Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 12. listopadu 2020

12. listopad 2020

Hostem je ekonomka Ilona Švihlíková.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes ekonomka Ilona Švihlíková, zdravím vás po Skypu, dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
Co po sobě zanechává v ekonomice dosluhující americký prezident Trump a s jakými hospodářskými prioritami přichází jeho nástupce Biden. Jaké strukturální změny může spustit současná pandemie a jak se rýsuje státní rozpočet na příští rok, to jsou naše dnešní témata, příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Nedávno jste v České televizi hodnotila éru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Je v ekonomice něco pozitivního, co za sebou nechává?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Určitě já jsem tam o tom i hovořila. Na jedné straně je to jeho působení v , řekněme, obchodní politice nebo v těch prostě zahraniční ekonomických vztazích, což by asi ostatní země pozitivně nehodnotily a koneckonců ono to nemělo pozitivní dopad ani na Spojené státy samotné a třeba obchodní bilance bylo velké téma Trumpa, tam skutečně za ty 4 roky nedošlo ke zlepšení spíše naopak, takže to by asi úplně nevykázal jako úspěch, nicméně v  domácí ekonomice mu to fungovalo poměrně slušně, samozřejmě až do koronaviru, který mu skutečně zhatil plány, ta americká ekonomika zažívala poměrně dlouho expanzi, i když zase kritici by řekli, že ta expanze byla poměrně slabá, i když dlouhá.

Vladimír KROC, moderátor
Byla to zásluha americké vlády tehdejší nebo  současné stále ještě?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
No, tak tohle je samozřejmě vždycky předmětem sporu, protože vláda tvrdí, že růst je díky ní a opozice říká, že to je spíš navzdory, je pravda, že se Trumpovi podařilo prodloužit tu expanzi, stejně tak došlo i k poklesu nezaměstnanosti, na druhou stranu ale to je dlouhodobý problém americké ekonomiky, nedošlo ke zvýšení mezd těch nejchudších a tam skutečně ten problém jako už  mzdové stagnace trvá dekády. Stejně tak Trump zaostal ve svých slibech na modernizaci americké infrastruktury, když si vzpomeneme, to bylo velké téma jeho volební kampaň a součást  Amerika First a nakonec z toho víceméně zbyla jen ta zeď, takže ono to dědictví je takové poměrně, poměrně smíšené, ale bezesporu, kdyby nepřišel koronavir, tak by Trump našel řadu optimistických nebo prostě pozitivních známek, které by vydával za své dědictví.

Vladimír KROC, moderátor
Pojďme zkusit jednu vetknout do jeho štítu, čím se může opravdu pochlubit, co, co je jednoznačně pozitivního, našla byste něco takového?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Já si myslím, že on ne nutně já, on by tak asi bral tu provedenou daňovou reformu poměrně rozsáhlou, což je, řekněme, tradiční republikánské téma, on tím určitě pomohl těm voličům s vyššími, s vyššími příjmy, což je zase jaksi tradiční republikánský přístup, ale je pravda, že třeba takovéto očekávání v nárůstu investic, to se tam opravdu neprojevilo, ta míra investic zůstává v  americké ekonomice víceméně dlouhodobě stabilní.

Vladimír KROC, moderátor
Takže vždycky zůstává nějaké ale, jakjakjak vás poslouchám.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Když budeme chtít, tak ho tam samozřejmě najdeme, není to.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Není to jednoznačné a stejně tak by třeba mohl za pozitivum vydat, že měl poněkud ostřejší vztah k Číně, že si jí takříkajíc podal, o tom často, často hovořil, ale zase je otázka jako, co to vůbec těm Spojeným státům přineslo.

Vladimír KROC, moderátor
Když jste se o tom zmínila, jak se mohou podle vás změnit teď vztahy s Čínou, skončí to vzájemné soupeření?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Já si myslím, že ne, za prvé ta nechuť vůči Číně je široce rozšířená, dneska abychom řekli napříč politickým spektrem, ale v Americe je to spektrum hodně omezené, takže jak u demokratů, tak u republikánů i Čína prostě není oblíbená a je potřeba si uvědomit, že je skutečně chápána jako hlavní rival z pohledu technologického i ekonomického, takže si myslím, že Biden v tomhle ohledu nebude mít nutně jako jiný názor, možná bude používat jiné nástroje nebo možná se bude snažit, aby ten postup vůči Číně byl více koordinován, protože Trump byl samozřejmě jako dost sólista a v tomto ohledu, ale nemyslím si nutně, že bychom tady zažívali nějakou vlnu ala Kissinger prostě a lepší politiku vůči Číně, čekala bych prostě, že ta linie bude pokračovat.

