Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 6. listopadu 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den Zita Senková vás vítá u poslechu pořadu Jak to vidí, pozvání přijal Andor Šándor, bezpečnostní poradce, rada vás vidím, dobrý den.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Já vás také Zito a hezké dobré ráno všem posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Rozebereme například teroristické útoky ve Vídni i v Nice. Lze vůbec zabránit takzvaným osamělým vlkům, jak funkční je systém protiteroristických opatření a zpravodajských služeb a jaké geopolitické výzvy čekají na nového šéfa Bílého domu. Přeji nerušený poslech. Rakouská metropole uctila památku čtyř obětí pondělního teroristického útoku, vraždil mladík narozený ve Vídni, potomek Albánců ze severní Makedonie, policie ho znala jako příznivce takzvaného Islámského státu, který chtěl bojovat v Sýrii. Loni proto dostal 22 měsíců, z vězení byl ale předčasně propuštěn, prošel programem deradikalizace, kde se tedy, pane Šándore, asi stala chyba, známe odpověď na to, proč se to stalo, proč se to stalo zrovna ve Vídni?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
To je těžká otázka, já se pokusím být maximálně stručný. To, proč se to stalo ve Vídni, my máme pořád Vídeň jako město valčíku, město, které nám je historicky velmi blízké pro Slováky, velmi blízké pokud jde o vzdálenost. Je to město, které bohužel v posledních letech dostalo přezdívku kebab Vídeň, je to město, kde ty menšiny narůstají a zároveň se dá celkem dobře říct, že možná politici chtěli, aby Vídeň zůstala pořád tím otevřeným městem, tím milým, možná jedním z nejpříjemnějších na bydlení a možná trochu pozapomněla na to, že někteří z toho co vytváří ten název kebab Vídeň, mohou být nepřátelští.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale to je třeba člověk, teda byl, který se ve Vídni narodil, vyrostl, absolvoval školy.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Tady je problém asi u všech takových, kteří se rekrutují z druhé či z třetí jaksi generace těch lidí, kteří tam přišli poprvé, ti jeho rodiče, ti Albánci ze severní Makedonie zcela nepochybně přišli do lepších podmínek, jinak by tam asi nechodili, ale měli se lepší. Problém je, že ti jejich synové, vnuci, už to necítí, oni neví, jaké byly podmínky v té severní Makedonii. Oni neví, jaké měli podmínky ti rodiče, než odešli do Rakouska a mají pocit mnohdy oprávněný, že nemají stejné podmínky jako ti Rakušané, a to není jenom u Rakouska, to stejný u těch druhých, třetích generací, ve Francii, v Belgii, ve Velké Británii a v tom je asi to, čemu my jako pořád nechceme rozumět, protože oni se nejsou schopni i z tohohle pohledu dobře integrovat a nejsou schopni se prostě s jistou většinou, protože jí pořád asi také něco vyčítají, něco jí závidí, mají ten pocit vlastní frustrace, neschopnosti se řadit, uplatnit, být šťastný, mít peníze, mít nějakou budoucnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jakou roli tady hraje bezpečnostní služba, policie, složky, protože rakouské úřady alespoň podle médií včas varovali kolegové ze Slovenska o tom, že se tam tento vrah pokusil koupit munici, jinými slovy jak postupovat vůči lidem, kteří už jsou nebo byli v hledáčku tajných služeb, v drtivé většině u těchto tragédií pak slýcháme, že pachatelé byli známí, měli záznam v rejstříku a že dokonce bezpečnostní složky takové útoky čekají.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Já obvykle bývám shovívavější, neboť pocházím z prostředí, které se nabízí ke kritice, ale v tomto případě a vidíme to už od úterka, je tu snaha vídeňské nebo rakouské části bezpečnostního systému vyvinit se. V situaci, když máte člověka, který takzvaně prošel rehabilitačním nebo deradikalizačním procesem, to je samozřejmě otázka, do jaké míry je byl schopen podvést, do jaké míry mu naskočili, do jaké míry je to také pravda, že skutečně byl čistý, ale máte tu varování od SISky, což je slovenská zpravodajská služba, která říká, že tento člověk se pokoušel neúspěšně nakoupit munici a má to tu množinu, která se sestává ze tří zásadních věcí, člověk, který chtěl bojovat v Islámském státě, člověk, který byl odsouzen a prošel vězením a nemůžeme si nikdy být jisti, jak ten proces jeho nápravy dopadl a máme tu potvrzení od tajné služby, že se snažil nakupovat munici, a to byla munice do, do těch útočných pušek AK 47, tento člověk neměl zůstat mimo hledáček, říká se, že v Rakousku je asi 80 lidí, kteří chtěli bojovat v rámci Islámského státu buď v Sýrii nebo Iráku. Je to velký počet, kdybyste měla říct, že bude každodenně sledovat pěšky a podobně, to je obrovský počet lidí, který to musí dělat, ale tady se nám sešlo několik věcí, věcí najednou. Je také docela možné, že ten člověk poslední tři měsíce nevykazoval vůbec žádnou negativní činnost, a protože, jak policie tak té tajné služby mají mnohem víc věcí na sledování, než jenom to tak možná zrovna ho nechali chvíli na pokoji a došlo k tomu, k čemu došlo a poslední věc veškerá opatření na omezení bezpečí, omezení jaksi osobní svobody, odposlechy, sledování a podobně, musí schvalovat soud, anebo nějaký příslušný ministr a ten soud minimálně vám to prostě neudělá, aniž máte nějaký důkaz, aniž máte něco, čím toho soudce přesvědčíte, žijeme v demokracii, tak je to správně, prostě policie i tajné služby musí pracovat tak, aby byly schopny přinést důkazy tak, aby těm omezením, která se vydávají, aby opravdu to bylo podloženo, jinak se můžeme dostat do systému, který jsme zažili, kdy minulý režim zavíral lidi jenom proto, že se mu nelíbili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je tedy klíčové, pane Šándore, jak je nastavený ten systém protiteroristických opatření, jak jsou efektivní zpravodajské služby a také, jak funguje spolupráce těch bezpečnostních složek, jak uvnitř státu, tak i na té mezinárodní úrovni mezi jednotlivými zeměmi.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Tak ta mezinárodní spolupráce zpravodajská já jsem v ní začínal v 95., tedy tak vím, jaké má slabiny, vím, jaké má jaksi limity, je potřeba říct, že neexistují spřátelené zpravodajské služby, ale pouze zpravodajské služby spřátelených zemí, že tam jsou limity, také prostě nemáme všechno pod kontrolou, nedémonizujme si zpravodajské služby, nemysleme si, že CIA, Mossad nebo GRU nebo FSB, to je jedno koho budeme jmenovat, abych nezapomněl na Angličanech /nesrozumitelné/ nebo, že má všechno pod kontrolu, není to tak, těch lidí, kteří nám chtějí ublížit, je podstatně víc než těch, kteří nás mají před nimi chránit a ti, kteří nás mají před nimi chránit, mají ještě řadu jiných dalších, dalších úkolů a znova je to o té důkazní jistotě. Já, když jsem pracoval ve Velké Británii, tak my tam říkali, my víme o těch, kteří patří k Irské republikánské armádě, to jako není problém, ale my je nemůžeme zavřít, protože nám je soudce pustí, my nemáme důkazy. Tohle je problém trošku v té rovině, že ti lidé, kteří to proti nám jak si oslují, nejsou vůbec hloupí, vědí, že po nich všichni jdou, jsou opatrní, dodržují pravidla konspirace, pokud je to člověk, vy jste ho v úvodu zmínila, takzvaný osamělý vlk a neprojevuje svoje frustrace na sociálních sítích, nejde a nekoupí si 3 metráky hnojiva, aby z toho pak někde na dvorku vyráběl výbušniny, tak uniknete pozornosti, vzpomeňte si v tom bostonského maratonu oni si koupili papiňáky, když si koupíte dva papiňáky, dáte do nich šrouby jako, koho to napadne, že chcete něco spáchat, žijeme ve světě, který je velmi složitý a budeme s tím konfrontováni pořád.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Další otázka se nabízí, jak se pracuje s těmi komunitami přistěhovalců, například v Německu je terčem kritiky dlouhodobě fakt, že nové migranty třeba nastěhovali do již problematických sídlišť, tam kde už byly problémy třeba s jinými etniky, s Bulhary, Turky, oni měli problémy mezi sebou, takže vlastně od počátku byli ti nově příchozí uprchlíci, migranti v podstatě vyčleněni z německé společnosti.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Když pomineme vůbec princip té migrace, tak si vzpomeňme na ty roky 15, 16, jestliže chodí 20 000 běženců do Mnichova každý den, tak nemáte žádnou šanci jakkoliv nějak někam distribuovat, tak logicky jak to třeba dělají ve Švýcarsku, přijdete, ve Švýcarsku vám řeknou, kde budete bydlet, vy tam půjdete, když nechcete, tak vás, vás prostě vyhodí, takhle ten systém příchodu 20 000 lidí prostě není, máte pravdu ty komunity jsou natolik velké, jsou natolik jaksi propojené, natolik vzdálené od té většinové společnosti, když se podíváte v Berlíně, jsou turecké čtvrti, kde není nic než tureckého, turecká televize, turecké noviny, turecké rádio, turecké obchody, žijou si svým vlastním životem, jsou čtvrti Molenbeek, Santini v Paříži a podobně, do kterých se policie údajně bojí i ve dne, no tak to je přesně jasná, to jsme se prostě jsme aplikovali, vzdali jsme se té role státu, aby kontroloval to, co, to co má. Dneska snažit se tam dostavit nějakého většinového radu, který tam bude teďka v té muslimské komunitě vykládat, jak by to měli dělat, bude to asi taky špatné, prostě ty, ta, ta, ta první generace, která přišla do těch zemí, Turci v Německu postavit automobilový průmysl a podobně. Němci se domnívali, že se vrátí zpátky. Oni tam ale zůstali, všechny tyhle ty první komunity ty byly relativně bez, bez problému, protože opravdu měli lepší využití, ale pak jsme zapomněli na ten další vývoj, nechali jsme to být, dneska to je velmi obrovský problém, který, který nevím, jak se bude řešit a takové ty silové výkřiky proti, proti té muslimské komunitě vidíte jak, jak vyvolávají protesty po celém světě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co to znamená na straně druhé pro ty muslimy, kteří jsou integrovaní, kteří pracují, jsou bezproblémoví, například jednoho zraněného policistu ve Vídni přitom teroristickém útoku zachránil i původem Turek a Palestinec, ono se vždy píše o pachatelích, o těch vrazích, ale málokdy se píše o těch tisících bezkonfliktních lidí, kteří nemají problémy se zákonem, kteří platí daň.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Jejich problém je v tom, že hodíme všichni všechny do jednoho pytle a říkáme, že téměř dvě miliardy věřících muslimů jsou všechno šmejdi, promiňte mi ten výraz a tím přispíváme jenom k tomu, že je radikalizujeme, vyjádření jednoho politika nedávno České republiky, abychom zakázali Islám v Česku, že všichni ti muslimové odejdou, většina z nich má české státní občas, kam, to jsou takový nesmyslný věci, který jenom budou radikalizovat ty normální a ty co už jsou opravdu zradikalizovaný, tak ty úplně přesvědčí, že vlastně to co jim říkají ty imáni různě, čím jsou vyplachovány jejich mozky při těch různých náboženských seancích, tak je vlastně přesvědčí, že to je pravda, že s nima většinová společnostech nechce žít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Francouzský prezident Emmanuel Macron před pár dny vyhlásil jakýsi plán na deradikalizaci Islámu ve Francii, takovou řekněme válku vůči radikálnímu Islámu a oznámil také výchovu francouzských imámů, aby do Francie nezasahovali nebo nebyli jaksi importování imámové třeba ze Saúdské Arábie nebo z jiných zemí, je toto třeba cesta?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Je to určitě cesta, já se jenom ptám, proč musel Macron čekat, měli jsme Charlie Hebdo, měli další útoky, 150 mrtvých, najetí autem v Nice 80 mrtvých, na co pořád čekají ti politici, na co pořád jenom vyprávějí ty vznosný hesla o tom, jak se semkneme, jaksi nenecháme vzít naše svobody a podobně. Mimochodem na Facebooku na Twitteru vám mažou příspěvky, dokonce mažou příspěvky prezidenta Trumpa a mluvíme o svobodě slova, tak jako buď budeme opravdu konat, anebo budeme pořád v situaci, v jaké jsme pořád, to se bude opakovat za 10 let klidně znovu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ve studiu bezpečnostní poradce Andor Šándor, se kterým otevřeme další téma nebo spíše drama. Sčítání hlasů v amerických volbách, které nekončí, ale evidentně vrcholí. Joe Biden vyzývá k trpělivosti, Donald Trump bez důkazů prohlašuje, že hlasování provázely podvody. Co na to říkat, pane Šándore, s jakými pocity sledujete tento souboj?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Je to, je to až žalostné, jestliže země, která je považována za jednu z kolébek, řekněme, i jakou jistotu demokracie, tak její prezident zpochybňuje ten demokratický akt těch, těch voleb, že tam dochází k podvodům, jak asi Spojené státy budou komentovat příští volby v některé zemi, které se jí evidentně nelíbí, budou říkat, že se tam falšují volby, třeba v Bělorusku, tak jako běloruský prezident dneska má krásnou, krásně nabito, aby ukazoval, koneckonců to není tvrzení jen tak někoho, tvrdí to prezident, co si asi myslí Putin s radostí nebo Si Ťin-pching o tom, co se jaksi v těch v té, v té zemi děje, je to krásně v těch autoritářských režimech, krásně pro vlastní občany, když řeknete, podívejte se, co se tam děje, není to přece jenom lepší u nás, kde ta stabilita je tady, prostě to tu funguje, vy to nahážete, my to spočítáme, tak jak potřebujeme, když to úplně odlehčím, je to, je to, je to špatně a kdokoliv z nich vyhraje, tak bude mít problém s tou společností, která je sice rozdělená, není to až tak dramatické, když si vezmete, že Trumpa volilo čtvrtina Afroameričanů, což je v zásadě s rozporem se všemi predikcemi, Hispánci pomohli Trumpovi k Floridě. To je další prostě důkaz toho, že se řada různých předpovědí mýlila, ale dovolte mi říct jednu věc, jestli to dopadne, tak jak to vypadá, že to dopadne tak Donald Trump si zasloužil prohrát, ale Joe Biden si nezaslouží vyhrát.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
No, protože mně to přijde tak, jestliže takováto země není schopno vygenerovat jiné kandidáty než tyto dva, tak je to něco, co vás přece jenom, přece jenom musí jakoby, říct, to přece není možné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A proč není schopna tedy vygenerovat jiné další?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Já prostě nevím, jako tak u té demokratické části tam je ta snaha pořád zachovat ten establishment, všechno směřováno k tomu, k tomu nějakému divnému pokroku, který se tam snaží někdo, někdo razit, ani já nechci říct Joe Biden je veskrze špatný, to určitě ne, je to člověk, který 50 let seděl v senátu, který prostě s tím establishmentem na to je spjatý, na druhou stranu u vládnoucího prezidenta po prvním termínu tak v té straně si nepamatuju, že by někdy změnili kandidáta, že by šel někdo jiný a je pravdou, že Donald Trump výrazně má problém v tom, jak vystupuje. To, jak vystupuje, tak mnohem jaksi stírá a dává to té opozici a médiím šanci poukazovat pouze na jeho chyby, ale on není jenom úplně neúspěšný prezident.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na Twitteru Donald Trump napsal s legálně odevzdanými hlasy jsem jednoduše vyhrál. O výsledku by podle něj měl rozhodnout Nejvyšší soud, který má momentálně republikánskou převahu, pane Šándore, co z voleb zřejmě vyplyne, ať už zůstane Donald Trump nebo to bude nově Joe Biden, pro země jak už jste se zmínil o Číně, dále třeba Rusko, Írán, Severní Korea, Izrael, země blízkého, středního východu, je tady celá řada témat, mocenských, obchodních, jaderných ambicí.