Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 6. října 2020

Vladimír KROC, moderátor 
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes expert na Blízký východ Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha, dobrý den.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha 
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor 
Proč se znovu rozhořelo latentní konflikt mezi Ázerbájdžánem A Arménií o Náhorní Karabach, proč Erdogan přišel s tvrzením, že Jeruzalém je turecký a co způsobilo, že Izrael je zemí nejhůř postiženou covidem na světě, o tom SE budeme dnes bavit, příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Přes týden hřmí těžké zbraně v Náhorním Karabachu mezi Arménií a Ázerbájdžánem se rozhořela možná už regulérní válka, proč právě teď prakticky po 26 letech, když tedy necháme stranou ten takzvaný čtyřdenní konflikt nebo čtyřdenní válku v roce 2016, roztál ten takzvaný zamrzlý etnický konflikt mezi Armény a Ázery?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha 
Musím to trošku stáhnou do širšího prostoru, řekněme, protože samozřejmě, že je to spor mezi dvěma relativně malými státy nebo etnickými skupinami na Kavkaze, nicméně jsou tam i vnější hráči a možná právě jejich role byla v tomhle tom nejdůležitější, ono se hodně a myslím si, že oprávněně mluví o tom, že zkrátka nebýt určitých ambicí a určité politiky Turecka, tak by Ázerbájdžán nikdy jaksi nezačal tak razantně požadovat a prosazovat osvobození Náhorního Karabachu, protože připomeňme si, Náhorní Karabach je součástí Ázerbájdžánu a spolu s některými dalšími enklávami na západě Ázerbájdžánu je okupován, ať už místními Armény nebo hlavně sousední Arménií a teď tedy Ázerbájdžán říká, že tato území potom čtvrt století znovu osvobodí a Turecko se v podstatě vyjadřuje v podobném smyslu a myslím si, že, kdyby nepřišla zelená z Ankary, tedy z Turecka, tak by Ázerbájdžán tuto válku a hlavně tak, řekněme, i tou razantní rétorikou nezačal.

Vladimír KROC, moderátor 
No a k tomu načasování, proč zrovna teď?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha 
Víš co, tam, tam se dá vlastněnou jenom spekulovat, někdo říká, je to proto, že všichni se dívají na dění ve východním Středomoří, kde víme zase jiné rozmíšky ohledně tamní naleziště zemního plynu, je před volbami v Americe, celý svět je zaměstnán druhou vlnou koronaviru, takže možná teďka v tichosti nikoho to nebude moc zajímat, ostatně vidíme, že ani česká média nejsou děním na Kavkaze zahlcena, takže se v tichosti dá leccos udělat.

Vladimír KROC, moderátor 
Přitom právě ty obnovené střety jsou nejkrvavější za víc než 25 let, alespoň to tak píše agentura Reuters. Arménie a Ázerbájdžán se navzájem obviňují z útoku na civilní oblasti, proto je zvláštní, že to světová média, zdá se nijak zvláště nezajímá, anebo se pletu?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha 
Tak ona je velká konkurence velkých témat, to si řekněme, myslím si, že nebýt koronaviru, tak i Karabach máme třeba na titulních stranách, ale on ten přesah možná nám začne brzy docházet, protože tam nejde jenom o nějaké maličké území velikosti několika českých okresů, ono vlastně ať už tam bude jakýkoliv režim a mám tím na mysli mezinárodně právní uspořádání, ať bude u moci kdokoliv v Arménii a v Ázerbájdžánu, tak nesmíme zapomínat, že touto oblastí se na západ i do Evropy dostává velké množství surovin, Ázerbájdžán je trasou produktovodů, ropovodů, plynovodů z oblasti Kaspického moře, já třeba připomenu, že Izrael nakupuje 40 % své ropy právě z Ázerbajdžánu a najednou vidíme, že to co na nás občas blikne ze zpráv v televizi, nějaké ostřelování nějakých vesničanů, může mít větší geopolitické dopady a nejen proto, že se v tom angažuje Turecko, ale svým způsobem třeba Izrael, Rusko a tak dále, takže to co teď vypadá jako nějaká okresní válka kdesi ve vzdálené zemi, tak brzy může mít mnohem větší dopady i na nás.

Vladimír KROC, moderátor 
Tím spíš se chci zeptat, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyjádřil znepokojení nad situací a vyzval právě Turecko, jak si řekl, který je, které je spojencem Ázerbájdžánu, aby pomohlo boje mírovou cestou ukončit, je tohle dost, vyjádřit znepokojení?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha 
No, co on může dělat, tak on je diplomat, šéfové NATO obvykle mají velmi razantní prohlášení na adresu Ruska, ale těžko mohu mít razantní prohlášení na adresu jednoho z velmi významných členských států Severoatlantické aliance, což samozřejmě Turecko je, takže co říkají Turkům v zákulisí nevíme, ale pro NATO je to taky velmi zajímavá situace, protože pokud vidíme, že Ázerbájdžán má podporu Turecka, tak připomeňme, že Arménie má spojeneckou bezpečnostní smlouvu s Ruskem a vidina, že se konflikt o Náhorní Karabach stane rizikem dalšího horkého střetu mezi Severoatlantickou aliancí nebo alespoň jednou, jedním jejím členem a Ruskem, opravdu není, není příznivá, my pořád řešíme, co se děje, řekněme v Pobaltí, neustále mluvíme o nějakých hrozbách Ruska vůči Evropě, ať už smyšleným nebo skutečným, ale z pohledu Ruska třeba teď vlastně se cosi děje pro Rusko neblahého v jeho, řekněme, jižním podbřišku, takže musíme se umět dívat na takovéto konflikty i očima druhých, abychom pochopili jejich význam a co je ve hře.

Vladimír KROC, moderátor 
Zatímco Ankara je spojencem Baku, s Jerevanem neudržuje žádné diplomatické vztahy kvůli neuznání genocidy před sto lety, je to tak?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha 
Ano, ano ty vztahy arménskoturecké jsou napjaté historicky.

Vladimír KROC, moderátor 
Arméni tvrdí, že Turecko vyslalo do Ázerbajdžánu asi 4000 syrských rebelů a prý mu poskytlo také drony a válečná letadla, Ankara to popírá, dají se takové zvěsti nějak ověřit?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha 
No, oficiálně to nikdo podpořit nemůže, protože ve chvíli, kdyby Turecko oficiálně přiznalo tak takovouto věc, tak by samozřejmě to pro něj mohlo mít i určité, řekněme, právní a politické dopady na mezinárodní scéně, takže tohle to se vždycky takto dělá, když chtěli Britové operovat v Libyi nebo Katařané, tak tam poslali nějaké vysloužilce v jakési soukromé armádě, žoldnéře, Američané posílali taky do Afghánistánu do Iráku své žoldnéře, no tak teďka něco podobného dělá Turecko, někde jinde to dělá Rusko, je to taková politika, prosadit tam svou, ale mít ruce čisté, aby vláda mohla od toho ruce dát pryč, to nejsou naši vojáci, to je možná nějaká soukromá firma a samozřejmě, že se v tom pak angažují i třeba turecké tajné služby, o tom vůbec nepochybuji, že je to to možné a nepochybuji ani o tom, že tam skutečně nějací takovýto žoldnéři nebo prostě soukromé armády skutečně na té ázerbájdžánské straně být mohou, stejně jako bych vůbec nevylučoval to, co říká Ázerbájdžán, že naopak Arménie zase angažuje Kurdy, kurdské žoldnéře, protože ti samozřejmě mají špatné vztahy s Tureckem, takže ti zase bojují na straně Arménů proti Ázerbájdžáncům.

Vladimír KROC, moderátor 
Ono je to hodně spletité, protože Rusko má v Arménii vojenskou základnu, ale vychází dobře s oběma zeměmi, protože jak Ázerbajdžánu tak Arménii dodávají zbraně. Nemohla by v takovém případě Moskva být jakýmsi moderátorem toho příměří a případného mírového urovnání třeba prostřednictvím OBSE?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha 
Ono už se o tom mluví, protože když ten konflikt před čtvrtstoletím byl, tak také skončil jakýmsi příměřím, v němž se samozřejmě také Rusko spolu s Británií s Francií angažovali, ale tady vidíme vždycky takovéto příměří potřebuje vůli na straně těch bojujících stran a co se týká rétoriky, já už jsem to zmínil, tak jak z Arménie, tak i zejména z Ázerbájdžánu vlastně žádné, žádná smířlivá gesta zatím nepřicházejí, mír za takovéto situace nelze vnutit zvnějšku, to se Rusové i OBSE mohou rozkrájet, ale pokud prostě ti lidé řeší vzájemné desítky let trvající křivdy a ostřelují si navzájem skutečně civilní vesnice, tak těžko se toto může vyřešit u diplomatického stolu pouze někde v Evropě.

Vladimír KROC, moderátor 
Jako rozsoudit, kdo má na území historicky nárok, má smysl se vracet až před začátek našeho letopočtu, kdy se stal Karabach jednou z provincií Arménského království?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha 
To je, to je otázka, toto není jediný konflikt, kde se střetávají různá, různé dějinné výklady a různé preference určitých prostě, každá strana bojující si z historie vytáhne jenom určitou jednu úroveň, a tou pak argumentuje, faktem dneska je, já už jsem to zmínil, že ačkoliv je tedy Náhorní Karabach součástí Ázerbájdžánu, to nezpochybňuje nikdo, dokonce ani Arménie dosud, dosud Náhorní Karabach neuznal za nějaký nezávislý stát, tak ve skutečnosti tam teď Arméni tvoří naprostou většinu obyvatelstva, i protože před čtvrtstoletím v rámci etnických čistek odtamtud vyhnali místní Ázerbájdžánce a teď se vlastně střetává jakési právo na sebeurčení těch Arménů s nějakým mezinárodním právem, jak se konflikty řeší a pak pochopitelně v tom ještě máme roli Arménie, která toto území v podstatě si to nakousl, z historických důvodů také považuje za své, nesmíme zapomínat na velký nacionalismus Arménů, nejen Ázerů tedy, ale i Arménů konce velké Arménie, která by měla sahat pomalu až ke Středozemnímu moři, samozřejmě počítá i s takovýmito enklávámi, že jsou součástí toho teritoria.

Vladimír KROC, moderátor 
Rezoluce Evropského parlamentu z dubna 2010 mimo jiné vyžaduje stažení arménských sil ze všech okupovaných území Ázerbajdžánu, aby byl umožněn návrat vysídlených obyvatel do jejich domovů. V národním Karabachu žije na 150 000 obyvatel, z nichž 95 % jsou Arméni, je v takovém případě podobný požadavek reálný?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha 
No není, ale to je právě to, to jsou prostě ty politické deklarace, které jsou svým způsobem povinné, ale my se tady bavíme v situaci, kdy zkrátka mezinárodní společenství nemá nějaké nástroje, i kdyby tam třeba OBSE měla vyslat nějaké pozorovatele, tak vždy i kdyby OSN mělo vyslat pozorovatele, tak vždy to musí být se souhlasem těch bojujících stran, nikdo nepošle nějaké úředníky nebo modré přilby někam, kde jim něco hrozí, takže skutečně ano, politické deklarace v tuto chvíli velkou roli nehrají.

Vladimír KROC, moderátor 
Ve světě žije odhadem na 10 000 000 Arménů a zhruba 2,5 milionu a Azerů, jak se tento konflikt promítá do zemí, kde jsou diaspory obou etnik?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha 
No, zatím abych řekl pravdu, jsem nezaznamenal nějaké velké incidenty, ale pochopitelně, že ty lobbistické snahy obou táborů, ale i třeba napětí mezi těmi vystěhovaleckými komunitami, to může připomínat třeba vztahy mezi Turky a Kurdy v Německu, když dojde k nějakým třenicím a napětí konfliktu na Blízkém východě mezi těmito dvěma národy, tak se to také přenáší prostě do těch vystěhovaleckých komunit a pak samozřejmě tam máme ohledy nebo třeba otázku, jak ty hostitelské státy se k tomu také postaví, já třeba samozřejmě sleduji Blízký východ, takže Izrael je teď ve velmi zajímavé situaci, protože ty jsi zmínil genocidu nebo údajnou genocidu Arménů, prostě masakry Arménů v Osmanské říši před 100 lety, řekněme, Izrael dosud neuznal, že šlo o genocidu, což je zajímavé při té historické zkušenosti s genocidou na straně Židů proč? No, proto, že chce mít dobré vztahy Izrael s Tureckem. Teď se v Izraeli velmi aktuálně třeba v tuto hodinu řeší, že by Izrael měl asi zastavit dodávky zbraní Ázerbajdžánu, takže Ázerbájdžán není podporován jenom zlým tureckém, ale i jak se to u nás vnímá hodným Izraelem, takže najednou vidíme, že hranice mezi dobrem a zlem prostě neexistují, je to pragmatický, cynický konflikt, Arméni jsou bombardováni i izraelskými drony, stejně jako tureckým, takže Izraeli je teď ve dvojím ohni, na jednu stravu nějaké etické závazky a etické ohledy, na druhou stranu pragmatická politika, jak z toho vybruslit a do toho jsou tam samozřejmě ty, ty komunity často v těch zemích, těch znesvářených národů.

Vladimír KROC, moderátor 
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha. Jeruzalémě turecký prohlásil minulý týden v tureckém parlamentu tamní prezident Erdogan, co ho k takovému prohlášení vedlo, jinými slovy co tím sleduje?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha 
Posílit si domácí pozice, ukázat se jako silný vůdce, který nezapomíná na velikost Turecka, který si také, já už jsem to vlastně před chvílí mimoděk řekl, který si umí vybrat z historie to, co chce. My slyšíme o Jeruzalému, že je židovský a vždycky byl, protože tam ve starověku byly, byla nějaká židovská, řekněme, územní zpráva, vláda, když to řekne Erdogan, tak nám to samozřejmě zní velmi provokativně, ale také je to pravda, protože Turci v Jeruzalémě vládli 400 let.

Vladimír KROC, moderátor 
1517 až 1917.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha 
Přesně tak než byli vypuzeni Brity a turisté, kteří do Jeruzaléma jezdí i ti čeští, tak to co tam vidí, tak v naprosté většině bylo postaveno právě nebo obnoveno právě v době osmanské nadvlády, takže nebo vlády, takže když to řekne Erdogan, tak samozřejmě to zní velice a můžeme říct až agresivně až majetnicky, na druhou stranu on oslovuje své voliče, on se takto vyjádřil na začátek zasedání tureckého parlamentu, mimo jiné zmínil, že Jeruzalém je i místem židovských a křesťanských svatých míst nebo památek, toto nevynechal, ale připomněl, že to co tam většinou vidíme, tak je právě z té Osmanské říše, což samozřejmě, když to vztáhneme, když se na to podíváme očima mezinárodně právním, právníma, řekněme, no tak to zní velmi, velmi podivně, jako kdyby chtěl říci nejen Jeruzalém, ale i celá svatá země, Izrael, Palestina jsou naše.

Vladimír KROC, moderátor 
Jeruzalém obsadili Izraelité kolem roku 1000 před naším letopočtem, ale faktem je, že první /nesrozumitelné/ tedy muslimský směr modlitby, jestli to říkám správně, tak to právě překonal Erdogan, původně směřovala skutečně k mešitě Al Aksá až později k Mekce, já se ptám proto, jak citlivá je to z pohledu toho náboženství otázka.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha 
No.

Vladimír KROC, moderátor 
Tohle teď otevírat.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha 
Ano, no, jistě tam byla i struna tu islámskou, na tu islámskou kartu si zahrál, je pravda, že Jeruzalém muslimové vnímají nebo vydávají za své třetí nejposvátnější místo po Mekce a Medině a je pravda, že než vlastně bylo rozhodnuto, že se muslimové tedy taky /nesrozumitelné/ ten směr modlitby, že bude Mekce k tomu, k té svatyni tamní ke Kábě, tak to skutečně byl Jeruzalém, protože oni vlastně přebrali určité zvyklosti z těch předchozích monoteistických náboženství, včetně tedy judaismu a dodneška třeba muslimové hodně, když argumentují, do jaké míry jim Jeruzalém patří, že zdaleka není jenom židovský a někteří říkají, že je dokonce jenom muslimů, tak třeba argumentují i tou legendou, že právě odtamtud prorok Mohamed do nebes cestoval na koni Burákovi a tak dále, takže to samozřejmě by bylo divné, kdybys s z úst Erdogana něco takového nezaznělo.

Vladimír KROC, moderátor 
Mohou mít Erdoganova slova, kterými se vlastně zjevně hlásí k sultán Sulejmanovi, nějaký konkrétní nebo praktický dopad?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha 
Nemyslím si, já upřímně řečeno, tady v českých médiích se to objevilo s nějakým zpožděním několikadenním a na Blízkém východě Izraelci se tím samozřejmě zabývali poměrně rychle, na Blízkém východě to zaujalo, ale všichni to vnímají spíš z takového širšího pohledu, protože to je to nejmenší, co dnes Turecko, řekněme, jak se prezentuje, nebo jak, jak operuje v zahraničí, když se podíváme, jak je Turecko přítomno, jak rozdmýchalo, pomohlo spolu se Západem rozdmýchat válku v Sýrii, jak se angažuje v Libyi, jak se angažuje v Iráku, jak se dnes angažuje, začali jsme tím tématem na Kavkaze, tak to co řeknou o Jeruzalému, vlastně není až tak úplně teďka významné.

Vladimír KROC, moderátor 
Hostem pořadu Jak to vidí je Břetislav Tureček, expert Blízký východ. Izrael se musel vrátit k celostátnímu logdownu kvůli rozmachu epidemie covidem, právě Jeruzalém zůstává epicentrem nákazy, ví se proč?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha 
Je to proto, že v Izraeli nebo abych byl přesnější, na Izraelem anektovaných území, včetně východního Jeruzaléma, zdaleka největší podíl nakažených je ve dvou komunitách, je to mezi izraelskými Araby a ještě více mezi ultraortodoxními Židy a jejich podíl na, na obyvatelstvu Jeruzaléma je velmi vysoký, podobně je několik dalších měst třeba Bnei Brak a já si teď nejsem úplně jistý přesnými čísly, ale zkrátka mezi ultraortodoxními Židy v těch velmi uzavřených, velmi početných komunitách, kde jsou velké rodiny v malých bytech, kde ti lidé ignorují vládní nařízení. Modlí se, teď je řetězec židovských svátků, tak v této komunitě je promořenost nebo nakaženost, jak to říci, neumím odborně tím virem asi 3× 4× vyšší než ve zbytku ostatní židovské, izraelské populace, takže když v létě Izraelci řešili, že se vrací něco jako druhá vlna, tak byly plány uzavřít jenom tato centra, nějak je izolovat od zbytku, vlastně vyhlásit v nich karanténu, jako u nás třeba byla na Litovelsku, aby si to nešířilo dál. Tito lidé se proti tomu vzbouřili a mají velký velmi významný hlas i v politice, nadměrný jejich počtu v populaci a tudíž vláda, než aby si popudila, aby byla jaksi obviňována z nějakého zaujetí proti těmto lidem, tak radši vyhlásila karanténu v celé zemi a teď se s tím tedy celá země potýká.

Vladimír KROC, moderátor 
Co bylo tedy tou hlavní příčinou, že se z premianta v mýcení nákazy stala vůbec nejhůř zasažená země světa, to co si popsal?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha 
A navíc to, že to vlastně došlo tam v Izraeli k tomu, k čemu u nás v létě. Vedení státu do určité míry populisticky, do určité míry logicky bych řekl, prostě poté první jarní karanténě chtělo dál lidem vydechnout, jeďte k moři, cestujte, máme to za sebou. A Izraelci to vzali doslova, nějaká varování typu přesto buďte opatrní, zcela ignorovali, takže my jsme i v době, kdy lidé nesměli, tak jsme viděli často plné pláže a tak dále a dnes je izraelská vláda ve dvojím ohni, dneska totiž my se bavíme o uzávěrách, ale zároveň se třeba řeší právo protestovat, protože lidé stále více protestují proti Netanjahuovi, nejen kvůli jeho korupčním, nevyřešeným kauzám, které se stále odsouvají a zametají pod koberec, ale i právě kvůli řešení této krize a my víme, že řešení koronavirové krize je velmi nebo rozporuplné pohledy na něj jsou velmi aktuální i v České republice, ale v Izraeli je to mnohem dál, tam už totiž dochází i k tvrdým pouličním střetům, kdy nejen policie tvrdě zasahuje proti demonstrantům, kteří ignorují nějaká nařízení, ale dokonce jsou i násilníci, kteří napadají ty protivládní protestující, protivládní demonstranty, takže tam dochází ke střetu mezi samotnými izraelskými civilisty a řada komentářů začíná varovat, že toto je opravdu velmi nebezpečná situace, velmi nebezpečný chaos pro soudržnost té země.

Vladimír KROC, moderátor 
Tvůj názor, hrozí nám izraelský scénář?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha 
V tom společenském nebo zdravotnickém?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha 
Já doufám, že ani jedno, doufám, že ani jedno, že my, toto je věc třeba, kterou se můžeme poučit, tak jako jsme se poučovali Izraelem, když jsme ho brali jako zářný příklad, tak teďka možná bych ho vnímal jako trochu odstrašující, kam až to může zajít.

Vladimír KROC, moderátor 
Jak tedy Izraelci nesou novou karanténu, a ta přísná opatření, to už si řekl, mnozí protestují, ale třeba ta přísná opatření zasáhla i do svátku smíření, nakolik věřící respektovali to nařízení vlády?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha 
V naprosté většině ano, ona vláda, když zavedla tuto novou karanténu, tak nejprve tam byla řada výjimek právě pro různá, řekněme, náboženská shromáždění a rituály, pak se zakázalo i toto a teď se třeba řeší, že někde probíhají modlitby ilegálně bez prostě, že jsou rabíni, kteří to stále ignorují, takže se třeba řeší, že pokuty pro tyto případy jsou velmi nízké, že by stálo za to je daleko více zpřísnit. Pak se třeba dneska Izraelci smí vlastně jenom kilometr od svého bydliště jenom kvůli velmi přesně daným účelům, i třeba ty protivládní demonstrace teď teoreticky, jestli se nepletu, aktuální stav je, že se smí nanejvýš sejít k demonstraci 20 lidí, ale také jenom v okruhu kilometr od svého bydliště, jinými slovy už asi neuvidíme několikatisícovou demonstraci, protože by byla samozřejmě rozprášena a teď pochopitelně názor, je to kvůli koronaviru? Nebo se premiér bojí, aby proti němu lidé neprotestovali.

Vladimír KROC, moderátor 
Na závěr ještě jedna zajímavost, iráčtí lékaři, jak napsal server Echo24 jsou za smrt pacienta s covidem nápadně často biti příbuznými, třeba až do bezvědomí, čím to, že se Iráčané uchylují ke středověkému myšlení, tehdy byli ze šíření moru taky viněni doktoři.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha 
No, tak je to, je to zase sociálně ekonomická situace té země, prostě Irák je v rozvratu i bez koronaviru, o tom jsme tady mnohokrát v tomto pořadu mluvili, v minulosti velké ekonomické bezpečnostní problémy a teď do toho přijde tato věc a najednou se ukáže, že problém není jenom s iráckým bezpečnostním aparátem a ekonomikou, ale najednou, že třeba i stav iráckého zdravotnictví je zejména od svržení Saddáma Husajna a následného chaosu před 17 lety naprosto tristní, že mají nesmírně málo lékařů na počet obyvatel a tak dál.

Vladimír KROC, moderátor 
A je to tak, že třeba pardon, lékaři odcházejí do zahraničí?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha 
Jistě i to může být odliv mozků, samozřejmě k tomuto, nejen v Iráku, ale v rozvojovém světě je to problém, ti lidé vystudují na západě a pak už se kolikrát vrátí zpátky, v Iráku je to zčásti pochopitelné, proč se vracet někde, kde se bojuje, kde prostě je svízelná situace pro přežití těch rodin.

Vladimír KROC, moderátor 
Tím spíš by se ale lidé měli své lékaře hýčkat ty, kteří zůstali.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha 
Ano, ale bavíme se o tam, kde lidé tyto věci nevnímají, řekněme, racionálně, prostě je v tom pochopitelně hodně emocí, tam se třeba v Iráku a nejen tam sledují to, bavíme se o zemích, kde třeba, když je pacient v nemocnici, tak o jeho výživu o to, co jí, se starají příbuzní, kteří za ním chodí, často ten člověk tam je, kolem něj sedí na zemi celá rodina, prostě ho chodí tímto způsobem celá rodina navštěvovat. A teď tito lidé mají pochopit, že zatím svým nemocným dědou s koronavirem takto přijít nemohou. A tam dochází ke střetům tohoto typu, které třeba pro nás nejsou úplně představitelné.

Vladimír KROC, moderátor 
A jak vážná je ta situace tedy se šikanou lékařů ze strany rodiny pacientů, nebyl to zdaleka ojedinělý případ.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha 
Nebyl, myslím, že bylo pár desítek, četl jsem agentura Reuters o tomto informovala, jistě se to děje, nečekal bych z toho nějakou velkou věc, ale pochopitelně tam pak záleží, jak zasáhnout úřady v té zemi a zase Irák není jediný, podívejme se, jak se vyvíjí situace v mnoha jiných rozvojových zemích, jako je Indie, africké státy, to může být obrovský problém, kde není zdravotní péče ani na třetině našeho stavu a musí tam řešit tuto katastrofu.

Vladimír KROC, moderátor 
Jak jsou na tom právě s nákazou covidem 19 země na Blízkém východě?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha 
Jak, jak kde, zatím je docela zajímavé, že se to tu kupodivu daří držet většinou na uzdě. V tom smyslu, že třeba se to nedostalo ve velkém mezi uprchlickou populaci z té syrské války, řekněme, ale velmi to ty státy samozřejmě, samozřejmě zatěžuje, vede to i k nepokojům. Je to i třeba Írán, tam to byla země, která byla nejvíce nakažená dlouho na Blízkém východě už na jaře, kde také potom vede samozřejmě k velkým politickým dopadům a pnutí ve společnosti.

Vladimír KROC, moderátor 
To byl Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha, děkuju za rozhovor, zůstaň zdráv, měj se hezky, na shledanou.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha 
Díky, taky na slyšenou.

Vladimír KROC, moderátor 
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.