Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 13. června 2018

Ilona Švihlíková a Zita Senková
Ilona Švihlíková a Zita Senková
Hostem byla ekonomka Ilona Švihlíková.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Pozvání do dnešního vydání přijala ekonomka docentka Ilona Švihlíková. Dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobré deštivé ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co se mimo jiné budu dnes ptát, v čem je summit Donalda Trumpa a Kim Čong-una průlomový. Stává se Evropa pro Spojené státy spíše konkurentem, nebo spojencem. Zajistí finanční injekce mezinárodního měnového fondu Argentincům lepší budoucnost? Inspirativní poslech. Severní Korea se na včerejším summitu se Spojenými státy zavázala pracovat na úplném odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova. Zatímco Washington slíbil poskytnout Pchjongjangu bezpečnostní záruky. Je už samotné konání summitu paní docentko úspěchem?

Čtěte také

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že je. Je to určitý přelom v tom, že se setkali právě zástupci Severní Koreje a Spojených států takhle přímo jaksi tváří v tvář. To bych skoro se nebála to slovo historické použít. Nicméně je pravda, že to závěrečné prohlášení je velmi stručné a jak neopomene zmínit americký tisk, nejsou z něm zcela ty formulace, které byly avizovány. A především v tom západním tisku se píše, že ta pozice Spojených států nebyla zřejmě taková, aby prosadil tu škálu, o které, o které hovořil předtím, a že to vnímání jaderného odzbrojení je velmi odlišné na straně Severní Koreje a na straně Spojených států. Nicméně já bych to vnímala spíše pozitivně. Myslím si, že to, ta stručná závěrečná deklarace je spíše jakousi šancí na vykročení na tu cestu míru. Není to rozhodně nějaký závěrečný bod, kdy můžeme říct, nyní je hotovo, ale skutečně spíše počátek té cesty, na kterou bezesporu budou nutně muset navazovat další jednání, pokud má dojít k reálnému pokroku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nějaké řekněme otevřené dveře. Mimochodem z těch reakcí, když se podívám na Spiegel online server renomovaného německého týdeníku, tak je tam hlavní článek no big deal, tedy žádná velká řekněme dohoda. V záplavě těch komentářů převládají i motivy nebo postřehy typu, nikdo neví, co tedy konkrétně z té schůzky vzejde, že každopádně tedy neuvěřitelné, že se vůbec uskutečnila, a že vítězem je Čína.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak samozřejmě ta Čína se tam objevuje. Takhle já bych řekla, že vítězi se mohou stát všichni. Není rozhodně rozhodnuto v tuto chvíli, že ten a ten je vítěz. Ano Číně tohle vyhovuje, ale tak proboha jako to, že by tam měl být mír, a že by tam prostě neměli být vojáci, a že by tam měla být určitá jakoby klidová zóna. To by mělo vyhovovat nám všem. Mě trošku děsí jako některý ten západní tisk, který jako je úplně zděšen tou představou, že by tam taky jako mohl být mír. To bychom přeci měli vnímat pozitivně všichni. Takže jistě ano je to v čínském zájmu, nepodceníme bezesporu sílu čínské diplomacie a její vliv na Severní Koreu. Ale já si myslím, že to je pozitivní šance pro všechny strany.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem Írán včera varoval severokorejského lídra, že americký prezident Trump by mohl zrušit jakoukoliv dohodu s Pchjongjangem o jaderném odzbrojení.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To je pravda, on dohody odvolává dokonce odvolává i podepsaná komuniké, jak jsme si užili o víkendu. To je pravda. Nicméně ono, když to bude jeho dohoda, tak asi ten jeho přístup bude jiný, než když to byla dohoda, kterou vyjednal jeho jaksi hlavní politický nepřítel, bývalý americký prezident Barack Obama. Tam si myslím, že ten jeho postoj z hlediska jaksi jeho psychologie by asi byl odlišný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se právě i v kontextu summitu G7 v Kanadě díváte na to včerejší setkání v Singapuru. V Kanadě se sešli zástupci 7 nejvyspělejších zemí světa a mezi spojenci to asi mírně řečeno hodně skřípalo.