Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 25. listopadu 2019

Hostem byl bezpečnostní analytik Andor Šándor.

Vladimír KROC, moderátor:
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes generál v záloze a bezpečnostní poradce Andor Šándor. Dobrý den.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze a bezpečnostní poradce:
Hezké ráno Vám i posluchačům.

Vladimír KROC, moderátor:
Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Je NATO ve stavu mozkové smrti? Jak se vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze a bezpečnostní poradce:
Já nevím, jestli je úplně ve stavu mozkové smrti, kdyby bylo, tak jediná cesta ze stavu mozkové smrti je už jenom do pohřební instituce, zařídit si pohřeb. Já bych si to určitě nepřál. Pravdou je, že to, co řekl Macron, má svoji logiku v tom, že minimálně Spojené státy v poslední době jasně ukazují, že Severoatlantickou alianci příliš nepotřebují k řešení svých hlavních bezpečnostních problémů, a těmi jsou Čína, Írán a Severní Korea. A kdyby Spojené státy vnímaly Rusko jako vážnou vojenskou hrozbu, nikoliv bezpečnostní, o které nelze pochybovat, že by nebylo, tak by vnímalo Severoatlantickou alianci mnohem vážněji. Víte, to první, když byla, nebo ten důvod, který uvedl první generální tajemník NATO, lord Ismay ku vzniku aliance bylo držet Ameriku v Evropě, Německo na kolenou a Sovětský svaz co nejdále, tak ani jeden z těchto důvodů už neplatí. A když jsme viděli především tu akci Turecka, které porušilo jednoznačně chartu, Washingtonskou smlouvu, v bodě číslo 1 a vlastně zaútočilo nebo podniklo invazi do nezávislého státu, byť státu rozpadlého občanskou válkou, tak porušilo všechny principy Severoatlantické aliance a bohužel, minimálně s tichým souhlasem Spojených států, byť jsme viděli nějaké rétorická cvičení v rámci Trumpovy twitterové diplomacie, kterou předvádí.

Vladimír KROC, moderátor:
Proč jsme neuměli na to účinně reagovat? Právě na tu vojenskou ofenzívu Turecka v Sýrii?

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze a bezpečnostní poradce:
No protože nejsme ochotni použít jakékoliv donucovací prostředky. To znělo možná tvrdě, ale když Rusko napadlo Ukrajinu, respektive když zabralo Krym, tak vyfasovalo sankce. A generální tajemník NATO Stoltenberg v Ankaře řekl, my chápeme vaše problémy, ale aby jste to nepřehnali. To je přece dvojí standard, v zásadě ty země, když to řeknu úplně zhruba, udělaly to stejné. Takže my bychom, jako Evropa, evropští členové Severoatlantické aliance, především v rámci Evropské unie, dokázali Turecko přinutit hospodářskými sankcemi k uvažování o své politice, ale to bychom také museli připustit, že sami budeme trpět, a my trpět nechceme, takže v tomto je vidět naše pokrytectví a neochota přimět Turecko, aby se chovalo jako členský stát Severoatlantické aliance, který dodržuje ty základní principy obsažené ve Washingtonské smlouvě.

