Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 24. listopadu 2021

24. listopad 2021

Hostem byl blízkovýchodní analytik Břetislav Tureček.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešní pozvání přijal Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha. Buďte vítán, dobrý den.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hovořit budeme určitě o Jeruzalému i o nadcházejících volbách v Libyi. Přeji nerušený poslech. Břetislave, jakou zahraniční politiku, zejména ve směru Blízkého východu, kterému se léta věnujete, očekáváte od nové vlády a nového šéfa české diplomacie.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
To můžou být dvě úplně odlišné odpovědi, protože si myslím, že navrhovaný tedy ministr zahraničí Pirát Jan Lipavský, má v mnoha ohledech odlišné postoje od většiny těch dvoukoalic, které tu vládu mají sestavovat a jak víme, má v lecčems odlišné postoje i od prezidenta Zemana, který může do značné míry sestavování nebo schválení, řekněme, té vlády zkomplikovat. Takže vláda bych řekl obecně, je ty strany, které tam jsou, ti politici, kteří se k této problematice vyjadřují k blízkému východu, tak jsou velmi pro izraelští. Podporují, i mnozí z nich podporují i takové věci, jako je přesun třeba ambasády do Jeruzaléma a tak podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdy jste se zmínil o panu Lipavském, tak ten nedávno serveru Lidovky cz řekl, cituji, zřízení velvyslanectví v Jeruzalémě, by jako takového, pardon, by bylo v rozporu s mezinárodním právem i společným postojem Evropské unie.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, ano a má pravdu, on je pan Lipavský sice v různých diskuzích, možná i od některých politiků obviňován, že je protiizraelský nebo dokonce antisemitský. Ale měli bychom být trošku racionální v těchto věcech. Faktem prostě je, že Jeruzalém je město se sporným statusem. Není to jednoznačně město izraelské. Byť Izrael to tak pochopitelně vnímá. Já se pokusím o takovou paralelu. Vezměme si, že by dneska třeba Rusko poté, co zabralo Krym před sedmi lety, anektovalo v rozporu s mezinárodním právem. Navzdory našim výhradám, tak kdyby se nám teď přesunul do Sevastopolu ambasádu a řeklo, pardon, hlavní město z Moskvy a řeklo a teď si sem přesuňte ambasády. Okamžitě bychom protestovali a říkali, no, to ne, to je v rozporu s mezinárodním právem. Případ Jeruzaléma je velmi, velmi podobný. Je třeba 5 let stará, závazná rezoluce Rady bezpečnosti OSN, kterou tehdy schválilo 14 z 15 členů a Američané jí nevetovali. A tato rezoluce jasně říká, prostě odsuzuje izraelské, izraelské osadnické aktivity nejen na západním břehu Jordánu, ale i ve východním Jeruzalémě. A tato rezoluce Rady bezpečnosti, vyzývá, vyzývá členské státy OSN, aby odlišovaly izraelské a ne izraelské území a minimálně v tomto bodě má pan Lipavský pravdu. Nemluvě o tom, že je tady nějaká pozice mezinárodního společenství Evropské unie ale i České republiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak jste řekl, vláda židovského státu pokládá Jeruzalém za své hlavní město, což ale většina zemí světa neuznává. Palestinci totiž východní část města považuji za metropoli svého budoucího palestinského státu. Česká republika letos na jaře přesunula z Tel Avivu, pardon, otevřela letos na jaře diplomatickou úřadovnu takzvanou. Jakou funkci plní vlastně? To naše velvyslanectví je pořád v Tel Avivu?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, tak je to takové, řekněme, detašované pracoviště. Já si myslím, že daleko zásadnější je samozřejmě ta, ta symbolická rovina. Prostě my vidíme tady tlak určitých politiků, včetně Hradu přesunout ambasádu jako takovou. A pak máme pozici, dosavadní pozici českého ministerstva zahraničí. I dosavadní ministr zahraničí pan Kulhánek, jak vidíme, byť se vyjadřoval až extrémně proizraelsky a jeho kroky byly jednoznačně proizraelské a propalestinské za těch několik měsíců, co bylo ve funkci, tak přes tu ambasádu nepřesunul. Prostě je si zjevně vědom nějakých mezinárodněprávních souvislostí, a přesto tam ta úřadovna byla zřízena právě, aby jaksi byly naplněny nějaké ambice Hradu. Aby byl Izrael potěšen, ale přesto, abychom se nedostali do rozporu tedy s evropskou a celosvětovou pozicí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přesunul vůbec někdo kromě Guatemaly, Spojených států a ještě to byla tuším jedna země?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Pak se mluvilo o Kosovu, ano, to jsou, to jsou věci, které vlastně vycházejí z té čtyřleté, ze čtyřleté vlády Donalda Trumpa, který, jak víme, v celé řadě on třeba uznal izraelskou anexi Golanských výšin, což je také v rozporu s mezinárodním právem. Já připomenu, ve válce i v dnešním mezinárodním právu lze dobýt cizí území a lze ho spravovat jako okupované. Ale nelze tam v podstatě vykonávat civilní správu. To znamená, začleňovat to území do své správy, do své svrchovanosti, nelze tam přesouvat civilní obyvatelstvo. A právě proto se mezinárodní společenství tak, tak staví kriticky k těm izraelským projektům ve východním Jeruzalémě na Golanech a tak podobně. Takže těch zemí je pár, většinou jsou to země, které takto oscilují, které jsou hodně ekonomicky a politicky nasměrované na, na Spojené státy. A i jak jsem třeba zmínil tu rezoluci Rady bezpečnosti, kde vlastně Izrael byl poražen nebo byl kritizován po mnoha letech. Tak Izraelci také zareagovali podle mě, řekněme, za hranou. Prostě oni třeba odepřeli potom slíbenou rozvojovou humanitární pomoc Senegalu, protože prostě hlasoval se zbytkem té Rady bezpečnosti. Tehdy ukrajinský prezident se chystal do Izraele. Jeho návštěva byla za trest zrušena. Takže takhle si někdo představuje mezinárodní právo i na české scéně. Takže myslím si, že ty debaty o budoucnosti ministerské pana Lipavského, mohou ještě být zajímavé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Izraelský premiér i ministr zahraničí před pár dny shodně odmítli záměr Spojených států otevřít v Jeruzalémě znovu generální konzulát určený Palestincům. Ten úřad zrušila v roce 2019 minulá americká administrativa, která vlastně, jak už jste zmínil, Břetislave, přesunula velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, agendu toho generálního konzulátu pro Palestince začlenila pod americké velvyslanectví.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, no, ono totiž to je zajímavá věc. Ten konzulát nemůže být jenom pro Palestince, ale zase bylo to takové jakési gesto. Celá řada západních zemí má v Jeruzalémě často ve východním Jeruzalémě své generální konzuláty a je to právě jakási forma diplomatického zastoupení jejich pro palestinskou samosprávu. A je fakt, já jsem tehdy v Izraeli zrovna působil v Jeruzalémě a ta nová americká ambasáda obrovská, v podstatě na té zelené linii, nikoliv na západním břehu, ale, řekněme, na linii příměří z roku 49 mezi východním a západním Jeruzalémem, tak byla zhruba tehdy budována a samozřejmě potom se generální konzulát, který byl jenom pár set metrů od toho nebo do dvou kilometrů. Tak se zdál být nadbytečný, ale ta jeho funkce evidentně by byla spíše politická jako i vy Palestinci i u vás my Američané máme zastoupení, takže proto se o to vedou ty spory.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A vedou se i kromě sporu jednání, protože, jak je samozřejmě jasné, ta otázka Jeruzaléma je jedním z nejpalčivějších sporů vlastně desetiletí trvajícího izraelsko-palestinského konfliktu nebo všechno překryla pandemie?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No všechno nikoliv, ale třeba dlouho se čekalo na novou izraelskou vládu. Teď jí máme, jak víme už několik měsíců konečně. Vypadá zatím stabilně. A takže se zdálo, že se ta nová jednání mohou nastartovat. Čekalo se na novou administrativu ve Spojených státech, ale skutečně, že by přišel s tímto letos nějaký zásadní impuls a mírové rozhovory, přímé rozhovory mezi Izraelem a Palestinci byli po mnoha letech obnoveny, tak to se zatím nestalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak pokud máte informace, vnímají tu situaci, vůbec ten spor kolem Jeruzaléma diplomaticky, mezinárodní, samotní obyvatelé tohoto města?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, to je, to je další zajímavá věc, protože zhruba třetinu obyvatel Jeruzaléma tvoří Arabové, kteří na jednu stranu třeba mají druhořadé postavení. Oni v celé řadě věcí jsou prostě z pozice Izraele diskriminováni. Mají Arabové ve východním Jeruzalémě mají jiné právní postavení než Židé a tak dále. Na druhou stranu oni, když se potom řídí životní úrovní, tak jsou třeba radši, že žijí v Izraeli, byť tam třeba nemohou ani volit do parlamentu, než kdyby se měli stát součástí palestinské autonomie. Prostě vycházejí z toho, jaká je tam životní úroveň, dostupnost zdravotní péči a tak dále. Takže je to velmi sporné, ale Izrael třeba dlouho říkal, že ti lidé mohou žádat o občanství a přesto ti Palestinci o něj nežádají. Takže hledat nějaké, řekněme, černobílé rozuzlení nebo černobílý pohled na to, jak to tam je, tak prostě nejde. Ti lidé odmítají třeba žít pod izraelskou okupací, ale na druhou stranu využívají kolikrát její výdobytky velmi rádi. Kdyby fakt chtěli třeba do Ramalláhu jet do nemocnice, tak budou čelit šikaně a administrativním překážkám na, na Czechpointech mezi Izraelem a západním břehem. Takže to opravdu není vůbec jednoduché.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje Břetislav Tureček vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha. Syn bývalého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího Sajf Islám kandiduje na prezidenta. Přitom u Mezinárodního trestního soudu čelí obviněním ze zločinů proti lidskosti, kterých se měl dopustit při potlačování povstání proti jeho otci před 10 lety. Má šance, pane Turečku, na znovuzvolení? Volby se uskuteční 24. prosince.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Já si myslím, ono je to vlastně za měsíc, přesně za měsíc ty volby mají být, za měsíc máme Štědrý den vlastně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A v Libyi volby.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ale tam bych dal velký dotazník, protože se ta situace velmi zamotává. Jestli má Sajfa Islám šance, já osobně si nemyslím. Tam jsou i jiní silní hráči. Mimochodem přihlásilo se asi 100 kandidátů, ještě není jisté, jestli všichni nakonec skutečně budou jaksi připuštěni k těm volbám. Kandiduje i maršál Chalífa Haftar, což je člověk, který ještě loni, předloni chtěl svrhnout centrální mezinárodně uznanou vládu. Podporoval ho v tom Egypt, Rusko, Francie, Spojené arabské emiráty. Nepodařilo se mu to. Teď se chce do Tripolisu dostat tedy jako zvolený vůdce země. I on má třeba, myslím si nebo může se velmi rychle ukázat problémy s dodržováním lidských práv na územích, která kontroluje. To znamená, nemáme tady žádného, byť i on byl sporný Nelsona Mandelu. Někoho s jasným morálním kreditem vést Libyi. 10 let poté, co jí začalo rozkližovat arabské jaro a vypukla občanská válka. Byť už déle než rok se tam neválčí. Tak myslím si, že to politické pokračování teď je opravdu ve hvězdách a já se bojím. Už třeba to, že měli být zároveň i parlamentní volby a ty vlastně byly posunuty až na neurčitý termín na začátku příštího roku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Spekulujeme alespoň chvíli, co by znamenalo teoreticky pro tuto zemi podle vás návrat reprezentanta Kaddáfíhovského klanu?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Vedlo by to k novým rozporům, protože vy jste to řekla správně. Ono ani tak nejde o jeho, řekněme, minulost, co se týká lidských práv. Ono ani tak najde o jeho politickou linii nebo politickou linii jeho otce. Ono jde o to, že on patří k nějakému klanu. A to je věc, kterou se podařilo, řekněme, loni nějakým způsobem pod silným tlakem mezinárodního společenství přidusit tyto klanové různice. A teď by mohly vypuknout naplno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co znamená podle vás zpráva, odstoupení mimořádného velvyslance OSN pro Libyi, slovenského diplomata Jána Kubiše po necelém roce působení?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, to si myslím, že je naprosto zásadní. Já jsem rád, že se na to ptáte. Jde o to, že Jan Kubiš je to mimochodem bývalý slovenský ministr zahraničí.

nonspeech,
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A byl i zmocněncem OSN v Afghánistánu, v Libanonu, v Iráku. A on najednou po necelém roce vlastně po tři čtvrtě roce z této funkce pro Libyi odchází. A to jak se bavíme, oznámil to měsíc před těmi klíčovými volbami. Takovíto lidé, kteří tento proces dávají dohromady, tak pokud odcházejí, tak po něm řeknou, já jsem svojí misi splnil. Jsem unavený, odcházím. Ján Kubiš udělal měsíc předtím a vlastně nikdo pořádně neví proč. On to včera oznámil v Radě bezpečnosti, co jsem četl reakce, všichni jsou v šoku. Nikdo nechápe, čím to je. Ale shodují se ty hlasy v jednom, ať je jeho důvod jakýkoliv. Tak vlastně to nevěští nic dobrého pro pozici OSN. Pokud se bude jednat, zda ty volby budou, jak budou. Tak najednou OSN vlastně ani neví, kdo jí tam zastupuje. Samozřejmě všichni ty různé znepřátelené frakce se mohou ptát a co se tedy stalo v zákulisí. OSN dává od Libye ruce pryč. Takže já nevím, jaké důvody jsou, ale můj subjektivní názory je, že je to velmi nešťastné načasování. Tím spíš, že nebylo nějak veřejně zdůvodněno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Četla jsem ve slovenských novinách právě komentáře, kde se připomíná skutečnost, že rada nebo Radu bezpečnosti OSN nedávno jaksi rozklížilo názor na to, zda je zapotřebí měnit způsob vedení politické mise OSN v Libyi. Přičemž někteří členové vyzývali k tomu, aby se ten úřad toho vyslance mimořádného přesunul ze Ženevy do Tripolisu. Což podle diplomatů oslovených Ján Kubiš nechtěl, nebyl ochoten.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
O tom se mluví, že tam byly rozpory tohoto typu minimálně mezi Británií a Ruskem. Také jsem četl názor, že panu Kubišovi se nechtělo ze Švýcarska do Libye se přesunout. Teď se objevuje otázka, kdo ho nahradí. Protože zaznívají hlasy, že tuto misi pro Libyi by měl vést nějaký seniorní diplomat původem z Afriky, nikoliv Evropan. Přitom se mluví o tom, že ho nahradí pana Kubiše diplomat britský. Takže i tyto věci samozřejmě, řekněme, provozního charakteru mohou hrát roli. Plus se třeba mluví o vlastně rozporech, rozporných názorech na to, jak vlastně by ty volby, o kterých jsme začali mluvit před chvílí, měly vypadat. Protože ten jejich mechanismus vlastně volební řád, řekněme nebo zákon vlastně vůbec ještě nejsou jisté. Je to velmi zajímavé. My máme v podstatě termín voleb, ale vůbec není jisté, jak budou probíhat a i o tom se v tom aparátu OSN pro Libyi vedly určité spory a bezpochyby pan Kubiš v nich nějakou roli hrál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zmínil jste jméno maršála Chalífa Haftara, který občanské válce velel jednotkám podporujícím tu administrativu na východě země, coby jeho případné zvolení přineslo pro Libyi?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Myslím si, že by to bylo velmi podobné. On nedobyl Tripolis loni, předloni během toho velkého tažení, kdy sliboval, že Tripolis mu padne do rukou během pár týdnů. Nepodařilo se mu to proč? Protože se proti němu okamžitě postavily, řekněme, milice a politické složky, ale také zahraniční aktéři, kteří si to prostě nepřáli. Mimochodem on chtěl svrhnout mezinárodně uznanou vládu. To je důležité si uvědomit. Byť za ní stálo kontroverzní Turecko třeba, jak se na západě často zdůrazňovalo. Takže ve chvíli, kdyby Haftar měl vyhrát volby, já si umím představit, že jeho dosavadní vojenští rivalové a političtí, kteří měli mnoha set, mnoho set bojovníků jich padlo při těch bojích s Haftarem, že by najednou srazili podpatky a přísahali věrnost novému prezidentovi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké zájmy sleduje v Evropě, teda v Libyi, Evropa nedávno se konala v Paříži schůzka pod vedením Francie, Itálie a Německa. Přítomni byli i zástupci Spojených států, viceprezidentka Kamala Harris.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, ale jaké je Evropa má zájmy, to se nedá říct. Protože my víme, že v uplynulých dvou letech kulminovaly třeba spory mezi Francií a Itálii, kde právě každá z těchto evropských, řekněme, mocností podporovala nějaký jiný tábor. Těch konferencí věnovaných Libyi bylo už tolik, že některé třeba byly zrušeny, protože se ukazovaly jako nadbytečné. Ale některé evropské mocnosti chtěly také něco takového zorganizovat, aby jejich váha na tom v libyjském kolbišti minimálně politickém vzrostla. Takže Evropa si do určité míry rozjela v Libyi, jak se módně říká svůj proxy work. Tedy evropské mocnosti, aby zvýšily svojí diplomatickou váhu na evropské i světové scéně. Dost možná také prodlužování toho libyjského konfliktu napomohli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Citovala bych, ještě se vracím k Janu Kubišovi, který, jak už zaznělo, působil mimo jiné i v Afghánistánu a koncem září. V rozhovoru pro slovenský deník Pravda Ján Kubiš řekl, dění v Afghánistánu není ani vojenskou prohrou. Spíše jsme zaznamenali porážku politického projektu, který jsme si vysnili s tím, že bude pro zemi dobrý. Tolik exministr zahraničí Slovenska.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, tak já bych si mimochodem moc přál, aby pan Kubiš nebyl ústřední postavu diplomatické porážky mezinárodního projektu v Libyi tak, jak jsme o tom před chvílí bavili. Co se týká Afghánistánu, tak jistě ono je to velmi, velmi složité. Řekl bych i psychologicky pro mezinárodní činitele uznat, že ten projekt prostě nevyšel, že do značné míry selhal. A vždy to, jak to dnes v Afghánistánu vypadá poté, co Tálibán tam převzal moc, když se stáhly mezinárodní síly letos v srpnu. Tak vždycky bude otvírat prostor úvahám, jestli ta sklenice je z poloviny plná nebo z poloviny prázdná. A myslím si, že do těchto debat zapadají i slova pana Kubiše.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem Afghánistán se už docela v těch posledních týdnech zase vytratil z těch titulních stránek novin, což samozřejmě neznamená, že se tam nic neděje.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, já tedy, já vlastně nejčastěji v poslední době, když přemýšlím o Afghánistánu, tak si vzpomenou na takové, řekněme, subjektivní osobní vzpomínky. Ono to souvisí s covidem. Já třeba, když teďka slyším tady úvahy o tom, že očkování škodí, že poškozuje, poškozuje plodnost a že je to nějaký skrytý plán nějakých mocností tajných služeb, jak ovládnout obyvatelstvo. Tak já vlastně je to takový hořký úsměv, ale já si vzpomínám před 20, 15, 25 lety, když jsem jezdil na afghánsko-pákistánské pomezí. Tak úplně stejné argumenty zaznívaly tam z úst odpůrců očkování dětí proti dětské obrně. Ti lidé také říkali, neočkujte naše děti. Vy chcete vyhladit naši populaci, vy chcete, aby naši kluci byli neplodní. A vlastně mi to přijde jako takový paradox, že ty tehdy jsem to přičítal nějaké neinformovanosti a zaostalosti té tamní populace, tak najednou totožné argumenty přes kopírák zaznívají i ve střední Evropě. Ale to je spíše taková osobní vzpomínka na Afghánistán před 20 lety, řekněme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem Evropa je opět epicentrem pandemie. Podle Světové zdravotnické organizace kontinent za poslední měsíc zaznamenal více než padesátiprocentní nárůst nově nakažených. I přesto, že patří mezi nejvíce proočkované regiony, má dostatek vakcín proti koronaviru. Kdo je na tom v podstatě opačně, byť je to samozřejmě předmětem analýz, je africký kontinent, kde ty denní přírůstky nemocných jsou nižší, byť se také píše o tom, jestli teda nakolik jsou ty tamní statistiky opravdu úplné, přesné a tak dále.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, vy jste mimochodem zmínila Afghánistán. To je také zajímavé. Já opravdu si netroufám rovněž statistiky nějak tady vykládat, ale mě zarazilo, Afghánistán má zhruba 40 000 000 obyvatel. To znamená, řekněme, 4× více než Česká republika, a přesto je tam něco mezi 7-8000 úmrtí spojovaných, spojovaných s covidem nebo lidí, kteří byli nakažení covidem. Což je zase 4× méně, než je u nás. A jasně ani v té Africe není jasné, čím to je, že v těchto rozvojových zemí, kde by se čekala katastrofa. V podstatě jsou na tom, jak říkáte, mnohdy mnohem lépe. Jestli je to tím, že ta populace je tam mladší, to znamená více odolná. Nebo jestli není třeba tak promořena léky nebo chemikálií, chemikáliemi prostě jako západní industriální společnosti. Nebo jestli prostě ti lidé jsou obecně odolnější vůči, vůči nákazám tím, že žijí v, řekněme, v horších hygienických podmínkách. To si myslím, že se teprve tyto věci ukáží ty souvislosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nejspíš jste slyšel včerejší mimořádně emotivní projev slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, která vyzvala k lockdownu. Podle ní je Slovensko na prahu humanitární katastrofy. Cituji, co potřebujeme, je přestat šířit bludy o covidu a přestat tlachat o covidu, tolik Zuzana Čaputová.