Přepis: Jak to vidí David Mareček – 17. září 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, dnešní pozvání přijal David Mareček, generální ředitel české filharmonie, rada vás vidím, dobrý den.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Naši pozornosti neujde například královna detektivek Báječný muž s klikou nebo Valčík od filmové legendy, inspirativní poslech. Před 130 lety se narodila Agatha Christie, v počtu prodaných titulů ji předstihl jen William Shakespeare a Bible. Čím její rozsáhlé dílo dodnes podle vašeho názoru pane Marečku, fascinuje scénáře i diváky a tvůrce televizních, filmových či rozhlasových adaptací?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
No, já mám radost, že se výtisku knih Agathy Christie tolik prodalo, protože na rozdíl právě od toho Shakespeara, který opravdu vyžaduje určitou přípravu, určitý přístup, tak díla Agathy Christie je otevřené úplně každému a to čím fascinuje, těžko říct, podle mě je to fantazie, kterou ona měla, protože to odborné zázemí získala víceméně náhodou, díky tomu, že pracovala za války jako lékárnice, to znamená, že se dostala k těm jedům, o kterých potom píše ve svých detektivkách, ale důvod, proč jsou ty detektivky tak populární, je myslím opravdu fantazie, to jak zachází s příběhem, a to, že ukazuje, jak říkal Werich, že klasické je to, co odolává změnám vkusu, proudů nebo směrů, tak to je Agatha Christie, protože když malinko odejdu od té knížky nebo od těch knížek samotných, tak v televizi je stále populární seriál s Herculem Poirotem, jako hlavní postavou a všimněte si, když se na to díváte nebo když diváci, u kterých je stále populární, ho sledují, jak ty díly jsou dlouhé a jak jsou vlastně pomalé, v dnešní době a teď dám příklad, který považuju za dobrý, neříkám tím, že ta jedna věc je dobrá a druhá je špatná, ale BBC udělala vynikající seriál o Sherlocku Holmesovi, který je převedený hodně do moderní doby a je to skvělá věc, na kterou se výborně dívá, ale je to ohromně rychlý, tam když člověk sleduje příběhy, které zná taky z knih Arthura Conana Doyle, tak je vidí převyprávěné, přenesené jinam, akční, skvěle udělané, ale proti tomu ten Poirot je opravdu pomalý tak, že do stejného času, do kterého se vejde ten jeden příběh Poirotu, tak ta moderní verze Sherlocka by musela mít spoustu odboček, dějových zápletek a dalších věcí takže,, abych se vrátil na začátek a odpověděl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Oni si s tím seriálem, že vám do toho vstupuji, je to tuším 70 dílů v hlavní roli je David Suchet.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A oni si s tím opravdu vyhráli, že je to svým způsobem, i když se zaměříte třeba jenom na budovy, ve kterých se to natáčelo, tak je to taková až učebnice architektury.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
Je to pravda a je podobně bych řekl, přestože se nedá podsouvat tvůrcům, jestli vystihli nebo nevystihl ducha.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Té doby?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
Agathy Christie anebo té doby, tak podobné je to s těmi knížkami, že se podařilo v tom seriálu zachovat ducha a rytmus právě té doby, čili nejen učebnic architektury, učebnice psychologie, to jak, jak ty postavy tam fungují a je to pro mě příjemné zjištění, že pořád existují věci, které opravdu odolávají těm změnám a na které se stejně rádi díváme, stejně rádi je čteme jako v době jejich vzniku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A on sám život Agathy Christie by vydal na román a možná i několik, mimochodem, pokud se nepletu, chtěla studovat hudbu?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
Ano, chtěla studovat hudbu, potom ji život zavedl jinam, ale je možná, že i to ten, ta pestrost života Agathy Christie je právě jedním z důvodů, že ta literatura je tak populární, protože člověk musí mít i vnitřní život hodně bohatý na to, aby měl co převést na papír.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vidíte, pane Marečku, v jejich knihách a nebyly to teda jenom detektivky, ačkoliv dominovaly její tvorbě, nějaké aktuální poselství v dnešní době?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
To se přiznám, že ani ne, mně aktuální na tvorbě Agathy Christie opravdu připadá to, když to řeknu hodně lidově, že když něco uděláte pořádně, tak to vypadá pořádně teď i za 100 let, a to si myslím, že je dostatečné poselství samo o sobě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nejprodávanější detektivkou z pera Agathy Christie a zároveň čtenářsky nejoblíbenější je kniha Deset malých černoušků z roku 1939. Ve francii se rozhodli tuto knihu vydávat pod titulem Bylo nás 10, aby se vyhnuli používání slova černoušci, s tou změnou souhlasí i pravnuk spisovatelky, protože podle něj prý některé výrazy z doby, kdy Agáta Christie tvořila, jsou už překonány, ono to slovo negr má v angličtině vlastně i ve francouzštině asi trochu jinou konotaci nebo než černoch.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
Ten výrazně je pejorativní skutečně a je pravda, že na tomhle titulu se ukazuje, jak se doba změnila a je to v dobrém i ve špatném na jedné straně, myslím si, že je dobře, že si daleko víc hlídáme, abychom neuráželi žádné menšiny jakéhokoliv druhu nebo nějakou rasu, ale na druhé straně jsme občas příliš, příliš korektní a pohybujeme se mezi dvěma póly. Jeden je ten opravdu, kdy někoho urazíme, ale snažíme se to schovat za svobodu projevu, no a ten druhý je, že jsme tak korektní, až tu svobodu skutečně omezujeme, ale najít, kde je ta hranice, kdy svoboda projevu je vlastně, je svobodou projevu omlouváno hulvátství a na druhé straně, kdy ta korektnost nás už příliš svazuje, tak tuhle hranici najít, to si myslím, že je docela aktuální úkol naší doby, ony ty názvy se měnily i v různých zemích, Američané dokonce to měli chvilku jako 10 malých indiánů, to museli přirozeně také opustit a jeden z těch názvů přeložených do češtiny je i Až tam nezbyl žádný nebo Bylo nás 10.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To z té říkanky.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
Ano, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Původní. Říká se tomu právě kultura mazání, když se vracím právě k tomu, k úpravě starších děl, aby lépe vyhovovala dnešní době, jak tedy k tomu přistoupit podle jakého klíče?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
Já myslím, že ten klíč se opravdu hledá hodně těžko a nejsem moc přítelem mazání, protože pokud ten autor je kvalitní, pokud prokázal lety, že to co vytvořil, že to dílo opravdu patří do kulturního odkazu, tak si myslím, že lepší než mazat, je vysvětlovat, to znamená neměnit to, co bylo vytvořeno, ale raději třeba poukázat na historický kontext, ve kterém to vzniklo, poukázat na to, co to, které slovo v určité době znamenalo, jak se na něho díváme dneska, ale zasahování do děl jejich upravování se mi zdá, že je špatně naprosto.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Aktuální události kolem nás dnes glosuje generální ředitel České filharmonie David Mareček, když byl Jiří Menzel ještě jako student filmové Akademie múzických umění na letní brigádě v lesích na Křivoklátsku a každý den tam chodil asi 2, 3 kilometry pěšky z místa, kde bydlel, tak jsi řekl, jaké má štěstí, že vůbec je, že studuje film, že má toto privilegium a tenkrát si řekl, že to zavazuje, že bude dělat filmy, které budou pro lidi a nebudou, cituji, blbé, povedlo se mu to?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
