Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 22. června 2022

Jan BURDA, moderátor
Izrael čekají páté parlamentní volby za poslední tři roky. Proč? A existuje cesta z politického patu v zemi? Do Izraele se chystá také americký prezident Joe Bidena, s kým tam za současné situace může, či bude jednat? A Biden navštíví také Saúdskou Arábii. Odložil šéf Bílého domu své původní, řekněme, morální ideály teď kvůli ropě? Otázky příštích minut, na které odpoví Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, vítejte.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Dobrý den.

Jan BURDA, moderátor
K poslechu zve také Jan Burda. Jedna z hlavních zpráv, zahraničních zpráv tohoto týdne, Izrael čekají s největší pravděpodobností další parlamentní volby. Vláda premiéra Naftaliho Bennetta skončí. Vůdci koaličních stran totiž potvrdili, že chtějí rozpustit Kneset izraelský parlament. Široká koalice složená z pravicových, levicových i arabských stran vládla rok a s odchodem některých poslanců v poslední době ztratila v parlamentu většinu. A o návrat do čela stále usiluje také dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu. Volby v Izraeli se zřejmě uskuteční někdy na podzim. Co se to vlastně v Izraeli děje?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Říct to v kostce, je nesmírně složité. Zkrátka ano Benjamin Netanjahu, kterému hrozí soud a dost možná i vězení za nějaké korupční kauzy, je to nesmírně složité, tak zkrátka i když loni nakonec se mu nepodařilo sestavit vládu a byl po nějakých 12 letech odstaven od moci, tak se nikdy nevzdal myšlenky, že se zase vrátí. A v rámci toho třeba jednotlivé poslance se mu podařilo přetáhnout v roli přeběhlíků. Kupříkladu jedna z vládních poslankyň odešla, opustila vládní koalici s tím, že bude ministryní v příští vládě, až jí zase bude sestavovat Netanjahu. To je jedna věc. A teďka tou rozbuškou, velmi aktuální se stal jeden konkrétní zákon, protože jak posluchači vědí, Izrael už 56. rok vlastně okupuje západní břeh Jordánu. A kromě místního původního obyvatelstva arabského tam žije už více než půl milionu židovských osadníků. A tito osadníci, aby nebyli ve stejném postavení okupovaných Palestinců, tak mají speciální zákon, který je vlastně vyjímá z, řekněme, z autority vojenských okupačních úřadů. Spadají pod policii, spadají pod civilní izraelské úřady a tak dále. A k tomu je potřeba zákon, jehož platnost vyprší teď po pěti letech právě na konci června. No a ukázalo se, že ačkoliv je to zákon, který je ve prospěch pravice a těch osadnických lobby, tak paradoxně, když Netanjahu a ten jeho tábor vytušili, že mají možnost svrhnout Bennetta premiéra. Tak řekli, že tento zákon nepodpoří. Vlastně, že osadníci půjdou v Knesetu proti momentálním zájmům osadníků a hrozilo, že hrozilo, že bude prostě, že vláda ztratí důvěru a že padne. A Bennett, tedy premiér se rozhodl tomu předejít tím, že sám vlastně nechal vypsat předčasné volby. Měly by být, tuším 25. října. A mimochodem tím, že se teď rozpustí Kneset ještě před koncem června, tak se ta platnost toho sporného zákona automaticky prodlužuje. Takže se nestane to, že najednou by tak jako Palestince chodí zatýkat armáda izraelská. Tak nehrozí, že 1. července bude podobně zatýkat i Izraelce, naopak platí dál tento zákon.

Jan BURDA, moderátor
Tedy Benjamin Netanjahu šel proti svému programu.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano proti své ideologii určitě.

Jan BURDA, moderátor
Podle ale hesla bližší košile než kabát.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Přesně tak a nebyl to jen on. Tam byly i, tam je celá řada, je to opravdu velký paradox, že vlastně pravice, řekněme, podrazila nohy pravicovému premiérovi a samozřejmě byly tam dlouhodobé dalším výhrady. Oni mu říkali, že je to vlastizrádná vláda, že rozkládá Izrael. I třeba proto jak vy jste zmínil, že v té vládě je jedna, vlastně poprvé v historii Izraele je tam v té vládní koalici, nikoliv ve vládě jedna arabská strana.