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Velmi mírně řečeno ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když porovnáme možná i ty záběry ze včerejšího setkání v Singapuru, tak vláda v podstatě vřelejší atmosféra, než třeba mezi Donaldem Trumpem a kanadským premiérem.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Asi bych neposuzovala jenom podle atmosféry, ale je pravda, že Trump tím dal bezesporu najevo, jaký úkol chápe jako důležitější a že to fórum G7 prostě pro něj je nechci říct přítěží, ale prostě něčím, co nepovažuje za důležité. On přišel později, odletěl dřív. Nejdřív to podepsal, že jo, pak ten podpis odvolal, poté co ho rozčílil kanadský premiér. Já bych možná do kontrastu dala jiný summit, který v tu dobu probíhal, protože to je střed dvou světů a velmi intenzivně o tom psal ten asijský tisk třeba Age times. Na jedné straně právě ten kanadský summit a už se neříká G7, pozor už se říká G6+1, což si myslím, že na tom něco je. A na druhé straně totiž v Čín+ se konal summit šanghajské organizace spolupráce. A když se podíváte, já nechci usuzovat z fotek, ale přece jenom na ty výstupy, když se podíváte na velmi intenzivní a teda rozhádanou G6+1, která nemá ani stejné postoje uvnitř sebe, takže se liší třeba v míře, jak reagovat odvetně na americká cla nebo na návrat Ruska. Tedy na rozšíření na formát G8 nebo G6+2 nebo jak by to bylo. A když se podíváme na ta jednání Šanghaje, to znamená jaksi velmi úzkou vazbu mezi Ruskem a Čínou, kdy myslím, že to bylo poprvé, kdy čínský prezident Si Ťin-pching použil ten pojem komplexní strategické partnerství. To je skutečně řekla bych nejvyšší úroveň vztahů, kterou kdy země medvěda a draka takhle mezi sebou měly. To byl opravdu střet dvou světů jo. Na jedné straně, tak samozřejmě ten asijský tisk má motivaci, proč takhle psát, ale ono na tom něco je. Na jiné straně takový ten odcházející, takový říkají prostě vzteklý západ a na druhé straně prostě snaha o ten svět řekněme více multipolárněji založený, který aspoň teda oficiálně vypadá mnohem harmoničtěji, což bychom asi nečekali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už jste se zmínila o tom, že Donald Trump odvolal nakonec svůj souhlas pod tím závěrečným prohlášením to se zrodilo, byl to těžce vybojovaný kompromis. Co to tedy znamená?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Znamená to, já bych tomu zase nepřikládala tak velkou úlohu, protože je jasné už dlouho minimálně rok a kdo sleduje Trumpa, tak už delší dobu, že jeho pojetí jak mezinárodních vztahů, tak především mezinárodního obchodu zboží je naprosto odlišné od těch ostatních zemí v té G6. A to, že to nebylo podepsáno, respektive bylo, a pak nebylo vlastně jenom vyjadřuje to, že Spojené státy vnímají tu situaci zcela odlišně. Donald Trump je velkým příznivcem návratu výrob do Spojených států. Teď je otázka, jestli volí teda vhodná řešení pro to. Obchod v jeho pojetí je skutečně hra 0:1. To znamená on to má ten velmi silný, ten markantelistický pohled na věc zase. Zase je otázka, do jaké míry bude efektivní jo. To je potom věc druhá. A zkrátka a dobře to vidění je v tomto ohledu velmi odlišné. A jako předstírat tím, že bude nějaký upatlaný kompromis, že tam pozice je stejná, když není stejná, by to do značný míry byla, byla falešná věc jo. Takže si myslím, že skoro je to čistější řešení, když k tomu ten americký podpis prostě není a dává najevo Spojené státy tu G7 prostě nevnímají jako fórum, které je pro ně důležité. Vnímají jako důležitá jiná fóra spolupráce a víceméně řekněme si na rovinu, že je na těch slabších hráčích, aby se s tím prostě nějak srovnali a buď vymysleli protireakci a nebo prostě se s tím naučili žít, že ta jejich pozice bude velmi intenzivně, já bych tak řekla vazalská, což je koneckonců termín, který už prosazoval Břeřinský někde v roce 99.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dovedete si představit, že by z té aktuální skupiny G7, tedy Spojené státy vystoupily nebo třeba pozastavily si členství?