Přepis: Jak to vidí Erik Best – 10. června 2019

11. červen 2019

Hostem byl Erik Best.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Dnešním hostem pořadu ‚Jak to vidí‘ je americký vydavatel a novinář Erik Best. Dobrý den. Já vás vítám.

Erik BEST, novinář:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zajímat mě bude například to, jaký smysl mají protesty občanů, kdo vmanévruje Británii do klidnějších vod a probereme také rychlý konec jednoho politického angažmá. Přeji podnětný poslech. Předseda vládní sociální demokracie Jan Hamáček se sešel se zástupci iniciativy Milion chvilek pro demokracii. Ve čtvrtek vyzval premiéra Andreje Babiše, aby se sešel s lidmi, kteří už několik týdnů protestují za demisi ministryně spravedlnosti, proti němu a za nezávislost justice. Andrej Babiš to odmítl s tím, že to nemá cenu. Prezident premiérovi poradil, aby protesty ignoroval. Předseda KSČM Vojtěch Filip, strany, která podporuje menšinový kabinet, si myslí, že demonstrace nemají racionální jádro. Jak to celé vidí Erik Best?

Erik BEST, novinář:
Jednoznačně nějaké jádro mají, to znamená, že je tady politický boj. Jedna strana vyšla do ulic, velice úspěšně, si myslím. Ta druhá strana je zatím rozhodnutá, že se s tou masou nesetká, a myslím si, že pan Hamáček je trošku uprostřed, protože on je sice ve vládě, ale svým způsobem ustupuje ulicím. Vidím tam potenciální konflikt, protože tlačí Babiše do toho, aby se setkal s těmi lidmi, Babiš nechce, a je to další takový krůček uvnitř ČSSD k tomu, aby odešla z té vlády. Samozřejmě ministři to v žádném případě nechtějí, chtějí tam zůstat. Ale jiná část ČSSD chce položit tu vládu, a když pan Hamáček se setkává s demonstranty, tak trošku jde v tomto směru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
To znamená, že podle vás patří Jan Hamáček do toho křídla, které chce odejít?

Erik BEST, novinář:
Určitě ne. Já si myslím, že v žádném případě současní ministři za ČSSD nechtějí odcházet, natož za hnutí ANO, ale jsou do toho svým způsobem tlačeni. A pokaždé, když je nějaký ústupek, tak jsme blíže k tomu, aby ta část ČSSD, která volá po odstoupení z vlády, byla o to silnější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak rozumíte odmítavému postoji, alespoň prozatím, premiéra Babiše vůči protestujícím lidem?

Erik BEST, novinář:
Myslím si, že na rozdíl od pana Hamáčka, který v neděli podpořil pana Staňka, pak za dva dny vyžadoval jeho rezignaci, pan Babiš se rozhodl, jak bude postupovat. Zůstal u toho a už se víceméně rozhodl, že poslechne pana prezidenta. Ten dávno říká, že nemá ustupovat ulicím. Já si myslím, že s tím počítá, že to bude trvat i nadále a že v létě to o něco opadne a pak bude další útok, asi v listopadu. Pak uvidíme, jestli bude úspěšnější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte v listopadu kvůli 30. výročí sametové revoluce?

Erik BEST, novinář:
Určitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Premiér v sobotu v Bratislavě na konferenci GLOBSEC v reakci na protesty u nás uvedl, že v ČR se nebude měnit vláda na základě demonstrací, že nejsme Slovensko. Dokáže podle vás část společnosti a jak velká případně něco změnit, něčím pohnout? Hovoří se tady o pravidlu 3,5 % populace.