Vladimír KROC, moderátor
Jak se ale podle vás tedy může změnit ekonomická politika s nástupem Joea Bidena do Bílého domu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Tak, když to vezmu u  zahraniční nebo zahraničně ekonomické, tak Biden se oficiálně hlásí spíše k tomu multilaterálnímu pojetí, asi nebude neomarkantilista jako trám, to znamená možná nebude mít takovou chuť blokovat jednání v rámci Světové obchodní organizace, tam těch sporů byla celá řada, aktuálně můžeme říct neshoda na tom, kdo by měl být novým šéfem Světové obchodní organizace poté co Roberto Azevedo předčasně odešel z tohoto a vysokého postu, stejně tak možná bude chtít pokračovat v tom Obamově dědictví ve smyslu vyjednávání velkých komplexních dohod, které vlastně Trump obě dvě utnul, respektive z jedné vycouval a jednu položil k ledu.

Vladimír KROC, moderátor
A myslíte, že je naděje, že by se znovu tedy otevřela jednání o transatlantické smlouvě TTIP?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Tak samozřejmě možnosti, možnost tady stále je, ale musíme si uvědomit, že na obou stranách Atlantiku tahle dohoda vyvolala poměrně jako velké znepokojení u občanů, já si pamatuju už i TTIP skutečně jako se konala obrovské množství protestních akcí, což nebývá běžné prostě u smlouvy, která se týká obchodu a témat, která řekněme nejsou vždycky lidem úplně blízká, ale tady jde skutečně třeba o to, že mezi USA a EU jsou velmi odlišné standardy, týkající se prostě kvality potravin a také a na to tlačil už Trump, pro Spojené státy je velmi důležité, aby se jejich zemědělské produkty dostaly na ten evropský trh a tomu třeba velmi výrazně brání Francie, což je víceméně pochopitelné, takže ty sporné linie tam budou, ale je možné, že se o to Biden znovu pokusí, on koneckonců v  zahraniční politice bude mít mnohem větší manévrovací prostor než v  domácí, v  domácí je opravdu hodně omezen, pokud se tedy stane prezidentem, já už radši mluvím pokud, tak musíme si uvědomit, že ten senát je silně republikánský, ty Trumpovi voliči nikam nezmizeli, ta jejich agenda prostě já přítomna silně v  americké politice a tím pádem si myslím, že ty hlavní body  domácí Bidenovi agendy jako budou velmi obtížné, skoro bych řekla až nemožné prosadit.

Vladimír KROC, moderátor
Demokratický prezident slibuje mimo jiné a vy už jste se o tom zmínila ukončení obchodních válek, co to znamená konkrétně pro Evropu.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Tak je možné, že někteří představitelé Evropské unie si oddechli, že prostě už nebudou bombardováni jednak cly, vzpomeňme ocel, hliník, jeden z prvních příkladů, vlastně  spíše protekcionistické politiky Trumpa a možná si od toho i slibují nějakou trošku větší předvídatelnost, protože přece jenom ty Trumpovy kroky byly často jako velmi překvapivé a obtížněji se na ně, na ně reagovalo, ale zase nedělala bych si takové iluze, protože třeba ten zvýšený nárůst využívání extra teritoriálních sankcí, to znamená sankcí, které aplikuji na subjekt mimo americkou jurisdikci, to jako nebylo slabé ani za Obamy, jo to znamená, tady bych jako nečekala, že to bude úplně, úplně přervální linie, spíš si myslím, že Biden bude chtít v určitých strategických otázkách třeba vůči Číně postupovat v rámci širších koalic.

Vladimír KROC, moderátor
Pokud Biden přistoupí k většímu zdanění, jak avizoval v předvolební kampani, co to může znamenat pro mezinárodní obchod?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
No, je potřeba znovu zopakovat, že Biden má samozřejmě velké plány nebo deklaruje velké plány v  domácí politice, ať už se to týká daňových změn, ale třeba i zavedení nebo zvýšení federální minimální mzdy nebo zelených investic, ale znovu on je skutečně, on je skutečně v kleštích a řekněme i ti komentátoři, kteří přáli demokratům a nepřiznávají to a je to z toho článku i patrné, tak také narovinu dodávají, že mají velmi slabá očekávání ohledně aplikace  domácí agendy.

Vladimír KROC, moderátor
Ale dejme tomu, že by to prosadil to větší zdanění, co by to znamenalo?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Ano tam jedním z těch hlavních problémů samozřejmě je od a to už ale si zažil Trump udělat, je otázka toho, kde zdaňují americké korporace, to znamená motivovat je, aby zdaňovaly ve Spojených státech, ale druhý bod, který je velmi sporný, je to zase jeden z těch sporů mezi Evropskou unii a USA, je otázka zdaňování digitálních, digitálních firem, na prvním místě samozřejmě je to Google, ale i mnoho dalších, víme, že Evropská komise se snaží o jednak o regulaci u těchto firem, u kterých se domnívá, že tedy mají monopolní postavení a druhá věc je snaha některých zemí zavést digitální daň, tady bych asi zmínila Francii, která byla první zemí, která o tom začala intenzivně hovořit a která i říká, když nedojde ke shodě v rámci OECD, tak vlastně tu daň zavede sama jakoby jenom Francie.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí ekonomka Ilona Švihlíková. Joe Biden chce v příštích 10 letech investovat 2 biliony dolarů zejména do energetiky a zdravotnictví, teď nechme stranou, jak už jste připomněla, že není jisté, jestli se mu podaří některé ze svých nápadů realizovat, ale jak významná by to byla zpráva pro technologicky vyspělé země.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Byla by to zpráva velmi významná hlavně od Spojených států, které řekněme se k různým těm klimatickým dohodám stavěly obvykle dosti vlažně. Koneckonců Trump Spojené státy i stáhnul z  Pařížské klimatické dohody a Trump byl velmi na straně těžařů, to znamená, jak ropa, zemní plyn, tak případně i uhlí, to znamená takový ten klasický fosilní průmysl, ono to nebude lehké rozhodnutí, ani kdyby Biden měl silnější pozici, než jí bude mít, protože je potřeba si uvědomit, že Spojené státy v těch posledních zhruba osmi letech si prošly velkou transformací, ne nutně zelenou, ale transformací směrem k těžbě břidlic, to znamená k tomu takzvanému frakování a jejich míra soběstačnosti to bylo téma, které je velice trápilo, najdeme ho v řadě bezpečnostní doktrín, tak ta jejich míra soběstačnosti se významně zvýšila, to znamená, že mají dneska poměrně silnou pozici jak na trhu se zemním plynem, tak s ropou, pravda většinu samozřejmě spotřebovávají sami, oni jsou takový trošku jako Spojené státy energetický Otesánek, ale přece jenom prostě ta snížená závislost na dovozech je pro ně nesmírně významná a je otázka, jakjak by směřovaly ty Bidenovi investice, jestli by to prostě bylo vnímáno jako nejen pozitivně z hlediska ekologie, ale vůbec pozitivně z hlediska, řekněme bezpečnosti Spojených států.

Vladimír KROC, moderátor
Tím se dostáváme k tomu, že pandemie se ukazuje jako možný spouštěč velkých strukturálních změn, pozorujete, že by vláda u nás na něčem podobném pracovala nebo o tom uvažovala?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Na rovinu řečeno, nepozoruji, to kde jsou nějaké základní náznaky, rozhodně nejsou taková ty akutní opatření, která sledujeme, to znamená programy Antivirus, tak ty nemají ten účel samozřejmě, to je otázka záchrany pracovních míst nebo různá sektorová podpora, jako mám prostě COVID cestovní ruch a COVID kultura a podobně, ale ono skutečně, jakoby se nabízí až velmi nutně plánovat dlouhodoběji a z tohoto hlediska vidím u  vlády ten národní plán obnovy, který ale souvisí s tím evropským summitem, kde byly tedy dohodnuty nové finanční nástroje a ten národní plán obnovy vlastně slouží k tomu, aby ta země představila svoje priority, aby představila to, jakým způsobem chce ty prostředky využít, tam není úplně libovůle, jsou tam právě prvky, které by měly směřovat tu ekonomiku a k nějaké transformaci a jsou to dva hlavní prvky, je to otázka digitalizace, oblíbené téma, o kterém se u nás hodně mluví a potom zelená tranzit, cena prostě zkrátka zelený přechod, přechod na zelenou ekonomiku a tyhle dvě hlavní komponenty tam musí v tom plánu být poměrně vehementně zastoupeny, takže i česká vláda se pokusila do toho plánu něco takového zahrnout. Je pravda, že to není automatické, že vláda navrhne a komise schválí, takže tam budou probíhat, probíhat jednání a já si myslím, že některé ty komponenty asi schváleny nebudou, jenom bych dodala pro, pro zajímavost, že se tam dějí zajímavé věci v tom národním plánu obnovy.

Vladimír KROC, moderátor
Co máte na mysli?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Protože ono to má 180 miliard a já mám někdy pocit, že to skoro nikoho nezajímá, ale já jsem to studovala velmi podrobně a v tom plánu třeba máte mega trendy, což je velmi užitečné, to bych pochválila a 5 z těch 6 mega trendů se týká trhu práce, což je bych opět souhlasila, hlavně důrazu na rekvalifikace, protože jak jste zmínil, ta ekonomika se bude restrukturalizovat a zkrátka prostě ta potřeba rekvalifikací bude velmi silná v příštích letech. No, a i když to tam máme takhle silně zmíněno, tak ta alokace peněz na trh práce je 3 miliardy ze 180, takže je naprosto směšná, ale na druhou stranu tam ministerstvo financí vecpal /nesrozumitelné/ neboli zpětnou vratku daně, což je velmi pozoruhodné a prodává to jako nějaké prostě modernizační opatření ve výši 27 miliard. Jo takže skutečně zajímavé věci jsou v Národním plánu obnovy, ale jak říkám, ta jednání s Evropskou komisí jsou na začátku, takže uvidíme, co z toho nakonec tak říkajíc projde.

Vladimír KROC, moderátor
Opravte mě, jestli se pletu, ale to je ten plán, na kterém nebyla shoda ve vládě, se kterým odjel premiér do Bruselu a předložil ho přesto.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Ano, přesně tak.

Vladimír KROC, moderátor
No, když se ještě vrátíme k těm strategickým úvahám, jaké kroky podle vás bychom tedy měli podniku podniknout, kam zaměřit investice, o kterých se i ministerstvo financí slibuje oživení ekonomiky po skončení koronakrize.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Je pravda, že investice jsou vyčleněny, ale víte co, jedna věc je vyčleněné investice, druhá věc jsou připravené projekty, my bohužel máme dlouhodobě ten problém, že ty investice se realizují velmi pomalu s velkým zpožděním a není to, nebylo by to poprvé, kdy prostě je vyčleněná částka a která potom v  investiční složce jakoby není vyčerpána, víte, já si myslím, že první věc, kterou si musíme zcela natvrdo říct a z toho se potom budou odvíjet ty další úvahy, je, že nemůžeme vrátit zpátky, já mám často pocit, že pořád uvažujeme, že se vrátíme k únoru 2020, nevrátíme a že skutečně ten svět se velmi silně mění a teď nemyslím jenom digitalizaci a to, že teď si spolu povídáme přes Skype a jsou samozřejmě další programy jako Zoom, které prostě mění ten způsob, jak pracujeme, jakým způsobem komunikujeme s ostatními, ale, že se prostě bude měnit i ta dělba práce, já jsem se zrovna včera dívala na /nesrozumitelné/, který zpracovává takové ty hlavní trendy ve světové ekonomice a poměrně jasně tvrdí, že COVID zesílí trend ke zkracování těch výrobních řetězců a k větší regionalizaci a tohle je prostě něco, s čím jako my musíme pracovat, protože zkracováním výrobních řetězců prostě znamená, že rozhoduje více ta mateřská firma a že bude chtít i strategicky, mít ty klíčové výroby na svém území a já si jako nejsem jistá, jestli jako vůbec někdo z vlády uvažuje tímhle směrem, bohužel mám spíš ten pocit, že se jede takových těch jako 30 let stejných kolejích ve smyslu Německo nám řekne, co máme smontovat a my to smontujeme, jo ale tohle není budoucnost a myslím, že to není ani budoucnost v tom, v tom pokoronavirovém světě.