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ono já bych řekla, že tyhle ty formální věci už nejsou zas tak důležité, jestli někdo odejde, nebo pozastaví kromě toho teda, že jaksi Rusko bylo odejito. To je trošku něco jiného. Ono skutečně záleží na tom, jestli ta organizace funguje. A ona nemusí být taková, že někdo formálně zmizí a prostě se začne hroutit zevnitř. To znamená není schopná určovat agendu. Není schopná najít shodu na základní ekonomickém přístupu. Klidně může formálně existovat dál. Ale vevnitř se bude hroutit. To je třeba Světová obchodní organizace. Ta taky funguje formálně dál a je to velká organizace, ale přesto uvnitř už se nějakých jako 15, 16 let vlastně hroutí, protože není schopná dosáhnout konsenzu u základních obchodních otázek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Četla jsem také názor, že Donald Trump vnímá Evropu spíše jako konkurenci než jako partnera? Co si o tom myslíte?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
On bezesporu neuvažuje v kategorii partner, no partner. Já si nejsem jistá, jestli Evropská unie byla někdy partner. Já bych skutečně se spíš držela toho Březinského termínu. Ale rozhodně prostě Trump takhle neuvažuje a jemu bezesporu prostě imponují země, které on vnímá na stejné úrovni v pari pari v síle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A to jsou které tedy?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To je právě zajímavé. Když se zase vrátím k tomu Březinskému, to znamená k jednomu z nejvýznamnějších teoretiků mezinárodních stavů v USA, tak ten navrhoval G2. To znamená, on si myslel, že USA by měla dominantně spolupracovat s Čínou na jaksi tom, jak by měl vypadat svět, abych tak řekla. A z toho co jsem se dívala na ten americký tisk především, tak tam se stále častěji uvádí, že Trump s ní o G3. To znamená o fóru, kde je USA, Čína a Rusko. A že by právě jakoby tyhle země byly řekněme takovými těmi vůdčími, vůdčími zeměmi. Jestli to tak skutečně je nevíme. Řekla bych, že by to odpovídalo jeho pojetí mezinárodních vztahů. To znamená pojetí, které je dominantně byznysově orientované a spíše silově orientované. V tomto ohledu on prostě Evropskou unii považuje za určitý řekla bych umělý projekt a všimněme si, že on velmi nerad jedná s nějakými většími organizacemi nebo uskupeními ano. Když třeba teď vyjednává, no ještě pořád asi o dohodě nafta, o severoamerické zóně volného obchodu, tak už dal najevo, že nechce, aby USA jednalo zároveň s Mexikem a Kanadou, ale že by mu mnohem víc věnovalo, vyhovovalo mít separátní dohodu zvlášť s Kanadou a zvlášť s Mexikem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Napadá mě k čemu jsou pak tedy tato fóra nebo tato seskupení, které číslo jsme ještě neměli?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, tak vyjadřuje to prostě změnu mezinárodních vztahů a to, že ta pozice Spojených států se mění velmi, velmi silně. Ona už se měnila za Obamy, ale teď je to prostě víc vidět, že Spojené státy hledají jiné cesty, protože ten multipolární pořádek, který do značné míry vytvořili po druhé světové válce, jim prostě přestává vyhovovat. Mají pocit, že na něm ztrácejí, což nemusí vždycky pravda, ale minimálně v některých oblastech ta jejich pozice jednoznačně oslabila a hledají tím pádem nějaké jiné cesty, jak si tu pozici udržet a upevnit a samozřejmě a to je to, co asi Evropu šokuje, to budou dělat klidně na úkor takzvaných partnerů, protože je prostě nepovažují za sobě rovné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Donald Trump také překvapil hlavně tedy Evropou, názorem, že by se Rusko mělo vrátit.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Do skupiny G8. Tam bylo pozastaveno členství řekněme v souvislosti s anexí Krimu.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, to je pravda. V tomto, ale nebyl úplně osamocen.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Itálie ho podporuje.