Jan BURDA, moderátor
Jaká je vlastně role tedy bývalého premiéra Benjamina Netanjahua? To je člověk, který má podporu a zároveň rozděluje společnost?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Přesně, přesně, řekl jste to naprosto přesně. Navíc vlastně je vidět, že i celá řada jeho mnohaletých spojenců, se od něj začala odklánět, protože on začal tu zemi svým způsobem kompromitovat. Vezměme si, jak jsme my tady prožívali, že nás kompromituje sporné právní postavení premiéra Babiše. Ty jeho tahanice o peníze s Evropskou unii a tak dále. Víme, o čem mluvím. A stejně vlastně zatěžoval izraelskou image ve světě Benjamin Netanjahu. Nicméně má pořád velmi silný, silné jádro fanoušků a hlavně je to opravdu, jak vidíme mistr politiky, to se mu nedá upřít, prostě jak on dokáže, ono vlastně vidíme, že po roce zase tu vládu, do které všichni jeho odpůrci dávali takové naděje, tak je vlastně tímto způsobem de facto rozložil, donutil ke kapitulaci.

Jan BURDA, moderátor
Do těch předčasných voleb povede Izrael stávající vláda ale s jiným premiérem, kdo nastoupí, co bude dál?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, ano, ta, ta vláda, když vznikala loni, tak bylo domluveno, byla domluvená rotace, že začne jako premiér Naftali Bennett a poté ho vystřídá současný ministr zahraničí Ja'ir Lapid s tím, že potom dojde k takovému kulového Blesku, že Bennett půjde na nějaké jiné ministerstvo vnitra, jestli se nepletu nebo spravedlnosti a tak dále, že se nám asi 4 nebo 5 ministrů protočí. Teďka vlastně je řešením taková jednodušší varianta, kdy skutečně ve chvíli, kdy bude rozpuštěn Kneset, začne vlastně fungovat úřadující vláda, až tedy do sestavení vlády příští, tak už premiérem nebude Bennett, ale právě Ja'ir Lapid. Bennett, oni jednali ve shodě, mu vlastně umožnil toto dříve nastoupit v rámci té rotace do premiérského křesla, aby o to nebyl Ja'ir Lapid tedy ochuzen. A on tedy dovede Izrael do těch, k příští vládě do těch příštích nadcházejících voleb.

Jan BURDA, moderátor
Mimochodem ta rotace to je docela unikátní nebo minimálně alespoň z našeho úhlu pohledu ve střední Evropě ne zcela obvyklá, řekněme, dohoda nebo způsob vlády. A v Izraeli se tohle ale občas děje.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, ano, v Izraeli už to bylo v minulosti a pak zase, když se vrátím do té, co současné situace, tak podobnou dohodu měl Netanjahu s Benny Gantzem ministrem obrany, ale nakonec mimo jiné ta vláda jeho tehdy jedno z nich se rozpadla, respektive bylo nutno zase vypsat předčasné volby, jedny z těch pěti, jak jste zmiňoval. Protože prostě Netanjahu řekl, že Bennyho Gantze do premiérského křesla nepustí, že dohodu ruší, že už jí odmítá respektovat.

Jan BURDA, moderátor
Jaká je nálada v Izraeli ve společnosti, protože pětkrát jít k volbám během třech let, to, to už je opravdu dost, tak co se to děje, co na to říkají lidé, jaká je nálada?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Já, abych řekl pravdu, těžko teď nějakým způsobem to hodnotit, protože ona je tam celá řada vlivů, v Izraeli se teďka zase probouzí nějaké protestní hnutí sociálního rázu, které by se asi probouzelo, i kdyby k těmto politickým otřesům nedocházelo. A myslím si, že teď každý vlastně spíš jako kalibruje, odhaduje své vlastní šance a budoucnost a směřuje to k těm volbám. Tam je třeba důležité, že se předpokládá, že Naftali Bennett se z politiky v tuto chvíli stáhne, protože ona se mu kvůli tomu přeběhlictví i rozpadla jeho vlastní strana /nesrozumitelné/. Leckdo říká, že se otvírají dveře Ja'iru Lapidovi, který se opravdu ukazuje ministru zahraničí dosavadnímu, který se ukazuje jako opravdu státotvorný centristický politik, který je schopný jednat vlastně s celým spektrem, řekněme, politickým. Nemá žádné vyhrocené ideologické slogany jako celá řada jiných izraelských židovských politiků. No, ale pak je samozřejmě ve hře, že se skutečně chystá návrat Netanjahua. A myslím si, že to bude klíčové, ale když se podíváme na dnešní komentáře izraelského tisku, tak píšou, že jestli dosavadní kampaně v Izraeli byly špinavé, tak ta nadcházející to bezpochyby překoná.

