Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 24. března 2021
Hostem byl blízkovýchodní analytik Břetislav Tureček.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, v příštích minutách se budeme věnovat především dění ve světě. Mým hostem je Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, dobrý den, vítejte.
Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
Dobrý den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Probereme například další izraelské předčasné volby, i rekordní pád turecké měny a politiku prezidenta Recepa Erdogana, přeji nerušený poslech. Obvykle se říká do třetice všeho dobrého, co dobrého a komu přinesly již čtvrté parlamentní volby v Izraeli za uplynulé 2 roky. Podle prvních odhadů po uzavření volebních místností nemají jasného vítěze, břetislave. Oba tábory pro a proti Benjaminu Netanjahuovi, premiérovi jsou zhruba stejně velké.
Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
Ano, tentokrát se dá říci s jistotou, že ty výsledky, jak postupně přicházejí, jak se postupně upřesňují, tak naplňují ty předpoklady přes různé průzkumy a analýzy předvolební to znamená zase tak jako loni a předtím v uplynulém roce ještě tady máme dva velmi silné bloky s poměrně vyrovnanými silami. To znamená potom zase půjde o jednotlivé zlomky procenta, o jednotlivé mandáty ve 120 členném Knesetu, aby se ukázalo, zda někdo a případně kdo to tedy bude, má vůbec šanci sestavit nějakou většinovou vládu. Poslední čísla jsou, že jasný favorit, tedy respektive všemi, řekněme, správně odhadovaný favorit Benjamin Netanjahu, dosavadní premiér, který vede izraelskou vládu už 12 let v kuse, tak jeho pravicový blok Likud by mohl mít 31 mandátů z těch 120. Nicméně tedy má největší podíl těch získaných hlasů, nicméně zjevně mu to jednoznačně nestačí na sestavení většinové vlády.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
S kým by ji mohl sestavit, zkusme zaspekulovat.
Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
Ano, tak, tak jako máme Netanjahua a jeho tábor věrných fanoušků, tak máme tábor jeho zapálených odpůrců, takže je určitá skupina stran, které se vůči němu vymezují. Nicméně ani v tomto táboře i v tomto táboře Netanjahu může hledat některé své spojence. Jisté je, že sází na spojenectví s fundamentalistickým náboženskými stranami šáz a jednotný judaismus tóry, to už je jasné. Potom například ud Likudu se před časem oddělil letitý Netanjahuův spojenec, kde on /nesrozumitelné/ který založil novou šanci Netanjahua velmi tvrdě kritizoval, kvůli i třeba jeho korupčním skandálům nicméně i /nesrozumitelné/ se nakonec může stát součástí té hodně pravicové koalice. Pak tam máme nový fenomén, což je náboženská sionistická strana, která sdružuje i některé extremisty protiarabské rasisty, i s nimi může bezpochyby Netanjahu počítat. Ale otázka je, zda mu to bude stačit a i kdyby ano, tak ta koalice bude mít asi jenom velmi těsnou většinu v parlamentu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
A podařilo by se naopak sestavit silnou anti Netanjahovskou koalici?
Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
Ta nejistota, o které jsem mluvil teď v souvislosti s Netanjahuem, tak je ještě o něco větší právě u té koalice proti němu, protože ta je velice široká. Máme tam pravicové strany, máme tam levicové strany. Tato koalice by musela spolupracovat do určité míry i s Araby. Pak tam máme ty odštěpence, tedy od Netanjahua a tak dále. To znamená, zjednoduším-li to, máme omezený čas. Pro tuto koalici její, řekněme, programový průnik je jedině to, že stojí proti Netanjahuovi, což je samozřejmě velmi špatný základ na sestavování nějakého vládního programu, hledání programových průniků a tak dále.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proč je vůbec politická scéna v Izraeli tak roztříštěná?
Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
Existuje k tomu zajímavá, řekl bych i atraktivní taková šťavnatá teorie, že vlastně Izrael, izraelská veřejnost se rozštěpila jako společnost kmenová. Prostě máme tady kmen spojenců, kdyby ho tedy premiéra Netanjahua a pak druhý kmen, který je k těmto nepřátelský a samozřejmě opačně. A velká část izraelské společnosti zjevně skutečně se rozhoduje, můžeme říci i iracionálně. My třeba vidíme, že velká část nebo většina pořád ještě izraelské společnosti říká, ano umožněme vytvoření palestinského státu. Nicméně Netanjahu je premiérem, který opakovaně explicitně jasně řekl, že vznik palestinského státu neumožní, a přesto vidíme, že v těch volbách má navrch. Netanjahu kvůli svým korupčním kauzám, které už jsem zmínil, odrazuje celou řadu politiků i velkou část veřejnosti. Velká část veřejnosti říká, že už by neměl být premiérem. Nicméně potom v rámci toho, jak jsem říkal kmenového uspořádání, tak přesto prostě se za ním semknou ty šiky těch jeho voličů, stoupenců, jakkoliv třeba i pro ně samotné může být kontroverzní.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Očekával jste nebo očekávalo se třeba, že by Benjamin Netanjahu mohl v těchto již čtvrtých parlamentních volbách za poslední 2 roky přece jenom získat víc vzhledem k tomu, jak se za jeho vlády podařilo Izrael očkovat?
Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
Víte co, já můj názor je, že toto se velmi přeceňuje. U nás, když se mluvilo v současné v posledních měsících o Izraeli, tak vždy jedině pozitivně kvůli té velmi dobře zvládnuté očkovací kampani. Nicméně Izraelci mají také jiné zkušenosti. Byl to třeba katastrofální propad ekonomiky, rekordní, rekordní nezaměstnanost. Lidé potom třeba viděli, že zatímco někde byly zavírány velmi striktně firmy, bary, hospůdky, prostě průmysl, hospodářství země se prakticky uzavřelo. Tak ve stejné chvíli vláda nebo vládní, řekněme, represivní aparát nebyl schopen zasáhnout proti obrovským masám ultraortodoxních Židů, kteří ta, ty restrikce naprosto ignorovali, otevřeli své školy. Zatímco sekulární školy byly zavřené a tak dále. Takže zase Izraelce jistě vnímají, že jsou na světové špičce. Nicméně ty jejich negativní zkušenosti třeba u nás tak vyzdvihovány nebyly. Ale oni tu zkušenost prostě mají, takže jistě covid mohl Netanjahuovi nahrát to očkování, on na to hodně sázel. Ale zase ti jeho odpůrci prostě spíše pochopitelně vyzdvihovali ta negativa.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se Břetislave, díváte vůbec na, řekněme, vakcinační diplomacii. Víme, že za izraelským premiérem se vypravilo hned několik evropských politiků. Chtějí spolupracovat na výzkumu a vývoji nových vakcín proti nemoci covid-19. Hovoří se o tom, že Benjamin Netanjahu na té mezinárodní scéně posiluje svůj image, své postavení?
Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
Zase je, je to, je to, má několik rovin. Jistěže vědecká spolupráce je jednoznačně žádoucí a je skvělé, že k ní dochází, ale i v Izraeli třeba opozice si všímala toho nebo i vlastně někteří vládní činitelé, ostatně nejen opozice, že Netanjahu tu, jak říkáte tu vakcinační nebo covidovou diplomacii vlastně svým způsobem zneužil, že on rozdával, včetně České republiky. Víme, že jsme dostali 5000 dávek vakcíny od Izraele a tam okamžitě, a to už se do našich médií tolik nedostalo, se zvedly hlasy a proč rozdáváme, vždyť ještě nemáme naočkované své vlastní lidi. Nemáme, měli bychom se možná více starat o Palestince na okupovaných územích už proto, že jezdí velká část z nich za prací k nám nebo do židovských osad a tak dále. Takže tam to potom řešila i generální prokuratura, zda tato cesta té diplomacie, řekněme, je vlastně pro Izrael žádoucí, jestli to není svým způsobem zase součást PR premiéra pár týdnů před volbami.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte, Břetislave Turečku, že míří Izrael k pátým předčasným parlamentním volbám?
Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
Já bych to určitě nevylučoval, protože vlastně ty volby nakonec rozhodne pár malých stran, které dávají najevo, že jsou ochotné se spojit s oběma těmi velkými tábory, o kterých jsme zatím mluvili. A je dost možné, a to už se ostatně i jednou stalo, že se vlastně nakonec nepřikloní k nikomu. Takže nějaká malá strana, která bude mít v Knesetu třeba jenom pár poslanců, tak bude schopná zablokovat sestavení funkční vládní koalice a tudíž samozřejmě se otevře prostor už k pátým předčasným volbám.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Břetislav Tureček a jeho názory mají prostor v našem vysílání. Turecká lira po víkendové výměně šéfa centrální banky prudce oslabila, proč vlastně došlo k odvolání již někdejšího guvernéra /nesrozumitelné/. Do čela centrální banky nastoupil teprve loni v listopadu. On ve snaze bojovat s inflací a oslabování domácí měny zvyšoval úrokové sazby.
Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
Ano a prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, který tedy guvernéra centrální banky odvolal, tak naopak je přisuzována jiná teorie, že s inflací se má bojovat spíše snižováním nebo udržováním těch úrokových sazeb. To znamená podle tohoto zjednodušeného výkladu dosavadní guvernér měl být potrestán vlastně za to, že tu úrokovou sazbu zvýšil na současných 19 %. Nicméně i jeho nástupce, který teď se dostává jaksi, přišel do úřadu potom překvapivém kroku sobotním, tak vlastně uklidňoval turecké bankéře a ekonomy, že nehodlá nějak razantně tu dosavadní politiku měnit. Takže já osobně si myslím, že jistě byly v tom nějaké ekonomické, nějaké ekonomické teorie prezidenta a jeho týmu. Zároveň ale si umím představit, že v tom byly některé osobní nebo politické animozity. A co je možná důležité, toto všechno se děje v době, kdy Turecko má jiné problémy ekonomického rázu, které vycházejí z úplně jiných, jiných důvodů, jiných příčin. Takže je to samozřejmě jenom další střípek k té, k těm turbulentním zvratům k té nejistotě, která v současné době se nad Tureckem vznáší, ne jen politicky, ale i ekonomicky.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Otázka je také proč do toho, do té politiky centrální banky mluví prezident?
Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
No, já nevím, jak upřímně řečeno, jak je to v které zemi. Myslím si, že Turecko není jediná země, kde prezident může odvolávat šéfa centrální banky, ale samozřejmě je to součást určitého trendu centralizace moci v rukou prezidenta. Není to první krok. Víme, že někdy před dvěma, třemi lety byla, lidé odsouhlasili vlastně změnu turecké ústavy. To znamená zase už tehdy posílila moc v rukou prezidenta. Je to zkrátka trend, který je spojován v posledních, řekl bych pěti, zejména posledních pěti letech s prezidentem Erdoganem, který samozřejmě na západě a v Evropě stále více bývá nazýván autoritářským vládcem a tak dále. Nicméně pořád platí, že když jsou v Turecku nějaké volby, tak Erdogan z nich vyjde nejvýtězněji. Já aniž bych chtěl nebo nejlépe, nejvýtězněji je divné slovo, nejlépe. Ale zkrátka.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přemýšlím, kolik by to bylo procent.
Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
Ale chci říct, že ten trend, aniž bych vůbec tyto dva gentlemany chtěl srovnávat, i když asi hodně společného mají. Mluvili jsme před chvílí o premiéru Netanjahuovi. Také je konfliktní, také vidíme, že se třeba na evropské scéně pan Netanjahu velmi dobře rozumí s Viktorem Orbánem z Maďarska, který je v Evropě ostrakizován. A vlastně ta, ten politický styl i včetně třeba tureckého prezidenta Erdogana je, řekněme, hodně podobný. Je tam hodně věcí, které mohou být na nich kritizovány, že se vzdalují nějakým demokratickým ideálům, ale ve spolek, v jejich vlastní společnosti pořád mají poměrně dost velkou podporu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem ráno začal v Ankaře sjezd vládnoucí strany prezidenta Erdogana AKP, kde by měly být představeny priority pro kampaň před volbami 2023. Očekává se samozřejmě vystoupení Recepa Erdogana. Pro Turecko má být tento rok 2021 rokem reforem. Co jsou Achillovy paty ekonomiky?
Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
Ono celá řada věcí, které teď Turecko zasáhly, souvisí s věcmi, které nikdo nepředpokládal. Je to samozřejmě hlavně koronavirová krize, protože Turecko, jak si umíme představit, ostatně jezdí tam desítky tisíc, možná statisíce Čechů každý rok na dovolenou. Tak má příjmy v řádu stovek miliard korun ročně z turistického průmyslu. Ve chvíli, kdy se zastaví turistický průmysl, turistické odvětví, tak takovéto země to samozřejmě velmi citelně zasáhne. Turecko třeba má aerolinie Turky Airlines, které jsou jedy z nejlépe hodnocených vůbec na světě nebo rozhodně na naší polokouli. Takže i ty jsou samozřejmě tímto postiženy a tak dále. A to všechno se také promítá ve stavu turecké ekonomiky, která chřadne, pak tady máme pochopitelně velmi komplikované vztahy s Evropou. Loni Turecko, jak víme, začalo dělat průzkumné vrty, průzkumnou těžbu zemního plynu na mořském dně ve sporných vodách nebo i ve vodách Kypru a Řecka. Bylo to bráno jako turecká provokace Turci zase naopak říkali, že jsou provokováni oni těmi svými protivníky. Takže i třeba vztahy s Evropou jsou pro Turecko velmi důležité, protože Turecko, 2/3 tureckého vývozu jdou do Evropy. Takže i tyto věci vlastně to, co se, mimochodem teď se, to jsou věci, které momentálně jsou na agendě Bruselu. To znamená Evropsko-turecké vztahy se tam právě v tuto chvíli řeší. A jak jsem se někde dočetl, jsou na stole i třeba návrhy nebo hrozby sankcemi proti Turecku. Třeba, že by evropské státy měly odrazovat své turisty od návštěvy Turecka jako součást jakýchsi protitureckých ekonomických sankcí. Takže toto všechno jsou věci, které pochopitelně tureckou ekonomiku svazují především.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Novou kritiku od Evropské unie si Turecko vysloužilo před několika dny, kdy odstoupilo od istanbulské úmluvy o ochraně žen. To je mezinárodní smlouva, kterou vlastně první před přibližně 10 lety Turecko podepsalo. Tento krok vyvolal demonstrace i kritiku ze strany významných osob či organizací, proč tak Turecko učinilo?
Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
Turecký, Turci argumentují, že tato úmluva je pro ně nadbytečná, že mají dost vlastních tedy domácích zákonů, které ženy chrání, které se snaží bojovat proti, já nevím násilí na ženách a všech těchto jevech samozřejmě negativní ve společnosti. A buďme zase férový. Vidíme, že je celá řada zemí, včetně České republiky, kde ta argumentační válka probíhá úplně podobně. Vždyť i u nás je silný tlak proti tomu, aby se tato úmluva ratifikovala, že ji nepotřebujeme, že máme dost svých vlastních nástrojů, jak řešit nějaké násilí na ženách a podobné jevy. Takže pochopitelně v případě Turecka zase můžete posloužit jako argument. Podívejte se, Turecko chce něco z Evropské unie, ale víme, že ani Evropská unie v tomto není zajedno. A jistě je tam ten paradox, že je to istanbulská úmluva, že byla podepsána právě v Turecku a teď ta země, kde podepsána byla, z ní odchází.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinak na území Turecka žije přes 3,5 milionu Syřanů. Jde vůbec o nejpočetnější skupinu válečných migrantů na světě. Mnozí se v Turecku usazují natrvalo, což je určitě také další zátěž pro tureckou ekonomiku.
Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
Jistě i to je věc, která se teď vlastně řeší ve smyslu tom, že na jednu stranu Turecko se stává problematickým partnerem pro unii. Ve stejné chvíli ale unie má pořád poměrně jasný zájem, udržet syrské i další migranty a uprchlíky na turecké půdě. Evropa už na toto vyčlenila 6 miliard euro, jak víme. Postupně Turecku převáděla, převádí. A teď vlastně politika Bruselu je taková, že ve snaze nebo v zájmu toho, aby Turecko dál se o tyto lidi staralo, aby bylo schopné se o ně starat a nepustilo je dál do Evropy jako se tomu dělo před pěti, šesti lety. Tak Turecko může očekávat další finanční injekci. Ale je to prostě v rámci té teorie. Víme, že celá řada Čechů odmítá pomáhat uprchlíkům, migrantům na našem kontinentu říká, pomáhejme jim tam, kde jsou. Takže toto je pomoc uprchlíkům v podstatě tam, kde jsou na Blízkém východě.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Situace v Sýrii je stále bez politické řešení. Země je rozdělená politicky, etnicky. Od čeho se, Břetislave, bude vyvíjet další osud země?
Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
Já si myslím, že klíčové je, jak se k tomu postaví Rusko, Turecko a Írán. Západ je už několik let mimo hru. Západ nemá žádné jasné síly, žádné spojence, žádné zájmy v podstatě v Sýrii. Západ se snaží z té věci vycouvat, zatímco Turecko, Írán i Rusko nejenže tam mají své koně, řekněme, stále v tom konfliktu, takže na jednu stranu ten konflikt pořád, můžeme říci popohánějí kupředu. Ale zároveň mají tím pádem i moc ten konflikt nějakým způsobem brzdit nebo i dokonce zastavit. Takže teď třeba vidíme, že roste napětí, došlo k nějakému bombardování humanitárního konvoje v provincii Idlib. Na severozápadě země hned došlo k nějaké výměně názorů mezi Ruskem a Tureckem. Takže zase se ukazuje, že i třeba otázka Idlibu nakonec bude v rukou Moskvy a Ankary, že v rámci nějakého velkého strategického obchodu Rusové třeba posvětí tureckou přítomnost dlouhodobou nebo trvalou na severu Sýrie. Zatímco, zatímco Turecko dá ruce pryč od Idlíbu a umožní Ruskem podporovaným vládním silám, aby i tuto vzbouřenecké baštu nakonec Bašár, režim Bašára Asada obsadil a znovu ovládl.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Apropo prezident Bašár Asad, jaká je po těch 10 letech od vypuknutí konfliktu v Sýrii, jaká je jeho sídla, legitimita?
Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
Tak samozřejmě, že je jiná, než když arabské jaro vypuklo. Tehdy Sýrie byla takový, řekněme, konzervativnímu nebo svým způsobem zkostnatělý policejní stát. Vládla tam jedna strana /nesrozumitelné/. Když ta lidová revolta vypukla, ještě než se to stalo občanskou válkou, tak prezident nebo ten jeho režim v zájmu uklidnění situace i třeba změnil ústavu, provedl některé politické reformy, ale bylo to pozdě. Nepomohlo to a po 10 letech jsme tam, kde jsme byli. Takže dnes Asad určitě nemá takovou moc, nemá kontrolu nad celou zemí, jako měl před arabským jarem. Ale zároveň a já už jsem to říkal v uplynulých letech mnohokrát, že kdyby v jakémkoliv okamžiku, kdyby dnes byli v Sýrii volby a dost možná, kdyby mohli hlasovat, mohlo hlasovat všech 6 milionů syrských uprchlíků v zahraničí, tak by prezidentem pořád byl Asad.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proč?
Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
Protože za celých 10 let syrská opozice nedokázala, jak se říká, vygenerovat vygenerovat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Najít.
Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
Najít jednoho vůdce, který by je nějakým způsobem reprezentoval a který by zároveň měl ke všem stejný stav. Tady platí zase, že velká část syrské opozice její program je v podstatě společný v tom, že chtějí svrhnout Asada, ale v čem se potom mohou shodovat, řekněme, někteří Kurdové proti prostí asadovští s některými sunnitskými džihádistických skupinami, s některými liberálními, sekulárními exulanty, kteří odešli třeba na západ. Co mají všichni společného. Jenom to, že nechtějí Asada. Ale ve chvíli, kdy mnohokrát i s velkou podporou západu, tajných služeb západních byla syrská opozice ponoukána, organizována. Organizovali se pro ni summity, aby prostě se sjednotili, tak vlastně to nikdy nemělo dlouhého trvání.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Máte naladěný rozhovor se zahraničněpolitickým analytikem Břetislavem Turečkem. Americká armáda počátkem ledna snížila počet svých vojáků v Afghánistánu na 2,5 tisíc. Stáhnou je všechny, Břetislave? Spojené státy se v loňské dohodě s hnutím Taliban zavázali, že do letošního května stáhnou všechny své vojáky.
Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
To je teď ohromná otázka pro nového amerického prezidenta Joe Bidena, protože skutečně loni 29. února, to datum se dobře pamatuje, byl přestupný rok, tak americký prezident Trump nebo jeho administrativa uzavřela dohodu s afghánským povstaleckým hnutím Taliban. Princip byl, že Taliban neumožní, nebude už nadále spolupracovat s teroristy, kteří ohrožují americké a západní zájmy ve světě. A výměnou se Američané do letošního 1. května stáhnou. Teď máme v Bílém domě nového prezidenta Joe Bidena a on teď čelí velkému dilematu. Zda tedy zase zvrátit dohodu, ignorovat dohodu, kterou uzavřel s někým v zahraničí na Blízkém východě jeho předchůdce. Víme, že podobně Donald Trump smetl ze stolu dohodu, kterou jeho předchůdce Barack Obama uzavřel s Íránem. Tak teď by vlastně Joe Biden odložil dohodu, kterou jeho předchůdce Donald Trump uzavřel s afghánským Talibanem a Američané by se zdrželi déle, než slíbili. Nebo odejdou a je velké riziko nebo velká pravděpodobnost, ať jsme neutrální, že Taliban si vezme více moci v té zemi, než západ předpokládá a že jí vlastně může převzít celou, protože ta centrální mezinárodně uznaná vláda je příliš slabá na to, aby Talibanu vzdorovalo. To se teď řeší v Bílém domě, jak se zachovat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem, pokud se nepletu, Severoatlantická aliance před měsícem odložila konečné rozhodnutí o stažení svých vojsk z Afghánistánu.
Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
Ano, protože Severoatlantická aliance i Česká republika všichni jsou ve vleku Američanů. Na to má v současné době necelých 10 000 vojáků v Afghánistánu, z nich vy jste říkala 2,5 tisíce jsou Američané. To je oficiální číslo, pak tam ještě máme dost možná stovky různých příslušníků speciálních jednotek, které se nikde oficiálně nevykazují. Baví, mluvím teď o Američanech. To znamená čeká se, jak se zachovají Američané. Jsem si zcela jednoznačně přesvědčený, že když Joe Biden řekne, stahujeme se, tak vzápětí na to řekne, my se také stahujeme a Česká republika také řekne, tak my se také stahujeme, bez Američanů tam nikdo na vlastní pěst nezůstane.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co vůbec dosud přinesla tedy přítomnost těchto aliančních vojsk?
Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
Přinesla obrovskou naději, přinesla možnost Afghánců nějakým způsobem ukázat, do jaké míry jsou schopni ve své zemi vládnout. Mezinárodní vojenská přítomnost skutečně v zemi vykořenila, mnoho různých teroristických skupin, které ani s Afghánistánem neměly nic společného. Nicméně tato mezinárodní přítomnost si nedokázala získat dlouhodobou, udržitelnou důvěru podstatné části místní populace. My pořád slyšíme od našich politiků, kteří tu intervenci podporují, jak tam bojujeme za demokracii, jak pod Hindúkušem bojujeme za, za Prahu a tak dále, ale bohužel tito politici už nikdy férově nepřiznají negativní stránku těchto věcí. Kolik tam bylo pozabíjeno v Afghánistánu civilistů i těmi západními, včetně českých vojáků, že se v zemi dnes mnohonásobně více produkuje opia. Afghánistán je znovu světová jednička, než když tam vládl Taliban před 20 lety. Takže ty výsledky jsou samozřejmě velmi sporné.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak to vidí Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha. Děkuji za váš pohled i čas a přeji vše dobré, na slyšenou.
Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
Děkuji za pozvání, na slyšenou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zítra budu hovořit s generálním ředitelem České filharmonie Davidem Marečkem. Všechny odvysílané rozhovory v Jak to vidí, najdete v aplikaci Můj rozhlas.cz a samozřejmě také na webu Dvojky. Příjemný poslech přeje Zita Senková.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka