Přepis: Jak to vidí David Storch – 27. září 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Naladili jste si pravidelný rozhovor o dění kolem nás. Pozvání přijal prof. David Storch, biolog a ekolog z Univerzity Karlovy. Dobrý den, vítejte.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zeptám se mimo jiné na to, zda válka na Ukrajině urychlí přechod na zelenou ekonomiku, jak chránit přírodu a krajinu před negativními vlivy světelného znečištění a zda se někde zbytečně nesvítí. Pane Storchu, vidíme se opět v pravidelném čase, nikoliv hodinovém speciálu k hořícímu národnímu parku České Švýcarsko, jak tomu bylo téměř přesně před dvěma měsíci. Tisíce hasičů na severu Čech bojovaly s plameny 20 dní. Až do konce roku chce správa parku některé části oblasti ponechat uzavřené. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková odvolala k 30. září ředitele správy Národního parku České Švýcarsko Pavla Bendu. Podle něj nedostatečně komunikoval s obcemi v průběhu krizového řízení. Jak se díváte na tu zkázu a všechno, co se dělo kolem s odstupem času těch dvou měsíců?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Poslední novinka je to odvolání ředitele, ale o tom to je něco, o čem se v kuloárech mluvilo už docela dlouho, že to asi nastane, přičemž zrovna ten tohle to odvolání je možná takový fenomén obětního beránka, protože není jasné, jestli opravdu jako vina byla na jeho, jako na jeho bedrech a je dost pravděpodobné, že to je prostě jenom takový, takové gesto ministerstva, že jaksi chce nějakou změnu. Nechci teď vůbec mluvit o tom, kdo udělal co špatně. Věřím tomu, že k tomu odvolání byly i nějaké racionální důvody ve smyslu, že byla nějaká neúplně fungující komunikace mezi národním parkem a obcemi. A mně přijde docela důležité spíš, co bude teď dál. Protože je jasné, že jsme se docela hodně poučili, že prostě se stalo něco velikého. Z toho hlediska to odvolání možná není úplně šťastné, protože pokud se někdo opravdu poučil, tak to byl právě ředitel Pavel Benda, takže možná právě by teďko ty svoje vlastně, tu svojí zkušenost mohl dál aplikovat. V každém případě teď jsme v situaci, kdy se trošku uklidnila, uklidnily ty tlaky, uklidnily ty emoce a víme několik věcí. Za prvé ten požár byl opravdu velký a stál hodně peněz. To znamená je to něco, co z toho ekonomického hlediska je určitě zásadní problém a lidé teď uvažují, jak tomu zamezit. Na druhou stranu víme a tady je docela velká shoda mezi ekology, že z hlediska fungování přírody v tom Národním parku, to problém není. A naopak to otvírá nové možnosti. V podstatě se stalo to, že tam vymizel na velké ploše smrk, který tam nepatřil a teď se to prostředí bude zabydlovat novými organismy, které tam budou fungovat trošičku lépe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A víme, pane Storchu, vlastně co se týče té prevence budoucí požárů? Poučili jsme se nebo na severu Čech v Českém Švýcarsku a i jinde případně, aby se podobná situace neopakovala?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
To se právě teď velmi intenzivně řeší. Probíhají všelijaké rozhovory s velitelstvím hasičů a s obcemi a právě s národním parkem. Ona to, jak se má dělat prevence, celkem jsme věděli i díky zkušenosti například ze zahraničí. Pravda je, že určitě tady byly nějaké nedostatky, jinak by to prostě nestálo tolik peněz. Byť jak říkám to, že shořel ten les, není takový problém. A rozhodně se teď bere mnohem vážněji, že takovéhle požáry mohou nastávat a že přestože z hlediska přírody malé požáry neškodí. Naopak můžou tu přírodu obnovovat, tak takhle velký požár je problematický právě proto, že se můžeš rozšířit do těch sídel a tak. To znamená takové ty věci jako právě ty protipožární pásy, požární nádrže a tak, o tom se prostě uvažuje teď mnohem víc s tím, že vlastně celkově si, řekl bych i trošičku mění nebo možná změní to paradigma ve směru jako z toho, že, že to hasičství je především o tom stříkání vody, tak směrem právě k tomu, že je důležitá prevence. Je tady podstatná jedna věc, na kterou se docela málo upozorňuje, že totiž jeden z důvodů, proč teď nastal tenhle požár a proč riziko požárů bude narůstat, je kromě klimatických změn, které jsou docela nepředvídatelné, protože jednou bude sucho, jednou bude vlhko, tak je to to, že se nám tady během posledních staletí dokonce bych řekl nahromadila biomasa je, v lesích je prostě strašně moc dřeva. To znamená spousta lesů je vlastně, prostě tam přibylo palivo. Toho paliva je mnohem víc než kdykoliv v minulosti a je velmi pravděpodobné, že prostě dříve později bude, bude hořet i někde jinde. To znamená hodně se teď vlastně začíná i uvažovat o tom, že to, co jako jedna z prevenci požárů je prostě odstraňování biomasy. A to odstraňování může probíhat různě, včetně právě řízených malých požárů, takže paradoxně možná tenhle velký požár povede k tomu, že se začne uvažovat o řízeném vypalování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Změní tedy, jak už jsem naznačil v Českém Švýcarsku i jinde přístup k ochraně obcí u národních parků?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Ta ochrana obcí je velmi lokální záležitost jo. To znamená je, je celkem jasné, že tady došlo k nějakým problémům, ale nevím, jestli to bylo ze strany parku nebo obcí, to se opravdu nedokážu, jako nedokážu rozsoudit jo. Je možné, že v jiných oblastech je to, je to úplně jinak jo. To znamená já si nemyslím úplně nutně, že se změní ochrana obcí. Tam může být lokálně do někde dobře řešená a někdy špatně. Ale opravdu ta prevence před požáry a to uvědomění si, že velké požáry, zvláště na takhle suchých území můžou nastávat. Tak to myslím, že se, že se posune a bude to i na úrovni toho Národního parku. Na druhou stranu já opravdu doufám, že to nepovede k tomu, k nějakému jako většímu zasahování přímo do toho, do toho Národního parku, protože, jak jsem řekl, tam vlastně teď už ten problém nehrozí. Tam velká část toho, co měla shořet, tak říkajíc toho suchého kůrovcového lesa shořela. To znamená teď vlastně není problém se s tím samotným parkem a pro ten park by bylo nejužitečnější z hlediska přinejmenším biologické rozmanitosti, kvůli které tam ten park je, to nechat zarůst úplně spontánně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Viděli jsme, jak vlastně ta příroda má ohromnou schopnost jaksi seberegenerace.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Tady sice jsou, občas se ozvou hlasy, že na takhle velkém území to samo zaroste, ale není to pravda, to je nesmysl. Navíc ono je to sice velké území, ale pořád když vidíte třeba fotografie odtamtud, tak je to velmi mozaikové. Tam nastane velmi zajímavý vývoj přírody a biologové si od toho velmi slibují. To znamená z toho biologického hlediska ten požár je vlastně přínosný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká prof. David Storch, biolog a ekolog z Univerzity Karlovy. Většina obyvatel České republiky chce chránit klima a nezpochybňuje globální oteplování vyvolané člověkem. Nicméně ví velmi málo o konkrétních opatřeních a navíc se na nich neshodne. Vyplynulo to z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění agentury STEM a Institutu 2050 s názvem Česká netransformace. Sociologové zkoumali postoj lidí k přechodu na nízkouuhlíkovou ekonomiku. Výzkum mimo jiné odhalil, že respondenti mají velmi nízké povědomí o širších plánech Evropské unie na ochranu klimatu, o snižování emisí skleníkových plynů v rámci takzvané Zelené dohody Green dealu a i o související finanční podpoře pro Českou republiku. Jak se na to díváte, pane Storchu?