Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 28. prosince 2017

28. prosinec 2017

Hostem byl Andor Šándor.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak tedy Česká republika je šestou nejbezpečnější zemí světa, to je údaj, který s oblibou a rádi citují politici. Jak jej ale takzvaně čte bezpečnostní expert? Co přesně se za tím konstatováním skrývá a jak si je máme přebrat my občané? I na to se zeptáme bezpečnostního analytika a poradce Andora Šándora. Pane generále, vítejte. Díky, že jste přišel.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Hezké ráno vám i posluchačům.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Obecně oblast bezpečnosti a naopak rizik nových forem terorismu a možné obrany, to všechno nabývá na významu. S Andorem Šándorem zkusíme alespoň nahlédnout do této složité oblasti. Od mikrofonu zdraví Eva Hůlková. Takže tedy žebříček nejbezpečnějších zemí neboli světový index míru každoročně sestavuje tým expertů z organizace Institut pro ekonomii a mír. Pane generále, máte povědomost, jak, jak se toto dělá, jak se to sestavuje?

Čtěte také

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Tak tento žebříček se sestavuje na řadě nebo na základě řady různých údajů o konkrétní zemi a myslím si, že nejdůležitější věci jsou, které se berou v potaz, jaká je úroveň obecné kriminality a obecné bezpečnosti v té dané zemi, také, zda ta země se podílí na nějakém konfliktu nebo sama je místem konfliktu, anebo sousedí se zemí, kde je nějaký konflikt. Ono, když budete sousedit se Severní Koreou, tak těžko budete považována za bezpečnou zemi. A pak také samozřejmě je to úroveň jaksi bezpečnostních kapacit té země, jak buduje svoji vlastní armádu, zda to ní investuje dostatečný počet prostředků anebo také přezbrojuje a podobně.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, že jste zmínil tu Koreu zrovna, tak ale Jižní Korea, to je vůči ní nefér, protože já nevím o tom, že by byla považována za vyloženě nebezpečnou zemi.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
No, tak já v této situaci příliš nepovažuji Jižní Koreu za bezpečnou zemi.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesní deformace?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Já nevím, jestli je to profesní deformace, ale máte-li u moci v Pchjongjangu Kim Čong-una, který celému světu hrozí svým raketojaderným programem, je celkem nepochybné, že kdyby Donald Trump provedl preventivní útok proti Severní Koreji, tak první rakety dopadnou na Soul a také na Japonsko, tak z tohohle pohledu já určitě nepovažuji Jižní Koreu, to jinak samozřejmě mám k ní určitý pozitivní vztah, pokud jde o ekonomiku, technologie a způsob života, tak samozřejmě ji nemohu považovat za zemi bezpečnou. Také se Severní Koreou už je dlouhodobě stále pořád ve válečném stavu. Oni nemají ani žádnou mírovou dohodu. Od té doby v roce 53, kdy skončil takzvaně ten konflikt.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem četla, že oni, když zkoumají tedy tu bezpečnost států, že tam je asi 23 nějakých kritérií, které tedy buď sedí nebo nesedí na tu zemi. Jako můžeme si říci ještě nějakou zajímavost, co třeba?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Určitě, tam do toho patří i míra korupce, míra korupce státní správy, vztah politiky, systém demokracie, zda se nenarušuje ten vyvážený, jaksi řekněme model střídání pravolevých nebo pravých a levých stran v té demokracii, ve vládách a podobně, zda dochází k nárůst extremistických, populistických sil, to jsou všechno věci, které do toho patří. Pak samozřejmě je to síla ekonomiky, stav zadluženosti toho státu, příliš velká zadluženost také nevypovídá nic o nějaké, řekněme, bezpečné stabilitě té země a podobně. Je to řada faktorů a také jste-li zemí osamocenou nebo stojíte v nějakém uskupení přátelsky naladěných států, demokratických států především, to jsou všechno faktory, které se do toho jakoby počítají. Ne nadarmo je nejbezpečnější zemí Dánsko, které má v průměru ročně asi jenom 2 vraždy. A Česko, jak jste řekla, patří mu šestá příčka. Já bych jenom ...

