Přepis: Jak to vidí David Storch – 5. dubna 2022

5. duben 2019

Hostem byl biolog a ekolog David Storch.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Naladili jste si pravidelný rozhovor o dění kolem nás. Pozvání přijal prof. David Storch, biolog a ekolog z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky. Pane Storchu, vítám vás po čase opět v Jak to vidí, dobrý den.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zeptám se vás například na to, zda válka na Ukrajině urychlí takzvaný zelený úděl. Jak o něm debatovat, jak pokročilo hledání únikové cesty z pasti energetické závislosti na ruském plynu. A dozvíte se také, jak pandemie koronaviru zasáhla do některých afrických národních parků, přeji nerušený poslech. Největší obavy mají lidé v Evropské unii z rostoucích cen a z rozšíření války na Ukrajině v celosvětový konflikt. To ukázaly aktuální výsledky průzkumu organizace Gallup International Association. Zúčastnilo se ho 24 zemí Evropské unie včetně České republiky. Pane Storchu, donutí nás válka na Ukrajině změnit surovinovou závislost na Rusku? Ten odběr ruské ropy a zemního plynu zajišťují Rusku nenahraditelnou část státních příjmů. Podle mnohých vlastně tím odběrem financujeme ruské válečné tažení.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Já to taky tak vnímám a domnívám se, že ta změna bude nevyhnutelná. Dokonce se domnívám, že je vlastně špatně, že už dávno tady nebyla. Ona třeba ta energetická politika Německa, když se na to teď podíváme zpětně, ale tehdá už to mnoho lidí říkali, byla vlastně poměrně jaksi ne, jako taková jako ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prozíravá?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Neprozíravá, abych řekl tím, že se zbavili jaderných elektráren, ale zůstali v obrovské míře závislý právě na tom ruském plynu. Teď už to vidí, oni sami, oni do konce roku chtějí se té závislosti zbavit, což si upřímně řečeno spousta lidí vůbec nedokáže představit. Nicméně to, že se úplně zásadně změní energetická situace v Evropě, o tom snad dneska nikdo, nikdo nepochybuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Otázka je, proč jsme právě na těch ruských surovinových zdrojích natolik závislí?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
My jsme na nich byli závislý vždycky, už tedy za socialismu a jsme na nich závislý hlavně proto, že ty zdroje mají. Koneckonců je to největší země a prostě to nerostné bohatství mají obrovské a v podstatě nevědí, co s tím. Takže to byl jako, to bylo z toho hlediska přirozené. Oni mají prostě nadbytky a Evropa má zase peníze, ale bylo to opravdu neprozíravé z hlediska toho, co se v Rusku dělo, a to, že se tam děly hrozné věci už dávno před válkou, lidi věděli, ale v podstatě to ignorovali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Právě, že minimálně teda od roku 2014 tam třeba mohl být, ale jde o vaše názory. Řekněme, nějaký budíček, když se podíváme, tak Evropská unie je na ruském plynu závislá asi ze 40 %, kdežto na ropě asi z třetiny.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Právě jde hlavně o ten plyn a budíček to zjevně pro některé země jako Německo nebyl prostě proto, že předpokládali, že ať se děje v Rusku cokoliv, tak ten plyn bude proudit a je to obecně výhodné, ale to bylo opravdu strašně neprozíravé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte, že by to dění na Ukrajině aktuálně mohlo urychlit ten takzvaný zelený úděl, odklon od fosilních paliv a nejenom od těch ruských?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