Vladimír KROC, moderátor
Známe základní parametry návrhu státního rozpočtu, který v prvním čtení schválila Poslanecká sněmovna. Předpokládá příjmy bilion 488 miliard korun, výdaje bilion 808 miliard, schodek je tedy zatím 320 miliard, jak si vysvětlujete, že návrh nezapočítává propad příjmů v případě zrušení takzvané superhrubé mzdy.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Tak ten oficiální argument vlastně říká, že ve chvíli předkládání toho rozpočtu tato změna není schválená, což upřímně řečeno, nepovažuju za jako odpovídající argument, protože i v minulosti tomu bylo tak, že se prostě ten rozpočet předkládal a ty změny třeba ještě probíhaly. Je prostě patrné, že ten rozpočet je provizorní a že, i když se schválí, tak by se vlastně okamžitě hnedka měl měnit, protože, ať už se ta superhrubá mzda odstraní jakýmkoliv způsobem z těch navrhovaných, tak bezesporu prostě povede k zvýšení deficitu, v jednom případu dokonce masivním zvýšení a není prostě možné, aby ten rozpočet tohle to ignoroval, to je potom skutečně jako zcela fiktivní, fiktivní hra, ono těch problémů je tam samozřejmě mnohem více jak na  straně výdajové, tak na  příjmové, na  příjmové bych právě zmínila, že prostě ten rozpočet nepočítá s tím, že řada příjmů vypadne, respektive jsou tam návrhy, které vedou k velké díře ještě větší v příjmech státního rozpočtu, i s dopady na kraje a obce, tam se málo hovoří a na straně výdajů naopak máme velmi silně podhodnoceny právě kapitoly, které se týkají  sociální sítě, to znamená podpory v nezaměstnanosti a právě to, co mně vadí asi nejvíc, je opravdu ten malý důraz na aktivní politiku zaměstnanosti, nemůžeme se prostě tvářit, že příští rok k nám zase přijedou statisíce turistů, kteří živily ne jenom ty hotely, ale prostě i řadu stravovací zařízení v Praze a ve velkých městech jo, tahle situace se prostě hned tak nevrátí, pokud se vůbec někdy vrátí a tady je skutečně potřeba mít nastavenou robustní sociální síť a mít nastaveny i ty rekvalifikační programy, které budou odrážet tu změnu  ekonomiky.

Vladimír KROC, moderátor
Komunisté podmiňují svůj souhlas s rozpočtem škrtem 10 miliard ve výdajích na armádu, což odmítá premiér Babiš, jak myslíte, že může dopadnout to finální schvalování 16. prosince, opozice navrhuje vrátit vládě předlohu k přepracování.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Tak opozice samozřejmě má řadu výtek, od toho je opozice, to asi bychom i očekávali, koneckonců, řekněme si na rovinu, že on ten návrh rozpočtu, a to samotné projednávání ta příprava jeho dává opozici dostatečnou jako munici, to je potřeba narovinu říci. Jak politicky to jednání dopadne, nevím, bych to brala z těch minulých zkušeností, tak KSČM očividně má pocit nebo respektive vedení této strany asi má pocit, že když se přidruží k miliardáři, takže jim to nějak zvlášť poslouží, takže já bych řekla, že znovu jaksi odkývnou toto co bude potřeba, já musím říct, když jsem viděla, jak zástupci této strany prostě hájí zpětnou vratku daně, navíc téměř bez limitu, která je skutečně opatřením /nesrozumitelné/, které nejvíce bonifikován prostě ty veliké nadnárodní korporace, aby se tady vlastně odkládaly ztráty a ještě proto hledali argumenty, tak musím říct, že mě vůbec nepřekvapilo, kdyby jako podpořili rozpočet se všemi těmi podle mého názoru fatálně chybnými parametry, které jsou v tom obsaženy.

Vladimír KROC, moderátor
Ministryně financí vyzvala ve sněmovně opoziční poslance, aby jí poradili, kde by měla šetřit. Vy byste věděla?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
No, já bych si hlavně nepotínala tu stranu příjmů, víte, protože jako, když jako začneme v krizi šetřit, tak dopadneme stejně jako v letech 2012, 2013 a uděláme si tady ještě jako další domácí recesi, aby toho náhodou nebylo málo, podle mě ten základní problém, a to dlouhodobě prostě je na  straně příjmů, já musím říct, že sleduju s velkým znepokojením tojak vláda sahá na tu stranu příjmů a hlavně dělá dlouhodobé změny, jo ne změny třeba omezené do konce tohoto roku, což udělala řada zemí, jo ale omezené, prostě platí jenom do 31. 12. 2020 a u nás teda, když už tak už zřejmě, tak prostě dlouhodobé velmi významné změny i v tom, v tom daňovém mixu a ještě navíc teda protlačené ve zrychleném legislativním řízení, takže vlastně k tomu nemáte ani vlastně pořádnou, pořádnou debatu, prostě si jen tak z fleku zrušíte daň z nabytí nemovitostí, to znamená jednu z posledních majetkových daní, které tady máme, nikdo se neptá, jak se tím změní to břemeno daňové, které prostě lidi nejsou, že to třeba má jako taky nějaký velký dopad na daňovou spravedlnost, já tady mám prostě skupiny, které enormně daní zatěžují a naopak jaksi jiné skupiny, které tomu zdanění úplně unikají, to se zdá, že jako není úplně v prioritách ministerstva financí a já tedy považuju ty daňové změny, které mohou vést prostě dlouhodobě ke schodku někde okolo 130, 140 miliard, dlouhodobě myslím jo, považuju skutečně za naprosto, naprosto zhoubné.

Vladimír KROC, moderátor
Pár dnů provizoria myšleno rozpočtového neuškodí za to mizerný rozpočet na celý rok ano. To tvrdí dnešním komentáři pro Český rozhlas plus David Klimeš váš názor.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Tak já nejsem žádný velký fanda daňového provizoria, já si myslím, že ten rozpočet je nakonec s těmihle, s těmihle parametry projde, jak už jsem naznačila, jaksi roli opoziční, neopoziční KSČM. Já si skutečně myslím, že ten hlavní problém je prostě v tom, že se daňové změny dělají urychleně, neuváženě, není tam prostě jako vyhodnocení prostě, když jako zruším z nabytí nemovitostí, tak já bych prostě čekala, že dostanu vyhodnocení, co se od toho čekalo, zrušení té daně, jestli tohle to očekávání prostě bylo splněno, jaký to mělo prostě reálný hospodářský dopad, tady se prostě zruší daň 20 miliard jen tak prostě vyhodíme a co, nikdo se dál neptá, dál se to nezkoumá, to je opravdu hospodaření, no nechci říct kde.

Vladimír KROC, moderátor
Bývalý bankéř a investor Radovan Vávra v Info cz varoval před nejhorším scénářem, který by nás mohl po pandemii potkat, že by totiž ekonomické oživení mohlo mít, jak říká tvar písmene K, tedy, že se společnost roztrhne, jedna její část letí vzhůru, zatímco jiná klesá, jak upozorňuje už z minulé krize vzešly velké podniky a velmi bohatí lidé posílení, naopak běžní lidé naopak dostali ránu, ze které se nikdy nevzpamatovali dodnes, jak pravděpodobný je to scénář podle vás?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Tak je pravda, že tohle je vývoj v řadě zemí a hlavně v těch, kde je velmi silná financializace, to znamená v těch zemích, kde dlouhodobě stagnují mzdy a kde nižší a nižší střední třída na chvíli zbohatla zdánlivě bublinovitě tím efektem bohatství, to jsou typicky Spojené státy anebo taky Velká Británie a samozřejmě, jak to vidíme, ono tohle rozdělení společnosti má potom velmi silné politické konsekvence. Určitě tohle nebezpečí existuje, my jsme jako společnost přece jenom jako více kohezní, ale když se vrátím k těm daním, pokud prostě narušíte daňovou soustavu skutečně tak, že to daňové břemeno umístíte téměř výlučně na zaměstnance a na ty nízkopříjmové přes DPH, tak potom si samozřejmě s ohrožením té sociální koheze jako velmi, velmi hrajete jo a zároveň prostě oslabujete tu sociální síť, což se týká hlavně těch podpor nezaměstnanosti, který třeba pro ty nízkopříjmové jsou 7900, abychom věděli, o čem se bavíme jo. To znamená ohrožení tady bezesporu je, není to ale fatální a samozřejmě vláda má nástroje, jak může, jak může toto ohrožení zmírnit, jedním z nich je prostě neustále pokračovat v té mzdové konvergenci, protože většina lidí žije ze mzdy a ne právě tam mzdová konvergence spolu s nějakou prostě spravedlivější daňovou politikou vám může tu společnost stabilizovat.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí byla dnes ekonomka Ilona Švihlíková, děkuji vám, na shledanou.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Děkuji, na slyšenou.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Sestru se mi nikdy nepodařilo dočíst. Citlivého člověka jsem poslechla až do konce.

Iva Jonášová, šéfredaktorka Radia Wave

citlivy_clovek.jpg

Citlivý člověk

Koupit

Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti. Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu.