Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 26. května

26. květen 2016

Hostem byl zahraničněpolitický analytik Břetislav Tureček.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Dnešním hostem je Břetislav Tureček, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě, dobrý den.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pohled hosta na novou vládní koalici v Izraeli, i důsledky zabití vůdce Talibanu nejenom pro Afghánistán. Taková je dnešní nabídka. Izraelský premiér Netanjahu a vůdce strany ruských imigrantů Izrael je náš domov Lieberman podepsali koaliční dohodu. Komentátoři nazývají ten nový kabinet za nejpravicovější v dějinách Izraele. Jak to vy vnímáte, pane Turečku?

Čtěte také

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No, je to tak. Nominálně když se podíváme, jaké strany v té vládní koalici teď jsou, tak jsou to vlastně všechny relevantní pravicové strany, které dnes v Izraeli existují. Záro... Ano?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč vůbec, promiňte, došlo k této změně?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Ano, a to chci říct, to možná ještě více vlastně vyhrocuje, proč je to tak citlivě vnímáno, proč třeba včera amerického ministerstvo zahraničí dokonce řeklo, že vývoj v Izraeli bedlivě s určitým znepokojením sleduje. No, protože ještě minulý týden premiér Netanjahu vyjednával vytvoření, můžeme říci, vlády národní jednoty, tedy široké koalice, do které chtěl původně, nebo alespoň to tvrdil nebo předstíral, zahrnout i největší levicovou opoziční v tuto chvíli stranu Sionistický svaz, řekněme, a tato straně vlastně, tam se předpokládalo, že vstoupí-li do této, v tu chvíli by to byla pravico-levicová vláda, pravolevá vláda, tak že by měla široký mandát i k oživení mírových rozhovorů s Palestinci mimo jiné. A na to se docela sázelo, proto to všichni tolik sledovali, jenže potom vlastně během pár hodin došlo k naprostému zvratu, kdy Netanjahu přerušil s levicovou opozicí vyjednávání a řekl, že vlastně vyjednává s Liebermanem, takže nejenže nerozšířil vládu o nějaký levicový liberální prvek, ale naopak tam přibral ještě tu opravdu hardline nacionalistickou stranu Yisrael Beiteinu, neboli Izrael je náš domov, jejíž vůdce Lieberman dostal křeslo ministra obrany. Sám je židovským osadníkem, žije v ilegální židovské osadě na Západním břehu Jordánu, takže to si myslím, že je docela jasná ukázka, kam Izrael směřuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč dal Netajnahu přednost 6 mandátům Liebermana před 24 křesly toho sionistického tábora, neboli svazu, který by pověst Izraele asi zlepšil?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Ano, ano. Tak především on možná doufal, že dostane 6, 6 poslaneckých mandátů, ale jedna z poslankyň Liebermanových z toho, z toho, jak se u nás říká, poslaneckého klubu vystoupila, takže mu jich přibylo jenom 5 vlastně, takže má teďka 66 ze 120 křesel v parlamentu. Tato novlá vláda vlastně se může opírat o takovouto většinu, dosud měla jenom 61 hlasů, takže nutno říci, že dosud byla velmi křehká ta vládní koalice. No a ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže šlo tedy o větší stabilitu, vládní stabilitu, větší vládní většinu? O to šlo Netanjahuovi?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Já, já si myslím, že tam se podceňuje často jeden důležitý prvek, že sám Netanjahu má neustále nůž na krk svých vlastních spolustraníků. A ono sice Netanjahu říká, že usiluje o mír s Palestinci a tak dále, ale v jeho vlastní straně jsou lidé, kteří o ten mír zkrátka neusilují. Jsou tam lidé, kteří otevřeně říkají, že nepřipustí vznik palestinského státu. A já si myslím to, co, abych se vrátil k vaší otázce, proč obětoval 24 mandátů a spokojil se jenom s 5 nebo dokonce nebo se 6, jak to mělo být, no, právě proto, že si myslím, že čelil nějakému vnitřnímu pnutí lidí, kteří říkali, vezměme raději Liebermana, jo, my nechceme být ve vládě, která chce jednat s Palestinci a tak dále, a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak budou oba pánové spolu vycházet, když ještě před měsícem Lieberman nazval Netanjahua zvráceným lhářem a podvodníkem?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No, ale tak to je všude asi v politice. Já myslím, že i u nás by nás některé koalice budoucí překvapily vzhledem k tomu, co na sebe dnes politici poštěkávají. Ne, to není důležité. Tato věc není důležitá, si myslím, prostě jsou to pragmatici, je to obchod. Netanjahu v tuto chvíli něco dostává, Lieberman taktéž, dostal to své vysněné křeslo. Mimochodem on už byl ministrem zahraničí, on už byl ve vládě, ale už i tehdy byla hodně kontroverzí. Je to člověk, který navrhoval rozbombardování Asuánské přehrady v Egyptě a tak dále, takže si umíme představit, že zkrátka ty kontroverze ve světě budou pokračovat, byť Lieberman třeba, když včera vlastně vstupoval oficiálně do té koalice, tak sliboval, že, že jaksi jeho roznětka k jeho prchlivému nitru, že pracoval na tom, aby se prodloužila, jinými slovy, slibuje, že už asi nebude tak výbušný a možná nebude už říkat takovéto výroky. Netanjahu ho zase pochválil za jeho zlepšenou angličtinu, takže ty vzájemné nadávky a osočování, tak alespoň v tuto chvíli jsou minulostí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už se to obrušuje. Co lze čekat od pana Liebermana na postu ministra obrany?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No, to je docela zajímavá otázka, protože jedna věc jsou ty jeho protiarabské výpady rétorické, on se navážel i do Arabů žijících v Izraeli samotném, druhá věc samozřejmě je, jak se toto potom projevuje v reálné politice, protože on třeba musí vydávat spoustu příkazů, nařízení, rozkazů, které se týkají běžného života na okupovaných územích, protože území okupovaná Izraelem vlastně spravuje izraelská armáda. To vyplývá z podstaty věci a tam ministr obrany má hodně co říci, takže tam už on si s líbivými slogany ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nevystačí.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Nevystačí. Tam bude muset něco dělat. A v tomto bodě bude zajímavé sledovat, nakolik se naplní varování bezpečnostních expertů izraelských, kteří vlastně upozorňují, že Lieberman je člověk, který o obraně vůbec nic neví, který nikdy nebyl v armádě, nikdy neměl žádný strategický bezpečnostní post ani v tajných službách, zkrátka nic takového. Takže on je brán kriticky v zahraničí možná kvůli těm jeho rasistickým výroků na adresu Arabů, doma ale se spíše vnímá nedostatek těch jeho zkušeností z bezpečnostních složek a sféry.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká bude, pane Turečku, nová politika, respektive politika toho nového vyměněného, obměněného kabinetu té vládní koalice vůči Palestincům?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No, Netanjahu řekl, že samozřejmě dále usiluje o mír s Palestinci, což i Palestinci říkají také a víme, že už několik let zkrátka výsledek je přesto nulový. Upřímně řečeno, já si nemyslím, že tato změna nějakým způsobem promění zcela tuhle tu situaci, kterou jsem teď popsal. Samozřejmě je tam takový, taková paradoxní vyhlídka, a to se ukázalo vždy v minulosti, že izraelské pravicové vlády ve výsledku potom mají daleko silnější mandát při prosazování nějakých mírových kroků. Proč? No protože když se vláda dohodne, kdyby dnes vláda řekla, podepíšeme mír s Palestinci, kdyby náhodou tam nebyli lidé, kteří ho nechtějí, jak už jsem zmínil, tak si může být jistá, že i levicová opozice za vládou bude stát v tomto případě, kdežto když by levicová vláda dohodla mír s Palestinci, no tak pravicová opozice by to do velké, s velkou pravděpodobností torpédovala, takže v tomto teoreticky, teoretickém rámci ty vyhlídky jsou příznivější, ale obávám se, že zkrátka tu, ten zablokovaný konflikt mezi Židy a Araby má spoustu detailních rovin, které vycházejí z každodenních třenic, vzájemných teroristických útoků, různých represí a tak dále, a tak dále, a že vlastně ten konflikt je dneska zablokován těmito věcmi, tou naprostou vzájemnou nedůvěrou a že ti vůdci v podstatě v tom paradoxně hrají docela malou roli dnes, v usmíření těch dvou národů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže nějaká naděje na restart těch rozhovorů izraelsko-palestinských, jak to vidíte?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Podívejme se, jak to vypadá. Francie chce zorganizovat mezinárodní konferenci, která by se tím zabývala. Izrael řekl, že ta konference je naprostý nesmysl. Mimochodem lobbuje Izrael i třeba u české vlády, aby se k tomu postavila rovněž tak. Česká vláda teď se chce do těch rozhovorů dostat, ačkoliv nebyla pozvána, a chce tam evidentně nějakým způsobem bojovat za izraelské zájmy. Jenže Izrael sám řekl, že toto je nesmysl, že jsou potřeba dvoustranná izraelsko-palestinská jednání. Palestinci asi říkají, za této situaci my s Izraelem jednat nechceme, proč se Izrael vyhýbá mezinárodnímu fóru. Do toho přišel Egypt, že on sám zorganizuje nějaký izraelsko-palestinský summit nebo jednání, takže i v této věci je to nesmírně spletité i na té mezinárodní scéně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podepsala se nějak ta dramatická vnitropolitická situace v Izraeli na jednáních české delegace?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No, podepsala se v tom, že když česká, velká část české vlády, já nevím, jestli to bylo 7 ministrů, doufám, že se nepletu, možná 6, když byli o víkendu vlastně v Izraeli, byla to dvoustranná zase mezivládní jednání mezi vládou, ne celou, ale velkou částí izraelské a české vlády, jestli se nepletu, tak to původně mělo být tady, ale Izraelci řekli, že nemají čas přijet, takže Češi přijeli za nimi. No, a projevilo se to tak, že třeba měl jet ministr Stropnický, jenže ten nejel, ministr obrany, protože zrovna rezignoval dosavadní ministr obrany izraelský Moše Ja'alon, a ten rezignoval kvůli těžké roztržce s premiérem Netanjahuem a tím se dostáváme k další rovině těch přemetů politických v Izraeli, kdy zkrátka, proč odešel Ja'alon, protože je jedním z lidí, a to byl renomovaný generál a opravdu profík, co se týká vojenských věcí, je to jeden z lidí, kteří prostě varují před jakousi extremizací izraelské politiky. Rozbuškou se stal nedávný incident, kdy izraelský voják zastřelil na zemi ležícího palestinského teroristu, střelil ho do hlavy. Část politické reprezentace říkala, že to udělal dobře, že by neměl být souzen, že co měl dělat, že prostě nějak jednal, část lidí včetně ministra obrany Mošeho Ja'alona, tak to kritizovala, říkala, tento voják by měl být souzen, protože izraelská armáda přece musí mít nějaké morální zásady, musí se řídit nějakými pravidly. A to byla jedna z roztržek, které vlastně vedly k tomu, že Ja'alon z vlády odešel a odešel úplně z politiky, takže proto pan ministr Stropnický by neměl s kým jednat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že právě ten, řekněme, morální rozměr bude dalším tématem? Tématem i pro nového ministra obrany Liebermana?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Určitě ano, protože tam těch věcí je celá řada. On to její jediný takový výrok. Vrátím se tedy trošku pár týdnů zpět ještě do historie. Jeden z izraelských vysokých velitelů armádních, generál Golan, tak prohlásil, že v izraelské společnosti vnímá jakési nálady a trendy připomínající nacistické Německo 30. let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hodně ostrá slova.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Hodně ostrá slova na Izrael. On to navíc připomněl v době, kdy si Izraelci připomínali památku obětí holocaustu, takže byl zčásti kritizován, zčásti bylo řečeno, ale přeci i generál má mít právo vyjádřit svůj občanský postoj a jestli vidí takovéto trendy v izraelské židovské společnosti, tak proč by to nevyřkl? Takže těch témat nebo těch incidentů, řekněme, příběhů, které se týkají morálky, který se týkají nějaké etiky izraelské nebo židovské společnosti, je celá řada a myslím si, že Lieberman dříve nebo později se k tomu také bude muset vyjadřovat jako ministr.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týče té návštěvy naší delegace včetně premiéra pana Sobotky v Izraeli, tak původně opravdu měl premiére Netanjahu přiletět do Česka, myslíte si, pane Turečku, že za tou změnou by mohla být nějaká souvislost třeba s návštěvou pana Sálehího, íránského viceprezidenta, šéfa jaderného, íránského jaderného programu v Česku?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Který byl tady asi před třemi týdny. Ne, to si nemyslím. Já vím, že izraelská strana se nechala informovat velmi zevrubně o tom, co tady pan Sálehí, tedy íránský viceprezident, dělal. On je to člověk, který má na starost jaderný íránský program civilní, takže o tom se Izraeli nechali informovat, to víme. Ale nemyslím si, že by to mělo spojitost. Zkrátka pro Českou republiku jsou ty vztahy s Izraelem jakousi výkladní skříní, řada politiků, kteří je prosazují, tak zkrátka pro ně to má extrémní důležitost být zadobře s Izraelci. Jak vidíme, pro Izraelce možná to taková priorita není a premiér Netanjahu zůstal doma právě kvůli těm, kvůli té velmi složité vnitropolitické situaci, prostě neměl čas sebrat čtvrtinu, třetinu vlády a odletět na výlet do Prahy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Afghánský Taliban má nového vůdce. Za mullu Mansúra, který zemřel při nedávném americkém útoku na pákistánské hranici s Afghánistánem. Jak velký dopad bude mít smrt Mansúra na celou organizaci, na celý Taliban?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No, to je velmi zajímavá věc a myslím si, že, ano, média o tom hodně široce informují. K zabití mully Mansúra, tedy dosavadního velitele Talibanu dal příkaz osobně americký prezident Barack Obama a ta motivace byla taková, byla to představa, že ve chvíli, kdy tento poměrně radikální vůdce bude odstraněn, tak ten zbytek Talibanu bude ochotnější navázat na prvotní pokusy o, zahájit mírové rozhovory s afghánskou vládou. Jinými slovy, že to Afghánistán trochu stabilizuje, že to otupí ten extrémní proud uvnitř Talibanu. To je takový ten hlavní důvod, proč alespoň veřejně to Američané říkají, proč k tomu atentátu na něj sáhli, oni ho zabili raketou vypálenou z bezpilotního letounu minulý týden. No, a teďka otázka, o které se podle mého názoru příliš nemluví, je, jestli to opravdu bude mít tento uklidňující efekt, protože tady se zapomíná trochu na jednu věc, že i afghánský Taliban je dneska zasažen trendem, který vidíme v Sýrii, v Iráku, v Jemenu, v Libyi a tak dále, to znamená nástup Islámského státu. A už od minulého roku celá řada místních regionálních lokálních velitelů Talibanu vypověděla Talibancům loajalitu a k Islámskému státu se přidala. Motivace těchto lidé obvykle bývá taková, že zkrátka jdou za silou, která se zdá být silnější, kde je více peněz pro ty vojáky, kde jsou nějaké záruky nějakého mocenského růstu. A obávám se, že ve chvíli, kdy Američané takto odstranili hlavu Talibanu, tak ta organizace jako taková vlastně na váze ještě více ztratila a o to větší možná mohou mít motivaci ti velitelé drobní, které už jsem zmínil, se přidat k Islámskému státu. Nedivil bych se, kdyby tomu tak bylo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vlastně od roku 2013, kdy Afghánistán opustila většina zahraničních vojáků, tak se píše o tom, že moc Talibanu posílila. Z vašich slov teď ale vyplývá, řekla bych, opačný trend, oslabuje Taliban? Nebo jaká je tedy jeho reálná moc v Afghánistánu?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Ano. No tak ta optimistická prohlášení kdysi, že se Taliban daří nějakým způsobem eliminovat, tak to samozřejmě se ukázalo, že je chiméra, že opravdu Taliban zejména po stažení té velké části mezinárodních sil, tak posílil prostě, zase vyplnil to mocenské vakuum. Afghánská vláda je pořád ještě velmi slabá, takže v tomto bodě taková ta varovná hlášení, že zemi ovládají fundamentalisté, povstalci a tak dále, tak to je pravda. Druhá věc je, že teď se ti povstalci štěpí, jak už jsem říkal, Taliban, někdo se hlásí k Al Kajdě, někdo se hlásí k Islámskému státu, což můžeme se cynicky smát, to je dobře, že se potírají mezi sebou, ale ono to tak nefunguje, protože většinou ten extrém potom často nejde do přímé konfrontace s podobně vyzbrojenou konkurencí, ale vybírá si za cíl civilisty, školy, státní úředníky, policisty a tak dále, takže ten teror může ještě více posílit. No, kdybych to měl shrnout, Taliban rozhodně není v žádném ohledu, pardon Taliban, Afghánistán není stabilní, je tam samozřejmě celá řada konkurenčních válčících klanů, to jsem zdaleka ještě nezmínil všechny, pak tam máme skupinu /nesrozumitelné/, Hakkáního síť, zločinecké skupiny, které profitují z prodeje heroinu, a tak dále, takže bohužel nemyslím si, i v minulosti se ukázalo, když zabijeme hlavu nějaké povstalecké nebo teroristické skupiny, tak to vůbec ještě neznamená krok k míru, takže i odstranění mully Mansúra není automaticky pozitivní záležitostí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co znamená nebo jakou politiku bude razit jeho nástupce Hajbatulláh Achúndzáda?