Přepis: Jak to vidí David Storch - 12. září 2019

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes profesor z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd David Storch, vítejte. Dobrý den.

David STORCH, profesor z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd
--------------------
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Naše témata přemnožení hraboši, lesní požáry, extrémní sucho, nová zonace Národního parku Šumava a také zákaz trofejních lovů. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. V polovině prázdnin se rozhořel spor mezi zemědělci a ekology kvůli přemnoženým hrabošům. Chvíli to vypadalo, že se budou smět trávit plošně. Nakonec se ale úřady povolení stáhla, je to dobře?

David STORCH, profesor z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd
--------------------
Já v tomhle ohledu nejsem úplně nestranný pozorovatel, protože coby předseda České společnosti pro ekologii jsem byl součástí nějakého pohybu proti tomu, byl jsem podepsán na nějakém prohlášení společnosti, takže, takže jsem to viděl trošičku zevnitř, takže objektivní určitě nejsem.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, o to je to zajímavější.

David STORCH, profesor z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd
--------------------
No ona to bylo docela zajímavá kauza, která vlastně proběhla z mého hlediska docela dobře. To znamená vlastně ten postup, jak ta kauza postupovala, nebyl nějak nějak jako moc kritizovatelný nebo nějak extrémně problematický. Stalo se prostě to, že hraboši se přemnožili, jeopravdu letos hraboší rok, je jich strašně moc a zemědělci s tím bojují, jak můžou a nedaří se jim to. A speciálně na Moravě opravdu to mělo tu kalamitní povahu, takže žádali o povolení plošného trávení, které jim, což jim bylo na chviličku povoleno a pak se zdvihla právě ta vlna protestů, a to v podstatě hlavně z toho důvodu, že prostě žijeme v době, kdy plošné rozhazování jedů v krajině považujeme za nepřípustné z mnoha hledisek. Tam to hlavní, ta hlavní kritika byla nebo ten hlavní důvod, proč to bylo kritizováno, bylo pochopitelně, že toto plošné rozhazování vede k jednak k primárním otravám necílových druhů, to znamená seženu to zajíci, srnky přímo ty otrávené návnady.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Anebo potom ti predátoři sežerou ty hraboše.

David STORCH, profesor z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd
--------------------
Anebo právě sekundární, sekundární úhyny, tedy těch predátorů, což že sežerou hraboše. Ty argumenty proti tomu byly ty, že ten jed, který použili, myslím, že se jmenuje Stutox 2, tak je vlastně poměrně málo nebezpečný v tom smyslu, že zabíjí poměrně rychle a některé vědecké studie tvrdily, že ti hraboši se vlastně jako nejdou na povrch a tak, a ti zemědělci argumentovali právě tím, že nejsou žádné doklady toho, že by to vedlo k nějakým právě těm otravám těch necílových druhů nebo k sekundárním otravám. Problém byl ovšem v tom, že oni vycházeli ze studií, které se netýkaly plošného, plošné aplikace. Dosud se aplikoval tenhle jed do nor, a to bylo vlastně povoleno, teď šlo o to povolení té plošné aplikace a na to vůbec žádné studie nebyl, to znamená ty jejich argumenty, že nejsou žádné doklady sekundárních otrav.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak nemohou být.

David STORCH, profesor z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd
--------------------
Tak prostě nebyly, protože žádná plošná aplikace nebyla udělaná, mimochodem potom, co došlo tedy k nějaké plošné aplikaci a skutečně umřeli čápi právě na tento jed, jak se, jak ukázal veterinární rozbor, to znamená ukázalo, že skutečně ekologové měli pravdu, protože prostě sekundární otravy můžou nastat, no a taky vlastně poměrně brzo došlo k jednání mezi ministerstvem zemědělství, ministerstvem životního prostředí a bylo to zakázáno, respektive bylo stanoveno, že to může být povoleno jenom na speciální žádost a speciální prošetření, což ovšem znamená principiálně, že to je zakázáno, to znamená z mého hlediska to vlastně proběhlo docela dobře.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Proč se hraboši tak moc přemnožili? Napomohlo tomu to extrémní sucho?

David STORCH, profesor z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd
--------------------
Asi ano, ale hrabošů a obecně u mnoha malých hlodavců a mimochodem nejen hlodavců, dochází k populačním cyklům. U těch hrabošů je to typicky tří až pětiletý cyklus a pravda je, že ten /nesrozumitelné/ letos byl abnormální, byl prostě vyšší než jiné /nesrozumitelné/.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A jak to, že to je lokální problém nebo byl, protože ne všude to farmáři brali jako fatální pohromu?

David STORCH, profesor z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd
--------------------
Takhle ti, právě ti hraboši byli přemnožení v podstatě všude kamkoliv jste jeli v České republice, tak jste měli možnost vidět běhající hraboše, což není zas tak obvyklé, protože hraboši jsou primárně podzemní zvířata, takže přemnožení byli, ale prostě někdy byli přemnožení víc. Ta Morava je teplejší. Je prostě tam řada lokálních podmínek, které, které k tomu vedou a skutečněto lokální pohroma byla, to já nechci vůbec zlehčovat a ani ekologové to nezlehčovali, akorát říkali, že prostě plošné trávení dneska není přípustné.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak se ukázalo, samotná příroda si umí poradit poměrně rychle, třeba velkými hejny čápů na jižní Moravě, o tom se psalo.

David STORCH, profesor z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd
--------------------
Ano, ale ono to, pro to přemnožení, tam bylo pár nějakých velkých hejn, ale to přemnožení takového rozsahu, že v okamžiku, kdy nastane tenhle ten /nesrozumitelné/, tak ho vlastně žádní predátoři nedokáží zlikvidovat. V podstatě se musí počkat do příštího roku, kdy ta populace vlastně se zreguluje sama tím, že nemá, co žrát, nebo že se tam rozšíří nějaké nemoci, ale to je to zase je pravda, tím se občas také argumentovalo, že to představa, že to vyřeší nějací přirození predátoři, ať už savčí nebo ptačí, ta je, ta ta je iluzorní. Oni můžou modulovat ten celý cyklus, můžou třeba prodlužovat ty, tu tu periodu, můžou trošičku měnit vlastně nějaké poměry v tom cyklu, ale když ten /nesrozumitelné/ nastane, tak je těch zvířat prostě tolik, že to žádní predátoři vůbec nejsou schopný zvládnout.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, ale ta ta příroda se snaží, věřím, že tomu, že to s tím souvisí, četl jsem, že vlastně nastal babyboom mláďat právě u těch dravců, kteří se živí právě myšmi.

David STORCH, profesor z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd
--------------------
Přesně tak. Já jsem i sám vlastně překvapen, kolik třeba letos bylo slyšet takhle z lesů mladých puštíků, což si dávám do souvislosti právě s tím, takže to je určitě pravda. Predátoři se namnožili, ale jak říkám, to je něco, to to neznamená, že zvládnou ten současný /nesrozumitelné/. Oni potom třeba zvládnou zabránit nebo zpomalit množení po tom /nesrozumitelné/. Lze předpokládat, že další rok, příští rok už ne prostě ten /nesrozumitelné/ pomine jo. A potom ti predátoři budou schopný regulovat tu populaci, ale v okamžiku, kdy ta populace přestřelí nějakou hladinu, tak ti predátoři prostě nereagují.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hostem Dvojky v pořadu Jak to vidí je biolog David Storch. Patrně sucho bylo za dalším trablem tohoto léta, častými požáry. Hořelo hodně na Sibiři, uprostřed afrického kontinentu a v Amazonii. Mají tyto rozsáhlé požáry po světě něco společného?

David STORCH, profesor z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd
--------------------
Já si myslím, že mají společného spíš rostoucí tlak a rostoucí exploataci ze strany lid,í než to sucho, protože my tady jsme měli nějaké sucho, ono teda letos to sucho nebylo nijak strašlivé, to není srovnatelné třeba s loňským rokem nebo s rokem 2015, ale hlavně ono ale lze těžko předpokládat, že bude globální sucho. Máme tady globální oteplování, teplota stoupá, ale to v principu znamená, že srážky se buď nemění nebo dokonce rostou, protože rostoucí teplota znamená větší odpar, a tak, to znamená celkové množství srážek na zeměkouli neklesá. Někde bylo určitě sucho jako u nás v Evropě, jinde na jiných místech třeba taky, ale rozhodně ne všude. To znamená lze těžko předpokládat nějaké globální sucho na všech kontinentech, které by způsobilo tyhle požáry. Pravda ovšem, že ty, pravda ovšem je, že ty požáry může způsobit, může trošičku podpořit to mírné oteplování, protože když je prostě větší teplo, tak třeba zrovna na Sibiři, tak zkrátka mokrá místa se rychleji vysušují a potom snadněji hoří. Ty požáry na Sibiři jsou běžná věc, patří to k tomu tajgovému ekosystému. Ten má takzvanou požárovou dynamiku, že prostě jednou přibližně za 100 let ty lesy hoří, ale pravda, že teď hořely hodně, ale ne třeba tolik nebo aspoň, co já vím, ty data nebyly třeba tak strašlivá jako myslím z roku 2003, to znamená není to úplný extrém, ale hoří hodně a zvyšuje se intenzita požárů, nicméně, zdá se, že větší problém nebo problém, s kterým to souvisí, je právě ta exploatace, sibiřské lesy jsou v ohromném množství těženy, a to tak těženy, že dokonce i Vladimir Putin jaksi se začal o to zajímat a ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ono jde o nelegální těžbu.

David STORCH, profesor z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd
--------------------
Ono, ono je to zčásti nelegální, ale zčásti jde o to, že prostě ta Sibiř, na Sibiři vždycky říkali, že jo, car je daleko, a tak na Sibiři jsou prostě nějaké gubernie, které si, kde si místní vládci dělají v podstatě, co chtějí a prodávají dřevo Číňanům. To znamená ono to třeba z nějakého lokálního hlediska je relativně legální, já vlastně, co to, co je legální a co nelegální v Rusku nedokážu vůbec jaksi rozlišit, ale v každém případě je to, je to těžba, která už z hlediska centra, to znamená prezidenta Putina je problém, to znamená z toho hlediska je to opravdu docela napadné, že i on se o to zajímá. A jde hlavně o obrovský tlak Číňanů na to dřevo. A součástí toho celého procesu jsou taky ty požáry nejen, protože ty, že když se někde těží, tak to je pak třeba, tak je tam prostě víc lidí a vyšší riziko, že tam nějaký požár vznikne, ale ty požáry jsou často zakládány také záměrně jako způsob, jak zahladit stopy právě po té nelegální těžbě. Čína teď hrozně pečuje o svoje vlastní lesy, jsou tam poměrně drakonické zákony proti kácení lesů opravdu a čínské lesnictví je dneska velmi, velmi progresivní, no a takže to řeší tím, že bere dřevo odjinad, a tak Sibiř se samozřejmě nabízí, to znamená ten tlak je tam obrovský a vede to opravdu k obrovsky rozsáhlému odlesňování Sibiře. Sibiř je velká divočina, ale moji kolegové, kteří tam jezdí, mi říkali, že už prostě na mnoha místech není, že, že to je vidět i z letadla, jak je vytěžená, takže je to obrovský problém a podobný problém je třeba v Brazílii.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Odlesňování Amazonie pokračuje rekordním tempem. Zásluhu na tom má taky brazilský prezident Jair Bolsonaro, který vzkázal po svém ministru zahraničí, že tvrzení o globálních změnách klimatu je spiknutím kulturních marxistů. Co ho k tomu vede k takovému tvrzení?

David STORCH, profesor z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd
--------------------
No, zkrátka populismus. Prezident Bolsonaro je velmi problematický. Já mám řadu brazilských kolegů a kamarádů, kteří jsou ze situace v Brazílii velmi zoufalí. On prostě, on je populista. Tvrdí, že Amazonie patří Brazílii a patří brazilskému lidu. A je potřeba jí prostě zužitkovat ekonomicky za každou cenu a nikdo mu do toho nemůže mluvit, a když argumentuje klimatickými změnami, tak je to prostě celosvětové spiknutí. To je celkem běžný postoj diktátorů, když prostě je nějaký mezinárodní tlak, tak začnou mluvit o spiknutí. A je to, je to opravdu velký problém. Tam v té Brazílii to vypadalo totiž jednu dobu docela dobře, došlo k nějakým dohodám. Brazílie vlastně byla a ještě pořád je velmi relativně rozvinutý stát a s velmi vzdělanou elitou a jaksi mezinárodně normálně kooperující, ale to se teďko bortí. A uvidíme, jak to bude. Ten mezinárodní tlak je schopen něco změnit prostřednictvím třeba obchodních dohod. O tom se teď docela mluví, ale ta situace je rozhodně špatná a jak říkám, sucho je 1 věc a určitě moc nepřispívá k situaci v Amazonii. Nicméně ta Amazonie jako taková je docela dobře fungující takový homeostatický systém, myslím ten amazonský prales, protože ona vlastně vytváří svoje vlastní mraky, z kterých pak prší, takže tam, takže tam funguje takový ten malý vodní cyklus. A který funguje i jako klimatický, taková klimatická regulace a tak nic... Takže to sucho je schopen jakýmsi, jakýmsi způsobem kompenzovat. No, ale, když se do toho přidá tohle, tahle exploatace, tak tak je problém. Ono to souvisí s tím, co já jsem tady mockrát říkal, že globální oteplování jako takové není tak velký problém, problémem se to stane teprve v kombinaci s tím lidským tlakem a s tou exploatací.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pojďme se aspoň krátce zmínit o tom, co se děje v té střední Africe, protože tam jsem četl, že nejde, sice jsou to rozsáhlé požáry, ale nehoří tam ten původní porost, ale už nějaké ty kulturní dřeviny, jestli tomu dobře rozumím.

David STORCH, profesor z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd
--------------------
N, tam, tam hoří leccos, ono v Africe, třeba já to znám z afrických savan, tam běžně místní lidé zapalují ty savany prostě, protože tím způsobem je zúrodňují a také zabraňují jejich zarůstání, to znamená, to je vlastně jejich běžný způsob managementu, který sám o sobě nelze tak úplně kritizovat prostě, protože ty savany mají taky právě podobně jako tajga požárovou dynamiku, to znamená z tohohle hlediska na tom není nic špatného. Problém je, že je toho prostě zase moc, jo? Takže zase ty požáry jsou samy o sobě něco přirozeného, velká část našich nebo biomů pozemských nějak počítá s požáry, když to řeknu metaforicky nebo je založena na požárové dynamice, ale ti lidé to prostě přehání, zvyšují frekvenci ,intenzitu požárů a stejně tak je tomu v té Africe. Požáry tam k té Africe patří, ale lidi, lidi to prostě podporují až moc.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Rada Národního parku Šumava už v červnu schválila návrh nových zón. Na dalších 15 let vzniknou ze současných tří zón 4. Kritici tvrdí, že se příliš rozšíří bezzásahové oblasti. Vám to tak jako makroekologovi vyhovuje?

David STORCH, profesor z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd
--------------------
Mně připadá ta nová zónace docela rozumná. Ono to vlastně, já vlastně trošičku ty kritiky chápu, protože ten posun je docela značný. On souvisí s tím, že byly tak byla schválena nová novela zákona 114 o ochraně přírody krajiny, která se týká, teda ta část, která se týká právě národních parků, no a ta současná zónace je taková, že 27 % Šumavy, teda myslím toho národního parku, ne celé Šumavy, byla byla stanovena jako zóna přírodní, to znamená vlastně úplně bezzásahová. Potom necelých 25 % je zóna nějaké přírodní ochrany, kde se může trošičku zasahovat, teď nevím, jak se to přesně jmenuje. Pak dalších, dalších přes 40 % je zóna takové ty aktivní ochrany, kde prostě může, můžou probíhat různé managementové, různý, různý management vlastně, oochranářský management a pak je asi 2 a půl procenta zóny, kde se může stavět, a to znamená vlastně té té přírodě je tam dáno poměrně hodně. Sice vědci, včetně teda mě zčásti protestovali proti nějakým takovým detailům typu, že nějaká místa nebyla vyhlášena tou přírodní zónou, přestože by měla, ale v podstatě si myslím, že jde o detaily a jde o kompromisní návrh. Vlastně mě překvapilo, že se to schválilo kompromisem nějakým grémiem, kde byli zastoupeni i i představitelé těch obcí, nicméně problém s tím má hlavně Jihočeský kraj, který spustil takovou kampaň, kterou si dokonce nechal zaplatit nějak nebo zaplatil nějakou PR agenturu, ale v podstatě si myslím, že dneska tím, že to, že tohle to schválení proběhlo nějakým docela na základě dlouhého jednání a vlastně docela dobrého kompromisu, tak si myslím, že to je dobře a já doufám, že se to moc nezmění, ale říkám vlastně je toho poměrně moc, poměrně dost jo, 27 čistě bezzásahové plus dalších, to znamená dohromady je víc než 50 % vlastně opravdu přírodní zóny, ale na druhou stranu tak od toho je to národní park, takže z tohoto hlediska mě to připadá zcela v pořádku.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jihočeský kraj nejenom, že spustil kampaň, ale v srpnu podal správní žalobu na šumavský národní park a taky na ministerstvo životního prostředí, protože kraj tvrdí, že ho obě instituce prakticky vyloučily z jednání o novém rozšíření šumavských zón ochrany přírody, jak se díváte na ten postup, myslím tu žalobu?

David STORCH, profesor z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd
--------------------
Já ty detaily vlastně neznám. Vím jenom, že to jednání,na tom jednání určitě byli zástupci těch dotčených obcí. Nevím, jestli všech a nevím, do jaké míry to zastoupení kraje bylo takové, jak by mělo být, to opravdu je věc asi nějakého soudu, ale ty zprávy, co mám já, tak byly takové, že vlastně tam, že, že to byl docela konsensus docela z mnoha stran, ale říkám takové ty úplně konkrétní správní detaily neznám. Možná se o tom bude ještě, ještě dál mluvit, ale jak říkám podobně jako je to, jako to bylo vlastně u těch hrabošů, mně přišlo, že vlastně ta procedura proběhla správně.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Není ale riziko, že se třeba kvůli tomu ještě více rozšíří kůrovec?

David STORCH, profesor z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd
--------------------
No těžko říct. Já si, já si myslím, že možná, že na té Šumavě už by to tak nemuselo být prostě proto, že ta velká kůrovcová kalamita tam byla tak obrovská, že dneska v těch místech už roste mladý les, který je vlastně poměrně rezistentní proti kůrovci, to znamená nevidím do toho zas úplně moc, ale mám pocit, že ten kůrovec je dneska větší problém mimo Šumavu, a to zčásti právě proto, že na Šumavě to byl problém v minulosti, takže ty lesy sežral a teď jsou tam mladé lesy, které, které nejsou tak citlivé. Nicméně ten kůrovec obecně mimo, mimo Šumavu dneska je teda obrovská záležitost.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No skauti a skautky za 3 měsíce pomohly v Krkonoších odkornit více než 200 m3 stromů napadených kůrovcem. Odpovídá to asi dvěma stovkám vzrostlých stromů. Je tohle to cesta k lesům pomoci?

David STORCH, profesor z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd
--------------------
No je to, já bych řekl, že je to kapka v moři aspoň, nevím. Já jsem letos o prázdninách teď v létě jezdil docela hodně po České republice. A kamkoliv jsem přijel, tak tam byly uschlé smrky, na mnoha místech člověk jde smrkovým lesem a zjistí, že ne něj prší a pak zjistí, že to, že to není voda, ale jehličí, a to je hnědé jehličí, ale zelené jehličí od těch prostě čerstvě zabitých stromů. A kam se člověk podívá, a to dokonce v místech, kde třeba uprostřed listnatých lesů byl malý ostrůvek smrků ,tak ty smrky byly postižené kůrovcem, to znamená já si myslím, že v podstatě, že, že je to opravdu velká věc, jestli to katastrofa, je trošku měřítko pohledu, ale je to prostě velká změna, kterou asi to, že nějací skauti nějaké stromy odkorní, lokálně tomu můžou pomoct, ale myslím si, že je to prostě mnohem větší, než aby to, aby tomu pomohly takovéhle věci.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Sněmovna o pravidlech pro snazší boj s kůrovcem rozhodne zřejmě nejdřív zítra, tedy v pátek. Důvodem, proč včera schvalování novely lesního zákona nedokončila, byl hlavně spor o roli státu při regulaci přemnožené zvěře. Krátce můžete vysvětlit, o co jde?

