Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 22. říjen 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den Zita Senková vás vítá u poslechu, pozvání přijal bezpečnostní poradce Andor Šándor, rada vás vidím, dobrý den.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Já vás také, hezké ráno vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V hledáčku budeme mít například rozruch kolem šéfa kontrarozvědky i roli armády v době krize, nerušený poslech. Vláda uzavřela maloobchody a služby, výjimek je celá řada. Můžeme do práce, na nákup, do lékáren i například na chalupy. Nemůžeme třeba k holiči či do knihkupectví, co si o tom myslíte, pane Šándore?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Já, když se na to podívám zpětně od toho 2. září, kdy jsme svědky různých salámových opatření, takovéhoto krájení našich svobod, zavádění restrikcí na základě takzvaných tvrdých dat, které většinou nevidíme nebo jich je tolik, že se v nich těžko vyznáme, my bychom potřebovali jasné informace, než takovej ten shluk těch dat, tak se ptám, proč to je takto postupně, zda s tím neztrácíme čas a zda tím neztrácíme, jak lidské životy, tak samozřejmě obrovské materiální škody. Ukazuje se a jsou tu lidé, kteří to říkali, já je nechci jmenovat, abych na někoho nezapomněla, ale samozřejmě ta jména znám, kteří varovali a kteří říkali, že přesně to co dneska zažíváme, že přijde, proto se ptám, proč se to neudělalo po vzoru Izraele už dřív a dneska jsme viděli možná to světlo na konci toho, toho tunelu a chci se ptát, za 2 dny nebude zase další nějaké opatření, vždyť všechny ty sady těch opatření nedostaly ani šanci, možná si teďka protiřečím, ale já komentuju to, co se děje k tomu, aby prokázali, zda jsou vůbec nějaké schopny, jsou schopné toho opláštění té, té křivky, která je, jak se říká exponenciální a zda vlastně tohle to celý není promarněné, to jak jsme dlouhou dobu v něčem, co mně vadí zásadně, je nepříliš i zlepšená stále komunikační strategie, já jsem to říkal už, kolikrát, vezměte politikům, obzvlášť v době krize Twitter, já vím, že se všichni po roce 2016, kdy byl zvolen Donald Trump prezidentem, shlídli v Twitteru, neboť on je přeborník v používání Twitteru, ale rizikové skupiny u nás, to jsou ti důchodci, tak nevím, kolik z nich má nainstalováno Twitter, je potřeba komunikovat s lidma, je potřeba těm lidem vysvětlovat, ne je strašit jaksi mrazáky s mrtvolama na ulicích, to není dobré, obzvlášť potom, když pan ministr sám se nakazí kdo ví kde, myslím si, že tyto věci by měly být opravdu lidem s citem vysvětlovány, protože ten strach, ta úzkost, která se šíří, ta teprve bude přinášet ty další mrtvé, oni možná budou žít budou, ale mrtví jinak, někdy na jaře až celá věc možná odezní, takže po mém soudu by to chtělo rozumný, ale radikální opatření, které nás z toho nějakým způsobem vyvede a aby lidé to opravdu brali vážně, že se s tím stejně nedá nic dělat, prostě musíme tím projít nějak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Byl byste tedy, řekněme například pro tu izraelskou cestu?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
V nějaké formě asi určitě, protože se zřejmě do ní dostaneme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak ta čísla třeba za včerejší den téměř 15 000 nových identifikovaných případů.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
To je podle mě už hrozivé číslo, protože ta matematika je jednoduchá, ta exponenciální řada je jednoduchá, to se dá samozřejmě dopočítat a pokud se nestane zázrak, tak se asi nedostaneme tam, kam bychom chtěli a dostat se někde na to reprodukční číslo 0,8 to vlastně je 0,5 minimálně z toho, co jsme dneska, mně to přijde, že ta situace je relativně vážná, ale znovu říkám, vysvětlovat pečlivě lidem, vláda by měla vysvětlovat, měla by se snažit získat znovu zpět důvěru, kterou podle mě trestuhodně promrhala v době, kdy to mohla všechno nějakým způsobem připravit, protože my tu krizi neřešíme sami, vždyť to přece vidíme okolo sebe, jak ta