Přepis: Jak to vidí David Storch – 15. listopadu 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bylo půl deváté, dobrý den přeje Zita Senková. Naladili jste si pravidelný rozhovor o dění kolem nás. Jsem ráda, že pozvání přijal David Storch, biolog a ekolog z Centra pro teoretická studia, profesor Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Buďte vítán, dobrý den.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Věnovat se budeme především klimatickému summitu ale také stávkám studentů za klima i sázení budoucnosti, přeji nerušený poslech. Míříme do klimatického pekla. Buď bude lidstvo spolupracovat, nebo zahyne. Tak těmito slovy před pár dny uvítal delegáty Světového klimatického summitu v egyptském Šarm aš-Šajchu generální tajemník OSN Antonio Guterres. Co dosud, pane Storchu, přineslo toto mezinárodní setkání? Co lze očekávat právě od této schůzky? Možná použiju opět slova generálního tajemníka, vzniká pakt solidarity, klimatické solidarity nebo míříme ke kolektivní sebevraždě? Jsou to teda velmi dramatická slova.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
To jsou velmi dramatická slova, ale ten alarmismus samozřejmě k té klimatické krizi nějakým způsobem patří. Co to přineslo, se dá zatím těžko říct, protože ta jednání pořád probíhají a pokud jsem byl schopnej to nějak sledovat, tak jsou docela dramatická. Jde to pomalu, ta domluva se rodí v bolestech a není to zdaleka jednoznačné. Nicméně je to setkání na nejvyšší úrovni, kterého se zúčastnily hlavy státu včetně našeho premiéra Fialy, který ovšem tam měl vlastně ještě důležitější roli než jako náš premiér, protože my jsme předsednická země. A cílem je, jak dohodnout se na detailech naplňování té předchozí vlastně Pařížské dohody, jejímž cílem by mělo být udržet to zvýšení teploty, pokud možno na teplotě o 1,5 stupně Celsia vyšší než ta předprůmyslová. Dneska už se celkem všichni shodují, že to se nepodaří, ale že by se třeba mohly podařit ty 2 nebo 2,5 stupně Celsia. A teď se mluví o těch technických věcech. Přičemž je jsme v úplně nové situaci. Ona ta jednání jsou komplikovaná tím, že máme tady situaci jednak nějaké zpomalení ekonomiky v souvislosti s covidem, jednak válku a takové jedno z hlavních témat, které se tam probírá a jsem sám zvědav, jak to dopadne, je vztah vyspělého rozvinutého světa a těch rozvojových zemí. Protože je tam, tam prostě platí taková teze, že největšími znečišťovately jsou ty rozvinuté země, ale nejvíc na klimatické změny doplácí ty rozvojové. A teďko se jedná o to, jak je to kompenzovat a jakým, jakým způsobem třeba platí těm rozvojovým zemím, aby ty následky tam nebyly tak velké. A o tohle se jedná a pokud jsem pochopil z toho, co jsem se o tom četl, tak tam tady tahle ta tenze mezitím Západem vyspělým a tím chudším, dejme tomu, třetím světem je docela velká. A to je to, to je to hlavní kolem čeho se ty většina těch debat točí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem ta pařížská konference a ten závazek toho půldruhého stupně oproti té před průmyslové éře, tak ta se konala v roce 2015.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak otázka je vlastně, kam jsme se posunuli, nebo dostali. Možná bych připomněla jaksi slova Antonia Guterrese z loňska, kdy se konala podobná konference v Glasgow. A tehdy řekl, že ten dosavadní výsledek v tom roce 2021, jaká byla situace nestačí a že je třeba přejít, cituji, v boji za záchranu klimatu do nouzového režimu. Švédská klimatická aktivistka Greta Thunberg to tehdy na Twitteru stručně shrnula třemi slovy, vy tušíte, jakými bla, bla, bla.