Přepis: Jak to vidí cestovatel Martin Mykiska – 13. srpna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Zřejmě málo který Čech se tolikrát podíval do Bolívie a poznal tuto zemi tak důkladně jako Martin Mykiska, cestovatel. A jsem moc ráda, že se s námi letos opět podělí o své zcela čerstvé dojmy, protože se právě vrátil z této nádherné andské země. Dobrý den, pane Mykisko. Vítejte.

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
Tak buenos días, dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Krásná španělština. Vy jste se vlastně španělsky naučil na cestách. Myslím tím, že jste ji nějak speciálně nestudoval.

Čtěte také

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
Já vždycky říkám, že moji učitelé španělštiny jsou jihoameričtí kamionéři, s kterejma jsem jezdil na první cestě, která trvala 5 měsíců, tak jsem s nimi jezdil hodně stopem. A já jsem teda se na to připravoval, tak jsem měl učebnici pro samouky, učil jsem se slovíčka, gramatiku, jakoby se jsem si trošku pročítal, ale tu praxi jsem získal vlastně na tom stopu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Škola života. Mimochodem, liší se nějak bolivijská španělština od španělštin, jak mluví v jiných jihoamerických zemích?

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
No tak speciálně ty tři andské země, Bolívie, Peru, Ekvádor, tam převažujou indiány, pro ty to je přece jenom druhý jazyk v podstatě, řekněme, za poslední dvě generace se tam ta španělština rozšířila, řekl bych, že do úplně všech koutů. Když jsem byl třeba v Bolívii poprvé právě před těmi asi 20 lety, tak na zapadlých vesnicích ženy ještě španělsky mluvily velice málo, to jsou tenkrát mluvil líp než ony, protože ony, když byly doma, tak to neměly možnost procvičovat a mluvily tam aymarsky nebo kečuánsky, a muži, kteří jezdili do města za obchodem nebo sloužili v armádě, tak ty samozřejmě mluvili španělsky všichni. Dneska už mluvějí španělsky úplně i ty ženy, co jsem kde různě viděl, potkal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakolik se vám podařilo proniknout i do těch dalších jazyků, které jste teď vlastně vyjmenoval?

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
No to moc ne. To jenom znám nějaký úvodní slovíčka, dobrý den, děkuji, na shledanou, ale vlastně ani to ne, protože to už prakticky tam nikdo nepoužívá. Ty mladý už vůbec ne a jako jakmile zjistí, že jste cizinec, tak s váma mluví automaticky španělsky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to je ten jazyk, kterým se nejlépe v Bolívii domluvíme.

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
To rozhodně no. A jak jste se ptala na ty rozdíly, tak právě v těchhle těch zemích je ta španělština taková měkčí, pomalejší, jednodušší bych řekl malinko. Možná jsem taky na ní malinko víc zvyklej, protože tam jezdím nejčastěji, jo, ale rozhodně, když třeba se jede do Argentiny, tak ty používají spousta slangových výrazů, tam rozumím hůř než v tý Bolívii nebo Peru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kam vás to tentokrát zaválo?

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
No já jsem měl teďko měl nějakou průvodcovskou cestu Peru, Bolívie a vždycky když tam mám možnost, tak tam zůstávám nějakou dobu sám, takže jsem zase zůstal v Bolívii, no a Bolívie je jako rozlohou obrovská země, přestože na pohled to nevypadá, protože je sevřená mezi Brazílií, Peru a Argentinu, který jsou rozlohou ještě větší, ale u Bolívie se to dobře pamatuje, má milion kilometrů čtverečních rozlohy, takže tam asi ještě budu jezdit hodně dlouho než celej ten milion prozkoumám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Po tolika návštěvách a pobytech v této zemi aklimatizujete se třeba už rychleji, nebo potřebujete ještě nějaký podpůrný nápoj, jak nedávno dostal při odletu z Bolívie do Ekvádoru sám papež?

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
No tak koka, že jo, není droga, to je jenom taková stimulační rostlinka, která se používá proti hladu, žízni a pro potlačení příznaků výškové nemoci, podporuje dýchání, jako fyziologicky to nedovedu vysvětlit, ale jako je to ověřené, takže tu koku se přiznám, že tam jako žvýkám s místními. Je to taková spíš jako sociální záležitost jako tady máme, že se jde na kafe, nebo kuřáci jdou na cigaretu, já nekouřím, tak se jde na koku jako jo, takže to tam samozřejmě žvejkám. A jestli to pomáhá, to nevím, asi trošku v těch horách jo, nebo dřív třeba, když jsem tam dělal nějaké treky po horách a měli jsme málo jídla, žvejkali jsme koku, tak jsme, tak jsme jako opravdu hlad neměli a vydrželi jsme to krásně. Jinak co se týče celkový aklimatizace, tak že jo, většinou se jezdí do Bolívie do těch horských oblastí, který jsou přes 3 tisíce metrů vysoko, tak tam člověk vždycky po příjezdu se zadejchává, ale řekl bych, že to tělo si to pamatuje, že si tam vždycky na to zvykávám rychleji a rychleji na tu aklimatizaci. Ale co se týče Jižní Ameriky, tak když vystoupím z letadla a slyším kolem sebe španělštinu, tak jsem jako doma, takže to je takovej druhej domov, takže tam už o žádný aklimatizaci není řeč.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte v Bolívii vyloženě zamilovaná místa, kam se snažíte pokaždé vrátit alespoň na pár dnů?

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
To bych ani neřekl, nebo mám tam jako místa oblíbená, ale snažím se vždycky nacházet nějaká nová místa, protože to je opravdu nesmírně rozmanitá země, 2/3 jsou pokrytý pralesy nebo je to tropická oblast, takže tam jsou ještě, skoro bych řekl, neprozkoumané oblasti v uvozovkách, dneska všecko je nafocené na Googlers, takže, ale na těch oblíbených místech jsem už byl tolikrát, že jako se tam rád podívám, ale když jako jedu kolem a nezastavím se, tak jako mě moc nevzruší, protože vím, že za zatáčkou bude nějakej zajímavej novej výjev nebo scenérie nebo krajina.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Která jsou to ta vaše nejoblíbenější místa nebo která mezi ně patří?

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
Tak na jihozápadu Bolívie tam je Národní park generála Avaroa, což je oblast navazující na Salar de Uyuni, což je největší solná pláň na světě, asi 180 kilometrů dlouhá, a tady tenhle ten kraj to je v těch horách to je vysokohorská poušť, je tam minimum vegetace, obří hory, tím, že je to bez vegetace, tak jsou ty hory barevné, je tam vidět eroze a ty různé složení minerálů. Na minerály je to ta Bolívie nesmírně bohatá, takže je to takový kraj, často si připadáte jak na jiný planetě někde na Marsu nebo na Měsíci. Co se týče těch nových míst, tak zrovna teďko jsem se konečně dostal k místu, o kterým jsem věděl, kam jsem se zatím nikdy nemohl dostat, je tam pravej meteorickej kráter asi 500 metrů v průměru, je to hned vedle silnice, po které jsme tentokrát náhodou jeli, takže tam prostě jedete po silnici, zastavíte a koukáte na meteoritickej kráter.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co dalšího zajímavého cestovat Martin Mykiska na své poslední cestě v Bolívii zažil, o tom hned po písničce.

/ Písnička /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bolívie je země, o které si s Martinem Mykiskou, cestovatelem, povídám v dnešním prázdninovém Jak to vidí. U jsme se dozvěděli, že máte sice oblíbená místa, nicméně vydáváte se spíše vlastně mimo ty hlavní turistické trasy. Tentokrát to byl jihozápad Bolívie.

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
No já jsem se pak z toho jihozápadu vydal na východ, oni tomu říkají opravdu bolivijský Orient, i Bolívijci o tom mluví jako o Orientu, o Východě. A tam jsou ty 2/3 země v nížinách, které nejsou moc známé, z části té Amazonie, z části tam jsou takové savany. Když teče řeka, tak vždycky podél té řeky je úzkej pruh pralesa a dál od řeky je Savana. To jsou jednak jako nedozírné oblasti, kdy prostě jedete hodiny a hodiny a kolem vás je naprosto rovná krajina a zelený moře až někam k obzoru těch pralesů a občas samozřejmě, protože to jsou obrovský rozlohy, tak jsou tam nějaký geologický útvary, tak je tam občas z ničeho nic nějaký pohoříčko nebo nějaký skalní útvar a právě do takových míst jsem se teďko vydal. Byl jsem v oblasti bývalých jezuitských misí s tím, že těch misí tam je, teď nevím, jestli 6 nebo 7 a údajně poslední založená misie mi ještě chyběla, tak tam jsem se právě vypravil během letošního našeho léta, tam byla zima, což samozřejmě tam je docela teplo tak i v zimě v tropických oblastech. No a kromě tý vlastní misie jsem byl teda jako zcela uhranut tamější krajinou, protože jednak mi to přišlo ty jezuity, jak oni hledali, že jo, nebo nějaký tajný poznání nebo tajný místa nebo spojení s Bohem, tak přímo za touhle tou vesnicí je jedna taková polostolová hora, na kterou vyjdete a najednou vlastně všude jsou ty pralesy na tý stolový hoře, která se táhne až někam prostě k obzoru, tak je travnatá plocha a uprostřed toho je takovej, takovej skalní jako zase útvar a oni tomu říkají předsálí nebe, jo. Opravdu tam máte pocit, že jste jako hodně blízko nějakýmu jinýmu světu. Z druhý strany té stolové hory, co je ta vesnice, tak je, já nevím, jestli 200metrová kolmá stěna prostě do těch pralesů, tak tam máte pocit, že se člověk, že se jenom vznesete. No a kromě tohohle toho prostředí, co jsem teďko vylíčil, tak na některých místech jsou takový obří skalní útvary jako zdvižený prsty, jo, ale je to vysoký třeba 30 metrů, že vedle toho je človíček jak mravenec, tak si představte takovýhle strážci předsále nebe nad zeleným mořem v pralese. No, tak jsem tam letos prozkoumával.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Při vašem zatím posledním pobytu v Bolívii jste, pane Mykisko, zažil i sociální nepokoje, což ostatně není v posledních letech v Bolívii nic výjimečného, co hýbe tamní společností?

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
Tak to bylo zpátky na tom Altiplánu v těch horách, tak tam je jakoby od nepaměti velice tvrdý život, protože co se týče přírodních zdrojů, tak je to v chudé na zemědělství, lidé tam chovají hlavně ovce, lamy, tam, kde můžou, tak jsou nějaká políčka, ale ta moc neplodí, kromě posledních asi 5 let, kdy se tam obrovsky rozrostlo pěstování rostliny quinoa, která se vyváží do celýho světa, dneska je to jako žádaná potravina v řetězcích zdravé výživy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I u nás?

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
I u nás, ano, ano. Tak to tam v posledních letech je takovej boom pěstování quinoi, ale jinak ty lidi tam jsou zvyklí žít velice skromně a velice těžký životy, muži většinou pracujou v nějakých dolech, těch je tam spousta těch dolů, ale protože to je zaostalá země, tak jsou tam špatné podmínky a primitivní prostředky na práci a je to opravdu těžký život. No a právě v centru téhle té hornické oblasti je město Potosí, což možná leckdo zná z historie, že je to jedno z nejznámějších měst koloniální Jižní Ameriky. Španělé tam vlastně objevili obrovské naleziště stříbra a po celou dobu kolonie se pořád odtamtaď těžilo a dováželo stříbro do Evropy. Dneska se tam těží nějaký další minerály. A přestože ta hora dává takový bohatství světu, tak podmínky v tom městě jsou opravdu hodně, hodně drsné, vlastně se to moc nerozvíjí. Možná to souvisí i s nějakým takovým jejich, že nemají obchodní buňky a že jsou ty lidi prostě relativně jakoby jednodušší, ale každopádně si tam žijou hůř. No a teďko za prezidenta Moralesa indiáni trošku získali sebevědomí a za ty svoje práva stávkují, demonstrují a nejoblíbenější zbraň v Bolívii, kde je poměrně řídká silniční síť, že zablokují silnici a dokavaď úřady nevyřešej, tak se tam nejezdí. No a tentokrát zablokovali celé Potosí asi na 3 tejdny, takže my když jsme tam jezdili nějakými náhradními trasami, tak jsme všude po horách na šílenejch cestách potkávali různé dálkové autobusy, jak se tam pomalu po těch kamenech, po tý suti prostě probíjely k nějakému svému vzdálenému cíli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak plní své sliby prezident Morales? Stal se hlavou státu vlastně loni na podzim už potřetí a ...

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
Potřetí a už, už plánuje, že změní ústavu na čtvrtej, no na čtvrtý volební období.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo bych čekala možná na nekonečno.

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
Na nekonečno, no. Je to zajímavá postavička, přestože teda jako už samozřejmě se provalujou různý kontroverzní kauzičky a nějaký jeho ekonomický zájmy, tak ho lidi pořád jako berou hodně, protože viděj, že za tu dobu, co on je u tý moci, tak ta země, ať si o něm myslíme co chceme, a o jeho levicových názorech, tak ta země opravdu se rozvíjí, protože on tam pomáhá minimálně s tím základním - staví silnice. Dřív tam byly prašný cesty a já si pamatuju právě z doby toho stopování, když jsem jel kamionem z jednoho města do druhýho, z /nesrozumitelné/ do Potosí, tak to trvalo asi 36 hodin, jo, a dneska to autobus dá za 8, protože tam je asfaltová silnice, jo, a tohle těm lidem, to oni prostě viděj. Zároveň se mu podařilo dokončit elektrifikaci, což je takové to slovo spojené tady, že jo, s tím komunismem, ale dneska opravdu, řekl bych, že 90 % bolívijských vesnic má vlastní elektřinu a má pitnou vodu, jo, a to zase prostě pro ty lidi je velkej krok dobředu, takže já myslím, že Morales jako, když budou referenda a volby, takže pořád jako bude volnej.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
On chtěl, jak jsem si přečetla, nebo chce pevně zakotvit v uvozovkách domorodý socialismus. Co si pod tím, pane Mykisko, představit? Nebo jaké jsou možná jeho další plány?

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
Třeba z mýho osobního pohledu, když jakoby fandím té indiánské společnosti, protože jsem tam prostě prožil spousta dní a let a měsíců a jako líbí se mi to a mám k tomu blízko, jako ne že by takhle žít, ale prostě jako, že jo, člověk to pozná, tak je mu takový sympatický, protože to opravdu funguje. Na těch vesnicích ty indiáni pořád žijou v komunitách a hodně si to rozhodujou sami, co se tam děje, volej si svoje orgány, je tam taková struktura v některejch vesnicích, že jo, není to úplně, abych to nezevšeobecnil, tak ta vesnice je ještě z nějakých, já nevím, indických nebo možná ještě před indických dob rozdělena na 4 části, kde jsou 4 takové rodinné klany a ty vlastně nějakým způsobem soupeřej a zároveň tu vesnici jakoby říděj. Ta moc je tam jakoby rozdělena. Takže kdyby Morales nepoužíval to socialistický, což prostě v našich uších zní hodně špatně, tak je to návrat k nějaký takový dávnýmu typu prostě uspořádání tý společnosti a myslím si, že těm lidem to v mnohém vyhovuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jihoamerická Bolívie očima Martina Mykisky v dnešním Jak to vidí.

/ Písnička /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem toulavé půlhodinky na Českém rozhlasu Dvojce je cestovatel Martin Mykiska, se kterým si povídám o Bolívii, odkud se právě vrátil. Jaká je situace menších etnik v Bolívii?

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
No tak menší etnika nebo obecně etnika, Bolívii má asi ze 70 % obyvatelstvo indiánského původu s tím, že drtivá většina z nich jsou právě indiáni na Altiplánu Aymarové a Kečuové, kteří také poslední, já nevím, století se hodně stěhují do těch tropů a vytvářejí tam své kolonie a vlastně tam převažují, no ale v těch tropech, v těch tropických částech, tam žije spousta malých kmenů, někde jsem si, myslím, četl, že Bolívie má asi 70 různých indiánských jazyků, nevím, jak moc to je pravda, nikdy jsem to jakoby nestudoval do hloubky, ale je pravda, že tam žije celá řada dalších skupinek, s některými jsem přišel do styku. Například při mé první cestě, když jsem se plavil po řece Beni, tak jsme na, na březích viděli ještě kočovné indiány, který říkali, že do civilizace chodí akorát prodávat ryby, za ty, vymění si ryby za trička, za cigarety a zase jdou zpátky do pralesa, a jinak s civilizací nemají nic společného, a ani nemluvili španělsky tenkrát. Největší takovou skupinou jsou asi indiáni dneska mluvící jazykem, se jim říká čikitáno, čikitánští indiáni, to jsou právě obyvatelé těch jezuitských misí, kteří tam původně sešli z různejch etnik a aby se navzájem domluvili, tak jezuiti vlastně vybrali nějaký hlavní jazyk a ten se smíchal s těmi ostatními a to je vlastně jazyk, který mluví bolivijští čikitány. Pak tam jsou Guaraní a další.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vidíte budoucnost těchto národů? Narážím tak trochu i na ten cestovní ruch, protože někdy se říká, že vlastně turistika je důležitým zdrojem příjmů, prostředků na obživu, ale mohla by vlastně vést i k postupné likvidaci třeba toho původního stylu života.

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
Tak jako mně připadá, že v Jižní Americe se to tak jako celkem rozvíjí jako rovnoměrně, že ty lidé z turistického ruchu prostě bohatnou, stávají se moderními lidmi, ale že je pořád jakoby těch Aymarů, Kečuů je tam tolik, že nějaký takový to, ten jejich způsob myšlení a ta mentalita jako převažuje a prostě zůstávají, zůstávají svoji a prostě přistupujou k tomu, že to je pro ně obchod, ale oni mají svůj život, svoje starosti taky samozřejmě ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže si udržují tu svoji identitu.

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
Takže mně připadá, že docela ano, že udržují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mám tady ještě poznámku rákosové ostrovy.

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
No to je taky takovej fenomén, to je teda na peruánský části jezera Titicaca, žijou tam indiáni, kteří si říkají Los Uros, Urové, ale spíš to jsou jako Aymaři, kteří se usídlili v těch rákosech a vytvořili tak takovou specifickou kulturu, naučili se z těch rákosů vytvářet takové plovoucí jako vody nebo prostě plovoucí ostrovy a na těch mají domeček z rákosu, rákosem topí v kuchyních, mladý rákosí jedí, /nesrozumitelné/ se živili a živí dodneška teda z části rybolovem a sběrem vajec vodních ptáků a jejich lovem. S tím dřív teda jezdili na břeh a tam to vyměňovali za to, co potřebovali. No a už se tam dlouhou dobu dělají takové turistické výlety, prostě v přístavu přijdou turisti, místní lidé je, udělají z nich skupinky a odvezou je tam na prohlídku, no a dneska už je to spíš takový úsměvný skanzen, ale hrozně hezký, hrozně milý, pořád tam část těch Urů žije, tak je to prostě autentický. Ale je vidět, že to je všecko prostě dělaný proto, aby to bylo hezký, oni mají takový zářivý oblečení a jsou hezky načesaný a ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro turisty.

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
Pro turisty, ale prostě jsou svoji a je to prostě pro ně druh podnikání a je to takový jako, občas tam někdo přijde a říká si no to je hrozná šaškárna, ale když prostě ty lidi zníte, víte, že by se nikde jinde neuživili a tady jsou vlastně ve svým prostředí a hrajou sami sebe, tak jako proč ne. Ale chci říct právě, jak se to změnilo, jak jste se právě ptala, jak ten turismus může ty lidi ovlivňovat, tak tady byla taková fáze, že když tam ty turisté začali jezdit ve větším, tak kromě toho, že tam vybírali vstupný, tak tam bylo spousta i starý ženy i děti prostě žebraly tužku, karamelku, boliviánek, pesíčko a tak. A hlavně ty, u těch dětí je to takový vždycky srdceryvný, že jo, přijde holčička a chce něco žebrat a jako oni třeba chtěli tužky do školy, tak to jako bylo v pořádku. No a minule tam ty děti nežebraly, ale chodily s turistama s ručně namalovanými naivními obrázky prostě dětskou rukou nějaký věci a to jim prodávali. Tak to se mi líbilo, jak jsou odmalička podnikaví a že to je kousek takový hrdosti, že nežebrají, že prostě kup si, turisto, můj obrázek na památku a můžeš mě podpořit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekl byste, že teď jsme sice na peruánské straně jezera Titicaca, ale co se týče Bolívie, roste obliba právě této země?

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
No, jako já myslím, že dlouhou dobu rostla, ale teď je tam bohužel těch nepokojů jako pořád dost. Při mejch posledních třech pobytech tam vždycky byla nějaká stávka, dvakrát nás to postihlo, že jsme museli něco objíždět a to takovej ten moderní turistickejch ruch, kdy teda lidi mají naplánovaný intinerář, tak to jim dost jako vadí, jo, takže, takže si myslím, že Bolívie je pořád takovej tvrdej oříšek, jako vždycky byla, přestože je tam ta infrastruktura lepší a služby lepší a silnice jsou dobré, tak vždycky tam riziko, že tam člověk prostě na pár dní někde prostě jako zůstane a pro ty rychlé cestovatele je to problém. Pro batůžkáře ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pocítil ostatně teď na vlastní kůži. Kam se chystáte příště?

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
No mně se teďko docela rozjely možnosti právě na poli toho průvodcování, takže teď mám takovej rušnější podzim, tak uvidím, jak potom se budu cítit, ale teď to mám vlastně měsíc v Evropě, měsíc v Jižní Americe třikrát po sobě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to je hezký. Jestli máte nějaké konkrétní místo, kam byste se rád vypravil soukromě v Bolívii?

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
No soukromě, tak samozřejmě tam mám spousta, v tý Bolívii jsou ještě dvě takový pohoří, kde jsem vůbec nebyl a tam je problém, že třeba to trvá 5 dní, než se člověk dostane jenom tam, takže na to člověk potřebuje prostě 3 týdny jenom vlastně na to jedno místo. Takže Bolívie. No a jinak jako v každý zemi mám něco třeba letos v únoru jsem objevil v Peru úžasný údolí Yauyos kousek od Limy na dohled od hlavního města, jede se tam přes, jede se tam veřejnou silnicí, která přejíždí výšku 5 tisíc metrů, takže během hodiny jste od moře v 5 tisících, no během 2,5 hodin, pardon, a pak jste v oblasti, kde jsou ty Andy jako za starejch časů, žádný turisti, vlídní lidi, mírný ceny, panenská příroda. Takže pořád jako se tam můžu vracet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jižní Amerika a Bolívie očima cestovatele Martina Mykisky. Já vám moc děkuji za vaše vyprávění a přeji mnoho štěstí a krásné zážitky na vašich cestách.

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
Tak děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou. Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.