Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 19. března 2020

19. březen 2020

Hostem byl blízkovýchodní analytik Břetislav Tureček.

Jan BURDA, moderátor:
K poslechu názorové půlhodinky zve Jan Burda. Zaměříme se na Blízký východ, především na rozdílné situace a způsoby potírání nového koronaviru způsobujícího nemoc Covid-19, a to v Íránu a v Izraeli. Zajímat nás bude i celková politická a společenská situace a také se zeptám, jeli Afghánistán na cestě na cestě k míru a stabilitě. To vše pohledem Břetislava Turečka, odborníka na tuto oblast, také bývalého zpravodaje Českého rozhlasu v oblasti, který působí jako zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha. Dobrý den. Jednou z nejvíce postižených zemí pandemií nového koronaviru na Blízkém východě je Írán. Minulý týden stoupal počet nemocných velice rychle a o to, aby se na ulicích pohybovalo co nejméně lidí, se měla postarat armáda. Břetislave, jaká je v zemi situace teď?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu:
Těžko se dají sehnat některá opravdu věrohodná fakta. Když se na to podíváme, tak pořád samozřejmě celosvětově nejvíce nemocných, a i mrtvých, vykazovala dosud Čína, na druhém místě je Itálie, Írán je na místě třetím. Co se týká oficiálních statistik, tak podle těch včerejších počet mrtvých překročil 1 100 a nemocných Írán hlásí přes 17 000, což je asi polovina oproti Itálii. Problém ale je v tom, že existují určité řekněme hodně důvodná podezření, že ve skutečnosti je ta situace daleko horší, že zkrátka íránské vedení nehlásí skutečný stav věci, ať už proto, že ho třeba nemá zcela podchycený, což si myslím, že je případ celé řady rozvojových zemí, kde zkrátka ta, řekněme diagnostika populace, není na takové úrovni jako ve vyspělých bohatých západních zemích, včetně České republiky a nebo v případě Íránu to také může být záměr, což znamená nevyvolávat mezi lidmi paniku, protože to, v případě Íránu, může vést jaksi k rostoucí nedůvěře vůči režimu a jeho řekněme destabilizaci, takže íránský režim se točí v kruhu, aby nedestabilizoval lidi a nevyvolával nedůvěru v to, že je schopen tyto věci řešit, tak dost možná realitu tají, nebo bagatelizuje, což vede k nedůvěře v režim.

Jan BURDA, moderátor:
Tedy dá se říci, že ta oficiální čísla nejsou zcela, pravděpodobně zcela důvěryhodná, na jaké úrovni je vlastně íránské zdravotnictví? Abychom si to, prosím, trochu přiblížili na nějakém příkladu.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu:
Ano. Tak především Írán je v tomto ohledu, řekl bych, rozvojová země, ale s velmi dobře centralizovaným a řízeným státním aparátem. V Íránu, ať přijedete do jakékoliv vesnice, tak tam v podstatě najdete nějakého doktora. Samozřejmě ne na úrovni, na jakou jsme zvyklí ze Západu, ale musíme Írán srovnávat s realitou okolního světa. A tam je na tom ten státní aparát, prostě ta infrastruktura, velmi dobře. Navíc ještě v Íránu k tomu musíme připočítat, že zkrátka lidé, kteří na tom nejsou třeba finančně dobře nebo žijí v nějakých odlehlých oblastech, tak pochopitelně jsou na tom mnohem hůř, než když někdo žije v Teheránu, je bohatý a může si dovolit špičkové, na Západě vzdělané, lékaře. To je také typický rys pro řadu rozvojových zemí. A k těm tedy statistikám, tak my jsme viděli, že zprvu třeba se hodně v Íránu vedly spory, jestli vlastně zavádět nebo nezavádět karanténu, protože do dneška jsou tam politici, kteří říkají, že je to nesmysl, že je to překonané opatření, ale realita je předběhla a ukazuje se,že dost možná zaspali. A ty statistiky řekněme, nebo ty úvahy říkají, že ve skutečnosti je v zemi až pětkrát více mrtvých a pětkrát více nemocných než je hlášeno, což je samozřejmě velký rozdíl. A paradoxně, ještě se vrátím k té původní otázce, často ty oficiální statistiky jsou zpochybňovány třeba lékaři nebo zdravotnickými činiteli z různých regionů, kdy oni říkají, ale jak může v celé zemi být X mrtvých, když X mrtvých máme jenom v naší samotné provincii.

Jan BURDA, moderátor:
Čínští konzervativci pronikli na nádvoří dvou významných íránských svatyní, které byly právě, v rámci těch opatření proti šíření koronaviru, uzavřeny. O tom v úterý informovala íránská státní média. Íránské úřady se tímto opatřením zkrátka snaží zastavit to velké šíření epidemie. Co vlastně ten protest vyvolalo? Byla to špatná komunikace? Nebo nepochopení ze strany lidí?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu:
Je to celá řada věcí. Tak především mluvíme o tom, mluvíme o dvou svatyních ve městě Mašhad a ve městě Qom. Qom je řekněme takový šíický Vatikán, Vatikán šíického islámu. A právě v Qomu se ten koronavirus na íránském území objevil úplně poprvé. Zdá se, že ho tam zavlekl někdo z Číny. A řada místních náboženských hodnostářů třeba tu svatyni odmítala uzavřít, dokonce říkali, že naopak, když se tam lidé budou chodit modlit, tak je to ochrání před tím virem, a tak dále, takže dlouho se vedly spory, do kterých silně zasahovala, řekněme náboženská rovina, nakonec ty svatyně byly uzavřeny, protože tam dochází k řadě rituálů, jako je líbání těch mříží nad tím sarkofágem, prostě je tam velké srocení lidí na malé ploše, a tak dále, takže extrémně rizikové prostředí. Když ho konečně úřady zavřely, tak jak jste říkal, se proti tomu stovky lidí vzbouřily a vtrhli tam. Vysvětlení jsou dvě. Jednak někteří lidé to skutečně dělali z náboženského přesvědčení, že k té svatyni by měli mít přístup, že to je naopak cesta k ozdravení nebo řekněme k nějakému zabránění té choroby, a druhá věc, že to z části mohl být protest proti režimu, světský sekulární režim íránský, z pohledu Západu, paradoxně samozřejmě nám tady, v náboženské mekce Íránu nebudete něco zakazovat.

Jan BURDA, moderátor:
Tedy, dá se říci, že ohledně těchto opatření íránské vlády, můžeme nebo budeme sledovat i další spory kolem uzavřených náboženských míst a podobně?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu:
Určitě, a tady bych připomněl jednu věc, samozřejmě do toho vstupují kritici Íránu ze zahraničí, kteří říkají, podívejte se, Írán zase lže. Je to takový paradox, protože nejvíce o tom mluví Američané a mimochodem, hodně se mluví o tom, že právě tím, že Američané se snaží Írán izolovat od zbytku světa, tak to třeba posiluje íránské obchodní vazby na Čínu, a právě i třeba exilová opozice se domnívá, že časté lety, komerční lety mezi Čínou a Íránem do této blízkovýchodní země, tu chorobu zavlekli, tím, že Írán nemůže obchodovat se Západem, tak hold obchoduje s Čínou. No a samozřejmě, jedna věc je kritika ze zahraničí, ale druhá věc, možná zajímavá, že to špinavé prádlo se pere i uvnitř režimu, to znamená i uvnitř režimu prostě dochází k tvrdým střetům, jak tu chorobu nebo tu epidemii, pandemii, řešit, a také jak o ní informovat.

Jan BURDA, moderátor:
Může mít, a Vy už jste to trochu naznačil, ten tvrdý dopad pandemie, onemocnění koronavirem, protože stále ještě jsme v situaci, že nevíme, jak vážné ty dopady budou, nicméně Írán je jednou z nejvíce postižených zemí světa. Může to mít, nakonec, nějaké skutečně vážnější následky pro uspořádání v Íránu a pro současnou vládu?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu:
Bezpochyby, protože ona je to vlastně, teď je to samozřejmě, ty předchozí epizody, řekněme, už jsou tím překryté, koronavirem a tím co se kolem něj děje, ale připomenu, na podzim jsme v Íránu viděli další z řady tvrdých protivládních protestů, které byly krvavě potlačeny, mluví se o stovkách mrtvých, pak přišla krize, kdy Američané zavraždili íránského generála Sulejmáního, takže se Íránci semkli za svým vedením, nicméně vzápětí se ukázalo, že Íránci omylem sestřelili ukrajinské civilní letadlo se skoro dvěma stovkami lidí na palubě, a zase, o tom vydávalo potom ten establišment nepravdivé informace, takže to zase velkou část Íránců naštvalo, a to jsou všechno věci, které se tak nějak sčítají, k tomu ještě musíme samozřejmě přičíst snahu řady jiných zemí jako Izraele, Spojených států nebo jejich činitelů, svrhnout íránský režim, to znamená, to jsou země, které využijí cokoliv, co Írán destabilizuje, takže pro ten současný vládnoucí aparát je to skutečně velice kritické období.

Jan BURDA, moderátor:
Konstatuje Břetislav Tureček, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha. Pojďme se teď podívat do Izraele. Znepřátelené země, vzájemně Izrael a Írán jsou znepřátelené, to srovnání by mohlo být zajímavé v této situaci. Z této země přicházejí zprávy o vědeckých pracích, o výzkumu na možném léku, respektive vakcíně proti koronaviru. Obecně, jak je na tom s onemocněním Covid-19 právě Izrael, Břetislave?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu:
Tak v Izraeli mají něco přes 500 nakažených, ještě tam nikdo nezemřel. Připomenu, že co se týká populace, tak Izrael je vlastně desetkrát menší než 80 milionový Írán, a samozřejmě, je to vyspělá země, s velkými kapacitami těmto chorobám čelit, a také poměrně, řekněme restriktivními opatřeními, do Izraele to přišlo později než do Íránu a celé řady i třeba, než do Itálie, takže se Izraelci samozřejmě také mohli poučit od jiných zemí, takže od teďka vlastně do země vůbec nesmějí přijíždět žádní cizinci, s výjimkou těch, kteří tam vlastně žijí trvale nebo dlouhodobě nebo tam nějak pracují. Rozhodně se nedá do Izraele dneska přijet třeba na výlet. Izrael má výhodu i v tom, že vlastně je obklopen zeměmi, se kterými nemá dobré vztahy, takže se dají dobře hlídat hranice, ten přeshraniční provoz, zejména co se týká letecké dopravy, takže ta se dá snadno podchytit. No a hodně se třeba mluvilo o tom, že Izrael zavedl taková opatření, nebo zavádí, vlastně sledování nemocných, oni jsou schopni jejich tajné služby, kontrarozvědka, sledovat mobily lidí, takže oni vědí, když někdo nemocný se někde pohybuje, tak 14 dní dozadu se dá vysledovat, s kým se nějak zásadněji potkal, a to podle lokalizace jejich mobilních telefonů. Ti, se kterými se potkal, potom dostanou SMS-ku od ministerstva zdravotnictví, která je vlastně posílá do karantény. Takže ta technologická vyspělost a vědecká, jak jste říkal, samozřejmě, Izraeli dost pomáhá, byť samozřejmě, úřady se také musejí zabývat tím, že velká část populace, zejména arabská nebo ultra ortodoxní Židé, také třeba nemají tak vřelý vztah ke karanténě, také mají jaksi tendence shromažďovat se na náboženských místech a tak podobně.

Jan BURDA, moderátor:
Vámi zmíněné, teď nevím, jestli je to správně slovo - sledování, respektive to trasování z hlediska pohybu mobilních telefonů od tajné služby, Šin bet trvá na tom, že používání této technologie bude omezeno, pouze na snahu chránit životy a varovat ty, kteří mohli přijít do styku s lidmi, kteří jsou nakaženi. Jak to funguje, a především, jaké to vyvolává reakce na veřejnosti?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu:
Tak ono, než se toto vlastně schválilo, tak se o tom vedla velká debata i uvnitř izraelské vlády. A samozřejmě, byla obava, aby tajná služba toto nezneužívala. Izraelci považují za normální a správné, že jsou takto monitorováni třeba Arabové, okrajově třeba i židovští extrémisté a teroristé, to už je s určitou nevolí vnímáno tou židovskou populací, a samozřejmě, tady najednou stejná tajná služba má tyto, řekněme, nástroje používat vůči vlastnímu židovskému obyvatelstvu, takže kolem toho se vedly velké spory, aby tato pravomoc nebyla zneužita, aby ta data nebyla uchovávána do budoucna, že to je prostě velký zásah do soukromí statisíců, milionů lidí, takže skutečně, nakonec to bylo odsouhlaseno tak, že ta data se budou moci schovávat jenom dva měsíce po skončení té koronavirové krize řekněme, že ta data mohou být využívána jenom pro účely ministerstva zdravotnictví, jak jsem to pochopil, tak kdyby například Šin bet přišel na nějaké jiné nepravosti, při tomto sledování, tak by to nesměl, tato data, využít ke své jiné kauze, řekněme bezpečnostního rázu, takže ano, vedlo to k velkým třenicím, ale nakonec i skeptici usoudili, že vlastně to není až tak plošné, že třeba, já jsem zachytil zajímavý údaj, pokud někdo nakažený potkal v ulicích 2 000 lidí, tak oni jsou schopni prý vytipovat 5-7, kteří se skutečně, ta nákaza nebo riziko nákazy, týká, takže že se to netýká celé populace.

Jan BURDA, moderátor:
Rozumím. Má hrozba koronaviru také nějaký vliv na izraelskou politiku? Třeba na rychlost sestavení nové vlády, protože velmi často v tomto pořadu zmiňujeme patovou politickou situaci, několikery volby v Izraeli a podobně.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu:
Ano, ano, těch dopadů může být celá řada, a to z několika důvodů. Především zmíním, že nedávné únorové volby byly už třetí v pořadí předčasné, které zase skončily de facto patem. Velmi těsně je vyhrál dosavadní premiér Netanjahu, který minulý týden vyzval svého hlavního soka Bennyho Gance z modrobílé koalice, k sestavení vlády národní jednoty. Právě aby se lépe čelilo koronavirové krizi. Jenže, prezident mezitím pověřil sestavením vlády právě Bennyho Gance, protože tomu se podařilo sehnat 61 podpisů, tedy ve 120 členném Knesetu těsnou většinou, na jeho podporu coby premiéra, takže byl pověřen sestavením vlády, teď na to má mít měsíc. Vůbec to neznamená, že ji sestaví, nemáme tady čas teďka zacházet do detailů, ty třenice jsou velmi komplikované, ale k těm dalším politickým dopadům, možná stojí za zmínku ještě třeba to, že kvůli koronaviru už bylo odloženo zahájení soudního procesu s premiérem Netanjahuem kvůli jeho rozsáhlým korupčním kauzám, takže se zase objevuje otázka, jestli jen Netanjahu nezneužil tu krizi k upevnění svých pozic, k umlčení svých, často legitimních velmi, kritiků, a samozřejmě, v Izraeli je všechno politické, každý Vám řekne tam, že zvednutí kamene určitého, může vyvolat politickou krizi, takže nemůžeme se divit, že tomu je taky v případě koronaviru. Ostatně, podívejme se na českou politickou scénu v této souvislosti.

Jan BURDA, moderátor:
Rozumím. Každopádně, pokud bychom ještě chvíli zůstali v Izraeli, tak Izrael, a myslím, že naše společnost, a mnozí naši posluchači, vnímají především jako zemi, kde mají lidé, vědci, inovátoři, zkrátka dobré nápady, a mě v té souvislosti, možná trochu v nadsázce, zaujala následující zpráva z iRozhlasu. Izraelské ministerstvo obrany plánuje využít vyprázdněné hotely jako rekonvalescenční centra pro pacienty s onemocněním Covid-19. Dva hotely by měli přijmout už první pacienty, v úterý je měli přijmout, další by měli následovat. No a na tu správu zařízení by měli dohlížet lékaři, pacienti jsou tam v karanténě, v hotelových pokojích, jídlo jim nosí hoteloví zaměstnanci v ochranném oděvu. To je zajímavé. Je to typický nápad pro Izrael?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu:
Já se ještě vrátím k České republice taky, já předpokládám, že naši experti toto už vědí a nebo jestli ne, tak nás třeba teď poslouchají. Ano, hotely, které přišly o hosty, mohou být využity jako řekněme nemocnice nějakého třeba mírnějšího rázu, pro lidi, kteří se vzpamatovávají z koroviru. Dobrý nápad, který vlastně pomůže všem. V Izraeli podobná opatření jsou, nebo řekněme podobná improvizace, se zásahy státu, i třeba do soukromí lidí, je poměrně častá. Izrael čelí mnoha bezpečnostním hrozbám z různých důvodů, v různých časech, v různých částech země a lidé, byť Izraelci samozřejmě jsou proslulí svým remcáním a zpochybňováním všeho, tak ve výsledku potom přeci jenom se těmto věcem často podřizují, takže potom takový ten kolektivní duch, že je něco potřeba udělat a že lidé svým způsobem na to potom té vládě kývnou, na to, že jsou nějak omezeni, tak nakonec velmi často vede k nějakému zdárnému závěru.

Jan BURDA, moderátor:
Konstatuje Břetislav Tureček, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha a odborník na Blízký východ. Vojáci Spojených států a dalších zemí Severoatlantické aliance by se do 14 měsíců měli úplně stáhnout z Afghánistánu. To je informace, která možná v tom překotném dění a informování o jiných tématech v posledních, dejme tomu 14 dnech, třech týdnech, ve zpravodajství trochu zapadla. Já připomenu, že to vyplývá z mírové dohody, kterou koncem února v Kataru podepsali zástupci americké vlády, afghánské vlády, a hnutí Tálibán. Pouze několik dnů potom ale afghánské islamistické hnutí Tálibán zabilo nejméně dvě desítky afghánských vojáků a policistů, a Spojené státy v odvetě podnikly v provincii Hílmand, na jihu Afghánistánu, nálet na jeho bojovníky. Jak si to tedy vyložit? Jak je to s mírem v Afghánistánu? Je tato země na cestě k míru, Břetislave?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu:
Tak zase, komplikovaná odpověď. Především ta dohoda by měla po 19 letech vlastně nějakým způsobem umožnit Američanům stažení ze země, aniž by museli explicitně říkat, že nedosáhli svého, protože pokud odejdou, tak bezpochyby minimálně část moci v zemi zůstane v rukou Tálibánu, který jsme tam přeci všichni jeli porazit. Existuje celá řada českých politiků, počínaje panem prezidentem Zemanem, napadá mě paní poslankyně Černochová, kteří vždy říkali, že je potřeba bojovat pod Hindúkušem za Prahu. Teď Američané rozhodli, že se přestane bojovat a že odjedeme, takže samozřejmě, nějaké otázky to může vznášet i vůči českým politikům, kteří tuto válku propagovali. Je to samozřejmě velký problém, protože pokud se Američané stáhnou, tak to bude na základě dohody s Tálibánem, a nikoliv s afghánskou vládou, ta v tom vůbec nefiguruje. Tálibán vlastně jednal, a Američané, přes hlavu afghánské vlády. A ta teď má vlastně jenom vykonávat to, na čem se povstalci s Američany dohodli v Kataru. Takže bude-li mír, no, jedna z věcí, o té se teď hodně mluví, jedna z částí té dohody, například spočívala v tom, že Tálibán propustí tisíc vládních zajatců a vláda afghánská propustí pět tisíc Tálibánců. A vládě se do toho nechce. Přišla s tím, že jich propustí nejprve 1 500 a potom, až se rozhovory pohnou, tak další. Tálibán řekl ne, ne, ne, vy máte nejprve propustit 5 000. A teď do toho samozřejmě toto blokuje tu dohodu, afghánská vláda blokuje dohodu Tálibánu s Američany. Takže Američanům se to nelíbí, nabádají, dokonce říkají teďka, urychlete propouštění vězňů, ostatně, máme koronavirovou krizi, takže to řekněme uleví věznicím, je tam celá řada otázek.

Jan BURDA, moderátor:
Přibližme, ještě trochu prosím více, situaci v zemi. Jaká území či města ovládá vláda, která v zásadě je trochu mimo tu mírovou dohodu, a jaké oblasti Tálibán?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu:
Ano, záleží na řekněme metodice, jak se to počítá, protože i třeba samotní Američané mají dva různé údaje, ale pro naše posluchače, myslím si, zjednodušeně bude stačit, v tomto pořadu říci, že zhruba polovinu země ovládají povstalci. A to neznamená, že tu druhou ovládá vláda, protože tam jsou potom nějaká sporná území, nebo území, kde vlastně nikdo nežije, takže je ani nikdo ovládat nechce. Nikdo se nebude prát o kus pouště, kde jsou dvě nějaké oázy bezvýznamné. A to je, mimochodem situace, která vlastně se příliš neliší od toho, jak to tam vypadalo řekněme někdy před, na konci tálibánské vlády, když ještě Tálibán byl vládnoucím hnutím, do podzimu roku 2001, než byl svržen, tak vlastně tehdy také ovládal většinu území. A my se vlastně vracíme na začátek této války, v mnoha ohledech. Co se týká afghánské vlády, tak tam je ještě jeden problém teď. Možná jste na něj narazil nechtěně možná k tomu míříte, ale co je dneska afghánská vláda, protože tam nedávno proběhly prezidentské volby, velmi těsně bylo oznámeno, že vyhrál Ašraf Ghaní, těsně přes 50 %, to znamená, že už není potřeba druhé kolo, jenže jeho hlavní vyzyvatel doktor Abdulláh odmítá tuto porážku uznat, takže vlastně další problém je, že sice se dohodl Tálibán s Američany, ale kdo je to afghánská vláda? Existuje tam riziko, že vzniknou dvě paralelní administrativy, protože má složit přísahu prezident Ghaní, ale Abdulláh chce udělat svoji paralelní přísahu prezidenta také, a tak dále.

Jan BURDA, moderátor:
Mají dohody, s takto rozpolcenou zemí, vlastně smysl? Kdo vlastně, a kdo vlastně o tu poslední mírovou dohodu, nebo můžeme si říci nějakou iniciativu, více usiloval? Byl to Tálibán nebo někdo z čela země a není zcela jasné vlastně, kdo je prezident v tuto chvíli?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu:
Ne, pro afghánské vedení tato dohoda je svým způsobem noční můrou, protože ona jim ubírá legitimitu. Pro afghánskou vládu je to velmi potupné. Existuje celá řada příhod, kdy Američané chtěli jednat s Tálibánci a prostě, afghánské vedení o tom ani neinformovali, ačkoliv Američané říkají, že afghánská vláda jsou přeci naši spojenci. Afghánci se to dozvěděli ex post o takových rozhovorech třeba. Myslím tu vládu oficiální, takže Tálibán, jistě, pro ně je to uznání legitimity. Tálibán dosáhne svého, Američané se stáhnou, celou dobu, dvacet let Tálibán říká, my bojujeme proti cizím okupantům, Američanům ale i třeba Čechům, takže oni teď odejdou, Tálibán to může vydávat za své vítězství. Zároveň je to svým způsobem vítězství Donalda Trumpa, protože jeden z bodů jeho zahraniční politiky byl stáhnout se ze zbytečných krvavých drahých konfliktů, jedním z nich je Afghánistán, takže i Donald Trump bude moci říkat, podívejte se, já jsem dosáhl toho, čeho za dvacet let nedosáhli moji předchůdci - stáhl jsem naše hrdinné americké vojáky z nesmyslné afghánské války.

Jan BURDA, moderátor:
A že americký prezident tedy podobná vyjádření umí rozhodně podat a sdělit svým voličům. Břetislave, jaký další vývoj v této zemi vlastně předpokládáte? Ve smyslu, zdali vidíte nějakou šanci na stabilizaci poměrů, a co se stane ve chvíli, kdy odejdou ti spojenečtí vojáci? Američané především.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu:
Začnou být kritizováni, že odešli. To je věc, o které jsme tady v pořadu také mluvili mnohokrát. Pokud Američané tam jsou, tak mohou být kritizováni, nejen místními Afghánci, ale i celou řadou prostě jiných skupin, názorových, nátlakových ve světě, vy jste okupanti. Pokud odejdou, začnou být kritizováni, vy jste odešli a nechali jste své místní spojence na holičkách. Já vidím problém v tom, že vlastně nejen Američané, ale i Češi tam šli, aniž by jasně stanovili, kdy odejdou. Co je cílem této invaze, této okupace? Kdy bude splněn náš cíl? On totiž nikdy nebyl stanoven a tudíž jakékoliv stažení potom může být skutečně interpretováno, vykládáno, ať už jako porážka nebo jako vítězství, podle toho, jak se to komu hodí. Kdybychom řekli, zůstaneme tam po dvoje volby a pak jdeme, je to jasné. Kdyby se řeklo, zůstaneme tam až počet zabitých klesne pod 10 000 ročně, je jasné, kdy se odejde, ale takhle se odchází vlastně jenom proto, že v Americe je u moci Donald Trump, a že zahraniční vojáci už tam příliš krvácejí.

Jan BURDA, moderátor:
Rozumím. A dá se tedy něco, alespoň vydat za úspěch této akce? Že tam tedy ti vojáci byli a že například zabránili nějakému ještě většímu krveprolití? Rozmachu terorismu nebo něčemu takovému?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu:
Jestli zabránili, těžko říci. Podívejme se, za doby té zahraniční okupace, Tálibán rozšířil svá území, o tom už jsme mluvili, opia se tam dnes pěstuje více, než když tam Američané přišli, mnohonásobně více, protože za Tálibánu pak bylo už zakázáno, dneska tam máme už i buňky Islámského státu. Co je nutné říci, Afghánci dostali možnost. Afghánci dostali možnost využít obrovské peníze, stovky miliard dolarů, které se použily na stabilizaci, na rozvoj infrastruktury, na obnovu školství, silnic, státního aparátu, ozbrojených složek a tak dál. Z velké části ji nevyužili, z velké části ty peníze byly rozkradeny, takže rozhodně nelze vinit jenom západ za to, jak to dneska v Afghánistánu vypadá, tak v žádném případě.

Jan BURDA, moderátor:
Břetislav Tureček, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha a odborník na Blízký východ. Dnes jsme na Dvojce zjistili, jak to vidí. Díky, a pokud možno, klidné dny.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu:
Díky, Vám také. Na slyšenou.

Jan BURDA, moderátor:
Za pozornost děkuje též Jan Burda.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Zita Senková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Procházet se vesmírem a dotýkat se hvězd je možné i ve svěrací kazajce…

Jan Pokorný, ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu a moderátor

Jack London Tulák po hvězdách

Tulák po hvězdách

Koupit

Vězeň Darrell Standing, původně profesor agronomie, byl za vraždu svého kolegy odsouzen na doživotí. Pět let pak strávil ve tmě v samovazbě, dost často i ve svěrací kazajce.