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Já s tím souhlasím, protože možná jste si všimla, že o Green dealu se v těch médiích zmiňuje vysloveně spíš jako ve smyslu, jako je to dobré, je to špatné jo prostě bere se to jako, že to je nějaký evropský plán, který buď je výborný, nebo špatný. Ale vlastně málokdy se vůbec mluví o tom, co to přesně znamená, jaké, jako jaké jsou ty mechanismy, které by měly postupně měnit vlastně ekonomiku průmysl a tak dál. A často je to vlastně velmi jako ideologická nálepka vlastně jo. To je, to si myslím, že je podstatné. To znamená málokdo ví, že třeba velkou součástí Green dealu je takzvaná taxonomie, což znamená, že bude finanční podpora velmi diferencovaná podle toho, jak se ty firmy chovají z hlediska životního prostředí. To je vlastně velká část toho, toho Green dealu a to si lidi neuvědomí a když si to potom uvědomí, tak právě s tím nemusí mít tak velké problémy, protože to je prostě diferencovaná finanční podpora, ale ne nutně ze strany státu nebo Evropské unie, ale třeba ze strany bank.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem Evropská komise schválila dotaci ve výši v přepočtu přes 40 miliard českých korun na podporu tuzemských regionů, které se dosud spoléhají na výrobu energie z uhlí. Peníze v rámci nového fondu Evropské unie určeného pro přechod k ekologicky čisté energii poputují do Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje a do roku 2033 se z nich budou moci financovat zejména náklady spojené se zavíráním uhelných dolů a elektráren. Myslíte si teda, pane Storchu, že ať už politici nebo organizace, ostatně samotná unie nebo Evropská komise komunikují dostatečně srozumitelně tuto problematiku pro občany?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
No, jak jsem říkal, já si, nemyslím si to. Aspoň ono zase co to znamená komunikují srozumitelně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětlují.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Ono prostě, kdo se o to začne zajímat, tak si ty informace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Najde.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Koneckonců žijeme ve věku internetu, kdy kdokoliv si najde jakékoliv informace. Ale nemám úplně pocit, že by lidé si uvědomovali, že ten Green deal je skutečně hodně právě o té finanční podpoře, že to není systém nějakých zákazů. Ono o tom Green dealu se mluví v souvislosti s tím, že prostě nebudou smět být prodávána třeba auta na benzín od nějakého roku a tak dál. Ale ono spíš jde o ten systém pobídek než, než právě zákazů. A myslím si, že tohle to není komunikováno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Včera se v Praze konala konference Green Deal summit, Zelený úděl, kterou uspořádaly Hospodářské noviny. Řešily se pochopitelně dopady takzvané zelené dohody na český byznys. První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans zodpovědný za klimatickou politiku v komisi asi vlastně hlavní host té konference se snažil účastníkům vysvětlit, proč je nutný přechod k zelené politice. A cituji jeho slova, když o tom přesvědčím Čechy, tak už přesvědčím kohokoliv. To prohlásil, citoval jsem z článku Jana Prokeše. Jsou Češi, jsme, pane profesore, nějak teda příliš výjimečně skeptičtí?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Já myslím, že to je velmi přesné. A to, že Češi jsou jeden z nejspektičtějších národů se říká v Evropě, ale myslím si dokonce, že je to pravda. A dokonce i když, když jsem byl na nějakých mezinárodních, nějakých mezinárodních panelech, tak jsem byl typicky automaticky považován za skeptika, ale vlastně oprávněně. Češi jsou skeptičtí. Myslím si, že to plyne z jejich historické zkušenosti, různě hluboké a z tohohle hlediska je to určitě pravda, že, když se o něčem přesvědčí Češi, tak ti ostatní se přesvědčí snadněji. Takže to se mi velmi líbí tenhle ten výrok.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A vy jste skeptik nebo optimista nebo v čem vidíte pro Českou republiku, ať už příležitosti nebo třeba mínusy nebo dokonce hrozby zeleného údělu?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
