest miliard. Jenom výdaje minulý rok byly skoro 1,3 bilionu neboli 1300 miliard. Těch šest miliard je půl procenta výdajů. Musím říct, že mě fascinuje, jaká pozornost se věnuje takhle minoritní částce. Musím říct, že je mi líto, že se takto vášnivě nedebatuje třeba o tom, jak se tady podporují extrémně neefektivně soláry, což je mimochodem cifra v rozpočtu sedmkrát vyšší. Ale nevšimla jsem si, že by to vyvolalo takovou dávku emocí...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Takže podle vás je to dobrý nápad, realizovatelný?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Je to logický krok, se kterým je zkušenost v dalších zemích, bude to mít pozitivní sociální dopady, ta výdajová stránka je směšná... Všichni, které intenzivně trápí, že i bohaté děti budou dostávat obědy zdarma, předpokládám, že by se mohli třeba přihlásit k progresivní dani, protože ten náš daňový mix je strašně degresivní. To znamená, že zatěžuje ty nejchudší. Hlavní daň, která nám tam trůní, je DPH. To znamená, že pokud má někdo pocit, že je to nespravedlivé, že bohaté děti budou mít zdarma obědy, tak bych čekala, že se přihlásí k daňové progresi a k větším majetkovým daním. Vzhledem k té naší daňové struktuře ty nejchudší domácnosti si ty obědy už dávno zaplatily...  

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem existuje (jak jsem vyčetla) u nás možnost, jak dostat obědy zdarma i přes Ministerstvem školství doporučené neziskovky nebo se lze obrátit na krajský úřad, který může pro dítě pak zažádat o dotaci z evropských fondů v rámci operačního programu potravinové a materiální pomoci.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Tohle bude zbytečně zdlouhavé a zbytečně drahé. Tohle to je jednodušší, přímější. Zasáhne to všechny děti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak vůbec hodnotíte kroky vlády, která za půlrok vládnutí zvýšila důchody, zavedla pro studenty a důchodce čtvrtinové ceny na jízdné a vláda také zveřejnila plán na zvýšení rodičovského příspěvku z 220 na 300 tisíc korun.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Jsou to opatření expanzivní, jsou to opatření hlavně v sociální politice, bezesporu to bude souviset i s tím, jaké strany podporují tu dominantní stranu hnutí ANO, to znamená, že jsou to strany, které kladou velký důraz na sociální program. Musím říct, že mě potěšil, i v kontextu toho, co jsem uváděla u té OECD, hlavně ten investiční program. Jsem zvědavá, jakým způsobem to bude vláda koncipovat. Myslím si, že je to velmi důležité, protože tady skutečně máme řadu oblastí, které jsou podinvestovány a kde se nabízí velké možnosti i pro rozvoj české ekonomiky. Něco z toho by mohl být ten motor. A je potřeba jich mít víc. My jsme příliš koncentrováni na ten automobilový průmysl a na Německo a to není dobře. Takže tam si myslím, že by vláda mohla navrhnout řadu zajímavých věcí. Těším se na to a osobně sama za sebe bych viděla takové dvě velké investiční priority: Určitě bydlení – nejen sociální, ale dostupné bydlení (to je obrovské téma), a to druhé – a to nás poučil tento rok velmi vydatně – je otázka péče o krajinu a ochrany vody v krajině.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ilona Švihlíková a její postřehy. Děkuji vám za to. Mějte se pěkně. Na slyšenou.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.