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to čtete, viz má původní otázka, to šesté místo?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Jak to čtu? Je to samozřejmě dobrá zpráva. Otázka je, do jaké míry ta šestá příčka je skutečně solidní. Běžte se podívat v 10 hodin večer a později na Václavské náměstí a zcela nepochybně nebudete mít pocit, že jsme šestou nejbezpečnější zemí, protože to, co se děje na Václavském náměstí v nočních hodinách, zcela nepochybně nepovídá o tom, kdoví jak bezpečnou zemí jsme, a to už teda dávno skončily přestřelky ruskojazyčných mafií během normálního dne.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to je taky dobrá zpráva od bezpečnostního experta. Mimochodem já jsem se tam dočetla, že experti zkoumají také podíl armádních výdajů na státním rozpočtu, takže to znamená, že země, které zvyšují obranyschopnost, tak z hlediska tohoto žebříčku je to pro ně jakoby palec dolů?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Já bych to tak neřekl, on by to musel být vztah k nějaké politice, řekněme, vůči sousednímu státu, který by měl jaksi nějaké územní nároky proti této zemi a ta země by se bránila tím, že by zvyšovala své rozpočty. V případě České republiky, přestože nemáme žádnou hranici námořní, že jsme obklopeni demokratickými zeměmi, jsme součástí Severoatlantické aliance, jsme součástí Evropské unie, tak v tuto chvíli se nedá říct, že by naše příspěvky na armádu, na ozbrojené síly odpovídaly potřebám, protože my v tuto chvíli se účastníme v misích, které těžko lze nazvat za to, že mají přímý vztah k územní integritě, k ohrožení územní integrity České republiky a pohybujeme se někde okolo 1 % HDP, a to si myslím, že je nedostatečné a že bychom v tom měli skutečně udělat podstatně víc, koneckonců tak jsme to slibovali, když jsme vstupovali do Severoatlantické aliance před rokem 99, kdy jsme se zavázali ke 2 % HDP. Já netvrdím, že to musí být 2 % HDP, ale nemůžeme mít armádu tak podzbrojenou v situaci, kdy jezdí na staré ruské nebo sovětské technice 50 let a podobně, to nepovídá o tom, že politická garnitura této země ...

