Přepis: Jak to vidí Denisa Hejlová – 12. 1. 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Půl deváté. Vítejte u rozhovoru na aktuální témata. Dobrý den přeje Zita Senková. Pozvání přijala Denisa Hejlová, vedoucí Katedry marketingové komunikace a Public relations z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, dobrý den.

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zaměříme se především na komunikační styl nového kabinetu, na oblast vládní komunikace v oblasti školství. No a neopomeneme ani australskou anabázi srbského tenisty. Přeji nerušený poslech. Nová vláda, nový styl komunikace, paní Hejlová? Jiný, lepší? Říkám to proto, že komunikace členů bývalé vlády menšinové koalice bývala často terčem kritiky a nejenom co se týče postupu a komunikace pandemie. Pravdou je, že současná pětikoalice je u moci jen velmi krátce. Přesto jaké máte první dojmy z toho, jak odstartovala nová vláda?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Tak ten styl komunikace je určitě v něčem jiný, a když to mám převést hodně do humorné roviny, tak určitě všichni posluchači Českého rozhlasu zaznamenali, že nyní z médií mnohem víc z ní brněnský přízvuk. Ale i ta komunikační strategie je jiná, samozřejmě dovedu si představit, že i ten objem financí, které na to nová koalice vynakládá, není až tak velký, jako to bylo v případě Andreje Babiše. Co ale můžeme říci, že v podstatě zůstalo po Andreji Babišovi je mnohem větší využívání vlastních komunikačních kanálů a sociálních médií. Otázka, zda-li je to zrovna dobře, anebo jaké to má další dopady.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co považujete, když se ještě ohlédneme do minulosti za největší chybou, co se týče právě komunikace, marketingu u toho předchozího kabinetu?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Těch chyb tam byla celá řada, zejména v době pandemie, to byla až přílišná komunikace. Těch informací bylo prostě příliš mnoho. Lidé se v tom neorientovali a mělo to takový důsledek, že častokrát lidé přestali prostě politiku vůbec vnímat, že přestali poslouchat. Ty zprávy se začaly vypínat, což není dobré.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Poučila se z chyb bývalé koalice ta současná pětikoalice, když strany byly ještě v opozici, tak vlastně nepřetržitě kritizovali Andreje Babiše a jeho kabinet.

