Přepis: Jak to vidí Denisa Hejlová – 3. února 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. V následujícím rozhovoru budeme analyzovat mediální kampaň k očkování proti covidu 19 i roli strategické komunikace, zejména v době krize. Pozvání přijala Denisa Hejlová, vedoucí katedry marketingové komunikace public relations na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, dobrý den, vítejte v pořadu.

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí, katedra marketingu a public relations FSV UK
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zeptám se vás například i na to, zda má vláda jasno, jak lidi oslovit, či jaká je v Česku informační gramotnost, nerušený poslech. Jakou strategii, paní Hejlová, zvolili politici během pandemie při komunikaci s veřejností? Jak nám vysvětlují svá rozhodnutí, opatření, jak informují o průběhu, vývoji pandemie, případně i motivují k očkování?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí, katedra marketingu a public relations FSV UK
V té komunikace vlády, já bych oddělila to, co se dělo na jaře a to, co se děje od podzimu dál. Dá se říci, že na jaře tím, že ta situace byla nová, tak politici se snažili být co nejvíce v médiích. Měli hodně tiskových konferencí a snažili se komunikovat opravdu o všem možná až příliš detailně a lidé je poslouchali. Potom přes léto ale ta situace se příliš rozvolnila, lidé i politici ztratili ostražitost a tu pozornost a vlastně i pochopení lidí se jim na podzim už nepodařilo získat zpátky. Takže od toho podzimu ta komunikace je výrazně horší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A proč podle vás, možná je to spíš otázka na sociologa, ztratili politici tu ostražitost? Co je jaksi ukonejšilo po, po jarní vlně covidu-19?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí, katedra marketingu a public relations FSV UK
Samozřejmě ta odpověď na to je velmi obtížná. Já nejsem součástí vlády, tak nevím co se jim tehdy honilo hlavou. Ale samozřejmě každá krize probíhá podle určitých vzorců, které se opakují. Takže poté fázi, která jej vlastně ta první taková to, kdy se lidé semknou a snaží se tu situaci nějakým způsobem zvládnout, tak po té to na ně začne dopadat, přijde taková deziluze a lidé už prostě nejsou ochotni tolik participovat na tom zvládání té krize.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Souhlasím s vámi, že co dopočtu tiskový konferenci asi v tomto patříme opravdu v Evropě mezi premianty. V čem je obecně důležitá strategická komunikace?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí, katedra marketingu a public relations FSV UK
Je to hrozně důležité zejména v těch krizových dobách, kdy musíte lidi vlastně nějakým způsobem přesvědčit o tom, že máte situaci pod kontrolou, že víte co děláte a že jim to umíte vysvětlit. Od toho je tady vlastně strategická komunikace, aby vám v tom pomohla. Aby vám pomohla vlastně to, jak to máte říkat, komu to máte říkat a jak máte také naslouchat té zpětné vazbě, kterou vám lidé dávají zpět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A existuje tedy nějaká strategická komunikace? To co jsme viděli, postup chování, jednání politiků, odpovídá nějaké té strategické komunikaci?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí, katedra marketingu a public relations FSV UK
No, příliš neodpovídá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nebo jak by možná naopak, paní Hejlová, měla vypadat strategická komunikace?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí, katedra marketingu a public relations FSV UK
Poměrně jednoduše. Tady v tom případě by měla vycházet z nějakého epidemiologického plánu, ze scénáře, který vlastně obvykle vlády mají připravený dopředu. To je takový obecný dokument, který připravuje různé možné scénáře krizí. Velmi často to používají firmy. Třeba když máte nějakou velkou potravinářskou firmu, která vyrábí, dejme tomu, nápoje, tak ta firma pravidelně se připravuje na to, jak reagovat, když se něco stane. Když se třeba něco na výrobní lince pokazí, kdo má za co nést odpovědnost a kdo se k tomu vyjadřuje. Dokonce se na to dělají i taková krizová cvičení. Podobně jako máte třeba požární cvičení, tak se někdy cvičí i ty firmy v tom vlastně, simulují ty situace a připravují se tady na to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Měli třeba státy kolem nás lepší krizovou komunikaci, kdybychom srovnali ten přístup v České republice a například v tom bezprostředním zahraničí. Můžeme se podívat na Slovensko, do Polska nebo do Rakouska, do Německa, když to vemu jenom kolem.

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí, katedra marketingu a public relations FSV UK
A dá se říci, že ano, i když ta situace není jednoduchá v žádném státě. Nemáme žádný jako úplně jednoduchý recept. Také lidé jsou odlišní, jinak reagují v těch státech, takže s těmi státy, jak jste říkala, se kterými my se můžeme srovnává, tak Polsko když pomineme jiné jejich politické problémy, které prostě hýbou tou společností, tak určitě mnohem dříve než my nasadilo třeba velmi úspěšnou komunikace kolem očkování. A ty jejich výstupy byly takové velmi lidské, jednoduché a přesvědčivé, prostě říkali lidem, běžte se očkovat, děláte to pro své blízké. Velmi podobně je na tom Slovensko a třeba v Německu z toho německého modelu jako velmi úspěšní můžeme považovat ten fakt, že většinu těch epidemiologických opatření nekomunikuje vláda ale odborný institut. To se vlastně u nás třeba nestalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Máte to určitě na mysli Institut Roberta Kocha.

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí, katedra marketingu a public relations FSV UK
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Který pravidelně informuje,. Kdo by tedy v našem případě měl za vládu ideálně z vašeho pohledu komunikovat? My tady máme také celou řadu různých skupin, se kterými vláda spolupracuje. Třeba s ekonomy, existuje ÚZSI, Úřad pro zdravotnické informace a statistiky, statistiku.

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí, katedra marketingu a public relations FSV UK
No, z dlouhodobých výzkumů vyplývá, že automaticky, když komunikuje něco politik, tak má nižší důvěryhodnost, než třeba expert anebo i byznysman. A tady na ten fakt třeba mimochodem vlastně politické hnutí ANO hrálo ve svém politickém marketingu, protože se snažilo vlastně představit ne jako politici, ale jako lidé, úspěšní lidé z praxe, kteří vědí, o čem ten život je. Takže vlastně na začátku té krize, kdyby si politici řekli, ano, vybereme tady třeba opravdu jeden ten výzkumný institut, ať už by to bylo třeba Státní zdravotnický ústav anebo, nebo kdokoliv jiný a, a to bude ta hlavní osoba anebo hlavní hygienik a to bude ta hlavní osoba, která bude konzistentně komunikovat všechna ta opatření, která se toho týkají, no tak určitě by jim to v jistém směru pomohlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
U nás vlastně komunikují ale všichni.

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí, katedra marketingu a public relations FSV UK
Je to tak a někdy toho říkají až příliš mnoho, že.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V Německu se proto zažil termín infodemie, což je vlastně záplava informací, ale nejenom informaci ale i různých dezinformací, polopravd, také se často hovoří o tom, že jakýsi status celebrit získali různí vědci, virologové, epidemiologové, kteří jsou dnes a denně v médiích.

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí, katedra marketingu a public relations FSV UK
Je to tak. Je to dáno i povahou těch médií, které se snaží přirozeně, je to v jejich obchodním zájmu, aby získali co největší pozornost, a proto vlastně zvýrazňují různé extrémní názory, protože ty většinou tu pozornost přitáhnou, i když poměrně třeba malého okruhu lidí, tak z toho okruhu prostě těch lidí si to potom přečtou všichni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Řekla byste, že tu pandemii koronavirem provází mnoho informací, nebo je to takříkajíc přiměřené, kdybychom se podívali na jinou problematiku.

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí, katedra marketingu a public relations FSV UK
Pokud se týče komunikace vlády, tak tam určitě by bylo dobré objem těch informací snížit, a to fakticky a tam prostě vláda těch nařízení komunikovala nebo vytvořila příliš mnoho a tím jak se neustále měnily, což i je dané do určité míry povahou té situace, ale prostě když je těch výjimek příliš mnoho, tak lidé nejenom že se v tom přestanou orientovat, ale ztratí chuť ta nařízení vůbec vnímat, jaksi kognitivně je to pro ně příliš náročné a snaží se tomu vyhnout tak jako tak, takže už od začátku by bývalo bylo lepší, kdyby vláda spíš se snažila ty lidi pozitivně motivovat a nechala jim větší svobodu v rozhodování. Snažila se je nějakými jako skutečně pozitivními motivacemi pobídnout k tomu, aby se připojili do té společné lodi. Jakmile se ale chová trošku takovým tím způsobem jako rodič k malým dětem, které prostě nemají ještě vlastní rozum a musejí přesně poslouchat to, co jim vláda řekne do nejmenších detailů, tak potom ti lidé prostě rezignují na to poslouchat cokoliv.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Denisa Hejlová, vedoucí katedry marketingové komunikace a PR na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Pro Dvojku analyzuje komunikaci vlády během pandemie. Kdo nevěděl, co to je TikTok, mobilní aplikace a sociální síť, na které se sdílejí a vytváří krátká videa, tak se to v uplynulých dnech bezpečně dozvěděl, protože na tuto síť vstoupila Vláda České republiky, a to s kampaní na vyvracení dezinformací o očkování proti covidu 19. Proč to vlastně, paní Hejlová, sklidilo takovou kritiku?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí, katedra marketingu a public relations FSV UK
Těch faktorů je mnoho a o tomto případu se mluvilo snad, až když disproporčně mnoho. Ale dá se říci, že problematický je jednak ten kanál, protože je vlastně vlastněný čínskou společností /nesrozumitelné/, která v mnoha zemích vzbuzuje kontroverze ohledně bezpečnosti a napojení na čínskou vládu. V mnoha velkých zemích například zakázaná třeba jako v Indii a i v dalších státech. Dalším problémem je to zacílení, protože vlastně nikdo úplně přesně nepochopil, proč se, proč vláda cílí na mladé lidi v tuto chvíli, proč je to zrovna tak důležité, když prioritu v tento okamžik by třeba měly dostat jiné cílové skupiny, například senioři, kterým je potřeba vysvětlit, jak se mají registrovat na očkování. No a tím třetím problémem je nekoncepčnost v tom postupu. To znamená, kdyby vláda stejně tak věnovala pozornost jiným cílovým skupinám na jiných sociálních médiích a médiích obecně a jiným způsobům komunikace, pak by to určitě nikdo tolik nerozporoval, ale když si vybere prostě jenom tuto jednu nějakou partikulární věc. Ono to nemělo být jenom na TikToku, ale i na Instagramu a na YouTubu, což ta vláda také zapomněla říci mimochodem. Tak potom to prostě vzbuzuje otázky a spíš to ty lidi naštve.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak byli vůbec mladí lidé podchyceni dosud, co se týče právě té komunikace?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí, katedra marketingu a public relations FSV UK
Dá se říci, že vůbec a celá řada expertů na to poukazovala kontinuálně. Už takovým opakovaným klišé, které ale prostě pořád pravdivé, se stalo to, že nejvíc s mladými lidmi komunikuje opoziční poslanec Dominik Feri přes svůj Instagramový účet, který dneska jenom pro informaci sleduje téměř milion lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nebylo by tedy to, to opodstatnění pro tu kampaň na TikToku, respektive to zaměření na tuto věkovou kategorii? Kdybychom se na to podívali z tohoto úhlu pohledu.

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí, katedra marketingu a public relations FSV UK
Bylo, pokud by bylo jasné, co ta vláda chce říci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co chce říct podle vás? Zabodují u populace mediálně známé osobnosti nebo známí influensceři, youtubeři.

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí, katedra marketingu a public relations FSV UK
Tam je otázka ale čím mají zabodovat, co mají říct, protože jestli mají říct, jděte se očkovat, tak to pro mladé lidi ještě sen někde v nedohlednu. Jestli mají říci, přesvědčte své prarodiče, aby se šli očkovat, pak to musí být provedeno jiným způsobem a jestli má sdělit něco cokoliv jiného, třeba nechoďte na párty, tak to z té komunikace vůbec nebylo zjevné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ministerstvo zdravotnictví chystalo komunikační kampaň už loni na podzim, po kritice ale zakázku zrušilo. Podle očkovací strategie se s ucelenou propagací počítá od února, který už tedy běží zatím na podporu vakcinace, rezort vypustili několik spotů a pár inzerátů, jak by tedy měla vypadat nebo bude vypadat kampaň na očkování?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí, katedra marketingu a public relations FSV UK
No, my tady směšujeme dvě věci. Jedna je ta kampaň na komunikace jako obecně a druhá je ta kampaň na podporu očkování. To jsou dvě různé věci a vlastně první signál o tom, že vláda si je vědoma toho, že ta komunikace je nedostatečná velmi výrazný, řekl pan prof. Prymula už v říjnu loňského roku, kdy řekl, že ta komunikace vedla financování dalších věcí je jedním ze tří pilířů, na které se ta vláda zaměří a k vypsání toho tendru, který byl téměř okamžitě zrušen, protože byl napsaný špatně, tak došlo vlastně koncem prosince. Takže dneska máme začátek února, je vidět, že ta vláda nereagovala ve zlepšení komunikace nějak bryskně. No, jak jste říkala, vypustili jeden klip, který proběhl bez nějaké větší odezvy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdy podle vás ideálně měla být kampaň už hotova?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí, katedra marketingu a public relations FSV UK
Loni v létě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Loni v létě.

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí, katedra marketingu a public relations FSV UK
Kampaň na komunikaci a na podzim se měla začít připravovat kampaň na očkování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na očkování. A lze udělat, paní Hejlová, kampaň, která by tedy oslovila maximum populace?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí, katedra marketingu a public relations FSV UK
Ano, samozřejmě, od toho jsou tady komunikační experti, kteří jsou schopni takové kampaně připravit a vidíme kolem sebe celou řadu kampaní, nejenom komerčních, ale dneska k nám promlouvá celá řada neziskových, kulturních institucí a celá řada z nich má připravené strategie a i různé taktiky, jak zvýraznit svůj prostor nejenom v médiích, ale ve společnosti, jak podpořit to, co dělají tak, aby to mělo větší dopad.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Koncem loňského roku propagoval očkování proti covidu-19 klip, ve kterém zazněla báseň Jiřího Wolkera. Snad plakali jsme, ale teď chceme žít a budeme tak jako dřív díky očkování, jak se vám tento klip líbil, to pojetí?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí, katedra marketingu a public relations FSV UK
Tak mně osobně se příliš nelíbila, já jsem generace, která tohoto básníka nemá příliš v oblibě, ale to zacílení bylo nás starší generaci, takže nemohu mluvit za ně, každopádně nevím, kolik z nich si pamatuje básníka Jiřího Wolkera s nějakým, s nějakou příjemnou nostalgií a srovnala bych to opět kampaněmi v podobných zemích, v Polsku, na Slovensku, které byly modernější, jednodušší a řekla bych, že i takové aktuálnější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V té slovenské kampani podpůrné naočkováni vystoupila třeba i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a různé známé osobnosti. Italové ti vsadili na první jarní květinu prvosenku, Primula veris jinak. Ten oficiální slogan je s květinou ožívá Itálie, pak mají velmi emoční klip, kde je starší žena evidentně matka se svou dcerou, které dělí taková, takový igelit, v jednom momentu se zvedne vítr, odvaje, odvane a vše je opět v pořádku. Je důležité právě zapůsobit na ty emoce, co by měl takový klipspod vlastně obsahovat podle vás?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí, katedra marketingu a public relations FSV UK
Jestliže je cílem toho klipu podpořit lidi, aby se nechali očkovat, pak musí obsahovat obě dvě ty části. Jednak ty informace a jednak emoce a na každého z nás působí něco trošku jiného, ta společnost se dá rozřadit do určitých typů lidí a podle toho, co je spíše přesvědčí, jestli je spíše přesvědčí to, že už se nechali očkovat jejich blízcí a že se k nim mají přidat. Nebo jestli je přesvědčí starost o ty své blízká anebo jestli je spíše přesvědčí třeba nějaké medicínské argumenty, fakta, čísla, statistiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Denisa Hejlová, vedoucí katedry marketingové komunikace a PR Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, se s námi dělí o své zkušenosti i postřehy. Vrátila bych se, paní Hejlová, ještě k roli médií. Během krize samozřejmě tady musíme rozlišit média klasická a média sociální. Nakolik podle vás přispívají k té orientaci v problematice?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí, katedra marketingu a public relations FSV UK
A to je velmi dobrá a poněkud složitá otázka. Dá se říci, že ta média zejména v počátcích krize a tady bych klidně i pochválila veřejnoprávní média, se velmi snažila být co nejvíce nápomocná. Dávali politikům téměř neomezený prostor v hlavních zpravodajských relacích a politici skutečně mohli říci všechno, co měli na srdci. Zároveň můžu připomenout i třeba to, kdy se televize snažila pomoci lidem tu situaci zvládnout i jinými způsoby, pomoci třeba rodičům, kteří učí své děti, takže zavedla výukový pořad UčíTelka. A to platí i pro jiné stanice, skutečně se snažily informovat co nejvíce o té situace. A na druhé straně ta povaha těch médií v dnešní době je taková, že hodně má tendenci vyvolávat a vyhledávat protiklady, že si myslí, že na každou věc existují dva různé názory a v zájmu takzvané objektivity jim dává podobný prostor. Takže někdy, dá se říci, média vyhledávala názor lidí, byť třeba i odborníků, který byl jaksi extrémní jenom proto, aby ukázala, že vlastně ta situace, že jí někdo může vidět a tím mohou ta média přispívat k tomu, že lidé ztrácí orientaci, že vlastně nevědí, komu mají věřit, že nevědí, který odborník je ten pravý a jak se říká, koho zase zítra ta média vytáhnou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaká je vůbec informační gramotnost v České republice?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí, katedra marketingu a public relations FSV UK
To je taky velmi složitá otázka, ta informační gramotnost, té vůbec téměř jako nebyl věnováno v dosavadní české společnosti třeba ve vzdělávání téměř jako žádný prostor. Když se bavíme o výuce malých dětí na školách, tak podle nějakého našeho dřívějšího výzkumu pouze polovina dětí se setkala vůbec alespoň s nějakou formou té výuky, třeba mediální gramotnosti, ale to se nebavíme o výuce třeba marketingové gramotnosti nebo informační gramotnosti. Takže v tom našem třeba vzdělávacím systému jednoduše řečeno, vysvětlit to, na jakých principech dneska média a komunikace kolem nás fungují, výrazně absentuje a pokud je to přítomno, tak to je díky pár osvíceným učitelům, které to osobně zajímá anebo několika málo neziskovým organizacím, které se tomu věnují a ty se tomu věnují dobře, ale určitě to nestačí. No a téměř vůbec se nemyslí na ty starší věkové skupiny, kterým dneska, to už je i můj případ, prostě pomáhají nastavovat mobily jejich děti. Takže ty se s tím také perou, jak mohou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A propo mobil, vrátila bych se alespoň krátce k těm médiím sociálním a jejich roli právě během pandemie.

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí, katedra marketingu a public relations FSV UK
Role těch sociálních médií během pandemie určitě můžeme jí vnímat opět, jak v tom pozitivním, tak i v tom negativním slova smyslu protože, zejména pokud jde o to rané období, tak tam sociální média výrazně pomohla propojit jednotlivé lidi, pokud něco potřebovali. Určitě si pamatujeme případy sousedské výpomoci, lidé šili roušky, nabízeli si je přes sociální média. Já sama jsem se toho také účastnila, takže tady v tom ta role těch sociálních médií je určitě pozitivní, protože prostě vám nabídne možnosti velmi levně, jak zlepšit svou situace nebo jak pomoci prostě druhý. Na druhou stranu sociální média operují na základě vlastně principu fungování, kterým ne úplně rozumíme, na principu takzvaných algoritmů, které se řídí především podle toho, jaký je váš psychologický profil. A v zásadě vás uzavírají do toho, co se vám bude líbit tak, abyste u jejich sledování vydrželi co nejdéle. Proto se stává, že ti lidé nejsou konfrontováni s jinými názory nebo s jiným obsahem. A stále více se uzavírají do takových svých vlastně myšlenkových a sociálních bublin a myslím si, že vlastně to, co si myslí oni, si myslí všichni ostatní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem letos jsou už politické strany či hnutí v předvolební kampani, protože prezident Miloš Zeman vyhlásil termín říjnových voleb o poznání dřív, než bývá zvykem. V České republice sehraje to právě v kontextu těch komunikačních kampaní, kampaní pro vakcinaci v České republice nějakou důležitou roli?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí, katedra marketingu a public relations FSV UK
Ano, je to tak a už jsme se mohli setkat s prvním problémem, který to přineslo, a to byla právě ta nešťastná komunikace vlády na sociálních médiích, kdy nebylo úplně přesně jako zřetelné, jestli to je komunikace na podporu očkování, či jestli to je komunikace, která má zlepšit image vlády nebo některých konkrétních osob, takže už, už tam to způsobilo jisté komplikace a i do budoucna musí se na to dávat pozor. Nesmí být placena předvolební kampaň z veřejných vládních peněz.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co bychom se my všichni měli naučit, abychom tomu dnešnímu světu a možná i tady těm informacím během pandemie porozuměli?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí, katedra marketingu a public relations FSV UK
Tak v první řadě takovéto obecné pravidlo, je skutečně dbát na důvěryhodnost toho zdroje. To je asi úplný základ a druhá věc je ta, uvědomit si, že různé instituce, organizace a třeba i a národní celky, státy mají svůj záměr v komunikaci a že chtějí nás přesvědčit o něčem anebo zapůsobit nějakým způsobem třeba na změnu našeho myšlení. Tady narážím třeba na to, jak úplně odlišně je vnímaný vlastně ten třeba původ koronaviru u nás v České republice a v Číně. V Číně a tady se bavíme o více než miliardě lidí, skutečně velká část z těch Číňanů věří tomu, že virus tam byl zavlečen ze zahraničí. A my samozřejmě věříme tomu samému, že ten virus k nám byl zavlečen z Číny. Takže tohle to na poli třeba mezinárodní politiky, mezinárodní komunikace bude do budoucna způsobovat jako velká problémy a státy dneska věnují velkou pozornost vlastně tady tomu, čemu říkáme prostě nějakým způsobem informační války, psychologická operace a tak podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Denisa Hejlová, vedoucí katedry marketingové komunikace a PR na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Děkuji za váš čas a za vaše názory a zkušenosti a přeji hezký den, na slyšenou.

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí, katedra marketingu a public relations FSV UK
Také hezký den všem, děkuji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mým zítřejším hostem bude spisovatel Pavel Kosatík. Příjemný poslech Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.