David STORCH, profesor z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd
--------------------
Tohle, řekl bych, je nejdůležitější věc. Ono existuje poměrně jednoznačný návod, jak čelit změnám našich lesů, když to řeknu opatrně. Ono netýká se to jenom kůrovce, týká se to i některých listnáčů, které, které umírají pod vlivem různých patogenů, prostě na naše lesy tak na tom nejsou úplně dobře s hlavní důvod je, že jsou stejnověkké a často jednodruhové, to znamená, že jsou to monokultury, takže je spousta opatření, jak to měnit a jedno z těch opatření je jednak sázet prostě nějaké rozmanitější, rozmanitější porosty a jednak nechávat, nechávat ten les regenerovat sám od sebe. To znamená vlastně náletem. K tomu je to opatření, které už na části bylo schváleno v té novele, to jest, že se nemusí zalesnit do dvou let, ale může nechat déle až to prostě zaroste nějakými listnáči, a tak. To je dobrá idea. Problém je, že ta zvěř tak přemnožená, že v okamžiku, kdy nějaká paseka třeba po kůrovci zaroste listnáči, tak ji s velkou pravděpodobností za sežere, sežere vysoká zvěř jo, to znamená nepomůžeto, a proto je tam potřeba udělat ten další krok, což je regulace té vysoké zvěře a toho se týká právě jeden z těch mnoha pozměňovacích návrhů, těch pozměňovacích návrhů je celá řada a jsou zásadní, protože když se nepřijmou, tak tak, tak to prostě nebude fungovat. Bude to fungovat jenom v tom komplexu. Tohle nechávání, nechávají tomu spontánnímu zárůstu je dobrý nápad, ale když se to nezkombinuje s regulací dveře, zvěře pardon, tak to nebude fungovat, takže ano, tohle je úplně kritické a vlastně není divu, že na tom se to zaseklo.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já jsem slíbil ještě jedno téma, doufám, že stihneme. Ve světě se vášnivě diskutuje o zákazu trofejních lovů. Přiznám se, že mě velmi překvapilo, když se proti jejich zákazu vyslovilo víc než 130 předních odborníků z oblasti mezinárodní ochranářské praxe. A v otevřeném dopise teď apelují na vlády Spojených států a Velké Británie, které momentálně zvažují zákaz trofejních lovů, aby svůj postup přehodnotily, můžete to vysvětlit?.

David STORCH, profesor z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd
--------------------
Já s tím souhlasím, s tím protestem proti protestu, protože znám to z Afriky, kam jezdím v podstatě pořád. Velká část Afriky, část Afriky jsou národní parky, tak ty fungují docela dobře díky turistům, ale část je, jsou soukromé rezervace, které fungují díky tomu, že tam jezdí si bohatí lidé ze západu, respektive severu zalovit a je to je to na velmi signifikantní část africké savany. A kdyby tomu tak nebylo, kdyby tyhle tyhle ty oblasti nemohly profitovat tz trofejního lovu, tak se velmi pravděpodobně promění na nějaké plantáže nebo pole a ta savana zanikne to znamená ten trofejní lov, přestože z hlediska takového jaksi moderního náhledu na ochranu jednotlivých zvířat to vy to vypadá divně, tak udržuje tu savanou, takže jározhodně nejsem příznivcem trofejního lovu, ale jako způsob ochrany území to bohužel nebo bohudík funguje.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jedním z argumentů, že byznys soukromých rezervací se přestane vyplácet a území potom tedy, které dnes je chráněné jako safari, začne ustupovat zemědělcům, pastevcům, lidským sídlům tedy jiným formám zhodnocení krajiny. Není cesta najít řešení, aby se vyplatilo držet tu rezervaci nebo zkrátka tu oblast, aniž by se lovila trofejní zvířata třeba takové ty lovy beze zbraní?

David STORCH, profesor z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd
--------------------
No, jenže lovy beze zbraní to je třeba focení, ale na to už jsou ty národní parky a ty oblasti, které jsou prostě otevřené turistům, takže tohle to, tohle zase cílí na jinou klientelu. A ty národní parky v podstatě už jsou dostatečné na to, aby si užili milovníci focení a prostě běžní turisté, takže a ty národní parky samotné nestačí. To znamená tam té plochy je třeba chránit mnohem víc a obávám se, že na to ten trofejní lov budeme potřebovat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Signatáři výzvy tvrdí, že snahy o zákaz trofejního lovu jsou nejspíš jen odváděním pozornosti od hlavních příčin ohrožení zvířat v přírodě, to znamená?

David STORCH, profesor z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd
--------------------
No tak hlavní příčina všech problémů, ekologických problémů je ten tlak rostoucí lidské populace a její využívání, to znamená přeměna těch původních typů prostředí na pole a plantáže, když to úplně zjednoduším.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže největším ekologickým problémem je člověk?

David STORCH, profesor z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd
--------------------
No, tak to to jednoznačně dokonce téměř z definice.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Také tímto konstatováním končíme náš dnešní rozhovor. Hostem pořadu Jak to vidí na Dvojce byl profesor z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky David Storch. Tak vám teď vlastně začíná nový akademický rok. Přeje se do něj něco?

David STORCH, profesor z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd
--------------------
Nevím o tom.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak ať se vám daří a budeme se těšit zase další návštěvu. Za chviličku za 4 a půl minuty bude půl, bude 9 hodin, to znamená, že vás čekají zprávy a potom další program. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.