No, o zeleném údělu toho celého toho programu Green Deal se teď hodně mluví, ale nejen v tom smyslu, že by ta současná situace to mohla urychlit, ale zaznívají i hlasy, že bude vlastně opuštěn, protože je, a to ze dvou důvodů. Jeden důvod je, že prostě na něj nebudou peníze. Už třeba z důvodu těch energetických, o kterých jsme mluvili, změna energetické strategie bude určitě hodně drahá. A druhý důvod, který se udává je, že vlastně ten Green Deal předpokládá, že velká část země po povrchu pevniny bude vlastně věnovaná ochraně přírody nebo ochraně životního prostředí, když to takhle řeknu. Nejen, nejen přírody v tom úzkém smyslu, ale třeba různým, různým cestám, jak se vyrovnat s klimatickými změnami. Adaptaci na to, na ty klimatické změny, ale /nesrozumitelné/, to znamená, vázání uhlíku a tak. A teď ty hlasy zaznívají, že vlastně je to zase neprozíravé, protože nevíme, jak to bude s potravinovou bezpečností a vlastně je mnohem víc potřeba investovat právě do té potravinové soběstačnosti. Takže to jsou takové dva argumenty vlastně proti tomu, proti té zelené dohodě nebo nebo ve smyslu, v tom smyslu, že ta zelená dohoda to možná nepřežije. Ono já se domnívám spolu se spoustou kolegů, že takhle, takhle to určitě není jo. A to už proto, že ta zelená dohoda není jedna konkrétní dohoda, ale je to celá, celý obrovský program, který má v sobě spoustu nejrůznějších strategií, které dokonce z části jdou i mírně proti sobě. To znamená, že určitě něco z ní zbude a je úplně klidně možné to, co jste tady vlastně zmínila totiž, že v některých ohledech se naopak urychlí jo. Právě ohledně třeba závislosti na těch fosilních palivech. Nicméně ta, zrovna tohle to je věc, která v současné době úplně si myslím, že před námi není, protože pokud se mluví o tom, že se odstřihneme od ruského plynu, tak se zároveň mluví jedním dechem o to, že o tom, že možná bude potřeba zase si nastartovat nebo, nebo prostě víc používat uhelné elektrárny a možná dokonce, že ty limity na těžbu uhlí budou z tohohle hlediska prolomeny. Takže já si myslím, že v uhlí nejsme závislý na Rusku. Takže není vůbec vyloučeno, že odstříhnutí se od ruských surovin bude znamenat vlastně naopak větší využívání těch našich a z hlediska toho, jaksi těch zdrojů šetrných k přírodě, to vlastně nemusí být žádný pokrok. Ale tady opravdu to je věštění z křišťálové koule, nikdo neví, jak to přesně bude, nikdo neví, jak moc porostou ceny těch energií. To, že porostou, je nesporné, ale jak moc se to projeví, těžko říct. Já se třeba domnívám, že takové ty argumenty ekonomické, že jako Green Deal opustíme kvůli ekonomické situaci, že na to nebudou peníze, že to, to se vůbec nedá říct. Té ekonomice, ta ekonomika je hrozně složitá. Situace se mění teď každým okamžikem. A vlastně vůbec je to možné, že těch peněz bude málo, ale taky je klidně možné, že, že to tak prostě nebude. Co se týče té potravinové bezpečnosti, tam je to, tak mně to připadá vlastně jakoby pádnější, protože už teď vidíme, že asi nebude k dispozici, nebude prostě méně potravin, protože spousta pšenice se třeba vyváží z Ukrajiny a tak. Ale zase není vyloučeno, že to je dočasná záležitost. Takže v obou případech je to velmi nejisté. Jisté je, že teď, skoro jisté je, že ten Green Deal v nějaké podobě bude, ale v jaké, to se teprv uvidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak dlouho nám vydrží, pane Storchu, fosilní paliva? Dokážeme je těžit tak, aby jednak vydržela a jednak, aby to bylo pokud možno šetrné k životnímu prostředí?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
No, úplně šetrné to nebude nikdy. Samozřejmě vyvíjejí se technologie, které jsou čím dál šetrnější. Co se týče toho, jak dlouho nám vydrží, tak tady se nedá vůbec nic věštit, protože už bylo tolik, tolik proroctví, že už, že ropa dávno dojde a tak dále. Jenže pak se pak se ukázalo, objevily třeba ty břidličné plyny. To znamená celkový náhled na to je teď, že vlastně těch fosilních paliv je už někdy dojdou, ale je to za horizontem toho, kam vidíme. To znamená, pokud se úplně vykašleme na klimatické změny, tak bychom mohli, což nepovažuju za šťastný nápad, tak bychom mohli ta fosilní paliva využívat ještě hodně dlouho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vidím, že moc, nebo jak se to říká, víme, že nic nevíme, nebo víme toho pořad tak málo?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
No, já si hlavně si myslím, že ta situace, my od toho víme málo, protože ta situace se pořád strašně mění, a to nejen teda, ta válka třeba do těch našich predikcí zasáhla úplně obrovským způsobem, ale vemte si třeba, že i v průběhu té války se, která trvá vlastně chviličku relativně, se toho hrozně změnilo, na začátku války jsme měli spousta analytiků, kteří tvrdili, že Ukrajina už je odepsaná a teď jde o to, co bude potom. No, ale teď se ukazuje, že prostě Ukrajina není dobytá a ta válka v jiném stavu, než se předpokládalo. No a takhle je to se vším a takhle je to mimochodem i s těmi fosilními palivy kdy, jak říkám, těch proroctví o tom, že, že dojdou, nebo že budou velmi brzo nahrazeny, byla cela řada. No a teď to zatím vypadá, že, že vlastně jich je dost a problémy spíš z toho, z hlediska globální politiky než z toho, že by docházely a jak dlouho ještě bude využívat, to závisí na spoustě dalších věcí. To, že od nich musíme postupně opustit, na tom se všichni shodnou, ale jakým způsobem, jestli to bude přes to jádro, které třeba u nás je podle mě rozumně prosazováno nebo, nebo nějak jinak, to teď vlastně nelze říci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Teď je taky otázka, jak k tomu budou přistupovat jednotlivé země i podle těch zdrojů, česká republika, Francie, Německo a tak dále.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Právě Česká republika je na tom špatně, protože nemá přístavy, není u moře, takže dovoz plynu přes moře je pro ní problematičtější. Na druhou stranu je na tom lépe teda z hlediska nějakých klimatických opatření hůř, ale lépe v tom smyslu, že má ty, pořád ty uhelné elektrárny a má to uhlí. Na rozdíl třeba od Německa tam je, kteří nemají ani tu jadernou energii. Takže každá země prostě má nějaké výhody, výhody a nevýhody. Jak říkám jediné, co je celkem zřejmé je, že se ta energetická situace bude velmi rapidně měnit v budoucnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem vidíte nějaké nové zdroje nebo využití? Uvedu jenom příklad, Švýcaři chystají pilotní projekt, ze solárií vlastně mají zastřešit bezmála 2 kilometry dlouhý úsek dálnice. Prostě nad nimi postaví střechy pokryté fotovoltaikou, které budou vyrábět elektřinu.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
No, tak ty soláry se samozřejmě vyvíjejí, ale pořád jsou relativně drahé a také je trošku problém, že u těchhle těch špičkových technologií jsme závislí na dovozu z Číny vesměs. Takže zase ta geopolitická situace není úplně jednoduchá, ani v těchhle těch jiných způsobech využívání energie. Já osobně mám spíš trošku důvěru k takovým těm modulárním atomovým elektrárnám, o kterých se mluví, které by měly být menší a takové jakoby za silnější prostě, prostě neměli by to být taková monstra to, jako je Temelín. Ale to je zase věc poměrně vzdálené budoucnosti. Ale tam bych, tam bych viděl. Já, já si myslím, že ta jaderná energie nás prostě nemine, protože ten, protože ta hustota energie je tam obrovská a je to prostě, je to vlastně relativně čistý, byť rizikový energetický zdroj.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Existuje vlastně čistá zelená elektřina, protože i tu musíme z něčeho vyrobit.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Akorát vždycky je tam nějaký, nějaká špína. Ono ani ty větrníky nejsou úplně bez, rozhodně bez vlivu na životní, na životní prostředí. Mluvila jste o těch solárních panelech, tam zase ty jsou závislé na různých vzácných minerálech, které se těží velmi nečistě v různých oblastech světa. To znamená, my si vždycky vybíráme mezi několika špatnými řešeními a mě, na mě to pořád plyne tak, že ta jaderná energie přese všecko, co víme o těch katastrofách a tak, tak je pořád dobré řešení právě i proto, že je tedy vlastně, že je to vlastně velmi jako intenzivní zdroj energie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Posloucháte názory prof. David Storch, biologa a ekologa z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky. Pane Storchu, vy jste se nedávno vrátil z Afriky, konkrétně z Jihoafrické republiky, kde jste navštívil 2, promiňte, ubrala jsem 3 parky. Jak je poznamenala dvouletá pandemie koronaviru?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Já jsem právě se, já v té Africe byl, tak /souzvuk zvuků/, ale jezdím tam pravidelně, teď jsem tam byl na konferenci, ale poté konferenci jsem se rozhodl v podstatě navštívit známá místa, kde jsme dříve dělali výzkum, abych viděl, co se tam stalo během té pandemie. A v podstatě ten závěr je takový, že ukázalo se, že ty parky, které jsou opravdu národní, jsou státní, tak to moc nepoznamenalo. Samozřejmě oni měli nějaký odliv turistů a a tak. A tím, že je to státní, tak to dokázali docela dobře kompenzovat, ale uvědomme si, mluvím o Jihoafrické republice. To znamená nejrozvinutější africké zemi vůbec. Takže ty státní parky tam se nezměnilo prakticky vůbec nic, jsou moc pěkné. Zvířat je tam spousta a vlastně to funguje perfektně. A pak jsem byl v jednom, který se sice prohlašuje za Národní park, ale je to vlastně jako soukromá organizace, placená z místních, jako z peněz turistů a obhospodařuje to místní komunita. A tam ta změna byla cítit velmi nápadná, protože tím, že mají peníze právě z těch turistů, tak holt měli 2 roky výpadek. A už po těch dvou letech se objevilo, se to projevilo úplně zásadním v podstatě rozpadem infrastruktury. Ne ten park je pořád pěkný, ale silnice jsou úplně zničené jo, prostě nikdo, nikdo ani nepečoval. I to, i ta místa, kde se dá tábořit, jsou taková jako polorozpadlá. To znamená, já si myslím, že to bude hodně se lišit podle toho, jak ty. Jo prostě pro podle situace. To samé to bude, horší to bude ještě v jiných zemích. Já jsem loni byl zase v Botswaně, ale tam to, tam je výhoda, že v podstatě ty, tam to je taková divočina, že tam infrastruktura skoro nikdy není. Takže se tam vlastně nezměnilo vůbec nic. Ale určitě v některých jiných oblastech Afriky to bude výrazně horší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče teď, když odhlédneme od těch národních parků, jak ta pandemie poznamenala Jihoafrickou republiku? Přece tam vlastně byl jeden z těch, jedna z těch nových mutací svého času. Vlastně do jaké míry obyvatelstvo a vůbec chod těch zemí, ať už Jihoafrické republiky nebo Botswaně poznamenala pandemie?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Ono to tam nebylo nijak zvlášť rozsáhlé. Mě, mě překvapila Botswana, jak strašně všichni úzkostlivě dodržovali opatření. Na ulicích chodili všichni v respirátorech nebo aspoň v rouškách. Ty Botswani jsou takový velmi umírnění lidé, kteří prostě, když se řeklo, že všichni mají mít roušky, tak měli pořád roušky a opravdu měli tam absolutní prohibici, která se samozřejmě dala, jak to tak bývá nějakým způsobem obejít, když si člověk našel cestu. Ale, ale vlastně bylo to velmi striktní. Přitom ta pandemie tam byla úplně minimální. V Jihoafrické republice to bylo horší. Říkáte, že se tam objevily ty mutace, a to byly ty samé mutace, co pak přišly k nám. Akorát tam přišly o něco dřív a nezpůsobily nijak velkou paseku. To znamená třeba z toho ekonomického nebo sociálního hlediska ta pandemie měla velmi podobné následky jako u nás v Evropě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Omezovaly se lety.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jestli si vzpomenete, bylo to.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
No to je, ale vlastně to souvisí s těmi parky. Samozřejmě mezinárodní obchod a turistika to šlo dolů, ale to šlo dolů na celém světě a má to ty konsekvence včetně v podstatě rozpadu těch dodavatelských řetězců a té, prostě těch ekonomických problémů, že sice všichni jsou připraveni vyrábět, ale vlastně prostě ty dodavatelské řetězce nefungují, protože se prostě zasekly. Tak to je tam, ale to je vlastně stejné jako, jako v celém jiném světě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přesuňme se do České republiky, tady by měly vzniknout dva nové národní parky. Zatím je máme čtyři a ty nové to by mělo být Křivoklátsko a soutok známý také jako Moravská Amazonie. Co říkáte těm plánům, v jakém stádi jsou vůbec přípravy?