Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 22. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný den přeje Zita Senková. Dnes se na některé události podíváme očima Břetislava Turečka, zahraničněpolitického analytika Metropolitní univerzity Praha. Dobrý den.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaká budou naše témata. Možný vznik Kotského státu. Je to jen pouhý sen? Jaké důsledky by měla jeho existence? Nakolik může turecký prezident ovlivnit nedělní volby do německého Bundestagu? Inspirativní poslech. Vláda autonomního iráckého Kurdistánu plánuje na pondělí 25. září referendum o nezávislosti. Irácký nejvyšší soud to ovšem toto pondělí zablokoval, podle verdiktu soudu se plebiscit nesmí konat do doby, dokud soud nerozhodne o stížnosti na neústavnost referenda. Je v této věci, pane Turečku, nějaký posun, uskuteční se v pondělí toto referendum?

Čtěte také

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Tak já si myslím, že nakonec se neuskuteční. Objevují se takové spekulace, analýzy, že kurdský autonomní a ten prezident té autonomie Masúd Barzání, který to referendum vyhlásil, mimochodem i řada lidí v Kurdistánu to zpochybňuje, protože i jeho mandát už vypršel, takže i z hlediska kurdských zákonů dost možná k tomu neměl právo, ale zkrátka, abych se vrátil k otázce, že on sice stále tlačí na pilu, ale čeká se, že nejspíš v poslední chvíli to referendum odloží, ale že vlastně teď si chce vybojovat nějaké pořádné ústupky od centrální irácké vlády a také od zahraničí, protože velký problém s tím referendem mají třeba Írán a Turecko a Sýrie, ale také Spojené státy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč by se referendum mělo konat právě nyní toho 25. září, pokud teda k tomu vůbec dojde? Mám teď na mysli to, jestli je to načasování pouhá náhoda, nebo je za tím něco, souvisí to s něčím?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ne. Je to, je to vyvrcholení jakéhosi pnutí mezi Kurdy a arabským, převážně arabským centrálním iráckým státem. Bohužel se obávám, že i když to referendum nakonec nebude, nebo bude formálně odloženo, jak už jsem říkal, takže Kurdové teď rozehráli tak nebezpečnou hru, že do určité míry je vlastně jedno už, jestli to referendum bude nebo ne, protože oni nechtějí hlasovat jenom v té své autonomii, ale i za jejími hranicemi v místech, kde je smíšená populace, kde jsou nejen Kurdové, ale i Arabové a Turkomani, kteří jsou proti tomu referendu, bojí se, že vlastně, bojí se kurdské hegemonie a už dochází i na násilné střety, to znamená, my všichni jsme na západě zahlceni Islámským státem a mluvíme o islámském terorismu. Poslali jsme tisíce tun zbraní Kurdům, aby mohli proti islámskému teroru bojovat a teďka dost velké riziko existuje, že část těchto zbraní posílaných mimo jiné i z České republiky Kurdové použijí proti svým spoluobčanům jiného etnického základu, a to si myslím, že je velmi nebezpečné a jsem zvědav, jak na toto bude Západ reagovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O Kurdech se říká, že jsou největším národem bez vlastního státu. Proč vlastně nemají vlastní stát?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, to bychom se museli podívat na dopady 1. světové války a rozpadu Osmanské říše, kdy se uvažovalo o velké Arménii, ale také třeba o Kurdistánu, nakonec se převážely zájmy evropských mocností, zejména Británie a Francie, které si Blízký východ po rozpadu Osmanské říše do velké míry rozpalcelovaly podle svých zájmů. Tam, kde měl být nebo mohl být Kurdistán, se ukázalo najednou, že jsou velká ropná naleziště, takže Britové odtamtuď vystrnadili Francouze, mluvím o oblasti severního Iráku Mosulska, Kirkúku a tak dále. A Kurdové najednou byli tu poslední, kdo, kdo zkrátka mohl nějakým způsobem do toho zasáhnout, takže výsledkem je, že tento národ skutečně, většina Kurdů žije v Turecku, ale jsou také v Íránu, Iráku, v Sýrii, jsou v kavkazských republikách a tak dále. Ale holt svůj vlastní stát skutečně nemají v důsledku tohoto historického vývoje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A měli by mít?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, tak ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Svůj vlastní stát.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
... těžko říci, že si takový velký národ nezaslouží svůj stát. To rozhodně. Ale problém je, že jiné představy o státě mají nebo o svém uspořádání Kurdové v Turecku, jiné, jinou představu mají Kurdové v Iráku. Já připomenu třeba v roce 1991 pod mezinárodní ochranou ještě za Saddámova režimu si Kurdové v Iráku vytvořili tu autonomii svojí, položili její základy tak, jak o ní dnes mluvíme, dokonce v roce 92 měli parlamentní volby a čekali bychom, že od té doby budou žít v míru a pokoji. Do značné míry dnes už to je pravda, ale tehdy ty volby dopadly 50 na 50 a mezi dvěma velkými kurdskými stranami v Iráku to vedlo k občanské válce, takže když vidíme, že nejsou schopni se domluvit ani Kurdové v rámci jednoho státu, tak jak se mohou dohodnout Kurdové z Íránu s těmi z Turecka třeba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak početná je vůbec, pane Turečku, kurdská menšina, řekněme, v Iráku? Kolik Kurdů tam žije?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Oni, oni tvoří zhruba čtvrtinu populace. Můžeme říci 5 milionů lidí, ale zase jak říkám, ono jedna věc je populace v té autonomii a druhá věc je Kurdové, kteří žijí za jejími hranicemi, třeba v Kirkúku, který je velkou rozbuškou, protože to je město, odkud v minulosti byli Kurdové vyháněni ještě za Saddámova režimu, teď se tam chtějí vrátit. Kurdové chtějí Kirkúk připojit k té své autonomii. Teď do toho vstupuje toto referendum, takže je to nesmírně složité. A to mluvím jenom o některých aspektech. Pak tam máme ještě šíity a sunnity, do toho ty Turkméni, jedni jsou sunnité, jedni šíité a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Chce většina Kurdů nezávislost?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, budu konkrétní ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo kdo ji chce?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano. Teď já to vztáhnu k tomu referendu. To referendum vyhlásil prezident Barzání, který stojí zároveň v čele Demokratické strany Kurdistánu, ale velká část jiných politických stran v Kurdistánu to referendum ne že zcela odmítá, někteří zcela, ale někteří jsou k němu velmi vlažní a spíše by to nějakým způsobem zahráli do autu. Takže když třeba kurdský parlament před pár týdny to referendum znovu potvrzoval, že bude 25. září, tak se sešla opravdu jenom těsná většina poslanců, aby to vůbec mohlo projít. Ostatní to zasedání bojkotovali, takže se ukazuje, že ani nejen co se týká nezávislosti, ale i referenda o ní. Vidíme, že Kurdové jsou v samotném Iráku rozpolceni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký dopad by mohlo mít případné vyhlášení nezávislosti po referendu, pokud se teda jednoho dne uskuteční, na vztahy s některými sousedy. Můžeme to probrat postupně. Například s Tureckem nebo s Íránem. Turecko se obává nárůstu separatistických tendencí u početných Kurdů v jeho zemi. Nechalo se už slyšet, že irácký Kurdistán za uspořádání referenda zaplatí.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, a to je velice zajímavé, protože Masúd Barzání, tedy ten kurdský prezident, má s Tureckem v posledních letech velmi dobré vztahy a najednou Turecko je na něj nahněvané, že vyhlašuje referendum, protože se ukazuje, že to spojenectví dosavadní mělo své limity. Mělo, Turci mají své zájmy, ale jejich zájmem určitě není, nejsou hrátky s nezávislostí Kurdistánu, protože přesně mohlo by to inspirovat Kurdy v samotném Turecku. Podobně to vnímá i Írán, podobně to vnímá Sýrie. Nikdo nechce, žádný z těchto států nechce další odstředivé separatistické tendence a každý z těchto států si je vědom, že tou jiskřičkou může být podobné, podobný vývoj, referendum třeba i v sousední zemi. Ale já bych zdůraznil jednu věc. I když referendum bude v pondělí, i když Kurdové jakože ti hlasující si odsouhlasí nezávislost, tak to neznamená, že nezávislost bude. Barzání není zavázán, že ji potom musí vyhlásit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se tedy změní? Vycházejme z toho, že se jedno to referendum uskuteční, jaké to bude mít důsledky třeba politické, administrativní?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Zvýší to, rozhodně to zvýší pnutí, jak vidíme, etnické. Tam, kde dnes jsme mluvili o boji proti džihádismu, proti islámskému teroru, tak prostě se v Iráku objeví nový prvek nebo staronový prvek a to je etnické pnutí, protože my mluvíme o vesnicích, abychom měli představu, nebo o městech, kde zkrátka Kurdové řekli my tady máme většinu a chceme hlasovat v referendu, a vy, jestli se vám to nelíbí, tak v podtextu už slyšíme už dnes tak odejděte. To jsou jasné etnické čistky. A znovu tady zdůrazňuji, mohou je brzy páchat lidé, a oni už z části začali, které my jsme k tomu vlastně vyzbrojili, když jsme si mysleli, že zbraně budou sloužit k boji proti teroru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je tedy vztah Česka a Kurdů? Jakou roli hrála kurdská otázka nebo hraje v naší zahraniční politice, pane Turečku?