Vladimír KROC, moderátor:
Macron použil ten výrok právě v souvislosti, jak říkáte, s pasivitou Spojených států a vojenskou ofenzívou Turecka v Sýrii. Evropa by podle něj měla se víc soustředit na posílení vlastní obrany. V té souvislosti to zní logicky.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze a bezpečnostní poradce:
Zní to samozřejmě logicky, otázka, jak to myslí, jestli je to posílení evropských členů Severoatlantické aliance, tak já s tím naprosto souhlasím. Je evidentní, že kromě asi pěti států nikdo z Evropské unie nebo z evropských členů Severoatlantické aliance nevydává 2 % HDP na zbrojení. Mě nejvíc překvapil výrok paní Merkelové, která hájila, jak je NATO silné a podobně, já si myslím, že především Německo by mělo být tím silným vojenským článkem Severoatlantické aliance, ale bohužel, Bundeswehr, ten je zdecimován, Ursula von der Leyen za svých šest let působení na ministerstvu obrany Německa zdecimovala Bundeswehr víc než maršál Žukov, Hitlerův wehrmacht, a tohleto přece není silná stránka Severoatlantické aliance. Proklamace a ujišťování se, že je všechno v pořádku, tu alianci neposílí. Je potřeba vědět, a on to nebyl jenom Donald Trump, on už to byl i Clinton, byl to Bush mladší, byl to Obama, všichni říkali, je potřeba, aby jste víc, víc, víc, a my jsme si říkali, je to jenom takový kolorit, ale Donald Trump do toho šlápnul poměrně brutálně. Na druhou stranu je potřeba vědět, že Trumpovo: "Zbrojte více, vydávejte více na zbrojení", znamená také v mnohém kupujte naše zbraně. Takže on je v tom čilý pragmatismus i z této stránky, pokud jde o politiku Spojených států.

Vladimír KROC, moderátor:
A ono to, jak jste řekl, nemusí být nutně v rozporu se zájmy aliance, pokud by tedy evropské země chtěly posílit vlastní obranu.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze a bezpečnostní poradce:
Já si myslím, že ano. Podívejte se, evropské země mají dva miliony vojáků ve zbrani a jestli jich nasadí víc než 40 tisíc, tak je to přece tristně málo, když se podíváte, kolik, jakou částku obrovskou vydává Evropa na zbrojení, tak i tak, tak ten výkon, který jsme schopni odvést, tomu zdaleka neodpovídá, takže je to správný postup. Na druhou stranu pokud by to mělo směřovat k vytvoření nějaké evropské armády, tak já tady vidím řadu skutečných, reálných překážek, kvůli kterým těžko můžeme dneska uvažovat o evropské armádě jako takové.

Vladimír KROC, moderátor:
Generální tajemník aliance, Jens Stoltenberg tvrdí, že aliance je silnější a aktivnější než v minulosti. Opravdu?

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze a bezpečnostní poradce:
Víte, já tyhlety proklamace už jako neberu vůbec vážně. Já když jsem poprvé přijel do aliance, tak jsem měl takový pocit, jako že slyším nějaké reminiscence těch ujišťování za minulého režimu, jak všechno je skvělé, jak putujeme kamsi. My bychom měli dát pozor na tu politickou korektnost, abychom nakonec těm vlastním tvrzením neuvěřili natolik, že se nám ten dům, ve kterém chceme být a který chceme, aby byl bezpečný, aby nás chránil, aby se nám nerozpadl, zatímco si pořád libujeme, jak máme pevnou střechu a zajištěné vchody. A myslím si, že tohleto je problém a měli bychom si říct pravdu, že to tak asi nebude.

Vladimír KROC, moderátor:
Našim dnešním hostem je Andor Šándor. Potřebuje Severoatlantická aliance reformu? Ptám se, protože Němci navrhují vytvořit expertní skupinu za tímto účelem.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze a bezpečnostní poradce:
Tak pokud, víte, pokud ta reformní skupina povede k posílení aliance, to znamená k tomu, že to neodcloní Spojené státy, které logicky jsou tou vojenskou silou a jsou tou zemí, vůči které se všechny ty evropské členské země rozhodly, že ji budou považovat za hlavního a že jaksi, v rámci její politiky, budou budovat svoji bezpečnost, tak je to v pořádku, ale aby to vedlo k něčemu, co ještě více jaksi Spojené státy ujistí v tom, že alianci nepotřebují, tak si nemyslím, že by to bylo dobře, ale já přesně nevím, co ta reformní skupina má udělat, ale on o tom mluvil i premiér Babiš, že je potřeba, aby se aliance, a v tomto s ním souhlasím, zamyslela skutečně nad tím, v jaké je situaci a co je potřeba udělat, aby žila déle než teď 70 let, které jsme si připomněli, myslím, že v březnu, při podepsání Washingtonské smlouvy, a teď má být, tento týden, pokud se nepletu, summit NATO v Londýně, který je také ve znamení 70 let a zcela nepochybně nemůžeme se tvářit, že je vše v pořádku.