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Ty jsou ve stádiu opravdu přípravy. Ty plány jsou, mě to vlastně docela překvapilo, protože o Křivoklátsku jako o Národním parku možném se mluví už strašně dlouho. Pořád je to ve stadiu vyjednávání, hlavně s obcemi, ale je to už vlastně starý plán, který jenom se prostě objevil v tom programovém prohlášení vlády. Zatímco o soutoku, u té Moravské Amazonii se jako o Národním parku nikdy předtím nemluvilo. A velká část té, dejme tomu, ekologické obce nebo ochranářské. To považuje za velmi špatný nápad. Ale tam ta, takže ta situace u těch dvou parků je vlastně hodně jiná. Křivoklátsko je něco, co už je rozpracované, není to tak úplně zásadní, protože už je tam chráněná krajinná oblast a ty nejcennější oblasti jsou chráněné nějakými velkoplošnými národními, přírodními rezervacemi. Takže v podstatě může tam být ten park, ale i kdyby tam náhodou nebyl, tak to není žádná katastrofa. To, ten soutok je v jiné situaci. Ten se nechrání teď v podstatě vůbec, přestože je tom mnohem cennější území než to Křivoklátsko. To znamená, ten soutok je mnohem urgentnější věc k řešení, než to Křivoklátsko. Protože v tom Křivoklátsku tam jde o ochranu těch lesů, které jakžtakž prostě, jako nejsou úplně dobře obhospodařovány, ale není to tak kritické. Ten soutok je kritický, protože není chráněný vůbec, ale ten názor, který převažuje nebo až donedávna převažoval, je, nebo byl, že bych, že by to mělo pokrýt chráněná krajinná oblast.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A čím je ten biotop, co se týče soutoku vlastně tak cenný?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Jde o vlastně největší komplex nížinných lužních lesů u nás, i unikátní i ze středoevropského hlediska, prostě nížinné lesy takového rozsahu v podstatě skoro nikde nejsou, někde kolem Dunaje nějaké jsou podobné, ale je to jiný typ lesů. Plus je spousta kolem otevřených biotopů, které jsou v jistém smyslu ještě cenný, cennější, dřív se tam intenzivně hospodařilo, takže to byla taková polootevřená krajina se světlými lesy. Je tam vlastně nejvíc našich vzácných a chráněných druhů je právě v téhle té oblasti. Je to, je to opravdu vlastně nejcennější oblast když, vlastně se dá říct, že z biologického je to to nejcennější oblast vůbec v České republice. A ochrana je tam úplně minimální. Takže je to opravdu urgentní. Akorát, že je to, je to oblast, která je a musí být ovlivňována člověkem, a proto je tam ten spor, jestli je vhodný ten statut Národního parku. Tam problém, problém totiž spočívá v tom, že Národní park podle toho nového zákona, který byl schválen v souvislosti s těmi, s tou Šumavou a tak dále, je v zákoně aspoň definován tak, že 50 % by mělo být jako divokých jo. Teď jde o to, co to přesně znamená. Jestli to znamená úplně striktní bezzásahovost. O tom se právě vede ta diskuze, ale obecný názor je, že, že nejenže striktní bezzásahovost by tady byla špatná, že to prostě není to, co chceme. A teď jde o to, jestli i za těchto okolností se to vejde do té kategorie Národní park. A jsou lidi, který tvrdí, že rozhodně ne. Jsou lidi, který tvrdí, že tu kategorii, že tu, tu divokost a tak můžeme trošičku ohnout. A o tom se vedou velké spory. Další problém je, že u obou těch parků je velký odpor ze strany obcí, který prostě nelze jaksi, nelze dělat nic než skrze nějaká vyjednávání, které se vedou jo. Ale zatímco u toho, u toho Křivoklátska tam jde opravdu o to, jestli bude ten park a jak to bude fungovat. V tom parku jestli tam budou moct lidi a tak. U toho soutoku bych řekl, že je potřeba řešit opravdu vůbec to, aby tam to nějak chráněné bylo. Ten park mi připadá, že je trošičku příliš velký krok, byť jak, byť potenciálně je možné, že to není zase úplně nesmyslný nápad.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaký by byl jiný možný typ ochrany, pane Storchu, co se týče toho soutoku?