Jan BURDA, moderátor
Zároveň se do Izraele a celkově na Blízký východ chystá americký prezident Joe Biden. Chtěl jsem se původně zeptat, s kým tedy bude jednat, když v Izraeli padla vláda. Teď už je jasné, že bude tedy jednat s premiérem v rámci té, té rotace s panem Lapidem ano, každopádně je to oslabení pro Izrael nebo i proto ta, pro ta vyjednávání v rámci návštěvy šéfa Bílého domu?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, bavíme-li se obecně, tak vždy je to problém, když prostě je nějaké mezistátní jednání, tak jednat s vládou v demisi nebo s vládou, která za pár týdnů nebo měsíců končí, je podivné. Ta vláda má velmi omezený mandát, samozřejmě do budoucna co může Bidenovi slibovat vláda, která, o které víme, že 3 měsíce už nebude. No, ale tady vlastně došlo k jakémusi zákulisnímu konsenzu evidentně, že ta návštěva přesto proběhne. Ta její důležitost je vyšší než to, že z ní úplně třeba nevzejdou nějaké konkrétní dohody s nějakými relevantními politiky. Mimochodem on by se Joe Biden sešel s Irem Lapidem stejně, byť by byl Lapid ve funkci ministra zahraničí. On má na programu celou řadu izraelských vůdců, včetně prezidenta. Pak má letět do nebo přejet do, do Betléma na palestinská okupovaná území. Jednat tam s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem. No, řeknu-li to jednoduše. Izrael očekává, že poté, co byl odstaven Netanjahu, tak se podaří na té nejvyšší úrovni Netanjahu v Izraeli, ale také Donald Trump ve Spojených státech. Tak se podaří obnovit ty strategické vazby a ta důvěra mezi oběma státy. To je zájem Izraele. Joe Biden zároveň bude v Palestině, jak už jsem říkal, Palestinci tam také doufají, že se jim podaří obnovit vztahy s Bílým domem, protože Donald Trump osekal zcela vztahy s palestinskou samosprávou. Sebral jim peníze, které už měli naslibované a tak dále. A teď třeba Joe Biden Palestincům nějaké peníze vrátil, ale neotevřel znovu konzulát ve východním Jeruzalémě, který Palestinci považovali za jakousi americkou styčnou misi pro své zájmy. Takže dost možná o tomto se bude jednat v Betlémě.

Jan BURDA, moderátor
Tedy je to svým způsobem taková náprava vztahů, ale nějaký zásadní průlom nebo pokrok v těch sporných věcech palestinsko-izraelské vztahy a tak dál, to nemůžeme čekat?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Já bych to řekl takhle, ono jak izraelsko-americké, tak palestinsko-izraelské vztahy tam nelze nikdy čekat žádné, žádná dramata. O tato dramata se, jak vidíme pokusil Donald Trump, třeba tím, že uznal Jeruzalém za hlavní město, že přesunul ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma a tak dále. A nezdá se, že by to nějak vylepšilo situaci, že by to přispělo ke stabilitě v regionu. To možná se radovaly nějaké ty proizraelské lobbistické skupiny, ale posunulo to Izrael k míru. Já si to osobně nemyslím a v regionu to také nevypadá. Takže ona spíš paradoxně ve vztazích mezi Washingtonem a řekněme Ramaláhem a jeruzalémskou vládou, tak ona ta, ta kontinuita je možná vždycky nejzásadnější pokrok nebo nejzásadnější přínos.

Jan BURDA, moderátor
Říká blízkovýchodní analytik a vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček. Mluvíme o Blízkém východu. Mluvili jsme o Izraeli, trochu o Palestině a také o návštěvě amerického prezidenta Joe Bidena. Mimochodem ta by měla proběhnout kdy?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No v polovině července, ona tedy byla původně plánovaná na konec června, ale protože nejde jenom o návštěvu Izraele, ale i tedy Saúdské Arábie. Navíc tam ten summit se nemá týkat jenom schůzky se saúdskoarabským vedením, ale i s některými dalšími regionálními arabskými vůdci. Má to být summit v Džiddě, takže to bylo potřeba nějak ty termíny sladit a nakonec z konce června to bylo přesunuto na červenec.

Jan BURDA, moderátor
Demokratický prezident Joe Biden a jeho blízkovýchodní mise, návštěva Saúdské Arábie, je to překvapení vzhledem k jeho dřívějším vyjádřením na adresu tamního režimu? Biden po nástupu, připomenu, do Bílého domu ohlásil návrat k obraně lidských práv a demokracie. A ono se tam hrálo hodně i o ten případ toho novináře Chášakdžího.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Chášakdžího ano. No, jestli je to překvapení, překvapení to může být jenom pro toho, kdo si dělá iluze o americké blízkovýchodní politice. Prostě ideály jsou hezká věc, ale zájmy jsou zásadnější. A my jsme teď v situaci, kdy Joe Biden už nevede kampaň, kdy se prezidentskou kampaň, kdy se často otíral o svého předchůdce, protože byl to Donald Trump, který vlastně zametl pod koberec to, že saúdskoarabský režim zavraždil, zavraždil tedy Džamála Chášakdžího, nechal ho rozpustit v kyselině na konzulátu v Turecku. Byl to Donald Trump, jehož první cesta vůbec, když Trump se stal prezidentem před těmi pěti lety, jestli to dobře říkám, tak první jeho cesta byla do Saúdské Arábie. A tehdy se honosil, že tam uzavře nebo jde uzavírat zbrojní kontrakty za více než 100 miliard dolarů jo. Takže ten, ten neměl žádné výhrady, neměl žádný problém se saúdskoarabským režimem přes všechny jeho kontroverze dobře vycházet. A vůči tomu se Joe Biden samozřejmě vymezoval. Jenže teďka máme střih, máme tady válku na Ukrajině a najednou západ potřebuje shánět nové zdroje ropy, potřebuje vylepšit vztahy, když máme extrémně špatné vztahy s Ruskem, tak hledat nějaké jiné surovinové základny a samozřejmě Saúdskou Arábii z toho nelze vynechat. Takže Joe Biden přijíždí a samozřejmě všichni budou sledovat a všichni ho budou kritizovat. Někdo bude kritizovat ho, že tam vůbec jel. Někdo jiný ho zas bude kritizovat, že byl k Saúdům třeba málo vřelý. On je prostě mezi dvěma kameny. Bude muset opustit ten důraz na lidská práva, který jste zmínil. Těžko bude chtít po Muhammadu bin Salmánovi, saúdskoarabským korunním princi přísliby ropy pro západ a zároveň mu vyčítat, že nechal rozpustit svého kritika v kyselině. To holt v diplomacii nejde, to se bude muset řešit nějak jinak.

Jan BURDA, moderátor
Britský prezident bude jednat v Rijádu právě s Muhammadem bin Salmánem. Má ten co nabídnout tedy v rámci nerostných surovin? Teď se ptám i na kapacity a případně samozřejmě ochotu?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, americký prezident Biden toto očekává určitě. A ono nejde jenom o Saúdskou Arábii. Saúdská Arábie hraje vlastně dominantní roli v tom ropném kartelu OPEC a hraje dominantní roli i na celém arabském poloostrově. Na ní je navýšená celá řada dalších tam těch monarchií, těch dalších ropných arabských režimů. Takže saúdskoarabské vztahy vždy jsou jakýmsi indikátorem, jak co lze očekávat od těch ostatních. A jestli se Biden teď dohodne, nejen se Saúdy, ale jak už jsem říkal, tam budou i někteří další regionální arabští lídři, jestli se s nimi dohodne, tak může to být určitý příslib. Ale my se musíme uvědomit, že se bavíme o rovině politické, o příslibech politických. A pak tady máme technologické kapacity. Máme tady prostě kapacity, co vůbec lze těžit, co lze obchodovat. Všimněme si, teď třeba vyrazila česká vládní delegace do Kataru, jednat o dodávkách zkapalněného zemního plynu. Ale ty kapacity jsou prostě napnuté. Katar podobně jako Írán mimochodem jsou v regionu špičkovými producenty zemního plynu, který my potřebujeme, pokud se chceme zbavit toho ruského. Ale Katar třeba během tuším pěti let chce zvýšit kapacity o 60 %. Kapacity těžby a exportu, ale s tím to nelze ze dne na den. To jsou ohromné technologické investice a tak dále a my vlastně jsme teď ve fázi, kdy teprve od nich očekáváme, jestli přislíbí, že vůbec s námi mohou nějak, nějak počítat. Je to logické, Katar teď co si prodává. Saúdové teď co si prodávají. A asi nelze úplně očekávat, že oni odříznou své dosavadní nasmlouvané partnery a odběratele a řeknou fajn, přiletěl Biden, tak my vám Indům nic prodávat nebudeme, prodáme to Američanům a Čechům, protože oni už to nechtějí z Ruska.

Jan BURDA, moderátor
Rozumím, tedy v rámci americké politiky vůči Saúdské Arábii nesledujeme žádný zásadní obrat, dá se to tak říci?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Je to, je to, je to takové zajímavé, zase zajímavý návrat, řekněme, k normě toho extrémně prosaúdského postoje Donalda Trumpa, se demokraté snaží ty vztahy vrátit nějak k normálu. Přičemž k tomu normálu často u demokratů patřila kritika saúdskoarabského porušování lidských práv, ale zároveň prostě je potřeba to dovedně kombinovat s těmi momentálními geopolitickými a řekněme energetickými zájmy.

Jan BURDA, moderátor
A regionálním rivalem Saúdské Arábie je Írán, který má také velké kapacity.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
To je, to je kapitola, to by vydalo na samostatný pořad. Prostě tam jsme zase v situaci, kdy Írán teďka v poslední době dělá celou řadu velmi kontroverzních kroků, co se týká svého jaderného programu. Chvíli byl Írán vlastně 2-3 roky svazován a dodržoval dohodu s mezinárodním společenstvím. Ale poté, co jí Američané ještě za Trumpa vypověděli, tak si vlastně Írán začal jet po své linii. A teď z toho máme na západě samozřejmě těžkou hlavu. A Joe Biden se netajil snahou, tu dohodu obnovit. To znamená zase vytvořit pro íránské počínání nějaké mantinely, ale Írán za to chce nějakou holt cenu. A teďka ta jednání se už před několika měsíci vlastně zasekla, a to opravdu v situaci, vy na to narážíte, i Írán by pro nás byl dobrým dodavatelem plynu. Jenže my jsme vlastně zase v protichůdných zájmech. Na jednu stranu někdo volá, zaveďme sankce tvrdé proti Íránu. Na druhou stranu někdo říká, nakupujeme od Íránu, budeme to potřebovat a uprostřed máme Joe Bidena, který prostě zase chce nějakým způsobem sice nakupovat, ale zároveň Írán nějakým způsobem omezit. V čem můžou mimo jiné budou tlačit i ti jeho první hostitele v Izraeli, protože Izrael se celou dobu netají tím, že žádnou dohodu s Íránem nebude dodržovat, že se nebude cítit vázán žádnou Rusy. Prostě Íránci, Izraelci, pardon nepřejí. Takže i Izrael vlastně do značné míry je spoluzodpovědný za to, co se tam teď děje, protože byli to Izraelci, kteří Trumpa ponoukali k vypovězení té dohody, takže výsledkem mimo jiné je, že tehdy Íránci obohacovali uran na necelá 4 %, jak je zavazovala ta dohoda. Poté, co ta dohoda byla rozmetána Bílým domem, tak teďka obohacují na 60 %. To je výsledek toho, že nemáme dohodu s Íránem bohužel.

Jan BURDA, moderátor
Bude zajímavé to dále sledovat. Břetislav Tureček, blízkovýchodní analytik z Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha. Ještě bychom se měli podívat na sever Afriky, konkrétně do Tuniska, protože tisíce Tunisanů o víkendu protestovaly v hlavním městě proti ústavnímu referendu. Prezident Kaís Saíd ho vyhlásil na 25. července. Podle kritiků si chce změnou ústavy posílit moc. Opozice vůči jeho kroku ale sílí. Do ulic Tunisu v neděli vyšli příznivci bývalé vládní islamistické strany Nahda. V sobotu zase protestovali stoupenci tuniské opozice. Co se v této zemi, kterou jinak, domnívám se, většina lidí v Česku vnímá jako zajímavou turistickou destinaci, co se tam vlastně děje?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, takže pro turisty dovolenkáře zajímavá destinace, kdo sleduje politiku Blízkého východu, severní Afriky, tak ví, že, řekněme, nějakých 10 let platilo, že Tunisko byl vlastně takový nejzářnější případ, kdy arabské jaro vedlo k vylepšení politických svobod a dokonce k demokracii. A v Tunisku těch 10 let jsme demokracii měli. Ovšem loni v létě prezident Kaís Saíd vlastně udělal, začal sérii kroků, které jeho odpůrci označují za vlastně ústavní politický nekrvavý puč. On rozpustil parlament, soustředil většinu moci v zemi do svých rukou. A teď vlastně během pár týdnů nechal sepsat ústavu, která skutečně potvrzuje, že země by měla být prezidentskou, prezidentským systémem. Netroufám si říkat demokracií. A pro to lidé protestují, že vlastně on politik, nikoliv vojáky, nikoliv armádou, ale politickými kroky, byť samozřejmě za ním stojí bezpečnostní aparát a celá řada lidí byla zavřená a tak dále. Tak se snaží vytvořit jakýsi polo, minimálně teď bych si už troufal říci poloautoritářský režim. A myslím si, že už dnes rozhodně nelze v Tunisku o demokracii mluvit. Takže i tady ten experiment arabského jara vlastně končí. A teď samozřejmě se můžeme bavit, jak to hodnotit, protože když si všimneme, tak nikdo na západě neprotestuje jo. Když něco podobného udělá turecký prezident Erdogan, tak je to autoritář, diktátor, islamista. Tady to dělá tady Kaíd Saíd, který de facto islamisty, byť vyhráli volby, odstřihl od moci a tudíž na západě ta kritika vlastně je, je velmi vážná, pokud je vůbec nějaká. Byť samozřejmě vím, že v médiích máme problematiku Sýrie, teď máme problém Ukrajiny, takže v Tunisku se příliš nevěnuje, nevěnujeme, ale plíživě tam prostě dochází k nastolování jakéhosi, nějakých autoritářských tendencí a posledním vlastně, poslední, řekněme, posledním kamenem, prvkem této mozaiky je toto referendum, ta ústava, kterou oficiálně i v pondělí prezident Saíd dostal do svých rukou od šéfa té komise, která ústavu sepisovala. A teď tedy, jak zcela přesně říkáte, v červenci by mělo mít referendum o této ústavě, které ovšem celá řada skupin, odborů, politických stran, které vůbec nebyly k tomu přizvány, chtějí bojkotovat.

Jan BURDA, moderátor
Tedy, když to řeknu cynicky, omlouvám se za to, ta minimální kritika západu nebo mlčení západu, to si mám přeložit tak, že v Evropě například jsou vlády, ministři zahraničí rádi, že je v Tunisku klid a ostatní nezajímá?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, tak cynicky, bavíme-li se cynicky tak ono. Je to v náš prospěch. Budeme tady mít sice nějaký režim autoritářský, ale je za dobře se Saúdy, je za dobře s Egyptem, kde je to velmi podobná, byť daleko, řekněme, vyhrocenější. Jsou to režimy, které ostříhaly islamisty. Zároveň bohužel ostříhaly demokracii, a to se dá přece na Blízkém východě čekat. Takže buďme rádi, můžeme zase vyvážet zbraně a tak dále. To si myslím, že je vnímání celé řady evropských a západních politiků.

Jan BURDA, moderátor
Ale co se týká Tuniska, není to škoda, není to škoda, protože ta země byla opravdu v poslední době nejvíce demokratická.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
V tomto ohledu ano, ale bál bych se ještě většího rizika než nějakých emocí a resentimentu. Prostě myslím si, že nelze vyloučit, že budou lidé, kteří se budou chtít snažit tento trend zvrátit, v ulicích i třeba násilím. To je bohužel vždycky, když někdo pevně sevře moc ve svých rukou, tak ne všichni s tím budou ztotožněni. Takže se můžeme zase vrátit k nějakým násilným formám protestů a tak podobně. Toho bych se bál.

Jan BURDA, moderátor
To znamená, že region severní Afriky možná bude v pozornosti v příštích týdnech, měsících?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Určitě, když k tomu přičteme a už jsme tady o tom mluvili, rostoucí ceny potravin, pšenice, kterou tyto severoafrické země dovážejí právě z východní Evropy, z Ruska, z Ukrajiny. Rostou ceny hnojiv a tak dále. Když si vezmeme jakou velkou část obyvatelstva tam tvoří chudí, kteří jsou závislí třeba na dotovaném chlebu, tak najednou tady máme celou řadu, řekněme, rizikových kritických faktorů, které mohou přispět k nějaké další destabilizaci tohoto regionu.

Jan BURDA, moderátor
Vysvětluje Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, který byl hostem, dnešním hostem pořadu Jak to vidí na Dvojce. Díky, ať se vám daří.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Děkuji za pozvání, na slyšenou.

Jan BURDA, moderátor
A za pozornost děkuje také Jan Burda.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.