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Že to bere vážně, ano.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Přesně tak, kultivuje svoje ozbrojené síly způsobem, kterým by měla.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste spíše jako klasik nebo novátor, co se týče žen ve vedení tady těch silových resortů, teď mám na mysli paní ministryni Karlu Šlechtovou z Babišovy vlády v čele ministerstva obrany?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Já bych to rozdělil na dvě věci. Ženy v resortu ministerstva obrany i ve vedení a ženy v Armádě České republiky. Já nemám problém s tím, že ministryně obrany bude žena nebo je žena, pokud se bude věnovat té politické části ministerstva obrany, to znamená, směřování České republiky, udržování dobré pozice v Severoatlantické alianci v rámci evropských obranných projektů, pokud bude se věnovat akvizicím, nákupům a podobně, kultivovat generální štáb, tak je to dobře. Nemyslím si, že by ministr měl zasahovat do výkonných pravomocí generálních štábů nebo generálního štábů, velet brigádám nebo jiným složkám. To si myslím, že by ministryně neměla. Pokud ministryně dokáže zrealizovat řadu akvizic, které před armádou stojí tak, aby armáda nejezdila v bojové technice 50 let staré, náčelník generálního štábu to řekl velmi dobře, nikdo z vás nejezdí v autě, které je 50 let staré. Proč po nás očekáváte, že budeme bojovat a jak jsem řekl, i v zemích, které jsou mnohem dál od území České republiky a nemají žádný nebo výsledek toho konfliktu nemá žádný přímý vliv na integritu, obranu České republiky, pak by si ti vojáci zasloužili opravdu tu techniku, kterou potřebují, to znamená, chceme-li po nich, aby položili své životy, tak jim dejme to nejlepší, co na trhu je a to, jak je od vrtulníků, radarů, ale obrněných transportérů, se dneska diskutuje o německých transportérech Puma, já si myslím, že to je naprostá špička toho, co je dneska k dispozici, ano, je to drahé, ale na druhou stranu je tady otázka toho, že ty životy těch vojáků jsou ještě dražší po mém soudu a nelze je takto srovnávat, tak to je jedna věc. Druhá věc si myslím, že paní ministryně by udělala velmi dobře, kdyby podpořila český obranný průmysl. My tu máme dobré firmy, Českou zbrojovku Uherský Brod.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka
--------------------
S tradicí.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Meoptu, přesně tak, v Přerově a podobně, proč by měla armáda nakupovat cizí techniku a cizí zbraně, když umíme vyrobit sami vlastní a velmi kvalitní, to jsou ženy v resortu. Ale v armádě, víte, já dost dobře nechápu, proč se ženy chtějí vyrovnat mužům, když jsou stejně lepší jak muži. Já prostě nevidím ženu v bojové pozici. Podle mě žena, možná se to některým nebude líbit, ale podle mě žena prostě nemá být v bitevní vřavě. Vždycky byly ženy v armádách, ve wehrmachtu, v Rudé armádě, statisíce žen, ale ne vždycky by měly být v těch pozicích bojových. Pokud se v tom samozřejmě některá žena vidí a je schopna tu roli splnit, prosím, ať to dělá, já ji v tom nebrání. Já osobně si myslím, že je to řemeslo chlapů a že by to mělo zůstat řemeslem chlapů, byť jak jsem řekl, nevidím žádný teda důvod, proč by tam být neměly, pokud se ony samy rozhodnou, že tuto dráhu zvolí, ale jak jsem řekl, je to chlapská práce.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak jistě jste si všiml, že armáda požívá značné prestiže při různých průzkumech veřejného mínění. Jak se to dá vysvětlit podle vašeho soudu?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Je to dobře, že požívá tohoto postavení. Já nejsem ani sociolog, ani se těchto průzkumů nezúčastňuji, tak úplně neumím odpovědět. Je pravda, že asi není opředena žádnými skandály, plní si svoji byť limitovanou roli v rámci mírových operací pod různými organizacemi, to je všechno v pořádku, ale jestliže teda je na jednu stranu takto vnímanou institucí ve společnosti, tak mě jaksi zaráží, byť se ta situace v mnohém lepší, že nejsme schopni dosáhnout třeba počtu 5 tisíc příslušníků aktivních záloh, které jsme si jaksi vytyčili s přechodem armády na profesionální sbor a ani nejsme schopni dosáhnout plánovaného počtu. My jsme od počátku, kdy jsme zavedli profesionální armádu, nikdy nedosáhli stoprocentního, byť to je nějaká meta, ale řekněme aspoň 95% stavu Armády České republiky, podle včerejších slov náčelníka generálního štábu je něco okolo 28 ..., 82 %, byť jsme přijali přes 2200 vojáků letos, ale oni také ti vojáci odchází. A paní ministryně má velmi ambiciózní plán.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Má, navýšení počtu vojáků, rozpočet, ano, ano.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Za 4 roky o 10 tisíc, o jednu třetinu, tak jsem velmi zvědav ...

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké šance jí dáváte?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Já bych jí chtěl dát šance, já bych byl rád, kdyby se to podařilo, protože to číslo, které jsme si nějakým způsobem stanovili, skutečně neodpovídá potřebám. Budu rád, když se bude blížit nějakým způsobem rozumě 75 % tohoto ambiciózního cíle, které si vytkla. Bylo by to jenom pro tuto zemi dobře.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Včera jsme se dočetli, že výbuch zatím neznámého původu otřásl zábavním centrem v severní části ruského Petrohradu. Na jaře byl Petrohrad dějištěm pumového útoku v metru, islamista z Uzbekistánu tam zabil 14 lidí. V nedávných dnech ruští vyšetřovatelé zneškodnili islamistickou buňku, která měla v plánu zaútočit v tomto městě a k jejímu odhalení měla dopomoci americká CIA, za což potom Putin poděkoval Donaldu Trupovi. Já se tedy ptám, jak zásadní je v boji s terorismem, aby kooperovaly i státy, které se třeba v ostatních sférách jaksi takříkajíc nemusí, aby napříč planetou kooperovaly v těch bezpečnostních otázkách?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Já si myslím, že je to jedna z rozhodujících věcí, aby tajné služby, ale i policie, ale i soudní systémy a prokuratury spolupracovaly, protože mezinárodní terorismus nerespektuje žádné hranice a vidíme ho působit prostě kdekoliv. Rusko má potíž v tom, že dlouhodobě má problém s vlastními muslimskými menšinami. Je potřeba si tady říct, že v Rusku je víc mešit než ..., v promiňte, než v Egyptě, a že Rusko bude platit cenu za to, že se postavilo na stranu Bašára Asada v konfliktu v Sýrii, v občanské válce v Sýrii proti především sunnitským džihádistickým skupinám, které ohrožovaly pozice Bašára Asada a že návrat islamistů, lidí z Islámského státu i do, na území bývalých sovětských republik, ale především Ruské federace je něco, co pro Kreml je velkou noční můrou a je to otázka, kdy bude docházet k dalším teroristickým útokům na území Ruské federace. Jedna věc je ovšem tu spolupráci proklamovat, druhá věc tu spolupráci realizovat. Já, co jsem začal pracovat v Severoatlantické alianci, tak pořád jsem poslouchal, že je nutné zvýšit zpravodajskou spolupráci po každém teroristickém útoku to slyšíme. Tady je evidentní, buď politici nejsou schopni přimět svoje tajné služby k lepší, kvalitnější, rychlejší a efektivnější spolupráci, anebo si musíme přiznat, že netřeba démonizovat schopnosti tajných služeb a říci, že prostě i selháváme na tomto poli, protože nemáme všechny dostatečné prostředky k tomu, abychom naplnili to, co se od nás očekává, a také zároveň, že ti islamisté, pokud to nejsou vyložení tupci, tak mají náskok před náma. Oni vědí, co chtějí udělat, oni vědí, kdy to chtějí udělat, oni vědí, jak to chtějí udělat a často proto mají podporu, anebo často také fungují, jako takzvaní osamělí vlci a pokud svoje plány nikde neventilují na sociálních sítích a neudělají nějakou chybu, jako, že by si snažili opatřit vojenské komponenty, nějaké výbušniny a podobně, tak to, že budou odhaleni včas a preventivně zneškodněni, je samozřejmě velmi jaksi optimistická představa, která se jenom málokdy naplňuje, takže já bych řekl méně mluvit a více na této, na tomto poli pracovat, protože bez této součásti těžko můžeme islámský terorismus porazit efektivně. Máme příliš mnoho domácích vlastních problémů s muslimskými menšinami.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka
--------------------
My jako Češi myslíte?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Mluvím o západním světě. Máme samozřejmě nebo platíme za některé aspekty zahraničně-vojenských politických opatření, které jsme provedli, zase mluvím o Západě, to znamená, Libye, Sýrie a Afghánistán a podobně, a to jsou věci, které generují a je celkem nepochybné, že úroveň teroristických útoků na území některých západních zemí má přímou souvislost s jejím vojensko-zahraničním politickým angažmá v zemích jako byl Irák, Sýrie, Libye, Afghánistán a podobně.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a východisko, to znamená, co, jaksi posilovat početně, více peněz nebo zintenzivnit kooperaci mezinárodní nebo ...?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
To je jedna věc, ano, ty peníze, ale nemůžeme to donekonečna navyšovat, protože si chceme zachovat nějaký způsob a princip liberální demokracie světa, ve kterém žijeme, ale musíme řešit ty příčiny. Pokud se neurovnají konflikty v Libyi, která má tři vlády, žádná ničemu nevládne, polovinu Livie, Libye, promiňte, ovládá maršál Hiftár, se kterým najednou začínáme jednat, byť nemá žádná pouvoir vzešlý z voleb, ale potom, alespoň aspoň něco kontroluje. Občanská válka v Sýrii byla neuvěřitelně zásahy Západu prodlužována a to, že možná dneska jakoby skončila, ještě neznamená, že skončilo násilí na území Sýrie. Kdo ví, jak se bude vyvíjet situace v Iráku, který sice porazil Islámský stát na vlastním území, ale jak bude vypadat soužití mezi většinovými šíity a menšinovými sunnity, což toto vlastně za vlády Nurího Málikího vedlo ke vzniku Islámského státu, jak bude vypadat situace v Afghánistánu, který se už 16 let snažíme mírově obnovit. Spojené státy stála mírová obnova Afghánistánu víc než Marschallův plán po druhé světové válce.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vážně?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Absolutně.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je doloženo, ano?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Ano, přesně tak. A situace je horší a horší. Taliban kontroluje čím dál tím více území. Taliban nám říká - vy máte hodinky, my máme čas. My jim nerozumíme to, co nám jaksi sdělují. Produkce opia se zvýšila několikanásobně od doby, kdy jsme začali operaci Trvalá svoboda. Dokonce se pěstuje i v provinciích, kde se předtím nepěstoval, to znamená v Hilmandu a podobně. To je potřeba vyřešit. Řešit konflikty a místa, jako jsou země pásmu Sahel a podobně. Migraci řešit skutečně tak, aby nás neohrožovala, abychom skutečně chránili jižní hranici Evropy a nezaváděli místo toho nějaké kvóty, které k ničemu nevedou a ukazují jenom, že Evropa je všecko jen ne solidární se zemí jako je Itálie, Řecko a Malta a podobně, to je spousta věcí, které musíme řešit. A pak také v první řadě je na Velké Británii, Francii, Německu, Belgii, Švédsku, řešil vlastní muslimské menšiny, jejich problémy, jejich způsob života. Uvědomit si, že tak, jak začaly v šedesátých letech jejich prarodiče a kdy sice dělali mizernou práci v těch zemích, ale pořád to byla lepší práce, než měli tu v těch zemích, od kterých přišli, tak jejich vnukové už v té situaci nejsou, ale bohužel se třeba ...

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už to tak necítí, že ano?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Přesně tak. A to jsou věci, které jsou přes jedno volební období.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, já bych řekla přes několik generací, že jsou to záležitosti.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Přesně tak. Ale pokud to nebudeme řešit, tak to pořád bude podhoubí teroristických útoků a pokud ti lidé, část z nich budou mít pocit, že Západ je v konstantní válce s islámem, protože vidí řadu příkladů, které odvysílá Al Džazíra, Al-Arabíja a podobně, tak se nemůžeme divit tomu, že nás někteří lidé nenávidí způsobem, jakým nás nenávidí a že nás chtějí zabíjet a že chtějí zabíjet lidi ze země, která jejich prarodičům dala lepší místo k žití a k bydlení, a to jsou věci, které je potřeba řešit. To, že budeme zabíjet, ano, je potřeba pozabíjet všechny ty lumpy, které působí v řadách Islámského státu, Džabat an-Nusrá a Al Kajda a podobně, o tom není pochyb, ale my možná zničíme geografické dimenze těchto entit, ale ta ideová dimenze, ta nenávist, ta, co se šíří po sociálních sítích, ta tu zůstává a bohužel v nezměněné úrovni a nachází pořád stále dostatek příznivců.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lidé jaksi prvoplánově mají velkou nedůvěru k té migrační vlně, ano. Na kolik se na té vlně jenom vezou ti extrémisté a na kolik tam vy jako expert cítíte jaksi možné nebezpečí?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Tak jedna věc je ta okamžitá reakce, to, že přijdou někteří lidé a mohou se svézt na těch zádech, to určitě. Musím říct, že většina teroristických útoků, která se stala za posledních několik let v západní Evropě byla dílem domácích, tam již narozených muslimů, ale faktem je, že ti lidé, kteří sem přicházejí z různých důvodů, mohou samozřejmě se přeměnit, mohou se zradikalizovat poté, když vidí, že to není takové, jaké chtěli, že to prostě je jiné, že je tu jistá míra islamofobie a podobně, ale v první řadě, pokud nebudeme regulovat tu migraci, pokud si nebudeme brát na naše území jenom ty, které potřebujeme, jenom ty, kteří nepředstavují bezpečnostní hrozbu, jenom ty, kteří se nebudou ochotni přizpůsobovat zákonům našeho společenství, no, tak budeme mít problém. Ale jestliže ...

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale to je téma, na kterém se Evropa neumí shodnout v této fázi.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
To je právě proto, protože nemá žádnou společnou zahraniční bezpečnostní a obrannou politiku. Ona ji má jenom na papíře, ale nikdo mi přece nechce tvrdit, že zájem Pobaltí, pokud je o migraci, je úplně stejný je zájem Itálie, Řecka či Malty. A tohle to si prostě musíme uvědomit a buď přestaňme říkat, že jsme solidární, protože solidární nejsme, ale řešme ten problém. Řešme ho tak, abychom integrační proces Evropské unie, která má řadu problémů, ale pro Česko pořád ještě je tou lepší alternativou než z ní vystoupit, tak, aby se nám nezadrhl, protože zničit něco je podstatně jednodušší, než vybudovat něco jiného. A my nejsme Švýcarsko, my nejsme Norsko, které našlo zemní plyn a ropu a má prostě úžasnou ekonomickou situaci. My jsme prostě země ve středu Evropy a jak už říkal Bismark, kdo ovládá Česko, ovládá Evropu.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane generále, když jsem četla některé vaše výroky o stavu například pražského metra, nebylo mi dobře, tak, jako mi není dobře z toho, co říkáte teď tady o tom mezinárodním terorismu, tak ale ani z toho mi nebylo dobře. To jako, nevím, jestli se dnes dobereme nějakého optimističtějšího pohledu.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Já nevím, co jste četla. Já říkám ...

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, stěžoval jste si, že je tam málo lidí, kteří, že by tam měly být turnikety, že kdyby se to či ono stalo ...

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
To určitě, to určitě.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka
--------------------
... tak prostě nebude tam dost personálu.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
To je samozřejmě problém, že je potřeba se rozhodnout. Máme systém otevřený, pak nemůže být příliš bezpečný. Když bude bezpečný, nemůže být příliš otevřený. Problém je ten, že, ano, dopravní podnik se věnuje řadě bezpečnostních aspektů, věnuje se technologické bezpečnosti, tam myslím, že je na velmi dobré úrovni, ale počet lidí, kteří v tom metru za ty věci odpovídají, po mém soudu není dostatečný. Metro je klasický měkký cíl, který buď bude sloužit cíli, pro který byl zřízen, to znamená, že vlaky budou jezdit co minutu, co dvě minuty, pak obtížně může být stoprocentně bezpečný. Anebo bude bezpečný stoprocentně, to znamená, že budeme mít rámy a já nevím co všechno, pak určitě nebude sloužit cíli, pro který byl jaksi zřízen. Jinými slovy, to nejde jenom se podívat na metro. Musíme se podívat na celou situaci v této zemi, máme tu 20 až 30 tisíc muslimů, kteří nejsou nijak jaksi radikální. Neradikalizujme si je výroky ne islámu a podobně. Víte, mě nejvíc zhrozilo, že nejoblíbenější slogan v předvolebním boji byl "ne islámu". Je zvláštní, že 30 % lidí v této zemi se podepíše pod neústavní, protiústavní slogan jedné politické strany, neboť naše ústava dává právo každému a svobodu vyznání.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Náboženské vyznání, ano.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
A proč si my antagonizujeme, proč si my radikalizujeme někoho, kdo radikální není? Vždyť je to úplně zbytečný. To přece není potřeba. A když si budeme udržovat vlastní komunitu v situaci, jaká je, a nejenom muslimskou, ale i jiné komunity a vlastně obecnou kriminalitu a bezpečnost, tak budeme mít větší šanci udržet i metro, ale i jiné, jiné objekty bezpečnější, protože ta cesta, že se tu zabetonujeme, že se tu orámujeme a že se tu ...

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka
--------------------
A to se už děje tedy, že ano?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Že se tu budeme všichni odposlouchávat, tak to určitě není cesta k tomu, abychom žili slušný život a nikde není žádná jistota, že když budem mít všude ...

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jdete procházkou romantickou starou Prahou třeba, vidíte ty betonové zábrany, tak co, máte pocit, že je to dobře, anebo že už jsme tam, kde nás chtěli mít? Budeme muset končit, tak stručně prosím.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Částečně, my sice říkáme, že si nenecháme vnutit nic, ale přitom klidně stojíme s rukama v botách před odbavením na letišti. To prostě jako si ubíráme, o tom není pochyb. Ale proboha, když už děláme bezpečnostní opatření, tak je dělejme tak, aby bylo vidět, že tomu věříme. To znamená, že ty betonové skruže by měly být zapuštěny do země, měly by být udělány tak, aby je to nákladní auto v rychlé jízdě prostě nepřeskočilo, nepřejelo. To, co mnohdy vidíme, neodpovídá tomu, co bychom skutečně chtěli. Jinými slovy, dělejme to, o čem jsme přesvědčeni, že to je pravda. A když jsme o tom přesvědčeni, tak to dělejme tak, že to je vidět, že to ti, kteří nám chtějí ublížit, takhle vnímají.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak pravil generál Andor Šándor, který byl hostem dnešního Jak to vidí. Díky, že jste tady byl. Někdy zase na shledanou.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Všechno nejlepší do nového roku posluchačům. Na shledanou.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka
--------------------
Eva Hůlková se přidává.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autoři: ehů , Andor Šándor
Spustit audio