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Právě chráněná krajinná oblast z několika málo nebo i docela velkoplošnými národními přírodními rezervacemi, přičemž klíčové je, aby se s vlastníkem lesů dohodl správný management těch, těch lesů. A argumenty zastánců parku jsou ty, že když to bude Národní park, tak vlastníkem bude Národní park, takže to bude jednodušší, než se dohadovat s Lesy České republiky, což by byl případ toho chráněného krajinného území. Což je samozřejmě pádný argument, ale i jako, i tam jsou nějaké problémy, ale jak říkám, tam jde o to, aby to aspoň nějak bylo chráněno. Teď ta situace je opravdu tristní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ambiciózní plány vládnoucí pětikoalice, tedy část těch plánů zastínilo řešení aktuálních problémů. Ať pandemie, inflace, rozpočet, rostoucí ceny, nejenom energii, dopady války na Ukrajině. A v tom programovém prohlášení najdeme, nejsou to jenom ambice, nové národní parky, jak jsme teď o tom hovořili. Ale je také vlastně volba národního ptáka.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
To je taková legrační věc a opravdu spousta lidí se tomu směje prostě proto, že teďko v době, kdy se řeší válka /souzvuk zvuků/. Já vím, ale tak, tak vlastně, ale ono třeba ta inflace a ty, ty ekonomické problémy, ty tam byly už předtím. Tak řešit takovouhle věc. Na druhou stranu ono zase já, já na to pohlížím docela shovívavě, protože tohle nás nic nebude stát, je to každá země nějakého ptáka má, tak proč si mezitím jaksi neodlehčit takovouhle legráckou. Takže já bych to úplně nekritizoval, byť to určitě není jako hlavní, jako nějaká důležitá agenda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To iniciování národního ptáka, to má na svědomí místopředseda ODS europoslanec Alexandr Vondra. On je mimochodem původním povoláním přírodovědec.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
No, on je ve skutečnosti docela, docela vášnivý amatérský ornitolog a v té přírodě se docela dobře vyzná. On, jeho nápad je i ten Národní park Soutok. Já jsem se mu to snažil trošku vymlouvat, ale v zásadě jsem musel uznat, že má to docela dobře promyšlené. To znamená, on tom opravdu, on k tomu přistupuje z toho přírodovědeckého hlediska, což mi docela sympatická a dokonce jsem s ním i mluvil. Já mám dokonce nějaké, nějaký nápad, co, který ten pták, byť by to mohl být, když už teda vůbec ta agenda tady je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prozradíte nám to?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
No můžu mně připadá, že by bylo nejvhodnější ledňáček z několika různých důvodů, včetně toho, že je třeba na té věži Karlova mostu nějak s Eliškou Přemyslovnou spojený a tak. Je to pták, kterého žádná země nemá a navíc je takový typický. Je to takový typický evropský sympatický a zároveň krásný pták.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže sokol ne?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Sokol, to mně, mně ty dravci připadají, že to jsou ptáci takových těch jako ambiciózních zemí jako je Německo nebo Rakousku. Ta rakouská orlice a tak. Byť teď mají vlastně, teď mají vlaštovku. Takže já si myslím, že bychom měli mít nějakého menšího ptáka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak je to jedna vlašťovka co nedělá? Jaro, léto.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Jeden národní pták to taky neudělá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prof. David Storch, biolog a ekolog z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky a jeho názory. Děkuji vám za něj. Mějte se krásně, na slyšenou.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Taky děkuju, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý další poslech Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Nenechte si ujít kouzlo staré Číny s Hankou Maciuchovou

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

Tajný deník čínské císařovny

Koupit

Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si, která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny.