Přepis: Jak to vidí Denisa Hejlová – 21. července 2022

22. červenec 2022

Hostem byla vedoucí katedry marketingové komunikace a public relations na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Denisa Hejlová.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes docentka Denisa Hejlová, vedoucí katedry marketingové komunikace a Public relations na fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, konzultantka v oblasti komunikace. Zdravím vás po Skypu na chalupu do České Sibiře, dobrý den.

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
Proč je pro zemi životně důležitý způsob vládní komunikace, jak působí osvěta ministerstva zdravotnictví, proč přetrvává ve školství informační chaos, co přináší diskuze o smyslu víceletých gymnázií? A co veřejnost ví o průběhu a významu českého předsednictví Evropské unie? I tomu se budeme v příštích minutách věnovat. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Vy jste se zaměřili na výzkum komunikace ve školství, proč právě tam?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
My jsme byli velmi rádi, protože v podstatě jednak je to věc, kterou my jsme vždycky chtěli dělat, ale bylo to samotné ministerstvo, které vypsalo výzvu na tento výzkum a dva roky jsme pracovali na výzkumu toho, jakým způsobem probíhá komunikace nejenom ve školství ale v té celé širší oblasti vzdělávání. Zaměřovali jsme se na typy škol mateřských přes základní prostřední. A ta situace je opravdu velmi komplikovaná. Je tam spousta aktérů, kteří mají různé zájmy, ale zároveň trošku paradoxně to školství nebo vzdělávání zajímá převážně ty, kdo sami do něj chodí nebo se jich nějak týká. Jakmile ti lidi ty školy opustí, tak už prostě to ztrácí zájem.

Vladimír KROC, moderátor
A co tedy přináší tato obsáhlá víc než 300 stránková zpráva, k čemu jste došli?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Tak je hrozně zajímavé, že ministerstvo školství, které by mělo být takovým tím hlavním arbitrem, tak je pro spoustu těch lidí považované za nějakou vzdálenou instituci. My pořád si s sebou neseme trošku duch takového toho habsburského školského systému a motáme se v tom, že se nám nepodařilo vyrovnat ani s tou o hierarchii moci. Převládá tady taková ta struktura moci, kdy my čekáme, že nám ta hlava ze shora něco nařídí, ale zároveň to nechceme tak úplně respektovat. Raději bysme si to prodiskutovali mezi svými blízkými, třeba učitelé mezi učitelé, ředitelé mezi řediteli. A to se potom samozřejmě střetává vytvoří, vytváří takové nerovnosti v tom celém systému.

Vladimír KROC, moderátor
Jak byste to tedy změnila, co by mělo být jinak nebo v čem vidíte ty nejzávažnější nedostatky?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Ty závažné nedostatky spočívají v tom, že ti lidi se spolu paradoxně poměrně málo setkávají, málo spolu hovoří a mnohem lépe ten vztah funguje tam, kde ti lidi jsou spolu více na blízko. Třeba mezi zřizovateli a řediteli. Takže určitě bychom doporučili, aby se zavedly nějaké opravdu pravidelné porady, aby ti lidi spolu více mluvili. A když už to ministerstvo něco nařizuje, tak aby toho nebylo tolik. My jsme viděli vlastně to, co ředitelé dostávali během jednoho roku. Bylo to teda v období covidu, takže lze předpokládat, že toho bylo víc. A to je opravdu jí za ten jeden rok, je to jeden obrovský šanon plný textů, ve kterém si ti ředitelé čtou, podtrhávají, musí to diskutovat s ostatními. Leckdy se musí doptávat třeba právníků, jaký výklad toho kterého doporučení. Jak se mají zachovat a tak dál. A těch informací je skutečně neuvěřitelné množství. Navíc to nedostanou třeba všichni ještě v jeden čas, protože takový detail, když vám něco přijde datovou schránkou, tak někomu to může přijít v pátek ráno a někomu až třeba v sobotu odpoledne. Takže tam je spousta té komunikace, která je nadbytečná. Ti lidi se potom cítí zahlceni, převážně ti ředitelé. Ale ti ředitelé jsou ti, kdo vlastně potom musí rozhodnout, co z toho řeknou tomu svému učitelskému sboru, jak jim to podají a také vlastně jsou ti, kteří dohlížejí, zda se podle toho někdo zachová. Takže myslíme si, že určitě by se mělo nějak revidovat to, kdo všechno k těm ředitelům mluví, protože jsou skutečně nesmírně přetížení.