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano ano. Italská vláda je velmi ostře proti, proti sankcím. Obě dvě strany mají řekněme pozitivnější přístup k Rusku, než ta bývalá italská vláda. Takže tady jaksi měl na své straně premiéra Conteho, to je pravda. Ta, prostě ta uskupení, ve kterých se jedná, se v krizích vždycky mění jo. Dlouho byla G8, pak G7. Teď G6+1. Byla G20, ve které se rozhodovalo o řadě velkých ekonomických událostí. A teď je otázka. Ono se prostě vždycky objeví a může se to zas jakoby utlumit, protože prostě se objevují nové problémy a ta politika se tím mění. Já bych to neviděla úplně jako tak dramaticky. To co si myslím, že je ale zásadní pohyb, který jsme tady vnímali je, do jaké míry probíhá ta integrace a spolupráce na tom sílící východě. To znamená Šangaj. To znamená no částečně Brix, ale spojení Nové hedvábné stezky a toho ruského projektu euroasijské ekonomické unie. Tam se skutečně dějí věci jo. A ne jenom ekonomicky, že se tam přesouvá ta síla. To už je patrné delší dobu, ale skutečně i politicky, a že i země, které neměly úplně ideální vztahy, řekněme minimálně ty vztahy mezi sebou stabilizují, a že tam je velký prostor pro mírová řešení i v oblastech, která dlouho prostě slouží jako zdroj velkého napětí. To znamená otázka, že jo Pákistán, Afghánistán, Indie, Pákistán. A že přece jenom v rámci třeba Šanghaje je skupina, která ta mírová řešení hledá a to bych považovala za velký přínos.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ekonomika nebo-li byznys spojuje.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, samozřejmě. No, není to úplně vždycky tak, že země, které spolu obchodují, neválčí. To zase úplně neplatí, ale prostě to ekonomické propojení samozřejmě nutně vede k tomu, že zvažujete prostě konflikt a v tomhle třeba ohledu má ta Nová hedvábná stezka značný potenciál. Na té Šanghaji se jednalo i o řadě dalších věcí. Třeba o tom, že jakým způsobem se zprovozní cesta přes Severní moře. Což je teda průzkum velmi. Rusko nemá dobrý přístup k moři a tahle ta cesta je pro něj naprosto, naprosto zásadní. Ekonomicky by byla velkým přínosem, že jo. Samozřejmě zkapalňování zemního plynu na Jamale, dovoz do Číny. Rozatom, že jo, jaderné elektrárny. Takže to všechno se vlastně propojuje i s tou, s tou čínskou hedvábnou stezkou a vytváří se velmi zajímavý ekonomický komplex. Bude záležet samozřejmě na té realitě, protože podepsat se dá v dohodách cokoliv, ale zatím ten proces z tohoto hlediska vypadá velmi dynamicky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Argentina opět bojuje s krizí od Mezinárodního měnového fondu si půjčí v přepočtu bilion korun. Peso se v květnu propadlo na historické minimum. Jenom připomenu, že země je třetí největší ekonomikou Latinské Ameriky a je také členskou zemí skupiny G20.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pořád to platí?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Platí platí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je tentokrát paní docentko příčinou krize? Ono těm ekonomickým problémům čelí země jaksi cyklicky.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak ty problémy se v Argentině skutečně objevují neustále. Taková nešťastná země. Já se vždycky vzpomenu na tu slavnou píseň Kolik slz má ještě prolít Argentino. Tak si vždycky říkám, že už prolila dost, ale ono ještě ne. Ty problémy jsou takové dva spjaté. Ten první z nich souvisí s tím, že Argentina patří do té skupiny rozvíjejících se zemí, které mají závislost na americkém dolaru. A jakmile se něco stane v té americké ekonomice. To znamená třeba, když jdou nahoru úrokové sazby, tak se vám začnou měnit ty finanční toky. Začnou se přesouvat a to je neklamná známka toho, že se objeví problémy u těch rozvíjejících se zemí. A dokonce už víme i u kterých, kde to začne blikat takříkajíc jo. Stačí se podívat na krizi v Jihovýchodní Asii 97-98. Mezi ty nešťastné země patří Indonésie, částečně Rusko, i když to má trošku větší nebo zvýšilo si svojí odolnost. Turecko samozřejmě velmi silně, velmi silně Turecko. To je nepříjemná věc pro Erdogan před volbami. Turecká lira na tom není moc pěkně. No a bohužel tam patří i Argentina. Takže to je jeden bod a ten druhý, když nastupoval Mauricio Macri jako ekonom jednoznačně toho neoliberálního střihu, tak to bylo takové to nadšení a trhy nadšené a teď prostě ta Argentina se dostala na tu správnou stezku od těch hrozných Krešnerovců. Hrozný v uvozovkách, já je nepovažuju vůbec za hrozné. No a vida kam toho dotáhl Mauricio Macri. Dotáhl to teda znova k MMF. On podle mého názoru nezvolil