Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 18. dubna

18. duben 2017

Hostem byl zahraničněpolitický analytik Břetislav Tureček.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Hostem dnešního "Jak to vidí" je Břetislav Tureček - zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha. Dobrý den, vítejte.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakým směrem se vydá Turecko poté, co si jeho občané v referendu odhlasovali, byť těsně, změnu ústavy a posílení prezidentských pravomocí? Kdy se projeví výsledky plebiscitu a jak s nově nabytými pravomocemi naloží prezident Erdogan? Co sledují Spojené státy v Sýrii? Připojte se k nám, příjemný poslech. Turci si v referendu s vysokou účastí odhlasovali změnu ústavy a posílení prezidentských pravomocí. O čem svědčí, pane Turečku, těsné vítězství? Očekával se výraznější výsledek pro prezidenta Erdogana?

Čtěte také

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ono se to měnilo. Ještě před několika měsíci se mluvilo o tom, že to má celé zmanipulované, "zglašajtované", že zkrátka si to vítězství určitě nenechá ujít, potom zhruba před měsícem až dvěmi, odhaduji, se naopak mluvilo o tom, že prezident možná trochu panikaří a právě proto třeba organizuje nebo chtěl organizovat ta svá shromáždění, dokonce i v zahraničí, v západní Evropě, kde je velká turecká diaspora. Takže říkat teď, že ztratil respektive, že to byla pro něj prohra, při určitém úhlu pohledu se to tak brát dát. Například, když mluvíme o tom, že nezískal nebo nehlasovala pro něj většina voličů v Istanbulu, který býval vždycky, řekněme, tam míval poměrně velké, velkou podporu, ale zároveň on to referendum vyhrál. Nezdá se, že by bylo tak zmanipulované, že by prostě to celé bylo zorganizované, řízené státem, jak tvrdila celá řada odpůrců dnešního tureckého vedení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě poukazuje se, jak už jste řekl, že prohrál v trojici největších tureckých měst, v Izmiru, v Ankaře a v již zmíněném Istanbulu, kde byl také svého času, myslím, úspěšným starostou. Pomohl mu růst ekonomiky? Nebo co nakonec podle vás asi rozhodlo?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, ano, ano. Je to, je to celá řada věcí. Já jsem k tomu i četl velice zajímavé analýzy, například, že západní média a politici už se stali až možná posedlí osobou tureckého prezidenta Erdogana, aniž by třeba vnímali, co všechno se v poslední době v Turecku odehrává a zatímco on se pro nás stal nějakým rudým hadrem, který nás neustále provokuje svými provokativními výroky a na adresu Evropy a tak dále, tak Turci se rozhodují podle jiných věcí, právě podle toho, na co se ptáte. To znamená, ekonomická úroveň, dále Turky zajímá velký nárůst teroristických nebo přibývání teroristických útoků v zemi, tedy že se tam vlastně do určité míry přelila občanská válka ze Sýrie, že Turecko hostí asi 2,5 milionu syrských uprchlíků, zatímco my se v Čechách můžeme občas zbláznit, že jich tady máme asi 20, takže ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dvanáct ...

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Dvanáct, pardon. Takže to jsou prostě všechno věci, kdy my možná trochu ztrácíme ze zřetele ten pohled těch tureckých voličů, kteří se ve výsledku nakonec rozhodli tak, jak se rozhodli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Od ..., pardon, ukazuje ten výsledek, vlastně to těsné vítězství tábora příznivců Recepa Erdogana na to, jak je ta turecká společnost vlastně hluboce rozdělena?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ona je rozdělena a zase to, že je rozdělena, to bylo vcelku jasné, ale teďka možná můžeme trochu si více uvědomit třeba nad tou mapou, kde se jak volilo, podle čeho je rozdělená. Ukazuje se, že když někdo říkal, že je to turecký islámský autoritář versus evropsky organizovaný nebo evropsky orientovaní liberálové, tak tak to úplně není. Daleko více možná se ukazuje, že zkrátka máme v Turecku takové dva tábory - jeden tradicionalistický, to znamená, venkov a druhý je ten, druhý je ten liberální proud, který třeba samozřejmě je převažující ve velkých městech. Takže je to tradiční venkov, versus do určit míry modernizované město a islám v tom zjevně nehraje, najednou se ukazuje, větší roli. Nehraje v tom roli asi, jestli Erdogan je považován za autoritáře nebo nikoli, protože vidíme, že lidé si de facto odsouhlasili omezení svých, řekněme, demokratických práv, omezení role parlamentu a tak dále a vůbec jim to nevadí. Asi hledají jiné priority a možná bych tady zase upozornil na jednu paralelu, my přeci totéž vidíme i v Evropě, i na Západě. Teď se chystají volby ve Francii, mluví se o nástupu Národní fronty. Vidíme brexit a jakýsi nárůst britského sebeuvědomění a nějakého nového národního obrození navzdory Evropě. Vidíme, kdo vyhrál americké volby. Takže můžeme se divit, že na stejné vlně populismu a nacionalismu se veze turecký prezident.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem i rakouské prezidentské volby přece také hodně polarizovaly společnost.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Přesně tak, přesně tak. Zmínil jsem jenom pár případů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co to udělá právě s touto lidskou společností? Myslíte, že se prohloubí ještě ta polarizace?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já si myslím, že teď je možná, určitě se prohloubí, my po včerejšku nebo po tom nedělním referendu, pardon, slyšíme určitou frustraci, nihilismus těch lidí, kteří to referendum prohráli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vidíme, že se demonstruje, že vám do toho vstupuji. Tak opozice žádá přepočítání hlasů?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
A to je možná důležitější než, že v 10milionovém Istanbulu demonstrovaly dva tisíce nebo tři tisíce lidí. Možná, že důležitější jsou ty právní kroky, to znamená, že je snaha přepočítat výsledky, protože, já jsem to možná řekl velmi zjednodušeně, ale my víme, že to referendum zdaleka nebylo tak průhledné, tak jak by třeba být mělo, došlo tam k velmi kontroverzní věci, kdy bylo připuštěno vlastně vhození jednoho a půl milionu obálek neorazítkovaných s hlasy, nebylo to ale, zdá se, primárně krok, který by měl nějakým způsobem zmanipulovat ten výsledek. Šlo o to, že nebylo dost připravených orazítkovaných obálek a lidé se jich domáhali a aby tedy mohli tito lidé bez orazítkovaných obálek hlasovat, tak jim volební komise umožnila hlasovat s obálkami bez razítka. A to je třeba věc, kterou teď opozice nějakým způsobem samozřejmě využívá, aby znevěrohodnila celý výsledek toho referenda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou roli mimochodem sehrála ta evropská menšina v tom hlasování?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, to je velice zajímavé. To se ukazuje, že ten Erdoganův, řekněme, tah nebo vůbec té turecké vlády, která za ním stála, hodně se zaměřit na turky žijící v zahraničí, tak měl své opodstatnění, protože připomeneme, že v samotném Turecku ... výsledky ještě nejsou oficiální, ty budou někdy příští týden, ale pro ty ústavní změny, tedy pro Erdogana, zjednodušeně řečeno, hlasovalo asi 51,4 %. To je celkový výsledek, ale v Německu to bylo přes 60 % a v Rakousku dokonce přes 70. Jinými slovy se ukazuje, že skutečně snaha pod, podchytit voliče žijící v zahraničí na Západě se vyplatila a že tito lidé hlasovali pro Erdogana daleko víc než jeho krajané přímo v samotném Turecku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem spočívá právě pro ně, tyto krajany žijící v Evropě kouzlo Erdogana?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, ono to možná bude, zase jsou k tomu různé zajímavé teorie. Oni to třeba vidí mírně zjednodušeně ze zahraničí. Oni žijí v zahraničí, jich se omezování politických svobod v Turecku ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nedotkne ...

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Příliš týkat nebude, to je jedna věc. Druhá věc, jsou to lidé, kteří odešli ze své země a možná je třeba trošku tíží svědomí, takže hlasují pro, pro svůj stát, pro svého vůdce. Oni také třeba němečtí Turci viděli nebo v Holandsku víme, jak velmi nevybíravě se často místní úřady vůči tureckému vedení postavily, když vypověděli ministryni z Nizozemska, když nedovolili přistát tureckému ministrovi zahraničí. To by ponížilo každý stát, každého ministra a takže i to třeba paradoxně ty úřady na Západě, ty západoevropské vlády, které chtěly nějakým způsobem možná přitížit Erdoganovi, tak mu dost možná těmito kroky naopak pomohly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příznivci ústavní změny v Turecku věří, že silnější prezident zajistí lepší fungování státu, odpůrci naopak mluví o možné diktatuře, o nedostatečné kontrole budoucích rozhodnutí prezidenta, obávají se, že to povede k autoritářské vládě jednoho muže. Co tedy podle vás bude následovat a vlastně kdy?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, je tam velké množství neznámých. Ono především dneska, když se nějakým způsobem nějakých těch krátkých titulcích a rozhlasových zprávách, které mají pár vteřin, tak se to zjednodušuje tak, že si dneska Erdogan zajistil vládu až do roku 2029.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To ale musí ještě mezitím vyhrát volby.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No a ne jednou. Přesně tak a musí si to také, pardon, ale musí se toho také dožít. Ani on není nesmrtelný, takže takovéto kalkulace, že ještě za 12 let Erdogan bude tureckým vůdcem, mohl by být, pokud by kandidoval, pokud by vyhrál volby, pokud bude zdráv a tak dále. Ale vychází to tedy, ať jsme konkrétní, z toho, že za dva roky by měly být, pokud nebudou předčasné, tak by měly být volby, kdy už vlastně se nebude volit premiér nebo nevzejde z nich premiér, ale vzejde z nich jednak parlament a jednak přímo volený prezident, který potom bude nějakým způsobem si vybírat svoji vládu. Já bych tady možná upozornil na jednu věc, která třeba mna ni dojdou časem i Turci, ale já si to pamatuji, s dovolením se vrátím ke svém působení v Izraeli, kdy také před nějakými 20 lety už si chtěli v Izraeli podobným způsobem situaci nějak vyjasnit. Také říkali, že je roztříštěná, nestabilní politická scéna a zavedli přímou volbu premiéra. Takže se volil parlament a vedle toho se přímo volil premiér a najednou se ukázalo, že preference nějaké silné osobnosti nemusejí korespondovat s preferencemi voličů týkajících se politických stran. Takže najednou máme premiéra, který si vybere vládu, ale nemusí mít úplně jistou podporu pro tu vládu v parlamentu. A ono něco podobného, nepředpokládaného, nečekaného v tuto chvíli se může stát i v tom Turecku, že zkrátka lidé si budou volit silného prezidenta, třeba, řekněme, Erdogana pro zjednodušení jako vůdce, který pak bude sestavovat vládu, ale vůbec není jisté, že se do parlamentu stejnou měrou dostanou jeho zastánci, kteří pak tu vládu tam budou podporovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rýsuje se mimochodem na politické scéně nějaká jiná výrazná osobnost typu Erdogan?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Zatím v tuto chvíli nikoli a zase, musíme si uvědomit, že on se nestal takovým středobodem turecké politiky nějakou svévolí. On už nějakých 13, 14 let vyhrával všechny volby, jeho strana, a vracím se k vaší jedné z prvních otázek, jeho strana vrátila Turecku ekonomickou prosperitu, vrátila mu sebevědomí. Včera třeba Erdogan řekl, tak teď ho parafrázuji, ale jestli nechtějí s námi Evropané vést přístupová jednání, tak nám je to vlastně úplně jedno, my jsme čekali od roku 63 a stejně jsme se ničeho nedočkali a to možná prostě popudí lecjakého Evropana nebo lecjakého evropského politika nebo naštve, ale Turci na toto slyší. Oni to berou tak, že je Západ ponižoval a najednou je tady člověk, který v uplynulé dekádě jim to sebevědomí vrátil. A to právě jemu, byť třeba teď můžeme říkat, že trochu ztratil podporu, jak říká to referendum velmi kontroverzní, ale přesto tam široko daleko není nikdo, kdo by byl schopen ho s takovýmto mandátem, řekněme, nahradit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je ta dosavadní turecká ústava vyhovující?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, jak se to vezme ..., ano, ano, ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Protože, jenom to doplním ten základ, sepsali vojáci na začátku 80. let po vojenském převratu.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No a teď jsme v situaci, kdy turecké vedení zkrátka říká, že tu ústavu je potřeba nějakým způsobem upravit, že už nevyhovuje a odkazují právě na to, že země je politicky ne zcela stabilní, že se tříští moc v zemi, že, že země už čelí novým výzvám bezpečnostního rázu, kterým dříve nečelila a tudíž je potřeba třeba i zjednodušit třeba rozhodovací procesy, takže není možné, aby tady byl prezident a premiér a justice támhle a vojenské vedení a tak dále. Takže je snaha centralizovat moc do jedněch rukou, ale zase nemůžeme, bylo by velmi nefér říkat, že prostě tady je jeden vůdce, který bude o všem v Turecku rozhodovat. Takto jednoduché to není a víme, že prezidentské systémy přeci máme i v mnoha jiných zemích, například v největší demokracii světa, ve Spojených státech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě. To je možná inspirace, nevím, vzor pro Recepa Erdogana. On říká, že chce ten turecký politický systém přiblížit právě tomu americkému. Co hovoří pro a co proti, aby byl turecký prezidentský systém ala Spojené státy?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já nevím, proč to tak Erdogan říká, možná si chce trošku otupit kritiku ze strany Západu. Mimochodem americký prezident Donald Trump mu telefonoval, blahopřál ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Popřál k vítězství, ano, ano.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, ano, to je nejnovější vývoj. No, samozřejmě v Turecku je řada rizik. Samozřejmě je to země, která není zcela stabilní, není to tak zavedená, zdaleka tak zavedená demokracie, jakou mají Spojené státy, vidíme, že ve Spojených státech se úřady, justice vzepřela prezidentovi hned poté, co vydal své první dekrety v lednu, když nastoupil k moci a o jsou třeba věci, které asi v Turecku nemají tradici, možná se jich nikdo neodváží a tak dále. Takže Turecko zdaleka nemá takové parametry nebo takové možnosti využívat všech demokratických principů, jako Američané, ale na druhou stranu nemůžeme říkat, že Turecko je autoritářský režim podobný tomu, co máme v řadě našich spřátelených zemí, jako je třeba Saúdská Arábie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A už jste se zmínil o tom, že Brusel uzavřel s Ankarou asociační dohodu už v roce 1963. Co ten výsledek referenda přinese ve vztahu se Západem Turecko a Západ, Evropská unie?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
My můžeme zatím opravdu jenom spekulovat. Především Erdoganovi při všech těch protievropských výkřicích a při, při tom, jak třeba několikrát hrozil, že vypoví tu dohodu o uprchlících s Evropou, to znamená, že Turecko je znovu začne do Evropy pouštět. Tak můžeme, někdo to může vnímat tak, že lidé za ním stojí, že i tyto jeho kroky nebo výroky schvalují. Jeho kritici mohou říkat: "Ale bylo to velmi těsné ...," takže se ukazuje, že Turci to neschvalují. Prostě je to opravdu otázka pohledu, každopádně dnes třeba převažují takové analýzy v tom smyslu, že Erdoganovo vítězství v tom referendu zdaleka není tak přesvědčivé, aby mohl nadále bouchat do stolu tak silně, jako dosud, že on bude muset zohlednit nějaké výhrady, že možná je to pro něj určitá studená sprcha, byť to samozřejmě nebude vytrubovat veřejně do světa, ale že zkrátka bude muset zohlednit, že polovina národa za ním stojí, zatím co ale druhá nikoli, no a pak znovu se vracíme k tomu, co už jsem vlastně říkal, další velmi důležitý moment je, že ta volební kampaň skončila a že všichni teďka budou muset nějak slézt ze stromu, nejen Erdogan se svými výroky razantními, ale i jeho odpůrci na Západě, kteří si s ním, co do i občas i vulgarity příliš nezadali. Takže možná se uklidní situace, a pak se budou věci zase řešit racionálněji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Anebo naopak, teď narážím na to, že prezident Erdogan zvažuje další referendum o možném zavedení trestu smrti.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já si osobně nemyslím, že na to dojde. To, o tom už jsme se tady bavili. Myslím si, že právě, to je třeba věc, ve které turecká společnost je poměrně vyspělá a že on třeba ví, že by ji to možná polarizovalo více než, než to referendum samotné, na které teď hodně vsadil, tedy o těch ústavních změnách. Zároveň ale samozřejmě hlasovat nebo rozhodovat se o trestu smrti u nás, tak každý z nás si představí jenom nějaké brutální vrahy malých dětí a tak podobně, ale Turecko má jinou zkušenost, v Turecku se skutečně bojuje proti terorismu, samozřejmě ten boj je velmi snadno zneužitelný vůči jakékoli opozici, ale myslím si, že Turci, když se tam řekne "trest smrti", tak nevidí na šibenici vraha, ale teroristu, který někde zabil 30, 40 lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Americký prezident Donald Trump nevylučuje další útoky proti Sýrii, pokud tamní vláda bude pokračovat v používání chemických zbraní. Co podle vás, pane Turečku, znamená ta první přímá vojenská akce Spojených států proti silám Bašára Asada?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, vzhledem k tomu, že do dneška nevíme, jak to s tím chemickým útokem předpokládaným už před dvěma týdny bylo, tak nemůžeme to automaticky brát jako trest, jako americkou odvetu za to, že ty chemické zbraně cíleně použil syrský prezident, syrský vůdce nebo diktátor Asad, to je jedna věc. Takže když si toto uvědomíme, a to si určitě uvědomovali i lidé, kteří o tom zásahu ve Spojených státech rozhodli, tak možná daleko více šlo o gesto, které mělo syrskému prezidentovi naznačit, že i Američané jsou dále ve hře, ale vidíme, že to gesto bylo tak limitované, tak omezené na jednu vojenskou základnu, víme, že přes Rusko vlastně byli Syřané předem nějakým způsobem dokonce varováni, aby ty ztráty nebyly veliké v podtextu, takže asi mělo jít daleko více o gesto než o vojenskou akci, která měla mít nějaké vojenské dopady.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je vůbec syrská politika Bílého domu?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, to právě se ukázalo nebo vyvolalo dojem, že není úplně tak jednoznačná, protože asi týden, deset dní před tím útokem americkým, před tím, než Američané vypálili ty, ty střely na vojenskou základnu v Sýrii, tak bylo vlastně dvakrát řečeno, že Spojené státy se smířily s tím, nebo musely smířit s tím, že Asadův režim nebo Bašár Asad v Sýrii přežije. Pět let poté, co Američané volali po jeho svržení, tak holt asi to svržení nebude tak jednoduché a že se v Sýrii musí řešit jiné problémy a to i problémy, o kterých mluvil Doland Trump už během své předvolební kampaně, tedy primárně Islámský stát. Najednou se změnily ty priority, už se nemluvilo o zničení Asada, ale o zničení teroristů, no a toto bylo, toto zaznělo asi před třemi týdny a týden na to přišly raketové útoky na syrskou armádu. Takže to hned vedlo ke spekulacím, že najednou Američané tedy se nevracejí k tomu primárnímu cíli, který měli, tedy svržení Asada. Já osobně si to nemyslím. Já si opravdu myslím, že Američané po mnohaletém sledování situace museli spolknout tu hořkou pilulku a skutečně se smířit s tím, že bez Asada to asi nepůjde a navíc je o ně pro to horší ..., je o ně ... daleko horší to, že za ním stojí Rusko a že zkrátka ty rakety nejsou v přímo v rozporu s touto politikou. Že ano, odpálili jsme rakety, ale přeci nám nešlo o to svrhnout Asada. To bylo nejenom to gesto, jak už jsem říkal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže asi v tom nelze vidět nějakou, řekněme, předzvěst dalších útoků nebo dokonce invaze?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ne, to, to rozhodně, to v žádném případě ne, protože vidíme, že vzápětí vlastně přijel americký ministr zahraničí do Moskvy, kde sice to přijetí jeho nejen ruským ministrem Lavrovem, ale i Vladimirem Putinem, tedy prezidentem, bylo velice chladné, občas až odměřené, řekněme, ale rozhodně to nevypadalo na nějakou hlubokou roztržku, naopak se mluvilo o tom, že se znovu navážou ty nouzové linky, které mají například zabránit nějakému střetu nebo kolizi ruských a amerických sil nad Sýrií a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dovedete si představit, že by vzniklo jakési mocenské vakuum v Sýrii?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, já si myslím, že už ho tam máme několik let a jestli máte namysli to, že by úplně zmizel Asad a co by bylo? No, to je právě to, to už ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo by se stáhli Rusové, Spojené státy?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, kdyby se stáhli ..., tak, kdyby se všichni vnější aktéři, nejen ti dva, které jste zmínila, ale i Saúdové, Íránci i libanonský Hizballáh, tak to by všechno asi Sýrii dost možná pomohlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takhle jsem to myslela.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, protože ta válka, dneska už vidíme, že myslím si osobně, že je velmi malý zájem na ní mají vnitřní syrské síly, vnitřní syrské obyvatelstvo a ta válka je podporována zvnějšku a ve chvíli, kdy by zastavil se přísun peněz, zbraní a diplomatické podpory všem bojujícím stranám, tak toto si myslím, že je, to je klíč k zastavení toho konfliktu a určité pokusy jsou. My vidíme, že se jedná v Ženevě už řadu měsíců, jedná se v Astaně v Kazachstánu, takže na té nejvyšší globální úrovni, řekněme, takové pokusy jsou, ale asi to bude trvat, než tyto iniciativy sejdou až do těch nižších pater a tu válku to vlastně zahubí tím, že se vlastně ty bojující strany vyčerpají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle BBC Asadův režim je zcela závislý na ruské pomoci. Bez ní by se zhroutil. Souhlasíte s tímto tvrzením?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Asi to mají o něco, o něco opřené, ale určitě bych to nevylučoval, protože nesmíme zapomínat, že syrská armáda zkraje byla poměrně silná, mohla se spoléhat na povinnou vojenskou službu. Měla několik set tisíc vojáků v zálohách a tak dále, ale teď velká část území je, je pod kontrolou opozice, miliony Syřanů odešly do zahraničí, desítky tisíc vojáků padly a ta armáda samozřejmě ten lidský potenciál, tu lidskou sílu musela za pět let logicky ztratit a na rozdíl od různých opozičních skupin ji nemá odkud doplňovat, protože ti džihádisté, kteří do Sýrie chodí, ti doplňují opoziční síly, no a v tu chvíli, že jo, víme, že to bylo na podzim roku 2015, nastoupili Rusové, kteří vlastně de facto tu chybějící lidskou sílu syrské armády doplnili svými, svými instruktory, svými speciálními jednotkami, svým letectvem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního vydání "Jak to vidí" Břetislav Tureček - zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha. Děkuji vám a těším se opět na slyšenou.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Díky za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zita Senková přeje příjemný den. Mým zítřejším hostem bude teolog Tomáš Halík. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.