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Jako to bude samozřejmě problém i pro Joe Bidena, když bude Joe Biden prezident, tak jeho vztah k Íránu nebude tak dramatický, protože on byl spoluúčastník té dohody, kterou podepsal Barack Obama. Biden nejspíše přitvrdí ještě více proti Rusku, protože za Obamy byly sankce vůči Rusku větší než za Donalda Trumpa, byť Putin na videu si sliboval, že to jsou sociální demokraté a mají blízko k minulým komunistům, bylo to takové trochu jaksi úsměvné. Joe Biden bude smířlivější vůči Evropě, bude smířlivější, pokud jde o transatlantické vazby. Bude smířlivější k alianci, byť si neříkejme, že máme vyhráno a nemusíme zase platit ty snahy, aby evropští členové platili do aliance více, než aby se nevezli, tak to jsou tady delší dobu, to není za Trumpa, Trump akorát pohrozil, že nebude platit to, Američani nebudou hlídat, což bylo bezprecedentní takto nahlas provedené vyjádření, vůči Německu bude zřejmě smířlivější, vůči Číně tam on bude muset zachovat některé věci, jako je, jako je Huawei a tyhle ty věci možná, že ta politika Joe Biden je takový, bude taková uhlazenější, bude taková příjemnější, bude taková, řekněme, lépe skousnutelná. Donald Trump, přestože je to takový člověk, jaký je, tak pokud by vyhrál tak určitě bude chtít vstoupit do dějin jako a úspěšný prezident úspěšný prezident nemůže všechno rozmlátit a nemůže ten národ úplně jaksi rozdvojit tak, aby byl každý na jedné straně barikády, bude určitě tvrdý dál na, na Írán, bude pokračovat v podpoře postavení Izraele, tady je potřeba mu přičíst jaksi velkou zásluhu na tom, že se navázaly diplomatické vztahy s emiráty, s Bahrajnem, navážou se Súdánem. Další země budou pokračovat, to je určitě, to je určitě jaksi pozitivní, bude tlačit na alianci, tak jak tlačil předtím. Po mém soudu největší hotel, když by bylo Německo, kterému obzvlášť leží, leží v žaludku. Bude to tlak proti Nord streamu, protože je potřeba, aby Německo a Francie kupovaly možná 4× dražší, ale zkapalněný plyn ze Spojených států a nikoliv z Ruska, jako já myslím, že oba budou mít stále nějaké problémy, ty nezmizí, akorát ten způsob jejich řešení bude jiný a zůstává tady Kim Čong-un, který samozřejmě má tu obrovskou výhodu, že si řekne, jsem tu za Biden nebo jsem to za Trumpa, budu tady i po Bidenovi, má tu výhodu, že ho nikdo nebude vyzývat, takže on má času v podstatě víc než tito prezidenti ve svém úřadě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
S bezpečnostním poradcem Andorem Šándorem obrátíme pozornost na Slovensku. Tamní policie zadržela svého bývalého prezidenta Gašpara, i šéfa bývalého šéfa Národní kriminální agentury, co se děje na Slovensku, pane Šándore?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Já myslím, že to je, to co vidíme naprosto bezprecedentní ukázka toho, jak ten systém byl prolezlý tou rakovinou těch lobbistů, že ti lobbisté a ti politici, kteří mají zájem, tak to tlačí, tomu rozumím, ale že policejní prezident, ano on byl švagrem nebo je švagrem otce /nesrozumitelné/ toho nitranského podnikatele, ale i další, že prostě se nechají koupit, to je ukázka toho, jak skutečně ta ryba smrdí od té hlavy, ale smrdí strašně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jenom doplním, že akce podle serveru Aktuality Sk podle všeho souvisí s policejní akci Boží mlýny, při té kriminalisté už zadrželi bývalého šéfa kriminálního úřadu finanční správy Ludovíta Makoa, prokuratura ho vyšetřuje mimo jiné kvůli propojování mafie s vládou také bývalého příslušníka Slovenské informační služby Františka Béma, takže boží mlýny.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Doufejme já už, já si umím představit, jak v řadě možná ještě aktivních politiků na Slovensku teďka jenom trne jaksi, kdo bude dál hovořit, že ten, ta akce, očista je na základě toho, že někteří z těch, které jste jmenovala začali, začali spolupracovat, je otázka, zda bude spolupracovat i Gašpar a podobně. Tady se ukazuje, že to propojení bylo opravdu jako velmi silné a že, že to je dobře, že se to konečně zvedlo, že se to jaksi vyčistí všechno a že to bude mít na tolik odstrašující efekt, že k takovému propojení, takto brutálnímu propojení už na Slovensku, na Slovensku nedojde, já tomu docela fandím, nejsem sice naivní, bude tam samozřejmě soudy, důkazy a podobně, když jsme se dočkali toho, co jsme se dočkali soudu s Kočnerem, můžeme se dočkat čehokoliv, ale pokud takto vysoce postavení lidé na straně zákona, a to jak té soudní moci a jaksi prokuratury slovenské a špiček policie, to si myslím, že je, to je ale, ale Cosa Nostra ala Sicílie, to je prostě něco, co je neuvěřitelné a je to jenom vedle nás. Otázkou je, zda si můžeme klidně použít, položit jednoduchou otázku, je opravdu Slovensko místem takového svinčíku a Česko bylo vždycky jenom místem takového jaksi krásného nabývání a všeho je u nás krásně, je otázka, zda to bude mít i nějaký vliv v těchto končinách nebo ne, já to neumím predikovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A propo zmínil jste se o mafii, ať už Cosa Nostra nebo jiné organizace tohoto typu, v médiích se v poslední době objevuje několik článků, analýz, jak právě tyto mafiánské struktury nejenom v Itálii profitují i z té pandemické situace, z těch restrikcí, že mafiáni měli pomáhat, v uvozovkách, skupovat různé krachující podniky a investovali třeba do pohřebnictví a podobně a že často jsou prý podle různých komentářů za organizací různých protestů právě proti zostřujícím se opatřeným.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
No, protože protesty proti hostujícím opatřením budou prodlužovat ta opatření, na kterých oni profitují, to je logické, je zvláštní, že ano v každé krizi něco umře a něco nového naroste, je zvláštní, že tihle lidé se dokážou dostat na špičku toho, že vycítí tu příležitost, kdy velká většina národa trpí, tak tito v tom vidí úžasný způsob, jak se obohatit a ještě to dělají tak, že těm lidem pomáhají a že i možná dost lidí tomu věří, že jim pomáhají, je vidět, že za staletí, co se to tam rozvíjelo, to mají opravdu velmi dobře zmáknuté, já bych jenom strašně nerad, aby se to někdy dostal k nám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná na závěr, pane Šándore, ještě zaregistrujme nález Nejvyššího kontrolního úřadu, který prověřoval zajištění kybernetické bezpečnosti v České republice v letech 2015-2019, podle té zprávy kontrolorů spolupráce Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a ministerstva vnitra sice funguje, ale je nastavena jen na neformální úrovni, probíhá ad hoc, také podle kontrolorů chybí přehled o výdajích, řada ministerstev nemá dobré zabezpečení, tam jde o spolupráci na akčním plánu národní strategie kybernetické bezpečnosti.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Já myslím, že my jsme v tomhle tom na jednu stranu nebyli úplně na tom špatně. Problém je, že část těch firem a státních institucí je na to relativně dobře a část je na tom relativně, relativně špatně, to jsou podle mé dvě věci. Jedna je to technická část, kdy tomu čelíte tou technikou, kterou máte, včetně zálohování těch dat, které jsou naprosto nutné k tomu, když přijde k tomu útoku, ale hlavně i zakázání těch uživatelů a ti uživatelé pořád si myslím, že nejsou dobře připraveni, aby to nezneužívali tu práci na těch systémech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pohled bezpečnostního poradce Andora Šándora, já vám za to děkuji, mějte se hezky, na slyšenou.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Děkuju za pozvání budu těšit, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zita Senková přeje příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.