dobrý mix té hospodářské politiky. Začal honit moc zajíců najednou, ale co bych asi vytkla nejvíc a co je podle mě teda chronický problém v Argentině je prostě špatná politika Centrální banky. Oni už to byla ta strašná krize na začátku 21. Století, kdy provozovali zvláštní kurzový měnový systém. Jak se tomu říká měnový výbor. Velmi špatně teda a teď zase se prostě ukousli jako extrémní velký úkol na rychlé snižování inflace. A já jsem si to jakoby, když jsem se dívala na tu situaci, mně to strašně připomnělo Českou republiku 96-97. Máte velký příliv spekulativního kapitálu do ekonomiky. Centrální banka vydává svoje vlastní cenné papíry. Začíná se zvyšovat deficit běžnýho účtu. To znamená to je nerovnováha fundamentální, nerovnováha v ekonomice a stačí jedna zpráva prostě viz zvýšení amerických úrokových sazeb, kapitál frnk, pryč. Začínáte zvyšovat úrokové sazby. 40 procent, když dáte tomu nikdo na světě neuvěří, že máte 40 procent. Zadusíte si to doma, nikdo tomu neuvěří a jste jaksi v těžké situaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se z něj dostanete, jak vůbec se může vyhnout Argentina těm krizím. Ta inflace je.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Potřebuje mít úplně jinou hospodářskou politiku upřímně řečeno. A hlavně ona musí, takhle musí si vybrat jeden cíl nebo tahle, ty cíle buď sledovat ve stejném časovém horizontu a jakoby nesnažit se být jako moc vzorný žáček, protože ta země to prostě neunese a nevede to k přílivu těch zahraničních investic produktivního typu, ale toho spekulativního typu jo, což se prostě tady vlastně zopakovalo v těch posledních, posledních měsících to bylo vidět. A i tam je spousta dalších deformací jo. Ta země prostě extrémně třeba dotuje export jo. To prostě, to znamená, že vlastně poskytuje velkou výhodu jednomu odvětví soja, na úkor dalšího. Takže jako tam je potřeba udělat podle mého názoru hromadu věcí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A podmiňuje paní docentko Mezinárodní fond svou půjčku třeba uskutečněním reforem?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, klasicky to vždycky takhle dělal. Já bych si, myslím, že teďko nevím, do jaké míry navrhli, jestli už jsou známy ty detaily. Já jsem se dívala ten /anglický text/ ten pohotovostní úvěr, který by neměl úplně spjat, být spjat s těmi, s těmi škrty, což klasicky nějak MMF vždycky, vždycky byl. Ono to vyvolalo v Argentině obrovský šok jo, protože v zemí je MMF, ale v Argentině MMF skutečně nenáviděn do hloubi duše. Takže ve chvíli, kdy Macri v televizním projevu vlastně řekl, že žádá o pomoc MMF, tak já bych si troufla říct, že to je téměř jistá jeho politická smrt jo, protože ta Argentina trpěla strašně moc, strašně moc. A tam skutečně to MMF, to je jako, kdyby prostě sestoupil belzebub z pekla, tak zhruba to je vnímáno asi tak stejně v téhle zemi. Takže skutečně velká politická prohra pro Macriho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude to alespoň tedy dočasně nějaká ekonomická, no výhra je příliš silné slovo.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, to rozhodně, to jako rozhodně ne. Ale mě na tom zarazilo to, jakým způsobem funguje to oceňování finančních trhů v uvozovkách jo. Protože ještě minulý rok to byla jako oslavné ódy na to, když Argentina vydala 100letý dluhopis. Jo a jak to dělá ten Macri všechno. Protože už tenkrát bylo vidět, že to nedělá dobře. A jak je to všechno úžasně a najednou prostě po půl roce všechno je jinak, kapitál prchá pryč a na argentinské ekonomické nenechá nit suchou. Takže tolik k tomu, jakým způsobem racionálně finanční trhy hodnotí ekonomiku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Švýcaři v referendu velkou většinou odmítli návrh na vznik nového peněžního systému takzvané /anglický text/ neboli suverénních peněz. Pokud by si to odhlasovali paní docentko, co by to znamenalo?