Vladimír KROC, moderátor
Jaká z toho vyplývají tedy doporučení z vaší strany? Mělo by se ministerstvo školství víc otevřít té, řekněme, odborné veřejnosti?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Je hrozně zajímavé, že ta struktura komunikace se nyní zaměřuje hodně na média. A vlastně v podstatě ty komunikační kompetence by měli mít nejenom tiskoví mluvčí, ale měli by se přenášet i na ty profese, které v tom uvnitř všech ministerstev. My jsme dělali tohle to pouze na tom jednom ministerstvu školství, ale to se týká každé té státní agendy, aby se v nich vzdělávali mnohem více těch odpovědných úředníků, náměstků, ředitelů sekcí a tak dál, protože potom vlastně ty tiskové odbory jsou přetížené, ale oni po nich chtějí věci, které oni jako nemůžou zvládat. Takže v tom si myslíme, že vidíme vlastně takový přínos pro celou českou administrativu, aby se ten náklad nějakým způsobem rozložil a zatraktivnilo se to.

Vladimír KROC, moderátor
Komu můžu být tak podrobná analýza, kterou jste vypracovali k užitku? Máte už nějakou zpětnou vazbu, věříte, že si z ní vezme vedení rezortu poučení?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Tak samozřejmě v současné situaci je to velmi těžké, protože, jak se častokrát říká, ministři školství se točí na svých pozicích jako panáčci na Staroměstském orloji. Takže my čekáme určitě na to, až dostaneme příležitost. Ale já si myslím, že tohle to je opravdu inspirace pro všechny ty státní instituce a je to, je to podle mě první takový krok do toho, abychom si uvědomili, jak moc je důležitá ta komunikace mezi občany a mezi veřejnými institucemi, protože to je základ demokratického uspořádání. A když tato komunikace nebude dobře fungovat, tak lidé budou mít pocit, že žijí v zemi, kde můžou jenom málo věcí změnit, že ty věci jim někdo neustále nařizuje, že ta nařízení jsou špatná, že se jich netýkají, že se proti nim musí vymezovat. A je potřeba jim nabídnout adekvátní možnost participace tak, aby všichni občané měli možnost projevit svůj názor, aby měli pocit, že také někdo slyší, že jim někdo naslouchá, a aby skutečně ta demokracie se ještě zase posunula na trošku vyšší úroveň.

Vladimír KROC, moderátor
Podle nového ministra školství Vladimíra Balaše by bylo vhodné přezkoumat, jaké rozdíly vlastně víceletá gymnázia mezi studenty dělají. Ředitelé mu ale vzkazují, že má příčinu sociální propasti hledat jinde. Možná tady si můžeme dát příklad, řekněme, neobratné komunikace.

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Je to tak, primárně je to, myslím si v zásadě taková základní věc, že lidé se rádi baví o tom, co mají pocit, že je důležité právě v tuto chvíli. A to téma osmiletých gymnázií se podle naší analýzy určitě v analýze školství objevuje, ale rozhodně není prioritní. Nyní teď v této době hledá mnohem, mnohem více řeší to, jak bude vypadat nástup do škol v září. Zda se tam vůbec všichni vejdou, kolik tam bude dětí, jak bude vypadat složení těch tříd, co se tam budou učit. A v neposlední řadě lidé řeší i to, jako zdá se v těch školách bude vůbec topit. To můžeme brát s nadsázkou, ale to jsou reálné obavy lidí, kteří teď v této náročné situace, ve které se nacházíme, tak skutečně prožívají a nějaký problém osmiletých gymnázií je opravdu netrápí.

