Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček - 9. srpna

r_2100x1400_dvojka.png

Hostem byl Břetislav Tureček. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním hostem je Břetislav Tureček, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha. Dobrý den.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik metropolitní univerzity Praha
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S vedoucím centra pro studia Blízkého východu budu hovořit o obnovení protiíránských sankcí. O tom, jakou blízkovýchodní strategii sleduje Bílý dům a co si Izrael slibuje od národního zákona, o národním svátku. Dobrý poslech. Na příkaz prezidenta Donalda Trumpa začala platit první etapa obnovených protiíránských sankcí. Navazuje na jeho květnové rozhodnutí o vypovězení jaderné smlouvy s Íránem. Sankce mají podle šéfa Bílého domu zajistit maximální hospodářský tlak na teheránský režim. Jak také twítoval Donald Trump, cituji, žádám světový mír, nic menšího. Co je cílem sankcí, pane Turečku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, nevím, jestli zrovna tohle přispěje světovému míru, ale každopádně vidíme, že ty sankce do určité míry, do značné míry, to ještě nevíme, svůj účel plní, to znamená Američané, bych to explicitně neřekl zrovna Donald Trump, tak řada představitelů jednoznačně říká, že jim jde o to destabilizovat Írán, popudit obyvatele Íránu proti tamní vládě, proti tamnímu režimu, proti tamnímu režimu a od toho si američané slibují, že Írán změní svoji politiku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V jakém smyslu by ji měl změnit.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, Američané tvrdí, že Írán destabilizuje Blízký východ. Já si rozhodně nedělám iluze o íránském počínání, ale to, co dělá Írán není nic jiného, než to, co dělá třeba Spojenec USA Saúdská Arábie, než co dělá Turecko, to znamená, každý ve svém okolí se snaží nějakým způsobem udržet spřátelelé režimy, udržet spřátelené síly, takže když se podíváme třeba na Sýrii, kde západ dlouhodobě vyčítá Íránu, ale třeba Rusku, že podporují tamní vládu, tak to slovo destabilizovat asi není úplně na místě, protože kdo destabilizuje Sýrii je bez ohledu na naše sympatie opozice, která chce destabilizovat a svrhnout tamní vládu Bašára Asada, takže v tomto ohledu Írán se snaží Sýrii spíše stabilizovat. No a zkrátka, když to shrnu, tak holt bez ohledu na slova o lidských právech, stabilizaci, nestabilizace, touze o míru, tak holt Írán na Blízkém východě je dnes nejvážnější silou, která má své zájmy a prosazujeme je v přímém kontrastu se zájmy Spojených států, Izraele a Saúdské Arábie, to je podstatě v těch obnovených sankcích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Donald Trump se také nechal slyšet, kam Írán vkročí, panuje zmatek a smrt. Také varoval, že každý, kdo bude obchodovat s Íránem, nebude obchodovat se Spojenými státy. Jak se asi zachová Evropa. Ten americký trh je pro ni, předpokládám, významnější, než ten Íránský.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik metropolitní univerzity Praha
--------------------
K té vaší první doušce, kam vstoupí Írán, tam je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Panuje zmatek a smrt.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, tak se podívejme na Afghánistán a na Írák, kam vstoupili Američané v roce 2001 a 2003 a jak tyto země vypadají. To je bohužel, ačkoliv se na tom sami podílíme, jak víme, tak třeba v souvislosti se smrtí těch tří našich vojáků, tak bohužel, my jsme do velké míry součástí destabilizace tohoto regionu a zpětného hašení těch požárů, které tam západ nebo mezinárodní společenství do značné míry vyvolalo. Teď k těm sankcím, ano, Američané si to představují tak, že nejenže oni sami obnoví a zavedou a posílí sankce proti Íránu, ty daleko bolestivější přijdou v listopadu, to bude zákaz vlastně obchodování s ropou a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vlastně ropa, bankovní sektor. Tak.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik metropolitní univerzity Praha
--------------------
Přesně tak. Američané si představují, že nejenže oni nebudou s Íránem obchodovat, což ani teď v podstatě nedělají, ale že k tomu přimějí i zbytek světového společenství, takže oni tlačí na různé chudší státy, které jsou třeba závislé na americké rozvojové pomoci, aby se tomu podřídili. Američané říkají, že nikdo nebude obchodovat s íránskou ropou, to znamená, my k tomu nemáme žádnou rezoluci radu bezpečnosti, která by zavedla plošné, globální, ropné embargo vůči Íránu, takže Američané musejí používat jiné nástroje. Mohou to být odkazy na spojenecké vazby, ale může to být také, troufám si říct, prachsprosté vydírání chudších států, které jsou prostě nuceni do pozice buďto jste s námi anebo jste proti nám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle informací médií už avizovali jedna francouzská ropná společnost a jedna německá automobilka, že se z Íránu s největší pravděpodobností stáhnou. Ona ta první vlna, která aktuálně běží se zaměřuje právě na ten automobilový průmysl a obchody se zlatem. Mohly by ty americké sankce, pane Turečku, přimět třeba časem Teherán k dohodě?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik metropolitní univerzity Praha
--------------------
No ono hodně záleží, jak se teď právě v této chvíli zachová Evropa a my vidíme, že Evropa těm americkým tlakům vzdoruje. Ono to není vůbec jednoduché, totiž Írán je třeba velmoc, co se týká výroby automobilů. Řada tamních automobilek spolupracuje s velkými světovými výrobci, ať jsou to západoevropské automobilky, korejské, japonské a tak dále a ve chvíli, kdy tyto firmy tam přijdou o ty kontrakty, no tak holt za to zaplatí i evropští voliči, evropské ekonomiky a podobně. Takže Evropa se snaží vzdorovat a teď přišla třeba Evropská unie s opatřením, že státy nebo firmy, které budou takto trestány Amerikou, naším spojencem paradoxně, tak budou nějak kompenzovány a dokonce Evropská unie chce zakázat evropským firmám, aby se těm americkým sankcím podřizovali, takže ono to bude velice zajímavý právě ekonomický boj a jak víme, už nejenom mezi Amerikou a Íránem, ale i mezi Evropou a Amerikou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Že by to třeba prohloubilo to napětí právě mezi spojenci, které sledujeme?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik metropolitní univerzity Praha
--------------------
Rozhodně. Vraťme se k tomu, co jste říkala na začátku. Celé to začalo tím, že Spojení státy jedním škrtem pera Donalda Trumpa v květnu zrušili tu jadernou dohodu, a to nebyla dvoustranná americkoíránská dohoda. Do byla dohoda, která se připravovala 2 - 3 roky. Připojili se k ní všechny světové mocnosti i Evropská unie a nakonec to dostalo podobu závazné rezoluce rady bezpečnosti OSN, takže jinými slovy, Američané se teď zpronevěřili nejzásadnějšímu dokumentu, který v mezinárodní exekutivě, řekneme, existuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Postupuje Donald Trump možná nějakým způsobem podobně, jako v případě Severní Koree, protože tam také používal velmi silná slova. Hovořil nebo hrozil válkou a nakonec se uskutečnil před 2 měsíci takový usmiřovací summit v Singapuru.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik metropolitní univerzity Praha
--------------------
Je to otázka, samozřejmě, řada lidí, komentátorů, politiků o tom spekuluje, že Trump se snaží ty vztahy s Íránem co nejvíce vyhrotit, aby pak mohl nastoupit jako mírotvorce, samzřejmě, že pak tím tlakem na Írán si může také připravovat lepší vyjednávací pozici, pokud by na nějaká jednání došla. Já se ale obávám, že Írán je v tomto ohledu trochu jiná kategorie, než Severní Korea. Íránci teď mají v ruce poměrně silné argumenty, ostatně včera byl severokorejský ministr zahraničí v teheránu a íránský prezident Rouhání to zmínil, že jak se dá Američanům věřit, když něco, co podepsali, tak najednou se změní vláda a už to neplatí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Oni vlastně i varovali, že vám do toho vstupuji, právě po podpisu, respektive po tom summitu, aby příliš nevěřili Američanům a Severokorejcům.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, ano, přesně tak, takže Íránci pochopitelně toho rovněž propagandisticky využívají. To propagandu nejede jenom Donald Trup se svými twíty, ale i íránské vedení samozřejmě a je fakt, že teď logika, Američané, Donald Trump minulý týden řekl, že je připraven jen tak, to najednou vypálil spontánně na tiskové konferenci dost možná, že je připraven kdykoliv a kdekoliv bez předběžných podmínek s Íránci jednat no a Íránci mu řekli, jednak řada amerických činitelů řekla, no ne, ne, my máme řadu podmíneK zaprvé. A zadruhé, Íránci řekli, aha, tak první, jestli s námi chcete jednat, tak se vraťte k dohodě, kterou jsme, k dohodě, kterou jsme tři roky vyjednávali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co bude vlastně s tou dohodou?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik metropolitní univerzity Praha
--------------------
To, jak Írán, tak ty sbívající světové mocnosti s výjimkou USA stále formálně trvají na tom, že ta dohoda platí a že usilují o její udržení. Ve chvíli, kdy by se zhroutila, kdy by třeba ten americký tlak nebo nové kroky zatím neočekávatelné evropských politiků řekli, tak ta dohoda padá, my z ní také odstupujeme, i to se může stát, tak v tu chvíli se Íránu zcela uvolní ruce, už nebude pod dozorem mezinárodních inspektorů. Ta dohoda rok a půl, dva roky Íránci ji zcela do puntíku plnili, alespoň to říkají výsledky velmi vzebrubných kontrol, které tam provádí mezinárodní společenství. Ve chvíli, kdy ta dohoda nebude platit, tak Íránci jasně řekli no, no tak my už se jí také řídit nebudeme. Co to bude znamenat, to můžeme jenom spekulovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakolik reálně vidíte možnou schůzku Donalda Trumpa a Hasana Ruháního, íránského prezidenta. Ten se, mimochodem nechal slyšet, cituji, Amerika by měla vědět, že mír s Íránem je mír mírech všech mírů a válka s Íránem je matkou všech válek.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, no, já si vzpomínám, je to tak 4 roky, bylo valné shromáždění OSN a to byl ještě ve Spojených státech prezidentem Barrack Obama. Hasán Rúhání byl prezidentem ve svém prvním funkčním období. Ty vztahy se velmi vylepšovali mezi oběma státy, bylo to součást toho uvolňování, které pak vyústilo v tu dohodu, kterou jsme zmiňovali. A tehdy se spekulovalo, jestli se Rúhání s Obamou v tváří v tvář v New Yorku, na okraji valného shromáždění OSN setkají a něco si řeknou. Nestalo se tak takže si neumím úplně představit, že by po těch pohrůžkách, kdy Američané říkají, my vám tu vládu srvhneme, teďka už přicházejí náznaky, že podporují kurdské povstalce tady balůcké, tak za této situace, že by Íránci naběhli někam do Ženevy na koberec jednat s Donaldem Trumpem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka, také, jestli je íránský prezident tím partnerem pro to jednání.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, to je zajímavá otázka, protože jak víme, íránský systém politický je poměrně složitý a zásadní roli v mnoha ohledech tam má nejvyšší náboženský vůdce, což je v tuto chvíli Ajatulláh Chámeneí a tak možná Donald Trump by mohl dávat najevo, že Rúhání pro něj nejni partnerem, tak si zase neumím představit, že by pro Chámeního byl partnerem nějaký světský prezident, byť prezident Spojených států.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou roli má v této situaci íránskoamerickém tom sporu Izrael? k

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik metropolitní univerzity Praha
--------------------
Izrael bych řekl zcela jednoznačně stojí za tou tvrdou americkou linií, ostatně Izraelci poděkovali, ocenili, že Američané ty sankce znovu zavedli. Izrael nestojí o nějaký smír s Íránem, o kompromis, to dával najevo celou dobu, když ta dohoda byla přijatá, tak do poslední chvíle v roce 2015 se Izraelci snažili její přijetí torpédovat. Podobně postupuje Saúdská Arábie. Tyto dva státy Blízkovýchodní, když bych to měl shrnout, podle mého názoru se snaží co nejvíce Írán zatlačit do kouta, ale protože vědí, že pro ně samotné by to mohlo být velice nebezpeční, tak k tomu používají Spojené státy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze v této chvíli, pane Turečku, vůbec odhadovat vůbec tedy další vývoj?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik metropolitní univerzity Praha
--------------------
Opravdu záleží na mnoha věcech. Záleží na amerických kongresových volbách doplňovacích, které budou v listopadu. Těžko předvídat, ale myslím si, že nějaká další konfrontace by byla opravdu velmi nebezpečná, protože Íránci jsou v mnoha ohledech velmi tvrdým, jak vidíme, protivníkem na Blízkém východě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Izraelský parlament přijal zákon, který zemi definuje jako stát židovského národa. Arabština podle něj už není jedním ze dvou oficiálních jazyků, nýbrž i jazykem se speciálním statusem. Židovské osady jsou národním zájmem a hlavním zájmem je celý Jeruzalém. Proč došlo vůbec k přijetí a této normě, pane Turecku. Kritizoval ji třeba sám izraelský prezident?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, přijetí tohoto zákona, který je v mnoha ohledech zcela nadbytečný, protože říká to, co je zjevné nebo to, co už v předchozích, předchozím základním zákoně Izraele, což je řekněme zjednodušeně ústava izraelská, to už tam zakotveno bylo. Ten zákon byl tudíž přijat pod tlakem radikálních sionistických pravicových skupin politických stran, které jsou součástí toho současného vládního establishmentu vládní koalice, které razii i třeba takové teze, které tam původně měly být, že když se dostane do konfliktů, židovský charakter Izraele a demokratický charakter Izraele, tak ten židovský má mít navrch, na ten zákon, byť teď vyvolává velké vášně, tak mohl být ještě tvrdší, ještě razantnější. Kritici ti nejzarytější by řekli ještě rasističtější, protiarabský. Nakonec došlo k jakémusi kompromisu, ale jak vidíme, i ten kompromis ty vášně vyvolává. Opravdu, když se o něm hlasovalo v Knesetu, v parlamentu, tak hlasování bylo, jestli se nepletu, 62: 57, takže z toho vidíme, že to zdaleka nevadilo jenom Arabům, arabsky mluvícím poslancům, ale i mnoha židovským. V t například byl poslanec vládní strany Beni Begin vládního Liguru, pravicové strany. Ten třeba navrhoval, aby tam bylo zakotveno, že Izrael, že v Izraeli jsou si před zákonem všichni rovni a to tam to z toho prostě neprošlo. Tyto smírné návrhy, takže pro řadu lidí je ten zákon nadbytečný, ale zároveň dehonestuje velkou část izraelské společnosti, izraelských obyvatel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co znamená nebo bude znamenat ten zvláštní status pro arabštinu. Bude ji možné používat třeba na dále při styku s úřady?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já si myslím, že ano. Já si myslím, že ano, ale tady jde o symboly. Ostatně, co by Izraelci asi tak mohli dělat. Tam jsou velké oblasti říci, Arabové tvoří více než pětinu obyvatel země a jsou tam oblasti, kde se prostě mluví arabsky, vždyť tam jsou arabskojazyčné školy, arabskojazyčná státní správa, takže bez arabštiny se Izrael při zprávě těchto území rozhodně neobejde, ale tady jde spíš o to, že vyškrtnutím toho oficiálního statusu arabštiny došlo k jakési urážce velké části obyvatel a tady bych možná připomněl, že vůbec nejde jenom o Araby, o muslimy, tady jde i třeba o křetany izraelské, kteří mluví arabsky. Tady jde beduíny, kteří slouží v izraelské armádě a hlavně a nejhlasitější jsou drůzové. Drůzové nejsou ani křesťané ani muslimové. Je to specifická etnickonáboženská skupina, žije jich v zemi asi 140 tisíc a mluví arabsky, takže i tito lidé jsou postiženi, ačkoliv a to je velmi zajímavé, třeba oni mají povinnou vojenskou službu a u drůzů slouží větší procento v izraelské armádě, než u židů. Větší procento druhů je v bojových jednotkách izraelské armády než židů a najednou tito lidé jsou odhrnuti na vedlejší kolej, takže nemůžeme divit, že se cítí poníženi. Oni se cítí být loajálními občany států, ale najednou ten stát jim říká, nojo, ale vy nejste židé, vy pro nás nejste dost dobří, takže proto byla v sobotu 90 tisícová demonstrace v Tel Avivu, proto třeba jeden arabský poslanec se vzdal mandátu a zdá se, že ty protesty nekončí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, jako nezávislý stát uznala nově Kolumbie. Těch států je, tiším, přes 130, které tak učinili. Pojďme se podívat na blízkovýchodní politiku Bílého domu. Trumpův zeť a Jared Kuschner měl minulý měsíc vyzvat Jordánsko, aby odebralo Palestinců, kteří jsou tam registrováni, status utečence. Pak by v zemi nemusela působit organizace úřad OSN pro palestinské uprchlíky, která byla založena v roce 1949 jako vlastně důsledek válek v roce 1948 a 1967. Co by to znamenalo, pane Turečku, pro Palestinské uprchlíky. Těch je, alespoň podle oficiálních údajů zmíněné mezinárodní organizace 5 2600 603.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik metropolitní univerzity Praha
--------------------
To je, vy jste otevřela téma, které je nesmírně komplikované a obávám se, že zrovna ten nápad Jareda Kuschnera to zkomplikuje ještě víc namísto, aby to řešil. Já se pokusím to stručně vysvětlil. O to jde, my víme, že máme úřad vysokého komisaře pro uprchlíky, což je globální organizace, která se stará o uprchlíky ze všech možných válečných i jiných konfliktů po celém světě. To vzniklo v roce 1950 - 1951, ovšem jak jste řekla, ta UNRWA, ta organizace pro palestinské uprchlíky, ta vznikla ještě před tím, ještě než vůbec mezinárodní konvence o uprchlících vyla sepsána, takže Palestinci mají svůj specifický úřad, který do toho UNHCR, do toho globálního nebyl nikdy načleněn a navíc mají a to bylo tehdy už také řečeno na konci 40. Let, dědičný status uprchlíka, takže jestliže tehdy jich uteklo nebo židé jich vyhnali zhruba třičtvrtě milionů, tak dnes jich je těch 5 milionů, protože už jsou to děti a děti dětí, jsou to vlastně 4 generace, jestli dobře počítám, lidí, kteří v Palestině, v Izraeli nikdy nebyly. Narodili se třeba v Egyptě, v Libanonu, v Sýrii, ale jsou registrováni jako uprchlíci a Jared Kuschner teď říká, vyřešme problém palestinských uprchlíků tak, že řekneme lidem, že to uprchlíci nejsou a sebereme jim peníze. On třeba říká, jestliže je tady ta organizace UNRVA, která pečuje o vzdělávání, ona vede školy, ona má ohromný rozpočet, to jsou stovky milionů dolarů ročně. Ona se stará o školy, o zdravotnická zařízení, sociální služby pro ty Palestince, pro těch 5 milionů lidí a on říká, seberme jim ty peníze a dejme je těm hostitelským státům. Otázka je, co třeba udělat v Gaze, protože jak víme, Gaza je velmi výbušní, velmi zradikalizované místo a uprchlíci tam tvoří tři čtvrtiny populace. Těch je tam asi přes milion, takže komu to tam chtějí Američané dát, když zruší agenturu OSN, dají ty peníze Hamásu?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Navíc třeba v Jordánsku, o kterém jsem se zmínila v té otázce, tak tam žije 2 miliony 175 tisíc utečenců v 10 uprchlických táborech v Libanonu, pro naši představu 450 tisíc v Sýrii, přes 500 tisíc, v Gaze milion 300 tisíc. To jsou oficiální statistiky této mezinárodní organizace. Je možná pes zakopán, to jádro podle je právě ve financích, pane Turečku, protože Washington už zmrazil finanční příspěvek této organizaci. Letos poslal pouze 60 milionů, zatímco loni to bylo 360 milionů dolarů.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, ano, třeba v případě toho Jordánska ta idea je taková, Jordánci, vy tady máte 2 miliony uprchlíků, pojďte, my ty peníze dáme rovnou vám. Pro vás to bude lepší a zároveň nám tim zmizí z 5 milionů 2 miliony uprchlíků a takhle to asi chtějí Američané udělat i leckde jinde, ale my si musíme uvědomit jednu věc, ono to zní dneska, že se Palestincům dávají peníze na terorismus a tak dále. Z části někde okrajově funguje, ale tyhle ty peníze, to jsou opravdu školy, to jsou, ti lidé navíc desítky tisíc Palestinců jsou zaměstnáni v té agentuře, takže my by nejen, že je připravíme o učitele, o možnost chodit do školy, ale zároveň těm lidem, kteří tam učí sebereme práci a to přeci soudný člověk, ačkoli může stát na straně Izraele, v tomto sporu nemůže považovat za řešení. K čemu, jak přispěje stabilizaci Blízkého východu, když stovky tisíc lidí takto ekonomicky a sociálně zasáhneme?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tady nebo dochází k obratu té americké politiky, protože ty předchozí vlády považovaly právě tuto mezinárodní organizaci, tento úřad pro palestinské uprchlíky za jeden z důležitých stabilizačních faktorů v regionu.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik metropolitní univerzity Praha
--------------------
On je, ta UNRVA, ta agentura je velmi problematická v mnoha ohledech a samozřejmě, že už dávno měla být nějak zrekonstruována, o třeba její činnost omezena a tak dále. Problém ale tady je, že to třeba měla být součást, existovala jakási ženevská iniciativa před lety. To byl irzaelskopalestinský návrh, jak by se mohli vyvíjet mírové vztahy. To už je dávno zapomenuté a překonané samozřejmě, ale tam se třeba uvažovalo že ta UNRVA by časem byla rozpuštěná a že uprchlíci by byli relokováni a zbaveni postupně toho statusu, ale vycházelo to z toho, že to bude na základě dohody, to znamená dohoda Izraeli, Palestinci a nějaký zahraniční garant, kdežto tohle to je jednostranný krok navzdory Palestinců, takže jak můžeme potom od Palestinců čekat logicky, sebereme jim status, sebereme jim peníze a pak řekneme, a tak teďka věřte nám, my jsme dál nestranný arbiter a my ten mír mezi vámi Izraelem nestraně dojednáme. Vždyť to přeci tomu nemůže nikdo věřit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by znamenalo odebrání statusu uprchlíka pro Palestince vzhledem k právu na návrh v lize.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik metropolitní univerzity Praha
--------------------
Právo na návrat nikde oni zakotvené nemají. To je jejich řekl bych až obsese. Prostě oni se domáhají, že jim Izrael má to právo na návrat uznat. Izrael to samozřejmě nikdy neudělá. Jediné, na co někdy v minulosti někteří iraelští politici a některé vlády byly ochotné kývnout, byl to třeba /nesrozumitelné/ izraelský premiér, kterého pak zavraždil židovský terorista právě proto, že byl vstřícný vůči Palestincům, tak oni říkali, vrátí se část, může se vrátit část uprchlíků přímo do Izraele, z humanitárních důvodů nějací ti staří lidé, kteří skutečně odsud byli vyhnáni a zbytek uprchlíků zůstane tam, kde je. Mezinárodní společenství je třeba do dílny nějakých třetích států a nebo se mohou vrátit, ale do toho budoucího palestinského státu, ale rozhodně né do státu izraelského.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bílý dům říká, respektive Jared Kuschen, že by se pak, pokud by totiž byl odebrán ten status, organizace by v té zemi nemusela už působit, takže by se Jordánsko nebo další země musely samy postarat o ty uprchlíky, třeba u Jordánska, což je přes 2 miliony lidí. To by byla obrovská finanční zátěž, tak říkají, tak říkají Spojené státy, ať Jordánsku pomohou bohaté arabské země. Saúdská Arábie.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, bohaté, bohaté arabské státy každopádně, až bude mírový proces jakkoliv úspěšný, tak jestli jednou skončí úspěšně, tak ho budou musei i arabské státy z velké části financovat, o tom není sporu. Rekonstrukce palestinských území, rozbombardované Gazy a tak dále, ale je třeba otázka, jestli tohle to zrovna je návrh, který je pro Jordánsko přijatelný, protože Palestinci jsou v mnoha ohledech velice problematickým klientem. Oni prostě mají svojí agendu, svůj jak oni vnímají svůj osvobozenecký boj, oni se stále chtějí někam vrátit. Ty děti v táborech jsou k tomu vedeni. Vy jste tady jenom dočasně, vy se vrátíte do země, odkud byli vaši dědové vyhnáni a jestli Jordánsko zrovna takovýto citlivý problém by si chtělo nechat od Washingtonu hodin na záda, tím si také nejsem úplně jinstý. To teprve uvidíme časem, jaké ty reakce těch arabských států budou, ale zatím jsem žádné radostné tedy výskání nezaznamenal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity v Praze. Děkuji. Mějte se moc hezky.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik metropolitní univerzity Praha
--------------------
Díky za pozvání. Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou. Hostem zítřejším bude světící biskup pražský Václav Malý. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.