Erik BEST, novinář:
Já si myslím, že ano. A proto je takový tlak na ČSSD, protože když se díváte na průzkumy, tak když, a nevím, jestli o tom budeme mluvit o něco později, se na to díváte, tak ano, o něco ztrácí, ale v rámci toho bloku, kde jsou hnutí ANO, ČSSD, SPD a komunisté, je to víceméně stejné jako dříve. To znamená víceméně 51 %. Ale jakmile se ČSSD nedostane do Parlamentu, tak to znamená, že je tam o 4,5, 8 bodů méně, a najednou má opozice lepší pozici. Tak si myslím, že je tu určitá snaha svým způsobem tlačit ČSSD tak dolů, aby už nemohla podporovat pana předsedu vlády, a tím pádem ta opozice může mít nějaký efekt. Tam vidím tu největší snahu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co se týče aktuálních průzkumů, tak určitě jste měl na mysli ten nejnovější volební model agentury Kantar TNS. Podle něj by sněmovní volby v květnu vyhrálo hnutí ANO se ziskem 27,5 %. Druzí by skončili Piráti se ziskem 17,5 % a třetí ODS 12,5 % hlasů. Do dolní komory by se dostalo sedm politických stran. KDU-ČSL a TOP 09 by nepřekročily pětiprocentní hranici, která je zapotřebí pro vstup. Co by bylo teoreticky, Eriku, poté, pokud by Andrej Babiš jako premiér rezignoval? Muselo by to automaticky znamenat zánik vládní koalice?

Erik BEST, novinář:
Samozřejmě záleží na tom, jak to udělá. Včera byl pan Kalousek v televizi a víceméně se chlubil, že jeho strana položila Nečasovu vládu. Ano, ale tu položili, aniž by byla nějaká náhrada. Myslím si, že v tomto případě, kdybychom to opakovali, to znamená, že odejde Babiš bez nějaké dohody, tak tady bude zmatek. Já si ani neumím představit, že by to dovolil prezident. Pak je otázka, jestli by dopředu určili nějakého nového předsedu nebo novou předsedkyni vlády. Myslím si, že to, co chce opozice, to znamená, že odejde Babiš a přijde například paní Schillerová, už zkoušeli předtím a Babiš, myslím si, na to nepřistoupí, a nemyslím si, že Zeman to bude akceptovat. Ale samozřejmě tam je ta snaha, protože tam je ten duch, že pokud tady nebude Babiš, tak všechno bude v pořádku. Je to jenom otázka jeho problému v justici a v Bruselu, a jakmile tam bude někdo jiný, tak to bude lepší. Ale já si myslím, že ta opozice chce úplně vystrnadit hnutí ANO z té politiky. To znamená, že by se s tím nespokojili a že by pak přišli s tím, proč ten další předseda vlády taky není vyhovující.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Demonstranti ale požadují „jen“ demisi Andreje Babiše, nikoliv vlády.

Erik BEST, novinář:
Samozřejmě, ale ulice vůbec neuvažuje o tom, co bude dál. Není možné, aby předseda vlády jen tak odešel, když s tím nesouhlasí prezident.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Lze odhadnout vůbec další vývoj protestů? Nebudeme předbíhat. Nevíme, jak dopadne třeba plánované shromáždění na Letné. Ale obecně – jak se ta situace... Vy už jste možná naznačil, přes léto to utichne, možná vyvrcholí na podzim... Jsou to zatím jen spekulace.

Erik BEST, novinář:
Zatím jsme nemluvili o tom, jaký je vliv zahraničního tisku, a tam vidím dost silný vliv. Například v pátek Financial Times napsaly, že Babiš škodí české demokracii. Tak si myslím, že můžeme očekávat ještě větší tlak ze strany EU, a pak opravdu bude záležet na tom, jak dopadne finální audit. Pokud finální audit bude v neprospěch pana předsedy vlády, tak tu bude větší tlak na jeho odchod.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Z jakých důvodů? Z čeho vůbec vycházíte? Jaký zájem by měly jiné státy...?

Erik BEST, novinář:
Tak jsem to nemyslel. Já jsem to myslel tak, že v tom auditu předběžném jsou závažné věci a je otázka, do jaké míry nakonec to zůstane tak, jak je, a do jaké míry Evropská komise se rozhodne, že chce stanovit nějaký test, že to bude poprvé, kdy nějaký politik na základě nového pravidla EU musí odejít a nesmí dostávat dotace... Jestli je to závažné porušení pravidla... Jestli je to tak závažné, že by měl dostat pokutu nebo důtku nebo něco takového... A taky jestli je možné uplatnit nová pravidla zpětně. Já si myslím, že to je klíčový moment. A to bude zkouška, jestli EU souhlasí s tím auditem, kde je napsáno, že pan předseda vlády porušuje pravidla, které ještě ani nebyla v platnosti, ale zpětně do února 2017... Tak myslím, že to bude opravdu závažná situace a bude tlak ze všech stran, aby opravdu odešel z politiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Není přirozené, že EU, která vyplácí členskému státu dotace, pak kontroluje tu distribuci?