No, zelený úděl je tak velká věc, že to určitě přinese i přínosy i nějaké problémy. Je to prostě hlavní majoritní dneska politika Evropské unie. Ono se to špatně hodnotí jako celek právě proto, jak jsem říkal, že ten Green deal se týká, se vlastně skládá z mnoha věcí. Já jsem tady vždycky prosazoval takový, takový pohled nebo snažil jsem se tady ukázat takový pohled, že z mého hlediska je důležitější nebo je zásadnější to, co se děje s biologickou rozmanitostí než přímo klimatické změny. Protože jsou to 2 trošku věci, které spolu souvisejí ale ne nutně. A ten Green Deal se snaží zabývat oběma. Problém je, že někdy ty, ta určitá opatření ve prospěch klimatu můžou jít v neprospěch biologické rozmanitosti. Třeba sázení stromů, o kterém jsme tady několikrát mluvili. To znamená, to jsou ty věci, kde se můžou ukázat problémy a kdy třeba ještě bude velká diskuze. Takže v tomto ohledu jsem skeptický, trošku skeptický. Respektive já jsem docela často obecně skeptický, ale takže jsem skeptický k tomu, že se, že se to podaří dobře vyladit. A některé ty návrhy Evropy jsou z hlediska toho, co víme třeba o ochraně přírody docela naivní. Na druhou stranu já to vidím jako velmi významný posun směrem k tomu, že nám záleží na tom životním prostředí. Záleží na tom, co se s tím světem kolem děje. To, že se v dílčích věcech to může obracet i vlastně proti sobě, to se může stát a velmi pravděpodobně se to v dílčích věcech stane, ale ten celkový étos se mi vlastně líbí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
K životnímu prostředí ochraně klimatu se opět vyjádřil také papež František. To je jeho velké téma. Vyzval k odvaze opustit fosilní paliva, aby se, cituji dál urychlil vývoj zdrojů energie s nulovým či pozitivním dopadem. Při návštěvě Assisi, rodiště jeho jmenovce svatého Františka si papež také posteskl, že starší generace nevědí, jak ochránit planetu a zajistit mír.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
To s tím bych souhlasil, akorát že ty mladší to taky nevědí jo. To bych řekl, že v tom je ten rozdíl. Oni si to jenom myslí, že, že to vědí. On vlastně, ono vlastně jak to přesně dělat a kam chceme dospět, je věcí neustále velmi intenzivní diskuze. Ta paradigmata se mění a jak jsem tady třeba zmínil ten problém s těmi lesy a sázením stromů, tak tam pořád, jako není vlastně shoda na tom, co si představujeme. Stejně tak není shoda v tom, kolik divočiny třeba chceme v Evropě. To znamená pořád jsou tady, tady velké velké spory, ale ten, asi na na druhou stranu papež má pravdu v tom, že se to mění generačně. To znamená pro tu starou, starší generaci tohle nebylo takové velké téma. Zatímco pro ty mladší je to velké téma. To na druhou stranu neznamená, že pro, že ta mladší generaci ví, co s tím dělat, ale to bude koneckonců na nich.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Posloucháte názory prof. David Storch, biologa a ekologa prof. Univerzity Karlovy. Čím dál častěji zaznívá otázka, zda se někde nesvítí zbytečně a také, zda se zbytečně netopí. Příkladem chce jít občanům i úřad vlády. Připravil opatření, která uspoří až pětinu spotřeby energie, jak spočítal. Půjde například o vypnuté noční osvětlení budov, sníženou teplotu vnitřních prostor, všech objektů včetně teplé vody, vypnutou klimatizaci, či plánované zateplení půdy Strakovy akademie. Co pane Storchu, říkáte úsporám ve spotřebě energií, nejenom pochopitelně ve vládních objektech?