Vladimír KROC, moderátor:
Podle českého prezidenta by NATO mělo být ofenzivnější a aktivnější, například v boji s terorismem. Jak těm slovům rozumíte?

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze a bezpečnostní poradce:
Tak, samozřejmě, pan prezident tím dává najevo, že on vnímá hrozbu terorismu jako hlavní hrozbu Severoatlantické aliance, já si osobně myslím, že Severoatlantická aliance může fungovat jako základ obrany demokraticky smýšlejících států, s demokratickým zřízením, států se stejnými hodnotami, aniž by nezbytně nutně musela definovat nějakého nepřítele, aby nezbytně nutně musela hledat nepřítele tu, v Asii, tu na Blízkém východě a podobně. Samozřejmě, já nechci snižovat problematiku terorismu. Především je potřeba říci, že s terorismem musí nejvíce bojovat zpravodajské služby, zpravodajská komunita, a policejní sbory. To jsou asi úplně ideální síly, které s touto hrozbou mohou pracovat, ale pak, pakliže už jde o nějaké větší nasazení síly, tak samozřejmě role armády je tady naprosto nezastupitelná.

Vladimír KROC, moderátor:
Ten mezinárodní terorismus pokládá hlava státu za hlavní, jak řekla, ne-li jediný, nebo jediného nepřítele, v civilizovaných zemích. Jak se díváte na tenhle postoj?

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze a bezpečnostní poradce:
Tak v tuto chvíli asi těžko můžeme definovat někoho, kdo by chtěl ohrozit teritoriální integritu evropských zemích Severoatlantické aliance, to je celkem evidentní. Jak jsem se zmínil letmo, Rusko není vojenská hrozba, Rusko je bezpečnostní hrozba, ale nechce tu hrozbu realizovat nebo nerealizuje ji armádou, ale špionáží, kyber útoky a podobně, takže my tu v tuto dobu nemáme žádného takového nepřítele, kterého bychom mohli také definovat. Máme tu samozřejmě projevy islámského terorismu, který má různé vzestupy a zase snížení aktivit, je to všechno navázané jak na situaci na Blízkém východě, ale i na severu Afriky, a v zemích pásma Sahel, je to také navázáno na špatně integrované komunity muslimské v hlavních zemích západní Evropy, a také, samozřejmě, na neporaženou jaksi ideovou dimenzi Islámského státu, která jednoznačně nás má za hlavní nepřátele, vyzývá jaksi všechny následovníky tvrdého Islámu k tomu, aby nás zabíjeli, a to jsou věci, které budou tuto hrozbu dále samozřejmě v Evropě jaksi udržovat při životě, a je třeba tomu čelit. Otázka je, zda to, jak pan prezident poukazuje na to, že je potřeba bojovat s Tálibánem, jako teroristickou hrozbou, jestli je to skutečně realistické hodnocení situace, realistické hodnocení toho, co se děje dneska v Afghánistánu.

Vladimír KROC, moderátor:
Na velitelském shromáždění České armády Miloš Zeman odmítl právě možnost stažení aliančních vojáků z Afghánistánu, a podle něj by země se stala základnou teroristů, kterou byla před rokem 2001. To posílení jednotek České armády v Afghánistánu, na to se díváte jak?

