Přepis: Jak to vidí Bohumil Pečinka – 31. července 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. V následující půlhodině dostanou prostor názory Bohumila Pečinky, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex. Já Vás vítá, dobrý den.

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex:
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Probereme kauzu kolem šéfa Úřadu pro hospodářskou soutěž, propuštění dvou českých vězňů z Turecka, i svobodu tisku v Maďarsku. Nerušený poslech. Premiér Andrej Babiš, spolu s vicepremiérem Janem Hamáčkem, chtějí prezidentovi navrhnout odvolání Petra Rafaje, předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, v jehož čele je 11 let. Policisté pana Rafaje podezřívají z korupce hned v několika kauzách, média o jeho problémech informují už více než rok. Co, pane Pečinko, přimělo premiéra, i ministra Hamáčka, jednat o Rafajově odvolání? Teprve nyní nebo právě nyní?

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex:
Víte, v Česku je trochu nešťastné, že se o takových personálních věcech, u těch důležitých úřadů, veřejně diskutuje ve chvíli, kdy vstupuje do hry trestní právo, případně kdy je podezření, že jsou nějaké trestně právní věci špatné, protože ten úřad fungoval, a je předmětem kritiky dlouhodobě. A především za to, jak pozdní má reakce na stížnosti podnikatelů, čímž umrtvuje byznys. Typický příklad je, že jste ve výběrovém řízení, vyhrajete nějakou veřejnou zakázku, ten druhý v pořadí se odvolá, a trvá to, dříve to trvalo, ještě za předchůdce, pana Rafaje, 6-12 měsíců. Dneska standard, rok a více, čili ten úřad už jenom proto, jak si na něj stěžují podnikatelé, že jim brání ve výkonu jejich podnikání, by měl být předmětem kritiky už dlouhodobě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Úřad sám o sobě.

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex:
Úřad sám o sobě a člověk, který ho reprezentuje. Bohužel, my tady mluvíme o tom, že panu Rafajovi udělali před časem domovní prohlídku, že tam našli nějaké obálky a v obálkách nějaké peníze, dohromady dva miliony, on říká, že to byly úspory, a tak dále, a tak dále. Je to trošku zástupný důvod, a já myslím, že je to špatně, že by se primárně mělo jednat o tom, jestli instituce, v jejímž čele je, funguje nebo nefunguje. A tahle ta funguje špatně, protože brání byznysu u nás.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Antimonopolní úřad rozhoduje o miliardových tendrech, o obřích fúzích firem a tak dále. Co je tedy na tom nastavení samo o sobě, jak říkáte, pane Pečinko, špatně? Nebo nedostatečně.

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex:
Já Vám řeknu příklad jednoho svého známého, který vyhrál tendr, tedy veřejné výběrové řízení na propagaci určitého druhu výrobku. Ten druhý v pořadí, jak se to úplně běžně dělá, za ním přišel a řekl, buďto mě dáš subdodávky na toto výběrové řízení, nebo se odvolám k ÚHOSU, Protimonopolnímu úřadu, a tam to bude ležet rok, a ty se k té zakázce nedostaneš. Tak on řekl, odmítám být takhle vydírán, skutečně se to tam dostalo, a ta zakázka byla přesně na ten rok, on se k ní rok nedostal, a pak ta zakázka propadla. Tyhle ty věci se stávají zcela běžně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A proč se stávají?

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex:
Proč, nejsou tam dány přesné termíny do kdy se určité věci mají zprocesovat. Využívá a zneužívá se děr v zákonech a tak dále, a tak dále, celá ta instituce by se měla zfunkčnit, zprůchodnit, protože ta instituce je od toho, aby dodržovala nad férovostí hospodářské soutěže, nikoli aby zdržovala podnikání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:  
Na Hrad se premiér a vicepremiér vypraví až po vládní dovolené, což by mělo být někdy v polovině srpna. Prezident Miloš Zeman už ale dříve řekl, že ctí presumpci neviny, že prostě důvodem pro případný Rafajův odchod by měl být až pravomocný rozsudek. Co tedy, asi, z Vašeho pohledu, může přinést?

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex:
Z mého pohledu by premiér a vicepremiér měli otevřít diskusi o tom, jak skutečně funguje ten úřad, a tyto trestně právní věci jsou důležité, ale na té misce vah, evidentně prezident na ně nechce slyšet, takže měli by tam dát i jiné argumenty, aby veřejnost věděla o určitých věcech, a aby se všechno nemuselo u nás řešit jenom tehdy, aby vlastně to řešení toho problému, neměla v rukou jenom policie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kdo nastavil mimochodem ta pravidla, abychom byli úplně v obraze? Toho fungování antimonopolního úřadu.

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex:
Tak já myslím, že ten úřad je v tom to, že je přebyrokratizovaný, je jedna věc, druhá věc je, že část podnikatelů začala využívat a zneužívat tento úřad v konkurenčním boji sama mezi sebou. A proto si myslím, že jestliže premiér a vicepremiér mají chuť s tím úřadem něco udělat, tak by měli udělat něco systémovějšího, měli by odbourat tady tyto věci, aby nebrzdily podnikání, už jenom proto, v jaké hospodářské situaci jsme a budeme, a jaké hospodářské škody tento zbyrokratizovaný úřad vyvolává. Ten úřad je tu pro nás, ne my pro úřad, to je ta optika, která se úplně změnila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Americký prezident Donald Trump se včera poprvé zmínil o možnosti odložit letošní listopadové prezidentské volby, přestože datum je zakotveno v zákoně, a v této souvislosti uvedl, co korespondenční hlasování bude zneužito k volebním podvodům. Mimochodem už před měsícem v Arizoně svým příznivcům řekl, že to podle něj budou nejvíce zkorumpované volby v historii naší země. V jakém ohrožení jsou případně naše krajské volby, a také hlasování do třetiny Senátu, v souvislosti s pandemií, a možná se bude volit, nebo někteří by museli, nebo chtěli volit v karanténě.

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex:
A to k těm Trumpovým argumentům přidám ještě jeden, který se u nás frekventuje, se kterým přišel myslím ministr vnitra nebo ministr zdravotnictví, že by bylo odejmuto hlasovací právo těm, kdo by byli v karanténě. Já myslím, že jsou to strašně choulostivé věci, protože tím, když odejmete volební právo části lidem, třeba malé, nebo posunete volby, tak dramaticky rozhodnete o jejich výsledku, my už jsme to zažili, když v září 2009 měly být předčasné volby, a Ústavní soud tehdy, za nějaké politické konstalace řekl, že ty volby nebudou, že budou až v řádném termínu, o tři čtvrtě roku později. A tehdy byla absolutně jiná situace, byly jiné preference v průzkumech, a ty volby dopadly úplně jinak. Takže posunutím termínu můžete úplně změnit, bude jiná nálada ve společnosti, a vy je můžete změnit. No a u nás dnes se připravují zatím takové tři možnosti, jak to udělat. Jedna je volba v zastoupení, že byste Vy pověřila svého manžela, někoho, že by za Vás šel k té volební urně. Druhý je, že budou speciální okrsky pro lidi v karanténě, kde to budou přijímat lidé v těch ochranných oblecích. A třetím je drive in metoda, že tam přijedete autem, jak to vidíme v Americe. Potom, samozřejmě, se tady diskutuje řadu let věc, o které jste mluvila, v souvislosti s Amerikou - korespondenční volba. Mají to v Rakousku, mají to v Izraeli, a my můžeme porovnávat, co to vyvolá. Ono se to zdá, že korespondenční volba, když si sednete, a třeba na internetu, stejně jako platí, když platíte nějaký účet, tak stejným způsobem odvolíte, že je to vlastně nepolitická zdánlivě věc, ale ona je to velmi politická protože ty politické strany se bojí, že přivedou k urnám nový typ voličů často, a teď neví, jaký typ voličů to bude, a právě z toho Rakouska, které je sousední, má podobné tradice, tak víme, že přivedete většinově k těm volbám aktivní lidi v produktivním věku, kteří nemají, politika pro ně není prioritou, a z určitého pohledu nemají čas k těm volbám jít, nebo nechtějí, neobtěžuje je to, takže nový typ voličů, a teď si ty politické strany říkají, je to náš volič? Nebo to není náš volič? A strany, které se například opírají o lidi v důchodovém věku, tak si říkají, tak my si tou korespondenční volbou vlastně vyrobíme, svým protivníkům, nové voliče.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A není právě cílem, ať už je to volba korespondenční nebo drive in v autě a podobně, v podstatě cílem těch politických stran přimět, aby se těch voleb zúčastnilo maximum voličů. Víme, jak je u nás volební účast, záleží samozřejmě na typu volby, nízká.

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex:
To jo, ale to maximum voličů nebo v tom nadstandardu, který přivedete k tomu běžnému standardu, je vždycky spekulace, kdo to bude, zase, v sousedním Rakousku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A pro koho?

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex:
Sociální demokraté, udělali si průzkum, asi před 10-12 lety, a tam jim vyšlo, že když sníží volební účast na 16 let, tak v té skupině 16-18 let jsou jejich voliči, a že oni to ocení, a že je budou volit, tak to snížili, když byli u moci, na 16 let. Pak byly volby, a zjistili, že ti lidé 16-18, většinově, volí Haydra a Svobodné, takže ty jejich výchozí předpoklady se vůbec nenaplnily, a oni toho pak strašně litovali a podobně, čili chci jenom říct, že vždycky, když přivedete nové skupiny voličské, tak je to výsledkem strašných spekulací, a ty strany se bojí v podstatě no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A jsou nějaké trendy vůbec, ve způsobu, nebo v té možnosti, jak oslovit voliče?

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex:
Já myslím, že ta korespondenční volba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ta je na prvním místě?

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex:
Ano, to je něco, co souzní s naším životním stylem, s naším rytmem, to, jak ještě jsme se báli před lety platit tzv. složenky přes internet, a teď to děláme, tak stejným způsobem bude část lidí určitě volit do budoucna. Tam je jenom ta věc, že ten volební zákon patří mezi ty zákony, na kterém se musí shodnout Poslanecká sněmovna i Senát, tam je různá většina, čili ta shoda musí být napříč spektrem, takže je to o něco složitější, ale je to dobře, protože se to nemůže účelově změnit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A budeme mít, bude mít český volič důvěru v tyto změny?

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex:
Teď je na politických stranách, aby mu to vysvětlily, já myslím, že když politické strany by začaly vysvětlovací akci, proč je nutná korespondenční volba, tak při našich vlastně možnostech, při tom, že je nás 10 milionů, na rozdíl od 350 nebo 330 v Americe, kde ty volební mechanismy nejsou tak vypracované jako u nás, kde to není tak elektronizované, kde se to dá, u nás se to dá velice rychle přepočítat, tak já myslím že, nevidím skupinu, která by šla proti nebo by šla demonstrovat na Václavák proti korespondenční volbě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, pane Pečinko, co vede, vracím se jenom alespoň krátce do Spojených států, co vede šéfa Bílého domu k takovému tvrzení, že by to korespondenční hlasování mohlo být zneužito k volebním podvodům? Pokud je mi známo, neuvedl nějaké důkazy.

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex:
Víte, asi mu dali podklady jeho poradci, a nejvíce negativní příklad byl, určitě si to pamatujete, z Rakouska, před několika lety, když byl volen prezident. Tam tehdy museli zopakovat volby, protože to korespondenční hlasování absolutně nezvládli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslím, že jim, promiňte, i nalepili obálky.

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex:
Ano, ano, byly tam zmatky, chyby, můžeme říct formální, ale byly tam obrovské chyby, a teď museli zopakovat prezidentské volby. A zopakovat prezidentské volby v premiérském systému, jaký je v Evropě, není takový problém, jako by to byl problém. A Američané mají ještě jednu tu bolestnou zkušenost, když byla ta první volba Bush - Gore, a přepočítávaly se hlasy, a už tam se ukázalo, že na tak obrovském prostoru vlastně, a Spojené státy jsou kontinent, to není stát, přepočítávat určité věci, a při tom jejich systému, který není zase dokonalý, je velmi obtížné, a může se stát, že by byl zvolen prezident, a část Ameriky řekne, že to není legitimní, že ho neuznává, a to je pak na úrovni občanské války.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
V krajských volbách v roce 2016 vyhrálo hnutí ANO v 9 ze 13 krajů. Letos, v téměř třetině obvodů nestaví, nemá vlastní kandidáty. Považuje snad krajské volby tedy za mnohem důležitější, pane Pečinko?

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex:
Ty krajské volby najednou, tím svým charakterem, a tou volební účastí, která je minimálně o třetinu menší než ve volbách do Poslanecké sněmovny, spadly do kategorie komunálních voleb. A ty komunální volby, tam začíná platit, že když nemáte, jako kandidát, nějakou dlouhodobější historii, tak je pro Vás politicky výhodnější kandidovat ve velmi neurčitém hnutí, které má další 2-3 subjekty. A do této kategorie začínají spadat taky ty krajské volby, kdy jenom strany s nejsilnějším postavením v tom kraji, jsou ochotny se postavit, samostatně, jako ČSSD, ODS, ANO. Jinak přichází s nějakým neutrálním názvem, a jenom malými písmenky tam napíší, že jsou to ty strany, čili z jejich pohledu oni reagují na změnu volebního chování a myšlení v České republice, kdy pro české voliče, v tomto typu voleb, je více sexy, když to tak řeknu, a volit neurčitá seskupení než vyprofilované politické strany, ale je to také otázka osobnosti, kdo byl zvolen dvakrát, třikrát, nebo v tom regionu, městě, má silnou pozici, tak se nebojí se postavit za stranu, která ho tam vynesla. Ale i tam platí spíš volit toho člověka, než tu stranu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co krajské volby v minulosti přinesly?

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex:
Tak my máme krajské volby teprve od roku 2000, takže ten trend tam jistý je, ale ten trend je jednoznačný, ten trend je od toho, že dříve kandidovaly jenom politické strany, a teď začínají kandidovat seskupení stran, většinou svázané do nějakého bloku, který má nějaký název poetický, méně či více poetický, a voliči to tak chtějí, to není výmysl těch politiků, oni opravdu reagují na změnu volebního chování, myšlení, na dejme tomu únavu, z tradičních, a dnes už i netradičních stran, a lidé hodně chtějí změnu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co bude, podle Vás, jakýmsi light motivem, nosným tématem nebo tématy těch podzimních voleb?

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex:
No to bych chtěl tedy také vědět, protože z volebních bilboardů, a předvolebních programů, to zatím není patrné, vlastně žádný volební program nebyl ještě zveřejněn, sociální demokracie, když teď představovala kandidáty, minulý čtvrtek dala nástřel toho volebního programu, kde ovšem definovala celostátní problémy. Oni tam přišli s motivy jako čtyřdenní pracovní týden, a podobně, které nejdou řešit přes krajské volby, čili byl to takový nástřel už na ty volby do Poslanecké sněmovny příští rok. Takže my ještě přesně nevíme, určitě se tam budou řešit dvě věci, které mají v kompetenci, to jsou otázka školství, hlavně toho středního školství, a otázka zdravotnictví, protože většina krajů má v rukou zdravotnická zařízení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dvě čeští občané, Miroslav Farkaš a Markéta Všelichová, kteří byli v Turecku odsouzeni na šest let a tři měsíce, za spolupráci s bojovníky kurdských milicí YPG, které Turecko považuje za teroristickou organizaci, byli propuštěni na svobodu, odseděli si 3,5 roku a jsou doma, v České republice. Bezpečnostní informační služba, i premiér Andrej Babiš, veřejně deklarovali, že nešlo o žádnou výměnu za finanční obnos nebo jinou podmínku. Jak vidíte celý tento případ, pane Pečinko? Co víme, pokud můžeme vůbec o tom citlivém vyjednávání mezi Ankarou a Prahou?

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex:
Tak to citlivé vyjednávání asi bylo menší, než by se zdálo, ta paní Všelichová na svém Facebooku řekla, že vlastně už rok dopředu věděla ten den, kdy bude propuštěna, i když ona si myslela, že bude propuštěna v rámci toho tureckého právního systému, na tzv. probaci, tedy že nebude propuštěna úplně, že to bude nějaká podmínka, že se tam bude muset někde hlásit, a že bude žít v Turecku, takže ten ústupek toho Turecka, nebo ta laskavost byla v tom, že část té podmínky jakoby si musí absolvovat v České republice, což asi tady neabsolvuje. Tak to je jedna věc, ji v tom Facebooku, i mě, tedy zaujalo, jak se k tomu propuštění přihlásili čeští politici, a různé české zpravodajské služby, a každý vlastně chtěl se k tomu přihlásit, a ukázat na tom, jak se stará o své občany v cizině. Nebudu to komentovat příliš, další věc je samozřejmě způsob, velmi netradiční, způsob, jakým jel i pomáhat syrským Kurdům, protože oni jeli, když s tím panem Farkašem, jeli do toho syrského Kurdistánu, tak o tom dávali pravidelné zprávy na svém Facebooku, a na sítích, takže to bylo takové jako romanticky fanfaronské.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A Turci si toho nemohli nevšimnout.

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex:
No, přesně, přesně, takže ti lidé si odseděli své, je to pro ně poučení, a prostě je to takový střet s tou realitou, v Sýrii je prostě válka, Turci se cítí tou válkou nějakým způsobem územně i jinak ohroženi, a přijíždí tam někdo, kdo říká veřejně na sociálních sítích, že jede bojovat, a oni to chápou, že jede bojovat proti Turkům no, to je celá ta situace, která je velmi nejednoznačná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Turecký parlament mimochodem ve středu schválil návrh zákona, který má více regulovat působení sociálních sítí v zemi. Norma například nařizuje, aby velké zahraniční platformy, sociální, jako třeba Twitter nebo Facebook, měly v Turecku místní zastoupení. Prezident Erdogan, ten už dříve uvedl, že internetoví uživatelé urážejí členy jeho rodiny, nejnověji to byl jeho novorozený vnuk.

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex:
Tak tam jsou dvě věci, jedna věc je, že tyto diktátorské nebo polodiktátorské režimy, chtějí mít pod kontrolou veškerý obsah těch sdělení, co jsou, co vychází v médiích, tak to je jeden aspekt toho, a to si musí ty organizace, které tam působí, rozmyslet, jestli chtějí podstoupit tu ponižující věc, jako například Google v Číně, který má speciální algoritmy, které vlastně mažou určité věc. To je jejich byznys, a druhá věc je, a to je rozumné, že by tyto organizace, jako Facebook a Twitter měly mít zastoupení v té zemi, to je myslím požadavek, který by měly mít všechny země světa, protože oni pobírají významnou část inzerce elektronické, v té zemi, a chovají se zvláštním způsobem, že často mažou příspěvky, často i lidem, kteří si tam například dají placenou inzerci. Čili chovají se velmi nestandardně, vzhledem k tomu, že jsou to vlastně podnikatelské subjekty, nezdaňují v té zemi, tváří se, jsou to technologické firmy, i když jsou to mediální firmy, nepodléhají mediálním zákonům, ta věc je celá složitější, a nedá se redukovat jenom na svobodu slova a nesvobodu slova, nebo na tlak těch diktátorských režimů na ně, protože ten tlak tam samozřejmě je, a současně oni se chovají velmi nestandardně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Pozornost médií je upřena také na osud maďarského zpravodajského webu Index, odvolání jeho šéfredaktora spustilo masivní odchod členů redakce. Jak závažná je tato situace?

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex:
Tak, v Maďarsku ten web Index.hu byl nejčtenější web, byl to nejsledovanější zpravodajský portál, z něhož v té digitální oblasti nejvíce Maďarů stahovalo informace, tam došlo k tomu, že podnikatel blízký Fideszu koupil polovinu firmy, která ovládala inzerci, a chtěl radikálně změnit koncepci, byl znám už tím, že v minulosti takto spacifikoval jedno opoziční médium, reakce na to je, že 90 členů redakce dalo výpověď, ale současně tyto věci mohou být také osvobozující, protože vidíme to na Slovensku, kdy jedna podnikatelská skupina koupila deník Sme, a došlo tam k podobnému odlivu redaktorů, a ti založili deník N, který je dnes jako stále lidmi čtený, a něco podobného chtějí udělat i ti redaktoři, kteří odchází, chtějí vybudovat novou strukturu, a nakonec se tady třeba za rok můžeme sejít a říci, že to bylo velmi osvobozující, že vytvořili vlastně na zelené louce, a dnes to není tak složité vytvořit si své noviny, svůj časopis, v té digitální sféře, a nakonec to může být pro ně osvobozující, a můžou si tam nastavit pravidla, která neměli, můžou získat tím víc svobody. Dnes tam hlavní je, aby je podpořili čtenáři, a ti čtenáři, na Slovensku, ty své redaktory vzbouřené, podpořili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje na závěr dnešního vydání Bohumil Pečinka, novinář, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex. Děkuji za Váš čas, za Vaše názory, a přeji Vám hezký den.

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex:
Vám taky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Na slyšenou se těší Zita Senková, nenechte si ujít další vysílání Českého rozhlasu Dvojka.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.