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, já si myslím, že to je také možná globální názor, ale jak víme, jsou i jiné globální názory. Nebude to vůbec jednoduché.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přesuňme se ještě pomyslně, Břetislave Turečku, na bělorusko-polskou hranici. Jak vnímáte celou tu situaci, kde se ocitli vlastně migranti, Syřané, Kurdové?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, ti lidé jasně, myslím si, že v naprosté většině to byli lidé, kteří můžeme říkat ekonomičtí migranti, protože minimálně polovina z nich byla z iráckého Kurdistánu. Kde, jak víme, se nebojuje. A ti lidé otevřeně říkali, že jim v jejich vlastní zemi vadí korupce, nestabilní ekonomické podmínky, bída, nezaměstnanost a tak dále. Tedy ne, že ohrožuje terorismus Islámský stát, jako tomu bylo před nějakými šesti lety. Ale proč se ti lidé najednou vydali na cestu. No, zase je to klasická souhra, jako jsme se tady o tom mohli bavit před nějakými šesti lety spolu. Proč šlo najednou statisíce lidí přes Turecko, přes Balkán do Evropy? Prostě chtěli, ať už utíkali před válkou nebo, nebo před bídou. Najednou této poptávky využily různé pašerácké převaděčské mafie, a to je přesně tento případ. Ti lidé z iráckého Kurdistánu dostávali v podstatě nabídku zájezdů. Dejte nám 7 000 dolarů za pár manželský. My vám zajistím letenky, hotel v Istanbulu, letenku následnou do Běloruska a tam už vám pomůžeme na území Evropské unie, na území Schengenu, že to nevyšlo až do konce, že převaděči shrábli peníze a ti lidé teďka uvízli někde v lesích a živoří tam prostě už dlouhé týdny. To je samozřejmě smutný konec toho příběhu a klade to i velké samozřejmě morální tlaky na nás, na Evropu, na Bělorusko, které té situace dost možná zneužívá jako nátlaku na Evropu. Na druhou stranu Evropa se zpronevěřuje svým tomu, co sama hlásila před pěti šesti lety, když vyzývala k humanitárnímu přístupu. Vzpomeňme si, jak třeba Itálie byla pranýřována, že nevpustí do svých přístavů lodě s migranty, kteří pluli ze severu Afriky. A najednou vlastně totéž se děje nám tady. A teď vlastně vidíme, že i ta argumentace Evropské unie jako celku se posunula úplně někam jinam.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vlastně to, co se děje nějaké de-javu nedávno spor nebo situace na řecko-turecké hranici.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, ano, také si říkalo, že Turecko to využívá jako klacek. No, je to možná, ty země samozřejmě něco musí mít. Nezapomeňme, že proč takto Bělorusko reagovalo, protože se stalo terčem sankcí, které vnímalo jako nespravedlivý postih za své vnitřní věci. Byly to velmi sporné loňské prezidentské volby a tak dále. To znamená, vidíme, že dneska vlastně v mnoha krizových scénářích a scén situacích na světě vidíme jakousi spirálu, kdy vlastně často vůbec nesouvisející věci se najdou nějakým způsobem zařetězí a my jsme od stavu demokracie v Bělorusku a prezidentských voleb loňských, najednou dostaneme ke krizi a k tomu, proč Iráčané prchají z Kurdistánu do Evropy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přibývají myslíte nové trasy, které využívají pašeráci, gangy, hledají ty skulinky?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, to je přesné, hledají skulinky. Teď se ukáže, že nefunguje toto. Určitě pro ty lidi je to obrovský byznys. Ti pašeráci ti mají milionové zisky a vlastně nic jenom velmi málo riskují, jenom málo mohou ztratit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha. Děkuji za váš čas i názory a přeji vše dobré, mějte se hezky.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Díky za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na slyšenou se těší také Zita Senková. Mým zítřejším hostem bude prof. Václav Hořejší. Užijte si další pořady Českého rozhlasu Dvojka.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Zita Senková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Procházet se vesmírem a dotýkat se hvězd je možné i ve svěrací kazajce…

Jan Pokorný, ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu a moderátor

Jack London Tulák po hvězdách

Tulák po hvězdách

Koupit

Vězeň Darrell Standing, původně profesor agronomie, byl za vraždu svého kolegy odsouzen na doživotí. Pět let pak strávil ve tmě v samovazbě, dost často i ve svěrací kazajce.