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No, tam se předpokládá, zase samozřejmě my hledáme rychlé mediální nálepky, že bude pokračovat v jeho stopách, to znamená, že to není člověk, který by, jak si možná někdo v Bílém domě představoval, řekl, tak fajn, tak nám zabili velitele, tak tedy půjdeme jednat o míru, takhle jednoduše to asi nepůjde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem mulla Mansúr, předchozí vůdce, byl zabit na pákistánské hranici s Afghánistánem. Co to bude znamenat pro vztahy Afghánistán-Pákistán, vlastně tuto část?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No, to se dostáváme do velmi spletitých vztahů. Možná nás to překvapí, ale afghánsko-pákistánské vztahy vůbec nejsou idylické. Vychází to z takové dlouhé historické záležitosti, v podstatě už v době, kdy ještě v oblasti byli britští kolo..., byla britská koloniální moc, tak na konci 19. století v roce 1893 vytýčila takzvanou Durandovu linii, hranici mezi Afghánistánem a Pákistánem a tím rozdělila velká paštunská kmenová území a Paštuni vlastně od té doby žijí ve dvou nezávislých státech, protože z Britské Indie se později stal Pákistán. A to ohromné paštunské území obývané 20, 25 miliony lidí je rozdělené touto umělou hranicí pojmenovaném po siru Mortimeru Durandovi. No, a v Afghánistánu je pořád velmi silný tábor, který v podstatě tuto ideologii zastává i velká část afghánského státního vedení, které říkají, že vlastně oni neuznávají tuto hranici explicitně, oni říkají, afghánské území, to je celé území obývané Paštuny, to znamená i část Pákistánu kulturně, historicky patří nám, a to samozřejmě v Pákistánu neradi slyší, no, a na těchto kulturně-historických kulisách zkrátka dochází k tomu, že do toho ještě zasahují Američané svými bezpilotními útoky na teroristy, na povstalecké vůdce a tak dále, a tam, přesně jak to říkáte, tam byl zabit mulla Mansúr v tuto chvíli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se vrátíme o 100 let zpátky, tak třeba kdy Britové a Francouzi rozparcelovali rozpadající se Osmanskou říši, jak by svět, pane Turečku, vypadal, pokud by nedošlo 16. května 1916 k podepsání takzvané Sykes-Picotovy dohody?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Ano, tajná dohoda, tajná dohoda. Ještě chyběly dva roky do rozpadu Osmanské říše, do konce první světové války a ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vlastně předurčila tu podobu Blízkého východu.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Tak a Francouzi a Britové už si začali, nutno říci, že s vědomím Ruska si začali tehdy tajně parcelovat Blízký východ, co bude po válce, až se Osmanská říše rozpadne, a skutečně na tomto půdorysu byly vytvořeny nové umělé státy, dnešní Libanon, dnešní Sýrie se staly francouzským mandátním územím, dnes Irák, dnešní Palestina, dnešní Izrael, Jordánsko dostali Britové pod správu. No, a samozřejmě můžeme se bavit o tom, a já rád se o tom bavím, do jaké míry tyto umělé státy, které nedbaly na místní kmenové struktury, jak se kmen Samárů najednou ocitl na území tří nebo dokonce čtyř států, velký, velmi zásadní beduínský kmen nebo kmenová konfederace, tak do jaké míry to přispělo k té dnešní nestabilitě toho regionu. Určitě ano. Ale my se musíme ptát, jaké byly tehdy alternativy a my vlastně, ta kritika Sykes-Picotovy dohody, kterou, jak říkám, v mnoha ohledech s ní naprosto souhlasím, tak my jí ale posuzujeme dnešníma očima. My jí musíme ale posuzovat rokem 1916, 1918, kdy opravdu tam bylo obrovské impérium Osmanská říše, které se rozpadlo a bylo potřeba s tím něco dělat. Co s tím udělat? Takže ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká byla tedy, byla tehdy vůbec nějaká alternativa?