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Ono je to, ta situace je vlastně docela složitá v tom, že skeptiků, kteří tvrdili, že se ty závazky vlastně nepodaří splnit, bylo docela dost. A ono je to takové, co se týče toho, co se stalo, tak ono to není jednoznačné. Protože ty emise se v mnoha zemích skutečně docela výrazně snížily. A týká se to speciálně Evropské unie ale třeba i Spojených států amerických. Ale v jiných zemích zase naopak se zvýšily, takže celkově pořád rostou ty emise. Přestože mohly by růst ještě víc, ale prostě rostou. A problém je, že pokud tedy ten vliv na klima je velký, jako že dnes je celkem konsenzus, že ten hlavní vliv opravdu má to, ten oxid uhličitý plus z části metan, o kterém se mimochodem taky jedná. Tak, tak je jasné, že ty následky budou dlouhodobé. To znamená vlastně, že nejenže nestačí vlastně snížit rychlost přibývání těch emisí, ale správně by, aby se s tím klimatem něco dělalo, by se mělo opravdu snížit nejen ten růst ale přímo množství, to poměrné množství CO2 v atmosféře. A na to by samozřejmě ty, ta opatření musela být ještě mnohem razantnější. To znamená, ono se docela dost toho děje. Ty úplně katastrofické scénáře už zřejmě nejsou realistické, to je dobrá zpráva. Ale emise zkrátka pořád rostou a já si ani nemyslím, že za to nějak úplně někdo moc může. Je to prostě dáno setrvačností té civilizace a tím, že změna, takhle velká infrastrukturní změna je opravdu hrozně obtížná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem reportér Hospodářských novin, který byl, nebo možná ještě v Egyptě na konferenci, tak popsal dvě tváře. Na jedné straně ta velká jednání a na straně druhé, co se týče hostitelské země, tak v ulicích. Hlavně, když teda odbočíte do těch menších, tak jsou haldy plastového odpadu. Tak možná je to.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
To je problém všech rozvojových zemích, že opravdu, když tam přijedete a nejdete jenom do těch turisticky vykřičených míst, tak zjistíte, že opravdu jsou strašlivě často zaneřáděné nejen tím jako odpadem plastovým, ale v podstatě úplně všem, všemi odpadky. To znamená ty rozvojové země mají jako velký environmentální problém vlastně teď mnohem než třeba Evropská unie. Opravdu ten problém co se řeší, jak je vlastně co s tím, protože oni mají zároveň méně peněz, takže to vlastně není divu, jak to nějakým způsobem kompenzovat, jak sladit zájmy těchto zemí se zájmy rozvinutého světa. Je to podle mě poměrně dost obtížné. Nemluvě o tom, že pak jsou země jako Čína nebo o Rusku tedy teď nemluvě, ale prostě Čína, nebo Indie, které jsou někde na půl cesty a zároveň jsou to samozřejmě velcí znečišťovatelé, jsou mocní a tak dále. To znamená i z hlediska toho geopolitického ta situace hodně složitá a vlastně div, že se vůbec ta jednání každý rok konají a že se tedy snaží vůbec ty země nějak domluvit. Zase na druhou stranu je to docela úspěch. Kolik zemí se k tomu vlastně přidalo a kolik zemí to pálí, přičemž lídrem je v tomhle ohledu určitě Evropská unie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bude to, jinými slovy, pane Storchu, běh na docela dlouhou trať?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
No, to bude v každém případě, ale to si zase nikdo nemyslel, že by, že by nebyl. Jo ale problém je, že je to, že, že opravdu lidská civilizace je hodně založená na fosilních zdrojích a je dobré si uvědomit, že to není jenom energetika, která se dá transformovat. Koneckonců se právě docela rychle transformuje, ale je to i výroba. Hezky o tom píše Václav Smil, to je emigrant, který žije v Kanadě a píše takové knihy právě o civilizaci, o stavu světa. Má knížku Čísla nelžou, kde ukazuje, že je obrovské množství těch fosilních paliv, samozřejmě s produkcí oxidu uhličitého se spotřebuje na produkci oceli, betonu, hnojiv a plastů. A to jsou všechno věci, na kterých stojí civilizace. Prostě si neumíme úplně představit civilizaci, kdy by se najednou produkovalo desetkrát méně betonu nebo desetkrát méně oceli. Nebo hnojiva jsou prostě nezbytná pro to, aby se lidská populace uživila. To znamená, je tam spoustu v podstatě infrastrukturních omezení, která určují, že, že se to prostě snadno nemění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Někteří se obávají, zda jiné krize zejména válka na Ukrajině neodsunou právě boj za klima a zlepšení těch klimatických podmínek do pozadí.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
