Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 7. července 2022

Jan BURDA, moderátor
V Saúdské Arábii dnes začínají hlavní obřady spojené s velkou poutí do Mekky. Pouť potrvá do 12. července. V čem bude po pandemii koronaviru jiná a proč? Spojené státy se zapojily do vyšetřování zastřelení známé palestinské reportérky během výkonu jejího povolání na západním břehu Jordánu, s jakým závěrem? A co pro Irák a celý region zálivu znamená dlouhá politická krize v této zemi? Témata, která probereme s Břetislavem Turečkem, vedoucím Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, vítejte.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Dobrý den.

Jan BURDA, moderátor
K poslechu zve Jan Burda. Známá reportérka katarské televizní stanice Al-Džazíra Širín abú Aklahová 11. května tohoto roku zemřela na palestinském západním břehu Jordánu poté, co ji zasáhly střely vypálené izraelskou armádou. Palestinská novinářka natáčela o operaci izraelských vojáků ve městě Džanín. Do vyšetřování se následně vložily i Spojené státy americké. Proč a k čemu došly?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, ono to bylo složité, protože když byla Širín abú Aklahová zabita, tak nejprve Izrael, izraelští představitelé včetně třeba premiéra Naftaliho Bennetta silně naznačovali, abych to řekl diplomaticky, že jí zastřelili samotní Palestinci. Nicméně od té doby několik velmi renomovaných západních mediálních společností, ale i třeba ta vyšetřovací skupina /nesrozumitelné/, které jinak velmi věříme, když vyšetřuje zločiny Rusů a tak podobně. Tak i ta došla k závěru, že naopak ta novinářka byla zastřelena Izraelci. A vlastně dlouhé týdny byla taková situace, kdy Izrael říkal, no tak nám vydejte, Palestincům, tak nám vydejte tu kulku, která jí uvízla v hlavě, kterou byla zabita, ať to můžeme vyšetřit. A Palestinci poměrně bych řekl logicky říkali, no my podezíráme vás, tak těžko to sami férově vyšetříte, když jste jedni z podezřelých. No a nakonec našel takový mechanismus, kdy Palestinci tedy odmítali vyšetřování společné s Izraelem. Nedůvěřovali Izraelcům, tak nakonec vlastně tuto neděli před pár dny tedy tak souhlasili s tím, že tu kulku vydají Američanům. Byla to taková diplomatická obezlička, protože v podstatě se asi předpokládalo a nakonec k tomu došlo, že Američané tu kulku vzali do izraelské laboratoře a pod dohledem amerického důstojníka tu kulku zkoumali Izraelci. No a teď se tedy dostáváme k tomu, že my jsme dosud měli palestinské tvrzení, že ta novinářka byla zabita Izraelci. A podle některých zpráv dokonce cíleně tedy zavražděná, že mohlo jít o válečný zločin, že to nebyla zbloudilá kulka, jak nanejvýš připouští Izrael a že to byla cílená prostě operace snipera jí zabít tuto nepohodlnou novinářku. A pak jsme měli izraelskou pozici, že to se nikdy nepodaří vyšetřit a vlastně nevíme a tak dále a tak dále. Oni do toho teda vstoupili Američané a jejich závěr tedy zní, že s vysokou pravděpodobností jí skutečně zabili Izraelci. Nicméně nikdy se to nepodaří zcela jednoznačně dokázat, protože ta kulka byla příliš poškozená. A navíc prý není důvod se domnívat, že byla zabitá záměrně, tedy že byla zavražděna. Což už jsou spíše takové politické deklarace, protože Izrael odmítá tuto věc vyšetřit. Od samého počátku izraelská vojenská prokuratura, vojenská policie vlastně na začátku řekla, že nebude tuto věc vyšetřovat, protože není důvod si myslet, že došlo k nějakému zločinu. Takže dneska to americké angažmá v celé věci je vnímáno tak, že vlastně Američané tak trochu připustili, že tu novinářku zabil Izrael, ale zároveň to Američané řekli tak, aby zase Izraelce nepohněvali a v podstatě zůstali na jeho straně. A to všechno je zarámováno tím, a proto do to Američané vstoupili takto razantně, že příští týden přijede do regionu, do Izraele a do palestinského Betléma americký prezident Joe Biden a Američané to zjevně chtěli smést ze stolu, aby už tato patálie, protože nesmíme zapomínat, že abú Aklahová byla také nejen palestinská novinářka ale americká občanka. Američané vždy docela bazírují na tom, aby jejich občané nebyli zabíjeni svévolně někde ve světě. Tak, aby to bylo nějak zprovozněno ze stolu, ale jak se zdá, nepodařilo se ta, ta kaňka tam pořád je, ten stín.

Jan BURDA, moderátor
Jaké důvody by vedly izraelskou armádu k té cílené střelbě na reportérku?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, tak ono by to nebylo poprvé, kdy Izraelci zabili a podle všeho cíleně nějakého palestinského novináře. Samozřejmě toto už by, to už se dostáváme, mohli bychom se dostat na velmi tenký led. To nemusela být, pokud to tak opravdu bylo, tak to zdaleka nemusela být třeba shora nařízená operace. Prostě to mohla být nějaká supertajná, pokud to samozřejmě byla. Ale některé indicie tam opravdu takové jsou. Izrael, Izrael třeba dlouho tvrdil, že to byla nazdařbůh vypálená dávka palestinskými teroristy a tak dále, která jí zabila. Jenže teď se ukazuje, že palestinští ozbrojenci byli mnohem dál než izraelská speciální jednotka v tu chvíli. Že tam byli izraelští ostřelovači a tak dále a tak dále. A samozřejmě problém je v tom, že Izrael prostě odmítá to vyšetřování. A Palestinci tudíž teď znovu požadují, že by toto měl vyšetřit Mezinárodní trestní soud. Že pokud byla zabita cíleně, anebo nebyla, tak by měl vyšetřit někdo nestranný, kdo se potenciálními válečnými zločiny, což vražda civilisty samozřejmě je. Vidíme, že Rusy obviňujeme z válečných zločinů, když střílejí civilisty na potkání v okupovaných městech. Tak prostě, že takovýto orgán to měl vyšetřit, ale samozřejmě to je věc, na kterou Izrael naprosto nereflektuje, nechce o ní slyšet.

Jan BURDA, moderátor
Mohou tam hrát roli okolnosti? Jaké akce izraelské armády ta reportérka natáčela?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Osobně si to nemyslím. To, co ona tam natáčela, tam tehdy byl zátah izraelských jednotek na nějaké povstalce nebo teroristy palestinské. Nicméně ona zrovna nebyla, to už dnes víme, tam se zcela detailně zkoumaly trajektorie těch střel, pozice jednotlivých izraelských vojáků byly k dispozici. Dokonce kamerové záznamy z přileb některých z nich a tak dále. Takže ona nebyla uprostřed palby mezi křížové palby mezi Palestinci a Izraelci, ona byla bokem. To byl vlastně takový, řekněme, trojúhelník, když byla, když byla zabita. Pak tam byly nalezeny střely, které ukazují, že to nebyla nazdařbůh vypálená dávka, ale že to byly cílené rány. Ale zase to, že byla cílená, ano ten voják si třeba mohl myslet, že střílí na Palestince, na palestinského teroristu, který si možná vzal na sebe modrou neprůstřelnou vestu určenou k tisku, protože ona byla jednoznačně identifikován jako novinářka. Takže ta, jak říkám, ta mlha, ten, ten stín nad celou tou aféru zůstává. Prostě Američané podle mého názoru selhali v roli arbitra, protože zase se postavili více na stranu Izraele, nevolají po nějakých sankcích, nevolají po Izraeli, aby to okamžitě sám začal vyšetřovat, což by třeba v případě Palestinců bezpochyby dělali, kdyby. O tom jsem četl zajímavý komentář, kdyby takto byla zabita hvězdná izraelská židovská novinářka na okupovaných územích, tak okamžitě ta vina by byla připsána Palestincům. Okamžitě by byli dopadeni potenciální pachatelé. V případě Izraele bohužel se to vyvíjí jiným směrem.

Jan BURDA, moderátor
O programu amerického prezidenta v oblasti během té jeho návštěvy, která proběhne příští týden, jsme podrobněji mluvili při našem minulém setkání.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano.

Jan BURDA, moderátor
V pořadu Jak to vidí. Nicméně od té doby krom tedy tohoto vstupu do vyšetřování úmrtí novinářky Aklahové, tak změnilo se něco na programu návštěvy Joe Bidena v Izraeli? V Izraeli mezitím opravdu skončila vláda, padla vláda, ale nějaké novinky v programu?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Pokud vím tak nikoliv, ono se, to je zajímavé tato návštěva. Vlastně ten její rámec, respektive ten její průběh, je, je poměrně jasný. To už se mluvilo. To znamená, bude to návštěva Izraele, Palestiny okupované. Pak návštěva Saúdské Arábie, kde bude summit s některými arabskými vůdci, včetně tamního korunního prince Muhammada bin Salmana. Takže co se mění, jsou interpretace, jsou interpretace a očekávání. Takže například se hodně vnímá to, že a to už jsme zmínili, že Joe Biden tím, že vůbec přijíždí do Saúdské Arábie, tak vlastně polevuje v tom napětí se Saúdskou Arábii, která byla silně kritizována za to, že zavraždila v roce 2018 zase svého novináře Džamála Chášakdžího. Joe Biden ještě než se stal prezidentem, tak říkal, že z tohoto vlastně nenechá Američany uniknout, že prostě budou muset být nějakým způsobem za to sankcionováni, tedy saúdští Arabové. Nestalo se tak evidentně, Biden tam jede. Takže tento prvek je hodně akcentován, bych řekl v těch analýzách.

Jan BURDA, moderátor
Říká Břetislav Tureček, blízkovýchodní analytik, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha. Posuneme se v regionu do Iráku. Vítěz loňských voleb v Iráku Muktara Sadr v polovině června prosadil hromadnou rezignaci poslanců své strany. Ani 8 měsíců po volbách totiž neměl Irák novou vládu a ani prezidenta, podle ústavy tak mohli na uprázdněná místa nastoupit konkurenčním kandidáti. Stalo se tak, respektive, jaká je teď politická situace v Iráku?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, já začnu možná trošku zeširoka, proč by nás to vlastně mělo zajímat. My víme, že i Česká republika hodně investovala do jakési stabilizace Iráku po svržení Saddáma Husajna, k čemuž došlo už téměř před 20 lety v roce 2003. Byly tam české jednotky, snažili jsme se nějakým způsobem vylepšovat tamní ekonomiku a tak dále. Nicméně i poté, co tam skončila ta, řekněme, občanská válka, pak tam nastoupil Islámský stát, ta teroristická organizace. I tato hrozba, řekněme, pominula do velké míry. Tak jsme vlastně svědky, že ta země je dále rozklížená politicky, ekonomicky, sociálně. A vlastně už před třemi lety tam začala jakási krize, protesty proti vládě, kvůli nezaměstnanosti, nedostatku vody, elektřiny, prostě opravdu stát na pokraji, řekněme, rozvratu. No a výsledkem byly loňské předčasné volby, ze kterých jako nejsilnější vyšel muž, kterého už se zmínil, tedy Muktada Sadr, bývalý vůdce šíitské povstalecké armády, která bojovala proti americkým a britským okupačním silám v té zemi. No a jak jste také říkal, tak vlastně jemu se nepodařilo tu zemi stabilizovat do té míry, že by vznikla jednoznačná většinová koalice, která by zvolila prezidenta nového a ten by jmenoval novou vládu. Takže Muktada Sadr, a to je na tom, to bych na to kladl velký důraz. On nejenže sám odešel z politiky. Ono odešlo 73 poslanců hromadně. Vidíme, že tady je jedna rezignace, dvě rezignace, jeden přeběhlík, druhý a tak dále. Ale tady vlastně obrovský blok, řekněme, čtvrtina parlamentu skoro odešla a stalo se to, co říkáte. Zatímco u nás, kdyby z jedné strany odešel poslanec, tak nahradí poslanec z té samé strany. Tak podle iráckého práva vlastně nastoupí z toho volebního okrsku druhý nejúspěšnější, a to v mnoha případech právě je opozice. Takže z těch 73 asi 50 křesel nahradili poslanci, kteří skutečně patřili k dosavadní opozici, k takovému proíránskému, můžeme volně říci bloku. Takže paradoxně Muktada Sadr, který je sice šíitský duchovní, ale velmi silně se vymezoval vůči íránskému vlivu v Iráku, tak touto hromadnou rezignací vlastně uvolnil ještě větší prostor pro íránským silám. A tady je další bod, proč je to pro nás zajímavé. Jestli si říkáme, že Írán je nějaká hrozba, jestli Írán na Blízkém a Středním východě nějakým způsobem maří geopolitické zájmy Američanů, Izraele a západu, tak tímto současným vývojem, o kterém se teď bavíme, se paradoxně vlastně ten prostor íránský v regionu ještě rozšířil.

Jan BURDA, moderátor
K tomu se ještě jistě vrátíme. Každopádně kam, když jste říkal odešel Muktada Sadr? Já počítám, že to je člověk i s těmi svými 70 poslanci, že to jsou lidé, kteří neodešli.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Nezmizí.

Jan BURDA, moderátor
Ani do penze, ani někam do lázní /souzvuk zvuků/.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Je mladý, on je čtyřicátník, řekněme. Přesně tak a jeho vliv bude stále velmi silný, o tom není sporu. Ono se pořád rozebírá, proč to udělal vlastně. Někdo říká, že chtěl znemožnit ty své šíitské rivaly. Podívejte se, vždyť ani oni nesestaví tu koalici dostatečně velkou v parlamentu, dvoutřetinovou na zvolení prezidenta a tak dále. Někdo jiný zase upozorňuje na to, že on vlastně vytvořil takovou zajímavou koalici. On je, byl vůdce šíitského bloku, ale přidali se k němu i sunnitští Arabové a přidali se k němu jedna z kurdských vlivných stran. Takže to byla taková trojkoalice, řekněme, široká poměrně. A pak tam došlo k jakýmsi třenicím, které byly také zvenku podporovány. Jinými slovy, abych to nějak zabalil jednoduše. Muktara Sadr určitě neodchází. Teď se spekuluje, jestli třeba jeho lidé vyjdou do ulic protestovat proti té nové vládě, což říkají často jeho kritici, třeba že zase vyvolá nové násilí. Ale já si myslím, že on má potenciál daleko. On je, on z něho roste státník. Když si vzpomenu na komentáře terorista, šíitský extremista napojený na Írán. Najednou ho tady máme jako státníka, který dokáže 70 poslanců přimět k rezignaci. Vymezuje se vůči íránskému vlivu, ne že by ho posiloval. A najednou vidíme, že člověk, který kdysi byl proslavený tím, jak prostě měl plamenné řeči proti Američanům, tak najednou určuje prostě do velké míry chod celé této velmi důležité blízkovýchodní země.

Jan BURDA, moderátor
Jak jsou vlastně na tom země v regionu, Irák, Írán. O Íránu mluvíme často, který tedy nějakým způsobem alespoň v tuto chvíli posiluje svůj vliv sousedním Iráku. Ale jak jsou na tom tyto země geopoliticky nebo ekonomicky i v souvislosti s tou možnou hrozící potravinovou krizí, embarga na obchod s Ruskem a podobně?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, já jsem, nedávno jsem četl takovou zajímavou analýzu třeba zrovna, když se bavíme o té souvislosti s Ukrajinou, tak Irák i bez té krize má obrovské problémy a celá řada jiných zemí. To se dá, řekněme, zevšeobecnit trošku na Blízkém východě. Nedostatek vody, ohromné sucho, degradace zemědělské půdy. O tom už jsem tady před časem mluvil. A v Iráku třeba teď o nějakých 40 % se třeba letos snížili plochy oseté zemědělské půdy, oseté tedy obilím, pšenicí. To znamená, klesá, klesá produkce domácího obilí v Iráku a kvůli krizi na Ukrajině samozřejmě je velké riziko, že klesnou i dovozy, protože to jsou země, které většinu, ať už pšenice nebo i třeba hnojiv zemědělských skutečně dováží právě z Ukrajiny, z Ruska a tak podobně. To znamená, my se teď bavíme o politické krizi, rezignace 70 poslanců budiž, ale zase je to všechno na daleko zásadnějším pozadí, hrozící silné nestability. Kdy ti lidé nebudou bojovat jenom za nějaké ideály, za svého duchovního vůdce a tak dále. Ale za to, aby měli co jíst. A to jsou věci, které se dnes už řeší na globální úrovni, na úrovni OSN. Já třeba připomenu jednu věc. Ukrajinská pšenice se nedováží jenom přímo do těch různých rozvojových zemí, jako třeba do Egypta, který 80 % pokrývá ukrajinskou pšenicí nebo do Somálska, které dokonce 100 % pšenice má z Ukrajiny. I agentury OSN, ty humanitární rozvojové agentury jako třeba Světový potravinový fond, které potom distribuují potraviny základní do rozvojových zemí do uprchlických táborů. Ty také nakupují na Ukrajině. Takže nejenže se nedostane do východní Afriky nebo na Blízký východ pšenice dovážená přímo dvoustranně z východní Evropy, ať už z Ruska nebo z Ukrajiny. Ale dokonce ani ty, ty agentury světové, které pomáhají těm nejchudším, tak těm také bude ta pšenice chybět. A to jsou všechno věci, které my tady řešíme samozřejmě poměrně logicky rostoucí ceny chleba, másla a benzínu a tak dále. Ale za, za humny se nám dějí takováto mnohem řekl bych zásadnější dramata, která nemůžeme, řekněme, v horizontu měsíců také pocítit.

Jan BURDA, moderátor
Vysvětluje Břetislav Tureček, blízkovýchodní analytik. Jak to vidí Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity. V Saúdské Arábii dnes začínají hlavní obřady spojené s velkou poutí do Mekky. Ta pouť potrvá do 12. července. No a po dvou letech koronavirových omezení mohou Mekku opět navštívit statisíce lidí, možná i víc. To si jistě povíme přesně. A i přes ta určitá uvolnění ale zůstává ta účast stále regulována. Letos je počet lidí omezen na milion. Poutníci také musí být plně očkovaní proti covidu-19 nebo být schopni prokázat imunizaci a nesmí trpět žádnou chronickou chorobou. Jsou toto hlavní změny, které přináší letošní pouť do Mekky nebo jsem na nějaké zapomněl?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Tak určitě po dvou covidových letech je to pro muslimy, kteří na hadždž, tedy na tu velkou pouť se chystali velká úleva. Protože v roce 2020 byl počet poutníků omezen, myslím na 1000 a byli to jen, mohli to být jenom lidé, kteří žijí přímo v Saúdské Arábii. To znamená, nemohli přiletět poutníci z jiných muslimských zemí nebo komunit. Loni byl ten počet omezen na 60 tisíc a zase to mohl být jenom lidé, kteří žijí už i třeba cizinci, ale žijí v Saúdské Arábii. No a letos tedy ta kvóta, to celkové množství bylo omezeno na milion. Ale tady bych připomněl, že normálně se hadždže účastní až 2,5 milionu, 2,5 milionu poutníků. Byť i to je omezený. Ten mechanismus je poměrně zajímavý. Saúdskoarabské úřady samozřejmě musí nějak korigovat ty počty, takže muslimské země typu třeba Írán, který jste zmínil, tak jestli Írán má 80 milionů obyvatel, tak klasicky ta kvóta je jedno promile. To znamená 80 tisíc poutníků z míst Íránu, protože jestli Egypt má 90 milionů, tak 90 tisíc Egypťanů smí na tu hadždž přijet a tak dále. A takže tímto je to omezené. A pak je samozřejmě druhá věc, to jsou souputníci ze západních zemí, kterých, kde jich žije daleko méně. To procento muslimů žijících na západě v té populaci západoevropských zemí je pochopitelně mnohem nižší. Takže ti vlastně zatím směli jezdit bez omezení. Prostě kdyby myslím si všichni čeští muslimové, kteří chtějí jet na hadždž, o to požádali, tak by mohli dosud jezdit všichni třeba.

Jan BURDA, moderátor
A to se letos nějakým způsobem na poslední chvíli změnilo, co se týká tedy té pouti.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, no, no.

Jan BURDA, moderátor
Kterou chtěli vykonat muslimové žijící v Evropě?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, to, to vyvolalo, to vyvolalo poměrně, řekněme, kritické reakce na západě. Protože dosud já to řeknu, řekněme, tak nějak symbolicky. Třeba český muslim nebo německý muslim mohl jet přes nějakou cestovní agenturu z Německa třeba, řekněme, z Mnichova, která mu všechno zařídila, dojednala, že se vejde do té kvóty, prostě zařídila mu letenku, ubytování a tak dále. A teďka Saúdové vlastně měsíc před tou poutí řekli, že toto končí. Že tyto západní agentury cestovní poutnické už toto zařizovat nemohou. A že všichni poutníci ze západních zemí z Evropy, z Ameriky, tak musejí žádat saúdskoarabské, centralizovaně saúdskoarabské úřady. A problém je ale v tom, že hodně tisíce, tisíce poutníků na západě už to samozřejmě dávno měly zajištěné. Už měly letenky, už to celé zaplatily ten poutnice zájezd. A vlastně saúdskoarabské úřady snahou nějak to centralizovat a je silné podezření i získávat ty peníze sami pro sebe. Tak vlastně podrazily nohy těm agenturám, které to dlouhá léta zajišťovaly na západě. Prostě představte si, že zaplatíte cestovce poměrně velké peníze a najednou měsíc před odjezdem vám cestovka řekne, tak fajn, si nám zaplatil, ale my to zorganizovat nesmíme. Jestli chceš, tak si zaplať ještě jednou někde jinde, protože ta cestovka samozřejmě ty letenky nakoupila a tak dále. Takže tento letos, taková to pachuť tam nad saúdskoarabským počínáním zůstává.

Jan BURDA, moderátor
To je, řekněme, opravdu hodně nečekaný krok, hodně tvrdý krok, proč? Peníze, byznys?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, saúdskoarabské úřady říkají, že chtějí vše centralizovat, aby to modernizovaly ten systém. Ono opravdu vezměme si, že ta pouť trvá pár dní a najednou 2,5 milionu lidí na jednom místě. To jsou obrovské logistické manévry. To se musí nějakým způsobem z bezpečnostních, ze zdravotních důvodů to musí mít ty úřady podchyceno. O tom vůbec není sporu a Saúdové to opravdu dělají velmi sofistikovaně. To, to už není zdaleka, že poutníci /nesrozumitelné/ někde chodí pouští. To jsou prostě ubytování, doprava, zabezpečení, aby nedošlo k teroristickému útoku, k ušlapání lidí a tak dále. Takže tímto Saúdové argumentují. Ale zase jak už jsem vlastně říkal, oni tím sebrali ten, ten byznys vlastně těm, těm západním konkurentům a stáhli si to sami pod sebe. Takže pochopitelně kritici vnímají hlavně tento moment.

Jan BURDA, moderátor
Korunní princ Muhammad bin Salman plánuje velké reformy v Saúdské Arábii. Týká se to i poutě do Mekky?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, ano.

Jan BURDA, moderátor
Že by navýšil kapacitu až na 30 milionů poutníků.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, takzvaná vize 20-30, to je ten velký až velkolepý bych řekl až monumentální plán reforem, který Muhammad bin Salman prosazuje. Tak už teď se ukazuje, že zdaleka ne vše se podaří realizovat tak, jak si to Saúdské úřady plánují. 30 milionů poutníků bude možná z té samé kategorie, prostě plán asi trošku nereálný, řekněme. Nicméně je to tím, že ty reformy mají posvěcení a mají, řekněme, tu inspiraci na tom nejvyšším místě v zemi. Protože mu Muhammad bin Salman je faktickým vládcem země. Jeho otec král Salman, ten už vlastně té zemi nevládne, ten je hodně starý. Tak to má samozřejmě zelenou a málokdo si to dokáže nějak zpochybňovat nebo prostě sabotovat z těch saúdskoarabských různých agentur a ministerstev a tak dále. Takže jistě Saúdská Arábie v rámci těch reforem se má otevírat světu. Už tam mohou teď jezdit turisté, což před pár lety ještě bylo nemyslitelné. A je logické, že se to týká i poutnického, můžeme říci odvětví byznysu, protože ta pouť, jenom ta pouť ta velká, ta hadžd, o které se bavíme, jinak ještě je pout umra malá, která se dá vykonávat po celý rok. Tak to zemi přináší několik miliard dolarů každý rok a je to po exportu ropy druhé, řekněme, nejdůležitější exportní odvětví.

Jan BURDA, moderátor
Tedy do budoucna nemělo by hrozit nějaké, nějaké selhání? Protože v minulosti, v historii byly i incidenty třeba, že nějací lidé byli ušlapáni.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, ale to se nedá samozřejmě vyloučit nikdy, ale Saúdové se snaží tomu, jak vidíme, předcházet.

Jan BURDA, moderátor
Břetislav Tureček, blízkovýchodní analytik a vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha. Díky, hezký den.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Díky, na slyšenou.

Jan BURDA, moderátor
Za pozornost děkuje také Jan Burda.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.