Erik BEST, novinář:
To určitě. Já si myslím, že je docela logické, že předseda vlády, který má vliv na dotace, nesmí dostávat takové dotace. To si myslím, že je logické, ale otázka je jiná. Otázka je, jestli stačí, aby porušil to pravidlo a už musí odejít, anebo stačí, aby vrátil ty peníze, a také jestli pravidlo EU znamená taky, že je porušován český zákon.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
To ukáže až ta finální zpráva, ten finální audit Evropské komise odpoví na tyto otázky.

Erik BEST, novinář:
Myslím si, že ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:  
K čemu by mohla přispět nebo prospět ta protibruselská rétorika pana premiéra? On audit, tu předběžnou zprávu komisařů, označil za útok na ČR, auditory za nekompetentní. Brusel se ohradil a říká, že auditoři, právníci, jsou profesionální a pracují objektivně.

Erik BEST, novinář:
Dneska to v tisku trošku zmírnil. Říkal, že nechtěl napadat Evropskou komisi jako takovou. Já si myslím, že se chce soustředit na to, že dva z těch auditorů údajně byli Češi a že chce vyvolat nějakou polemiku, nějakou kritiku toho, jestli je přípustné, aby Češi kontrolovali Čechy... A samozřejmě chce nějaký ústupek ze strany Evropské komise. A nemyslím, že chce vyvolávat spor s tou komisí. Ale samozřejmě tak to může vypadat, může to tak znít. A mezinárodní média to převzala... A tak to prezentuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Komunisté budou český kabinet i nadále podporovat. Zaznělo to na sobotní programové konferenci KSČM. Jak se jim daří, Eriku Beste, prosazovat sedm základních programových bodů?

Erik BEST, novinář:
To je těžká otázka, protože opravdu záleží na tom, jak se rozhodnou, které priority jsou opravdu prioritní. V rámci těch sedmi je jich asi dalších padesát, šedesát, sedmdesát... A když se díváme třeba na zvyšování mezd, tak tam si myslím, že můžou říci – ta vláda dělá to, co potřebujeme. Když ale mluví o tom, že se chtějí podívat na privatizace, tak tam si myslím, že je potenciální problém. A když ta priorita bude, že musíme zrušit ekonomické sankce vůči Rusku, tak si myslím, že to bude opravdový problém, protože to se nestane. Myslím si, že KSČM se musí rozhodnout, jestli chce i nadále podporovat tu vládu, a pak najít důvody, proč u toho zůstat, a nehledat záminky pro to, aby odešla.  

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A neví to KSČM...?

Erik BEST, novinář:
Já si myslím, že to vědí. Myslím si, že hodlají i nadále podporovat tu vládu. Je to rozumné. Myslím si, že je možné, že dnešní změna v Českých drahách s tím může mít něco společného... Takže pokud zájmy a priority KSČM budou nějak slaďovány, tak si myslím, že zůstanou u toho, a pan Babiš bude mít určitě důvod jim vyhovět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Někdejší volební lídr hnutí ANO v Praze Petr Stuchlík, kandidát na primátora, který, jak znělo v jeho kampani, chtěl nakopnout Prahu, po necelém třičtvrtě roce ve funkci opozičního pražského zastupitele oznámil, že v politice končí a vrací se zpět do byznysu. Cituji jeho slova: „Je to lepší řešení, než abych se jen tak plácal v opozici, kde moc věcí neprosadíte.“ Co si o tom myslíte?