Já myslím, že se mu to povedlo měrou vrchovatou a že Jiří Menzel je jedním z těch vzácných příkladů, kde se spojuje vysoké, opravdu vysoké umění s určitou srozumitelností a trochu se tím dostáváme v jiné barvě nebo v jiném odstínu k tomu, o čem jsme před chvilkou mluvili v souvislosti s tím, kde končí svoboda projevu a kde naopak začíná ta hyperkorektnost a v případě Jiřího Menzela je to jiný rozpor, a to je ten, co je skutečně to velké umění a někdy autoři mají, tak jak jsem říkal, že hulvátstvím omlouváme svobodu projevu, tak tím, že nejsou zase tak velcí umělci, tak to mají tendenci omlouvat tím, že vytváří něco nesrozumitelného a naopak věci, které se lidem líbí a které jsou velmi přístupné a srozumitelné, ale nejsou umění ani omylem, tak zase za umění vydáváme a Jiří Menzel pro mě ve filmu je tím, který dokázal točit tak, aby to v podstatě pochopil každý, aby tomu rozuměl každý, kdo se na ten film dívá, ale zároveň ta filmařina nebo to řemeslo jeho je na nejvyšší myslitelné úrovni a kdyby nic jiného, tak tímhle je nesmírně vzácný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak jste vnímal ten jeho rukopis, jako stopu zanechá, možná už jste to naznačil v naší kinematografie nebo i ve světové?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
Určitě i ve světové, když už v roce 67 dostal Oscara za Ostře sledované vlaky, natočené nebo dokončené o rok dříve. Mně se v souvislosti s Jiřím Menzelem vybaví jedno slovo, které může znít jako klišé, ale v žádném případě ho takto nechci použít, a to je laskavý, je to tvůrce, z jehož filmů ta laskavost čiší, ale opět kvůli té laskavosti to nespadne do nějaké selanky, bez emocí, bez konfliktu, ale všechno co vyjadřuje, tak dokáže udělat tímhle laskavým způsobem, on sám říkal, že tvořit se musí lehce, že člověk má tvořit tak lehce a přirozeně, jako když dýchá, což je velmi přesná citace, která ale může být hodně zavádějící. To v čem je zavádějící, zkusím uvést na příkladu Ference Liszta, slavného klavíristy a skladatele, který říkal, že dokonalost se skládá z maličkostí, ale dokonalost není maličkost a tohle je pravda, myslím o tom výroku Menzelově, že z jeho filmu je patrné, že tvořil, jak on říká lehce, to znamená, že oni plynou přirozeně a vypadá to že vznikaly velmi snadno, ale pochopitelně, jak řekl list dokonalost se skládá z maličkostí, není to tak, protože ta snadnost je výsledkem systematické práce, detailní práce a ten pocit lehkosti, řekl bych je jenom ten převládající pocit tvůrce, který měl, když na tom filmu pracoval, ale to kolik mu odevzdal krve a potu, to si myslím, že to nijak nezmenšuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano za tím, za tou lehkostí se velmi často skrývá velké úsilí, píle, disciplinovanost, apropo Ferenc Liszt, pokud se nepletu, tak oblíbeným skladatelem Jiřího Menzela byl Wolfgang Amadeus Mozart, kterého by právě na počest Jiřího Menzela jednu skladbu tohoto autora by měla uvést zítra v rámci pietního aktu rozlučky s Jiřím Menzelem v Rudolfinu, by měl zaznít koncert.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
Ano, je to, je to pravda a vůbec mě to nepřekvapuje, protože když jsem citoval Menzla s tou lehkostí, tak Mozart tvořil vlastně velmi podobně, Mozart kdysi řekl, že když než napíše symfonii, že ji dokáže slyšet v jediném okamžiku a to může znít hodně nadneseně, protože když si představíme slyšet symfonii v jediném okamžiku, jak by to asi vypadalo, ale je zatím něco jiného, je zatím to, že on jako skladatel, jako autor dokázal v jednom okamžiku vidět, použiju slovo architektura, který jsme začali u Agathy Christie, dokáže vidět stavbu celého toho díla a to si myslím, že je vlastně podobná lehkost právě jako u Jiřího Menzela, takže mě nepřekvapuje, že Wolfgang Amadeus Mozart byl jeho oblíbeným skladatelem, protože v tom přístupu k tvorbě měli určitě hodně společného.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Velkou část filmografie pana Menzela zabírají původně literární texty, které do filmové řeči často pomáhal převádět i jako scenárista. Co může film vlastně přinést té literární předloze?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
No, co může přinést a co může vzít, jednoznačně film přináší literární, literární předloze popularitu, protože spousta lidí čte, ale spousta lidí nečte, protože má pocit, že to bude trvat dlouho, než si tu knihu přečtou, kdežto film trvá hodinu a půl, dvě hodiny, když dlouhý tři hodiny, takže pomocí filmu se můžeme seznámit s mnoha literárními díly a v tomhle smyslu podle mě film opravdu pomáhá, protože zvlášť, když je dobře udělaný, tak potom vyvolá i zájem o literární dílo, které mu bylo předlohou, ale nebezpečí spočívá podle mě v atmosféře, kterou ten film může velmi posunout, musím teď pro příklad si vypůjčit něco mimo tvorbu Jiřího Menzela, protože jemu myslím se velmi dařilo, zachycovat atmosféru literárních děl, ať už to byly Hrabalovy předlohy nebo to byli jiní autoři.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vančura.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
Vančura a Rozmarné léto nebo Konec starých časů, ale vypůjčím si Pána prstenů, který přiznám se tady, že jsem ho nečetl předtím, než jsem viděl ten film, no a protože jsem byl populární, tak jsem se na něho vydal a líbil se mi, líbí se mi i teď, ta trilogie filmová, ale z toho filmu jsem nabyl dojmu, že to je tedy takový nějaký magický příběh, ale, že to je v podstatě akční thriller docela, a když jsem si potom vzal tu Tolkienovu knížku, abych se teda seznámil s tou předlohou, tak jsem byl v šoku, jak poklidné, filozofické vyprávění ta kniha vlastně je, ale logicky, kdo četl Pána prstenů a ví, jak je tlustý, jak ta kniha je rozsáhlá, tak logicky ten film musel přistoupit k téhle zkratce, ale posunul tu knížku úplně jinam, než byla jako literární předloha, takže v tom vidím nebezpečí filmu, že jsme v rukou filmových tvůrců a pokud jejich hlavním cílem je tedy zaujmout, zkrátit, vytvořit něco, co bude hodně populární, tak mohou původní vyznění toho literárního díla posunout i někam, kam by se posunout třeba nemělo, ale znovu říkám, tohle není případ Jiřího Menzela, tam to bylo právě naopak, protože atmosféra, která sálá z Hrabalových nebo Vančurových knížek, tak je zachycená i v Menzelových filmech nebo ve ztvárnění těch předloh.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Teď bychom mohli, pane Marečku, porovnat třeba germánskou mytologii a hollywoodská studia a snímky, jako je Thor nebo jak na Ragnarok, ve kterých hrál Anthony Hopkins, ten se teď chystá na snímek One live, ve kterém si zahraje sira Nicholase Wintona, britského makléře, který v předvečer druhé světové války zachránil 669 převážně židovských dětí z okupovaného území tehdejšího Československa před transportem do koncentračních táborů, to bude zase úplně jiná role, než na jaké jsme u něj zvyklý.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
No, otázka je, na co jsme vlastně u Anthonyho Hopkinse zvyklí. On je skvělý herec, jeden z těch, kteří dokážou hrát tak protichůdné a odlišné postavy, že nad tím zůstává rozum stát skoro, protože na jedné straně je známé Mlčení jehňátek, ale na druhé straně je teď z nedávné doby myslím skvělý film Dva papežové, kde hraje Benedikta šestnáctého, ale je to třeba i komedie Red 2, kde hraje takového šíleného vědce a jeho rozsah, jeho repertoár herecký je opravdu dechberoucí v tom, jak mistrovsky a uvěřitelně ty postavy ztvárňuje a myslím, že se nedá u něj ani říct, že by některá z poloh, ať už komediální, dramatická, vážná, veselá, démonická, že by něco z toho převažovalo výrazně a fakt je, že Anthony Hopkins je i vizuálně podobný Nicholasi Wintonovi, takže on bude ho hrát jako toho staršího už, ale tak řekl bych, když jsem se to dozvěděl, že se ten film chystá, tak bych řekl konečně, protože Nicolas Winton byl dříve populární u nás a filmy, které o něm natočil Matěj Mináč, tak ho vlastně ukázaly, jsou to filmy, jak dokumentární tak hrané, tak je tam jeden i dokument s hranými prvky a to, že teď přistupuje zahraniční produkce k tomu, aby o něm natočila film, tak doufám, že ten film dopadne dobře a že tedy konečně nejenom od nás půjde nějaké upozornění na to, co Nicholas Winton vykonal, byť musím říct, že samozřejmě v Británii jsou si toho vědomi, objevili ho v pořadu BBC a dostal i vyznamenání od královny, takže není to tak, že by tam o tom nevěděli, ale to filmové ztvárnění čeká až teď.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Snad 1 citát od pana Nicolase Wintona. Všechno se dá uskutečnit, když to není vysloveně nemožné, když na to člověk zaměří svou mysl, a když je rozhodnutý, že to udělá.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
No, to je citát, který mluví za všechno, ten příběh Nicholase Wintona je myslím nejpozoruhodnější tím, že ukazuje, že jednotlivec se má o něco snažit, že má smysl, aby se snažil, protože to, že dokázal, jak jste říkala v předvečer doslova druhé světové války, zachránit skoro 700 dětí, ono jich bylo nějakých 669 a že taky si mohl říct, nemá to smysl, bůhví, kolik těch dětí zachráním a jsem sám a čemu to pomůže, ale on si to neřekl a začal konat a díky tomu, že začal konat, tak nejenom, že zachránil spoustu životů, ale změnil pozitivním způsobem spoustu osudů a ten jeho citát pro mě hovoří o tom, že nemáme čekat, až se něco stane nebo až budou okolnosti příznivější nebo méně nepříznivé, ale že máme začít něco dělat hned teď, protože to má smysl, i kdyby to mělo trvat jenom jeden den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Snad ještě podotek k Anthony Hopkinsonovi, jeho proslavili nejenom celá řada filmů, jak jste řekl jeho obrovský rozsah, ale asi je i méně známé, že on je také malíř, byť on nemaluje vlastně štětcem ale obrazy jaksi vyrývá dlátem, ale je také skvělý pianista a dokonce skladatel.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
No, Anthony Hopkins je vynikající muzikant, mě vlastně mrzí, že se zatím nepodařilo do České republiky ho přivést v nějakém spojení s hudbou a teď v době, kdy všichni vysílají nebo mají tendenci vysílání, vysílat něco z domů, tak na twitterovém profilu Anthonyho Hopkinse se objevují i ukázky toho, kdy on sám hraje na klavír svoje věci, takže je to radost je vidět, že je to člověk skutečně múzický, tedy po všech stránkách a celistvá osobnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vám příští týden, tedy České filharmonii začíná 125. sezóna.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
Doufám, že začíná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Neobejde se, no ano, doufáme, vy se rozdělíte, jak jste včera oznámili orchestr na dvě skupiny, aby nepřišli do vzájemného kontaktu hráči, upravíte předpokládám tedy i repertoár?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
Musíme upravit repertoár, rozhodli jsme se proto protože, jak jsem říkal, člověk má něco udělat, tak nechceme čekat až se třeba orchestr dostane do karantény, ale raději tomu předejít tím, že budeme mít vždycky 60 lidí doma chráněných, no ale nemůžeme hrát Mahlera, který měl být na pořadu 23. a 24. září, ale budeme hrát Dvořákovu osmou symfonii, což je, ale myslím docela symbolické koneckonců i festival Dvořákova Praha, který teď probíhá, tak se hodně zaměřil na české umělce a českou hudbu, a přestože bychom mohli mít pocit, že to je z nouze ctnost, tak se ukazuje, že to má smysl a ta kvalita je hodně je vysoká.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Budu držet palce, generální ředitel České filharmonie, David Mareček, byl hostem dnešního Jak to vidí, děkuji, na slyšenou.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
Děkuji, na slyšenou, hezký den vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zita Senková se připojuje a přeje příjemný poslech Dvojky.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.