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Tak oni tvrdí, že se poučili. V nedávném rozhovoru pro časopis Respekt zaznělo, že vláda má novou komunikační strategii, že se snaží ty věci nejdříve předjednat. A teprve až když jsou jisté, tak s nimi jít na veřejnost. Je ale otázka, jestli se to vždycky daří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nedaří z vašeho pohledu?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Pokud jde konkrétně o komunikaci ministra zdravotnictví pana Válka, tak tam se domnívám, že něco jiného jsou slova, něco jiného jsou činy. A mě samotnou překvapuje ta míra sebevědomí, s jakou nový pan ministr nastoupil. Já mu to velmi přeji. Nicméně domnívám se, že jeho představy o tom, že vlastně tu situaci velmi dobře zvládne, všichni budou poslouchat, jsou spíše takovými sny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No a není dobře, že se prezentuje sebevědomě, jaký bychom měli pocit, pokud by třeba působil nejistě, nebo byl by velký pesimistou. Nevím, možná je to spíš taková psychologická otázka nebo psychologický moment. Vlastně co my jednak konzumenti, řekněme, těch sdělení očekáváme od politiků a vlastně co chceme slyšet, co na nás působí?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
To je velmi důležitá otázka a u té nová nové vlády ta naše očekávání jsou nastavená výš. Jsou poměrně nastavená opravdu vysoko. Už díky tomu, že jsme poslouchali vlastně jejich jako výraznou kritiku té vlády předchozí. Takže občané od nich očekávají nějaké výraznější kroky. A ta slova vždycky musí ladit s činy. To znamená, to sebevědomí je na místě, ale musí být doprovázeno skutečným reálným zlepšením. Z mého pohledu to zlepšení zatím jako příliš nenastávají. My zde místo nějaké mezioborové skupiny máme novou skupinu expertů. Ministr Válek na tiskové konferenci začíná svůj projev tím, že si ani není schopen zapamatovat název té skupiny, což sám přiznává. Máme zde vyhlášení opatření, která prostě platí týden. Stále nemáme, když si zadáte do vyhledávání informace, tak prostě pořád stále to není úplně jasné. Nevíte co kdy platí od kdy proč a jak. A je to, je to poměrně zmatené. Já jsem to nyní prožívala i na svém osobním příkladu, kdy jsem se snažila prostě dohledat si informace o karanténě. Prostě to, co platí v pondělí, neplatí v úterý a je to opravdu jako stále velmi zmatené.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co třeba protiargument, paní Hejlová, že vlastně politici reagují na vývoj té pandemie. Ten virus nebo ty mutace žijí svým vlastním životem. Často se to mění, jestli vlastně do jaké míry je možné něco i předvídat?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
No, určitě je možné se s tímto nějakým způsobem vypořádat. Je potřeba ale do toho také zahrnout lidi, kteří vidí, jak se bude ta společnost chovat. A když jsem se včera dívala na složení nově vytvořené komise pro zvládání pandemie, tak tam jsem žádné takové odborníky nenašla. Tam není jediný sociolog, není tam jediný psycholog. Není tam nikdo, kdo by byl odborníkem na komunikaci. Tam jsou prostě pouze lékaři, epidemiologové, virologové. Což je samozřejmě základ té situace, ale jaksi neřekne nám to nic o tom, jak se bude ta společnost chovat při přijímání těch opatření. Jak na ně bude reagovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Očekávala byste teda nějaké větší spektrum odborníků, kteří by vlastně se podíleli na vytváření těch opatření, co se týče pandemie?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
No, samozřejmě ta situace prostě není jenom otázkou nějakého jenom lékařské vlastně vědy, ale opravdu i těch společenských věd, které mají k tomu co říci. A to jak se společnost chová, jakým způsobem lidé reagují, tak výrazně ovlivňuje tu celkovou situaci, to jak to zvládneme, nebo nezvládneme, což má samozřejmě dopady ekonomické a další.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Poslanci hnutí ANO začali být mnohem aktivnější na sociálních sítích, jako je Twitter nebo Facebook. Lze obecně říct, že se tam už nějakou delší dobu přesouvá ta značná část komunikace, výměny názorů?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Ano, určitě vidíme, že poslanci z hnutí ANO jsou nyní aktivní. Andrej Babiš ustoupil komunikačně maličko do pozadí. Spíše se chystá na nějakou cestu po České republice, kdy bude objíždět ty jednotlivé kraje. Mnozí v tom spatřují začátek prezidentské kampaně. Jehož náznaky už se začaly objevovat vlastně i v těch předvolebních klipech. Kde dostávali prostor lidé, kteří říkali, vyjadřovali svá přání, aby se Andrej Babiš stal prezidentem, aby kandidoval. A jednoznačně ta sociální média mají výhodu v tom, že je to velmi levný nástroj. Prostě pro ty, pro ty politiky je to nástroj, který mají při ruce, a když ho umějí ovládat, tak dokáže udělat za málo peněz hodně muziky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak komunikují politici? Samozřejmě nejenom ti opoziční na sociálních sítích, jak si počínají? Aktuálně rezonuje hned několik výroků. Například posty a tweety předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové na adresu premiéra Viktora Orbána. Ve svém příspěvku ho kritizovala za populismus a vztahy s nedemokratickými režimy. A vlastně pak jsou tady další různé tweety na nejrůznější témata. Rezonuje také mimo jiné sdělení poslance Jana Farského na jeho odjezd na půlroční studijní pobyt do Spojených států. Obecně řečeno, jak si počínají?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Já bych tady z té velmi široké otázky vybrala jednu věc, která by mohla být pro posluchače zajímavá. Já se domnívám, že třeba většina posluchačů rozhlasu nemá tu sociální síť Twitter. A to je právě to, co je na tom zajímavé. To je sociální síť, která v České republice má poměrně malý dosah. Já tuším, že těch uživatelů Twitteru je v České republice někde kolem 15-17 % maximálně. Ale zasahuje poměrně vlivnou skupinu novinářů, intelektuálů, ale třeba i sportovců a dalších lidí, kteří se tam hodně sledují. Novináři si zvykli na takovou věc, že v podstatě ta vyjádření, která jsou na této sociální síti, považují za takový oficiální kanál, za oficiální vlastně komunikační prostředek a častokrát to citují. My už dneska se setkáme i s tím, že když si otevřeme nějaký článek, zejména v online médiích, tak ten je v podstatě poskládaný z různých citací, které, které řekli různí lidé na této sociální síti, což je velmi zajímavý fenomén.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče té komunikace, vlastně jsou ještě v kurzu, nebo jakou roli hrají tiskové konference, na které jsme byli léta zvyklí? Samozřejmě existují dodnes.

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Tiskové konference jsou tradičním komunikačním kanálem. A pro politiky jsou velmi důležité. Při nástupu té nové vlády někteří novináři si trošku stěžovali na to, že dostávají menší prostor na otázky, než bylo zvykem. Takže ti, ty tiskové konference jsou jednoznačně velmi důležitým komunikačním nástrojem a politici by na ně měli chodit připraveni, my.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říkáte měli by, máte teda z toho jiný dojem?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Osobně ano, u zejména u některých těch prohlášení týkající se zvládání pandemického stavu mám pocit, že by politikům prospělo, kdyby se ty věci nejdříve napsali na papír, a až teprve poté je říkali na tiskové konferenci. Stručně, jasně, výstižně během pěti minut a nikoliv 45 minut.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nepřehledná komunikace a nejasná pravidla jsou podle Asociace tenisových profesionálů na vině v australské anabázi srbského tenisty Novaka Djokoviče. Podle organizace události posledních dní škodí všem zúčastněným stranám. Jenom připomenu, že tenista uspěl u australského soudu s odvolání proti deportaci, kterou mu nařídily tamní úřady po zrušení víz. Co si z toho vzít? Teď mám na mysli, nejde mi teď ani o vlastně to jádro sporům, oprávněnost zrušení Djokovičovi víz. Ale vůbec celá ta komunikace kolem toho. Jak vy jste to vnímala?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
To je velmi zajímavý případ. Já určitě nejsem ani odborník ani fanoušek na sport. Takže tady v tomto ohledu, prosím, posluchače o shovívavost. Ale dívám se na to z toho komunikačního pohledu, který je velmi zajímavý, protože Novak Djokovič se s tenisty stal určitým symbolem. A odehrává se tam vlastně nějaký úplně jiný příběh, než je ten tenisový, sportovní. My tady sledujeme příběh o tom, jaká práva mají lidé a jak se vlastně vykládá právo v různých situacích. Já jak říkám, protože to není úplně moje parketa, tak jsem si včera pustila vyjádření Martiny Navrátilové pro britskou televizi ITV, která do toho má větší vhled a ta mimo jiné zmiňovala, že i ona sama přiznala svůj názor, že jí tedy vadí, že se Novak Djokovič nenechal naočkovat a tímto vlastně rozvířil tuto, tuto situaci. Nyní není jasné, jestli teda koronavirus prodělal. Pokud potom bezprostředně poté byl tedy na veřejnosti, jestli tedy někoho ohrozil, nebo neohrozil. A všichni se soustředí jenom na ten příběh, který jednoduše se dá shrnout, boj očkovaní versus neočkovaní. Což jí jako sportovkyni, myslím si nepřijde příjemné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co ukázal možná i tento případ světové tenisové jedničky o síle sociálních sítí?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Určitě ta sociální média mají tu vlastnost, že v okamžik, kdy se nějaké téma stane dominantní, tak se baví o něm opravdu všichni. A jiná témata ustupují do pozadí, protože lidé mají jenom nějaký omezený čas, nějakou omezenou schopnost vnímat věci, a když se věnujete jedné věci, tak už nestíháte třeba ty ostatní. Tohle to byla velmi významná kauza. Podpořila to i rodina Novaka Djokoviče, která právě třeba také na oficiální tiskové konferenci, když zazněla otázka na to, jestli on byl tedy pozitivně testovaný a proč druhý den šel bez respirátoru předávat ceny na veřejnost. Tak se prostě zvedla a odešla. Což je takový poměrně jako agresivní komunikační akt a lidé si je, jej vykládali různě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Změnila se, paní Hejlová, když se vracím k české politické scéně, a možná i jaksi komunikační pokrývání té pandemie, zveřejňování a vysvětlování především restrikcí a dalšího postupu vlády. Změnila se nějak během těch dvou let. Ta komunikace teď je teda u moci samozřejmě už nová vláda. Nicméně možná i naše vnímání právě těch jaksi řečeno hantýrkou, ty mediální výstupy politické scény.

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Určitě tady došlo k velkému posunu jednoznačně. Už s pandemií prostě žijeme dlouho. A nyní se začínají objevovat i zprávy z jiných zemí, například včera jsem četla v médiích, že Španělsko zvažuje zcela jiný přístupy již k pandemii. Takže jednoznačně i tohle to vláda by měla brát v potaz.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se díváte ještě v této souvislosti na to, že svým způsobem, nemyslím to nějak špatně. Takovými mediálními hvězdami obrovský prostor dostali v médiích vědci, lékaři.

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Je to tak, jak, jak asi možná i trošku cítím z vaší otázky, nevíme, jestli je to dobře, nebo špatně?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ne, ne, nic nenaznačuji, jenom konstatuji. Protože je to fakt i třeba v sestavě pořadu Jak to vidí. Ta se významně rozšířila právě o experty z oblasti vědy.

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Je to tak. My sami, kteří se věnujeme té oblasti vlastně komunikace vědy, v angličtině science communication, tak to je celá vlastně podoblast komunikace, kdy se lidé snaží soustředit na to, jakým způsobem nejvýhodněji komunikovat, nebo zprostředkovat ty výsledky, které bývají složité, komplikované a leckdy velmi partikulární.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Někdo ten spike protein musí vysvětlit, kdo jiný než vědec.

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Je to tak otázka je, jestli třeba chceme skutečně vědět, co to jsou monoklonální látky, když jsem si četla já toto vysvětlení, jakým způsobem se to získává z křečků, možná bych to raději nevěděla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Necháme to na těch vědcích.

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Ale vědci, vědci se o to snaží. Nyní se hodně diskutuje o jednom populárním filmu, který podle mého názoru se hodně zabývá tím, jak vědci umějí, nebo neumějí komunikovat. Ale jak jsem říkala. My, když řekneme věda, tak si častokrát pod tím představíme právě pouze třeba biologii nebo lékařství, ale to nejsou jenom, jenom tyto viry. Podle mě v tomto ohledu ti sociální vědci a mnozí z nich se o to, o to v minulosti snažili třeba i právě v rámci té skupiny MeSES. By se měli propojit a spolupracovat mezi těmi jednotlivými obory tak, aby si pomáhali v tom.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Názory Denisy Hejlové, vedoucí Katedry marketingové komunikace a Public relations Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Paní Hejlová, na Katedře marketingové komunikace a Public relations Institutu komunikačních studií a žurnalistiky zkoumáte s kolegyněmi v týmu komunikaci ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a přímo řízených organizací ke vztahu, ke zřizovatelům, školám ale i dalším zainteresovaným skupinám. Jedná se vůbec o první studii svého druhu zaměřenou na vládní komunikaci v České republice v takovém rozsahu. Ten cíl projektu je asi jasný, analýza komunikace. K čemu jste dospěli?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
My jsme zareagovali na tuto výzvu vypsanou ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy, a to těsně před začátkem pandemie. Samozřejmě tehdy ještě nikdo nevěděl, co přijde. Ale ten výzkum se vlastně měl týkat toho, jaké komunikační kanály a vztahy jsou mezi těmi jednotlivými aktéry v oblasti školství a vzdělávání. Protože ta situace v této oblasti je skutečně jako velmi komplikovaná. Je tam spousta lidí, spousta aktérů a institucí, kteří spolu musí mluvit, musejí si předávat informace. Celý ten vlastně systém společenský nějakým způsobem funguje. Ale někdy to není úplně jasné, kdo a jak s kým mluví. Co si říká, zda je to efektivní, zda by to třeba nemělo probíhat trošku jinak. Takže my jsme na tomto výzkumu začali pracovat v podstatě souběžně se začátkem pandemie. Což samozřejmě nebylo úplně pro nás příjemné, protože najednou to školství, které předtím bylo jedním z mnoha témat. Tak se stalo tématem jedním z hlavních. Ta třída se přenesla ze školní budovy k lidem do obývacích pokojů. A lidé, kteří předtím, zejména rodiče nebo prarodiče, příbuzní přišli do školy maximálně třeba tak na třídní schůzky, tak najednou měli to vyučování prostě u sebe v ložnici. A najednou slyšeli ty učitelé a viděli, jak reagují děti. A ta situace pro ně byla velmi nová a častokrát třeba nepříjemná. Takže pro nás ten výzkum byl velmi zajímavý a zároveň i náročný. Protože jsme vlastně zkoumali ty vztahy v prostředí tady té dost jako vyhrocené a bezprecedentní situace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pronikli jste tedy i do té interní komunikace rezortu?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Ne, tohle to nebylo součástí toho, jak ten grant byl vypsaný. Ale vím, že ministerstvo se tím také zabývalo a běžel na to nějaký jiný výzkum.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co tedy ukázala vaše zjištění? Jak se pandemie a vůbec přesun od prezenční výuky k té distanční podepsalo na té komunikaci?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Tak velmi to téma vzdělávání zvýraznila. To, o čem si předtím lidé mysleli, že problém není. A v podstatě jenom chtěli, aby děti získaly stejné vzdělání, jako dostali oni. To byl takový jeden z těch nejčastějších požadavků vlastně veřejnosti. Tak najednou si uvědomili, že v tom těch problémů je hodně. V médiích, když se hovoří o problémech spojených se školstvím, tak to velmi často jsou platy, maturity, anebo dotace. A najednou ale to veřejnost začala zjišťovat, že těch problémů je mnohem více a že jsou to i problémy jiné. Že jsou to problémy toho, co se děti mají naučit, jak se k sobě mají chovat, co mají vědět, a když vyjdou z té školy, kde je vlastně i ta role toho učitele. Jaké všechny hodnoty jim má předat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké jsou nebo byly do pandemie a pak během teda pandemie formy komunikace? Teď mám na mysli ředitele ale i učitele, rodiče, žáci?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Hm, ty vztahy jsou tam velmi komplikované, protože v podstatě na jednu stranu tady máme ministerstvo, které je takovou hlavou nebo symbolem toho řízení vzdělávání. Ale na druhou stranu tady máme velmi silnou roli zřizovatelů škol. Takže ta komunikace rozhodně nejde takovým tím klasickým pyramidovým systémem odshora dolů. Ale těch aktérů je tam mnoho. Klíčovou postavou v komunikaci jsou ředitelé. Ovšem, když jsme viděli, kolik informací ti ředitelé dostávají, tak skutečně za ten jeden rok jenom to, co jim přijde datovou schránku. To znamená to, co my považujeme za skutečně takové ty oficiální informace, kterým je potřeba věnovat pozornost. Tak to naplnilo jeden tlustý kancelářský šanon. Takže my jsme viděli, jak s tím ředitelé pracují, že to skutečně čtou, podtrhávat si v tom, doptávání se. Ale už třeba nemají moc koho se doptat. Ta zpětná vazba tam funguje velmi špatně, takže ředitelé většinou, když tu oficiální informace dostanou. První, co udělají je, že zvednout telefon a zeptají se ředitele na jiné škole, se kterými se znají. Jak na to budou reagovat a co budou dělat. Proto třeba to přijímání těch informací není vždy stejné po celé republice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proč vázne ta zpětná vazba?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Ta zpětná vazba je velmi komplikovaná, protože u nás v transformaci školství vlastně se to trošku decentralizovalo nebo hodně decentralizovaly ty rozhodovací pravomoci a ani dnes, přestože to je přesně prostě stanovené, tak ale lidé nemají úplný přehled v tom, co přesně řeší zřizovatel, co přesně řeší ministerstvo, kdo má co na starosti a kdo za co odpovídá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Rozdělení těch kompetencí. Paní Hejlová, pokud chce rezort prosadit reformu vzdělávání, jak by měl komunikovat, jak by mělo komunikovat ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Tak tím prvním krokem je už jenom to, uvědomit si, že ta situace prostě není takhle přímočará, že to nefunguje tak, že vezmete nějaký dokument pěti, desetistránkový, pošlete ho datovou schránkou. Dostane ke všem ve stejnou dobu a všichni ho stejně přijmou. Škola není armáda a i kdyby to byla armáda, tak toto jako není vlastně v lidských silách, aby takto ta komunikace fungovala. Takže tam už ten první krok jako byl učiněný, že tady je k dispozici ta analýza, že máme důkazy proto, že prostě skutečně takhle ten jednosměrný tok tam jako není možné realizovat. Takže pokud se vůbec má přijít k nějaké změně, tak je potřeba prostě dát tam větší prostor pro to, aby lidé to pochopili. Aby to bylo kratší, srozumitelnější. Aby lidé měli možnost se doptat, a to nejenom ti, kterým je to sdělení určeno. Třeba ředitelé, a aby se měli možnost doptat i učitelé nebo rodiče anebo i děti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy už jste sama naznačila, že vlastně kvůli pandemii se teď o oblasti školství, výchovy a vzdělávání vůbec mluví mnohem častěji a intenzivněji než vlastně před vypuknutím pandemie, což by byla vlastně v této situaci i dobrá zpráva.

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Ano, dá se to považovat za dobrou zprávu, že v tom smyslu, že skutečně je to jasný signál, že tady je prostě potřeba výrazná změna. A ta změna musí být nejenom faktická, ale musí se projevit i v té komunikaci, protože komunikace není nic jiného, než nastavení vztahů. Jak spolu lidé fungují ve společnosti a vzdělávání je věc, která prostě se odehrává v nějakém společenském konsenzu. Takže ti lidé do toho mají i právo mluvit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A také mluví.

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A náš čas vypršel. Hostem byla Denisa Hejlová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, expertka na marketing a komunikaci. Já vám děkuji za vaše názory i za váš čas a přeji vše dobré. Mějte se hezky.

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojka přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.