Erik BEST, novinář:
Myslím si, že je to další varování pro ty politické strany, které si myslí, že může přijít někdo zvenku a zachránit tu stranu... Už se to stalo jednou s TOP 09, když víceméně totéž udělal Zdeněk Tůma, chtěl být primátorem, a pak když se to nestalo, tak úplně odešel z politiky. V případě pana Stuchlíka si myslím, že je samozřejmě zklamán, že není primátorem. Má fungující byznys... A navíc nebyl příliš přijat v rámci ANO. Takže z tohoto hlediska si myslím, že je to rozumné. Ale myslím si, že pro politiku jako takovou to příliš dobře není. Když se člověk rozhodne, že chce jít do politiky, tak by měl akceptovat, že možná bude muset zůstat v opozici a nebude primátorem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co znamená být v opozici?

Erik BEST, novinář:
Konkrétně teď to znamená možná položit tu vládu na radnici v Praze... Ale že odchází... Asi to spíš znamená, že...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslím tím (promiňte, Eriku), jak říká pan Stuchlík, že by se tam tak nějak, lidově řečeno, jenom plácal, že nic moc neprosadí. Tak jaká je...

Erik BEST, novinář:
Tak samozřejmě to znamená, že není radní. To znamená, že není součástí takové městské vlády, že není v radě, to znamená, že nemá možnost přímo ovlivňovat... Může jenom hlasovat jako zastupitel. Já chápu, že to příliš lákavé není. Ale když člověk půjde do politiky, tak by s tím asi měl počítat, jinak to bude ostudné pro všechny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaká je vůbec personální politika nejenom hnutí ANO, ale vůbec českých stran?

Erik BEST, novinář:
Občas potřebuje takového člověka, protože občas potřebuje nějaký impulz, ale... Já si pamatuji, že paní Petra Buzková si stěžovala před lety, že to příliš funguje na základě toho, že ti nahoře chtějí rozhodnout, kdo bude mít tu možnost postupovat v politice, místo toho, aby někdo začal zdola a pak postupně zvyšoval svoji pozici ve straně. Takže je to opravdu otázka moci. Kdo to má, tak nechce od toho odcházet. A pan Stuchlík si myslel, že může být primátorem, a nakonec je to úplně někdo jiný, ten, s kým nikdo nepočítal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co nakonec rozhodne o té velké vládní koalici v menšinovém kabinetu hnutí ANO a sociální demokracie s podporou KSČM?

Erik BEST, novinář:
Na takové úrovni, na vládní úrovni, si myslím, že je to otázka možná existence té strany, ČSSD, protože si myslím, že pan Hamáček, zvlášť, když vyhráli u soudu v pátek, má/mají pocit, že ta strana může stále existovat. A když odejdou z vlády, tak se snižují jejich šance na existenci, zatímco když tam zůstanou, tak to taky není úplně růžové. Spolupracovat s panem Babišem není jednoduché. Ale to znamená, že budou mít pozici u moci, že mají náměstky, mají různé pozice... A můžou pak tu situaci využít k tomu, aby lépe kandidovali, aby lépe dopadli v dalších volbách. Když úplně odejdou, tak si myslím, že spíš ta strana přestane existovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Theresa Mayová skončila jako šéfka Konzervativní strany. Britskou premiérkou zůstane už jen pár týdnů. Co si podle vás slibovat od hlavního kandidáta na příštího premiéra Borise Johnsona? On dohodnutou platbu ve výši 39 miliard liber jako finanční vyrovnání s EU by pozdržel, pokud Brusel nedá Londýnu lepší podmínky pro odchod z bloku. Koho je těch 39 miliard? Britských, evropských?

Erik BEST, novinář:
Já vůbec nejsem expert na Velkou Británii. A dneska jsem s tím sem nepřišel... Ale myslím si, že pokud to bude Boris Johnson, tak budou alespoň o něco lepší vztahy se Spojenými státy. A asi i ta návštěva Trumpa na to poukazuje... To znamená, že prezident Spojených států počítá s tím, že Johnson bude novým předsedou vlády. A pak spíš bude propagovat nějaký deal, nějaká obchodní jednání s Velkou Británií.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Už naznačil nějaké velké obchodní partnerství Donald Trump. Jak se vůbec tyto dva státy, národy, vnímají, Eriku – Spojené království a Spojené státy americké? Jaké je to spojenectví? Mimochodem Donald Trump během své návštěvy Londýna označil premiérku Mayovou za skvělou ženu a lepší vyjednavačku, než je on sám.

Erik BEST, novinář:
Myslím si, že Donald Trump musí být vděčný, protože když jel do Londýna, dokázal voličům doma, že je salonfähig, že je to člověk, který je mezinárodně přijat, takže z tohoto hlediska určitě ta cesta splnila jeho cíl. Ale vidím také potenciální problém se společností Huawei. Tam mají podstatně odlišný názor. Vidím to jako potenciální problém, protože pro Donalda Trumpa Huawei představuje vojenské riziko – nejenom tzv. bezpečnostní, ale i vojenské. A nemyslím si, že to bude tak jednoduché. Tam Velká Británie není úplně v souladu s tím, co chce Trump.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
CIA tvrdí, že Huawei financuje čínská tajná služba a armáda. Firma to označila za neopodstatněné obvinění, napsal o tom britský Times, už v dubnu.

Erik BEST, novinář:
Já musím předpokládat, že tak to je. Já taky můžu vycházet ze zprávy, kterou vydala, myslím v dubnu, tzv. rada pro vojenskou inovaci. Je to rada Trumpa. A tam předseda je předseda taky Googlu. A tam konstatovali, že největší problém, co se týče Huawei a 5G, je, že v Americe používají jiné frekvence pro 5G. A ty frekvence, které používají v Evropě, jsou ty samé, které používají armádní síly v Americe, vojenské síly v Americe. Vidím tam obrovský problém. Neumím si představit, že by americká armáda přijela do Evropy zachránit Evropu a nebude moci, protože jsou zablokovány všechny frekvence, které používá pro své velice sofistikované vojenské techniky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
To tvrdí poradní orgán Donalda Trumpa?

Erik BEST, novinář:
Ano. Je to zajímavé, že vydali zprávu v dubnu... V Číně by určitě taková zpráva byla tajná, ale v Americe je otevřená. Každý si ji může stáhnout z internetu. Tam je jasně napsáno, že frekvence, které jsou určeny v Evropě pro 5G, jsou určeny v Americe pro armádu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co dalšího ještě ukázala ta návštěva, byť krátká, Donalda Trumpa v Evropě? Spíše se pak ještě účastnil výročí vylodění západních spojenců v Normandii, kde s několika evropskými státníky děkoval válečným veteránům... Třeba s francouzským prezidentem se ujišťovali, že ohledně Íránu mají shodné zájmy. Mají i shodnou cestu k nim?

Erik BEST, novinář:
Trošku to tak začíná vypadat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A co se změnilo?

Erik BEST, novinář:
Myslím si, že se nic nezměnilo. Je to politika Donalda Trumpa. Když sledujete americké zprávy... Zrovna ve včerejších zprávách jsem slyšel, že Trump vytváří nějaký problém a pak ten problém vyřeší. To je taky ten případ s Íránem. Neříkám, že tak nakonec dopadne... Ale víceméně odmítl smlouvu, kterou akceptovaly Evropa a zbytek světa. Jeho poradce John Bolton prohlásil, že víceméně chce napadnout Írán, a pak přijde Trump do Evropy a říká: Nakonec se můžeme dohodnout. Možná nakonec bude nějaká dohoda. Myslím si, že je to jeho taktika od začátku. Funguje to velice dobře. On má jeden cíl: Chce být znovu zvolen. A pokud taková taktika bude fungovat pokaždé, tak si myslím, že nakonec i bude znovu zvolen.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Předvolební kampaň se už rozjíždí ve Spojených státech...

Erik BEST, novinář:
To určitě. Demokraté se ještě snaží si vybrat nějakého kandidáta. Mají jich 23, jestli se nemýlím, zatímco Trump už kandiduje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Americký vydavatel a novinář Erik Best a jeho názory. Já vám za ně děkuji a přeji vám hezký den. Na slyšenou.

Erik BEST, novinář:
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.