Vladimír KROC, moderátor
Mimochodem, když ale odbočím, jaký na to máte názor vy, jestli se mohu zeptat, co si myslíte o opodstatněnosti těch víceletých gymnázií?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Tak já tady musím přiznat, že moje dcera chodí do osmiletého gymnázia, se kterým jsme opravdu velmi spokojeni. Dcera je tam šťastná. Takže já osobně na tom, to je můj osobní názor, který deklaruji tady, ale četla jsem opravdu velmi zajímavé názory, které říkají, že my se musíme bavit o tom, co je to vlastně elita společnosti. Stále je to u nás nějaké slovo, které je nepatřičné, má negativní nádech. Když někoho označíte za elitáře, tak to je opravdu člověk, se kterým se nechcete, nechcete jít do, do hospody si popovídat. A to je určitě špatně, protože to je nějaké dědictví možná v minulosti, kdy byla /nesrozumitelné/ označovaná prostě za něco nekalého. A my se s tím musíme vyrovnat. Elity u nás nedostávají dostatečný prostor, myslím tím intelektuální elity a my se mnohem více věnujeme jiným typům elit. Ať jsou to sportovní nebo kulturní nebo umělecké, ale na tuto podporu častokrát v tom veřejném diskurzu zapomínám.

Vladimír KROC, moderátor
Když se vrátíme k tomu původnímu tématu, obecně to vypadá, že ve školství přetrvává informační chaos. Myslím, že jste to jinými slovy už řekla. Jak to ale změnit tedy účinně?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Musíte si uvědomit, že ta komunikace se neuvěřitelně změnila. V té poslední době ta komunikace je rychlejší, každý se ke všemu může vyjadřovat, těch komunikačních kanálů je nepřeberné množství. A každý má pocit, že najednou musí mít všechno, že musí mít Facebook, Instagram. A rozhoduje se, jestli má mít TikTok, ano, nebo ne. Je potřeba se zamyslet jako nad těmi základy. Co chci říkat, o čem chci mluvit a s kým se chce bavit a na to se soustředit nejenom na to, jestli budu mít dobré video a na jaké sociální síti.

Vladimír KROC, moderátor
Na které ministerstvo se zaměříte příště, měl bych tip, co zdravotnictví, ani tam není způsob komunikace s veřejností uspokojivý, nebo to vidíte jinak?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
To bychom byli opravdu velmi rádi, protože se domníváme, že ta oblast zdravotní komunikace, která všude jinde ve světě se rozvíjí, a to nejenom v západních zemích ale opravdu globálně, tak u nás velmi podceněná. To je celá opravdu, jako celá veliká oblast Health Communication, kde se střetává mnoho různých lidí, kteří se tomu věnují. Ať už je to přímo ta komunikace lékařů s pacienty, ale i, anebo to slovo, které už jsem předtím použila, a to je osvěta. To znamená, jak lidem zprostředkovávat informace o tom, jak se starat sami o sebe tak, aby předcházeli třeba nějakým zdravotním dopadům, onemocněním a tak dále. A to u nás je stále velmi rozvinuté. Dá se říci, že stát na tu zdravotní osvětu nebo různé typy zdravotní gramotnosti. Ať už třeba nutriční gramotnost a tak podobně, tak nemá rozvinuté nástroje a nemá tady vlastně ani žádnou politiku vzdělávání veřejnosti tady v té oblasti.

Vladimír KROC, moderátor
Kdo podle vás supluje například v pandemii onu osvětovou funkci ministerstva zdravotnictví?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Tak v pandemii jsme viděli, že to byl absolutní chaos, a protože zde právě chyběla takováhle nějaká důvěryhodná instituce nebo ten závazný diskurz, tak častokrát novináři se obraceli na úplně jako nejrůznější lidi, kteří byli ochotni a schopni jim k tomu poskytnout svůj názor, což určitě nepřispělo k tomu, aby ta situace byla nějakým způsobem dobře nebo jednoznačněji pochopitelná pro ty lidi. Takže já si myslím, že opravdu tohle to je, je jako důležitá věc a nelze ji změnit ze dne na den jenom postupným budováním a uvědomování si tady toho problému.

Vladimír KROC, moderátor
Čím to je, že se střídají ministři dokonce vlády a ta komunikace rezortu zůstává stále víceméně stejně mizernou?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Je to povahu té instituce. Vezměte si, že opravdu tenhle ten, tenhle ten systém je tady u nás na desítky ale stovky let těch institucí a ty, jako myslím tím opravdu takový ten, ten mentální systém a ty instituce jsou ze své povahy byrokratické. Lidi, kteří tam pracují, tak mají v první řadě svoje zájmy, vykonávat tu práci dobře, správně podle pravidel. Podle těch nařízení podle prostě vnitřních nějakých struktur a ty inovace ve všech typech tady těch institucí jsou velmi pomalé. Takže to je prostě dané povahou a jako velmi těžko se to mění. Je ale potřeba, aby vůbec začalo mluvit ve veřejnosti o tom, že je to problém a co ta veřejnost vlastně může pořádně chtít.

Vladimír KROC, moderátor
Mimochodem jak sledujete komunikaci vlády v souvislosti s předsednictvím Česka v radě Evropské unie, které, které trvá už 3 týdny. Umí to kabinet hodně v uvozovkách prodat?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Tak když bych chtěla být trošku sarkastická, tak bych se vás zeptala také otázkou, jakou komunikace myslíte. Myslím, že ta komunikace není příliš viditelná. Může to být také tím, že je léto a lidé mají jiné problémy. Když se podíváte i do českého zpravodajství na to, že do toho mezinárodního, tak tam vlastně kromě nějakých pár komentářů o tom, zda se premiér Fiala má vyjadřovat k Havlově odkazu nebo ne, toho příliš zatím nezaznělo.

Vladimír KROC, moderátor
V pořadu Jak to vidí mluvíme po Skypu s Denisou Hejlovou vedoucí katedry marketingové komunikace a Public relations na fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Obecně se zaměřujete na vládní komunikaci, proč ji považujete za tak významnou?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Protože vládní komunikace je důležitá pro každého občana, který žije u nás v České republice, protože ovlivňuje jeho život. Každý občan participativní demokracie by měl mít pocit, že i on se podílí na tom, jak ten život v České republice vypadá, a to nejenom jednou za 4 roky ve volbách.

Vladimír KROC, moderátor
Není to asi problémem jen této vlády, ale proč podle vás nedokáže vhodně přesvědčit lidi, že dělá svojí práci dobře, vysvětlovat jednotlivé kroky, zkrátka získat si důvěru občanů?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Je to, tady se pohybujeme na pomezí toho, kdy ta vláda má říkat lidem to, co dělá ve smyslu nějaké běžné agendy. To znamená to, co vykonává, jak plní programové prohlášení vlády a na pomezí toho, kdy si takzvaně politici dělají svoje PR, jak se říká. Kdy se politici snaží sami sebe promovat a sami sebe chválit. Tam je potřeba říci, že tam je poměrně jako velký rozdíl. Ta vládní komunikace nemusí vždycky chválit. Ta vládní komunikace může nabízet nějaký otevřený dialog a třeba jenom zprostředkovávat komunikaci nebo hlasy různých skupin, protože v té společnosti častokrát jsou hlasitější ti, kdo chtějí být slyšet. Ti, kdo sami lobbují nebo zastupují nějaké zájmy a ti, kdo mají něco na srdci. Ale to neznamená, že tady není nějaká velká silná mlčící většina, která by také třeba chtěla něco říci, ale neumí to formulovat. Takže ta vládní komunikace je o něčem jiném, než jenom poplácat se po zádech a po ramenou a říkat si, jak jsme dobří, že jsme, že jsme dokázali to a to. Ta vláda by měla více říkat o tom, jako co chce dělat a také potom, jaké jsou její skutečné výsledky.

Vladimír KROC, moderátor
Samostatnou kapitolou může být aktuální vyjednávání odborů s vládou o zvyšování platů ve státním sektoru. Jednání zatím jsou bezvýsledná, kdo podle vás v tuto chvíli, teď myslím právě ve vztahu k veřejnosti nebo k tomu, jak jí veřejnost vnímá, tahá za ten takříkajíc kratší konec?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Já se k tomu vyjádřím trošičku obecněji, protože ta otázka těch odborů je neuvěřitelně zajímavá a provází nás také hrozně dlouhou dobu. Odbory jsou jednou z nejsilnějších klubů organizací, které zastupuje zájmy, když bychom to chtěli říct s nadsázkou, tak můžeme i říct, že i odbory vytvářejí svůj vlastní lobbing a jsou v tom velmi aktivní, ale samozřejmě, kdo by nechtěl více peněz? Každý zaměstnanec vždycky chce pro sebe více peněz a lepší podmínky. Takže tento boj je takový neustálý a přirozeně nyní, když jsme se trošičku vzpamatovali, jsme po té první fázi toho prvotního šoku a začínáme cítit dopady války na Ukrajině, které také přispívají k tomu, že prostě roste inflace a my nakonec máme v našich peněženkách mnohem méně peněz, za které si můžeme koupit méně věcí. Tak ty odbory jenom zprostředkovávají ten strach těch lidí tady z toho a snaží se pro ně vyjednat co nejlepší podmínky. Tady z toho pohledu vždycky ty odbory tahají za silnější konec.

Vladimír KROC, moderátor
K čemu podle vás aktuálně slouží stávková pohotovost devíti odborových svazů? Je to nějaký symbol, funguje jak oni říkají jako vztyčený prst?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Je zajímavé, že ty stávkové pohotovosti jsou hrozně rozdílné země od sebe. Když se podíváme na Francii, tak tam ty stávky vypadají úplně jinak než u nás a vždycky by měli být až k nějakým krajním řešení. Myslím si, že my si tady všichni ještě pamatujeme třeba stávky lékařů, za kterých měla veřejnost opravdu velmi silné obavy a ty, ty zapůsobily jako jeden vlastně z takových těch hraničních případů toho, co Češi ještě snesou. Jinak obecně se domnívám, že ty stávky zaměstnanců z pohledu jiné veřejnosti, než jsou ti zaměstnanci samotní, nejsou vnímány příliš dobře. Když přiletíte do Francie na letiště a teď zjistíte, že vám stávkuje pozemní personál, řidiči vlaků prostě hromadné dopravy, že vy se třeba nedostanete do toho města, tak jako z pohledu občana nejste úplně na straně těch stávkujících spíš naopak.

Vladimír KROC, moderátor
V souvislosti s válkou na Ukrajině se často mluví o dezinformačních aktivitách. Jak se jim na státní úrovni účinně bránit?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Ty dezinformační aktivity jsou součástí širší propagandy, která je součástí každé války. A je potřeba si uvědomit, že dezinformace jsou v dnešní době jenom jedním z mnoha dalších nástrojů propagandy.

Vladimír KROC, moderátor
A bránit se jim?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Jak se jim můžeme bránit, je to velmi těžká. Vidíme, že ta obrana, kterou jsme zvolili my, to znamená doporučení k uzavření některých serverů v České republice nebyla příliš účinná a jakkoliv dneska jsme četli v médiích nějaké první informace o tom, že byla, soud ji označil za oprávněnou nebo nenapadnutelnou, tak my se musíme bavit o tom, zda tohle to skutečně jako by bylo možné opakovat v případě dalším, já se sama domnívám, že ne. A hlavně také jako jestli je to efektivní. Ten stát se musí bránit také nejenom jako nějakým následnými kroky ale přípravnými kroky. Ten stát musí začít pracovat na tom, co už u nás máme prostě zpracované od roku 2016 ve formě auditurární národní bezpečnosti. A od toho roku 2016 se skutečně tady v tom udělalo jenom velmi málo. Takže toto padá jako na hlavu těch předchozích vlád, které od toho roku 2016 to naimplementovaly a nedokázaly Českou republiku připravit na ten účinný boj proti dezinformacím, který teď zažíváme mnohem, mnohem intenzivněji. Je potřeba, je potřeba opravdu nastavit nějakou strategii jednak boje, který souvisí primárně s kybernetickou bezpečností, se vzděláváním obyvatel a také s přímým působením proti té propagandě, která je u nás zacílená třeba na ruskojazyčné menšiny, které u nás žijí, která prostě také jsou mnohem více vystavené tlaku, konkrétně ruské propagandy, když se bavíme o válce Ruska na Ukrajině, ale těch propagand je mnohem více. Existuje prostě propaganda čínská i dalších, dalších jiných zejména států, které mají nějaké totalitnější uspořádání.

Vladimír KROC, moderátor
Jsou prázdniny, přála jste si, aby náš rozhovor nevyzněl úplně depresivně. Napadá vás něco, za co bychom se mohli v oblasti komunikace pochválit?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Já si myslím, že čeští občané se můžou velmi sami sebe pochválit za to, jak zvládli tuto krizi od toho jara, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, tak Češi, jak prokázala nedávná analýza ministerstva práce a sociálních věcí, přijali vlastně v přepočtu na hlavu nejvíce ukrajinských uprchlíků z evropských zemí a velmi dobře se k tomu postavili. Přestože se o tom stále mluví a stále lidí má spoustu problémů, které musí, konkrétních problémů, které musí řešit, tak Češi byli skutečně velmi nápomocní a jako velmi hezky se k tomu postavili. A myslím si, že celá tady ta situace trošičku posunula vnímání České republiky jako naši národní identity.

Vladimír KROC, moderátor
Spíše jak se vnímáme my sami, jestli tomu dobře rozumím anebo myslíte i navenek?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
No, především to, jak se vnímáme my sami, ale i to, jak nás vnímají ostatní. Ale mluvila jsem o tom i s výzkumníky z jedné velké české výzkumné agentury a oni mi potvrdili, že ta národní povaha Čechů je v současné chvíli taková, že prostě se opravdu jako chopíme toho začneme pracovat bez toho, aniž bychom o tom vedli nějaké příliš velké řeči. A já si myslím, že to je jako velmi hezký rys, na kterém se dá dobře budovat nějaká národní, národní identita a národní povaha, že jsme tam, kde je potřeba a bez nějakých okolků se postavíme k dílu a začneme pomáhat těm, kterým je potřeba.

Vladimír KROC, moderátor
Jinými slovy, nejsme možná taky xenofobní, jak by se mohlo na první dojem vzdát, nebo jak se možná i tradovalo?

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Přesně tak ono je ty výzkumy častokrát nás matou a myslím si, že někdy je také potřeba podívat se na to z té dobré stránky, pochválit se a vidět v tom ty dobré věci, na které se dá navázat a ve kterých se dá pokračovat.

Vladimír KROC, moderátor
A věříte, že ten entuziasmus v tomto směru vydrží. Přeci jenom je to, jak se říká běh na dlouhou trať.

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Určitě nevydrží, ta nálada podle všech předpovědí sociologů se bude jenom zhoršovat, protože se bude zhoršovat ekonomická situace. Ta válka na Ukrajině je ještě dlouhá, umírá tam spousta civilistů, zasahuje to velkou část lidí a je to jako velmi bolestné a je to únavné pro všechny zúčastněné. Takže je potřeba opravdu zaměřit se na ty pozitivní momenty a uvědomit si tu situaci toho, i když člověk udělá něco dobře a přispěje tak třeba k nějakému společenskému veřejnému dění, tak to si myslím, že je teďko vhodná chvíle na to, aby, aby si Češi to sami uvědomili a vlastně se cítili dobře a tady k té, tady k tomu pocitu se více vztahovali.

Vladimír KROC, moderátor
Po Skypu byla hostem pořadu Jak to vidí vedoucí katedry marketingové komunikace a Public relations na fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Denisa Hejlová. Děkuju vám za rozhovor a přeji hezký den, na shledanou.

Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry marketingové komunikace FSV UK
Hezký den, na shledanou.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.