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze a bezpečnostní poradce:
Podívejte, v době největší kampaně v Afghánistánu měli Spojené státy, na území Afghánistánu, přes sto tisíc vojáků, a nebyli jsme schopní a neporazili jsme Tálibán. Dneska mají Spojené státy 14 tisíc vojáků, a ostatní členské země, které tam byly, mají také méně než předtím. A za této situace my přece neporazíme Tálibán, který nikdy nekontroloval větší část území jako dneska. My, to přece nemá vojenské řešení tento konflikt. My jsme dokázali rozbít Základny Al-Káidy, dokázali jsme porazit Tálibán v té operaci po 11. září, ale evidentně to nevede k ničemu.

Vladimír KROC, moderátor:
Dobře, ale nemá-li to vojenské řešení, asi zároveň to neznamená, že by se ti vojáci měli stáhnout úplně.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze a bezpečnostní poradce:
Ale tak je potom říci potřeba, co tam bude dál, co ta přítomnost má teda znamenat, my stále cvičíme a připravujeme afghánské národní síly, afghánské národní síly stále nejsou schopny a nejsou připraveny převzít kompletně zodpovědnost za bezpečnost, to je přece evidentní. Je tu přece evidentní, že Afghánci, sice nemají rádi Tálibán ale nás mají rádi ještě méně. Tálibán nám říká, Vy máte hodinky, my máme čas a my tomu nerozumíme, co nám sdělují. Tálibán chce, když to řeknu úplně hrubě, abychom vypadli, abychom tam nebyli, aby si oni znova jaksi tam rozhodili ty sítě toho, jak tam vládly, jak tam ovlivňovaly a ovládaly jednotlivé části území Afghánistánu. My se musíme s Tálibánem dohodnout, tvrzení, že s teroristy se nevyjednává přece není pravda. Kdybychom nevyjednávali s Irskou republikánskou armádou, s předáky Sinn Féin a nevím s kým vším, tak ho nikdy neměli, dohodu z Velkého pátku z roku 1998, to přece tak je. A co dělají Američané v Kataru? Vyjednávají se špičkami Tálibánu, to, že nám trošku pomohl Pákistán, že internoval manželky hlavních představitelů Tálibánu, aby je tak trochu jakoby přesvědčil k tomu, aby jednaly, to je fakt. Když Donald Trump řekl, že uvažuje o stažení části nebo možná celého kontingentu Američanů v Afghánistánu, tak to podpořilo chuť Tálibánu k vyjednávání. My musíme zajistit jednu věc, aby se Afghánistán nestal tím, čím byl, na konci 90. let, je potřeba si říci, že Mullah Omar nepadl do náručí Bin Ládinovi, že tam dlouhou dobu spolu nekomunikovali, až teprve potom se dali dohromady, ale já si nemyslím, že Tálibán chce udělat znova stejnou chybu, že by ze svého území opět udělal jaksi výcvikové tábory mezinárodního terorismu, konec konců zárodky nebo skupiny Islámského státu v Afghánistánu, jsou nepřátelské vůči Tálibánu. Také je ovšem potřeba říct, že někteří Tálibánci jsou přece jenom víc radikálnější, než by bylo záhodno, ale pořád jsem si jist, že Tálibán nemá exteritoriální požadavky, nezaregistroval jsem jeden jediný teroristický útok, který by prokazatelně se dal připsat Tálibánu mimo území Afghánistánu. To, že se chovají v mnohém jako prasata, s prominutím za tento výraz, na území Afghánistánu, to je prostě fakt, a že není žádná jistota, pokud nedojde k nějakému konsenzu na území Afghánistánu, po stažení vojsk západního světa, že tam nedojde k dalším jaksi excesům a znova znehodnocení postavení žen a já nevím, co všechno, to je fakt, na druhou stranu si řekněme, že takových zemí je víc než Afghánistán. Není jenom Afghánistán takovouto zemí.

Vladimír KROC, moderátor:
Právě před víkendem navštívil české vojáky v Afghánistánu ministr obrany Lubomír Metnar, oznámil, že česká armáda na konci března ukončí ostrahu spojenecké základny Bagrám a nově se má jednotka soustředit na výcvik afghánských speciálních sil. Co to v praxi znamená?

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze a bezpečnostní poradce:
Tak já si myslím, že těch šest let nebo kolik, těch 13 let, které už se tam vystřídalo, je dostatečný počet a že výcvik speciálních sil samozřejmě může mít větší význam pro schopnost afghánských národních sil jaksi převzít kompletní odpovědnost za bezpečnost Afghánistánu. Speciální síly afghánské, zcela nepochybně hrají důležitou roli v boji s Tálibánem, a nejenom samozřejmě s Tálibánem, a myslím si, že to je, pokud jsme se rozhodli, že budeme dál pokračovat v naší misi v Afghánistánu, lepší řešení, než chránit základnu v Bagrámu.

Vladimír KROC, moderátor:
Naším dnešním hostem je generál v záloze a bezpečnostní expert Andor Šándor. Severoatlantická aliance rozšíří prostor svého působení do vesmíru, podle šéfa aliance nebude rozmísťovat ve vesmíru zbraně, ale bude tento prostor především využívat k nevojenským účelům. Víme jak?

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze a bezpečnostní poradce:
Já se přiznám, že úplně přesně nevím, jak to všecko toto může být, protože byl vesmír vždycky snahou o nějaké nasazení zbraní, vzpomeneme si na Reaganovy hvězdné války nebo strategickou obranu vesmíru, rozmístění raket, satelitů, a to všecko tady už samozřejmě bylo, a myslím si, že to je regulérní válčiště, už těmi prostředky, které jsou v kosmu rozmístěné, je otázka, zda to je aliance schopná, v situaci, kdy tu nemáme úplnou jistotu v tom, co Spojené státy zamýšlejí, byť bych chtěl říct, že Donald Trump není jediným člověkem, zaplať pánbu, ve Spojených státech, který by rozhodoval o osudu aliance, ale zas není vůbec bezvýznamný a je to prezident, který má velkou sílu. Uvidíme, zda se k tomu nějakým způsobem londýnský summit vyjádří, zda to bude rozpracováno do nějaké smysluplné podoby. Myslím si, že by nebylo dobré rozšiřovat, ale znova se snažit, to, co chtěl udělat Ronald Reagan, prostě prostředky jaderného napadení do kosmu, myslím si, že by to situaci ve světě a bezpečnosti ve světě nijak nepomohlo.

Vladimír KROC, moderátor:
Ono to může souviset možná i se satelity, kterých vlastní asi možná polovinu minimálně, právě členské státy aliance, ono je možná čím dál jednodušší, technicky, technologicky, i vyřadit z funkce. Tomu se asi musí bránit.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze a bezpečnostní poradce:
Tak samozřejmě ten, dneska ten způsob eliminace schopností protivníka postoupil neuvěřitelným způsobem a nemám nic, s čím bych rozporoval to, co jste řekl.

Vladimír KROC, moderátor:
No a kdo je ve vesmíru hlavním rivalem Severoatlantické aliance? Dá se to říct?

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze a bezpečnostní poradce:
Já myslím, že to jsou Rusové přece jenom, oni drželi krok technologicky, pokud šlo o dobývání kosmu, dokonce v jednu chvilku byli i první, to si jistě všichni vzpomenou. Myslím, že minulý týden jsme si připomínali let Lajky, toho psa do kosmu, nevím, jestli je to také přesně, ale slyšel jsem to v rádiu při nějaké příležitosti, ani nevím při jaké, ale to není podstatné. Rusko určitě, Čína se velmi emancipuje, o tom není pochyb, ale země jako Indie a podobně mají svoje satelitní prostředky a myslím si, že využívání vesmíru tímto způsobem poroste dál. Jenom bych varoval před nějakým vojenským řekněme zásadním změnám ve vesmíru. Nejsem si jist, že by to vedlo k větší bezpečnosti ve světě.

Vladimír KROC, moderátor:
Já bych se ještě vrátil k tomu, o čem jste už mluvil, že výdaje Spojených států stále pokrývají 70 % rozpočtu aliance. Americký prezident Donald Trump opakovaně tedy vyzývá evropské země, aby splnily svůj závazek věnovat na obranu 2 % hrubého domácího produktu, což tedy dosud plní jenom několik států. Česko, podle ministra zahraničí, Petříčka, znovu přislíbilo, že v závazku zvýšit vojenské výdaje na 2 % hrubého domácího produktu dostojí do roku 2024. Není to pozdě?

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze a bezpečnostní poradce:
No, my jsme to slíbili, samozřejmě, v přístupových rozhovorech v 90 letech. Já si nejsem úplně jist, jestli to skutečně musí být 2 %, nejsem si jist, že to do roku 2024 stihneme, to si myslím, že je nereálné. Je samozřejmě také otázka, zda dokáže rezort ty peníze smysluplně utratit tak, aby armáda České republiky, a ta by to měla mít, aby má-li nás chránit proti hrozbám 21. století, tak aby to dělala v technice, která je jaksi 21. století, aby to nebyla technika staré sovětské provenience, dneska 50 let staré. Zda toho budeme schopni se i politicky konsenzuálně dosíci a v té době nevím, já nejsem ekonom, slyším okolo sebe různé prognózy, že ta ekonomika nemusí šlapat tak, jak jsme si zvykli za posledních pár let, a pak si řekněme po pravdě, že rozpočet rezortu obrany bude tím prvním rezervoárem úspor, na které politici vždycky sáhnou, protože konec konců vojáci vždycky budou držet krok a ústa, nebudou protestovat. Já si myslím, že je potřeba přidat, to celkem nepochybně, je potřeba dozbrojit armádu, je potřeba to udělat velmi rychle, komplexně, tak, abychom měli moderní armádu, o které také uvažujeme jako o armádě České republiky, nikoliv jenom o armádě, jejíž součástí budou komusi přidělovány, 70. tankové divizi bundeswehru, ale abychom také uvažovali o armádě jako celku. Že ji budeme schopní někdy použít jako celku. A k tomu by samozřejmě všechny ty výdaje měly sloužit, ty peníze by se neměly jenom utratit zbůhdarma jenom proto, že je to líbivé, a myslím si, že v tuto chvíli 2 % jsou i nereálná k tomu, abychom je velmi efektivně byli schopni vynaložit na to, aby armáda byla, pokud jde o zbraně, ne o lidi, ale pokud jde o zbraně, skutečně na úrovni.

Vladimír KROC, moderátor:
Pokud Španělsko a Francie schválí přístupový protokol, bude Severní Makedonie moci vstoupit do Severoatlantické aliance už na prosincovém summitu NATO v Londýně nebo během prvních měsíců toho roku 2020. Co to bude pro tamní armádu znamenat a co to bude znamenat pro alianci?

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze a bezpečnostní poradce:
Já se přiznám, že pro Makedonii je to samozřejmě dosažení nějakých cílů, tak jako asi kdysi pro Česko, Maďarsko, Polsko, v první vlně rozšíření je to potom pro Slovensko a samozřejmě pro ty další. Nejsem si jist, že vojensky to aliancii kdoví jak posílí, nedělejme si žádné iluze. Ano, je to možná nějaká ukázka toho, že nám, alianci, jde o Balkán, na rozdíl od Evropské unie, kde jsme ukázali, že nám o Balkán příliš nejde. Jestli to bude nějaký rozhodující protikrok vůči třeba Rusku, jeho ambicím mít větší vliv na Balkáně, a vůči Číně, to já nevím. Víte, když se zeptali George Friedmana před několika lety, co si myslíte o tom, že se Černá Hora stane členskou zemí Severoatlantické aliance, tak George Friedman řekl, já bych byl radši, kdyby se Německo stalo skutečně členskou zemí Severoatlantické aliance, já bych ten význam pro alianci vůbec nepřeceňoval, myslím si, že pro Makedonii to má podstatně větší význam, ale ani tak bych to nepřeceňoval, a myslím si, že o ten Balkán bychom, jako západní společenství, měli usilovat v komplexnější míře, a měli bychom ho vidět jako důležitou část geopolitického prostoru Evropy, a uvědomovat si, že na Balkáně v minulosti vzniklo hodně nepěkného pro Evropu, ale na druhou stranu zase rozumím Francii, tomu odporu o další rozšiřování Evropské unie, protože ono to také evidentně vede k tomu, že ta Evropská unie je čím dál tím méně se schopná shodnout na důležitých věcech společné politiky, především v oblasti obrany, bezpečnosti, a zahraniční politiky.

Vladimír KROC, moderátor:
Papež František v neděli v japonském městě Nagasaki vyzval ke globálnímu jadernému odzbrojení, vlastnictví jaderných zbraní je podle něj neospravedlnitelné, šíří strach, nedůvěru a nepřátelství. Otázka zní takto, jak je představitelné, že by ho jaderné velmoci vyslyšely?

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze a bezpečnostní poradce:
No já si myslím, že ne, to jako, samozřejmě nemůžeme od zástupce Boha na zemi, toho našeho, očekávat, že řekne něco jiného. Já bych to nechtěl glajšaltovat a říct, že to je s prominutím blábol, to určitě ne, myslím, že by to byl kýžený stav, kdyby svět se zbavil jaderných zbraní, ale není to vůbec realistické, dneska je spíše tendence ten klub rozšiřovat, víme, že turecký prezident Erdogan řekl něco obdobného, jenom z půlky, buď nikdo a nebo všichni, protože tady vlastně ukazujeme na jeho ambici, je třeba říct, že dneska existuje asi 25 zemí ve světě, které když se rozhodnou mít jadernou zbraň, tak ji budou mít. A můžeme říkat ano, není dobře, aby jedni měli právo ji mít, druzí ji nemít, ale nejsem si jist, že rozšiřování jaderného klubu by vedlo k zvýšení bezpečnosti. Na druhé straně lidé jako Kim Čong-Un a další, vědí dobře, když máte jaderné zbraně, tak se s Vámi jedná. Tak jste bráni vážně. Vemte si, dokud Spojené státy se nepřesvědčily, že raketová jaderná technologie Severní Korey může zasáhnout jejich území, tak to byl malý rakeťáček z pohledu Donalda Trumpa, kterého smaže z povrchu země, z jeho zemí, jak bude chtít, a najednou to jsou velcí přátelé, posílají si velké dopisy, a milují se, jak řekl Donald Trump. Je to vidět, že když je máte, tak se s Vámi jedná, a to je ten problém. A já bych byl rád, kdyby byl samozřejmě svět bez jaderných zbraní, ale za našeho života to zcela jistě nebude.

Vladimír KROC, moderátor:
V poslední minutě jenom, poslední otázka, co se podle Vás dá očekávat od té prosincové schůzky aliančních lídrů v Londýně?

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze a bezpečnostní poradce:
Obávám se, že nebude schopná aliance úplně jaksi překonat Macronovo prohlášení, že to bude v nějaké veřejné proklamaci, jak jsme silní, jak všechno umíme zvládnout, dobře, tomu rozumím, jenom věřím, že vznikne skutečná pracovní skupina, která bude přemýšlet o tom co a jak dále, a že to bude větší komunikace se Spojenými státy, a že to bude, doufejme, i snaha ze strany Spojených států více komunikovat s NATO, ale Donald Trump je evidentně, jasně, že nemá Evropu příliš rád, pokud jde o Evropskou unii, a jak je vidět, i o některé evropské země v rámci Severoatlantické aliance.

Vladimír KROC, moderátor:
To byl bezpečnostní expert Andor Šándor. Děkuji. Na shledanou.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze a bezpečnostní poradce:
Na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor:
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.