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Tak o těch úsporách se teď prostě mluví z toho hlediska, že opravdu hrozí, že bude málo plynu, bude, bude drahá elektřina. To znamená je to celkem logický krok. Tady ono to docela zajímavě souvisí tyhle věci právě s tím tématem, o které jsem mluvil. Totiž Green Deal, poněvadž ten přechod na ty, na ty obnovitelné zdroje vlastně nebude vůbec jednoduchý a teď, když máme tu energetickou krizi, tak vlastně může nastat paradoxní situace, že ten, abychom na ně, na ně mohli přejít. To znamená, což má i velké výhody z hlediska právě té politické situace, abychom nebyli závislý na dovozu z Ruska a tak podobně. Tak možná přechodně budeme muset využívat naopak ty klasické zdroje typu, typu uhlí. Jo to znamená, že vlastně ty před, teď žijeme v nějaké přechodové fázi, která bude asi docela dramatická a budeme třeba i načas muset jaksi slevit z těch nároků na bezuhlíkovou ekonomiku a tak. To znamená to, co nás čeká, je velmi, velmi jaksi obtížně předpovídatelné, ale ty změny budou tady a já si myslím, že nakonec opravdu to dojde k tomu, že, že, že přejdeme tedy na tu nízkouhlíkovou ekonomiku. Já tedy doufám, že včetně třeba jaderné energie, protože tam myslím, že byla třeba v Německu opuštěna vlastně zbytečně, protože ta je bezuhlíková. Ale ty změny nás čekají a první změny se právě projeví už tuhle zimu, kdy budou spojeny s nějakým šetřením.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A přinese úspora energií, kromě nižšího účtu také menší světelné znečištění, protože ta míra světelného znečištění, konkrétně v České republice se neustále zhoršuje, jak už loni v závěru roku konstatovalo ministerstvo životního prostředí ve správě.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Ano, mě samotného překvapilo, když jsem minulý týden z úst ministryně zaslechl, že právě světelné znečištění považuje za důležité relativně nové téma pro ministerstvo životního prostředí. Oni to dokonce někteří myslí nějaký novinář v Respektu trošku vyčítal, že mluví o světelném znečištění a přitom mnohem důležitější jsou klimatické změny, jenže tady jde o to, že o klimatických změnách se mluví dlouho. Už to řešilo minulé ministerstvo, je to prostě velká agenda. Zatímco světelné znečištění je něco nového a mně to připadá docela důležité. A protože, protože to bylo zatím velmi zanedbávané, a přitom si myslím, že třeba z toho biologického hlediska, jsem biolog, koukám se na to z tohohle hlediska, to může být pro organismy kolem nás možná dokonce pro větší problém než ty klimatické změny. O co jde? Jde prostě o to, že v noci se svítí. Svítí se jednak lokálně, takže to ovlivňuje to, co se děje přímo v bezprostředním okolí těch lamp, ale tím, že se svítí hodně, tak ono to osvětluje taky nebe, takže je prostě v noci větší světlo. A to má velmi často za následek nějaké rozházení přirozených fyziologických rytmů, biorytmů. A to jak v případě lidí, kteří pak třeba špatně spí, mají poruchy spánku a tak, tak v případě všech organismů rostlin, živočichů. To znamená, je to potenciálně velký problém, který může, aniž o tom víme zatím moc, způsobit i tak velké změny, jako je třeba téměř globální úbytek hmyzu. Zatím o tom víme málo, ale je jedna možnost, že ten úbytek hmyzu právě souvisí s tím světelným znečištěním. To znamená to, že se tomu teď ministerstvo začíná věnovat, považuji za velmi dobrou věc. A teď si uvědomme, o co jde, vy jste zmínila nějaké takové lokální osvětlování, tak to je, to je, to je jasná věc. Ale tam jde o to, že v poslední době se vlastně roste hrozně množství světla v krajině. A to díky tomu a tím se vracíme k té první otázce šetření. Díky tomu, že to světlo, svícení je vlastně levné. A je levné proto, že se používají led diody, které mají o několik řádů menší spotřebu než klasické žárovky a pořád třeba menší než, než zářivky. To znamená, to byl obrovský vynález. Respektive ono je to ještě složitější, protože led diody tady máme už, já nevím 50 let nebo víc určitě. Ale oni donedávna ještě relativně neměly to plné světelné spektrum. Až potom, když byl, byla vynalezena dioda, která svítí modře. Byla za to mimochodem udělena Nobelova cena, tak najednou můžeme to používat ty diody na veškeré svícení. A to vlastně zlevnilo tu elektřinu strašně moc. Takže ono tím se vracím k té otázce. Ono vlastně to, že to, že se přestane svítit, nám teď zas tak strašně nepomůže z hlediska toho šetření, protože to svícení je levné jo, že, že vlastně ten největší problém není ta spotřeba elektřiny, ale to, co to dělá. No a problém těch diod spočívá právě v tom, že v okamžiku, kdy máme to modré světlo, tak to je z těch hlediska těch biorytmů vlastně nejhorší. A teď čelíme tomu, že teda máme levné svícení. Máme to díky tomu, že tam máme ty modré, to modré světlo, a to modré světle je právě to, co, co ruší ty biorytmy. A teď je otázka co s tím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No pane, pane Storchu. Jednou z možností, jak tento trend nebo stav zvrátit, nebo přibrzdit je vyhlášení takzvaných oblasti tmavé oblohy. Pokud se nepletu, v České republice, jsou minimálně tři. Nevím v jaké fázi je čtvrtá Národní park Podyjí.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Ano, to se vyhlašuje, ale to jsou takové dílčí věci spíš z hlediska toho, aby aspoň v těch.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Aspoň něco.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Aspoň v té, v té, v těch místech, které považujeme za jakžtakž divoké, aby tam byla v noci tma. Ale těch opatření mimochodem, jak jsme, jak jako čelit tomu znečištění /souzvuk zvuků/ některá už vidíme. První věc je, že nemá smysl, aby lampy svítily na všechny strany. Prostě vyplatí se lampy, které svítí jenom pod sebe, tak to je jedna věc, která se mimochodem změnila. Dřív na to lidi nehleděli. Teď jsou prostě jiné typy lamp. Další věc je, když už máme ty lampy, tak nepoužívejme, myslím teď veřejného osvětlení, nepoužívejme to modré světlo, které opravdu z hlediska toho, těch biorytmů je právě nejhorší. Jo to znamená, je lepší to, když svítí žlutě nebo tak. No a ovšem stejně se ukazuje, že to nestačí a nakonec to nejlepší je prostě, že v noci se bude muset zhasínat. Nejde to všude pochopitelně ve velkých městech, ulice musí být nějak bezpečné a tak, ale to, že se v noci třeba ve vesnicích zhasíná nebo v okolí obcí, tak to bude muset být nový standard, protože to je jedinej, jediný způsob, jak to světelné znečištění opravdu důsledně omezit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co ještě můžeme udělat v rámci těch úspor?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
No, tak jde o to, co může zrovna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Třeba v domácnosti.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
No, tak domácnosti se říká, že největší spotřeby mají takové ty spotřebiče typu myčka, pračka, sušička. Ale já nevím, já tak člověk o tom uvažuje i ve vlastní domácnosti a kromě toho, že můžeme, nemusíme takové, takové teplo, můžeme chodit ve svetru, jak se říká. Tak mě toho upřímně moc nenapadá. Jiná věc je, že jiná věc, že třeba zateplování domů je, je z toho hlediska výhodné. Ale to je taky trend, který už tady máme strašně dlouho. Ty normy jsou mnohem přísnější, to znamená směrem k šetření už to dávno probíhá a nemám pocit, že sedá teď jako vymyslet něco, něco úplně nového.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje David Storch, biolog a ekolog, prof. Univerzity Karlovy. Děkuji za váš čas, postřehy i rady a přeji vše dobré, na slyšenou.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Děkuji, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.