Přepis: Jak to vidí Daniel Münich 29. října 2020

30. říjen 2020

Hostem byl ekonom Daniel Münich.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes ekonom Daniel Münich z Centra pro ekonomický výzkum a postgraduální vzdělávání Univerzity Karlovy v Praze a Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky CERGE-EI, zdravím vás po Skypu, dobrý den.

Daniel MÜNICH, ekonom, CERGE-EI
Dobré ráno.

Vladimír KROC, moderátor
Jak důležitý je kvalitní společenskovědní výzkum pro kvalitu vládnutí, je vhodný čas pro zrušení takzvané superhrubé mzdy, kolik lidí si může dovolit práci z domova, jak můžeme vzdorovat nákaze jako dobře informovaná společnost a proč nemáme predikci ekonomického vývoje pro konstrukci státního rozpočtu. To jsou témata, která se chystáme probrat, příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. V rozhovoru pro Deník N upozorňuje ekonom prof. Štěpán Jurajda na absenci kvalitního socioekonomického výzkumu pro aktivní politiku zaměstnanosti. Jak tomu pojmu rozumět, myslím aktivní politika zaměstnanosti?

Daniel MÜNICH, ekonom, CERGE-EI
Tak aktivní politika zaměstnanosti je protiváha proti termín proti pasivní politice zaměstnanosti, což je vyplácení dávek, takže to zahrnuje celou oblast těch veřejně prospěšných účelných pracovních míst, která jsou vytvořena proto, aby lidé, kteří jsou nezaměstnaní, neztráceli pracovní návyky a měli šanci se v budoucnosti zapojit do normálních prací, které už stát nepodporuje, ale profesoru Jurajda uvedl tento příklad jako jeden společenskovědní problém velký v společnosti v době mimo covid možná po covidu, ale měl na mysli samozřejmě problémy současné, které úzce souvisí s tou covidovou krizí.

Vladimír KROC, moderátor
A proč nám chybí ten socioekonomický výzkum, proč nestačí data úřadu práce, podle kterých dlouhodobě zůstává poměrně dost volných pracovních míst?

Daniel MÜNICH, ekonom, CERGE-EI
Tak data jsou prý základ, ale z těch dat nikdo nic nevyčte, ta data to se musí zpracovat do nějakých analýz a potom do hloubkových výzkumů, teprve tato zjištění nám řeknou, jaká, jaké jsou efektivní způsoby pomoci, použiju právě ten příklad třeba těch společensko, těch veřejně prospěšných prací, takže těch způsobů, jak pomoci lidem v nezaměstnanosti, je spousta. Stojí to všechno velké peníze, takže je důležité zjistit, které jsou nejefektivnější a pro koho a v jaké situaci, pokud to nevíme, a to se nedozvíme bez kvalitních výzkumů, tak nás to vyjde na hodně peněz, jinak řečeno, nepomůžeme tolika, zdaleka tolika lidem, kolik bysme pomoci mohli.

Vladimír KROC, moderátor
A na co konkrétně bychom se měli soustředit, na co se ptát, co chtít vědět?

Daniel MÜNICH, ekonom, CERGE-EI
Teď nevím, jestli se ptáte na /souzvuk zvuků/ nebo na covid.

Vladimír KROC, moderátor
Ne, ne, ne zatím, zatím na tu politiku zaměstnanosti.

Daniel MÜNICH, ekonom, CERGE-EI
Takové klasické téma nebo klasická otázka je, jak poznat, kteří lidé budou během dlouhé nezaměstnanosti ztrácet ty pracovní návyky a velice včas je zachytit a začít jim pomáhat, protože jakmile je ztratí, tak už jim jednoduše řečeno nebude pomoženo nebo to bude extrémně drahé a odlišit ty druhé lidi, typ lidí, kteří si víceméně umí poradit sami, kde ta pomoc státu není nějak důležitá, kde v podstatě jim jde o to, aby se otřepali, zorientovali během jednoho, dvou měsíců a sami si nějakou práci najdou s nějakou malou pomocí. Odlišit tyto dva druhy, typy lidí není úplně jednoduché, pohledem do očí se to zpravidla nepozná, tak proto je potřeba data a nějaké analytické zpracování, ale to byl jenom jeden příklad.

Vladimír KROC, moderátor
Přičemž ale recese, ke které směřujeme, asi není typická, cyklická recese, ale unikátní situace právě kvůli covidu, nakolik se dá předvídat, kdo zejména bude vystaven riziku ztráty zaměstnání?

Daniel MÜNICH, ekonom, CERGE-EI
Tak je potřeba předeslat, že ta situace v České republiky překvapivě asi pro každýho i pro mě, který se trhem práce zabývá, je stále vlastně růžová, když se podíváme na ty statistiky, tak ta nezaměstnanost je stále nejnižší, míra nezaměstnanosti, nejnižší v celé Evropské unii, ty nárůsty byly doposavad pomalé, já mám stále obavu, že prostě ten den, kdy to začne výrazně růst, nakonec přijde, protože se ty zásoby lidí i ta vůle nehlásit se na úřad práce, prostě jednou skončí, takže vy jste se ptal přesně koho konkrétně, ono už to vidíme teď v těch číslech, týká se to samozřejmě, hodně to závisí na vzdělání, zatím ti vzdělaní na ně to téměř nedopadlo, protože našli způsob řešení hodně home office a jiné způsoby řešení, hodně to dopadá na manuálně pracující samozřejmě ve službách takové ty polo polozaměstnání, kde řada lidí pracuje vlastně spíš s penězmi na ruku, ale je tam ten faktor lidského kontaktu, to znamená buďto, že něco vyrábíte a nemůžete vyrábět doma, auto nevyrobíte doma, anebo nějakého služby opět personifikované, že musíte někde s někým někoho ošetřovat nebo tak, tak to jsou asi nejpravděpodobnější kandidáti na to, že se jich tohle ta doba dotkne.

Vladimír KROC, moderátor
Třeba filmový festival nebo dokumentů v Jihlavě otevřel dokumentem o horníkovi, který po zavření dolu se rekvalifikovala na ajťák takzvaně, tohle asi není zrovna typický příklad, jak se dají cíleně nebo prozíravě nastavit rekvalifikační programy?

Daniel MÜNICH, ekonom, CERGE-EI
Tak určitá to asi nebyl úplně nejtypičtější příklad, ale myslím, že je to velice dobře poukazovat na tu nutnost, opravdu nutnost to bude pro lidi, kteří pracovali 20, 30 let v nějaké profesi, měli pocit, že v ní je budoucnost, že budou muset počítat s tím, že začnou dělat něco jiného, že to nebude úplně jednoduché, že se budou muset přeučit, ten případ horník versus ajťák, nebo co tam bylo, je samozřejmě poměrně extrémní, ale těch případů určitě bude do budoucna víc a je důležité mít připraveny, už dneska připravovat kvalitní rekvalifikační programy, nenechávat to na to až jakoby odejde, protože pokud začneme připravovat potom, tak to nebudeme, nebudou úřady práce určitě stíhat.

Vladimír KROC, moderátor
A proč v národním plánu obnovy zatím neplánujeme velké investice právě do rekvalifikace, jak upozorňuje už zmíněný Štěpán Jurajda?

Daniel MÜNICH, ekonom, CERGE-EI
Je tam málo peněz, jak pro rekvalifikace tak vzdělání, byť víme, že lidské zdroje to základní úplně co máme a o co se musíme postarat, je to nešťastné, já pevně věřím, že ještě dojde, protože je ještě čas k nějakým zásadním změnám v alokaci zdrojů, protože alokovat to do železa a betonu a těchto věcí v takovém objemu, prostě nedává smysl.