To je samozřejmě jaksi podstatná a racionální úvaha a obava. Na druhou stranu my teď vidíme, že se vlastně, že v jistém smyslu i trošku opačný proces, že jaksi odpoutání se od Ruska, vedlo k uvažování o tom, jak se tedy jako zbavit, jo prostě jak, jak přejít na nějakou jinou energetiku, která by nebyla založená na ruském plynu, případně teda ropě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaderné zdroje.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
No, takže, takže vlastně na jednu stranu ano, na jednu stranu se začíná mluvit třeba o tom, že přece jenom ty uhelné elektrárny budeme ještě růst, budeme prostě ještě potřebovat. Na druhé straně se docela intenzivně hledají i jiné možnosti. Z tohohle hlediska mně připadá pořád vlastně velmi iracionální postoj některých západních zemích k jaderné energii, protože jaderná energie je prostě zcela bezemisní a myslím si, že v tomhle ta naše vláda nebo ten náš postoj mně připadá rozumný, protože prostě jaderná energie je jedna z mála, která má opravdu jako velkou, kde, kde ta výroba spočívá na velké hustotě energie a problém s emisemi tam není. Jsou tam možná jiné problémy, ale pokud mluvíme o klimatu a pokud klimatickou změnu považujeme z hlediska lidské civilizace za zásadní, tak by nám ty, ta jaderná energie měla, si myslím připadat vlastně jako dost dobrá alternativa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Posloucháte názory prof. Davida Storch, biologa a ekologa. Světová meteorologická organizace v den zahájení Světové klimatické konference, o které jsme před chvílí mluvili, zveřejnila zprávu, podle které se oteplování planety i stoupání hladin oceánů zrychluje. Posledních 8 let bylo nejteplejších v historii záznamů a odtávání ledovců už nic nezastaví, jak to vidíte?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
No, těžko, těžko říct. Já si pořád myslím, že nás může ještě to globální klima překvapit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V jakém smyslu?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Respektive řeknu to ještě obecněji. Ano, ten trend je jednoznačně směrem k tomu oteplování, tání ledovců a tak dál, ale pořád bych nevylučoval možnost, že přinejmenším v nějakém krátkodobém měřítku může dojít k ochlazení, vlivem třeba zastavení Golfského proudu. To znamená, nemyslím si úplně nutně, že je ten trend nebo nějaký, že nějakou predikci budoucnosti získáme extrapolací těch současných trendů, které jsou jednoznačně v tom směru i vyšší teploty. Upřímně řečeno, já se právě vlastně skoro nejvíc obávám nějakého prudkého ochlazení, protože to by z mnoha hledisek bylo vlastně ještě horší než to oteplení. Obecně problém, o tom jsme tady řadukrát mluvili. To oteplování není ani tak v tom, že zvýší teplota o nějaké 2 stupně, ale v tom, že se zvýší nějaké klimatické extrémy. Ale kdyby najednou došlo k ochlazování, tak to má vlastně podobný následek, ale z hlediska třeba zemědělské produkce, schopnosti uživit lidstvo, ale vůbec jako mnoha dalších věcí by to mohlo mít ještě fatálnější následky než to oteplování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nasvědčuje, pane Storchu, něco, že by mohlo dojít právě vlastně k přesunutí k tomu jinému pólu?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Přinejmenším některé modely to nevylučují a ten Golfský proud se skutečně zpomaluje. A Golfský proud je hlavní tepelný výměník pro severní polokouli. To znamená, a dokonce víme, že v dobách ledových několikrát došlo k zastavení Golfského proudu z důvodu, které tady nemíním rozebírat. A to vedlo právě k velkému poklesu teploty. To znamená modely to nenaznačují, že je to možné. Zkušenost z toho z klimatického cyklu během čtvrtohor to taky naznačuje a vidíme to zpomalování Golfského proudu. To znamená, možná to je, možná ta pravděpodobnost je malá, to neposoudím, ale rozhodně bych to nevylučoval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přesto bych ještě chvíli u toho zůstala, protože mi to přijde zajímavé i důležité. Možná alespoň ve stručnosti, pane Storchu, co má tedy jaké faktory vliv na, ovlivňují Golfský proud?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
No, právě tání ledovců. Tam jde o to, že Golfský proud, ono vůbec ne globální, globální cirkulace proudu je daná v podstatě tím, jak se odpařuje voda rychle na různých místech země. A jde o to, když rychle tajou ledovce, tak se udělá vlastně poklička chladné vody, odtáté z těch ledovců na povrchu oceánu. V tomhle případě teda hlavně Atlantiku, protože jde o ten grónský ledovec. A ta poklička vlastně ta studené vody zamezí tomu té cirkulaci tepelné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle evropské služby Kopernikus byl letošní říjen v Evropě o 2 stupně teplejší, než je dlouhodobý průměr, ale asi je to prostě zpráva.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Zase září bylo o dost studenější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Takže ono, ten podzim byl docela zvláštní, ale bylo to vlastně zvláštní, jak to září, v září byl, bylo chladno. Už jsme si mysleli, že teda to bude hrozné, že už se nebude moct jít ven a najednou v říjnu to šlo. Ale to jsou ty výkyvy, které asi nejsou nějak, dokonce ani nemusí být spojené s globálním oteplováním.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
S globálním oteplováním a vůbec klimatickými změnami jsou teda určitě spjaty protesty, části klimatických aktivistů, kteří třeba vylévají polévku na obrazy od slavných mistrů, přilepují se k obrazům ve světových galeriích, co si o tom myslíte?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Je spousta akcí, jejichž cílem je upozornit na ty klimatické změny. Já si o tom v podstatě nic moc nemyslím, tak takovéhle vylévají něco na obrazy, oni jsou docela opatrní. Většinou to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jsou za sklem.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Jsou za sklem a tak, takže mně to přijde jako prostě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tedy ty obrazy.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Jako přijde mi to na jednu stranu zbytečné, na druhou stranu ne zas tak zásadní jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co, promiňte, naopak stávky studentů?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Stávka studentů je pro mě samozřejmě zajímavější, protože se mě to jako profesora na univerzitě týká, trochu tedy týká. Tam já jsem k tomu, já mám k tomu takový, jsem trošku rozpolcený. Na jednu stranu mně přijde, že je pěkné, že se studenti zajímají o svět a snaží se něco měnit. Navíc mně připadá pozitivní, že ta stávka je krátká, v podstatě ne nijak moc nezasahuje do výuky, je spojená s nějakými vzdělávacími akcemi a tak. Na druhou stranu jako pamětník té velké okupační stávky před 35, téměř 35 lety je to, že jo?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
33, jestli myslíte 1989.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Ano před 33 lety, tak je to takové trochu úsměvné, protože já jsem si myslel, že stávka má sloužit opravdu k tomu jako, k nějakému vynucení nějakých konkrétních věcí. Ta stávka v roce 89 tam byly nějaké požadavky, zrušit vedoucí úlohu komunistické strany, svobodné volby, vyšetření těch událostí 17. listopadu a tak. A až budou splněny, tak prostě stávka přestane, což se stalo. A tady on, tady vlastně ty požadavky jsou na jedné straně takové jako, takové hodně jako obecné, jako, že by vláda měla se o něco snažit. Na některé z těch požadavků mně připadají, jako že se vlamují do otevřených dveří jo. Prostě vláda má poměrně velkou agendu týkající se klimatických změn. Možná to není úplně její jaksi zásluha, protože to je hlavní agenda Evropské unie, ale jaksi docela ta agenda tam je veliká. A některé ty věci mně se třeba líbilo, když jsem četl, že oni mají požadavky i třeba na univerzitu a třeba ve smyslu, že mají mít od zateplené budovy, což mně připadá vlastně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale tak jsou to požadavky.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Ten požadavek je úplně rozumný, ale když se staví nové budovy, tak ty nároky na zateplení jsou poměrně velmi přísné. To znamená nové budovy jsou zateplené. Staré budovy, univerzita je ve velmi často ve starých historických budovách, které mají historickou fasádu a ten, tu nemůžete jen tak jednoduše zateplit, protože byste změnili prostě ráz toho, toho místa. A hlavně tyhle ty požadavky mně připadají trošku aspoň u nás na úrazy absurdní v situaci, kdy univerzita vůbec není schopná aspoň postavit pár nových budov, abychom se vůbec vešli fyzicky do těch, do těch budov. Až je postaví, tak určitě budou zatepleny, ale ty problémy, které univerzita má, jsou jako myslím teď strukturálním jsou z mého hlediska úplně zásadní. Takže zateplení budov já tomu určitě tleskám, ale obávám se, že jaksi spousta jo, že to jsou věci, které nejdou, protože univerzita nemá peníze ani na to, aby postavila pár nových budov, které jsou úplně nezbytně potřeba. To znamená, chci říct, že zčásti se ti studenti vlamují do otevřených dveří a zčásti chtějí něco, co je naprosto sympatické, ale zase těžko se s tím něco dělá prostě, že jsou tam infrastrukturální omezení. Prostě buď nejsou peníze nebo, nebo je to nějak nastavené tak, že postupně se to může měnit, ale rozhodně se to nezmění během stávky. Ale zase, abych byl, abych se vrátil zpátky a byl pozitivní. Oni si ani nepředstavují, že se to změní během stávky, oni na to upozorňují a z tohohle hlediska s tím vlastně problém nemám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Včera například studenti fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity přišli na fakultu s transparenty jako nerůst, vystoupit z energetické charty nebo pohodu všem. A co se týče těch požadavků, tak konkrétně tady na fakultě chtějí nebo ten požadavek zněl, přimět vládu k větší aktivitě tváří v tvář výzvám spojeným s globálním oteplování, se změnou klimatu. Tolik citace, co by tedy podle vás, aby třeba vám osobně, pane Storchu, to dávalo, řekněme, větší smysl nebo spíše efekt? Mohli, měli požadovat vlastně studenti, připomenu jenom, že je to celotýdenní protest a je to iniciativa studentů z hnutí Univerzity za klima.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
No jak, jak říkám, já si úplně nemyslím, že by vláda o těch problémech nevěděla, ale proč se mění pomalu je, prostě že jsou tam nějaká omezení. To znamená, já si myslím, že není od věci jaksi tlačit na to, upozorňovat na ty věci, ale zase na druhou stranu si úplně nemyslím, že třeba ten náš stát v tomhle je nějaký jako příliš pasivní. Jo to znamená, já si nemyslím si úplně, že ta stávka má jiný smysl, než upozornit na ty problémy. Nemyslím si, že jakoby měla vést opravdu k nějakým reálným posunům, protože ty problémy jsou známé. Dokonce i ta řešení jsou často známá, ale holt žijeme ve světě, kdy jako nemůžeme třeba teď odstavit uhelné elektrárny, protože by prostě jsme si, bysme ztratili energii a teplo jo. To znamená, ten stát se musí taky starat o to, aby lidi vůbec jako mohli přežít zimu. A to se tluče s nějakými opatřeními. Takže je to velmi obtížné, ale jak říkám, v podstatě upozorňování na ty problémy, s tím nemám zásadní problém kromě jediného, že totiž si myslím, že jsou jiné problémy, které jsou podobně zásadní, zásadní a na ně se neupozorňuje. To je můj hlavní problém vlastně s celou tou věcí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jak vnímáte kampaň, Sázíme Česko?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
To je věc, která teď se docela přetřásá. Já sám jsem se účastnil nějakého rozhovoru pro týdeník Echo, zprávy s těmi kluky, kteří to dělají. Mně ta idea je, že se oni shromažďují peníze na sázení stromů. Mně se na tom od začátku nelíbilo, nelíbil právě takový ten duch, že oni udělali velkou reklamu, která spočívala v tom, že říkali, co všechno vymírá, co se děje a tak. Přičemž já bych upozornil, že vymírání druhů to je podle mě opravdu ten závažný problém. Dokonce z mého hlediska závažnější než nebo, nebo podobně závažný jako klimatická změna. Ale s klimatickou změnu úplně přímo nesouvisí. Ty druhy vymírají kvůli tomu, že je lidí moc a spotřebují, mívají moc zdrojů, nikoliv kvůli, kvůli klimatu. Takže mně na tom trošku vadilo, že to postavili takhle, že tím sázením stromů se zabrání vymírání. To v podstatě z té reklamy plyne. No a teď problém další je, že když s nimi člověk mluví, tam byly dokonce články o tom, že, že jde vlastně o podvod, že tahají z lidí peníze na věci, na které stejně ten stát platí, protože zalesňování je prostě něco, co, co jde z dotací. Když s nima člověk mluví, tak získá spíš po pocit, že o podvod nejde, ale že jde o jistou naivitu. Protože oni vlastně chtějí sázet stromy na lesní půdě, což je v pořádku. Na druhou stranu zalesňování té lesní půdy je, jako je ze zákona. To znamená o ty majitelé to musí zalesnit tak jako tak. Ovšem pokud bych měl říct něco pozitivního o tom tak to je to, že oni se snaží, když už se to zalesňuje, tak aby se to zalesňovalo nějakými dřevinami, které budou jaksi lepší než smrk, když to řeknu úplně takhle jednoduše.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Můžeme to možná zobecnit, protože nejsou tady zástupci té iniciativy, tak abychom.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Jasně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nebo abyste nemluvil za ně. Možná obecně tedy, smysl sázení stromů jako takových.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
K tomu jsem se chtěl dostat jo. Já jsem se bál na začátku, že oni si představují, že čím více stromů vysadí v krajině, tím to bude lepší, tak to není. Dokonce je to, bych řekl zčásti i z mého hlediska naopak, protože nejvíc v naší krajině jsou ohrožené právě ty nelesní typy prostředí, které zarůstají anebo jsou použity jako, jako intenzivní zemědělství. To znamená sázení stromů mimo les, je z hlediska biologické rozmanitosti často vysloveně škodlivé jo. To znamená, něco jiného to může být někde v nějakých jiných zemích tam, ale i tam teda i třeba v těch tropech je, kde to znám, tak sázení stromů znamená vysazování plantáží, což je skoro to nejhorší, co můžete z hlediska biologické rozmanitosti udělat. Takže toho jsem se bál, že tohle bude ten problém. Ale ono se ukázalo, že oni chtějí sázet na té lesní půdě, ale tím to zase jako přestane být vlastně zas tak moc zajímavé, protože na lesní půdě se to bude, se to osází tak jako tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Názory Davida Storcha, biologa a ekologa z Univerzity Karlovy. Děkuji, pane profesore, za váš čas i postřehy a přeji hezký den, na slyšenou.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK v Praze a AVČR
Děkuji, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková, dobrý den.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.