Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 11. května

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, začíná pořad Jak to vidí, u poslechu vás vítá Zita Senková. Mým hostem je ekonomka Ilona Švihlíková. Dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká témata budou pod vaší drobnohledem, nesoulad nabídky a poptávky na trhu práce, či posuny na ropném trhu. Dobrý poslech. Nezaměstnanost v Česku zůstává mezi nejnižšími v Evropě díky sezónním pracím i výkonu ekonomiky, nicméně v poslední době roste nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. Jaké jsou, paní docentko, hlavní důvody tohoto rozporu?

Čtěte také

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, to je právě ta důležitá otázka, protože navzdory tomu, že ta míra nezaměstnanosti je nízká, tak pořád máme v evidenci úřadů práce přes 400 tisíc lidí, což asi nelze brát úplně pozitivně vzhledem k tomu ekonomickému růstu, který sice ochabuje, ale přece jenom ten trh práce reaguje s nějakým zpožděním. A zároveň tady máme evidováno více než 120 tisíc volných pracovních míst, což jistě souvisí také se sezónou, samozřejmě stavební práce a podobně, ale nejenom, že tady je nějaký nesoulad, a teď je otázka, odkud se bere, protože když se podíváme na ty uchazeče a zároveň na to, co je poptáváno, tak ta struktura bude relativně hodně podobná, ona se nebude zas tak úplně dramaticky lišit. Jistě bude tam poptávka po takzvaných technických profesích, ale zase ono v té nabídce také částečně je. No, a máme tady několik možných vysvětlení. Tak jedním z nich je, že se nám to sice kryje jaksi republikově, ale už ne lokálně nebo regionálně, a my bohužel dlouhodobě máme problém s dopravní dostupností, ta není úplně v ideální stavu, a pokud by třeba i někdo uvažoval o tom, že se přemístí, přestěhuje, tak ta bytová politika je taková, že není příliš flexibilní, nemáme tu nějakou širokou bytovou síť, která by vůbec tohle to umožňovala, i kdyby tomu někdo byl nakloněn. Kromě toho si musíme také uvědomit, že řada těch nabízených míst, ne všechny, ale řada z nich, typicky maloobchod, je velmi nízko odměňována, to znamená jsme tam někde na hranici nebo i pod hranicí pracující chudoby, je ta práce velice náročná, vyžadují se často směny, je tam nemožnost sladit pracovní a rodinný život. Takže ono se často jedná také o pracovní pozice, které jsou ze své logiky poměrně neatraktivní. A k tomu ještě připočtěme samozřejmě třeba exekuce, které deformují ten trh a vůbec brání přijmout nějaké pracovní místo. A vidíme, že těch důvodů může být celá řada. Když se na to podívám z hlediska toho, co říkají, řekněme podnikatelské svazy, tak ti vlastně konstatují, že zhruba 200 tisíc lidí z těch více než 400 tisíc evidovaných, už jsou v kategorii nezaměstnatelných. Pokud by tomu tak skutečně bylo, tak by to byl obrovský sociální problém, samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme do těch statistik, tak které jsou nejvíce poptávané profese?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak, samozřejmě jsou to ty otázky těch technických profesí, řemesel, ale jsou tam pomocní dělníci, řidiči, najdeme tam právě třeba ten maloobchod, pracovníky ostrahy. V řadě případů se skutečně jedná o práce, které jsou odměňovány velmi, velmi nízko, to znamená, jsme ještě pod tou hranicí pracující chudoby, to znamená 14 tisíc hrubého někde pod tím, jo, a třeba těsně nad minimální mzdou. A zase, když si uvědomíme, že tam je ještě nějaký náklad s dojížděním a podobně, tak ta práce je vlastně tak špatně placená, že neumožňuje vůbec přežít té rodině nebo notabene, když se to týká třeba samoživitelek. Takže je potřeba to skutečně vnímat v širším kontextu než jenom to, že prostě chybí technické profese, což je taková někdy zkratka, která se k tomu uvádí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to tedy změnit, když jste hovořila, vlastně vyjmenovala ty důvody, které vedou k tomuto nesouladu, to znamená musela by se změnit třeba dopravní infrastruktura nebo to zázemí vůbec, které by vedlo k tomu, že se prostě přestěhují z jednoho města do druhého za jinou prací?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak, já nejsem úplně příznivec toho, aby člověk dneska kočoval nomád, i když samozřejmě někdy je to nutné. My jsme nikdy neměli vůbec žádnou nějakou bytovou politiku. Vezměme si, jak to vypadá se sociálním bydlením. To nesmírně omezuje vůbec sociální mobilitu, dostupnost bydlení. Většina lidí u nás navíc poměrně logicky se orientuje na vlastnické bydlení, nikoliv nájemní, což samozřejmě zase ten trh nějakým způsobem ovlivňuje. Nově se objevují příspěvky na dojíždění do práce, ale já si skutečně myslím, že v řadě ohledů se budeme muset jednak dívat na tu vzdělávací soustavu, o tom už se hovoří dlouho, ale také prostě na to, aby se z té práce dalo slušně žít, jo. Ono jako opravdu není lehké motivovat, když si uvědomíte, jaká je jednak hrubá mzda, že jo, co vám z toho pak nakonec zbude, a co ještě platíte třeba za to dojíždění a podobně, tak ta motivace potom jako nemusí být úplně největší a tomu se nelze úplně divit, obzvláště pokud tam nedejbože ještě je nějaký exekuční tlak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Výše odměny za práci se bude muset změnit, podle vašeho názoru?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ona už se postupně mění, my skutečně, jako nemůžete mít minimální mzdu, která je hluboko pod hranicí pracující chudoby. To nemá vůbec žádný ekonomický smysl. Ale samozřejmě tady máme ten problém, že ten celý náš ekonomický model, jak se nám tady za těch čtvrt století ustanovil, je do značné míry prostě založen na levné práci, jo, a to prostě brzdí samozřejmě nějaký rozumný mzdový nárůst a tím pádem už to není otázka ani tak jednotlivých firem, ano, také, ale to už je makroekonomická otázka toho, z čeho tahle země bude chtít v budoucnu žít? A my jako pokud chceme se přibližovat těm vyspělým zemím, což bychom asi chtít měli, tak prostě nemůžeme žít z toho, že budeme dělat práci ve mzdě a být nějaká jako prostě lepší montovna, to prostě už dál není možné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak na to reagují nebo by měli zareagovat zaměstnavatelé?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, tak zaměstnavatelé reagují tím, že si chtějí dovést pracovní sílu ze zahraničí, která prostě podle jejich názoru, z Ukrajiny například, bude schopná vykonávat ty práce, které chybí, a nevím, co budou dělat potom, až zase se to dostane do té horší fáze cyklu, jestli je všechny vyvezeme někam pryč?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tady samozřejmě plán řekněme?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, ten plán zaměstnavatelů se týká právě toho, že se doveze pracovní síla ze zahraničí, ale jako já si myslím, že stát takto uvažovat úplně nemůže, protože i kdyby těch 200 tisíc lidí v té evidenci bylo nezaměstnatelných a třeba dejme tomu těch 100 tisíc dělá načerno, což bych řekla, že možná bude tak odhad, tak pořád to je obrovský sociální problém. To prostě nemůžete jen tak odepsat nebo škrtnout, i když ti lidé třeba nenastoupí na ten trh práce, i když jsou oficiálně evidováni, tak pořád je to veliký sociální problém, pokud to jsou lidé nějakým způsobem závislí, tak ten stát to musí řešit, to znamená ono nestačí si říct, tak dovezeme si 50 tisíc Ukrajinců nebo něco podobného, jo, a tímhle tím způsobem prostě ten fundamentální nesoulad a ty sociální problémy nevyřešíte. Takže určitě je to otázka pro vzdělávací soustavu, pro bytovou politiku samozřejmě, je to otázka primárně makroekonomická toho, že nemůžeme akceptovat dlouhodobě nízké mzdy, protože ten náš model ekonomiky se prostě musí nutně přesunout k něčemu lepšímu, protože jinak v téhle situaci zůstaneme uvězněni na hodně dlouho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ropné velmoci se zatím nedokázaly dohodnout na zmrazení těžby. Saúdská Arábie totiž trvá na tom, aby se k dohodě připojil i Írán. Jak vidíte tedy ten další vývoj?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To jednání v Dauhá, které mělo právě způsobit, řekněme určitý soulad na tom ropném trhu, se sešly země OPEC ropného kartelu, ale i země mimo Rusko a Mexiko, tak tohle jednání selhalo navzdory tomu, že samozřejmě bylo dlouhodobě dopředu připravované a vyjednávané. Tyhle ty věci se připravují předem, nikoliv na tom jednání. A ta základní rozbuška byla podání Saúdské Arábie, kde se stalo hned několik zajímavých věcí. Za prvé se ukázalo, že ta ropná legenda Alí Al-Naimi vlastně už neměl mandát cokoliv vyjednat a vlastně v těch minulých dnech jsme se dozvěděli o jeho odvolání z funkce ministerstva pro energetiku, to je obrovský posun, protože to je člověk, který prostě s tom ropném sektoru dělal celý život. A ukazuje nám to, že v Saúdské Arábii se skutečně dějí významné pohyby na úrovni královské rodiny a velice aktivní a zároveň řekněme ten destruktér té dohody se ukázal být princ Mohamed bin Salmán, který řekněme používá ropu jako zbraň pro dosažení geopolitických cílů více než tomu bylo v minulosti. A ten jeho argument tedy byl, že pokud se nepřipojí Írán, tak to nemá žádný smysl, a přestože ta jednání samozřejmě trvala týdny před tím, tou oficiální schůzkou, tak to jednoznačně zkrátka a dobře shodil ze stolu. Takže to jednání v Dauhá úplně krachlo, což se zase neočekávalo, že by dopadlo takto špatně. A dneska se objevují stále častěji úvahy, jestli vůbec OPEC tedy má ještě nějaký další smysl a jestli je vůbec možné ten ropný trh nějak slušně vybalancovat tak, aby ty ropné země přežily ty nízké ceny ropy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a neměl by se Írán připojit k té dohodě, má to vůbec smysl bez Íránu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, já si myslím, že by to smysl mělo. Ono upřímně řečeno ten Írán musíme vnímat spíš geopoliticky v tomto ohledu než čistě z hlediska těžby. Írán se připojit nechce, protože dlouho trpěl pod sankcemi a teď chce zvýšit svoji těžbu na to alespoň, co bylo před těmi sankcemi, to znamená někam ke 4 milionům barelů za den, což ho dost dobře chápu, tam ještě zdaleka není. A na druhé straně tady máme země, které tedy těží vysoko nad svou kvótu, což jsou právě Saúdové a nebo je taky Irák, který sice řekněme nemá úplně oficiálně tu kvótu stanovenou, ale masivně zvyšoval těžbu v těch posledních letech. Takže ono zdaleka nejde jen o Írán. Ta interpretace může být různá, jedna z nich právě je, že Saúdská Arábie si to chce takzvaně vyřídit se všemi, kteří nejsou příliš po chuti, což je čím dál delší zástup zemí počínající Jemenem a konče právě Íránem, to je tradiční regionální rival. A ta druhá interpretace je taková, řekněme hlubší, a říká Saúdové se domnívají, že zkrátka ten ropný trh zastabilizovat vůbec nejde právě vzhledem k těžbě břidlic ve Spojených státech, a dokonce princ Salmán právě, ten tedy nový aktér, který vlastně hovoří dneska za Saúdskou Arábii a který je také strůjcem té ofenzívy v Jemenu, tak navrhuje, že by Saúdská Arábie měla přestat být ropnou zemí a přeorientovat se úplně někam jinam. Je to zajímavé to poslouchat, já už jsem tohle slyšela tolikrát, že má tendenci to dosti podceňovat, protože ono vůbec není snadné reorientovat se z ropy na něco jiného a těch úspěšných příkladů moc nenajdeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vlastně změnu orientace Saúdské Arábie, respektive aby se vymanila z té závislosti na ropě předpokládá také plán Vize 2030. Jak to chtějí tedy Saúdové udělat?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, já nejsem úplně obeznámená s těmi detaily, ale jako pokaždé, když klesla cena ropy, tak jsem poslouchala od někoho ze Saúdské Arábie, že jako přestanou být závislí na ropě a něco změní, takže už jako delší dobu se tahle ta prohlášení kumulují. Ono to je nesmírně obtížné a já si myslím, že Saúdové jsou asi v té nejhorší možné pozici v jaké nějaká ekonomika může být, když se chce reorientovat, protože tam skutečně jako základy průmyslu nebo prostě nějaké vůbec řekněme vzdělávací soustavy, která by umožňovala, asi nijak, změnit, to je otázka na co, samozřejmě je nesmírně obtížná. Ale tam je jeden jako, jedna základní věc, o které jsme už tady také hovořily, a to je prostě to, že ten stát žije z renty, a ve chvíli, kdyby měl řekněme normálnější ekonomiku, tak bude muset žít z daní, a když bude žít z daní, tak je otázka, jestli bude potřebovat královskou rodinu Saúdů, já bych o tom docela pochybovala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Daně vůbec jsou takovým strašákem v oblasti Perského zálivu v posledních měsících.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To bezesporu, to jsou rentiérské státy, ty z toho odvozují svou moc samozřejmě, kdežto daně, ty prostě vyžadují i poněkud jiný typ společenského uspořádání. Já pochybuju, že by jim zrovna tohle bylo příliš při chuti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také Saúdové počítají, nevím, jestli vás to potěší nebo naopak, s větším zapojením žen právě v pracovním procesu.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, to je poněkud překvapivé. Nevím, jestli to bude, jak ty ženy budou pracovat, že budou 10 kroků chodit za mužem nebo jak tam v těch burkách budou moci dělat, to by bylo zajímavé. Bylo by to samozřejmě zásadní otřes, ale ta moc Saúdů, když se prostě podíváte na ten do značné míry umělý stát, tak je skutečně založená na dvou věcech, a to je renta z ropy a wahhábismus, což je prostě extrémní verze islámu, a pokud by tohle nějakým způsobem začalo oslabovat, tak samozřejmě ti lidé dříve či později zjistí, oni už to dneska nejspíš ví, že k tomu skutečně královskou rodinu Saúdů ani za mák nepotřebují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste, paní docentko, hovořila o výměně na postu ministra energetiky, tak tu pozici dostal dosavadní šéf nebo ještě stále je správní rady ropného gigantu Aramco, je to státní společnosti saúdskoarabská a plánuje teď vlastně uvést své akcie na burzách v Londýně, v New Yorku a v Hongkongu, co to znamená?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Je to zase návrh prince Mohameda, který skutečně bere do ruky vše, to znamená ukazuje se, že ty určité zvěsti o duševním zdraví krále Salmána asi budou mít do značné míry reálný podklad, protože skutečně jaksi jeho oblíbený syn, tedy princ Mohamed je ofenzivní na mnoha polích, včetně teda té dlouhé drahé a neúspěšné války v Jemenu. Saudi Aramco je největší ropná firma na světě a právě to může být znak buď zoufalství, to znamená snahy získat nějaké dodatečné příjmy, protože i když Saúdové mají pěkné rezervy, tak ony hodně pěkně ubývají, protože oni jsou zvyklí jaksi na styl života, který není příliš úsporný, anebo to může být, tak, jak je to prodáváno oficiálně, znak nějaké nové, nové strategie, to znamená toho, že vlastně se budou od toho ropného bohatství postupně oprošťovat, ale otázka zase je, čím ho nahradí?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se do toho dění na globálních trzích promítne přelomový okamžik, za který experti, diplomaté, politici označují revoluci v americkém energetickém průmyslu? Mám na mysli fakt, že Spojené státy začaly po 40 letech opět vyvážet ropu a nově i zemní plyn.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, to vyvážejí, to je pravda, není to zatím nijak dramatické, protože oni mají sami své obrovské potřeby. Takže jakoby stále z hlediska ropy jsou čistí dovozce, nejsou čistí vývozce, to asi nebudou už nikdy. Ale je to samozřejmě velikánská změna a někdy se dokonce hovoří o tom, že už jsme se dostali do stádia takzvaného vrcholu poptávky, což je tedy poptávka už se blíží maximu, my jsme někde na 92 milionech barelů za den zhruba, a že už bude klesat z různých důvodů. Je to třeba větší energetická efektivita nebo to, že vyspělé země budou přecházet na zelenější technologie. Já už jsem o vyvrcholení poptávky četla před nějakými 10, 15 lety už se o tom hovořilo. Potom ty ceny šly tak dynamicky nahoru, že se na tohle téma zase zapomnělo, teď to zase vyplavalo. Fakt je, že stále tu jsou ty rozvojové, rozvíjející se země, které samozřejmě tu poptávku po ropě mají a je otázka, do jaké míry tyhle země budou schopny přejít třeba na nějakou efektivnější výrobu. Ale samozřejmě jako neříkám, že dny ropy jsou sečteny, protože ona ta ropná infrastruktura je všude kolem nás, všude a ve všem na co se podíváme, počínajíc plasty, konče hnojivy a samozřejmě celým sektorem dopravy, to všechno je strašně závislý na ropě a bude trvat nějakou dobu než to nahradíme. Ale samozřejmě ty ropné země musejí přemýšlet a měly i v minulosti jakým způsobem se změnit, protože prostě žijí z renty a renta je vždycky patologie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Britský premiér David Cameron zítra v Londýně pořádá mezinárodní protikorupční summit, nejspíš mu budou dominovat i nedávná odhalení v takzvané aféře Panama Papers, co si slibovat od tohoto setkání?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já si neslibuju vůbec nic, nevím, jestli jsem takový cynik, ale zase já už si pamatuji hromady setkání hlavně po tom roce 2008, netýkaly se přímo korupce, ale týkaly se tedy hlavně daňových rájů a vůbec téhle problematiky, byť jako je tam nějaký pokrok, tak to jde nesmírně pomalu a jednoznačně vlády vyspělých zemí zjišťují, že je mnohem jednodušší provádět škrty ve veřejných výdajích než se starat o to, kolik příjmů plyne do daňových rájů, notabene, když to jsou často jejich vlastní příjmy. Takže já neočekávám mnoho. Pan Cameron byl poměrně vtipný, když řekl, že na protikorupční summitu se sejda řada korupčníků, což je dokonce možná i pravda. Já neočekávám nějaký zvlášť velký posun. Spíše v té oblasti daňových rájů a daňové politiky, tam maličko něco vidíme v rámci Evropské unie. Přece jenom ty směrnice, byť nesmírně pomalu postupují, došlo k určitému poklesu vlivu Nizozemí a Lucemburska, které samozřejmě Lucembursko je daňový ráj par excellence, Nizozemí je quazi daňový ráj hlavně v oblasti nehmotných práv. Takže tam vidíme jakoby určitý, určité narovnávání, ale to může trvat poměrně dlouho, obávám se. A pořád tady máme území, která hrají velmi důležitou roli i řekněme ve schovávání různých investic, což jsou typicky Bermudy, ale i třeba Britské Panenské ostrovy, Kajmanské ostrovy, no, a pod koho asi patří zrovna ty dvě poslední jmenované? No, samozřejmě pod britskou jurisdikci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak je správně, že se ten summit koná.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Takže pan Cameron nemůže říkat, že o to neví nebo nezná a podobně, konec konců jeho otec to zná možná víc než dobře. No, takže tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je třeba vůbec v souvislosti s tou kauzou Panama Papers tlak veřejnosti, politiků hlavně, protože se třeba postavili proti tomu, respektive za to, aby se s těmi ráji skoncovalo. Celá řada ekonomických celebrit jako třeba nositel Nobelovy ceny za ekonomii Deaton a připojil se vlastně podle mediálních informací jediný Čech Petr Jánský z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd, podepsal výzvu k omezení daňových rájů.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já bych se připojila taky. Ano, taky Piketty nebo Jeffrey Sachs, což je zajímavé. No, zajímavé je, že ekonomové velmi dlouho hovořili o regulaci daňových rájů, kdežto v současné době už, a to je právě ta výzva, která vlastně říká, že daňové ráje se nemají regulovat, prostě zakázat, postavit mimo zákon, že to je něco, co nepřináší nic dobrého, respektive to přináší dobré pouze tomu jednomu procentu, kterému to umožňuje prostě schovávat svůj majetek, plus samozřejmě je to i zdroj financování kriminální činnosti, to bezesporu také v globálním měřítku. Takže to nějaký posun je. Ty Panama Papers, já mám pořád obavy, aby to skutečně nesklouzlo k tomu, že ukazujeme na figurku A, B, C, jo, to je příliš málo. Panama Papers jsou prostě jedním z mnoha odhalení celého komplikovaného systému, a to se netýká jenom prostě jedné firmy, ale celého komplikovaného systému, který dlouhodobě, dekády prostě umožňuje jak bohatým jednotlivcům, tak hlavně ale korporacím se vyhýbat zdanění, prostě deformovat investiční toky. A to, co právě teďko napsal UNCTAD ve své tradičně výborné analýze, že vlastně ty daňové ráje, ne, že jsou nekalá konkurence, ale oni vám hlavně pomáhají oddělit zdroje příjmů, to znamená místa, kde generujete něco, kde vytváříte nějakou hodnotu, a potom vlastně ty možné investice, ty toky, jo, tohle to se odděluje, což je samozřejmě jako problém ekonomický naprosto jednoznačný. No, takže nějaké, nějaký malý pokrok tam je, je ten tlak teď asi největší, co, kdy byl, ale pořád platí to, co říkám už delší dobu, prostě ti, co jsou na těch vládnoucích místech, jsou sami v těchto sítích zapleteni, jo, viz pan Juncker prostě předseda Evropské komise, člověk, který z Lucemburska udělal daňový ráj, jo, to je pořád tenhle ten případ.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spočítal vůbec někdo kolik peněz například na daních, co se týče toho úniku, utíká Česku?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Co se týče České republiky, máme nějaké odhady, kterými se zabýval třeba Glopolis, to znamená pokud si to správně pamatuju, tak jsme byli někde mezi 30 až 60 miliardami. Ono se to samozřejmě odhaduje poměrně obtížně, z globálního hlediska teď UNCTAD vydal zprávu týkající se asi 221 miliard, ale to jsou jakoby skryté i ty investiční toky, to znamená takové jako perličky pro posluchače, třeba v Bermudách v tomto ohledu vykazuje větší zisky než Čína ze zahraničních investic, což je bezesporu pozoruhodné vzhledem k rozloze Bermudy, a nebo tam najdeme to, že pro řadu zemí, i těch rozvíjejících se jako třeba Rusko nebo Čína, tak mezi jejich hlavní investory patří Britské Panenské ostrovy a podobně, jo. Takže vidíme, to se prostě ty peníze promílají a pak se třeba vracejí zpátky, jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Končí to v tom trojúhelníku.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, ono by to bylo dohledatelné, kdyby se chtělo, ono to nikam nemizí samozřejmě, jo, ale je to velmi řekněme sofistikovaně zakryto.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řecký parlament schválil před pár dny balík penzijních a daňových reforem, jak na to, paní Švihlíková, reagují mezinárodní věřitelé?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, mezinárodní věřitelé už delší dobu nejsou jednotní, to je ta takzvaná trojka, která patří teda, to je hlavní institucionální věřitel Řecka, a to, co pozorujeme už intenzivněji několik měsíců, což i proplouvá na veřejnost, jsou zas ty úniky, které se dostaly k veřejnosti. Tak to je takový nesoulad mezi zástupci evropských věřitelů, hlavně Německa a Mezinárodním měnovým fondem. Mezinárodní měnový fond a teď vlastně Financial Times i zveřejnil dopis paní Lagardové, jednoznačně konstatuje, že ty podmínky, které Řecko má aplikovat, jsou nesmyslné, což je něco, co já říkám asi už 8 let, teď na to přišel i Mezinárodní měnový fond, že prostě mít primární přebytek v rozpočtu 3,5 % HDP je mimo jakoukoliv realitu, a vlastně jasně říká, že pokud ty podmínky nebudou změněny ve smyslu prostě realizovatelnosti, tak MMF odejde z té trojky a přestane prostě být jedním z těch tří věřitelů, z těch vyjednavačů toho řeckého problému. A to je samozřejmě velký tlak na Německo, aby ten svůj postoj změnilo, protože pokud se nepletu, tak bylo i hlasování v Bundestagu, které jasně řeklo, že Německo se bude účastnit těchto jednání pouze tehdy, pokud tam bude přítomen i Mezinárodní měnový fond.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uvolní další peníze věřitelé?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, já upřímně řečeno už jako nevím, co se dál bude dít. Předpokládám, že asi ano nakonec, ono je to vždycky, že nechají to Řecko dojít až na úplnou hranu, pak se zase prostě vytvoří nějaká prapodivná dohoda, která je víceméně nerealistická, pak se zase jede dál, to je skutečně jako to, co Evropská unie předvádí, a to není jenom u toho Řecka, to je naprosto něco neuvěřitelného. Vytvoříte nějaký prostě prapodivný pomatlanec, zjistíte, že nefunguje, a vytvoříte další, no, fungovat to samozřejmě nebude, dokud se prostě velká část těch řeckých dluhů neodepíše.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Docentka Ilona Švihlíková, já vám děkuji za vaše postřehy. Na slyšenou.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra budu hovořit s klarinetistou Jiřím Hlaváčem. Na slyšenou se těší Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.