Vladimír KROC, moderátor
Ono se to možná teď špatně poslouchá, ale není to krize vlastně alespoň tedy šancí třeba pro restrukturalizaci právě zaměstnanosti nebo vůbec hospodářství průmyslu?

Daniel MÜNICH, ekonom, CERGE-EI
Tak šancí ono to bude vynucená restrukturalizace.

Vladimír KROC, moderátor
Nutnost.

Daniel MÜNICH, ekonom, CERGE-EI
Nutnost a otázka je, jestli ten, jestli stát například aktivní politika v zaměstnanosti, vidíte, už jsme zpátky, tomu bude pomáhat, namaže to, udělá ten přechod méně bolestivější, kratší anebo to budeme naopak bránit, bude dlouho podporovat ty /nesrozumitelné/ schopné činnosti, jak odvětvově, tak profesně a tak pak začnou docházet peníze samozřejmě a nakonec dojde na to, co muselo dojít stejně, takže skutečně závisí na tom strašně moc a mělo by to být připraveno, Česká republika bude potřebovat dodat v aktivní politice zaměstnanosti, nikdy neviděla nějaký důležitý nástroj a ty výdaje byly v merzálním srovnání zanedbatelné.

Vladimír KROC, moderátor
A je v té souvislosti dobře, že za takové situace vláda prodlužuje programy, jako je Antivirus?

Daniel MÜNICH, ekonom, CERGE-EI
Určitě, ale ty jsou orientovány na současnost, na řešení současného problému, aby lidé zbytečně neopouštěli zaměstnání, které jsou doufejme životaschopná. Samozřejmě to řeší také jejich životní situaci, příjmy a řeší to problém nedostatečné poptávky, aby prostě lidé nadále utráceli a jak jakžtakž ekonomika fungovala dál, ale je potřeba už nyní přemýšlet o tom, že přijde den a možná přijde za 2 měsíce, možná za půl roku, kdy bude tato opatření buďto výrazně uvolnit anebo zrušit, prostě nechat trh, aby si našel tu správnou cestu.

Vladimír KROC, moderátor
Jak se dá v tuto chvíli odhadovat, kde zejména se projeví dopady současné recese?

Daniel MÜNICH, ekonom, CERGE-EI
No, to je opravdu, ono je to těžké předvídat i v normálních časech, kdy se vám ty časové řady vyvíjí celkem normálně, já odmítám dělat predikce delší než 2 roky, protože opravdu ten svět je velice složitý, je globální. Covid na tom nic nezměnil, možná to ještě více podtrhl, to znamená u nás budeme cítit dopady i všech těch restrukturalizací, ke kterým dochází v zahraničí, v Evropské unii, ve Spojených státech, v Asii a ty budou měnit relativní ekonomické podmínky a byť se nám může zdát, že některé věci budou jaksi skvělé, některé odvětví a profese tak se můžu ukázat, že, že nás prostě převálcuje někdo jiný, takže ono je to velice těžké, ale to je vlastně pro nás taková zpráva, abychom se připravovali takzvaně na všechno, a právě ta pracovní síla, aby byla flexibilní a například investice do digitálních dovedností toho vyššího řádu, ne to umět si zapnout počítač a poslat mail, ale opravdu těch vyšších, vyšších dovedností, patří k těm obecným dovednostem, které v budoucnosti rozhodně i díky covidu nebo v důsledku covidu budou důležité pro to, aby lidé byli flexibilní, firmy byly flexibilní, takže pokud bych mohl radit, tak investovat do těchto, těchto dovedností, jak na straně firem, tak na straně jednotlivců, možná ještě více na straně jednotlivců, protože ti čelí ještě větším omezením a selháním trhu, prostě do to firmy neinvestují do svých zaměstnanců, aby se naučil někdo s internetem, tak do toho firma prostě neinvestujete, to nechává na státu a jednotlivci, když už je 30, 40 a ještě to, ještě to neumí, tak také prostě budou asi v ruce točit každou korunu, aby se někde našli kus a zaplatili si ho.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem je dnes ekonom Daniel Münich, každý měsíc, rok vzdělání navíc zvyšuje produktivitu a mzdy lidí po celý život, nevím jestli jsem to řekl srozumitelně, ale je šance dohnat ten ztracený čas kvůli zavřeným školám, co myslíte?

Daniel MÜNICH, ekonom, CERGE-EI
Já vedu poměrně intenzivní debatu na, na Facebooku, na jaře jsem jí vedl a vedu jí i teď, kdy prezentuji odhady, které nejsou čistě z mé hlavy, jsou z hlav mnohem chytřejších, znalejších, já pouze jsem to přepočítával pro Českou republiku, kdy ty odhady té jarní výluky školní, vycházejí, ta ztráta soukromá na straně budoucích příjmů těch postižených žáků a studentů v řádově sta miliardách, lidé mi tvrdí, že to není možné, že to je příliš moc, on je problém, že to nevidí. Ty odhady totiž vychází z toho, co jste zmínil, že 40 let ekonomové trhů práce odhadují dopady vzdělání, respektive let vzdělání na budoucí výdělky a vychází a je to opravdu více konsensus, že každý rok vzdělání přináší v průměru, pozor týká každého v průměru 7 % platu navíc, to jsou soukromé výnosy, které jdou přímo osobám, nemyslím státu, no a když si doplníme, jak dlouho lidé potom žijí a zároveň si doplníme odhady dopadu různých výluk školní v důsledku počasí nebo stávek, které byly v různých zemích na světě, tak nám právě vychází tato velká, velká čísla, lidé tomu nevěří, protože to nevidí.

Vladimír KROC, moderátor
Existují data, podle kterých se kvůli distanční výuce rozevírají nůžky mezi žáky ze sociálně slabších rodin a těch, které jsou na tom ekonomicky dobře? Ptám se proto, že děti z dobře situovaných rodin se prý dokonce díky online výuce v lecčems zlepšily.

Daniel MÜNICH, ekonom, CERGE-EI
Zatím máme pouze takzvanou anekdotickou evidenci, že někdo někde něco viděl, má nějakou vlastní zkušenost, bylo pár šetření, které se ovšem, jsou taková jednoduchá, ptají se, jakým způsobem učitelé provádí distanční výuku, jestli pomocí emailů nebo jestli frontálně hovoří přes Skype s dětmi nebo jestli je to nějaká pokročilá forma vzdělávání, ale ty skutečné dopady v tom celku, a to je pozor, to je strašně důležité, že nesmí se bavit jenom o tom, co je vidět. Většinou je vidět ta skupina v té sociální skupině lidí, kteří s internetem umí, o své děti se vzdělanostně umí postarat, případně i bez té školy, musíme se dívat na celou zemi, na všechny děti všech rodičů, tak tam zatím té evidence máme, té skutečně jakoby rigorózní tvrdé máme velice málo, ty, ta zjištění přesvědčivá budou k dispozici až za rok 2, až se uskuteční nějaké standardní, standardní šetření výsledků žáků a budeme schopni je porovnat s těmi před předchozími lety a teprve potom bohužel uvidíme, jak velké dopady to mělo.

Vladimír KROC, moderátor
Rozumí tomu správně, že byste osobně byl pro takzvaný francouzský model, když to řeknu hodně zjednodušeně, tak ve Francii se chystají de facto zavřít celou společnost v tom smyslu, že bude velmi přísný zákaz vycházení, ale školy zůstávají, včetně lyceí a gymnázií otevřeny, za přísných tedy bezpečnostních opatření učitelů.

Daniel MÜNICH, ekonom, CERGE-EI
Já jsem k Jakýmkoliv takto jasně daným stanoviskům velice opatrný a vždycky říkám, že bychom měli vycházet z nějaké, nějaké evidence, z nějakých faktů, z nějakých výzkumů. My jsme tady měli teď 6 měsíců spoustu času na to, abychom se podívali, jakým způsobem dopadly ty, to uzavření škol v té první vlně, měli jsme další, další možnosti sledovat vývoj nákazy po otevření 1. září. Už jsme mohli mít spoustu analýz ohledně šíření covidu ve školách, v důsledků otevření škol. Mohli jsme mít mnoho analýz dopadů právě té distanční výuky, jak to vlastně chodí v reálu té, kdo jakou používá metodu, ale jaké jsou skutečně dopady. My je bohužel nemáme, vláda s žádnou analýzou nepřišla, žádnou nezadala, takže ani žádnou může mít, takže se nedivím, že ty diskuze jsou skutečně vyostřené, je to souboj pocitů lidí, kteří nemají věrohodné informace a každý vychází právě z té své osobní zkušenosti.

Vladimír KROC, moderátor
Skloubit distanční výuku a home office v jedné domácnosti může být někdy náročné. Vláda nabádá, aby ti, kdo mohou, zůstali pracovat z domova, jak se to promítá v makroekonomice a je větší podíl těch, kteří skutečně mohou pracovat z domova než těch, kteří tedy musí do práce?

Daniel MÜNICH, ekonom, CERGE-EI
Tak my máme poměrně bohatou zkušenost už z té první vlny, máme dokonce údaje, čísla, jak lidé přecházeli na práci z domova home office, anglicky a ukazuje se, že téměř třetina lidí během té první vlny, ale opravdu během těch několika týdnů té, těch nejvyšších restrikcí přešla na home office, třetina je opravdu hodně. Máme další studii, která to odhaluje teoreticky a ukazuje se v České republiky, se skutečně ta kapacita toho home officu, když to řeknu ošklivě, tak okolo jedné třetiny zaměstnanosti, ale pozor, ty možnosti jsou výrazně odlišné podle úrovně vzdělání, samozřejmě oboru a já tady nebudu opakovat čísla ta, ty zkušenosti z toho jara jsou úplně přesné, jako bychom odhadli, kdybychom se nad tím zamysleli, kdo asi tak může přejít domů. Samozřejmě velká část učitelů například začala pracovat z domova, to z toho šetření je vidět, ale ta druhá vlna nebude asi výrazně jiná v těch možnostech prostě, protože struktura ekonomiky se nemůže obratem změnit, to znamená je tam ten strop okolo 30 %, ten zbytek prostě buďto lidé nebudou pracovat anebo budou nezaměstnaní rovnou a ta třetina bude možná některá šťastně, druhá nešťastně pracovat z domova.

Vladimír KROC, moderátor
Myslíte, že až jednou bude ta současná epidemie jenom černou vzpomínkou, že nám ze současnosti zůstanou nějaké změněné pracovní návyky, to už je možná otázka spíš pro sociologa než ekonoma.

Daniel MÜNICH, ekonom, CERGE-EI
Tak já tady budu zatím soudit skutečně podle sebe osobní, byť to často u lidi kritizují, ale mně teď nic jiného nezbývá, protože zatím žádné šetření nemáme, že skutečně ta druhá vlna, už takovéto druhé šťouchnutí, už je mnohem jakoby poučnější a výraznější a že u těch, u řady lidí je to přesvědčilo k tomu, že se dostali ke změně fungování pracovním, pracovnímu a i u firem, které nabízí nástroje nejrůznějšího charakteru, myslím pro tu distanční práci, to bylo další pošťouchnutí, aby začali ještě intenzivněji přemýšlet na tom, jak můžou být užitečnější, včetně učitelů a vzdělávání, tam ukazuje se, že celý ten prostor je obrovský, jak zkvalitňovat a dělat ty nástroje příjemnější pro uživatele, takže já čekám skutečně poměrně výrazné posuny v tom období po covidu a teď připomínám. Máme covid-19, to nám říká, že prostě může být covid 24, 25. Ta varování, že něco takového přijde, tady byla a teď tomu myslím lidé doufejme teda a vlády budou mnohem více rozumět a budou na to mnohem lépe připraveni než minule.

Vladimír KROC, moderátor
Ekonom Daniel Münich je naším hostem známe, známe vládní návrh na způsob zrušení takzvané superhrubé mzdy, abychom se nenudili, máme hned 2 verze, tu kterou navrhuje premiér, potom vicepremiér. Nejprve je vhodná doba právě teď učinit takový krok?

Daniel MÜNICH, ekonom, CERGE-EI
Určitě, určitě není, teď máme řešit úplně jiné důležitější starosti, bohužel vláda řeší podle špatně, špatných priorit a také to tak vypadá, připomínám, že návrh na nějakou formu zrušení superhrubé mzdy tento vládní tandem v tom posledním období sedmi let, kdy vládne, tady už byl asi na stole 3x nebo 4×, já už od léta říkám, že to je pouze politická hra, že to není myšleno vážně, pouze to odvádí pozornost od těch důležitějších věcí, opravdu nevím, proč takto nezodpovědně vláda funguje, ten překlad nebyl ani pořádně spočítán, všechno se děje v parlamentu jako pejsek a kočička, je to bohužel příznak toho, jakým způsobem se v České republice vládne a mimochodem se vracíme k tomu nedostatečnému využívání poznatků společenských věd, místo aby si vědci promysleli, analyzovali, spočítali, tak se licituje v parlamentu na poslední chvíli.

Vladimír KROC, moderátor
No a pokud k tomu dojde, má to být na pouhé 2 roky, je to tak v pořádku?

Daniel MÜNICH, ekonom, CERGE-EI
Vůbec to není v pořádku, ta věc by se vůbec neměla v této zásadní krizové době řešit takto obrovský výpadek příjmů, navíc ty, to zrušení superhrubé mzdy výrazným způsobem zvýší čisté příjmy bohatým, těm vysoce výdělečným, zatímco těm, těm chudým, ti kteří mají hluboko do kapsy, kteří každou korunu, kterou získají, utratí, tak těm to nepomůže skoro vůbec a co dneska nebo co bude v příštím roce, pokud covid odejde nebo se nějak zmírní, budeme potřebovat, aby lidé, já to nerad říkám, utráceli, protože na druhé straně chceme, aby byli opatrní a byli připravěni na budoucnost, tak pokud chceme mít relativně vysoký multiplikátor, tak je lépe, aby získali více peněz ti chudší a nikoliv bohatší jako jsem třeba já.

Vladimír KROC, moderátor
Bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl řekl, že přesunutí makroekonomické predikce ministerstvem financí z listopadu na leden, je nezodpovědné, že Česko fakticky žádný rozpočet nemá, jak to vidíte vy?

Daniel MÜNICH, ekonom, CERGE-EI
Stručně řečeno, bych to řekl podobně, já jenom připomenu, že Výbor pro rozpočtové prognózy, což je takový hlídací pes ministerstva financí a celé vlády v oblasti rozpočtování, který zasedá několikrát ročně a vydává stanoviska k mimochodem i k prognózám, tak někdy koncem září projednával prognózu ministerstva financí tu poslední, která byla na základě údajů do 9. září myslím, což /nesrozumitelné/ samozřejmě byla naprosto na vodě a byla irelevantní v situaci na počátku října a do dnešního dne vlastně ministerstvo nemá na stole nic jiného, byť situace se zcela zásadně změnila, na jedné straně je jasné, že předvídat v tomto období je extrémně složité, na druhé straně je nutné prostě mít scénáře od těch optimistických, po ty pesimistické, abychom měli čísla na stole a věděli, co všechno připadá v úvahu a co všechno je potřeba mít připraveni a ne, abychom jednali potom ve vleku událostí, až se s překvapením dozvíme čísla, která jsme mohli vidět předtím.

Vladimír KROC, moderátor
Komunikace vlády s veřejností kvůli covidu 19 už byla opakovaně podrobena velké kritice, ale lepší se, známe už údaje, ze kterých kabinet při rozhodování vychází?

Daniel MÜNICH, ekonom, CERGE-EI
Já vidím pouze dílčí, dílčí zlepšení, pokud člověk sleduje podklady, týkající se vývoje nákazy a informovanost obecně, tak vidím stále pusto, těch analýz je strašně málo, to co občas vidíme, to jsou vlastně i dokonce uniklé vlastně tajné nějaké a to nejsou analýzy, opět to jsou nějaké tabulky nebo nějaké pokročilejší základní rozklady. To nejsou skutečné analýzy, kde by se mohlo věřit tomu, že ta rozhodnutí jsou založená na podrobnějším poznání, ono se taky ukazuje, ta rozhodnutí zpravidla jsou ve vleku, dříve to bylo ve vleku měsíců, dneska je to samozřejmě už ve vleku dní a týdnů, prostě stále jsou jaksi zaostávají za tou situací, prostě proto, že ty analýzy nejdou dostatečně do jádra problému a nejsou schopny předvídat vývoj.

Vladimír KROC, moderátor
Jak důležité je, aby byla společnost dobře a pravdivě informovaná v takové době?

Daniel MÜNICH, ekonom, CERGE-EI
Tohle je taková mantra, kterou stále a dokola opakuji prostě proto, že to stále je potřeba. Teď nehovořím o nějakém makroekonomickém informování o tom, kolik bylo nově nakažených za posledních 7 dní, i tam jsou velké rezervy v informovanosti, ale mám na mysli informovanost o, o pro každého jednotlivce v těch jeho podmínkách, to znamená místě, místě, kde bydlí, profesi, kterou vykonává, témata, která ho zajímají, aby si všechno mohl rychle, srozumitelně najít na jednom místě na internetu a upravit pro svou potřebu, tam si myslím, že vláda dlouhodobě vlastně od začátku covidu situaci výrazně podceňuje, protože pokud lidé nejsou informovaní, nemohou dělat pracovní očekávání, budou permanentně jaksi konfrontováni s úplně jiným vývojem než očekávali, nemohou dělat správná rozhodnutí z pohledu rodinného nebo svých vlastních firem, své vlastní práce a je to vlastně nakonec ke škodě všech.

Vladimír KROC, moderátor
Je ale po tomto druhu informací poptávka, proč část populace má tendenci raději věřit povídačkám nebo chcete-li hoaxům třeba?

Daniel MÜNICH, ekonom, CERGE-EI
Tak to je opravdu složitá otázka, proč, to stále nefunguje, proč je nízká poptávka. Já mám pocit, že si to velká část společnosti vlastně neuvědomuje, protože to vlastně nikdy neviděla, ani novinářská obec si nedokáže pořádně představit, jak takové kvalitní poskytované informace vypadají, takže po nich ani není schopno, schopna, schopná volat, takže by to chtělo asi příklady dobré praxi, praxe, a to, ty se nachází v zahraničí a víme, že Česko je hodně, česká společnost je hodně zahleděná do sebe. To, že jede někdo na dovolenou, ještě neznamená, že pochopí, jakým způsobem tam ty společnosti fungují, takže myslím si, že to je asi nedostatkem příkladů a myslím, že i tady by měla jít akademická obec příkladem a ukazovat, jak by se věci měly dělat.

Vladimír KROC, moderátor
To byl po Skypu Daniel Münich z Centra pro ekonomický výzkum a postgraduální vzdělávání Univerzity Karlovy v Praze a Národohospodářské ústavu Akademie věd České republiky CERGE-EI. Pane docente, děkuju vám a přeji hezký den, zůstaňte zdráv, na shledanou.

Daniel MÜNICH, ekonom, CERGE-EI
Také vám děkuji, na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů vám přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?