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak to, pardon, to záleží na tom, kde stojíte. Pokud jste švýcarský bankéř, tak ti většinou psali o tom, že by vypuklo čiré neštěstí a přijali jezdce apokalypsy. Ale je pravda, že ti, kteří sledují ten vývoj řekněme o tu diskuzi, o těch alternativních peněžních systémech, by to bývali přivítali. Já bych možná nejdřív řekla, kde se to vzalo tenhle návrh a proč vlastně. A ta debata o tom, jak vznikají peníze, protože je klíčové pro /anglický text/ a kdo to má mít na starosti a kdo má mít odpovědnost. Tahle ta debata se objevuje téměř ve všech vyspělých zemích po tom roce 2008. No, není divu, tam samozřejmě ten vliv finančního sektoru na sílu té krize byl jasný. Ten druhý pilíř toho zájmu souvisí s tím, jaký dopad měly ty finanční krize. Kdo to odnesl, když se podíváme třeba na Irsko, tak vidíme, že kolaps irského bankovního sektoru odnesli občané, respektive veřejný dluh se to přemístilo do veřejného dluhu, že jo, to čemu říkáme privatizace zisků a socializace ztrát a mají to platit obyčejní Irové, kdo taky jiný. To znamená skutečně jako ta nechuť k finančnímu sektoru zkombinovaná s touhou po změně vedla k tomu, že se začalo rozvíjet množství alternativních konceptů peněz. Některé jsou starší, na ty se navazuje a některé jsou novější /anglický text/, jak už to tak říká, je hlavně silný v těch německy mluvících zemích. Asi to můžeme přeložit plnohodnotné nebo suverénní peníze nebo to je různé. A znamená tu jednu zásadní věc a sice, že veškerou tvorbu peněz by měla na starosti pouze a jedině centrální banka. Spousta lidí si myslím, že to tak funguje. To je první pozitivní bod toho referenda /anglický text/, že se lidé dozvědí, jak skutečně funguje emise peněz, protože spousta lidí si myslí, že to má na starosti jenom Centrální banka a ono ne. Většina peněz dneska se vytváří bezhotovostně úvěrovou emisí u komerčních bank. A teď jsme u toho, /anglický text/ říká, že je to nebezpečné, že to je procyklické, že to má obrovské destabilizační účinky, které pak odnášejí občané, a že by veškerou tvorbu peněz měla mít na starosti jenom Centrální banka. Je to nesmírně zajímavá idea a má aspoň jednoho vlivného přímluvce Martina Wolfa z Financial Times, který asi byl výsledkem referenda zklamán. Ale já musím říct, že jsem moc ráda, že se o tom začíná prostě víc mluvit, a že se přestává ten současný systém, ve kterém ty soukromé banky mají tak neuvěřitelná privilegia a nesou riziko velký, který ale pak přináší na nás na občany nebo na celkově na ten ekonomický systém, že se o tom konečně začíná mluvit. Takže, i když to referendum z hlediska konceptu pro /anglický text/ nedopadlo dobře, tak já ho přesto vnímám jako pozitivní, že se prostě minimálně bude diskutovat o tom, ono to jde taky dělat jinak a taky je potřeba se zamýšlet třeba nad tím, jakou demokratickou legitimitu vůbec má ta centrální banka a hlavně jaké je postavení to komerčních bank v tom systému.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem ještě předtím nedělením referendem skupina ekonomů nastříkala na takový panel před švýcarskou Centrální bankou v Bernu červený nápis, prosím vzpomeňte si, k čemu jsme vás stvořili.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, samozřejmě ono jako to frakční bankovnictví, to znamená ta privilegovaná role komerčních bank, to nebylo vždycky jako jo. To tahle ta, ta tvorba bezhotovostních peněz jako je poměrně zase nová věc. Takže upřímně řečeno, já to skutečně vítám a tím, že to bylo ve Švýcarsku, tak to bylo ve všech ekonomických novinách. Počínajíc Economistem a končí /anglický text/, snad se o tom dozví víc lidí a hlavně bych byla ráda, abychom minimálně u nás toho, aby občané věděli víc o tom, jak se tvoří peníze a že ten systém skutečně má neuvěřitelná rizika a že ty náklady, které pak vznikají z těch krizí, které se objevují, prostě přináší na občany, a že tahle situace prostě není možné ji považovat za něco, co je úplně normální, aby neustále vlády a občané prostě řešili problémy privilegovaného soukromého systému.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takové edukativní referendum to bylo svým způsobem.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Přesně tak, přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Docentka Ilona Švihlíková, já vám děkuji za váš čas a postřehy a přeji hezký den, na slyšenou.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.