opatření jsou a měli bychom zapomenout na prohlášení best in covid, ale pokorně se dívat, jak se to řeší kdekoliv, nekopat do nikoho, jestli to dělá tak špatně nebo onak, pokud jsme v něčem robustní, tak ukažme, že jsme robustní, ale především v tom, že těm lidem dáváme jasný návod, jak mají pracovat, přestaňme jim pořád vyhrožovat tím, že tady budou metráky mrtvých a podobně, vždyť je to hrozný, ať si uvědomí, kdo to poslouchá, lidé, kteří jsou v těch domovech důchodců, kteří vědí, že už nemají času na nějaký dlouhý seriál, když to úplně odlehčím, tak jim stále říkáte, že je čeká jedině smrt, já si myslím, že to je opravdu něco, co bychom se měli vyhnout, se vší vážnosti té situace ovšem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podívejme se třeba i na tu solidaritu v rámci minimálně tedy Evropy, příští týden by mělo na pomoc českým zdravotníkům přiletět 28 lékařů americké národní gardy, pomoc slibuje také Německo, hovoří se o možné výpomoci z Polska nebo z Maďarska, co se týče Spolkové republiky tak podle ministryně obrany Annegret Krampové Karrenbauerové by Bundeswehr mohl do spojeneckých i partnerských zemí vyslat asi až 160 specialistů, Berlín už vyčlenil potřebný personál a NATO už v červnu vlastně rozhodlo vytvořit nouzový plán pro případ té druhé vlny, zatím tedy nebyl nikde aktivován, on o to musí požádat ten konkrétní stát.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Já se vyjadřovat 14 lékařů z Nebrasky a Texasu, kterých je norma 28, je to fajn, ale to kapka v moři. Já bych strašně rád viděl, aby třeba Evropská unie, byť chápu, že je to do teďka tak, že zdraví je věc jednotlivých členských států, ale proč neudělá skutečně, možná jsem naivní, ale nějaký skutečně ochranný plán, ochranný balíček tak, aby se ty kapacity, kapacity prostě efektivně využívaly v místech, kde je to potřeba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Byl byste třeba i pro nějaký společný koordinovanější postup v rámci Evropské unie, protože, jak jste sám řekl, pane Šándore, tak každá země kolem nás bojuje s nemocí covid-19, víceméně ty statistiky jsou podobné, někdy jsou tedy extrémní jako u nás, někde jsou mírnější, ale v podstatě jsou země, kde jsou ta opatření mnohem tvrdší.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
To, že se Evropa není schopna, schopná shodnout na společné zahraniční politice, to chápu, je veliká a má různé zájmy, ale covid je a porazit ho je společný zájem, proto nechápu, že se nevytvoří skutečně skupina odborníků, kteří by pátrali a vyvíjeli vakcínu cokoliv, co já nejsem odborník, možná se nevyjádřuju úplně odborně správně, ale hledat cestu, proč to dělá každý stát sám, ti co zpochybňují covid, ti co zpochybňují všechny ty věci, tak pro ty je to voda na mlýn, říci, tak to asi taková hrůza přece nebude, když každý stát si to dělá po svém, cílem je vyvinout vakcínu, na jejímž konci zřejmě bude vydělat hodně peněz pro ty, kteří to vyvinou a kteří to budou distribuovat, a to si myslím, že je velmi na škodu a je to věc po mém soudu Evropské rady, aby premiéři a prezidenti se byli schopni shodnout na vytvoření něčeho takového, co by pro tu Evropu aspoň bylo využitím společných kapacit, které tu nepochybně nebudou malé, ale pokud jsou roztříštěné, tak se toho výsledku můžeme dočkat s nějakým větším, větším zpožděním, než by bylo záhodno, já si myslím, že to je věc, kde by navíc ještě Evropská unie mohla ukázat, že je prospěšná pro své občany, že by řada lidí, kteří u nás do ní kopou, kteří jí vnímají jako něco, dokonce jsem slyšel, že to je jako Protektorát Čechy a Morava, když řekl Václav Klaus mladší, což mě neuvěřitelně zarazilo, tak aby ukázala, že skutečně pro ty občany něco je schopno udělat, má prostředky, může všechno, když bude chtít, otázka je, když bude chtít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná by se mohli, otázka, pane Šándore, nějakým způsobem sjednotit nebo prostě dát dohromady opravdu špičkové kapacity v rámci Evropy, specialisté na tento obor.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
O tom mluvím, já si myslím, že přesně to bysme přece jako občané asi očekávali, pokud chceme být.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Že tady je, promiňte, že do toho vstupuji celá řada nejrůznějších názorů.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Přesně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Z různých oblastí i v rámci medicíny.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Přesně tak a obzvlášť, když ta krize tady je nějakých půl roku, 7 měsíců, tak těch zkušeností je na jednu stranu hodně, ale na druhou stranu málo, je tady přece dobré, aby to spolu spolupracovalo mnohem, mnohem úžeji, pokud máme ambici na věci, které nejsme schopni dosáhnout, jako společnou zahraniční obrannou bezpečnostní politiku v praxi, tak mějme aspoň společnou pro politiku na to, jak přežijeme tenhle ten problém s co minimálními následky a jak přijmeme něco, co nám pomůže obdobným problémům, které nepochybně přijdou, čili ty v budoucnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Gen. Zoltán, bubeník, šéf výboru náčelníků zdravotnických služeb Severoatlantické aliance v rozhovoru pro Mladou frontu DNES přirovnal postavení polní nemocnice na výstavišti v Letňanech k úkolu srovnatelném s nasazením zahraničních misích, ovšem s tím rozdílem, že na plánování byly místo tří měsíců, promiňte, šesti měsíců jen 3 dny, vidíme i tady tu roli armády?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Já si myslím, že armáda po celou dobu té krize, aniž by byla ve světle reflektorů, se toho zhostila velmi dobře, je potřeba ji vyslovit maximální dík, protože ti muži i ženy v uniformách nějak neremcají, jdou tam, kam se jim řekne, udělají to, co udělat mají a já si myslím, že ta profesionální stránka té armády se v tuto chvílí ukazuje naprosto naprosto zřetelně, protože ti lidé věřím, že mají to co, bych čekal od většiny obyvatelstva, mají to vlastenectví v sobě a chtějí pomoct těm druhým, já myslím, že druhým, já myslím, že to je něco, co bychom měli ocenit, byť jak jsem řekl, nejsou, nejsou ve světle reflektorů a nedmou prsa pro vyznamenání, já si myslím, že jim je potřeba poděkovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem náčelník generálního štábu Aleš Opata v jednom starším rozhovoru v polovině léta řekl, že armáda se osvědčila, že vojáci byli jak jste sám řekl, pane Šándore, v regionech často jako výpomoc pro hasiče, zdravotníky, pro policii a náborová střediska se velmi rychle zaplnila novými rekruty. Zájem o službu je enormní.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
To co tam vláda samozřejmě potřebuje, může mít moderní tanky, letadla, dělostřelectvo, když nebude mít ten odpovídající lidský potenciál, tak to nikdy nebude armáda, já si myslím, že to je dobře, že se hlásí další a další se zájmem o práci a službu v armádě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ve studiu je se mnou bezpečnostní poradce Andor Šándor, se kterým otevřeme další téma. Sněmovní komise poděkovala Bezpečnostní informační službě a jejímu řediteli Michalu Koudelkovi za jejich činnost, pana Koudelku dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman a chystá se předat premiéru Andreji Babišovi materiál, který se týká pana Koudelky, spekuluje se o tom, zda složka obsahuje například argumenty, proč prezident i popáté odmítl vládní návrh povýšit pana Koudelku do generálské hodnosti. Premiér naopak šéfa BIS chválí, jak se vy v tom, pane Šándore, orientujete, co je vlastně za prezidentovým vytrvalým odmítavým postojem?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Já bych pro posluchače řekl, že BIS je podřízena vládě a že pan prezident jí může úkolovat s vědomím vlády, nijak jinak a že je si zodpovědná vládě, tudíž jestli pan prezident, pan, pan premiér BIS schválí, tak je to orgán, který je k tomu určen, jestliže má pan prezident problém s BIS, tak to má řešit s premiérem, či s vládou někde v pozadí, ne před reflektory diváků, před veřejností, víte říct, že BIS jsou čučkaři, já vám to přeložím do jiného, do jiných slov, šmejdi, celého světa, přijďte do České republiky, protože ti co vám mají uskřípnout tipec, ti co má, nás mají před vámi chránit, jsou čučkaři, já to vím, protože oni mi dávají zprávy, to je strašný signál tohle to jsme zažili na začátku devadesátých let, kdy se sem navalila všechna ta drogová a jiná, jiný organizovaný zločin, protože stará policie neměla žádné kontakty a podobně, to přece nemůžeme takto řešit na veřejnost. To, že já pane Roma neznám, jestli má pan Rom problém s tím, co se děje v BIS a je to na úrovni jaksi trestněprávní, pak má podat nějakou žalobu nebo nějaké trestní oznámení, pokud je to jenom průběh, tak on o tom nemá co mluvit, on je přece povinen, je vázán mlčenlivostí, on přece nemá, byť ani pana prezidenta, protože pan prezident není nadřízený BIS, informovat o tom, jaké jsou poměry v BIS bez ohledu na to, jaké jsou já nevím, ale tohle mi nepřijde dobře a hlavně, když už to je, ať se to nedělá veřejně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Já jenom pro vysvětlení pro ty, kteří nejsou úplně v obraze, co se týče této kauzy, tak pan prezident v rozhovoru pro deník Mladá fronta zmínil, že v kanceláři prezidenta v bezpečnostním odboru republiky začal pracovat pan Jiří Rom, bývalý šéf analytiky Bezpečnostní informační služby, co i pro tohoto muže, pro pana Roma znamená, že jeho jméno, on byl bývalý náměstek, dnes již bývalého ředitele BIS Jiřího Langa, znamená, že teď vlastně se jeho jméno objevuje na veřejnosti?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Víte, není to vůbec dobře, já jenom velmi rychle, když jsem v roce 2004 se stal poradcem Mirka Topolánka, tehdy ještě místopředsedy Senátu a předsedy ODS, tak někteří lidé měli řadu poznámek, že to není možné, že by se to tak nemělo, já vám můžu kategoricky říct, že jsem Mirku Topolánkovi nikdy neřekl ani slovo o poměrech v tajné službě, kterou jsem vedl, protože to se nedělá a řešili jsme úplně jiné věci, připravil jsem mu reformu tajných služeb a podobně, ale to je prostě profesní a etická záležitost, já vím, že se často řeší, když někdo odejde co s ním, kam s ním, aby neskončil jako šéf nějakého, řekněme, jak se to řekne herny, jak byl bývalý šéf BIS se, teď mi vypadlo jméno bohužel prostě, aby se nestal osobou, která by byla lehce zneužitelná, na druhou stranu je to přece o té osobnosti. Já mám přece nějakou etiku, jsem svázán s tou službou, byť už jsem z ní 18 let pryč, nikdy bych nikomu nic nepovídal, protože to je věc, která se prostě nikde, nikde nesděluje, já si myslím, že to pořád ukazuje na to, koho vlastně do těch služeb bereme, když potom musíme řešit, aby náhodou někdo něco nepovídal, aby náhodou někde, někde neškodil, myslím si, že to je hrozně špatně, ale nejhorší je, že těch 30 let jsme se z toho vůbec nepoučili, to mně přijde zvláštní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké to může mít pane Šándore, dopady na stát, na politiku, jak jste naznačil, možná připomenu, že kontrarozvědka ve svých zprávách opakovaně upozorňuje, například na nebezpečí ruských nebo čínských špionů, také se v médiích spekuluje o tom, jestli tím zlomem třeba v tom vztahu pana prezidenta a pana Koudelky byla třeba kauza novičok?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
To já nemůžu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
I když je to vůbec podstatné?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Já si to, já neumím tohle to vůbec.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Posoudit, já bych chtěl říct jednu věc, ze zákona BIS je povinna zpracovávat zprávu výroční ve stupni tajné a předkládat ji vládě, nemá žádnou povinnost dávat veřejnou správu, nechápu, proč tajná zpráva vydává veřejná, tajná služba vydává veřejnou správu. To je prostě takový rozpor, prostě nehledě do té veřejné správy musíte dát jenom velmi obecné informace, nikterak je nemůžete zdůvodňovat, předpokládám, že aspoň vláda je má zdůvodněný, když si je přečte a ví teda, proč BIS říká to co, proč to, co říká, já bych to prostě nedělal, je to jenom matoucí pro tu veřejnost a pak se s tím takhle žongluje ve veřejným prostoru, jestli to byl novičok, jestli je to dostavba Dukovan nebo, nebo co, nikdo si to neumí vysvětlit, protože nemá přístup k těm zdůvodněním.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
S bezpečnostním poradcem Andorem Šándorem obrátíme pozornost na eRoušku. Asi 7 milionů majitelů chytrých telefonů obdrželo v předešlých dnech SMS výzvu s odkazem stáhnout si tuto mobilní aplikaci, která má pomáhat trasovat kontakty nakažených koronavirem, zaslání zprávy si vyžádala hlavní hygienička Jarmila Rážová, jak vy se díváte na instalaci eRoušky, mimochodem ještě před pár dny měla více instalací aplikace jednoho oblíbeného nákupního řetězce.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Podívejte na eRoušku staženou mám už delší dobu, faktem je, že by bylo potřeba, aby to mělo smysl, aby jich mělo asi 4 000 000, v tuto chvíli jí má tu eRoušku staženou asi 1 200 000 lidí, což evidentně jaksi nepokrývá to, co je potřeba, je to zase jenom otázka, že někdo řekne, stáhněte si eRoušku, vidíte, že by v této době někdo těm lidem skutečně vysvětlovat, k čemu je to dobré, prostě musí si to vláda s tímhle tím práci, já neříkám, že to má dělat ministr zdravotnictví, ale když mu říkám vláda, tak je to i velká skupina lidí, kteří pro ně pracují, mají PR týmy a já nevím co všechno mají, prostě těm lidem se to musí vysvětlit, lidé žijí 7 měsíců ve velkém strachu, v nedůvěře a podobně. Těžko se jim akceptuje věci, které se jenom takto, takto předloží, předseda KDU-ČSL pan Jurečka řekl, ať k tomu nějaké daňové úlevy, to nevím, jestli je to potřeba, aby ke všemu co po lidech někdo chce, se dávaly daňové úlevy, ale je potřeba s těma lidma pracovat, to se tady pořád neděje, my tu máme obden nějaké téměř na úrovni děsivosti tiskové konference a vystoupení, ale tohle to prostě já tady postrádám, já bych řekl ještě jednu věc, já jsem se včera díval na tu tiskovku, je potřeba říct, že ti ministři a premiér by se měli občas vyspat. Lidi, kteří jsou unavení, kteří těžko už jaksi to všechno dávají, nemohou přijímat správná rozhodnutí, já myslím, že nejsme v žádné válce, tak jak někdo říká, válka vypadá úplně jinak. Válka je úplně o něčem jiném, ale jsme ve složité situaci, hele to, že někdo nám říká, že pracuje 16 hodin denně, víte, práce, to co děláme, tak výsledkem a měřítkem musí být to, čeho jsme dosáhli, snaha není měřítkem úspěchu, snaha je jenom předpokladem, ale byl bych pro to, aby si taky občas pánové a dámy odpočinuli, aby byli svěží, aby z nich také svěžest jaksi jako byla vidět, i ti lidé to přece víme, když vidíte polomrtvého ministra, který nespal kdo ví jak dlouho, tak si nemůžete z toho vzít úplně dobrý, dobrý odkaz a to si myslím, že jsou věci, které by měli také trochu posuzovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče ještě obecně těch aplikací, vy máte nějaké obavy nebo pochybnosti, co se týče třeba i možného zneužití, mám teď na mysli kybernetické.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Ale určitě ne, podívejte, když platíme kreditníma kartama, máme mobil, který se nám stále přihlašuje. Tak jako jsme pod kontrolu, já možná odbočím, ale i ta věc, abychom se zapisovali v restauracích, co ministr Prymula chtěl a premiér Babiš úplně zbytečně odsoudil, je dobrá věc, dneska bychom věděli, tak jako v Berlíně, kdy berlínský soud zrušil zákaz omezení doby, kdy na základě výsledků z Kochova institutu vědí, že přenos v restauracích je minimální, my dneska nevíme, my vůbec nevíme, to co bychom chtěli vědět, my víme, že nejvíc je to v rodinách, nejvíc je to na pracovišti, ale pracoviště jsou otevřená, a tam kde je to minimální, tak to jsme zavřeli, vždyť tu přece řada věcí vůbec nedává žádný smysl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zaregistrujme ještě jedno téma, francouzský prezident Emmanuel Macron při včerejší národní tryzny uctil památku zavražděného učitele Samuela Patyho, kterému minulý týden uřízl hlavu osmnáctiletý Čečenec, podle prezidenta přišel učitel dějepisu a zeměpisu o život, protože ztělesňoval republiku, za zbabělce včera označil ty, kteří jméno profesora prozradili barbarům, podle vyšetřovatelů 47, promiňte 47letý muž přišel o život, protože před časem s žáky hovořil o svobodě slova a ukazoval jim karikatury proroka Mohameda, jak se pane Šándore, díváte na politiku Emmanuela Macrona, právě ve věci islamistického teroru, terorismu ve Francii?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Ono máme málo času, ono je to samozřejmě, to co jsme viděli včera, je vyloženě zase PR věc, byť nechci snižovat to, že ten člověk byl zabit, ale je to pořád jednodušší, než řešit ten problém té sedmimilionové menšiny, která v té Francii prostě, která je všechno, ne jenom dobře integrovaná, která trpí řadou problémů a navíc i za prezidenta Macrona ty zahraničně politické a vojenské aktivity Francie jako bylo v Islámském státu v Mali a podobně, samozřejmě podněcovaly tyhle ty reakce islamistů doma proti, proti většinové populaci, je potřeba to řešit, ale tohle to není řešení. Je potřeba, ano, svoboda slova je hezká věc to určitě, ale na druhou stranu je potřeba řešit celý balík problémů, která ta menšina jaksi nabaluje na sebe. To, že jí dneska nevystěhujete nikam, to je pravda, ale oni to nejsou ani Alžířané, ale pořád ještě to nejsou Francouzi, oni to nejsou ani Maročané ani Francouzi, a to je problém, že se to za ty roky nechalo takto dojít daleko a teď to jsou jenom proklamace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pokročila vůbec nějak Francie v řešení tohoto problému nebo proč pořád nějak tápe, není tam vůle, nejsou tam možnosti, nástroje, jak jste sám řekl, třeba Alžířané jsou nebo rodilý jsou v Alžírsku pro ně Francouzi a ve Francii zůstávají vlastně označování podle zemi původu svých otců.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Je to složitý problém, který zahrne všechny aspekty, ti lidé buď jsou i nevzdělaní, ale i vzdělaní a nedostanou práci, jsou jaksi mnohdy vyčleněni, jsou samozřejmě na základě těch aktivit, o kterých jsem mluvil v zahraničí, jsou lehce ovlivnitelní těmi různými jaksi quasi mánie a quasi učitelé toho, toho správného výkladu koránu a podobně. To je řada problémů, které se v té Francii prostě nedařilo řešit a teď jenom ta korona krize, to trošku jakoby ten problém toho radikálního islámu trochu na to dala jenom poklice, ale on přece vůbec nezmizel. To, že o něm média nemluví, to znamená, že to tu není, to já jsem to říkal několikrát, geografická dimenze Islámského státu byla rozbita, ale ta ideová dimenze s tou se příliš nestalo, ta tady pořád je, takže jsme si jenom jakoby odložili k tomu řešení, které zase prostě přijde na povrch, až tenhle ten velký problém nějakým způsobem odezní, já se obávám, že se neudělalo příliš mnoho a uvidíme, jak si v budoucnosti, že ty útoky prostě bohužel budou pokračovat tak, že Francouzi, bohužel řeknou, my můžeme být zabiti kdekoliv na ulici našich měst a to je hrozné zjištění pro samotné občany a z toho nelze vinit nikoho jinýho než jejich vlastní vládu, která také ten problém dlouho vidí, ale ta řešení, která přináší, nejsou zdaleka, zdaleka dobrá, a to co to generuje do zahraničí, to se nám pořád nepodařilo dát do nějakého pořádku tak, aby ta toto generování těch, těch nálad proti většinové nebo západnímu způsobu života, aby se utlumilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Leží tedy jeden z těch klíčů k vyřešení právě i v zahraniční politice těchto zemí nebo konkrétně Francie?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje bezpečnostní poradce Andor Šándor, děkuji za váš čas, za váš pohled na svět a přeji vám pevné zdraví, mějte se hezky.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Já děkuju za pozvání vám taky a divákům přeju, ať to všechno zvládnou ve zdraví a ať vidíme už konečně to světlo na konci tunelu, na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.