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No, tam byla, byla. Byly, byla třeba řada, Britové zároveň mimochodem slibovali Arabům, že budou mít právo na sebeurčení, že budou si moci vytvořit svůj stát, což nakonec nedodrželi, ve stejné chvíli slibovali Židům, že tam budou mít svojí domovinu, což víme, že zadělalo na problém, o kterém jsme se vlastně bavili na začátku, který trvá dodneška, že to zahájilo obrovský příliv židovské imigrace na území, kde nebyli vítáni. No, a tak dále, takže vybrat z toho, co bylo nejmenším zlem, je velmi těžké, ale jedno je jasné. Tehdy prostě bylo nemyslitelné, aby celé toto území vítězné mocnosti nechaly napospas, aby no nechaly dál Turkům, kteří byli poraženi, nebo aby prostě hodily ten region ještě o staletí zpátky do doby nějakých válečných třenic mezi prostě kmeny a tak dále, tam přeci jenom Osmanská říše, byť dneska se nám to zdá jako nějaký archaický útvar, tak v té době to byl poměrně funkční, funkční stát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze tedy říct, že mají pravdu ti, kteří říkají, že Západ takzvaný má opravdu minimálně spoluzodpovědnost za tu současnou sitauci?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No, to spoluzodpovědnost zcela určitě ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vidíte vůbec budoucnost vztahů Evropské unie a arabského světa?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No tak já si vzpomínám v době, kdy se mluvilo o středomořském dialogu, kdy se probírala hlavně kulturní témata a ekonomická mezi státy severní Afriky a západního středomoří a evropskými zeměmi, vidíme, že v posledních 5 letech se ty priority úplně změnily. Dneska probíráme otázku migrace, bezpečnostní otázky, najednou se řeší, teď třeba Amnesty International vydala zajímavou zprávu, že celá řada evropských států navzdory svému vlastnímu embargu dodává zbraně do Egypta a tamní režim že je používá při velmi tvrdém potírání domácí opozice. Toto embargo porušuje i Česká republika, takže za této situace se bavit o kulturní výměně, to je možná trošku vedlejší téma, byť samozřejmě je dobře tento dialog dál udržovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale asi ne jenom co se týče kultury jako takové. Jaká je vůbec strategická komunikace nebo vize spolupráce nebo komunikace tedy těchto zemí?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No ono se to, ono se to teďka všechno svezlo právě k tomu tématu migrace, kdy vidíme, že je snaha dojednat s Libyí, byť v Libyi, že jo, co je Libye, co je libyjská vláda, to je struktura na hliněných nohou, ta země je rozparcelovaná na různé, na různá válečnická území, tak dojednat třeba s Libyí, že by Libye se znovu starala o to, aby migranti a uprchlíci nejezdili ze severní Afriky do Itálie. Je podobná snaha dojednat tyto věci s Egyptem a dokonce snad i se Súdánem, zkrátka držet migrační vlnu v Africe. A to je pochopitelně velmi pragmatická, možná někdo říká i cynická záležitost ze strany Evropy. My prostě zaplatíme diktátorům, hlídejte si tam ty lidi, tady máte peníze a nás nezajímá, co tam s nimi budete dělat. Podobně už před 10 lety Evropa platila Muammaru Kaddáfímu za to, že sem nebude pouštět uprchlíky a on je potom držel v nějakých zajateckých táborech na Sahaře a posílal je zpátky do Nigeru a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budeme, potažmo Evropská unie, platit Erdoganovi, tureckému prezidentovi za to, aby sem neproudili uprchlíci?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Neviděli jsme už půl hodiny zprávy a nevíme, ale víme, že co evropské, co Turci říkají v poslední době, turecký prezident Erdogan říká, pokud nám nezrušíte víza, Evropská unie nezruší víza Turkům, tak zkrátka žádná dohoda nebude, takže já si myslím, že je to opravdu ve velmi kritickém momentu, že možná Turci hrají vabank, možná chtějí ještě něco získat, uvidíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejnovější zpráva z Turecka hovoří o tom, že vycvičí 3 tisíce ukrajinských policistů.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No vidíte.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Břetislav Tureček, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha a bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě, byl hostem dnešního Jak to vidí. Já vám za to děkuji. Mějte se hezky.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Děkuji za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou. Zítra se můžete těšit na názory a postřehy biologa, profesora Davida Štorcha. Hezký den všem a příjemný poslech Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová