Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 5. března 2020

5. březen 2020

Hostem byl bezpečnostní analytik Andor Šándor.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Dneska je ve studiu generál v záloze, bezpečnostní poradce Andor Šándor. Dobrý den.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
Hezký den Vám i posluchačům.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
My dnes budeme mluvit o tom, jakou hrozbou jsou tisíce běženců, které nechal turecký prezident Erdogan proudit k turecké hranici, jak české orgány zvládají komunikaci kolem koronaviru a kam mohli proudit informace získané při kybernetickém útoku na počítače Správy Pražského hradu. Příjemný poslech přeje Věra Štechrová. Na tureckých hranicích je rušno a to na obou stranách, na hranicích mezi Řeckem a Tureckem trvá napjatá situace kvůli tisícovkám migrantů, kteří se pokouší dostat do Evropské unie potom, co Ankara přestala uprchlíkům v cestě na západ bránit, na jihovýchodní hranici se Ankara snaží kontrolovat široký pás území v Sýrii, navíc se podílí na bojích v syrské provincii Idlib, odkud utíkají do Turecka další Syřané. Pane Šándore, jak spolu souvisí dění v Sýrii a jednání tureckého prezidenta Erdogana, který přestal bránit běžencům na území Turecka, právě v cestě k řeckým hranicím?

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
Tak já nevím, jaký je přesný poměr, další vlny uprchlíků, kteří mohou být generováni ze snahy Bašára Asada poměrně legitimní a logické ovládnout celé své území, to znamená dobýt i tu provincii Idlib a samozřejmě, tzv. humanitární odpověď turecké armády, kdy Erdogan nasadil možná jednotky v síle divize, což je velký počet a těžkými zbraněmi prostě likviduje vojska Bašára Asada, a z toho se mohou samozřejmě generovat lidé, kteří se bojí o svůj život. Pak je potřeba si říct, že v Idlibu se nám nashromáždila velká skupina, teď mi promiňte ten výraz, těch největších islamistických šmejdů, kteří byli postupně vytlačováni, tak jak ofenziva syrské armáda pokračovala, a vždycky, s ohledem na možnou humanitární krizi, tito lidé jaksi jim bylo dovoleno, včetně rodinných příslušníků, odejít, ale teď jsou zde centralizováni, a my nevíme, kam půjdou. Všechny zřejmě Erdogan nevyveze do Libye, kde by měli bojovat po boku jaksi legitimní vlády, proti maršálu Haftarovi, někteří mohou se vrátit zpátky v této vlně do Evropy, což je velký problém. Zároveň prezident Erdogan pouští migranty, pokud jsem měl možnost vidět ty záběry v televizi, tak to nebyli jenom Syřané, to byli také Afghánci a Íránci. U těch Syřanů je potřeba říct, že v jistém množství ti lidé, kteří utíkají z míst, kde jsou ohroženi na životě, se budou snažit jít do takového prostoru, kde budou mít bezpečí a po skončení konfliktu se vrátí zpátky, kdežto to, co vidíme, co má snahu se dostat do Evropy, to jsou lidé, kteří z různých důvodů už tam nechtějí žít, chtějí žít někde v lepším, bez ohledu na to, jaké má úmysly prezident Erdogan, my tu máme základní tři chyby, tři problémy. Za prvé, migrují k nám lidé z dvaceti zemí světa a migrace není nic nového, je to jev poměrně tak starý, jako je lidstvo samotné. Máme tu řadu rozbitých zemí, na některých nepěkných stavech těch zemí jsme se vojensky podíleli my, když říkám my, tak to je západ, ke kterému Česká republika samozřejmě také patří, a zároveň máme obrovskou hranici, myslím tu jižní, kterou neumíme chránit, nemáme na to síly a prostředky, nejsme se schopni dohodnout na tom, jestli Frontex má mít 1 500 osob, což je úplně strašně málo, to každý, kdo má jenom elementární znalost řeckého pobřeží, tak ví, že kdyby se, já to teď trošku přeženu, dali dva příslušníci Frontexu na každý řecký ostrov, tak už nikde žádný jiný nevybyde, nejsme schopní říct, co teda vlastně s těmi migranty bude. Tady se ukazuje, že Evropská unie není schopná se dohodnout, co s těmi migranty, jestli je tu chceme nebo je tu nechceme, pokud je tu chceme, tak jaké, jakým způsobem, protože opakovat známé Syřané vítejte, Angely Merkelové.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Rok 2015.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
Něco už jaksi není možné, no tak skončíme tím, že nemáme ani obranu, ani společnou politiku, a ten černý pešek, ten Černý Petr zůstane tu v Řecku. Řecko, které se nepodílelo nijak na rozbití Sýrie, které se nepodílelo nijak na konfliktu v Iráku, které se nepodílelo na libyjské krizi, a ti migranti zůstanou tam a Řecko bude volat, pomozte nám, buďte solidární, a my jim, Řecku vzkážeme, jo, to je váš problém, my je prostě nechceme a budeme se tu vnitřně dohadovat, co s těmi lidmi dál, a na tom se, po mém soudu, bude velmi vážně štěpit Evropská unie, protože na tento obrovský problém, který ohrožuje jaksi její podstatu, nemá schopnost, vůli, dosáhnout nějaké společné politiky. Já teď řeknu něco, co možná bude znít ne úplně třeba možná realisticky, ale nechápu, proč nevyjednává Evropská unie se Severoatlantickou aliancí, já musím podotknout, že v Severoatlantické alianci sedí stejný prezident Francie jako v Evropské unii, o tom, aby se využily vojenské kapacity Severoatlantické aliance, na ochranu jižního pobřeží, takhle bychom skutečně si Evropu ochránili, a abychom mohli mít to, že to právo, že si vezmeme ty lidi, kteří se k nám hodí, kteří tu mohou být integrováni a kteří neohrozí naši bezpečnost.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Šéfka Evropské unie Ursula von der Leyenová nedávno řekla, že ta situace na řeckých hranicích není jenom problémem Řecka, že to je teda zodpovědnost Evropy, jako celku, ale co je za tím? Jaká reakce evropských států se teď dá čekat?

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
Já nevím, ale já Vám řeknu trochu reakci jinou. Když asi před rokem a půl Italové řekli, že je potřeba, abychom si od nich vzali nějaké uprchlíky, tak reakce byla samozřejmě taková, že žádné nadšení nebylo, když Italové řekli, že budou posílat vlaky na sever, tak Rakušani řekli, že zablokují Brenner, to je přece ukázka realistické politiky Evropské unie. Pokud tu nebude shoda na tom, zda skutečně, a v jakém počtu, tak tu budou potom země, jako jsme my, Slovensko, Maďarsko, Polsko, které striktně odmítají kohokoliv brát a bude to prostě v situaci, v jaké to je, a když na to přijde, tak jsme schopni zablokovat početní rozšíření Frontexu, možná i některými politickými kroky, návštěvami a podobně, podporovat nezřízené choutky prezidenta Erdogana pokud jde o jeho ambice na severu Sýrie a podobně, myslím si, že tady by ta společná politika měla být, protože to v konečném důsledku ohrožuje celou Evropskou unii a ten dopad na občany, je tady evidentní, minimálně v Česku v pozici, že se bojí.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Já ještě zůstanu u prezidenta Erdogana, on tedy zjevně má, i vnitropolitický problém, právě kvůli uprchlíkům, což se Turkům přestává líbit, ten počet je tuším přes 3,5 milionů lidí.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
Asi tak no.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
A on se snaží udělat ten bezpečnostní pás podél své hranice se Sýrií, kam by se právě ti uprchlíci přesouvali, to se zdá, se úplně nezdařilo.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
No já myslím, že tou ofenzívou Bašára Asada to skončilo. Musíme si ale říct jednu věc, my sankcionujeme Rusko za to, že uzavřelo Krym a koukáme se na to, jak Turecko vesele jaksi řádí na severu Sýrie, nezávislého státu, vytváří si tam nějaké pásmo, kdy se na tom dohodne jenom s Ruskem, žádná rezoluce Rady bezpečnosti OSN tady vůbec není, a samozřejmě, já chápu Turecko, že ten problém s těmi uprchlíky je pro ně vážný, že vnitropoliticky to už dávno nemá tu podporu, ale zároveň prezident Erdogan chce těmi Syřany, které nevím, kam umístí, protože tam žádná pořádná infrastruktura není, rozmělnit kurdskou populaci tak, aby přestala představovat ten problém, který on vnímá, protože je to jedna z hlavních obsesí Erdogana na Blízkém východě, jakákoliv emancipace syrské populace, a šlo to dokonce tak daleko, že Američané jim prostě dali volnou ruku, aby si tam dělali téměř co chtěli, a Rusové to s nimi vyjednávají tak, aby podporovali roztržku Turecka se Spojenými státy, aby se nevrátilo Turecko zpátky, Američané, se mi zdá, že povolí Turkům cokoliv, jen když to povede k uchování jejich základny v Incirliku, a tohleto jsou prostě jaksi praktické dopady politiky, která nemůže přece vygenerovat nic rozumného, nic, co by vedlo k tomu, že ta situace na Blízkém východě, by se jaksi uklidnila, potom když si vezmeme vojenské angažmá Erdogana v Libyi, to přece je vzhledem k vzdálenosti a těm všem věcem, poměrně náročná věc, a tam se s tím Ruskem může střetnout a myslím si, že pro Evropskou unii přece nemůže být dobré, aby vlastně výsledek toho, co uvidíme na Blízkém východě, závisel od dnešní schůzky Erdogana s Putinem v Moskvě, mě to přijde, že jsme v roli skutečných statistů, kteří se jenom dívají, jak jde běh věcí kolem nich, copak to by tak nevadilo, kdyby ty negativní dopady se tu potom neprojevovaly, ty tady přece jsou, tak si nenamlouvejme, že to, co se tam děje, je všechno v pořádku a že to máme pod kontrolou. Myslím si, že, tady je ještě problém, Evropská komise možná něco vymyslí, ale Evropská rada, kde zasedají předsedové vlád a prezidenti.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
A každá má svůj zájem.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
Má svůj zájem a rozbije to té Evropské komisi, takže výsledek je zase, že všichni řeknou, a ta Evropská unie není schopna vůbec nic udělat, ta Evropská unie jsme také my, Česká republika, a měli bychom si říct, jaká je naše konkrétní politika v rámci té Evropské rady, jakými chodíme my návrhy, co podporujeme a co nepodporujeme. Poslat peníze Řecku je fajn.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
A několik policistů.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
Ale je potřeba tam tu sílu skutečně vytvořit, aby ta hranice byla chráněna.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Dnes s bezpečnostním poradcem Andorem Šándorem. V Česku zůstává osm potvrzených případů nákazy novým koronavirem, vláda zakázala lety z Číny, Jižní Koreje a některých oblastí Itálie. Stát také zakázal vývoz účinných respirátorů a dezinfekce do zahraničí, protože jich je nedostatek. Nakupovat a distribuovat se budou centrálně. Světový pohár v biatlonu na Vysočině bude bez diváků, ale jiné hromadné akce se zatím omezovat nebudou. Jak se, podle Vás, daří státu zvládat tu situaci kolem koronaviru?

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
Já si myslím, že byť se někteří představitelé snaží to komunikovat, tak ten výsledný efekt už jenom ukazuje ty průzkumy veřejného mínění, že většinově lidé nevěří vládě Andreje Babiše. Já musím říct, že pro mě v tomto jasně jednička je Roman Prymula, a tedy ho znám poměrně dobře z dřívějška, který velmi pragmaticky, profesionálně, bez jakékoliv politické ambice, se snaží říkat to, co si myslí, že je správné. To bych asi tak jaksi vypíchnul. Jeden den zakázat biatlon, respektive diváky, a druhý den říct, že nebudeme zakazovat velké akce, to tak nevypadá o tom, že by to bylo konzistentní, konec konců zakázat je vlastně jedna z mála věcí, které ten stát má, protože zakázat je poměrně jednoduché, otázka je, kdo ponese náklady, ale zakázat, to můžeme jednoduše, protože ten systém, který má stát k dispozici, logicky není zdaleka tak veliký, abychom tu mohli jenom se zdánlivě snažit napodobovat opatření v Číně, a tím já neříkám, že bychom je měli dělat, ale jenom chci říct, že ty síly a prostředky jsou podstatně omezené, a že těžko můžeme očekávat roli státu. Myslím si, že mi tu pořád chybí asi takové to základní, drazí spoluobčané, choroby tu s námi byly, budou, uvědomte si, že jsme smrtelní, chovejme se jako lidi. To, co dneska prožíváme, by nás mělo nějakým způsobem spíš jakoby spojit, abychom byli připraveni na další možné choroby, které tu budou přicházet, buďme k sobě lidští, když má někdo koronavirus, není méněcenný, je to jenom prostě člověk, který je nemocný, když někdo někam jel a vrátil se, a je podezřelý, tak ho nenazývejme hanlivě, to přece nikdo neonemocní schválně, když stojíme u regálu s konzervami, řekněme si, kolik jich skutečně můžeme sníst, a že by někdo také jiný si to mohl koupit, že to zatím zdaleka nevypadá tak, že by bylo ohroženo zásobování obyvatelstvem, nejsme ani v režimu nouzového zásobování.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
A řekněte mi, z čeho pak, podle Vás, pramení právě ty akce jako je vykupování roušek, nakupování desítek kil rýže, mouky.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
Za prvé lidi pořád nevěří tomu, že ta rouška jim k ničemu není, to, ale tak těžko, můžete jim to říct stokrát, prostě ta rouška k ničemu není, a to vykupování, nemyslím si, že bylo úplně šťastné prohlášení, že Státní hmotné rezervy mají zásobu potravin pouze na 1,3 dne, lidi tomu nerozumí, to prostě vypadá, jako že dnešní závoz potravin, zavřeme prázdné regály, pak jsou tu Státní hmotné rezervy 1,3 dny, když to hodně matematicky, s hrubým, tak to je na tři dny a šmitec, máme tu všichni hladomor, a tak to přece vůbec není. Je potřeba některé informace, neb se má říkat pravda, to je fakt, protože nejsou hloupí a přijdou na to, že se stejně s nima nehraje fér, ale je to potřeba správně vysvětlit. A tahleta informace zazněla úplně zbytečně, nebyla vůbec k ničemu, když se to navíc ještě dá do porovnání, že tu máme zásoby nafty a benzínu na 90 dní, tak slyšíte nafta, benzín, potraviny 1,3 dny. Ta komunikace, samozřejmě, ten stát se to také učí, to je sice pravda, ale takové to kontinuální komunikování také není k ničemu moc dobré, je potřeba komunikovat, když se skutečně něco děje, ta komunikační strategie přece musí být dobrá a musí být dobře sladěná a musí být vidět, že ten systém funguje jako celek, není to one man show, je to prostě práce celého jaksi kolektivu té vlády a další stovky úředníků, protože tuhletu krizi nemůže zvládnout jenom jeden člověk. A ta důvěryhodnost z toho musí být jasně patrná.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
No my tady asi mluvíme o něčem, čemu se říká strategická komunikace, a předpokládám, že různé stupně závažnosti si žádají zapojení různých úrovní řízení. Tak jsme teď v tak vážném stavu, abychom museli vidět každý den premiéra v televizi? Možná několikrát?

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
Ne, já si myslím, že nejsme, že to jenom vyvolává tu psychózu, že se skutečně něco děje, ani já bych, 100 % ne nepamatujeme dobu, kdy Zápotocký, prezident říkal, že nebude měnová reforma a druhý den byla měnová reforma, to asi už moc lidí si nepamatuje.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Ale možná si pamatujeme situaci nadmíru výtečná, a pak přišly povodně do Prahy.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
Ano, metru nic nehrozí a pak bylo několik desítek stanic zaplaveno, to je o té komunikaci a o tom, kdy správně těm lidem to říkat. Samozřejmě, politici vždycky budou chtít na takových věcech vytlouct ten politický kapitál. Konec konců, to je vlastně jejich podstata, a zároveň by si měli uvědomit, že to v té krizi je přece jenom trochu o něčem jiném a že za těmi jejich vyjádřeními jsou reakce těch lidí, které mnohdy potom už nikdo nezastaví, už to nikdo jaksi neztlumí, chtělo by to více řekněme rozumu a více, a také hlavně, je to asi, že si uvědomují, že to není pořád taková selanka, šestá nejbezpečnější země, všechno je jako úplně úžasný a najednou jsme konfrontováni s něčím, co se může, to nikdo dneska nemůžeme vědět, vymknout kontrole a také nemusí, a také by z toho mělo být ale zřejmé, pro lidi. To, co děláme je taková pojišťovna. Pojišťujeme se pro případ. Mějme nějaké zásoby potravin a vody, rozumné, ale ne kvůli koronaviru.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Přiměřenost je důležitá.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
Přiměřenost je přesně důležitá, střídejme to, mějme to, spoléhejme se na sebe, jak se říká, štěstí přeje připraveným, ale, teď mi promiňte, štěstí nebude přát přežraným a těm, co si nakoupí obrovské množství a budou mít i docela radost, že ti druzí už to nestihli. Tohleto si myslím, že by mělo být naprosto zřejmé, abychom se fakt chovali rozumně, a pořád jsme nezapomínali, že jsme lidi.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Andor Šándor je dnes se mnou ve studiu. Poslední únorový den přišlo prohlášení, že vojáci Spojených států a dalších zemí Severoatlantické aliance se do 14 měsíců úplně stáhnou z Afghánistánu. A ještě ten samý den podepsali USA a afghánské radikální hnutí Tálibán dohodu, která je základem pro stažení vojáků. Jak pravděpodobné podle Vás je, že vojáci NATO se skutečně stáhnou, že ta dohoda bude dodržena, protože jsme včera slyšeli, že třeba americké síly, poprvé od uzavření té dohody, zaútočili na Tálibán, protože ten hned po uzavření dohody útočil na vládní afghánské síly.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
Něco určitě z Afghánistánu odejde, prezident Trump potřebuje ten jasný hmatatelný důkaz, že splnil další z volebních slibů, což znamená, že část našich hochů jako říká, stáhne domů, tady se ukazuje veliká slabina v tom, že nejdřív Spojené státy nechtěly s Tálibánem jednat, dokud to nebude se účastnit vláda v Kábulu, ale pak přistoupili na to, že prostě budou jednat s Tálibánem, který nechtěl v žádném případě jednat s Karzajem nebo Ghaním, spíš teda s Ghaním, že je považuje za loutkovou vládu Spojených států, a vlastně se vyjednávalo, já neumím říct úplně o nás bez nás, ale úplně se tak vyjednávalo, a taková ta hlavní podmínka, že Tálibán má v afghánských vězeních asi 10 000 příslušníků a taková ta podmínka Tálibánu, že bude propouštěno do 10. března, nebo ten termín si přesně nepamatuji, 5 000 jejich bojovníků, to bylo něco neakceptovatelného pro Ghaního, protože když propustí ty Talibánce, tak mu nezůstane vůbec nic v ruce, nebude mít žádný triumf, a tudíž logicky hned druhý den prohlásil, že to oni neudělají. Tohle je myslím problém. Na druhou stranu je evidentní, že jsme jako aliance a Spojené státy 18 let ve válce, která k ničemu nevede, myslím, že už nikdo nebude tvrdit, že u Kábulu bojujeme za Prahu, to dávno, možná to nikdy ani nebyla pravda, a že jsme v situaci, že Tálibán chce, abychom odešli, Tálibán přece nechce jaksi šponovat vojska Spojených států, to on ví, že to není dobře, tak toto stažení jaksi to nějakým způsobem proběhne do toho, jak se řekne, kdo vyhrál, kdo prohrál, to je o zachování si té tváře, potíž je, že Baradar to řekl velmi jasně, chceme islamistický emirát, to znamená, že budeme možná svědky toho, že bude znova návrat k takovému tomu nejhoršímu islámskému tmářství, kdy ženy opět budou vystaveny ohavnostem těchto lidí, a potom se skutečně budeme muset ptát, proč mělo umřít, zahynout, takové tisíce spojeneckých vojáků a 14 českých. Neskutečně, proč padli. Otázka je, jestli ten výsledek, kromě toho, že Tálibán určitě není hloupý, aby opakoval stejnou chybu, že by tam nějakým způsobem se spojil s Al-Káidou, byť to v těch 90. letech nebylo přátelství hned jaksi mulla Umar se s Bin Ládinem ze začátku vůbec nestýkal a podobně, ale to si myslím, že Tálibán znova tuhle chybu neudělá. Oni prostě si tam budou chtět hrát ty svoje hrátky, ten svůj byznys, ty svoje drogy, to všecko to co tam tak fungovalo po dlouhou dobu a ty vazby byly přece narušeny tou sovětskou intervencí v roce 1979 a můžeme být svědky ještě nepěkných věcí, ale je celkem evidentní, že tak ani jako Tálibán nemůže vojensky porazit Spojené státy, tak jak musel Jens Stoltenberg hned říct, protože potřeboval něco říct, a myslím generální tajemník NATO, ale je evidentní, že ani my nemůžeme porazit Tálibán, a že si snad uvědomujeme praktický význam toho známého Tálibán jak říká, vy máte hodinky, my máme čas. A to je myslím dneska evidentně vidět.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
A je tu poslední téma, z počítačů připojených do sítě Správy Pražského hradu unikla data do zahraničí, napsala Mladá fronta Dnes. Proudila na IP adresy v zahraničí minimálně několik měsíců. K jakým informacím se útočníci mohli dostat není jasné, případem se teď zabývá Úřad pro ochranu osobních údajů, porušeno mělo být zabezpečení u společnosti, jejímž zákazníkem je právě Správa Hradu. Pane Šándore, jak složité je dohledat, kam ta data proudila? O co útočníkům šlo?

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
To já bych chtěl vědět taky, já jsem, pro mě je počítač takový lepší psací stroj, já to říkám na rovinu, já žádný ajťák nejsem, maximálně z leknutí, ale samozřejmě to není jednoduché, vůbec, to je samozřejmě pravda. V tom případě toho úniku těch dat je třeba věřit, že citlivá data běží na síti nějaké vnitřní, která je odpojená od vnější, kde není žádný přístup přes internet a podobně, že teda nemohlo dojít ke kompromitaci důležitých informací, ale přesto, když se podíváme na důležitost státní správy, tak by skutečně člověk očekával, že úroveň práce na IT technice těch zaměstnanců, že tam bývá velmi často ten zakopaný pes. Neodpovídá požadavku. Ti hackeři se samozřejmě snaží jakkoliv dostat a my máme tendenci otevírat přílohy, které znějí velmi lákavě, levné dovolené, řadu různých sexuálních podtextů a podobně, a máte to tam ani nevíte jak to tam máte, jsou velmi jaksi snaživí, tady bych chtěl říct ještě jednu věc, trochu mě mrzí, že kdykoliv dojde ke kybernetickému útoku, tak vždycky víme, že to je z Ruska. Já pracuji pro jednu velkou nadnárodní firmu, já je nebudu samozřejmě jmenovat, a asi před měsícem jsme byli terčem skutečně velkého kybernetického útoku, dohledali jsme zdroj, odkud ten útok přišel, a bylo to z Texasu. Je potřeba teda si říct, že ten problém je skutečně ze všech stran, a že je třeba připravit, abychom měli IT techniku skutečně odolnou, abychom skutečně chránili to, co je cenné, a zároveň neustále lidem připomínali, jak mají na té technice pracovat, jak mají dodržovat bezpečnost, protože to je alfa omega toho, že se něco stane, protože si to prostě stáhnete, ani nevíte s čím a máte to tam a to je problém, ale to si myslím, že je velká práce pro řadu institucí a organizací.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Tady jde o to, tady je předpokládám pro státní správu nastavená nějaká jednotná úroveň ochrany. A teď jde o to, jestli tedy není příliš nízká nebo jestli je dodržována, nebo jestli to, co je na papíře, funguje i v praxi.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
Nevím, jestli je úplně jednotná, tady bych si nebyl jist, ale je pravda, že já jsem ze státní správy přece jenom nějakou dobu, my jsme na rozvědce to měli úplně jinak, ale je prostě fakt, že nějaký stupeň ochrany tu musí být, že obzvlášť u těch super tajných informací je otázka, zda by to mělo být v nějaké síti a podobně, ale hlavně jsou to pravidla práce, dodržování bezpečnosti, kázně, a to je alfa, omega po mém soudu.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
To bylo dnešní Jak to vidí s bezpečnostním analytikem Andorem Šándorem, na slyšenou, děkuji.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
Na shledanou.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
A zítra tu přivítám zástupce šéfredaktora Seznam Zprávy Jiřího Hoška.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Děsivá freska válečné krajiny, u které se nepřestávám smát.

Petr Gojda, slovesný dramaturg, Centrum výroby Českého rozhlasu

Osudy dobrého vojáka Švejka

Osudy dobrého vojáka Švejka KOMPLET

Koupit

Pro jedny šťastný blb a ignorant, pro druhé vychytralý šašek. Pro nadporučíka Lukáše boží dobytek. Pro jedny ikona totálního odcizení a nihilismu, pro jiné bojovník proti válce, pro další anti světec a antihrdina. Čte Oldřich Kaiser