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, když se začal rozpínat v Iráku, v Sýrii Islámský stát v roce 2014, tak Česká republika byla samozřejmě jednou ze zemí, které se přidali k té takzvané protiteroristické koalici. Náš příspěvek měly být mimo jiné dodávky zbraní právě Kurdům, a najednou se ozvala za této situace centrální irácká vláda a to bylo nejen vůči České republice, ale obecně, s námitkou, proč chcete vyzbrojovat jenom Kurdy, neměli byste náhodou vyzbrojovat Irák jako takový? Takže v tu chvíli jsme začali rozvíjet podobné kontakty i s centrální vládou. To znamená, Kurdové se snaží jednat velmi autonomně na vlastní pěst, oni se třeba snaží prodávat do světa ropu, ačkoli podle iráckých zákonů by ji měli prodávat přes centrální úřady a které potom budou zpět distribuovat zisky. Takže Česká republika je v tom někde mezi, mezi těmito dvěma trendy. Na jednu stranu podporovat Kurdy jako naše spojence, ale zároveň pořád brát na zřetel, že Kurdové ne vždy jednají férově a ne, a ne vždy jedná třeba centrální vláda férově s nimi. Takže my jsme jakýmsi pingpongovým míčkem mezi dvěma stranami doutnajícího sporu uvnitř Iráku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono ostatně i Turecko má s Kurdistánem čilé ekonomické vztahy, dováží ropu.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, přesně tak. Jestliže se z Kurdistánu má někam dostat ropa do světa, tak je to v podstatě, bych řekl, z 90 % přes, přes Turecko.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč vlastně Turecko podporuje irácký Kurdistán a proti potenciálnímu syrskému Kurdistánu bojuje?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, protože ten irácký Kurdistán také bojuje proti tomu syrskému do určité míry nebo proti marxistické Straně pracujících v Kurdistánu, která je v Turecku. Zkrátka Kurdové nejsou jednotní a Turecko, když to zjednoduším, podporuje tu jim příznivější frakci, která je vlastně jejich spojencem v boji proti radikálnější frakci Kurdů, kteří jsou pro Turecko nebezpeční. Prostě nepřítel mého nepřítele je mým přítelem. Je to velice jednoduché a poměrně běžný model vztahů v blízkovýchodní politice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je situace, pozice Kurdů v Sýrii?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, v současné době Kurdové v Sýrii jsou jednou ze stran, která jednak bojuje proti zejména Islámskému státu, jednak bojuje proti do určité míry syrské vládě Bašára Asada, byť tam to zdaleka není tak jednoznačné. Zkrátka Kurdové, kteří byli ještě před Arabským jarem ve velmi svízelné situaci, často byly desítky tisíc Kurdů, kterým centrální vláda syrská odebrala dokonce občanství, byli zbaveni občanských práv, tak v rámci Arabského jara se silně emancipovali a stali se jednou z bojujících stran, se kterou už se musí počítat. Kdo slyšel o syrských Kurdech před 10 lety? Nikdo. Slyšeli jsme o problémech v Turecku, v Iráku, Íránu, ale najednou tady máme poměrně jasnou sílu Kurdů syrských.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou šanci tedy vidíte na vznik kurdského státu, pane Turečku?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Myslím si, že stát, který by získal uznání es, ekonomickou svébytnost také nevznikne nikdy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A proč Kurdistán podporuje Izrael? Jaké jsou tam ty vztahy?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, tam víme, že Netanjahu, izraelský premiér, dokonce řekl, že by Kurdové měli mít nezávislost. No, ty vztahy jsou zase velice pragmatické, prostě pro, pro Izrael jsou Kurdové spojenci, v minulosti byli spojenci proti Saddámovu Iráku, jsou spojenci proti Íránu, víme z literatury, že i iráckého Kurdistánu, kde Izraelci cvičí kurdské jednotky a kurdské tajné služby, tak asi probíhá i špionáž vůči Íránu, takže je to strategické spojenectví. Kurdové jsou za něj také vděční, dostávají know how vojenského bezpečnostního rázu od velmi zkušených Izraelců. Ale vlastně toto spojenectví je pořád omezeno tím, když se podíváme na mapu, když si jí představíme, že Kurdistán je obklopen zeměmi, které jsou pro Izrael daleko problematičtější, takže z toho to vlastně celé vychází.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Šéf Bílého domu Donald Trump v rámci všeobecné rozpravy Valného shromáždění světové organizace vystupňoval výhrůžky vůči KLDR a v konfrontačním tónu hovořil i o situaci v Íránu a Venezuele. V případě Íránu hovořil o zemi, která se z prosperujícího státu změnila v hospodářsky rozvrácenou oblast, jejíž hlavním vývozním artiklem je násilí. Co tomu říkáte, pane Turečku?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, tak je to samozřejmě vyhrocené politické stanovisko, on celý ten projev Donalda Trumpa byl podle řady komentátorů přelomový. Už třeba tím, že vyzval ke zničení Severní Koreje, pokud by ohrožovala Ameriku nebo její spojence a tak dále. Co se týká Íránu, no, tak ano Írán zažíval lepší časy, teď zažívá časy horší, ale zase tvrdit, že vyváží jenom nestabilitu za situace, kdy třeba Donald Trump vůbec nezmínil nestabilitu vyváženou Saúdskou Arábií, tak vidíme, že prostě tam nešlo opět o věcnou analýzu blízkovýchodní problematiky, ale o nálepkování přátel a nepřátel, takže to, že Írán je zemí, kterou Donald Trump nemusí, řeknu to diplomaticky, to víme dlouhodobě. On vyhrožuje, že zruší, že odstoupí, nebo v minulosti i lidé z jeho okolí od té dlouho připravované mezinárodní dohody o íránském jaderném programu, že ji tedy Američané se pokusí torpédovat, to je pořád ve vzduchu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by to znamenalo?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, to pořádně ještě nevíme, ale dá se čekat, že by toho využily stejně extrémní proudy na íránské scéně, které by řekly tak podívejte se, prezidente Rouhání, vy jste jednali se Západem o nějaké dohodě a teďka Američané z ní udělali cár papíru, tak proč my bychom se měli nějakým způsobem nechat svazovat. Tak si také budeme dělat, co chceme, to si myslím, že by byl velmi zlý dopad.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co myslíte, jaký bude další osud té jaderné dohody s Íránem?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já si myslím, že se udrží, protože Američané jsou v tuto chvíli jediní nebo kteří na takto vysoké úrovni ji zpochybňují. Nesmíme zapomínat, to není dohoda jenom Spojených států s Íránem, to je dohoda, která má podobu rezoluce, závazné rezoluce Rady bezpečnosti a stáli za ní nejen zbývající členové rady včetně Ruska, Číny, Británie, Francie, ale také Evropská unie jako taková, která ji dojednávala, takže tady dneska nemůžeme říci, že je to Západ versus Írán, ale je to v této věci, v té dohody je to Donald Trump versus Írán plus zbytek světového společenství zatím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem zmínil jste se o Saúdské Arábii, tak jenom odbočím. Je vůbec nějaký posun v té hospodářské diplomatické blokádě kataru ze strany Saúdské Arábie, Spojených emirátů.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ta, ta trvá už, jestli se nepletu, 2 měsíce, 2,5 měsíce. Vidíme, že žádný posun, který by přiměl Katar ke změně jeho politiky, žádný není. Dokonce Katařané začali, jestli se nepletu, létat i do České republiky svými, svými letadly, takže vidíme, že tam, kde Katar ztratil, kde byl vytlačen z nějakých arabských trhů, tak si nabírá zkrátka zákazníky a kontrakty jinde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V OSN vystoupil také náš prezident Miloš Zeman. Před Valným shromážděním kritizoval například neúčinný boj proti terorismu. OSN podle pana prezidenta potřebuje úřad, který k porážce teroristických skupin použije všechny možné prostředky včetně vojenské síly. Zaměřil se také na migraci. Jak hodnotíte jeho vystoupení?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já si myslím, že on pan prezident bohužel říká často to samé a jsou to věci, které zní dobře, ale je to iluzorní. Úřad boje, k boji proti teroru. Vždyť takové úřady už jsou, ale pak někdo musí ty síly nasadit. A musí se hlavně světové společenství na nich shodnout. Pan prezident je často označován za člověka, který má blízko k Rusku, takže on by měl vědět, že jsou přeci věci na světové scéně, kde se Rusové nedohodnou s Američany. Jak se může světové společenství na něčem dohodnout, když 6 let nebyla Rada bezpečnost schopnou jednoznačné stanovisko k občanské válce v Sýrii například.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je pak otázka role, vůbec efektivity Rady bezpečnosti OSN, opodstatnění.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Přesně tak, přesně tak. I v mnoha věcech, teď se podívejme, co se děje v Jemenu, tam je ohromná humanitární krize, kdo o ní u nás ví, koho to zajímá? Nikoho. Útočící síla je tam Saúdská Arábie, náš spojenec. OSN bije na poplach, že tam prostě statisíce lidí trpí cholerou a tak dále, ale koho to zajímá. Prostě nikoho. Takže i to je jeden z dopadů té neefektivity mezinárodního současného uspořádání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo také Barma a ...

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Nebo Barma, kde nositelka Nobelovy ceny je dneska v čele režimu, který vyhání statisíce příslušníků muslimské menšiny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to by ale chtělo větší akčnost, ke které vyzval pan prezident.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, to určitě, ale prostě my pak vidíme, možná já v tom vidím vlastně to, že paradoxně potom, když se má, když má dojít k akci, tak často to bývají akce na vlastní pěst bez mandátu OSN, které jsou pak ale stejně kritizované, když Američané ve své době před 15 lety se rozhodli zaútočit na Irák, protože prý měl zbraně hromadného ničení a spolupracoval s Al-Kajdou, což se obojí pak nepodařilo prokázat, tak jednal na vlastní pěst, protože to Američané v tu chvíli považovali za správné. Následně vidíme, k čemu to vedlo, k naprostému rozvratu Iráku. A jeden z argumentů, který už tehdy zazníval a dnes o to více, to je z toho, že Američané jednali na vlastní pěst a bez konsensu mezinárodního společenství.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Miloš Zeman také obdržel cenu Bojovník za pravdu od amerického židovského fondu nadace Gershona Jacobsona. Ocenila jeho dlouhodobou podporu Izraele a Židů. Pan prezident v děkovné řeči vyzval demokratické země, aby přesunuly své ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Jaký dopad mohou mít jeho slova? A na českou zahraniční politiku.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já se obávám, že žádný, to si vůbec nemyslím. Podívejme se, kde to pronesl. Ve Spojených státech. Tam už řadu let platí zákon o tom, že by americká ambasáda měla být přesunuta z Tel Avivu do Jeruzaléma. To je zákon přijatý Kongresem, kde je silná proizraelská lobby, takže to prošlo. Nicméně uspořádání je takové, že prezident může každý půlrok platnost tohoto zákona odložit z bezpečnostně politických důvodů, a to se děje. To se děje i nyní za Donalda Trumpa. Na Trumpa Izrael velmi sázel nebo ta izraelská radikální pravice, že ambasádu přesune poté, co se dostane do Bílého domu. On se do něj dostal a zákon také odložil, myslím v květnu podepsal další odklad o půl roku. Takže vidíme, že i Donald Trump s tím nic neudělal. Takže vy jste se ptala, jaký dopad může mít, když k něčemu takovému vyzve prezident České republiky. Já si myslím, že, že žádný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spíš pokud by k tomu došlo, jaký to by mělo dopad?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
To je druhá věc, a to je věc, kdy vlastně tím, že Donald Trump říkal přesuneme ambasádu, tak poté, co se stal prezidentem, tak najednou začal se dostávat do reálného světa, už se vymanil z těch projevů před těmi prožidovskými organizacemi, a najednou už začal být v kontaktu i s vůdci arabských států a zjistil, že i Saúdská Arábie i Jordánsko, na které Američané mohou sázet, tak s tím mají velký problém, a couvl. Prostě je to realita, je hezké podporovat Izrael na úkor Palestinců, ale na Blízkém východě je to složitější. To není fotbalový zápas.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Může, pane Turečku, před nedělními německými volbami zamíchat nějakým výsledkem i turecký prezident Recep Erdogan. Před několika týdny turecké menšině v Německu doporučil koho nevolit, bylo to v podstatě ta současná vládní garnitura, ani ne CDU Angely Merkelové, ani ne sociální demokraty, ani ne stranu Zelených.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, ano. Vlastně ty hlavní strany toho establishmentu, které Erdogan označil za nepřátele Turecka, no, kartami to zamíchat může. Já, já jsem tím byl překvapen, protože v Turecku víme, že jsou, je několik milionů Turků, z nich zhruba polovina má volební právo. Řekněme, že milion jich bude, může hlasovat a mají německé občanství ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že nakolik, jestli lze odhadnout, by se nechali inspirovat, respektive ovlivnit touto výzvou prezidenta Turecka?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, tak vidíme, že když bylo v Turecku bylo v dubnu referendum o posílení prezidentských pravomocí. Tehdy ta menšina Turků žijících v Německu v tom také hrála velkou roli a viděli jsme, že 2/3 z nich podpořily prezidenta, takže tehdy byly k tomu zajímavé komentáře. Turci žijící v demokratickém svobodném Německu podpořili autoritářské tendence ve své původní vlasti. To je prostě realita a ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A z jakých důvodů?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, protože zkrátka viděli, cítili to tak, vnímali to tak, že Turecko a jeho prezident jsou pod mezinárodním tlakem, že je tam nějaký vnější nepřítelem. Víme, že loni v létě došlo k pokusu o převrat, o násilné svržení prezidenta Erdogana a to mu samozřejmě získalo, přineslo sympatie, které on dokázal využít. A tehdy v Německu víme, že úřady zakázaly několik proerdoganovských shromáždění politických a teď se zdá, že Erdogan to vrací. Prostě vyzval nevolte ty, ty, ty německé politiky. Vy jste se ptala, jaké to může mít dopady. To je zajímavé, protože vlastně paradoxně to nejvíce pomůže německé kancléřce, protože většina, většina ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Turků.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
... Turků volí sociální demokraty. Zhruba 2/3. 70 % německých Turků volí sociální demokracii, takže ta tím bude poškozena daleko více než strana dosavadní a možná mlžeme říci staronové kancléřky Merkelové, protože ona je dále samozřejmě favoritkou těch voleb.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je vlastně taková ta, spíše jsou to voliči levice, Turci žijící v Německu.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano. To je, většina Turků pracuje v dělnických profesích, mají blíže prostě k chudším středním vrstvám, řekněme, takže ti inklinují k sociálním demokratům a nikoli ke křesťanským demokratům, kteří mimochodem také v jejich neprospěch hraje to, že dlouhodobě CDU je proti přijetí Turecka do Evropské unie a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
U strany Zelených mě to docela vlastně i překvapuje ta výzva pana Erdogana, protože v řadách Zelených dokonce ve vedení najdeme právě politiky ...

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Jsou turečtí politici, ano, ano, ano. Já možná, možná mu to tam někdo vsunul nechtěně do toho jeho projevu. To asi nehraje takovou roli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Německý ministr zahraničí Gabriel označil výroky Erdogana za hrubé vměšování do německého předvolebního boje za nebývalý zásah do suverenity za ošklivou hru. Jak se tyto výroky Ankary a tamního prezidenta ještě podepíší na možná další eskalaci těch vztahů, které jsou opravdu čím dál horší.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No určitě ano, ano. Erdogan zasahoval takto to předvolebního klimatu v Německu, o tom není sporu, ale já už jsem říkal, že předtím řada západních státníků zasahovala do politického vývoje v Turecku, když kritizovali tamní referendum o prezidentských pravomocích, takže ono je to takové přetahování a trošku licoměrná ta kritika. Prostě ano, my zasahujeme, teď třeba nedávno byla demonstrace tureckých Kurdů v Německu pod hlavičkou PKK, což je teroristická organizace, tak se Turci poměrně právem ptali, jak je možné, že teroristická organizace může mít v Evropě otevřeně demonstraci na ulicích a tak dále, takže to je, to je vzájemné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak odhadujete ten další vývoj vztahů mezi Berlínem a Ankarou, nehledě na výsledek asi těch německých voleb?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, prostě bude to napětí, ale potom na obou stranách zase politici dojdou k tomu, že se navzájem spíše potřebují, než že by vyhrotili situaci do nějakého totálního výbuchu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha a bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě. Já vám děkuji za komentáře a přeji hezký den.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Díky za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.