Přepis: Jak to vidí Denisa Hejlová – 25. listopadu 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je půl deváté, Zita Senková vás vítá u rozhovoru na aktuální témata v souvislostech. Dobrý den všem. Jsem rád, že pozvání přijala Denisa Hejlová, vedoucí katedry marketingové komunikace a Public relations z fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, dobrý den.

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Probereme zejména marketing prezidentských kampaní, národní debatu kandidátů či sledovanost zpravodajství, přeji nerušený poslech. Ministerstvo vnitra dnes oznámí, které kandidáty zaregistruje jako uchazeče o post prezidenta. Letos by jich oproti minulým volbám mohlo být více. Jaký máte, paní Hejlová, dosud dojem z toho, co se děje kolem prezidentské volby?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Je určitě dobré, že těch kandidátů je více, jsou rozmanití a každý má nějaká svoje pro a proti a co také velmi kvituji je to, že se lidé pořád ještě o politice baví, že ať mají na ty kandidáty různý názor, také spolu diskutují a zvažují, koho si nakonec zvolí. U té prezidentské volby víc než u těch jiných hraje roli i to, jaký ten člověk má charakter, jaký má soukromý život. Lidé posuzují ty lidi skutečně jako osobnosti, nejenom podle toho co vykonali, ale jak se na základě svých charakterových vlastností budou pravděpodobně chovat i do budoucna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Předpokládám, že vy jak jste teď vypíchla to jedno specifikum, řekněme, morální profil uchazeče nebo uchazečky, tak s tím souvisí i jaksi kampaň šitá na míru, co se týče té prezidentské volby, čím je specifická?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Je hodně osobní, ta kampaň je skutečně zaměřená na to, aby profilovala toho kandidáta, nejenom jaký je, ale i aby se odlišil od těch ostatních. Aby nad nimi zvítězil, nebo zvítězila a ta kampaň musí být skutečně taková, aby dobře zacílila přesně na to voličské jádro a případně odebrala voliče od jiných kandidátů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Víme, že co se týče té prezidentské volby ostatně i u dalších voleb už dávno to nejsou jenom billboardy, ten boj o voliče se odehrává hodně a hojně na sociálních sítích. Jak vypadá dobrý marketing, řekněme, před tímto typem volby, přímé volby?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Je to hodně zajímavé, protože nyní vidíme i třeba kolik jednotliví kandidáti platí za takzvané sponzorované příspěvky nebo-li reklamu na sociálních médiích. A tam jasně vidíme, že vůbec neplatí úměra čím více peněz do kampaně tím lepší výkon. Vidíme to konkrétně u některých kandidátů, kteří skutečně platí řádově více než ostatní, například třeba Karel Janeček a příliš se to neprojevuje v těch výsledcích. Takže v tom je ten marketing velmi zajímavý, že v té prezidentské kampani vám skutečně nestačí jenom si nakoupit reklamu. Nemá to ten přímý efekt, nevede to třeba ke zvýšení počtu lidí, kteří by vás volili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co má ten efekt, ne že bychom teď chtěli vrátit kandidátům, ale jaké kampaně, paní Hejlová, zabírají? Jsou to kampaně, řekněme, umírněné, pozitivně laděné nebo naopak takové dravější, akčnější možná až někdy pro někoho to může být na hranici třeba agresivity.

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Ta agresivita tam určitě je vždy a obzvláště v těch prezidentských kampaních a jenom s nějakým hezkým a milým přístupem si tam nevystačíte. Projevuje se tam opravdu hodně drsný boj a ten se bude stupňovat. Čím více se budou ty volby blížit, tak tím více se bude vytahovat špína na ty kandidáty. A ostatně někteří kandidáti anebo v zahraničí se to běžně dělá, že vlastně předtím než vůbec do té volby jdou, tak si nechají udělat takzvaný screening neboli veting politických kandidátů. To znamená, že se snaží nezávislí výzkumníci nebo analytici vyšťourat skutečně všechny kostlivce ve skříních, které, kteří by tam mohli být a těch je neuvěřitelně mnoho. Protože dneska i tím, jak postupuje digitální komunikace, tak ta vaše digitální stopa zaznamenává hodně z toho vašeho života, který chcete skrýt. Takže jak říkám, u nás to není tak úplně běžná, ale zejména v zahraničí, třeba v Americe tam vy můžete nakoupit třeba i uniklá data z různých databází, seznamek, sociálních médií, které vám odkryjí to, co by někdo třeba mohl vytáhnout na toho vašeho kandidáta jako soupeř potom těsně před, v té horké fáze té kampaně těsně před tou volbu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte tedy, že ještě se máme na co připravit, v uvozovkách?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Určitě opravdu těsně vždycky před tím kolem té volby je ta situace nejvyhrocenější a velmi důležité jsou i televizní debaty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
K tomu se ještě dostaneme, zůstala bych s dovolením ještě teda u samotné kampaně, respektive toho politického marketingu. Co v sobě musí mít, aby byla úspěšná, aby prostě zafungovala? I když teda vytahují ty týmy kolem těch kandidátů, jak jste řekla ty kostlivce na rivaly. Co ale působí a jak na voliče? Co je motivuje vůbec jít k volbám, když vezmeme, vlastně mluvíme pořád o tom politickém marketingu?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Tak obvykle prezidentští kandidáti nebo kandidátky se snaží stylizovat do dvou typů rolí. Jedna je já jsem lídr, já jsem, já vás provedu nějakým těžkým obdobím, já tady budu pro vás. A ta druhá je, já jsem jeden z vás. Já rozumím tomu, jak vy žijete a já jsem stejný jako vy. Ale je tam samozřejmě mnoho dalších faktorů. Lidé musejí mít pocit, že tomu kandidátu věří, že dokáží odhadnout, jak se zachová, že mohou mu svěřit svůj hlas v tom, že bude skutečně za ně rozhodovat a také, že ho mají rádi. Velkou roli v této volbě hrají emoce, takže skutečně emoce i nějaká náklonnost, sympatie hrají obrovskou roli v prezidentské volbě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nějak se ten volič, jestli to lze říct, svým způsobem i identifikuje s tím svým kandidátem?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Zcela určitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče témat kampaně, je něco z pohledu expertky na politický marketing a PR důležité?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
O těch tématech politické kampaně dneska ve velké míře rozhodují političtí poradci, kteří mají velmi podrobné výzkumy veřejného mínění a sledují přesně to, co zajímá veřejnost. Tato témata potom předkládají svým politickým kandidátům tam, kde vědí, že mohou být ta témata polarizační, že i mohou přesvědčit určitou skupinu nerozhodnutých voličů, aby se přidali na jednu stranu. A ta témata vůbec nemusejí být nějak složitá. Viděli jsme, že třeba volby, i když ne třeba ty prezidentské rozhodují třeba zdravotní poplatky nebo poplatky ve zdravotnictví, které jsou v řádu 30 nebo byly v řádů 30-90 Kč. Jakmile se z toho udělá téma, o kterém se lidé baví, zda ano nebo ne, tak pak to může být to, co vám vlastně pomůže rozhodnout, přimět ty nerozhodnuté voliče, aby se přidali k vám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co byste možná, paní Hejlová, úplně spontánně, co se vám vybaví možná z toho posledního období, z posledních dní nebo týdnů, jaký moment, jaká událost, která vstoupila možná nečekaně právě do toho tematického spektra před prezidentskou volbou. Možná jsem vás trošku zaskočila?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Těch témat je tam opravdu velmi mnoho. Začínají se proměňovat ty jednotlivé obrázky těch kandidátů. Začínají se nám měnit, začínají se nám profilovat, takže každý ten kandidát se nám trošičku vyostřuje. A já si myslím, že skutečně ještě tady s tím je potřeba počkat na to období po Vánocích dále, kdy to bude ostřejší ta kampaň.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A myslíte si, paní Hejlová, že je pro voliče důležité, aby ať už je to jakákoliv událost vnitropolitická, zahraničněpolitická, očekává voliče od těch kandidátům, až budeme teda přesně vědět, koho jde, byť někteří už jsou teda asi jasní, aby se k nim vyjádřil, aby je komentoval?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Voliči to očekávají, ale politici se musí rozmyslet, jestli je rozumné se k nim vyjadřovat, protože ne vždycky třeba máte všechny informace. Nyní jsme to viděli s dopadem rakety na Polsko, ne vždycky je rozumné se ke všemu vyjadřovat. Takže od toho by tam měly být poradci, kteří by řekli, ale toto přesně ještě nevíme třeba, nebo toto není dobré komentovat, na toto nemáte ujasněný názor. Je lepší se zdržet toho názoru, pokud byste třeba ho potom pod tlakem museli měnit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak možná dosavadní tři porevoluční prezidenti, pánové Havel, Klaus a končící pan Zeman dostáli svým slibům ze svých předvolebních kampaní, když se ohlédneme do minulosti?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
To je určitě otázka spíše na politologa, ale rozhodně to byly silné osobnosti. Každý z nich je nezaměnitelný, každý z nich byl výrazně známý ve veřejnosti. Takže opravdu ti lidé byli vlastně známí dostatečně dopředu a voliči se rozhodovali na základě nějakého delšího vztahu, než například u některých současných kandidátů, kteří třeba přicházejí z jiného než politického světa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Komentuje Denisa Hejlová, vedoucí katedry marketingové komunikace a Public relations z fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Česká televize nabídla komerčním televizím Nova a Prima uspořádat společnou národní prezidentskou debatu, a to před prvním i druhým kolem voleb. Chce tak veřejnosti zajistit co nejrovnější přístup k informacím o kandidátech, kteří se budou ucházet o hlasy voličů. Nabídla oběma televizím společné vysílání, společnou dramaturgii i zastoupení moderátorů všech tří televizí. Nova s díky odmítla, Prima zareagovala dosud, řekněme, vlažně. Jak vnímáte tento nápad projektu, řekněme, národní prezidentské debaty?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Možná nápad je to hezký až idealistický, ale každopádně, ukázalo se, že v realitě opravdu ani jedno z těch soukromých televizí o toto nemají zájem, protože každá mají svou představu o tom, jak ta debata má vypadat, jakou má mít dramaturgii, jakou má mít scénu. Takže tady nedošlo ke shodě a myslím si, že to je možná hezká myšlenka, ale v České republice zatím nerealistická.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vím, že například v Německu to funguje, kde jsou veřejnoprávní televize a třeba televize RTL soukromá, když se ohlédneme do minulosti, tak prezidentský duel mezi Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem, který Česká televize vysílala před druhým kolem volby v lednu 2018 sledovaly 2 miliony 700 tisíc diváků, což bylo tehdy více než 55 % všech lidí, kteří v tu chvíli měli zaplou televizi. Debata se stala nejsledovanějším pořadem roku na celém televizním trhu a zároveň nejsledovanější televizní politickou debatou v historii peoplemetrů, což měří teda televizní publikum od června 1997. Jaký zájem podle vás můžeme očekávat? Něco se týče prezidentských debat v podstatě všude, ať už v televizích tak i konkrétně třeba v Českém rozhlase.

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Já se domnívám, že ty debaty budou sledované, a to zejména i ty televizní, protože je to i svým způsobem určitý rituál, ale diváci si častokrát vybírají podle toho, který ten kanál je zrovna jejich oblíbený. To znamená, že oni říkají, třeba podle toho mám rád tento televizní kanál, proto si pustím tu televizní debatu i tam. Někteří, kteří se zajímají o politiku a o společenské dění, je opravdu hodně, tak si pouštějí všechny ty debaty a potom je navzájem i porovnávají, ale takových lidí není mnoho. Většinou lidé opravdu si vyberou, mám rád tuto televizi, a proto se podívám na tu volební debatu tam.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Sledujete je také?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Ano u mě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V popisu práce.

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
To je přímo v popisu práce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jak se vyvíjela tedy, když se zamyslíte sledovanost těchto debat v minulosti a třeba i vůbec pořadů o politice? Jaký je o ně zájem, o ty politické diskuze? O politice a možná i s politiky, to už jsou teda dvě kategorie.

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
My je vidíme z nejrůznějších výzkumů a zejména z posledního výzkumu letos institutu, že obecně zájem o sledování politiky silně upadá a to globálně. A v některých zemích dokonce ještě více než jinde. Vidíme to na datech, kdy skutečně zájem o politiku ještě před nějakými 7 lety projevovalo skoro 3/4 obyvatel a dnes je to méně než polovina. Protože lidé se naučili tu politiku vypínat. Lidi v posledních letech frustrovala přemíra informací, které možná třeba nebyly přímo politické ve smyslu, že by to byly zprávy z parlamentu, ale byl to zprávy o covidu. Jsou tu zprávy o válce, o různých válečných konfliktech a lidé z toho nemají dobrý pocit. Cítí se deprimováni, cítí se, že to je něco, co je mimo jejich kontrolu, co akorát zhoršuje jejich náladu, co sami nemohou ovlivnit. A proto se začali těm politickým zprávám vyhýbat. Dneska hodně lidí můžeme říct i většina, zprávy přijímá přes svůj mobilní telefon, kde se dívá na různé internetové servery nebo na sociální média a přes tyto kanály to zpravodajství sleduje. K tomu samozřejmě je zde velká skupina lidí, kteří stále sledují televizní či rozhlasové zpravodajství. Ale na těch sociálních médiích nebo i na internetových vyhledávačích je velmi jednoduché se těm politickým zprávám vyhnout, když si dobře nastavíte svoje preference.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaký typ tedy, no ani ne zpráv, informací, ale spíše témat, tedy paní Hejlová, lidé v dnešní době vyhledávají. Ten zájem o politické zpravodajství tedy upadá?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Je to tak, lidé sledují pouze partikulární témata, a protože zejména u mladých lidí tento pokles je velmi patrný, tak mladí lidé vlastně sledují politické zprávy přes svoje oblíbené influencery. To znamená, že ta zpráva se k nim nedostává jako nějaká, dejme tomu zpravodajsky zpracovaná objektivní informace, která má nějakou logickou posloupnost ale už jako názor, už jako informace, která je zprostředkovaná tím jejich oblíbeným influencerem nebo člověkem, kterého sledují, v podstatě jako forma zábavy, ale už obsahující ten názor. A to je poměrně závažné, protože potom se dostává pouze malá část témat, určitě nemají takový ten široký rozptyl. Ztrácí se takové to historické povědomí o tom, co se kdy, kde stalo. Dneska i já, když se zeptám mých mladších studentů, kterým je opravdu kolem těch 20 let, tak je vidět, že oni jsou teda velmi chytří, takže tam jako není problém s tím, že by nevěděli různé historické události a tak. Ale přece jenom takový ten obecný přehled o tom, co se děje ve světě, v tom aktuálním politickém dění, začíná klesat. A i tím, jak se během těch několika uplynulých let v podstatě téměř přestalo cestovat, nebo se to velmi minimalizovalo, tak tam i trošičku z mého subjektivního dojmu klesá takovéto povědomí o tom, jak to funguje jinde ve světě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké to může mít dopady pro společnost?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Já si myslím, že ty dopady to bude mít velmi zásadní, protože už od vlastně Starého Řecka, které je kolébkou naší civilizace, tak my se snažíme motivovat ty lidi k tomu, aby se zajímali o to, co se děje v té naší obci, v té polis, aby o tom mohli diskutovat, aby skutečně každý ten občan, ať už má názor jakýkoliv, ho mohl projevit, ale aby si budoval svůj politický názor a názor na dění ve společnosti. Tito občané jsou potom takzvaní polítes. Jsou to, jsou to lidé, kteří diskutují o tom, jak má ta naše společnost vypadat a jsou to základní stavební kameny demokracie. Naopak ti lidé, kteří toto vyškrtávají ze svého života, kteří se zajímají o svůj soukromý život, zajímají se o vlastně ty svoje požitky, o třeba jídlo, emoce, spokojenost, ale sami se vyřazují z toho veřejného života, tak ti byli v tom Starém Řecku považováni za takový vlastně trošku nežádoucí prvek té společnosti, že se, dokonce se nazývali idiotés podle toho základu idios, to znamená soukromí, že ten rozpor mezi tím, že se ten člověk stará opravdu jenom o nějaké vlastní dobro, ale kdy má i přesah do té společnosti, je tam velký. A já se obávám, že když lidé začnou vyškrtávat ty politické zprávy ze svého života, byť je deprimující, tak se tím ochuzují o celou řadu věcí, o kterých vlastně potom musejí rozhodovat v tom veřejném životě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se tato sonda vlastně do těch proměn, řekněme, priorit konzumentů zpráv, jak jste teď to popsala, paní Hejlová, podepisuje na samotných médiích, co to pro ně znamená, když je tady na základě dat pokles o politické zpravodajství.

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Ta média na to mají také trošičku, můžeme říci svůj podíl věci, protože v médiích velmi klesají finance, která se do nich investují a v podstatě klesá i taková ta dlouhodobější žurnalistika, kdy vy se můžete zaměřit třeba pečlivěji na určité téma a i mezi novináři klesá počet mladých lidí, kteří by se zajímali o politiku. To se projevuje i tam. Říkají mi to i novináři od nás z České republiky, že mezi mladými lidmi je stále více mladých nadějných žurnalistů, kteří se zajímají o sport, o kulturu, o společenský život, o nějaké zajímavosti, ale skutečně sledování takových těch politických zpráv nebo mezinárodně politického dění, které je velmi náročné, tak není úplně prioritní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče ještě zpět k té zábavě, co si pod tím představujete?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Ta zábava je dneska hodně zprostředkována přes sociální média. Lidé skutečně sledují různé účty, která si sami vyberou a různé osobnosti, která je baví, to zejména přes sociální média, ať už jsou to různé typy těch různých sociálních médií. A tam jsou lidé, kteří to nejsou žurnalisti. To jsou lidé, kteří mají nějaký dosah. A domnívám se, že tam je potřeba zaměřit se hlavně na to, co sledují děti. Protože dospělý člověk už nějakým způsobem dokáže posoudit, zda ten koho sleduje na sociálních médiích, se k němu chová férově, zda mu říká pravdu, nebo zda mu lže. Ale u těch dětí je to velmi komplikované, protože tito lidé, my jim říkáme influenceři, tak jsou plně velkými vzory. A děti si s nimi častokrát chtějí identifikovat. Má to obrovské dopady na jejich psychiku. Mohu se od nich hodně naučit, ale zároveň je potřeba na to dávat pozor, protože ten společenský tlak na děti může být někdy až neúnosný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte, paní Hejlová, že se promítnou tyto proměny toho, co lidi preferují i třeba právě do té, když se vrátím k té prezidentské kampani?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Jestli se budeme bavit o tom, že, že influenceři budou říkat svoje názory na politické kandidáty a budou je doporučovat tak to určitě. Určitě, ale tam je důležité, aby přece jenom u nás se volí až od těch 18 let, když to sociální média dneska zasahují už děti, nebo sledují je. Třeba, že tam třeba nemají své účty, sledují je děti od nějakých dvou, čtyř let, takže tam se bavíme opravdu o hodně nízkém věku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdo má, promiňte, jestli jste ještě chtěla něco dopovědět, dám prostor určitě, kdo má ještě kromě influencerů podle vás významný vliv na smýšlení, možná na formování i názorů v české společnosti?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
My jsme se teď hodně opravdu o těch influencerech bavili, takže já jsem tohoto tématu plná. Takže, jestli dovolíte, tak ho ještě trochu rozeberu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prosím.

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
My jsme na fakultě uspořádali už třetí kulatý stůl, kdy jsme se bavili o influencer marketingu, tedy o vlivu významných lidí na sociálních médiích, a to zejména na mladé lidi. A tam je spousta zajímavých trendů, které se projevují v poslední době. Mimo jiné ten, že to, jak v médiích by mělo platit, že dokážete rozeznat obsah, který je reklamní a obsah, který je redakční, tak to na těch sociálních médiích ne vždycky platí. A spousta těch tvůrců, když dělají reklamu na nějaký produkt, takto svému publiku zamlčí. Oni to neřeknou a téměř nikdo je nekontroluje. Takže zejména mladší publikum, děti mají problém potom rozeznat autentické doporučení nějaké služby nebo nějakého výrobku od toho, kdy firma prostě danému influencerovi nebo zejména influencerce prostě zaplatí. A my vidíme v rozpočtech na reklamní výdaje, že ty částky na tuto formu reklamy, takzvaný influencer marketing jsou poměrně vysoké a jsou už stálou součástí těch rozpočtů. To znamená, že toto je už běžná věc, ale problém je ten, že skutečně to publikum to nepozná a může se takto nechat takzvaně vodit za nos.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co by mohla média, klasická média podle vás, paní Hejlová, udělat pro to, aby zvýšila sledovanost, poslechovost, čtenost?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
To je hodně těžká otázka, určitě v dnešní roli hraje vztah se svým publikem a rozhodně i kvalitní služba, protože častokrát novináři mají pocit nebo jsou k tomu tlačeni ze svých redakcí, že musejí mít nějakou zprávu hned, že jí musejí mít stejnou nebo lepší než jejich kolegové. A někdy ten tlak si myslím, že je tam asi velký na to, aby se upřednostnila spíše ta aktuálnost než třeba hloubka toho zpravodajství.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte si mimochodem, že v souvislosti s ekonomickou i energetickou krizí dojde k nějakým závažnějším změnám právě na tom mediálním trhu? Narážím teď, slyšela jsem o chystaném, teda ne chystaném, ale bohužel právě v důsledku těchto nárůstů cen nejspíš zaniknou různé tituly.

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Je to tak, ty proměnné na tom mediálním trhu nás čekají ještě velké. Chystá se také evropská regulace, která je velmi kontroverzní, o které se vedou velké debaty, takže těch proměn tam bude určitě hodně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A určitě je budeme sledovat s Denisou Hejlovou, z fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Děkuji za váš čas i komentáře a přeji vše dobré, na slyšenou.

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Pěkný den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný den přeje Zita Senková, na slyšenou.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.